<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 A 42/2023- 240 - text</title> </head> <body> ÿþ 15 31 A 42/2023<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava `tencla, MA, v právní vci<br/>~alobkyn: S. E.<br/>bytem X, S. r. N.<br/>zastoupená advokátem Rudolfem Leakou <br/> sídlem ApolináYská 6, 128 00 Praha 2<br/>proti<br/>~alovanému: rektor Mendelovy univerzity v Brn <br/>sídlem Zemdlská 1665/1, 613 00 Brno<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 6. 3. 2023, . j. UM/15225/2022-12,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. V této vci soud posuzoval, zda byly splnny podmínky § 47c odst. 2 písm. b) zákona . 111/1998 Sb., o vysokých akolách a o zmn a doplnní dalaích zákono (zákon o vysokých akolách), pro vyslovení neplatnosti obhajoby diserta ní práce ~alobkyn.<br/>2. }alobkyn byla v období od 1. 9. 2018 do 20. 11. 2020 studentkou doktorského studijního programu Economics and Management, studijního oboru Business Economics and Management, na Provozn ekonomické fakult Mendelovy univerzity v Brn. Studium ukon ila dne 20. 11. 2020 úspanou obhajobou diserta ní práce s názvem Critical Factors for the Successful Introduction of Internal Communication Portals in the Retail Sector.<br/>3. Oznámením ze dne 23. 9. 2022 ~alovaný zahájil s ~alobkyní správní Yízení podle § 47c zákona o vysokých akolách. Rozhodnutím ze dne 6. 3. 2023, . j. UM/15225/2022-12, pak ~alovaný vyslovil neplatnost obhajoby diserta ní práce ~alobkyn. Na základ stanoviska jím jmenované pYezkumné komise dospl k závru, ~e se ~alobkyn v diserta ní práci opakovan dopustila úmyslného neoprávnného u~ití díla jiné osoby formou pYekladového plagiátorství.<br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>4. }alobkyn namítla, ~e ~alovaný poruail Yadu zásad správního Yízení, pYedevaím zásadu materiální pravdy, ím~ doalo k zásahu do práv ~alobkyn nabytých v dobré víYe. }alovaný té~ nepostupoval v souladu s principem proporcionality, pokud nezohlednil vyjádYení ~alobkyn a její snahu o nápravu vytýkaných vad; sou asn z rozhodnutí není zYejmé, jak byl v tomto pYípad naplnn veYejný zájem. Problematické pasá~e jsou pouze v teoretické ásti práce; jádro diserta ní práce (empirická studie s online dotazníkem a expertními rozhovory) jsou zcela vlastní. Nelze vycházet jen z výsledko softwarového algoritmu, ale je tYeba porovnat díla, odkud neoprávnn pYevzaté pasá~e údajn pocházejí, s diserta ní prací. }alovaný takto nepostupoval a pYekro il meze (zneu~il) správní uvá~ení. }alovaný té~ poruail princip legitimního o ekávání, neboe dYíve za plagiáty ozna il práce, které byly zcela nebo v podstatné ásti doslovnými kopiemi nebo pYeklady diplomových prací z nmeckých akol.<br/>5. Skutek byl dle ~alobkyn nesprávn vymezen a podmínky pro naplnní jednotlivých znako skutkové podstaty nebyly vobec zjiaeovány. Ji~ v oznámení o zahájení Yízení nebyl zmínn znak skutkové podstaty spo ívající v tom, ~e musí jít o opakované nebo soustavné jednání proti dobrým mravom, nebo takovým jednáním musela být naruaena mo~nost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu. V napadeném rozhodnutí je tento znak pouze konstatován. Rovn~ z nj není zYejmé, zda byla ~alobkyn uznána vinnou z poruaení práv duaevního vlastnictví nebo z jiného jednáním proti dobrým mravom (a pokud ano, tak jakého). V dosledku nepYesného vymezení skutku se ~alobkyn nemla mo~nost vyjádYit a okomentovat ka~dé jednotlivé pochybení, které jí bylo kladeno za vinu.<br/>6. Dne 3. 3. 2023 podala ~alobkyn námitku podjatosti úYední osoby JUDr. T. K., vedoucí právního oddlení Mendelovy univerzity v Brn. O námitce rozhodl prorektor pro vzdlávací innost a kvalitu, Mgr. OndYej Mocek, Ph.D., usnesením ze dne 6. 3. 2023 tak, ~e úYední osoba není vylou ena z projednávaní a rozhodování vci. Podle naYízení rektora . 6/2019, o struktuYe a obsahové náplni innosti celoakolských rektorátních pracoviae, je právní oddlení univerzity pYímo Yízené rektorem. O nepodjatosti vedoucí tohoto oddlení ml proto rozhodovat rektor. Jeliko~ usnesení vydala neoprávnná osoba, jde o usnesení nezákonné. Toto usnesení se nadto nevypoYádalo s argumenty, které ~alobkyn v námitce podjatosti vznesla. PodezYení, ~e úYední osoba pYedem znala výsledek Yízení, se prorektor ani nepokusil vyvrátit. JUDr. T. K. je navíc v usnesení ozna ena jako osoba odpovídající za správnost vyhotovení a je na usnesení té~ elektronicky podepsána, co~ je v rozporu s § 14 odst. 4 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád.<br/>7. }alovaný si dále v rozporu s § 16 správního Yádu neobstaral eské pYeklady podklado shromá~dných v Yízení. Podstata vci pYitom byla v tom, ~e v diserta ní práci sepsané v angli tin mly být neoprávnn u~ity výHatky nkterých nmeckých prací. Xada leno pYezkumné komise a ani rektor pYitom nemluví nmecky, a proto nemohlo dojít k Yádnému posouzení vci (rektor tyto skute nosti v rozhodnutí nerozporuje a navr~ené dokazy k tomu nebyly provádny, a proto je má ~alobkyn za nesporné).<br/>8. Podle ~alobkyn má Yízení dle § 47c zákona o vysokých akolách povahu Yízení o trestním obvinní ve smyslu l. 6 Evropské úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod ( EÚLP ). Pravidla spravedlivého procesu podle tohoto lánku nebyla dodr~ena (právo být slyaen, právo být obeznámen s povahou skutku, právo na dostate ný prostor na obhajobu). Se spravedlivým procesem je dle ~alobkyn neslu itelné, pokud dokazování neprobíhá, ale vychází se jen ze stanoviska pYezkumné komise, která se o vci jen kabinetn poradí. Ve správním spisu není protokol o hlasování komise, zápis z jejího jednání a její postup tak nelze zptn nikterak pYezkoumat. Proces jmenování pYezkumné komise má být navíc upraven statutem Mendelovy univerzity v Brn, který se vaak ~alobkyni nepodaYilo dohledat, a proto navrhuje, aby jej obstaral soud a provedl ho k dokazu.<br/>9. Ve správním spisu absentují dole~ité podklady pro rozhodnutí  diserta ní práce a texty, jejich~ neúplná citace je ~alobkyni kladena za vinu. Správní orgán namísto toho pracoval jen s jakýmisi internetovými stránkami. VyjádYení ~alobkyn ozna ená jako  Comment on Vroniplag discussion a  Errata nebyla vobec vzata v potaz. }ádné dokazy pak v samotném Yízení ani nebyly provedeny a dokazní návrhy ~alobkyn nebyly rektorem vypoYádány.