<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 A 12/2025- 133 - text</title> </head> <body> ÿþ - 8 - 52 A 12/2025<br/><br/>USNESENÍ<br/><br/>Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn senátu JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a soudco JUDr. Aleae Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve vci <br/>navrhovatele: PYípravný výbor pro konání místního referenda <br/><br/>proti <br/>odporci: obec Bstovice, <br/>sídlem Bstovice 55, 565 01 Bstovice <br/>o návrhu na vyhláaení místního referenda, <br/>takto:<br/>I. Vyhlaauje se místní referendum na území obce Bstovice o tchto otázkách:<br/>Otázka 1:  Jste proti plánované výstavb s názvem, sídliat Východ´ v lokalit bstovického písníku na plochách ozna ených v územním plánu jako Z3, Z13, Z15 a Z16 v rozsahu územní studie prezentované na jednání zastupitelstva konaném dne 19. 8. 2024? <br/>Otázka 2:  Souhlasíte s tím, aby obec Bstovice a vaechny její orgány v etn zastupitelstva obce v rámci samostatné posobnosti inily veakeré kroky k tomu, aby byly zmnou územního plánu obce Bstovice plochy nyní ozna ené jako Z3, Z13, Z15 a Z16 vráceny do povodního zposobu vyu~ití, tzn., aby tyto plochy byly optovn vymezeny pro zposob vyu~ití jako pole a trvalé travní porosty? <br/>II. Místní referendum se bude na území obce Bstovice konat v nedli 11. 5. 2025 od 8.00 hod. do 22.00 hod. <br/>III. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Návrh a vyjádYení odporce k návrhu<br/>1. Navrhovatel se návrhem doru eným soudu dne 22. 2. 2025 domáhá podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), vyhláaení místního referenda na území obce Bstovice.<br/>2. Navrhovatel v návrhu na zahájení Yízení uvedl, ~e dne 13. 1. 2025 doru il obecnímu úYadu odporce návrh na konání místního referenda dle zákona . 22/2004 Sb., o místním referendu a o zmn nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o místním referendu ), o tchto otázkách:<br/>Otázka 1:  Jste proti plánované výstavb s názvem, sídliat Východ´ v lokalit bstovického písníku na plochách ozna ených v územním plánu jako Z3, Z13, Z15 a Z16 v rozsahu územní studie prezentované na jednání zastupitelstva konaném dne 19. 8. 2024? <br/>Otázka 2:  Souhlasíte s tím, aby obec Bstovice a vaechny její orgány v etn zastupitelstva obce v rámci samostatné posobnosti inily veakeré kroky k tomu, aby byly zmnou územního plánu obce Bstovice plochy nyní ozna ené jako Z3, Z13, Z15 a Z16 vráceny do povodního zposobu vyu~ití, tzn., aby tyto plochy byly optovn vymezeny pro zposob vyu~ití jako pole a trvalé travní porosty? <br/>3. Výae uvedený návrh byl obecním úYadem odporce v souladu s § 12 zákona o místním referendu ve stanovené lhot pYezkoumán a ze strany obecního úYadu odporce nebyl v návrhu shledán jakýkoli nedostatek (jeliko~ z odporcem pYedlo~ené dokumentace neplyne, ~e by byl zmocnnec pYípravného výboru vyrozumn o tom, ~e návrh pYípravného výboru nemá nedostatky, pova~uje se takový návrh pYípravného výboru po uplynutí lhoty 30 dno od jeho podání za bezvadný, resp. v souladu s § 12 odst. 3 zákona o místním referendu nastoupila nevyvratitelná právní domnnka bezvadnosti návrhu). <br/>4. Zastupitelstvo odporce projednalo na svém nejbli~aím zasedání konaném dne 10. 2. 