<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 As 255/2024- 27 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 As 255/2024 - 29<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Filipa Dienstbiera a soudkyH Martiny Küchlerové (soudkyn zpravodajka) a Veroniky JuYi kové ve vci ~alobce: Ing. P. D., zastoupeného Mgr. Ing. Lindou `vancarovou, advokátkou, sídlem Kobli~ná 47/19, Brno, proti ~alovanému: Magistrát msta Brna, sídlem Dominikánské nám. 196/1, Brno, za ú asti: M. V., proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 20. 2. 2024, . j. MMB/0088057/2024, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 3. 10. 2024, . j. 62 A 39/202437, <br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost ~alobce se zamítá.<br/><br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>IV. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alobce (dále jen  st~ovatel ) domáhá zruaení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brn, kterým krajský soud zamítl ~alobu proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 20. 2. 2024, . j. MMB/0088057/2024.<br/>[2] }alovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání st~ovatele a osoby zú astnné na Yízení a potvrdil rozhodnutí ÚYadu mstské ásti msta Brna, BrnoKrálovo Pole ze dne 5. 10. 2023, . j. BKPO/02518/2023/2300/OVEK (dále jen  stavební úYad ). Stavební úYad posledn uvedeným rozhodnutím naYídil st~ovateli a osob zú astnné na Yízení (coby vlastníkom stavby) odstranní stavby s názvem  Stavba pro rodinnou rekreaci B., k.ú. S. na pozemku parc. . X v katastrálním území S. (dále jen  stavba ), neboe stavba byla provedena bez rozhodnutí nebo opatYení vy~adovaného zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu, ve znní ú inném do 31. 12. 2023 (dále jen  stavební zákon ), a v Yízení o dodate ném povolení stavby nebyla dodate n povolena.<br/>[3] St~ovatel podal proti rozhodnutí ~alovaného ~alobu. V té tvrdil, ~e po~ádal o pYeruaení Yízení o dodate ném povolení stavby do doby schválení nového územního plánu msta Brna. Popsal proces jeho pYípravy v etn návrhu na poYízení zmny sou asného územního plánu zkráceným postupem s cílem provYit mo~nost zmny regulativu funk ní plochy s objekty pro individuální rekreaci. St~ovatel ml za to, ~e stavební úYad ml Yízení o dodate ném povolení stavby pYeruait do doby vydání nového územního plánu, resp. do doby rozhodnutí o návrhu na poYízení zmny, neboe by to vedlo (muselo zákonit vést) k odstranní pYeká~ky dodate ného povolení stavby. St~ovatel dodal, ~e stavba by mu po schválení nového územního plánu byla zcela jist dodate n povolena (s úpravami), neboe jen lehce pYesahuje pYedpokládaný rozmr 40 m² pro novostavby v této oblasti podle pYedpokladu v novém územním plánu (podorys stavby st~ovatele iní 47,56 m²). S odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, . j. 3 As 35/201532, st~ovatel uvedl, ~e poYizování zmny územního plánu lze v Yízení o dodate ném povolení stavby pova~ovat za pYedb~nou otázku.<br/>[4] Krajský soud ~alobu jako nedovodnou zamítl v souladu s § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ). Nejprve uvedl, ~e st~ovatel v Yízení o odstranní stavby, jak plyne ze správního spisu, nepo~ádal stavební úYad o pYeruaení Yízení (teprve v petitu odvolání st~ovatel navrhoval pYeruait Yízení vedené stavebním úYadem, které ovaem ji~ v té dob bylo ukon eno vydáním rozhodnutí). St~ovatel ~ádal o pYeruaení Yízení o dodate ném povolení stavby. Xízení o dodate ném povolení stavby je vaak samostatným Yízením. Rozhodnutí vydané v takovém Yízení je mo~né samostatn napadnout ~alobou proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. Y. s. Krajský soud se proto v Yízení o ~alob proti rozhodnutí o odstranní stavby nemohl nijak zabývat postupem stavebního úYadu v Yízení o dodate ném povolení stavby. S odkazem na judikaturu Nejvyaaího správního soudu se krajský soud rovn~ vypoYádal s tím, pro  pYipravovaná zmna územního plánu (její podoba) nepYedstavovala pro rozhodování stavebního úYadu pYedb~nou otázku.