<br/>10. }alovaný nesprávn posoudil rozlo~ení dokazního bYemene, pokud uvedl, ~e se ~alobkyni jejím vyjádYením nepovedlo vyvrátit podezYení z protiprávního jednání. Znaky skutkové podstaty dle § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách pak nebyly naplnny. V diserta ní práci sice skute n bylo nkolik více i mén záva~ných chyb (neúpln odcitovaný zdroj, i citace pYes druhý odkaz). Tyto chyby ostatn ~alobkyn identifikovala a odevzdala Errata. `lo vaak o opomenutí z nedbalosti ve spchu pYi finalizaci práce. Tato pochybení nic nemní na tom, ~e jádrem práce je zcela originální výzkum. V rozhodnutí pak zcela absentuje zjiatní ohledn opakování i soustavnosti (v pYípad pYedlo~ení diserta ní práce nejde o opakovaný delikt, ale nanejvýa o jeden delikt) nebo ohledn hrubého poruaení práv i podstatného naruaení mo~nosti osvojit si standardní znalosti.<br/>11. Ze vaech výae uvedených dovodo ~alobkyn navrhla, aby soud rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/>III. VyjádYení ~alovaného a replika ~alobkyn<br/>12. }alovaný ve vyjádYení k ~alob v zásad zopakoval argumentaci obsa~enou v napadeném rozhodnutí. }alobkyn v dokumentech  Comment on Vroniplag discussion a  Errata potvrdila neoprávnné u~ití díla jiných osob. Errata vypracovaná a~ dne 18. 5. 2022 (tj. rok a pol po obhajob diserta ní práce) pak nemohou napravit skute nost, ~e ~alobkyn nesplnila podmínky stanovené zákonem o vysokých akolách pro obhajobu diserta ní práce. }alovaný nemá za to, ~e by v Yízení doalo k vytýkaným vadám. O námitce podjatosti oprávnné úYední osoby rozhodl prorektor v souladu s pYedpisy univerzity. PYi jmenování pYezkumné komise postupoval ~alovaný v souladu se statutem Mendelovy univerzity v Brn, který je veYejn dostupný na úYední desce univerzity. Zákon ani vnitYní pYedpis neukládá pYezkumné komisi poYízení zápisu z jejího jednání i protokolu o hlasování; ze stanoviska pYezkumné komise je navíc zYejmé, ~e v tomto pYípad rozhodla jednomysln. }alovaný závrem s odkazem na judikaturu Nejvyaaího správního soudu pYipomnl, ~e vcný soudní pYezkum vdomostí studenta je vylou en a rozhodnutí je mo~no pYezkoumat jen co do dodr~ení pravidel Yádného procesu. }alovaný navrhl, aby soud ~alobu zamítl.<br/>13. }alobkyn podala k vyjádYení ~alovaného repliku, v ní~ zopakovala argumenty obsa~ené v ~alob. Za skandální ozna ila skute nost, ~e její vyjádYení, které si vy~ádal dkan fakulty, není sou ástí správního spisu. Rovn~ k vypracování dokumentu  Errata byla ~alobkyn vyzvána dkanem, avaak pYesto tento dokument není sou ástí spisu a nebyl pYedmtem dokazování; tento dokaz nelze poprvé provádt a~ pYed správním soudem. Pokud JUDr. T. K. radila ve vci rektorovi, je to samo o sob dovodem pro vylou ení této osoby pro podjatost. Navíc ~alovaný v rozporu s § 14 odst. 2 správního Yádu nevy kal na rozhodnutí o podjatosti úYední osoby, neboe tého~ dne vydal rozhodnutí ve vci samé. Hodnocení námitky podjatosti, o ní~ bylo rozhodnuto bhem dvou dno, nemohlo být Yádné. Dle ~alobkyn nelze vylou it ani chybovost softwaru pro odhalení plagiátorství, pokud povodní verze ~ádnou shodu nenaala, ani nepravdivost i chybovost internetových stránek s ohledem na rozvoj umlé inteligence. Dokazování proto mlo být vedeno s pYeklady a s fyzickým porovnáním skute ných zdrojo a textu diserta ní práce.<br/>IV. Posouzení vci<br/>14. }alobkyn jako ~alovanou ozna ila Mendelovu univerzitu v Brn. Podle § 47c zákona o vysokých akolách je nicmén orgánem, který ve vci jedná a rozhoduje, rektor. Sou asn rozhodování dle citovaného paragrafu nepatYí mezi rozhodování o právech a povinnostech studento, které je svYeno vysoké akole (§ 68 odst. 1 zákona o vysokých akolách). S ohledem na jednotnou rozhodovací praxi Nejvyaaího správního soudu týkající se § 47c zákona o vysokých akolách (rozsudky ze dne 31. 10. 2019, . j. 2 As 123/2019-37, publ. pod . 3954/2020 Sb. NSS, a ze dne 25. 4. 2024, . j. 2 As 196/2023-60, publ. pod . 4602/2024 Sb. NSS), má pak soud za to, ~e ~alovaným je v tomto pYípad rektor Mendelovy univerzity v Brn. Jeliko~ dle § 69 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s ), je ~alovaný kogentn ur en zákonem, soud bez ohledu na ozna ení uvedené v ~alob jednal jako s ~alovaným s rektorem Mendelovy univerzity v Brn, o em~ ú astníky vyrozuml.<br/>15. Soud ve vci naYídil ústní jednání, pYi nm~ ú astníci setrvali na svých stanoviscích. Soud pYi jednání provedl dokaz diserta ní prací, Statutem Mendelovy univerzity v Brn, Studijním a zkuaebním Yádem této univerzity a naYízením rektora . 6/2019, které nebyly obsa~eny ve správním spisu. Dalaí ~alobkyní navr~ené dokazy byly sou ástí správního spisu, jím~ se dokazování v soudním Yízení správním v zásad neprovádí.<br/>16. }aloba není dovodná.<br/>IV./A) Nesprávné vymezení skutku<br/>17. }alobkyn namítala, ~e skutek byl nesprávn a nedostate n vymezen v oznámení o zahájení Yízení. Soud k tomu poukazuje na § 46 odst. 1 správního Yádu, který vy~aduje, aby byl pYi zahájení Yízení z moci úYední vymezen jeho pYedmt. Ten pYitom musí být zachován po celou dobu Yízení (o jiném pYedmtu by muselo být zahájeno samostatné Yízení). V oznámení o zahájení Yízení ze dne 23. 9. 2022 je uvedeno, ~e rektor zahajuje správní Yízení o vyslovení neplatnosti obhajoby diserta ní práce  Critical factors for the Successful Introduction of Internet Communication Portals in the Retail Sector konané dne 20. 11. 2020. Dovodem je podezYení z úmyslného neoprávnného u~ití díla jiné osoby hrub poruaující právní pYedpisy upravující ochranu duaevního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravom podle § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách, vedoucí k nesplnní nebo jen zdánlivému splnní podmínek nebo pYedpoklado stanovených zákonem, studijním programem nebo studijním a zkuaebním Yádem pro obhajobu diserta ní práce.<br/>18. Z oznámení dle názoru soudu jednozna n vyplývá, ~e s ~alobkyní bylo zahájeno Yízení o vyslovení neplatnosti obhajoby konkrétn specifikované diserta ní práce z dovodu uvedeného v § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách. }alobkyn má pravdu, ~e oznámení o zahájení Yízení blí~e nekonkretizuje jednání, kterého se ~alobkyn mla dopustit, co~ by za jiných okolností nebo v jiném Yízení mohlo znamenat vadu s mo~ným vlivem na zákonnost rozhodnutí. V projednávané vci je ale tYeba jednak pYihlédnout ke zvláatnostem Yízení dle § 47c zákona o vysokých akolách  podstatným dokumentem (zákonným dokazem) je zde toti~ stanovisko pYezkumné komise, které teprve na základ odborného posouzení vci mo~e relevantn vymezit skutek. Jednak  a to zejména  pYekladové plagiátorství ~alobkyn bylo odhaleno a zdokumentováno internetovou platformou VroniPlag, která výsledky své analýzy veYejn publikovala na internetu. Jak vyplývá z e-mailové komunikace mezi ~alobkyní a dkanem provozn ekonomické fakulty, ~alobkyn byla na tuto skute nost upozornna v kvtnu 2022, pYi em~ v tomto msíci se té~ s analýzou seznámila a podrobn na ni reagovala. Za této situace soud odmítá, ~e by ~alobkyni nebylo známo, co je pYedmtem Yízení, a ~e v dosledku nedostate ného vymezení skutku v oznámení o zahájení Yízení nemla mo~nost se k vci vyjádYit.