2025 pYedlo~ený návrh na vyhláaení místního referenda, pYi em~ rozhodlo, ~e místní referendum nevyhlásí (o em~ byl zmocnnec navrhovatele vyrozumn a zároveH toto usnesení bylo vyvaeno na úYední desce obecního úYadu). Dle navrhovatele vaak v tomto pYípad ~ádná zákonná pYeká~ka vyhláaení místního referenda nebránila, a proto by ml o vyhláaení místního referenda na území obce Bstovice rozhodnout soud. <br/>5. Odporce ve vyjádYení k návrhu nezpochybHoval, ~e návrh na vyhláaení místního referenda byl bezvadný, místní referendum vaak nebylo vyhláaeno proto, ~e o navr~ených otázkách nelze místní referendum konat z dovodu uvedeného v § 7 písm. e) zákona o místním referendu (podle nho~ místní referendum nelze konat v pYípadech, kdy se o polo~ené otázce rozhoduje ve zvláatním Yízení). Pokud jde o prvou otázku, tak ta se dle odporce týká doposud nepoYízené územní studie (která je pouhým územn plánovacím podkladem), o jejím~ poYízení rozhoduje obecní úYad odporce v pYenesené, tedy nikoliv v samostatné posobnosti, nadto na den 10. 3. 2025  se plánuje veYejná prezentace výsledného znní územní studie, tedy prezentované znní územní studie ze dne 19. 8. 2024 bude aktualizováno a  rozhodování o  verzi ze dne 19. 8. 2024 se tak stane bezpYedmtým . Jde-li o druhou otázku, tak ta podle odporce  smYuje k tomu, aby odporce v etn vaech svých orgáno provedl zmnu územního plánu odporce . O  takové otázce se rozhoduje ve zvláatním Yízení ve smyslu § 7 písm. e) zákona o místním referendu, a proto je konání místního referenda o ní nepYípustné , navíc  zmna územního plánu týkající se ploch, o kterých by mlo být místním referendem navrhovatele rozhodováno, byla pYijata v nedávné dob (právní moc OOP o zmn územního plánu nastala 16. 6. 2023) , pYi em~  pYísluané osoby mly v probhu projednávání výae uvedené zmny k dispozici zákonné prostYedky, které mohly vyu~ít, vyhláaení místního referenda nemo~e slou~it k pYípadnému napravení pochybení správních orgáno pYi pYijímání zmny územního plánu a vyhláaení místního referenda o otázce . 2 návrhu by bylo v rozporu s principem právní jistoty . Na podporu své argumentace odporce poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 101/05, z nho~ dovozuje, ~e místní referendum je pYípustné  toliko v ur ité fázi územního plánování , jako~ i na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2023, . j. 50 A 1/2013-115, dle kterého není mo~né, aby  ob ané obce v rámci místního referenda optovn rozhodovali ve vci ji~ pYísluaným správním orgánem ve zvláatním Yízení rozhodnuté . Ze vaech výae uvedených dovodo by dle odporce ml být návrh zamítnut. <br/>II.<br/>Procesní podmínky <br/>6. Podle § 91a odst. 1 písm. b) s. Y. s. návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláatním zákonem domáhat vyhláaení místního referenda. <br/>7. Podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláatního právního pYedpisu má pYípravný výbor, jestli~e zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního msta nerozhodlo o návrhu pYípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, ~e místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).<br/>8. Podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu návrh je tYeba podat nejpozdji do 20 dno od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního msta, kde ml být návrh pYípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního msta, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, ~e místní referendum nevyhlásí.<br/>9. Podle § 57 odst. 3 zákona o místním referendu rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního msta.<br/>10. Návrh byl podán pYípravným výborem pro konání místního referenda dvanáctý den od jednání zastupitelstva odporce, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, ~e místní referendum nevyhlásí. Soud tedy uzavírá, ~e návrh byl podán v as, osobou k tomu oprávnnou (pYípravným výborem), k soudu vcn i místn pYísluanému (není tedy nepYípustný ve smyslu § 92 s. Y. s.) a splHuje formální nále~itosti na nj kladené. Soud proto pYistoupil k jeho vcnému projednání.