<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 51 A 81/2023- 145 - text</title> </head> <body> ÿþ24 51 A 81/2023<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Praze rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Lenky Bursíkové a soudco Josefa Straky a Karla Ulíka ve vci<br/>navrhovatelky: Tera Properties a.s.<br/>sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1<br/>zastoupená advokátem Mgr. Robertem Klenkou<br/>sídlem eskomoravská 2532/19, Praha 9 <br/>proti <br/>odporkyni: obec Drahel ice <br/>sídlem Na Návsi 25, Drahel ice<br/>zastoupená advokátem Mgr. Jakubem Stránským<br/>sídlem Xímská 103/12, Praha 2 <br/><br/>o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy . 1/2022  Územního plánu Drahel ice, schváleného usnesením zastupitelstva odporkyn ze dne 20. 9. 2022, . 9/4,<br/>takto:<br/>I. Návrh se zamítá v rozsahu, kterým se navrhovatelka domáhala zruaení opatYení obecné povahy . 1/2022  Územního plánu Drahel ice, schváleného usnesením zastupitelstva odporkyn ze dne 20. 9. 2022, . 9/4, v ásti textového i grafického vymezení plochy 546-K na pozemcích parc. . 989/1 a 989/2 a plochy 015-Z na pozemku parc. . 987 v katastrálním území Drahel ice.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní<br/>Vymezení vci a obsah návrhu<br/>1. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ), domáhala zruaení ásti v záhlaví ozna eného opatYení obecné povahy (dále  napadený územní plán i  územní plán ), a to konkrétn v rozsahu textového i grafického vymezení ploch <br/>- 545-K na pozemcích parc. . 984/1 a 984/4 v katastrálním území Drahel ice (vaechny dále uvádné pozemky se nachází v tém~e katastrálním území),<br/>- 546-K na pozemcích parc. . 989/1 a 989/2 a <br/>- 015-Z na pozemku parc. . 987 (dále jen  dot ené pozemky ). <br/>2. [OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pro vtaí srozumitelnost soud pYipojuje výYez z grafické ásti územního plánu. Dot ené pozemky se nacházejí v jihozápadní ásti obce (zvýraznno ervenou kru~nicí).<br/>3. Navrhovatelka pYedesílá, ~e v probhu roku 2021 zapo ala pYipravovat projekt výstavby 37 rodinných domo a související ob anské vybavenosti (v etn pro obec potYebného nákupního stYediska) v západní ásti zástavby obce, a to na pozemcích parc. . 984/1, 984/3, 984/4 a 987. Bhem pYípravy projektu odporkyn zveYejnila návrh územního plánu, dle nho~ byly dot ené pozemky zmnny na nestavební. Konkrétn tehdejaí pozemek parc. . 984 (zahrnující i nynjaí pozemky parc. . 984/1, 984/3 a 984/4), který byl v pYedchozím územním plánu ozna en jako vaeobecn smíaené území a území neruaící výroby a slu~eb, ml být zmnn na plochu smíaeného nezastavného území a zemdlskou podu (plocha 545-K) a pozemek parc. . 987, který byl v dosavadním územním plánu ozna en jako vaeobecn smíaené území (VS), byl v návrhu nového územního plánu zmnn na bydlení pYímstské (plocha 015-Z), co~ znemo~nilo provedení zástavby v míYe pro stavební zámr navrhovatelky nezbytné (byl zakotven po~adavek na 60% nezastavnost plochy stavebního pozemku). <br/>4. Navrhovatelka od po átku svoj projekt pYipravovala tak, aby jeho realizace co nejvíce odpovídala zájmom odporkyn. Proto nechala vypracovat urbanistickou studii  Rozvoj území pod Lípou v obci Drahel ice , a to spole ností Chrama s.r.o. (dále jen  studie Chrama ). Tu schválilo zastupitelstvo odporkyn usnesením ze dne 18. 11. 2021, . 12/4. Sou asn se navrhovatelka zavázala poskytnout odporkyni nemalé pen~ní prostYedky. Následn navrhovatelka pokra ovala v projektové pYíprav a v jednání s odporkyní ohledn uzavYení plánovací smlouvy. Zastupitelstvo odporkyn vaak pYekvapiv usnesením ze dne 10. 2. 2022, . 2/6, revokovalo usnesení ze dne 18. 11. 2021, . 