<br/>19. }alobkyn má rovn~ pravdu v tom, ~e v oznámení o zahájení Yízení není uveden § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách ve své úplnosti  konkrétn není uvedeno, ~e jednání proti dobrým mravom musí být soustavné nebo opakované nebo jím musí být podstatn naruaena mo~nost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu. Podle názoru soudu vaak tato skute nost nemá vliv na zákonnost následn vydaného rozhodnutí. Podstatné je, ~e v oznámení o zahájení Yízení je zYeteln uvedena pYedb~ná právní kvalifikace jednání ~alobkyn dle § 47 odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách. To soud pova~uje v okam~iku zahájení správního Yízení za zcela dosta ující. Kterou z konkrétních variant tohoto ustanovení ~alobkyn naplnila, je nezbytné uvést a zdovodnit a~ v rozhodnutí o vci samé, a to na základ skute ností zjiatných ve správním Yízení (zejména na základ stanoviska pYezkumné komise). }alovaný takto postupoval, a proto jsou námitky ~alobkyn nedovodné.<br/>IV./B) Podjatost úYední osoby<br/>20. }alobkyn v probhu správního Yízení vznesla námitku podjatosti vo i JUDr. T. K., vedoucí právního oddlení Mendelovy univerzity v Brn. Dovodem byla skute nost, ~e tato úYední osoba mla sdlit zástupci ~alobkyn, ~e rektor nemá ze zákona jinou mo~nost ne~ rozhodnout podle návrhu pYezkumné komise. Dle ~alobkyn lze toto sdlení vysvtlit pouze tak, ~e bu úYední osoba nezná právní úpravu, nebo zná ji~ pYedem výsledek Yízení. JUDr. K. ve svém vyjádYení k námitce uvedla, ~e nemá ~ádný vztah k vci, k ~alobkyni a jejímu zástupci a nemá ani ~ádný zájem na výsledku Yízení. Usnesením ze dne 6. 3. 2023, . j. 15225/2022-11, rozhodl prorektor pro vzdlávání a kvalitu tak, ~e JUDr. K. není vylou ena z projednávání a rozhodování v této vci. Odvolání ~alobkyn proti tomuto usnesení zamítl rektor rozhodnutím ze dne 20. 4. 2023, . j. UM/15225/2022-14.<br/>21. Podle § 14 odst. 1 správního Yádu ka~dá osoba bezprostYedn se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen  úYední osoba ), o ní~ lze dovodn pYedpokládat, ~e má s ohledem na svoj pomr k vci, k ú astníkom Yízení nebo jejich zástupcom takový zájem na výsledku Yízení, pro nj~ lze pochybovat o její nepodjatosti, je vylou ena ze vaech úkono v Yízení, pYi jejich~ provádní by mohla výsledek Yízení ovlivnit. Podle § 14 odst. 3 vta tYetí správního Yádu rozhodne o námitce bezodkladn usnesením slu~ebn nadYízený úYední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen  pYedstavený ).<br/>22. Soud pYisvd uje ~alobkyni, ~e prorektor ani rektor se ve svých rozhodnutích podrobnji nezabývali konkrétním dovodem podjatosti, který ~alobkyn uvedla ve své námitce. Rektor spíae obecn v bodu 7 svého rozhodnutí konstatoval, ~e ~alobkyn v námitce ani v odvolání neuvedla ~ádné relevantní skute nosti, z nich~ by vyplývalo, ~e daná úYední osoba má pro pomr k vci, k ~alobkyni i k jejímu zástupci zájem na výsledku Yízení. Dle názoru soudu by se správní orgán ml v rozhodnutí o námitce podjatosti zcela konkrétn vyjádYit k namítanému dovodu podjatosti, co~ se v nyní projednávané vci nestalo. PYesto vaak ponkud obecnjaí posouzení námitky podjatosti pYed soudem obstojí. Je tomu tak proto, ~e námitka podjatosti, jak ji formulovala ~alobkyn, je prima facie nedovodná. Z údajného prohláaení JUDr. K., ~e rektor nemá ze zákona jinou mo~nost ne~ rozhodnout podle návrhu pYezkumné komise, toti~ nevyplývá ~ádný vztah (pomr) JUDr. K. k ~alobkyni, jejímu zástupci nebo k vci a u~ vobec z nj nevyplývá njaký její zájem na výsledku Yízení, pro nj~ by mly vzniknout pochybnosti o její nepodjatosti. Jinými slovy z právního názoru JUDr. K. na výklad § 47c zákona o vysokých akolách nelze dovozovat jakýkoliv její vztah k ~alobkyni, jejímu zástupci nebo k vci. Z názoru JUDr. K. rovn~ nevyplývá, ~e zná pYedem výsledek Yízení. Pochybnost o nepodjatosti úYední osoby pYitom musí mít ur itý reálný základ a nelze ji opYít o pouhé spekulace. Odkazuje-li ~alobkyn v replice na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2021, . j. 54 A 67/2019-121, pak ten se týkal situace, kdy oprávnná úYední osoba odvolacího orgánu poskytovala správnímu orgánu prvního stupn v té~e správní vci soukromé poradenské slu~by. V nyní projednávané vci z ni eho nevyplývá, ~e by JUDr. K. poskytovala rektorovi i prorektorovi jakékoliv soukromé poradenské slu~by v souvislosti s pYedmtným správním Yízením a nadto se ani nejednalo o dvoustupHové Yízení. Závry citovaného rozsudku na vc vobec nedopadají a podjatost JUDr. K. na jejich základ dovozovat nelze. Za této situace by zruaení ~alovaného rozhodnutí a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení s tím, aby se podrobnji vypoYádal s námitkou podjatosti, která je vaak tak jako tak nedovodná, bylo pustým formalismem bez reálného vlivu na výsledek Yízení.<br/>23. }alobkyn té~ namítala, ~e o námitce podjatosti ml rozhodnout rektor jako slu~ebn nadYízený JUDr. K. }alobkyn se opírá o l. 3 naYízení rektora . 6/2019, o struktuYe a obsahové náplni innosti celoakolských rektorátních pracoviae. Soud provedl tímto pYedpisem dokaz a zjistil, ~e dle l. 3 odst. 1 patYí mezi oddlení Yízená rektorem a) 981 KanceláY rektora, b) 983 Právní oddlení a c) 984 Oddlení kontroly a vnitYního auditu. Dle l. 3 odst. 2 tohoto naYízení stojí v ele oddlení Yízených rektorem vedoucí, kterého Yídí rektor, jemu~ je pYímo podYízen a odpovídá mu za innost tohoto oddlení. Soud tedy souhlasí s ~alobkyní, ~e rektor je pYedstaveným JUDr. K. povolaným k rozhodnutí o námitce podjatosti vo i její osob. Sou asn je ovaem tYeba vzít v potaz § 10 odst. 4 vta první zákona o vysokých akolách, podle nj~ rektora zastupují v jím ur eném rozsahu prorektoYi. Z l. 2 písm. a) a písm. c) bod 5 naYízení rektora . 9/2022 o stanovení posobnosti prorektoro (zalo~eném ve správním spise) pak plyne, ~e prorektor pro vzdlávací innost mimo jiné zastupuje univerzitu ve vaech druzích správních Yízení týkajících se vzdlávací innosti v etn doktorského programu. Usnesení o námitce podjatosti tak mohlo být vydáno prorektorem, a pokud se tak stalo, bylo vydáno oprávnnou osobou a není nezákonné.