<br/>II. Kasa ní stí~nost<br/>[5] St~ovatel v kasa ní stí~nosti uvedl, ~e je namíst zruait rozsudek krajského soudu, neboe ten se dostate n nevypoYádal s potYebou ochrany práv st~ovatele. Zastupitelstvo msta Brna na svém jednání konaném 13. 12. 2022 schválilo v návaznosti na § 55a stavebního zákona zahájení procesu poYízení zkráceným postupem samostatné zmny územního plánu msta Brna, v etn obsahu této zmny. Cílem zmny je u ploch ur ených platným územním plánem msta Brna jako plochy pro objekty pro individuální rekreaci na ZPF (které jsou návrhem nového územního plánu msta Brna sledovány jako plochy Zahrádek  I. nebo plochy rekreace), provYit mo~nost intenzivnjaího vyu~ití území z hlediska pYípustnosti staveb pro individuální rekreaci. Zastavná plocha staveb v daném území, do nj~ spadá i pozemek st~ovatele a osoby zú astnné na Yízení, má být povolena do 40 m².<br/>[6] S ohledem na tento stav mlo být vyhovno ~ádosti st~ovatele o pYeruaení Yízení o dodate ném povolení stavby podané u stavebního úYadu dne 27. 12. 2022. Smyslem a ú elem pYeruaení Yízení je toti~ poskytnout dostate ný asový prostor ú astníkovi Yízení k doplnní (odstranní nedostatko) jeho ~ádosti, tedy poskytnutí asového prostoru k odstranní jiných pYeká~ek. Za takovou pYeká~ku lze v pomrech projednávané vci pova~ovat nesoulad stavebního zámru se stávající podobou územního plánu msta Brna.<br/>[7] Dle st~ovatele lze poYizování zmny územního plánu msta Brna v Yízení o dodate ném povolení stavby pova~ovat za pYedb~nou otázku ve smyslu rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, . j. 3 As 35/201532. Dle názoru st~ovatele je pravdpodobné, ~e zmna územního plánu bude v navrhované podob, která umo~ní schválení stavebního zámru st~ovatele a osoby zú astnné na Yízení.<br/>[8] }alovaný a osoba zú astnná na Yízení se k podané kasa ní stí~nosti nevyjádYili.<br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[9] Nejvyaaí správní soud shledal splnní podmínek Yízení a pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo a ovYil pYi tom, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/>[10] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[11] Zásadním argumentem st~ovatele je, ~e v Yízení o dodate ném povolení stavby, které vaak není pYezkoumáváno v nynjaím kasa ním Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem, mlo být vyhovno jeho ~ádosti o pYeruaení Yízení. Xízení o dodate ném povolení stavby mlo být pYeruaeno do doby vydání nového územního plánu pro statutární msto Brno, resp. do doby pYijetí zmny sou asného územního plánu statutárního msta Brna ve vztahu k ploae, její~ sou ástí je pozemek st~ovatele a osoby zú astnné na Yízení, na kterém je umístna posuzovaná stavba. PYijetí nového územního plánu i zmny sou asného územního plánu statutárního msta Brna by dle názoru st~ovatele zákonit vedlo k odstranní pYeká~ky ke schválení dodate ného povolení stavby. <br/>[12] Nový územní plán, pYípadn i jeho zmna, zahrnovaly pozemek st~ovatele a osoby zú astnné na Yízení parc. . X v k.ú. S., obec B., do plochy ZAHRÁDEK  I., resp. plochy s objekty pro individuální rekreaci, s podmínkami vyu~ití mj. k umiseování staveb zahradních chat se zastavnou plochou do 40 m².<br/>[13] Krajský soud vyael správn z toho, ~e je nutno rozliaovat mezi Yízením o dodate ném povolení stavby a Yízením o jejím odstranní. Ob tato Yízení vycházejí z dikce § 129 stavebního zákona.<br/>[14] Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úYad naYídí odstranní stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby provádné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatYení vy~adovaného stavebním zákonem nebo bez opatYení nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodate n povolena.