12/4, a to se zástupným dovodem nedostate né kapacity istírny odpadních vod (navrhovatelka pYitom pozdji získala souhlasné stanovisko pro pYipojení kanalizace ze strany Technických slu~eb Rudná a.s., dále jen  TS Rudná ). Navrhovatelka se opakovan proti návrhu územního plánu bránila námitkami a deklarovala zájem na Yeaení vzniklé situace kooperativn a ve prospch ~ivota v obci (za tím ú elem napY. inila návrhy na posílení ob anské vybavenosti v obci). Zastupitelé vaak spolupráci odmítli a navrhovatelku odkázali na získání územního rozhodnutí pYed pYijetím územního plánu, co~ bylo z asového hlediska nerealistické (pYesto navrhovatelka ~ádost o vydání územního rozhodnutí podala). Odporkyn tedy realizaci projektu nejprve podpoYila, aby jí následn za ala bránit. Zneu~ila k tomu nyní napadený územní plán, který pYijala vadným postupem v podob nevypoYádání námitek navrhovatelky a za poruaení zásady proporcionality. <br/>5. Navrhovatelka následn pomrn obsáhle rozvíjí jednotlivé návrhové body. Vzhledem k tomu, ~e se soud s návrhovou argumentací podrobn vypoYádává v odovodnní ní~e, nepova~uje za potYebné ji zde podrobnji rozvádt. Ú astníci Yízení jsou s ní nadto seznámeni. Ve stru nosti proto posta í uvést, ~e navrhovatelka (i) brojí proti nedostate nému odovodnní rozhodnutí o námitkách, (ii) namítá rozpor územního plánu se zásadou proporcionality, a to v rozsahu ploch 545-K a 546-K a vymezení veYejn prospané stavby VD10 (veYejn pYístupné ú elové komunikace) na pozemku parc. . 1017, (iii) vytýká zastupitelstvu odporkyn zneu~ití pravomoci ke zmaYení jejího projektu, neboe si odporkyn mla pYisvojit pravomoc stavebního úYadu podle § 84 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon). <br/>VyjádYení odporkyn<br/>6. Odporkyn nepova~uje návrh za dovodný. Námitky Yádn vypoYádala a územní plán není rozporný se zásadou pYimYenosti. Odmítá, ~e by územním plánem navrhovatelku diskriminovala a cílen zmaYila její investi ní zámr. Snahou odporkyn bylo stabilizovat dosud pYekotné tempo rozvoje obce, kvoli kterému v sou asnosti nedosta ují kapacity mateYské a základní akoly, istírny odpadních vod, vodojemu a ob anské vybavenosti. Jedním z po~adavko zadání územního plánu proto byla konsolidace rozvoje obce v rámci hranic zastavného území, arondace okraje zastavného území a dotvoYení tvaru sídla, a to vae pYi omezení zastavitelnosti ploch. Odporkyn zároveH musela respektovat pravomocn umístné a ji~ realizované projekty obytných souboro (projekty Na Malé Ro~i a Colpex).<br/>7. Odporkyn ve snaze zachovat zastavitelnost alespoH ásti dot ených pozemko (výsledná plocha 015-Z) vedla dohodovací Yízení s Krajským úYadem StYedo eského kraje (dále jen  krajský úYad ), který povodn zastavitelnost dané plochy odmítl zcela pro rozpor se zájmem na ochran zemdlského podního fondu (dále jen  ZPF ). Odporkyn vaak obhájila (kvoli emu~ se musela vzdát ásti plochy hYbitova) alespoH zastavitelnost plochy 015-Z, a to v rámci arondace obce umo~nním dokon ení zástavby jihozápadního sektoru. K omezení zastavitelnosti dot ených pozemko doalo proto, ~e navrhovatelce nesvd í ~ádné územní rozhodnutí a ani na pozemcích neprobíhá výstavba.<br/>8. Bye odporkyn upozorHuje, ~e okolnosti pYípravy stavebního projektu navrhovatelky nejsou pYedmtem soudního Yízení, reaguje na dle ní ú elová a zkreslující tvrzení. Ji~ z návrhu územního plánu pro spole né jednání zveYejnného od bYezna do ervna 2020 vyplývalo, ~e v dané lokalit dojde k omezení zastavitelnosti (územní plán byl pYijat ve shodném znní). Navrhovatelka pYitom za ala projekt pYipravovat a~ v probhu roku 2021, tj. po zveYejnní návrhu pro spole n jednání, s ním~ byla seznámena, neboe proti nmu podala pYipomínky. Dne 25. 10. 2021 byl zveYejnn návrh územního plánu pro veYejné projednání, proti kterému se navrhovatelka bránila námitkami. Poté a~ v listopadu 2021 navrhovatelka informovala odporkyni o pYíprav projektu. Ta ji ihned informovala, ~e podle nového územního plánu nebude realizace mo~ná. Zastupitelstvo schválilo stru nou studii Chrama s tím, ~e podrobnosti mly být Yeaeny v plánovací smlouv, její~ pYíprava mla zapo ít po pYedlo~ení podklado navrhovatelkou. }ádné podklady (zejm. koordina ní výkres, plán napojovacích bodo k in~enýrským sítím a komunikacím, plán vcných bYemen apod.) ale dodány nebyly, pYesto~e k tomu odporkyn dne 30. 11. 2021 navrhovatelku vyzvala. Dne 8. 3. 