<br/>24. Zákonnost ~alobou napadeného rozhodnutí pak není zpochybnna tím, ~e bylo vydáno ve stejný den jako usnesení o námitce podjatosti (~alobkyní zmiHovaný § 14 odst. 3 správního Yádu takový postup nevylu uje). Na zákonnost usnesení prorektora o námitce podjatosti dále nemá vliv skute nost, ~e o ní bylo rozhodnuto rychle. Nezákonnost usnesení prorektora o námitce pojatosti nezposobuje ani to, ~e JUDr. K. je v usnesení uvedena jako osoba odpovídající za správnost vyhotovení a je na nm elektronicky podepsána. Podle § 69 odst. 1 správního Yádu se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede ozna ení "rozhodnutí" nebo jiné ozna ení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat ozna ení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, íslo jednací, datum vyhotovení, otisk úYedního razítka, jméno, pYíjmení, funkci nebo slu~ební íslo a podpis oprávnné úYední osoby. Podpis oprávnné úYední osoby je na stejnopisu mo~no nahradit dolo~kou  vlastní rukou nebo zkratkou  v. r. u pYíjmení oprávnné úYední osoby a dolo~kou  Za správnost vyhotovení: s uvedením jména, pYíjmení a podpisu úYední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí. Podle § 69 odst. 3 správního Yádu, pokud se má rozhodnutí doru it elektronicky, vyhotoví úYední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi. Z citované úpravy vyplývá, ~e originál rozhodnutí (nebo usnesení) podepisuje oprávnná úYední osoba. Stejnopis takového rozhodnutí (který se napYíklad doru uje ú astníkom Yízení), vaak u~ oprávnná osoba osobn podepsat nemusí. Ten mo~e vyhotovit a podepsat osoba jiná, která odpovídá pouze za správnost písemného vyhotovení rozhodnutí, tj. ~e je stejnopis shodný s originálem. Tak bylo postupováno i v této vci: originál usnesení o námitce podjatosti je podepsán prorektorem, jeho stejnopisy pak ji~ JUDr. K. To vaak neznamená, ~e by JUDr. K. toto usnesení vydala (rozhodla o své podjatosti)  pouze vytvoYila a podepsala stejnopis usnesení rektora. Kone n nepYípadný je odkaz ~alobkyn na § 14 odst. 4 správního Yádu, který se týká podjatosti zjiatné úYední osobou a který tak není na projednávanou vc aplikovatelný.<br/>IV./C) Absence podklado ve správním spisu, neprovedení dokazo<br/>25. Podle § 17 odst. 1 vta druhá a tYetí správního Yádu tvoYí spis zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a dalaí písemnosti, které se vztahují k dané vci. PYílohou, která je sou ástí spisu, jsou zejména dokazní prostYedky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. <br/>26. }alobkyn má za to, ~e sou ásti správního spisu nejsou nkteré z podklado pro rozhodnutí. V tom se s ní soud shoduje pouze áste n, a to pokud jde o diserta ní práci. Podle názoru soudu, je-li vedeno Yízení o neplatnosti obhajoby diserta ní práce, jeho~ podstatou je podezYení z plagiátorství, je z povahy vci nezbytným podkladem pro rozhodnutí diserta ní práce samotná. Ta tedy musí být sou ástí správního spisu (ae u~ ve form listinné nebo elektronické na pYísluaném nosi i). Na tom nic nemní skute nost, ~e ~alovaný diserta ní práci zveYejHuje prostYednictvím své databáze v souladu s § 47b zákona o vysokých akolách. ZveYejnní diserta ní práce na webových stránkách univerzity z ní toti~ ne iní sou ást správního spisu. }alovaný diserta ní práci neu inil sou ástí spisu, ím~ zatí~il Yízení vadou. Soud nicmén tuto vadu nepova~oval za dovod pro zruaení rozhodnutí ~alovaného, neboe nemla vliv na zákonnost rozhodnutí ve vci samé. Je tomu tak proto, ~e ~alobkyn jako jediný ú astník Yízení je autorkou tohoto dokumentu, a je jí proto velmi dobYe znám jeho obsah. }alovaný je pak povinen tuto práci archivovat ve své databázi a má tak k ní (on i pYezkumná komise) zachován pYímý pYístup. Za této situace nemohla mít absence diserta ní práce ve správním spisu vliv na zákonnost rozhodnutí ve vci samé; soud jí pak pYi jednání formáln doplnil dokazování, pYi em~ o jejím obsahu nebylo sporu.<br/>27. Pochybení ~alovaného soud neshledal v tom, ~e sou ástí správního spisu nejsou povodní nmecké texty, které ~alobkyn bez pYísluané citace pYelo~ila do angli tiny a uvedla ve své diserta ní práci. }alovaný zalo~il do spisu výtisky analýzy platformy Vroniplag, která zjistila jednotlivé pYípady pYekladového plagiátorství, jeho~ se ~alobkyn dopustila. Analýza obsahuje v~dy relevantní text diserta ní práce ~alobkyn a k tomu pYinále~ející povodní nmecký text. }alobkyn ve svých dokumentech  Errata a  Comment on Vroniplag discussion oprávnnost analýzy potvrdila a za svoj postup se omluvila. V takovém pYípad soud nemo~e souhlasit s ~alobkyní, ~e se jedná o  pochybné internetové stránky . Jde naopak o relevantní podklad rozhodnutí. OpatYení povodních nmeckých texto pova~uje soud v takovém pYípad za nadbyte né. Zbývající ~alobkyní zmiHované dokumenty ( Comment on Vroniplag discussion a  Errata ) jsou sou ástí správního spisu a ~alovaný je té~ zmiHuje ve svém rozhodnutí; její tvrzení o opaku není pravdivé, a tudí~ není dovodné. <br/>28. K námitce neprovedení dokazo soud uvádí následující. Podle § 53 odst. 6 správního Yádu se o provedení dokazu listinou u iní záznam do spisu. Za pYítomnosti ú astníko nebo zú astnných osob, anebo ú astní-li se úkonu veYejnost, se dokaz listinou provede tak, ~e se listina pYe te nebo sdlí její obsah. Výkladem tohoto ustanovení se zabýval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 25. 4. 2019, . j. 2 As 258/2017-48. Dospl k závru, ~e  pokud správní orgán neprovedl dokaz listinou v souladu s § 53 odst. 6 správního Yádu, jednalo se o vadu Yízení. Tato vada nicmén nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o vci samé za situace, ~e listina byla sou ástí správního spisu, s jeho~ kompletním obsahem se mohl ú astník Yízení seznámit a vyjádYit se k nmu pYed vydáním rozhodnutí. Shodná situace nastala i v projednávané vci. }alovaný skute n o provedení jednotlivých listin neu inil záznam do spisu, ani je za ú asti ~alobkyn nepYe etl i nesdlil jejich obsah. Tím se dopustil vady Yízení. Tato vada vaak nemohla mít ~ádný vliv na zákonnost rozhodnutí ~alovaného ve vci samé, neboe listiny, které jsou pokladem rozhodnutí, byly sou ástí správního spisu, s ním~ se ~alobkyn seznámila, a pYed vydáním rozhodnutí se k nim mohla vyjádYit.