<br/>III.<br/>Posouzení návrhu soudem<br/>11. PYedn soud zdorazHuje, ~e rozhodnout podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu o tom, ~e se místní referendum nevyhlásí, mo~e zastupitelstvo jen v pYípadech, kdy v dané vci ex lege podle § 6 a § 7 zákona o místním referendu vobec nelze místní referendum konat. Na vyhláaení místního referenda z popudu pYípravného výboru tedy za splnní zákonných podmínek vzniká právní nárok, jemu~ je poskytována soudní ochrana [§ 9 odst. 2 písm. c), § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu], a to do té míry, ~e se lze ve správním soudnictví návrhem ze strany pYípravného výboru podle § 91a odst. 1 písm. b) s. Y. s. pYímo domáhat toho, aby soud k ur ité otázce místní referendum sám vyhlásil (srov. napY. nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 263/09, sp. zn. III. ÚS 995/09 a sp. zn. III. ÚS 873/09). <br/>12. Dále soud pYipomíná, ~e místní referendum je jednou z forem pYímé demokracie. Umo~Huje tedy ob anom vyjádYit se k otázkám rozvoje své obce, a tak uplatnit své ústavn zaru ené základní politické právo podílet se pYímo na správ veYejných vcí. Hodnocení, zda je konání místního referenda pYípustné, by proto nemlo být pYísné i formalistické. Jinak Ye eno, v pochybnostech by mly soudy rozhodovat ve prospch konání místního referenda (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu, dále té~  NSS , ze dne 29. 2012, . j. Ars 1/2012 26, . 2718/2012 Sb. NSS, body 12 a~ 14). Podobn by mly soudy hodnotit i formulace otázek pokládaných v referendech a jejich smysl by mly posuzovat ve vaech souvislostech pYípadu (napYíklad rozsudky NSS ze dne 17. 3. 2016, . j. Ars 4/2015 45, . 3414/2016 Sb. NSS, bod 58, a ze dne 1. 9. 2021, . j. Ars 6/2020 85, bod 16).<br/>13. Podstata a hlavní ú el místního referenda  spo ívá ve formování politické vole uvnitY spole enství, kterou orgány obce mají teprve realizovat navenek (nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 263/09). Výsledek místního referenda proto zavazuje orgány místní samosprávy k po~adované innosti, pYípadn k cíli, kterého se mají sna~it dosáhnout. Obdobn NSS ji~ dYíve uvedl, ~e  smysl existence místního referenda spo ívá v mo~nosti ob ano vyjádYit jeho prostYednictvím politicky validn svoj názor (právní vta k rozsudku NSS ze dne 2. 10. 2014, . j. Ars 3/2014-41). S tím koresponduje skute nost, ~e místní referendum mo~e mít povahu ratifika ní ( i decizní), kdy obec v rámci své samostatné posobnosti rozhoduje s kone nou platností, ale i povahu konzultativní, kdy je výsledkem referenda stanovisko, které má obec zastávat u otázek, k nim~ se mo~e vyjádYit, nikoliv vaak o nich sama rozhodnout. I pYes povodní negativní postoj Ústavního soudu ke konzultativním místním referendom (srov. usnesení ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. II. ÚS 706/04) se zmínný typ referenda nakonec prosadil jak judikatorn (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 101/05, i usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. IV. ÚS 265/10), tak prakticky, neboe od pYijetí zákona o místním referendu probhla celá Yada místních referend konzultativního charakteru (srov. rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2019, . j. Ars 1/2019  38, bod 25).<br/>14. Výsledek místního referenda samozYejm nemo~e nahradit posouzení ur itého zámru podle zvláatních zákono. Smyslem konání místního referenda vaak není nahrazení innosti kompetentních orgáno, nýbr~ pouze zjiatní politického názoru ob ano. Konání místního referenda proto zásadn nemo~e bránit ani skute nost, ~e ur itá vc je i bude pYedmtem správního Yízení i jiných postupo realizovaných v pYenesené posobnosti (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 8. 