2022 TS Rudná oznámily odporkyni, ~e na istírnu odpadních vod nepYipojí ~ádné dalaí developerské projekty (tedy ani projekt navrhovatelky), co~ bylo v rozporu s pYíslibem navrhovatelky, který mimo jiné ovlivnil rozhodování zastupitelstva. Navrhovatelka dezinterpretuje i vyjádYení starostky odporkyn k otázce napojení rodinných domo na kanalizaci. Jeliko~ navrhovatelka nebyla schopna dolo~it ani elementární podklady k projektu, schválilo zastupitelstvo dne 10. 2. 2022 revokaci usnesení o schválení studie Chrama. Jeliko~ navrhovatelka neposkytovala sou innost a proces poYizování nového územního plánu pokra oval, nemohla navrhovatelka nabýt ~ádné legitimní o ekávání. <br/>Replika navrhovatelky a duplika odporkyn<br/>9. Úvodem repliky navrhovatelka sporuje, ~e by si za zmaYení projektu mohla sama. Na jednání zastupitelstva dne 18. 11. 2021 se o projektu hovoYilo pozitivn a odporkyn pYípravu plánovací smlouvy nijak nepodmiHovala. Odporkyní vy~adované podklady mly být a~ její pYílohou. Teprve po revokaci usnesení o schválení studie Chrama za ala odporkyn otevYen projevovat své nepYátelství, které vyústilo v ú elové zmaYení projektu územním plánem. Navrhovatelka ani nemohla územní rozhodnutí získat dYíve, neboe Zásady územního rozvoje StYedo eského kraje vymezují na ásti pozemku parc. . 984 územní rezervu pro koridor pro vedení obchvatu. <br/>10. Navrhovatelka té~ tvrdí, ~e se odporkyni nepodaYilo vyvrátit, ~e by pYijetí územního plánu pYedstavovalo zneu~ití pravomoci zastupitelstva. Podstatné je, ~e odporkyn vypoYádání námitek Yádn neodovodnila a neprovedla test proporcionality. Navrhovatelka dále rozvádí, ~e úprava § 4 odst. 3 zákona . 334/1992 Sb., o ochran zemdlského podního fondu (dále jen  zákon o ochran ZPF ), se na dot ené pozemky nevztahuje, a to vzhledem k § 4 odst. 5 tého~ zákona. <br/>11. V duplice odporkyn optovn zdorazHuje, ~e probh jednání mezi ní a navrhovatelkou o jejím investi ním zámru není pYedmtem soudního Yízení. Následn reaguje a polemizuje s tvrzeními navrhovatelky v replice. Uvádí, ~e se nikdy nezavázala k aktivní podpoYe projektu a ani proti nmu aktivn nevystupovala. <br/>Dosavadní probh soudního Yízení<br/>12. Výrokem I rozsudku ze dne 20. 12. 2023, . j. 51 A 81/2023-81 (dále jen  první rozsudek ), soud návrhu áste n vyhovl a územní plán zruail v ásti textového i grafického vymezení plochy s ozna ením 545-K (kód vyu~ití NSs  plochy smíaené nezastavného území  sady a záhumenní zahrady) na pozemcích parc. . 984/1 a 984/4 v katastrálním území Drahel ice (tedy v ásti uvedené pod první odrá~kou shora v bodu 1). Výrokem II prvního rozsudku návrh ve zbytku zamítl, výrokem III nepYiznal ~ádnému z ú astníko Yízení právo na náhradu náklado Yízení. Navrhovatelka napadla výroky II a III kasa ní stí~ností, jí~ NSS rozsudkem ze dne 12. 11. 2024, . j. 8 As 27/2024-95 (dále jen  zruaující rozsudek ), vyhovl, a výroky II a III prvního rozsudku zruail a vc vrátil soudu k dalaímu Yízení. <br/>13. Proto~e výrok I prvního rozsudku zostal mimoYádnými opravnými prostYedky nedot en (odporkyn proti nmu kasa ní stí~nost nepodala), zabývá se soud v dalaím Yízení podaným návrhem pouze v rozsahu uvedeném pod druhou a tYetí odrá~kou shora v bodu 1 (tedy návrhem na zruaení regulace 546-K na pozemcích parc. . 989/1 a 989/2 a 015-Z na pozemku parc. . 987).<br/>14. NSS ve zruaujícím rozsudku dospl k závru, ~e nebyly splnny podmínky pro rozhodnutí o návrhu bez jednání. Zavázal proto soud (bod 27 zruaujícího rozsudku), aby naYídil jednání, na nm~ projedná návrhová tvrzení vztahující se k pozemkom, o kterých rozhodl výrokem II prvního rozsudku. Sou asn soudu ulo~il zabývat se otázkou, které z pozemko st~ovatelka stále vlastní, neboe ve vztahu k pozemku p. . 989/2, NSS zjistil, ~e je aktuáln ve vlastnictví StYedo eského kraje. <br/>Dalaí postup soudu a podání ú astníko Yízení<br/>15. Soud se v souladu se závazným právním názorem NSS v prvé Yad zabýval otázkou vlastnictví dot ených pozemko. Z veYejn dostupných údajo v evidenci katastru nemovitostí ovYil, ~e navrhovatelka ji~ nevlastní pozemek parc. . 