<br/>29. Rektor se rovn~ vypoYádal s návrhy dokazo, které ~alobkyn v probhu Yízení u inila. Soud k tomu odkazuje na s. 2-3 rozhodnutí ~alovaného. Výslovn se nevyjádYil pouze k publikacím doc. Kouby a Ing. Ku erové a k prezentaci Ing. Z., které ~alobkyn pYipojila ke svému vyjádYení a které mly dokazovat, ~e tito lenové pYezkumné komise nemají dostate né znalosti nmeckého odborného jazyka. }alovaný nicmén v rozhodnutí poukázal na to, ~e lenové pYezkumné komise musí ve své innosti pracovat s cizojazy nými dokumenty a literaturou a musí disponovat ur itou úrovní znalosti cizího jazyka. Implicitn tak ~alovaný pova~oval uvedené dokazy za nadbyte né. Ani tato námitka proto není dovodná.<br/><br/>IV./D) Jazyk Yízení<br/>30. Podle § 16 odst. 1 správního Yádu se v Yízení jedná a písemnosti se vyhotovují v eském jazyce. mohou ú astníci Yízení jednat a písemnosti mohou být pYedkládány i v jazyce slovenském. Podle § 16 odst. 2 správního Yádu písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí ú astník Yízení pYedlo~it v originálním znní a sou asn v úYedn ovYeném pYekladu do jazyka eského, pokud správní orgán nesdlí ú astníkovi Yízení, ~e takový pYeklad nevy~aduje. Takové prohláaení mo~e správní orgán u init na své úYední desce i pro neur itý po et Yízení v budoucnu.<br/>31. Výkladem tchto ustanovení se zabýval rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v ~alobkyní i ~alovaným zmiHovaném usnesení ze dne 14. 4. 2015, . j. 9 As 12/2014-60, publ. pod . 3239/2015 Sb. NSS. Dospl pYitom k závru, ~e provedení dokazu cizojazy nou listinou, ani~ by byl proveden její pYeklad do eského jazyka, je ve správním Yízení pYípustné, není-li o jejím obsahu v Yízení sporu.  Nelze najít rozumný dovod pro formální naplnní po~adavku provést úYedn ovYený pYeklad cizojazy né listiny v~dy, za situace, v ní~ jak správní orgán, který Yízení vede, tak i ú astníci Yízení (komunikující strany) ne iní obsah cizojazy né listiny sporným a nebrojí proti provedení dokazu touto listinou, neboe jejímu obsahu rozumí. V závru rozaíYený senát zdoraznil, ~e je tYeba v~dy dbát specifik daného typu Yízení a pYihlédnout napY. té~ k tomu, ~e vyu~ívání zna ného po tu cizojazy ných dokumento je v daném Yízení b~né. NeopatYení pYekladu cizojazy né listiny, jí~ je provádn dokaz, mo~e pYedstavovat vadu Yízení jen tehdy, jestli~e ú astník v Yízení pYed správním orgánem namítl, ~e tato skute nost bránila uplatnní jeho práva vyjádYit se k podkladu rozhodnutí.<br/>32. V projednávané vci byly mezi podklady rozhodnutí cizojazy né listiny  diserta ní práce,  Comment on Vroniplag discussion ,  Errata a analýza platformy Vroniplag. Dokumenty  Comment on Vroniplag discussion a  Errata pYedlo~ila ~alobkyn té~ v eském pYekladu, a proto není tYeba je v souvislosti se vznesenou námitkou posuzovat. Diserta ní práci sepsala ~alobkyn v angli tin a analýza platformy Vroniplag obsahuje ásti textu diserta ní práce v angli tin a tomu odpovídající ásti dl jiných autoro v nm in. }alobkyn v Yízení nenamítala, ~e by uvedeným podkladom nerozumla, a z tohoto dovodu se tak k nim nemohla vyjádYit. Ostatn diserta ní práci sama sepsala a navíc je rodilou mluv í nmeckého jazyka. Objektivn jí tak ani porozumní analýze platformy Vroniplag nemo~e posobit ~ádné potí~e, co~ potvrdila zpracováním své reakce ( Comment on Vroniplag discussion ,  Errata ). NepoYízení pYeklado diserta ní práce i analýzy platformy Vroniplag tedy nemohlo mít za následek, ~e by ~alobkyn nerozumla tomu, o co v Yízení a v rozhodnutí ~alovaného vlastn jde.<br/>33. }alobkyn nicmén svoji námitku formuluje té~ ve vztahu ke správnímu orgánu a tvrdí, ~e jeho znalosti nmeckého jazyka jsou pro posouzení vci nedostate né. Soud ve shod s ~alovaným pova~uje za dole~ité, ~e lenové pYezkumné komise stejn jako rektor pracovn posobí v akademickém prostYedí vysoké akoly, kde je práce s cizojazy nými dokumenty v zásad nezbytná. Základní porozumní cizímu textu (a to napY. i za vyu~ití pYekladatelských programo i aplikací) je v této oblasti samozYejmostí. Základní srovnání v daném pYípad provedla platforma Vroniplag, pYi em~ pYezkumná komise ulo~ila dvma svým lenom (Mgr. et Mgr. I. B. a prof. Dr. Ing. J. F.), aby u platformou identifikovaných texto posoudili míru podobnosti, co~ u inili ve dvou písemných posudcích a shody jednozna n potvrdili. Na základ tchto posudko pak pYezkumná komise vypracovala své stanovisko, s ním~ se ztoto~nil i ~alovaný. }alobkyn pYitom u uvedených dvou leno neznalost nmeckého jazyka nenamítá ani konkrétn netvrdí, ~e by nkteré ( i vaechny) závry o plagiátorství byly chybné v dosledku nesprávného pochopení nkterého z nmeckých zdrojo. Za této situace nemo~e být obecná námitka neznalosti nmeckého jazyka úspaná.<br/>IV.E) Trestní obvinní<br/>34. Podle l. 6 odst. 1 vta první EÚLP má ka~dý právo na to, aby jeho zále~itost byla spravedliv, veYejn a v pYimYené lhot projednána nezávislým a nestranným soudem, zYízeným zákonem, který rozhodne o jeho ob anských právech nebo závazcích nebo o oprávnnosti jakéhokoli trestního obvinní proti nmu.<br/>35. Evropský soud pro lidská práva ( ESLP ) vykládá ve své judikatuYe pojem trestní obvinní pomocí tzv.  Engel kritérií (rozsudek pléna ze dne 8. 6. 1976, Engel a ostatní proti Nizozemí, stí~nosti . 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72 a 5370/72). Pro aplikaci l. 6 odst. 1 EÚLP v jeho trestní ásti je tak tYeba zaprvé nutné zjistit, zda právní Yád státu Yadí delikt, z nho~ je osoba obvinna, do oblasti trestního, nebo správního práva. Indicie takto získané mají jen formální a relativní hodnotu. Významnjaí kritéria jsou zadruhé povaha deliktu a zatYetí stupeH záva~nosti sankce, její~ ulo~ení dané osob hrozí. Splnní druhého a tYetího kritéria je v zásad alternativní. Kumulativní pYístup vaak není vylou en v situaci, kdy samostatné posouzení obou kritérií nevede k jednozna nému závru ohledn existence trestního obvinní (viz rozsudky ESLP ze dne 30. 4. 2015, Kapetanios a ostatní proti Xecku, stí~nosti . 3453/12, 42941/12 a 9028/13, ze dne 24. 9. 1997, Garyfallou AEBE proti Xecku, stí~nost . 18996/91, nebo rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 23. 11. 2006, Jussila proti Finsku, stí~nost . 73053/01). Podle judikatury ESLP se kritérium povahy deliktu dlí na dv dalaí podkritéria. Prvním z nich je otázka, zda chránný zájem je univerzální, i partikulární, tedy zda je daná právní norma adresována vaem osobám, nebo pouze konkrétn vymezené skupin lidí (vojákom, vzHom, advokátom apod.). Univerzálnost dané normy svd í o  trestní povaze deliktu (srov. rozsudek ESLP ze dne 29. 8. 1997, A. P., M. P. a T. P. proti `výcarsku, stí~nost . 