<br/>[15] Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úYad zahájí Yízení o odstranní stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení Yízení vlastníka nebo stavebníka pou í o mo~nosti podat ve lhot 30 dno od zahájení Yízení ~ádost o dodate né povolení stavby. Bylali ~ádost o dodate né povolení podána pYed zahájením Yízení o odstranní stavby, má se za to, ~e byla podána v okam~iku zahájení Yízení o odstranní stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby po~ádá ve stanovené lhot o její dodate né povolení, stavební úYad pYeruaí Yízení o odstranní stavby a vede Yízení o podané ~ádosti.<br/>[16] Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodate n povolit, pokud stavebník nebo její vlastník proká~e, ~e a) není umístna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územn plánovací dokumentací a s územním opatYením o stavební uzávYe nebo s územním opatYením o asanaci území nebo s pYedchozími rozhodnutími o území, b) není provádna i provedena na pozemku, kde to zvláatní právní pYedpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými po~adavky na výstavbu nebo s veYejným zájmem chránným zvláatním právním pYedpisem. Budeli stavba dodate n povolena, stavební úYad Yízení o odstranní stavby zastaví. Dodate né povolení nahrazuje v pYísluaném rozsahu územní rozhodnutí. Budeli pYedmtem dodate ného povolení rozestavná stavba, stavební úYad stanoví podmínky pro její dokon ení.<br/>[17] Nejvyaaí správní soud se obsahovým rozdílem mezi uvádnými Yízeními zabýval napYíklad ve svém rozsudku ze dne 7. 11. 2018, . j. 9 As 368/201748, kde dospl k závru, ~e Yízení o dodate ném povolení stavby a Yízení o odstranní stavby jsou dv samostatná správní Yízení, v ka~dém z nich proto stavební úYad zkoumá naplnní odlianých zákonných podmínek. Pro vydání rozhodnutí o odstranní stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je podstatné pouze to, zda uvedená stavba byla provedena bez rozhodnutí i opatYení vy~adovaného stavebním zákonem a nebyla povolena ani dodate n; naopak nejsou relevantní námitky, které mli ~alobci (myaleno obecn) smYovat do Yízení o dodate ném povolení stavby (ve smyslu § 129 odst. 3 stavebního zákona a tam stanovených podmínek).<br/>[18] Obecn dále platí, ~e Yízení o odstranní stavby je Yízením zahajovaným výhradn z úYední iniciativy; zjistíli stavební úYad existenci  erné stavby, nemá na vybranou, jestli toto Yízení zahájí, nebo ne, ale musí tak u init, a to neprodlen (viz napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 4. 2015, . j. 3 As 96/201440). Naopak Yízení o dodate ném povolení stavby je Yízením návrhovým, jeho zahájení závisí zásadn na aktivit stavebníka, tj. na podání jeho ~ádosti (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, . j. 2 As 166/201533). Na rozdíl od Yízení o dodate ném povolení stavby (v nm~ se postupuje v prvé Yad podle § 109 a~ § 115 stavebního zákona), pro Yízení o odstranní stavby stavební zákon nestanoví zvláatní procesní pravidla, krom speciální úpravy okruhu ú astníko Yízení (§ 129 odst. 10 stavebního zákona). Uplatní se v nm tedy obecná pravidla správního Yízení podle zákona . 500/2004 Sb., správní Yád.<br/>[19] Jak správn uvedl krajský soud, v nyní pYezkoumávaném Yízení, tedy v Yízení o odstranní stavby, ji~ bylo mimo jeho pYedmt zabývat se tím, zda byla ~ádost st~ovatele o pYeruaení Yízení o dodate ném povolení stavby stavebním úYadem dovodn zamítnuta, i nikoli. Jediným pYedmtem nyní pYezkoumávaného Yízení je posouzení naplnní podmínek odstranní stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tedy posoudit absenci pYísluaného povolení ve smyslu zmínného zákonného ustanovení.