989/2 (nevlastní ji~ ani pozemek parc. . 984/4, to ale není v nynjaí fázi Yízení podstatné, neboe, jak soud uvedl shora, výrok I prvního rozsudku, kterým soud zruail vymezení plochy s ozna ením 545-K mimo jiné na tomto pozemku, zostal v kasa ním Yízen nedot en; návrhové body související s tímto pozemkem tak nyní ji~ nejsou pYedmtem pYezkumu). <br/>16. Pozbyde-li navrhovatel v probhu Yízení o zruaení ( ásti) opatYení obecné povahy vlastnické právo k pozemku, od nj~ odvozuje svou aktivní vcnou legitimaci, je v takovém pYípad podle judikatury (pYimYen viz napY. rozsudek NSS ze dne 12. 8. 2010, . j. 7 As 9/2010-255), soud povinen navrhovatele na ztrátu jeho aktivní vcné legitimace upozornit a pou it ho o mo~nosti podat návrh na pYipuatní vstupu jiného subjektu do jeho procesního postavení ve smyslu pYimYeného pou~ití § 107a zákona . 99/1963 Sb., ob anského soudního Yádu (dále jen  o. s. Y. ). Pokud by navrhovatelka v projednávané vci takový návrh u inila, mohl by soud na její stran pokra ovat v Yízení s novým nabyvatelem tohoto pozemku, pokud by s tím souhlasil (srov. té~ rozsudky NSS ze dne 3. 9. 2020, . j. 5 As 246/2020-18, nebo ze dne 13. 8. 2020, . j. 6 As 47/2020-75).<br/>17. Soud proto pYípisem ze dne 10. 1. 2025 navrhovatelku pou il ve smyslu § 107a o. s. Y. o mo~nosti navrhnout, aby na její místo vstoupil do Yízení subjekt, na nho~ byla pYevedena práva k tomuto pozemku, pYípadn omezit ve vztahu k pozemku parc. . 989/2 návrhové body. <br/>18. Navrhovatelka v podání ze dne 21. 1. 2025 uvedla, ~e kupní smlouvou ze dne 1. 12. 2023 pYevedla soubor pozemko v katastrálním území Drahel ice (v etn pozemku parc. . 989/2) na StYedo eský kraj. Pozemek byl pYeveden za ú elem zajiatní veYejn prospané stavby II/101 Drahel ice obchvat, pYipojení ze sjezdu D5, pro kterou bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 25. 2. 2022. Prodej pozemku probíhal mimo jiné podle zákona . 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen  liniový zákon ). S ohledem na výstavbu obchvatu bylo v podstat nezbytné pozemek pYevést na nového vlastníka, jinak by pravdpodobn doalo k odntí i omezení vlastnického práva ve vyvlastHovacím Yízení. Dobrovolný pYevod vlastnického práva za vyu~ití liniového zákona generuje pro vlastníky pozemko oproti vyvlastnní ur ité benefity, jedním z nich~ je mo~nost nabídnout kupní cenu navýaenou koeficienty podle tohoto zákona. Proto~e vaak územní plán pYevádný pozemek vymezil jako nezastavné území, s ím~ navrhovatelka nesouhlasila, získala za jeho prodej mén, ne~ pokud by byl pozemek zastavitelný. Tím navrhovatelce vznikla akoda. A koli si je vdoma, ~e potenciální nároky na náhradu akody nejsou pYedmtem tohoto Yízení, je pYesvd ena, ~e je pro ni významná skute nost, zda proces poYizování územního plánu probh v souladu se zákonem a zda územní plán zostane nadále v platnosti. Proto se i ve vztahu k pozemku parc. . 989/2 cítí nadále aktivn vcn legitimována. <br/>19. Odporkyn k procesnímu stanovisku navrhovatelky uvedla, ~e aktivní vcná legitimace navrhovatelky v rozsahu týkajícím se pozemku parc. . 989/2 zanikla zcizením tohoto pozemku. Pro ocenní nemovitostí podle liniového zákona toti~ není podstatné, jako jsou evidovány v územním plánu, ale jaký je faktický zposob jejich vyu~ití ke dni ocenní (viz rozsudek NSS ze dne 19. 6. 2024, . j. 2 As 249/2023-58). Pozemek je dlouhodob evidován i fakticky vyu~íván jako orná poda, vztahuje se na nj ochrana zemdlského podního fondu. Navrhovatelka pro údajn stavební vyu~ití pozemku nikdy nezískala územní rozhodnutí, ani o n ne~ádala. Výsledek nynjaího sporu není pro ujednání o kupní cen podstatný. Nadto koridor pro budoucí obchvat byl v oblasti pozemku vymezen ji~ v povodním územním plánu. Odporkyn dále informuje o zmnách . 1 a 2 územního plánu a opakuje své vyjádYení k návrhu.