19958/92). Druhým podkritériem je ú el sankce, tedy zda má preventivn represivní, nebo repara ní povahu. Naopak ni~aí záva~nost deliktu nevylu uje jeho kvalifikaci jako  trestného inu . V textu EÚLP není ~ádné ustanovení nazna ující, ~e  trestní povaha jednání musí splHovat ur itou míru záva~nosti (rozsudek ESLP ze dne 14. 1. 2014, Muslija proti Bosn a Hercegovin, stí~nost . 32042/11).<br/>36. Pokud jde o zaYazení  deliktu v projednávané vci, pak ustanovení § 47c zákona o vysokých akolách není formáln Yazeno mezi ustanovení trestního práva. První kritérium tedy není splnno. Ve vztahu k povaze deliktu je tYeba vzít v potaz, ~e norma obsa~ená v § 47c zákona o vysokých akolách není ur ena ka~dému, nýbr~ dopadá výlu n na osoby, které slo~ily nkterou ze státních zkouaek nebo obhájily diserta ní práci na vysoké akole. Za zásadní pak soud pova~uje podkritérium spo ívající v povaze sankce  ta má toti~ v posuzované vci zjevn repara ní charakter. Jejím ú elem je napravit stav, kdy byl akademický titul pYiznán osob, která pro jeho získání nesplnila zákonné podmínky. Jinými slovy jde o navození stavu, který tu ml být ji~ od po átku, pokud by se na trestný in i úmyslné jednání proti dobrým mravom dané osoby  pYialo ji~ v dob konání státní zkouaky nebo obhajoby diserta ní práce. Druhé kritérium proto rovn~ není naplnno. Pokud jde o stupeH záva~nosti sankce, pak ztráta oprávnní nadále u~ívat akademický titul není tradi ní sankcí trestního práva (trestní zákoník zná pouze ztrátu estných titulo a vyznamenání, mezi n~ vaak akademické tituly Yadit nelze). Jakkoliv mo~e být tento dosledek danou osobou vnímán úkorn, jeho primárním ú elem není zposobit jí újmu, nýbr~ narovnat protiprávní stav. Sankce má proto dle názoru soudu civilní povahu a nedosahuje intenzity sankce trestnprávní.<br/>37. Aplikace l. 6 odst. 1 EÚLP v jeho trestní ásti tedy není v projednávané vci na míst. Sou asn soud nemá za to, ~e by byla jakkoliv dot ena práva ~alobkyn vyplývající z práva na spravedlivý proces. Jak ji~ soud výae uvedl, ~alobkyni bylo zYejmé, o em je Yízení vedeno, a bylo jí umo~nno se seznámit s podklady a vyjádYit se k nim. Skutkový stav byl pro potYeby rozhodnutí ~alovaného zjiatn dostate n, a proto soud obdobn jako ~alovaný pova~uje za nadbyte né provádt výslech ~alobkyn (ten je na míst pouze tehdy, nelze-li dokazovanou skute nost prokázat jinak).<br/>38. Pokud ~alobkyn dále v této souvislosti kritizuje institut pYezkumné komise, pak její slo~ení a princip rozhodování jsou rámcov upraveny v § 47c odst. 6 zákona o vysokých akolách, podle nj~ je sou ástí podklado pro rozhodnutí v Yízení o vyslovení neplatnosti stanovisko pYezkumné komise. PYezkumná komise má 7 leno, z toho 6 leno jmenovaných rektorem z profesoro, docento nebo dalaích odborníko; sedmý len komise je rektorem jmenován z Yad studento veYejné vysoké akoly. Podrobnosti o slo~ení pYezkumné komise stanoví vnitYní pYedpis veYejné vysoké akoly. PYezkumná komise se usnáaí nadpolovi ní vtainou hlaso vaech svých leno. Statut Mendelovy univerzity v Brn, který soud provedl k dokazu, v l. 38 vícemén pYejímá úpravu uvedenou v zákon o vysokých akolách a blí~e innost pYezkumné komise neupravuje. To nicmén neznamená, ~e by byl proces ustavení komise, její postup a stanovisko v rozporu se zákonem. PYezkumná komise byla v souladu se zákonem jmenována rektorem. Jak bylo výae uvedeno, pYezkumná komise v projednávané vci povYila dva své leny zpracováním odborného posudku ohledn podobnosti diserta ní práce s v ní necitovanými nmeckými texty. Na základ tchto posudko pak komise jednomysln vydala písemné stanovisko k vci. Jeliko~ stanovisko bylo jednomyslné, není dle soudu tYeba trvat na sepsání protokolu o hlasování; ostatn pYezkumná komise sama není správním orgánem, který by ve vci rozhodoval, a pYípadné procesní pochybení v postupu komise mohou mít jen omezený dopad na rozhodnutí ve vci samé.<br/>IV./F) Naplnní podmínek § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách<br/>39. Podle § 47c odst. 2 zákona o vysokých akolách platí, ~e rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkouaky nebo její sou ásti nebo obhajoby diserta ní práce, pokud osoba, o její~ státní zkouaku nebo její sou ást nebo obhajobu diserta ní práce jde,<br/>a) v dosledku úmyslného trestného inu nesplnila podmínky nebo pYedpoklady stanovené zákonem o vysokých akolách, studijním programem nebo studijním a zkuaebním Yádem pro konání a úspané vykonání státní zkouaky nebo její sou ásti nebo obhajoby diserta ní práce, nebo<br/>b) v dosledku úmyslného neoprávnného u~ití díla jiné osoby hrub poruaujícího právní pYedpisy upravující ochranu duaevního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravom, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánliv podmínky nebo pYedpoklady stanovené zákonem o vysokých akolách, studijním programem nebo studijním a zkuaebním Yádem pro konání a úspané vykonání státní zkouaky nebo její sou ásti nebo obhajoby diserta ní práce, alo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravom nebo byla-li jím podstatn naruaena mo~nost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu.<br/>40. Základní výklad podmínek obsa~ených v písm. b) citovaného ustanovení provedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2019, . j. 2 As 123/2019-37.  Skutkové podstaty, kterých se lze podle § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách dopustit, jsou tYi. Vaem je jako vstupní nezbytná podmínka spole né, ~e musí jít o  úmyslné jednání proti dobrým mravom ; jedním z pYíklado takového jednání, zákonodárcem výslovn zmínným zYejm proto, ~e se v praxi mo~e objevovat vcelku asto, je  úmyslné neoprávnné u~ití díla jiné osoby hrub poruaující právní pYedpisy upravující ochranu duaevního vlastnictví . Z pYíkladu výslovn zmínného zákonodárcem lze usuzovat, jaká má být typová záva~nost úmyslného jednání proti dobrým mravom i v jiných pYípadech, je~ nejsou jako pYíklady výslovn zmínny. Musí jít o úmyslné neoprávnné u~ití díla jiné osoby poruaující právní pYedpisy upravující ochranu duaevního vlastnictví  hrub , tedy velmi záva~n, nikoli jen b~n i promrn. Typov se musí jednat o takové u~ití díla jiné osoby, které je neoprávnn vyu~ívá ve významném rozsahu a ze zavr~eníhodných dovodo (typicky kvoli získání neoprávnné výhody v podob splnní studijní povinnosti bez patYi ného vynalo~ení vlastního úsilí a prokázání dostatku vlastních znalostí, schopností i dovedností). Tento ú el je vyjádYen  obecn, nejen