2012, . j. Ars 1/2012-26, ve vci místního referenda vyhláaeného v obci BYe~any II o otázkách: 1. Jste pro vybudování výsypek JS a JV u lesíku Blka? 2. Jste pro povolení t~by u lesíku Blka?).<br/>15. Pokud jde o prvou otázku ( Jste proti plánované výstavb s názvem ,sídliat Východ´ v lokalit bstovického písníku na plochách ozna ených v územním plánu jako Z3, Z13, Z15 a Z16 v rozsahu územní studie prezentované na jednání zastupitelstva konaném dne 19. 8. 2024? ), tak z této otázky je zcela zYejmé, ~e je pokládána pouze s cílem zjistit politický názor ob ano na ur itý stavební zámr na území obce, Z rozhodování v místním referendu nevznikají i nezanikají bezprostYedn ~ádné právní vztahy, podobn jako napY. z odevzdání hlaso ve volbách. Jde o zposob, jím~ ob ané mohou usmrHovat v konkrétních otázkách veYejného zájmu politickou reprezentaci obce a vo i této reprezentaci (tzn. zastupitelstvu a dalaím orgánom obce) rozhodnutí v místním referendu také výhradn smYuje. I dle Ústavního soudu (srov. nález ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 263/09) výsledek referenda spo ívající v tom, ~e ob ané obce vyjadYují souhlas/nesouhlas s realizací ur itého developerského i promyslového projektu na území obce, je nutno interpretovat tak, ~e vaechny orgány obce jsou zavázány prosazovat názor ob ano tmi prostYedky, které jim právní Yád dává k dispozici.<br/> nikoliv zasahovat do kompetencí zpracovatele územní studie i snad nahrazovat jeho innost (pYípadný kladný výsledek místního referenda nenabádá obec k poruaování obecn závazných právních pYedpiso, nýbr~ pouze zavazuje politickou reprezentaci obce k zastávání a prosazování politického postoje k pYedmtnému zámru, pYi em~ tento postoj má být prosazován prostYedky spadajícími do samostatné posobnosti obce), odkaz na návrh územní studie slou~í pouze k bli~aí identifikaci stavebního zámru, k ni emu jinému (nadto i v pYípad, ~e dojde ke zmnám v návrhu územní studie, není pochyb o tom, ~e ob ané obce budou vdt, o jakou lokalitu a o jakou plánovanou výstavbu se jedná), a skute nost, ~e návrh územní studie mo~e jeat doznat zmn, je pro posouzení pYípustnosti konání místního referenda z hlediska odporcem akcentovaného § 7 písm. e) zákona o místním referendu irelevantní. Sou asn není pochyb o tom, ~e zále~itosti týkající se rozvoje území obce jsou zále~itostmi spadajícími do samostatné posobnosti obce (§ 6 zákona o místním referendu) ve smyslu § 35 zákona . 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  zákon o obcích ), stejn jako není pochyb o tom, ~e  zákazu plánované výstavby (v pYípad kladného výsledku místního referenda) mo~e být dosa~eno, bye nikoliv neprodlen, zmnou územního plánu Odhlédne-li soud od toho, ~e zastupitelstvo odporce bude mít v souladu s § 68 odst. 4 zák. . 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  stavební zákon ), mo~nost vyjádYit se takté~ k návrhu územní studie. Podle § 49 odst. 4 stavebního zákona dále platí, ~e je-li pro obec poYizována úYadem územního plánování územní studie, která je podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. 4, mo~e zastupitelstvo ur it zastupitele, který pYi jejím poYizování spolupracuje s poYizovatelem; ustanovení o ur eném zastupiteli se pou~ijí pYimYen.<br/> (srov. shodn rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2012, . j. Ars 4/2012-47), k emu~ smYuje otázka . 