<br/>20. Aktivn vcn legitimována k podání návrhu dle § 101a s. Y. s. je pouze osoba, která je nositelem subjektivního hmotného práva, které mlo být opatYením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkráceno. Toto  zkrácené právo pYitom obvykle není imanentn spojeno s osobou navrhovatele  typickým pYípadem je právo vlastnické. Pokud se tedy návrhem napadené opatYení obecné povahy dotýká pYedmtu vlastnictví navrhovatele, nikoliv pYímo a výlu n jeho osoby, pak s pozbytím vlastnictví pYestává být povodní vlastník nositelem i tch práv a povinností spojených s pYedmtem vlastnictví, která vyplývají z vydaného opatYení obecné povahy, a tato práva a povinnosti pYecházejí na nového vlastníka. Je to pak práv nový vlastník, do jeho~ vlastnických práv k nabyté vci nadále zasahuje veYejnoprávní regulace pYedstavovaná ú inky vydaného opatYení obecné povahy. V pYípad opatYení obecné povahy vztahujícího se k pYedmtu vlastnictví tedy nelze z povahy vci oddlit aktivní vcnou legitimaci k podání návrhu (a dalaímu vedení Yízení pYed správním soudem) od samotného vlastnického práva k vci (srov. obdobn rozsudek NSS ze dne 29. 10. 2019, . j. 3 As 198/2017-51).<br/>21. V kontextu výae popsaných skute ností tak soud uvádí, ~e podmínkou naplnní aktivní vcné legitimace bylo mj. to, ~e napadeným opatYením obecné povahy vyvolané zkrácení na právech navrhovatelky trvá. Pozbytí vlastnictví k pYedmtným nemovitostem je vaak dovodem pro zamítnutí návrhu v této ásti z dovodu absence aktivní vcné legitimace navrhovatelky. Jinými slovy, navrhovatelka ji~ není nositelkou subjektivních práv ve vztahu k pozemku parc. . 989/2, do nich~ by napadené opatYení obecné povahy nadále zasahovalo, pYi em~ do jejího postavení nevstoupil v probhu vedeného soudního Yízení zákonem pYedvídaným zposobem nabyvatel tchto práv. Nebylo proto mo~no vcn vypoYádat námitky týkající se tohoto pozemku a ji~ na tomto míst ozna it navrhovatel iny námitky v tomto rozsahu jako nedovodné (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2023, . j. 55 A 8/2019-244, body 51-53).<br/>22. Soud se proto dále zabýval dovodností návrhu toliko ve vztahu k pozemkom parc. . 989/1 a 987.<br/>Jednání soudu<br/>23. PYi jednání setrvali ú astníci na svých procesních stanoviscích.<br/>24. Navrhovatelka uvedla, ~e pYistupovala ke svému podnikatelskému zámru odpovdn a hledala mo~nosti, jak s odporkyní spolupracovat a dospt ke konsensu. Odporkyn se vaak náhle rozhodl, ~e navrhovatel in zámr zmaYí. To bylo i cílem územního plánu, co~ je samo o sob dovodem pro jeho zruaení. Územní plán má smYovat vo i vaem, ne vo i konkrétnímu subjektu. Je tYeba najít prose ík mezi zájmy odporkyn a navrhovatelky. Je paradoxní, ~e si odporkyn st~uje na nedostatek ob anské vybavenosti a sou asn maYí výstavbu jediné ob anské vybavenosti, tj. obchodu, který ml být sou ástí navrhovatel ina zámru. Navrhovatelka nabízela etapizaci zámru. Pova~uje za nespravedlivé stanovení pYísné regulace spo ívající v 60% nezastavnosti a po~adavku na minimální rozlohu stavební parcely 1100 m2. Severní ást plochy 015-Z nijak nevystupuje ze zástavby, ale je to prakticky sou ást prstence obce. S touto námitkou se obec nevypoYádala. <br/>25. Odporkyn uvedla, ~e s ohledem na fakta a asové souvislosti nelze hovoYit o tom, ~e by zmaYila navrhovatel in zámr. Zadání územního plánu bylo schválené v roce 2017, návrh zveYejnný v roce 2020 ji~ obsahoval stávající Yeaení dané oblasti. Navrhovatelka vstoupila jako právní nástupnice do ur ité situace. Studie Chrama je pYedstavou navrhovatelky, jak by území mlo být Yeaeno. Tato studie nebyla podrobná. Pozemky v ploae 546-K byly ji~ podle pYedcházejícího územního plánu pYírodní plochou a jako takové v ní zostaly (staly se sou ástí záhumenního prstence). Navrhovatelka nemohla být v dobré víYe, ~e mo~e realizovat zámr podle svých pYedstav. A to i proto, ~e ást jejích pozemko le~í v územní rezerv pro obchvat obce. Dalaímu rozaiYování zastavitelných ploch bránila i vyjádYení orgánu ochrany zemdlského podního fondu. Stanovení koeficientu nezastavnosti a minimálního rozmru parcel není v územním plánu ojedinlé a týká se i jiných ploch. Stanovení tchto regulativo smYuje k naplnní zámru sní~it nárost po tu obyvatel obce, provázat jádro obce s okolní krajinou (aby výstavba pYecházela plynuleji do krajiny) a zachovat vesnický ráz sídla. <br/>26. Soud provedl dokaz výpisy z katastru nemovitostí pro StYedo eský kraj, katastrální území Drahel ice, listem vlastnictví . 