ve vztahu k vyu~ití cizího díla  dalaí podmínkou definující zákonem stanovený nutný následek, a sice ~e osoba, je~ se uvedeného jednání dopustila, nesplnila nebo splnila jen zdánliv podmínky nebo pYedpoklady (& ) pro konání a úspané vykonání státní zkouaky nebo její sou ásti nebo obhajoby diserta ní práce. (& ) Nutnou podmínkou naplnní znako nkteré ze skutkových podstat § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách vaak je jeat to, ~e výae uvedené jednání muselo mít i ur ité specifické znaky nebo specifické následky. Zákon rozliauje tYi mo~né alternativy: V první Yad mo~e být úmyslné jednání jsoucí ve významném rozporu s dobrými mravy jednání soustavné. Nebo mo~e být toto jednání opakované. Posledním pYípadem je, ~e takovým jednáním byla podstatn naruaena mo~nost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu. Nejjednoduaaí alternativou z hlediska výkladu je opakované jednání. Jde o jednání, jeho~ jednotlivé pYípady (jednotlivá od sebe oddlitelná, relativn samostatná jednání) se odehrají aspoH dvakrát v rámci daného studijního programu. Nemusí jít o situaci, kdy jde o dva akty spojené navzájem jednotným zámrem; posta í, kdy~ ka~dý akt, posuzován sám sob, splní výae popsané zákonné znaky, tedy ~e pojde o úmyslné jednání jsoucí ve významném rozporu s dobrými mravy, jeho~ následkem bude nesplnní nebo jen zdánlivé splnní podmínek nebo pYedpoklado stanovených právem pro konání a úspané vykonání státní zkouaky nebo její sou ásti nebo obhajoby diserta ní práce. A contrario to tedy znamená, ~e pouhé jedno jediné takovéto jednání k naplnní zákonné podmínky opakovanosti nesta í. <br/>41. V projednávané vci ~alovaný shledal, ~e bylo identifikováno 14 zdrojo, vykazujících pasá~e s vysokou míru podobnosti, je~ nejsou v diserta ní práci vobec uvedeny  ani v textu, ani v závre ném seznamu literatury (Feichter, 2002; Krämer, 2015; Parbs, 2017; Vonmoos, 2008; atd.). Zpravidla se jedná o zdroje v nmeckém jazyce, a to o jiné studentské práce z nmeckých i rakouských univerzit  tedy zdroje, u nich~ bylo v dob vzniku práce mo~né pYedpokládat, ~e jsou akolitelem/fakultou v podstat nedetekovatelné. Krom diserta ních prací se jednalo v nkterých pYípadech také o práce diplomové, bakaláYské i dokonce semestrální  tedy typy prací, je~ nejsou pova~ovány za standardn pou~itelné zdroje pro zpracování diserta ních prací. Nkteré z tchto zdrojo, vykazujících pasá~e s vysokou mírou podobnosti, byly pou~ity v diserta ní práci opakovan, a~ na deseti, resp. osmi rozných místech  tyto zjiatné skute nosti de facto vylu ují jakoukoliv mo~nost náhodných shod. V nkolika pYípadech se jedná o podobnosti pomrn rozsáhlých pasá~í; dle Vroniplag Wiki celkem 11 stran textu vykazuje plagiátorství v rozsahu vyaaím ne~ 75 % (konkrétn strany 29, 30, 35, 36, 37, 45, 49, 74, 75, 77, 78), dalaích 6 stran textu pak plagiátorství v rozsahu 50-75 % (strany 22, 28, 33, 39, 44, 76). }alovaný dále v osmi bodech uvedl konkrétní odkazy na pasá~e v diserta ní práci a konstatoval, v em konkrétn plagiátorství spo ívalo. }alobkyn poruaila § 31 odst. 1 písm. a) zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn nkterých zákono (autorský zákon), a l. 7 odst. 5 písm. c) Studijního a zkuaebního Yádu Mendelovy univerzity v Brn, podle nj~ student nesmí u~ít výsledko cizí tvor í innosti jako výsledko vlastních. Následn ~alovaný dospl k závru, ~e bylo prokázáno úmyslné a opakované neoprávnné u~ití díla jiné osoby hrub poruaující právní pYedpisy upravující ochranu duaevního vlastnictví v podob pYekladového plagiátorství, a v dosledku toho ú astnice Yízení nesplnila podmínky stanovené zákonem o vysokých akolách, studijním programem a studijním a zkuaebním Yádem pro obhajobu diserta ní práce<br/>42. Soud se v prvé Yad neztoto~Huje s názorem ~alobkyn, ~e podmínky pro naplnní jednotlivých znako skutkové podstaty nebyly vobec zjiaeovány. Jak vyplývá z výae uvedeného, ~alovaný na základ konkrétních skutkových zjiatní dospl k závru, ~e jednotlivé sou ásti skutkové podstaty uvedené v § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách byly naplnny. Z rozhodnutí je pYitom zYejmé, ~e jednání ~alobkyn bylo kvalifikováno jako poruaení právních pYedpiso upravujících ochranu duaevního vlastnictví, a nikoliv jiné jednání proti dobrým mravom. Pokud jde o poslední znak spo ívající v soustavnosti i opakovanosti jednání nebo v naruaení mo~nosti získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu, pak je v rozhodnutí jednozna n uvedeno, ~e byla shledána opakovanost tohoto jednání.<br/>43. }alobkyn v této souvislosti konkrétn namítá, ~e se nemohlo jednat o opakované jednání, neboe v pYípad pYedlo~ení diserta ní práce nejde o opakovaný delikt, ale nanejvýa o jeden delikt. S tím soud nesouhlasí. Podle § 47 odst. 1 zákona o vysokých akolách je doktorský studijní program zamYen na vdecké bádání a samostatnou tvor í innost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvor í innost v oblasti umní. Podle § 47 odst. 4 tého~ zákona se studium Yádn ukon uje státní doktorskou zkouakou a veYejnou obhajobou diserta ní práce, kterými se prokazuje schopnost a pYipravenost k samostatné innosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvor í umlecké innosti. Diserta ní práce musí obsahovat povodní a uveYejnné výsledky nebo výsledky pYijaté k uveYejnní.<br/>44. Z citovaných ustanovení sice vyplývá, ~e diserta ní práce je zavraením doktorského studia, nicmén s ohledem, na povahu studia a po~adavky na diserta ní práci je zjevné, ~e se nejedná o jednorázovou zále~itost. Jeliko~ podstatou doktorského studia je vdecké bádání a samostatná tvor í innost a jeliko~ výsledky obsa~ené v diserta ní práci musí být povodní a uveYejnné i pYijaté k uveYejnní, není mo~né diserta ní práci sepsat a odevzdat  za noc . Diserta ní práce je zpravidla studenty zpracovávána v probhu celého studia a pYípadná vícenásobná poruaení právních pYedpiso upravujících ochranu duaevního vlastnictví v ní obsa~ená proto nelze bez dalaího ozna it za jedno jednání. V projednávané vci pak závru o jednom jednání nesvd í rozsah jednání ~alobkyn, zposob jednání (obtí~n odhalitelné pYekladové plagiátorství bez uvedení autoro) i to, ~e ~alobkyn takto jednala ve vztahu k rozným zdrojom (nikoliv pouze k jednomu). Jednání ~alobkyn proto lze ozna it za opakované ve smyslu § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách.<br/>45. }alobkyn v této souvislosti pYi jednání poukázala na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 4. 