<br/>[20] St~ovatel se dále domnívá, ~e pYipravovaná zmna územního plánu pYedstavuje pro rozhodování stavebního úYadu v nynjaí vci pYedb~nou otázku. Ani s tím Nejvyaaí správní soud nesouhlasí. PYedb~nou otázkou je dle § 57 odst. 1 správního Yádu taková otázka, kterou nepYísluaí správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocn rozhodnuto. Z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 4. 2020, . j. 6 As 171/201937, plyne, ~e  výsledek projednání zmny územního plánu nelze pova~ovat za pYedb~nou otázku ve smyslu § 57 správního Yádu . Správní Yád toti~ po~aduje, aby o dané otázce  nebylo dosud pravomocn rozhodnuto . To vaak není splnno tehdy, pokud vyu~ití území podléhá regulaci podle platného územního plánu, z ní~ stavební úYad i ~alovaný jsou povinni vycházet.<br/>[21] V posledn uvedeném rozsudku Nejvyaaí správní soud dále uvedl:  Nejvyaaí správní soud si je vdom toho, ~e v minulosti pYipustil, ~e je mo~né pYeruait Yízení o dodate ném povolení nelegální stavby v pYípad, kdy proces zmny územního plánu, je~ má vydání dodate ného povolení umo~nit, je ji~ v dostate n pokro ilé fázi (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. prosince 2015 . j. 3 As 35/201532). U inil tak ovaem jen v hypotetické rovin, neboe v daném pYípad se proces zmny územního plánu v dostate n pokro ilé fázi nenacházel. Nelze pYehlédnout, ~e tehdy rozhodující tYetí senát neopíral mo~nost pYeruaení Yízení o ~ádné konkrétní zákonné ustanovení, tím mén pak o § 57 správního Yádu upravující Yeaení pYedb~ných otázek. Nyní rozhodující aestý senát tak pova~uje úvahu tYetího senátu za argumenta n pouze na rtnuté obiter dictum. <br/>[22] Obecn lze pYipustit, ~e pYeruaení Yízení v pYípad nepovolené stavby má zabránit tomu, aby musel stavební úYad naYídit odstranní stavby, u které má v krátké dob díky zmn územního plánu odpadnout jediná pYeká~ka bránící z hlediska ochrany veYejného zájmu jejímu dodate nému povolení. Takový postup lze odovodnit zásadami racionálního výkonu státní správy a hospodárnosti, tj. aetYení náklado státu i ú astníko Yízení.<br/>[23] Jak ji~ správn poznamenal krajský soud, pYeruaení Yízení by ml stavební úYad v Yízení o (dodate ném) povolení stavby dosledn zvá~it v pYípad, ~e projednávání zmny územního plánu je v dob rozhodování stavebního úYadu v dostate n pokro ilé fázi a nepanují pochybnosti o tom, ~e stavební zámr bude v souladu s pYipravovanou územn plánovací dokumentací. Ani v takovém pYípad se ale nejedná o pYedb~nou otázku ve smyslu § 64 odst. 1 písm. c) správního Yádu. Mohl by vaak být dán dole~itý dovod pro pYeruaení Yízení dle § 64 odst. 3 správního Yádu, a pokud by stavba napY. svým rozsahem, zposobem provedení nebo vlivy na své okolí nebyla v rozporu s veYejným zájmem, bylo by namíst Yízení pYeruait. <br/>[24] V pomrech nyní posuzované vci vaak jde pouze o teoretickou úvahu. Jak ji~ bylo shora uvedeno, pYedmtem nynjaího posuzování je rozhodnutí o odstranní stavby, kasa ní argumentace vaak smYuje pouze do Yízení o jejím dodate ném povolení, tedy mimo pYedmt ~alobou napadeného rozhodnutí. <br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[25] Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[26] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 a 7 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. }alobce (st~ovatel) neml ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. Úspanému ~alovanému ~ádné náklady nad rámec obvyklé úYední innosti nevznikly, náhrada náklado Yízení se mu tudí~ nepYiznává.<br/>[27] Výrok o náhrad náklado Yízení osoby zú astnné na Yízení se opírá o § 60 odst. 5 s. Y. s. (ve spojení s § 120 s. Y. s.). Nejvyaaí správní soud osob zú astnné na Yízení neulo~il ~ádnou povinnost, ani neshledal dovody zvláatního zYetele hodné pro pYiznání náhrady náklado Yízení, proto rozhodl tak, ~e osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 17. dubna 2025<br/><br/><br/>JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.<br/> pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>