156, z nj~ vyplývá, ~e vlastníkem pozemko p. . 984/4 a 989/2 je StYedo eský kraj, a listem vlastnictví . 160, z nj~ vyplývá, ~e navrhovatelka vlastní pozemky p. . 987 a 989/1. Dalaí dokazování soud neprovádl, neboe veakeré rozhodné skute nosti vyplývaly ze správního spisu, z nho~ soud vychází (viz napY. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, . j. 9 Afs 8/2008-117; Yada navr~ených dokazo byla jeho sou ástí), pYípadn nebyly mezi ú astníky sporné. Z vyjádYení odporkyn a navrhovatelky je té~ zYejmé, ~e jsou ob seznámeny s obsahem studie Chrama, pYi em~ ani jedna její obsah nezpochybnila. Pro nadbyte nost soud dále neprovedl dokazování stanovisky a vyjádYeními vydanými ke stavebnímu zámru navrhovatelky, neboe na posouzení vci nemají vliv, jeliko~ nejsou pravomocnými rozhodnutími, která by odporkyn musela pYi pYijímání územního plánu zohlednit (nadto stanovisko TS Rudná ze dne 24. 10. 2022 a závazné stanovisko Mstského úYadu ernoaice ze dne 19. 10. 2022 byla vydána a~ po vydání i nabytí ú innosti územního plánu dne 7. 10. 2022, proto k nim soud ani nemo~e pYihlí~et dle § 101b odst. 3 s. Y. s.). Pro soud není podstatný ani aktuální stav územního plánování, konkrétn proces poYizování zmn územního plánu, který odporkyn popsala ve svém posledním vyjádYení. Soud pYi pYezkumu opatYení obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu v dob vydání napadeného územního plánu. Jeho pozdjaí zmny tedy nejsou pro posouzení návrhu relevantní. Proto soud neprovedl dokaz listinami, které mly proces zmny územního plánu dokumentovat. Nerelevantní jsou té~ vyjádYení odporkyn ke kasa ní stí~nosti navrhovatelky, neboe pYedmtem tohoto Yízení je navrhovatel in návrh, nikoli kasa ní stí~nost. Dalaími dokazními návrhy se soud zabývá ní~e v související ásti odovodnní.<br/>Splnní procesních podmínek a rozsah soudního pYezkumu<br/>27. Soud ovYil, ~e návrh byl podán v zákonné ro ní lhot (§ 101b odst. 1 s. Y. s.), ~e po obsahové stránce netrpí vadami (§ 101b odst. 2 s. Y. s.) a ~e jej u inila osoba k tomu oprávnná (§ 101a odst. 1 s. Y. s.). Navrhovatelka je vlastnicí pozemko parc. . 989/1 a 987 (k pozemku p. . 989/2 viz body 15 a~ 22) a v té souvislosti v návrhu pYedestYela plausibilní tvrzení o vztahu mezi její právní sférou a regulací pYijatou v územním plánu, tj. vymezením funk ních ploch na tchto pozemcích, které se jejího vlastnického práva dotýkají mj. pro tvrzené omezení jejich zastavitelnosti (srov. usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009-120, . 1910/2009 Sb. NSS).<br/>28. Soud vycházel pYi pYezkumu napadeného územního plánu ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob jeho vydání (§ 101b odst. 3 s. Y. s.). PYi rozhodování byl soud vázán rozsahem a dovody návrhu (§ 101d odst. 1 s. Y. s.), tj. soud nebyl povinen postupovat podle tzv. algoritmu pYezkumu, jen~ byl poprvé vymezen v rozsudku NSS ze dne 27. 9. 2005, . j. 1 Ao 1/2005-98, . 740/2006 Sb. NSS (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 12. 12. 2023, . j. 9 Ao 37/2021-57). Vady, k nim~ by byl povinen pYihlédnout z moci úYední, soud neshledal. <br/>29. V této souvislosti soud odkazuje na rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2023, . j. 9 As 49/2021-39, z nho~ plyne, ~e rozsah návrhu na zruaení opatYení obecné povahy, kterým je soud vázán, je vymezen petitem návrhu. Obsahuje-li návrh jednozna n vymezený petit a k nmu argumentaci (návrhové body), nelze ji~ návrh rozaiYovat na dosud nenapadené ásti opatYení, ani kdyby povodní návrh obsahoval argumentaci i k takto rozaíYenému petitu. V takovém pYípad není ani namíst postupovat podle § 37 odst. 5 s. Y. s. a navrhovatele vyzývat k upYesnní petitu.<br/>30. Navrhovatelka uplatnila návrhové body vztahující se i k vymezení veYejn pYístupné ú elové komunikace jako veYejn prospané stavby VD10 na pozemku parc. . 