2024, . j. 2 As 196/2023-60, kde bylo jednání studentky vyhodnoceno jako podstatn naruaující mo~nost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu a nikoliv jako jednání opakované. Podle názoru krajského soudu je vaak tento pYípad odlianý od pYípadu ~alobkyn. Ve vci posuzované Nejvyaaím správním soudem se toti~ jednalo o plagiát velmi podstatné ásti diplomové práce, tak~e neobsahovala ~ádné vlastní myalenky a závry studentky. Diserta ní práce ~alobkyn obsahuje vlastní výzkum, tak~e nelze jednozna n uzavYít, ~e by byla naruaena mo~nost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu. Za zásadní pak soud pova~uje rozdíl mezi diplomovou a diserta ní prací. Podle § 46 odst. 1 zákona o vysokých akolách je magisterský studijní program zamYen na získání teoretických i praktických poznatko zalo~ených na soudobém stavu vdeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvor í innosti. Ustanovení § 46 odst. 3 tého~ zákona pak stanoví, ~e sou ástí státní závre né zkouaky musí být obhajoba diplomové práce. Na rozdíl od diserta ní práce tedy zákon nestanoví ~ádné bli~aí po~adavky na diplomovou práci. Jak bylo citováno výae, diserta ní prací musí ~alobkyn prokázat mimo jiné schopnost a pYipravenost k samostatné innosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvor í umlecké innosti. Diserta ní práce by tak mla být dokladem o akademické excelenci ~alobkyn. Tomuto po~adavku vaak neodpovídá, pokud je teoretická ást diserta ní práce tvoYena celou Yadou pYekladových plagiáto z rozných zdrojo. }alobkyn tento postup v diserta ní práci pou~ila opakovan, a proto je i s ohledem na výae uvedené mo~né její jednání hodnotit jako opakované.<br/>46. Soud nemá ani za to, ~e by ve vci doalo k poruaení zásad správního Yízení. Jak u~ bylo výae uvedeno, byl zjiatn skutkový stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. }alobkyn ~ádné takové pochybnosti ani v ~alob nepYináaí, a proto nelze hovoYit o poruaení zásady materiální pravdy. Poruaení principu proporcionality pak nelze shledat v nezohlednní vyjádYení ~alobkyn a její snahy o nápravu vytýkaných vad. Soud podotýká, ~e ~alobkyn ve svém vyjádYení (u inným výlu n v reakci na zjiatní platformy Vroniplag)  Comment on Vroniplag discussion potvrdila analýzu Vroniplag a za svoj postup se omluvila. Soudu není zYejmé, jak ml být více tento dokument v Yízení zohledHován, zvláat pokud reagoval na analýzu Vroniplag a nikoliv na následné a pro vc rozhodné stanovisko pYezkumné komise. Náprava chyb  Errata by pak mohla mít význam pouze tehdy, pokud by byla odevzdána pYed obhajobou diserta ní práce, nikoliv 2,5 roku poté. Ve vyjádYení ze dne 3. 3. 2023 pak ~alobkyn sice namítla Yadu procesních námitek, nicmén se závry pYezkumné komise nijak konkrétn nepolemizovala. Pokud ~alovaný k tomuto vyjádYení uvedl, ~e jím ~alobkyn nevyvrátila, ~e se dopustila úmyslného neoprávnného u~ití díla jiné osoby, pak s ním lze souhlasit. Z tohoto závru pYitom nelze dovozovat, ~e jím ~alovaný pYevrátil dokazní bYemeno; pouze vyhodnotil vyjádYení ~alobkyn tak, ~e jeho závry stran naplnní první podmínky § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách nezpochybHuje.<br/>47. NepYimYenost rozhodnutí ~alovaného nezakládá ani tvrzení ~alobkyn, ~e její jednání bylo jen opomenutím z nedbalosti ve spchu pYi finalizaci práce, pYi em~ jádrem práce je zcela originální výzkum. Soud pYipomíná, ~e v Yízení podle § 47c zákona o vysokých akolách ~alovaný nedisponuje správním uvá~ením. Jsou-li naplnny zákonné podmínky, je ~alovaný povinen vyslovit neplatnost obhajoby diserta ní práce (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 4. 2024, . j. 2 As 196/2023-60, bod 64). }alovaný proto ani nemohl pYekro it i zneu~ít meze správního uvá~ení, jak namítá ~alobkyn, ani nebyl povinen se zabývat otázkou naplnní veYejného zájmu. V tomto ohledu je proto nevýznamné, ~e ást diserta ní práce (bye obsahující vlastní výzkum) je z pohledu § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách  v poYádku . Stejn tak nelze pYihlédnout k údajnému spchu pYi finalizaci práce. Soud k tomu pova~uje za dole~ité uvést, ~e dle individuálního studijního plánu zalo~eného ve spisu mla ~alobkyn po ínaje 1. 9. 2018 absolvovat tYíleté doktorské studium zakon ené státní doktorskou zkouakou a obhajobou diserta ní práce do 31. 8. 2021. }alobkyn nicmén diserta ní práci obhájila ji~ 20. 11. 2020, tj. témY o rok dYíve, ne~ je standardní doba studia. Doktorské studium pYitom poskytuje nejvyaaí mo~né vysokoakolské vzdlání. Jeho absolvování je podle toho náro né a nezYídka vede studenty k tomu, ~e si jej musí i o nkolik let prodlou~it. Skute nost, ~e ~alobkyn toto náro né studium v etn zpracování diserta ní práce zvládla ji~ za dva roky, bu svd í o jejích výjime ných studijních a vdeckých schopnostech, nebo vrhá zásadní pochybnosti na celkový probh studia ~alobkyn. Bu jak bu, ~alobkyn se nemo~e vymlouvat na spch pYi finalizaci práce, pokud k jejímu dokon ení mla k dispozici celý dalaí rok, který nevyu~ila.<br/>48. Kone n napadeným rozhodnutím nemohlo dojít k zásahu do práv ~alobkyn nabytých v dobré víYe, a to jednoduae proto, ~e ~alobkyn s ohledem na vytýkané jednání v dobré víYe být nemohla. Toto jednání ~alobkyni ostatn výslovn zakazoval té~ Studijní a zkuaební Yád v l. 7 odst. 5 písm. c), pYi em~ bylo zákonnou povinností ~alobkyn Studijní a zkuaební Yád dodr~ovat (§ 63 odst. 1 zákona o vysokých akolách). Soud neshledal ani poruaení legitimního o ekávání ~alobkyn  i pokud by ~alovaný v minulosti skute n za plagiáty ozna il práce, které byly zcela nebo v podstatné ásti doslovnými kopiemi nebo pYeklady diplomových prací z nmeckých akol, neznamená to, ~e ~alobkyn mohla legitimn o ekávat jiný pYístup ~alovaného, pokud se plagiátorství dopustila v menaí míYe. Podstatné je v tomto ohledu výlu n naplnní podmínek § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých akolách.<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>49. Soud tedy shledal námitky ~alobkyn neopodstatnnými. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti, zamítl ~alobu jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 s. Y. s. .<br/>50. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn ve vci úspch nemla, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako~to úspanému ú astníku Yízení právo na náhradu náklado Yízení pYísluaelo, náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 18. bYezna 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>