2 (pYi em~ ob otázky je tYeba posuzovat ve vzájemných souvislostech, nikoliv izolovan). Dle ustálené judikatury NSS pYitom nemo~e být sporu o tom, ~e zále~itosti územního plánování spadají do samostatné posobnosti obce (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2012, . j. Ars 1/2012-26, . 2718/2012 Sb. NSS, i rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2013, .j. Ars 2/2013-59, bod 32). Dle rozsudku NSS ze dne 31. 10.2012, . j. Ars 4/2012-47,  posobnost zastupitelstva obce ve vcech územního plánování a stavebního Yádu je vymezena v § 6 odst. 5 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení zastupitelstvo obce mj. rozhoduje v samostatné posobnosti o poYízení územního plánu a regula ního plánu, schvaluje v samostatné posobnosti zadání, pYípadn pokyny pro zpracování návrhu územního plánu, vydává v samostatné posobnosti územní plán a vydává regula ní plán. Územní plán poYizuje v pYenesené posobnosti obecní úYad obce s rozaíYenou posobností, schvaluje ho ovaem v samostatné posobnosti zastupitelstvo pYísluané obce. Zákazu, pYípadn omezení výstavby vtrných elektráren na území obce by tedy mohlo být v zásad dosa~eno, bye nikoliv neprodlen, zmnou územního plánu. Zastupitelstvo obce by v takovém pYípad bylo zavázáno pYípadný návrh územního plánu omezujícího výstavbu vtrných elektráren na území obce schválit . Od výae uvedených názoro se NSS dosud neodchýlil a napY. v bod 31 rozsudku ze dne 1. 9. 2021, . j. Ars 6/2020 85, uvedl:  I nadále zákon umo~Huje, aby se ob ané vyjadYovali v referendu ke konkrétním otázkám územního plánování, a nikoli jen obecn k otázkám územního rozvoje, jak to navrhuje msto v bod 49 své kasa ní stí~nosti (k tomu viz tYeba ji~ citovaný rozsudek Ars 4/2012, rozsudek ze dne 18. ervna 2013, j. Ars 2/2013 59, nebo rozsudek ze dne 22. bYezna 2021, j. Ars 5/2020 - 44). Stejn jako mohou ob ané vyjádYit politický názor na otázku, o ní~ se bude rozhodovat ve zvláatním Yízení v pYenesené posobnosti (viz práv zmínný rozsudek ve vci Ars 1/2012, body 22 a 24, v nm~ alo o referendum k vybudování výsypek a povolení t~by kaolínu), mohou jej vyjádYit i na otázku, na ni~ bude zastupitelstvo hledat odpov v samostatné posobnosti. <br/>16. Opak neplyne ani z odporcem zmiHovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 101/05, v nm~ Ústavní soud uvedl, ~e  konání místního referenda nemo~e bránit skute nost, ~e ur itá vc je i bude pYedmtem správního Yízení konaného v pYenesené posobnosti (srov. rozhodnutí NSS sp.zn. 58 Ca 23/2005, Sb. NSS 2005, 10: 853) a ~e  schvalování územn plánovací dokumentace je v podstat rozhodováním zastupitelstva obce (§ 84 odst. 2 písmeno b) zákona o obcích) v samostatné posobnosti o zále~itostech spojených s posobností pYenesenou. Územn plánovací dokumentace je toti~ výsledkem procesu probíhajícího v pYenesené posobnosti obce a v samostatné posobnosti je jen schvalována. Z uvedeného vyplývá, ~e pokud je územní plán ve stádiu návrhu, nebrání konání místního referenda ani ust. § 7 odst. písm. e) ani jiné ust. zákona o místním referendu. Tento nález rozhodn nelze interpretovat tak, ~e o otázkách územního plánování je mo~no konat místní referendum pouze  pokud je územní plán ve stádiu návrhu . Tuto interpretaci odmítl v minulosti implicitn NSS ve výae zmínných rozhodnutích (viz napY. citovaný rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2012, . j. Ars 4/2012-47) a explicitn pak soudy krajské (srov. napY. usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 22. 6. 2022, .j. 63 A 4/2022-65, publikované pod . 4381/2022 Sb. NSS). Ostatn i Ústavní soud akcentuje, ~e § 7 zákona o místním referendu, jen~ taxativn vymezuje podmínky, kdy místní referendum nelze konat, musí být vykládán restriktivním zposobem (viz ji~ zmiHované nálezy ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 263/09, sp. zn. III. ÚS 995/09, sp. zn. III. ÚS 873/09).