1017. Nicmén v petitu zruaení této regulace ve vztahu ke jmenovanému pozemku nepo~aduje. V návaznosti na citovaný rozsudek NSS soud konstatuje, ~e byl vázán petitem návrhu, a tedy nebyl oprávnn pYezkoumávat napadený územní plán i v ásti týkající se pozemku parc. . 1017. Návrh jako celek je srozumitelný, zYeteln z nj plyne, jaké ásti územního plánu po~aduje navrhovatelka zruait a z jakých právních a skutkových dovodo. Soudu proto ani nepYísluaelo, aby navrhovatelku pYípadn vyzýval k upYesnní petitu podle § 37 odst. 5 s. Y. s. Platí tedy, ~e navrhovatelka mohla ú inn namítat jen takové nedostatky, které se skute n vztahují k napadené ásti územního plánu (viz rozsudek . j. 9 As 49/2021-39, a v nm odkazované rozsudky NSS ze dne 6. 11. 2014, . j. 7 As 186/2014-49, i ze dne 3. 9. 2015, . j. 9 As 72/2015-55). Soud se proto dále zabýval jen námitkami, které se týkaly funk ního vymezení ploch na dot ených pozemcích specifikovaných v petitu návrhu. <br/>Posouzení návrhu soudem<br/>I. VypoYádání námitek navrhovatelky<br/>31. V prvé Yad se soud zabýval tím, zdali odporkyn Yádn odovodnila rozhodnutí o námitkách, které navrhovatelka, resp. její právní pYedchodkyn, proti návrhu územního plánu podala (soud bude nadále o námitkách podaných právní pYedchodkyní hovoYit pro stru nost jako o námitkách navrhovatelky, neboe ta vstoupila do jejího právního postavení i ve vztahu k podaným námitkám; srov. napY. rozsudek NSS ze dne 6. 11. 2014, . j. 7 As 186/2014-49). Pro pYehlednost té~ soud uvede relevantní zjiatní ze správního spisu a~ pYi vypoYádání souvisejících návrhových bodo.<br/>32. Judikatura dovodila, ~e po~adavky na odovodnní rozhodnutí o námitce mají být v zásad stejné jako v pYípad správního rozhodnutí. Z odovodnní musí být seznatelné, z jakého dovodu pova~uje odporce námitky uplatnné oprávnnou osobou za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo pro  pova~uje skute nosti pYedestírané oprávnnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými Yádn provedenými dokazy za vyvrácené (viz napY. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2023, . j. 8 As 145/2021-51, bod 36 a tam citovanou judikaturu). <br/>33. Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, na druhou stranu vyslovil, ~e po~adavky kladené na detailnost a rozsah vypoYádání se s námitkami nemohou být pYehnané, jinak by se správní soudy dopouatly pYepjatého formalismu a nepYípustného zásahu do práva na samosprávu, který ohro~uje funk nost územního plánování a pYispívá k naruaení stability systému územního plánování a právní jistoty ob ano. Nicmén v následném nálezu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, Ústavní soud vysvtlil, ~e závry nálezu sp. zn. III. ÚS 1669/11 je tYeba vnímat ve skutkových a právních souvislostech konkrétní vci, v ní~ byly vysloveny. Dle Ústavního soudu proto musí být Yádné odovodnní pravidlem,  z nho~ lze na nebezpe í  pYehnaných po~adavko usuzovat pouze výjime n (viz body 32 a 33). Není proto mo~né se zabývat námitkami pouze formáln a vypoYádat je jen obecnými frázemi, ani~ se zohlední jejich podstata (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2010, . j. 4 Ao 5/2010-48).<br/>34. Obecn toti~ z ustálené judikatury správních soudo i Ústavního soudu plyne, ~e správní orgány nemají povinnost vypoYádat se s ka~dou díl í námitkou, pokud proti tvrzení ú astníka Yízení postaví právní názor, v jeho~ konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, a rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2015, . j. 9 As 221/2014-43, nebo ze dne 27. 2. 2019, . j. 8 Afs 267/2017-38, nebo ze dne 21. 11. 2023, . j. 4 As 356/2021-61). St~ejní vaak je, aby správní orgán zohlednil meritum námitek. Pokud tak u iní, nelze mu vy ítat, ~e by s námitkami nalo~il nepYezkoumatelným zposobem.<br/>35. Rovn~ je tYeba zohlednit, ~e odovodnní rozhodnutí o námitce je sou ástí odovodnní celého opatYení obecné povahy, a proto je tYeba je vnímat v souvislostech. Odovodnní rozhodnutí o námitce netrpí nepYezkoumatelností, je-li z odovodnní rozhodnutí o námitce a pota~mo z odovodnní celého opatYení obecné povahy zYejmé, jak byla daná problematika uvedená v námitce Yeaena (viz rozsudek NSS ze dne 21. 