<br/>17. PYiléhavý není té~ odkaz odporce na usnesení Krajského soudu v Praze ve vci sp. zn. 50 A1/2013. Ve zmínné vci se toti~ krajský soud zabýval velmi neobvyklou situací, kdy byly otázky navr~ené pYípravným výborem pro místní referendum obsahov toto~né s námitkami podanými proti návrhu územního plánu (§ 54 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006), pYi em~ o tchto námitkách správní orgán rozhodl krátce pYed podáním návrhu na konání místního referenda (pYísluané zastupitelstvo dne 6. 12. 2012 schválilo vypoYádání námitek, návrh na vyhláaení místního referenda byl tomuto zastupitelstvu doru en dne 11. 12. 2012, Krajskému soudu v Praze pak dne 8. 1. 2013). PYípad projednávaný Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 50 A 1/2013 byl tedy dosti specifický, neboe navrhované referendum mlo za cíl zvrátit rozhodnutí o námitkách (Krajský soud v Praze zdoraznil, ~e  st~ejním motivem podání návrhu na vyhláaení místního referenda v dané vci je nesouhlas navrhovatele s rozhodnutím o podaných námitkách). Nyní posuzovaný pYípad je vaak odlianý v tom, ~e ~ádné s navr~enými otázkami korespondující námitky nebyly v procesu poYizování a schvalování (zmn) územního plánu obce Bstovice výslovn vypoYádávány (jak plyne z podklado pYedlo~ených odporcem a jak potvrdil sám odporce), návrh nepYedstavuje bezprostYední reakci na odpovídající závry odporce, resp. jeho cílem není zvrátit rozhodnutí o podaných námitkách. Ji~ vobec pak nic nenasvd uje tomu, ~e by prostYednictvím místního referenda mla být  napravována pochybení správních orgáno pYi pYijímání zmny územního plánu , jak tvrdí odporce (zvláat kdy~ odporce ~ádné  pochybení správních orgánu , které by mlo být prostYednictvím místního referenda  napraveno , neidentifikoval). Stejn tak nemo~e obstát námitka odporce, ~e  vyhláaení místního referenda o otázce . 2 návrhu by bylo v rozporu s principem právní jistoty . Z ~ádné zákonné normy i normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územn plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do ur itého konkrétního zposobu vyu~ití (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 29. 4. 2008, . j. 4 Ao 2/2008 42, ze dne 11. 9. 2008, . j. 8 Ao 2/2008 151, ze dne 26. 5. 2010, . j. 8 Ao 1/2007-94, i ze dne 19. 12. 2012, . j. 6 Aos 2/2012-27). Na konkrétní podobu územního plánu i zaYazení pozemku do ur itého zposobu vyu~ití není právní nárok (k tomu srov. napY. rozsudky NSS ze dne 12. 9. 2018, . j. 7 As 336/2017 50, bod 26, a ze dne 21. 1. 2022, . j. 5 As 394/2020 51, bod 29). Nikdo té~ nemo~e o ekávat, ~e zposob vyu~ití území jednou stanovený územním plánem vydr~í na v né asy (srov. shodn rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2018, . j. 6 As 211/2018 35, bod 33). Jak zdoraznil Ústavní soud v odovodnní usnesení ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV ÚS 3548/17,  na ur itou podobu územního plánu i zaYazení pozemku do ur itého zposobu vyu~ití není právní nárok, stejn jako se nelze dovolávat ochrany dobré víry i legitimního o ekávání ve vztahu k ur ité podob územního plánu, neboe ten se s ohledem na potYebu úpravy pomro v území neustále vyvíjí . Ústavní soud dále pYipomnl, ~e zmna i zruaení územního plánu  neznamená pro dot ené osoby, ~e by nemohly o zmnu nebo úpravu územního plánu podle jejich pYedstav usilovat znovu. Nicmén nelze se domáhat náhrady ualého zisku v dosledku nedokon ení obchodu pouze s odkazem na dobrou víru v aktuální podobu územního plánu, neboe, jak bylo uvedeno výae, na ur itou podobu územního plánu není právní nárok .<br/>18. Z rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2012, . j. Ars 4/2012-47, plyne, ~e pYi posuzování souladu polo~ené otázky s § 6 zákona o místním referendu je tYeba odpovdt na otázku, zda obec disponuje nástroji v rámci výkonu své samostatné posobnosti, jimi~ by mohla naplnit závazek plynoucí z rozhodnutí v místním referendu. V nyní posuzované vci je zYejmé, ~e odporce takovými nástroji disponuje (srov. zejména § 109 a~ § 111 stavebního zákona ve spojení s § 93 a~ 104, § 105 odst. 3 a § 108 stavebního zákona). Pokud se mu nepodaYí dosáhnout toho, aby návrh zmny územního plánu pYedlo~ený zastupitelstvu odpovídal rozhodnutí pYijatému v místním referendu (ae ji~ formalizovanými úkony pYedpokládanými stavebním zákonem, nebo neformálními kroky vo i poYizovateli územního plánu a jeho projektantovi), mo~e toto rozhodnutí naplnit postupem dle § 104 odst. 2 ve spojení s 111 odst. 5 stavebního zákona. Rozhodnutí o návrhu zmny územního plánu pYedlo~eném poYizovatelem je pYitom rozhodnutím zastupitelstva v samostatné posobnosti (srov. napY. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, . j. 55 A 116/2020 84, jeho~ závry aproboval NSS ji~ zmiHovaným rozsudkem ze dne 1. 9. 2021, . j. Ars 6/2020 85).<br/>19. Ze vaech výae uvedených dovodo nelze ne~ uzavYít, ~e tvrzení odporce o rozporu návrhu na vyhláaení místního referenda s § 6 a § 7 písm. e) zákona o místním referendu neobstojí. <br/>IV.<br/>Závr a náklady Yízení<br/>20. Jeliko~ byl podán bezvadný návrh na konání místního referenda (co~ ostatn nebylo mezi ú astníky sporné), otázky (formulované v souladu s § 8 odst. 3 zákona o místním referendu) se týkají zále~itostí, které patYí do samostatné posobnosti obce (§ 6 zákona o místním referendu) a nejsou vylou eny z rozhodnutí v referendu podle § 7 zákona o místním referendu, vyhlásil soud (výrok I) referendum namísto zastupitelstva odporce [§ 91a odst. 1 písm. b) s. Y. s.]. Rozhodl pYitom bez jednání, jak to umo~Huje zákon (§ 91a odst. 3 s. Y. s.). Rozhodnutí soudu o tomto návrhu nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce (§ 57 odst. 3 zákona o místním referendu). Navrhovatel v návrhu na konání místního referenda po~adoval, aby se místní referendum konalo  v nedli od 8.00 hod. do 22.00 hod. , konkrétní datum neuvedl. Nejzazaí termín pro konání místního referenda stanoví § 15 zákona o místním referendu, dle kterého se místní referendum koná nejpozdji do 90 dno po dni jeho vyhláaení, není-li v návrhu pYípravného výboru uvedena doba pozdjaí. Odporce ve vyjádYení k návrhu na vyhláaení místního referenda (na základ výzvy soudu) uvedl, ~e pro pYípad, ~e by návrhu navrhovatele soud vyhovl, preferuje povodn stanovené datum konání místního referenda, tedy dne 11. 5. 2025 od 8. 00 do 22. 00 hodin. Proti tomuto datu navrhovatel nic nenamítal, a proto soud rozhodl (výrok II), ~e místní referendum se bude na území obce Bstovice konat v nedli 11. 5. 2025 od 8.00 hod. do 22.00 hod.<br/>21. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud (výrok III) v souladu s § 93 odst. 4 s. Y. s., dle kterého ~ádný z ú astníko Yízení ve vcech volebních a ve vcech místního a krajského referenda nemá na náhradu náklado Yízení právo. <br/> Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvaení na úYední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. Y. s.).<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>V Pardubicích dne 12. bYezna 2025<br/>JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v. r. <br/>pYedsedkyn senátu <br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>