9. 2017, . j. 2 As 265/2017-29, bod 15 a tam uvedenou judikaturu).<br/>36. Odporkyn dále odkázala na rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2023, . j. 8 As 81/2022-52, dle nho~  je dole~ité dr~et se samotné podstaty a smyslu po~adavku pYezkoumatelnosti. Po~adavek pYezkoumatelnosti není samoú elný a jeho smyslem není kontrola slohových dovedností orgánu vydávajícího opatYení obecné povahy (zde st~ovatele). Smyslem je zajistit, aby vlastníci pozemko obdr~eli na své vcné argumenty relevantní odpov naplHující výae shrnuté po~adavky. Skute nost, ~e je vypoYádání formulováno neobratn, sama o sob nepYezkoumatelnost nezposobuje. Míra konkrétnosti námitky pak pYedur uje míru podrobnosti jejího vypoYádání (rozsudek NSS ze dne 20. 8. 2015, j. 9 As 18/2015-101). Z pohledu (ne)pYezkoumatelnosti je samozYejm nepodstatná pYípadná vcná nesprávnost vypoYádání námitky. (viz bod 24 citovaného rozsudku).<br/>37. S ohledem na výae shrnutá judikaturní východiska soud posuzoval odovodnní rozhodnutí o námitkách, pota~mo územního plánu jako celku. <br/>38. PYed vlastním posouzením je ale tYeba dodat, ~e navrhovatelka podala námitky jak proti návrhu územního plánu pro veYejné projednání, tak proti návrhu pro opakované veYejné projednání. Avaak ze správního spisu vyplývá, ~e návrh byl ve vztahu k nyní pYezkoumávaným ástem územního plánu mezi tmito fázemi projednání zmnn toliko tak, ~e do podmínn pYípustného vyu~ití ploch NSs byla doplnna mo~nost vybudovat protihlukové valy formou sypaných terénních úprav (viz napY. dokument shrnující mnné ásti, jen~ byl pYipojen k veYejné vyhláace ze dne 3. 6. 2022 oznamující konání opakovaného veYejného projednání). <br/>39. Judikatura dovodila, ~e námitky proti upravenému návrhu územního plánu, který je projednáván podle § 53 odst. 2 stavebního zákona pouze v rozsahu provedených podstatných úprav, mohou podávat pouze ti vlastníci, jejich~ pozemky byly podstatnou úpravou územního plánu dot eny. K námitkám, které se netýkají provedených úprav, se proto v této fázi pYijímání územního plánu nepYihlí~í (rozsudek zdejaího soudu ze dne 16. 12. 2014, . j. 50 A 15/2014-50, . 3212/2015 Sb. NSS, i té~ rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2016, . j. 8 As 121/2015-53, bod 35). Z námitek podaných navrhovatelkou ve fázi opakovaného veYejného projednání je zjevné, ~e navrhovatelka setrvala, pYípadn mírn rozvinula svou argumentaci uplatnnou ji~ v pYedchozích námitkách. Nicmén proti jediné pro ni relevantní zmn podmínn pYípustného vyu~ití ploch NSs ni eho nenamítala, pYitom pouze v tomto rozsahu byla oprávnna námitky uplatnit. Odporkyn proto opakované námitky navrhovatelky zamítla s odovodnním, ~e návrh územního plánu nebyl v napadeném rozsahu jakkoli mnn. Takový postup lze dle soudu aprobovat, bye odporkyn k námitkám vobec nemusela pYihlí~et, a tedy o nich formáln rozhodovat. Z hlediska soudního pYezkumu jsou proto ur ující námitky uplatnné prvn, tj. proti návrhu územního plánu pro veYejné projednání.<br/>Ia. VypoYádání námitky k Yeaení záhumenního prstence<br/>40. Navrhovatelka pYísluanou námitku podala proti základní koncepci rozvoje území obce a ochrany jeho hodnot. Konkrétn brojila proti ustanovení ozna enému § B01, písm. b), které stanovuje ochranu jádrového sídla pYed intenzivní zemdlskou inností realizací záhumenního prstence. Uvedla, ~e pova~uje vytvoYení záhumenního prstence za jednozna n prospané (k tomu dle ní vede i pYítomnost podzemního vedení plynovodu v pásmu VTL a jeho ochranné a bezpe nostní pásmo). Ale za neodovodnný pova~ovala jeho rozsah, který je znázornn ve schématu základní koncepce ochrany rozvoje hodnot území obce Drahel ice. Navrhovatelka pokládala prstenec za neproveditelný zejména v jihozápadní ásti obce a mla za vhodné, aby obdobn jako na východ skon il místem dosa~ení trasy komunikace (na východ dálnice D, na západ pYelo~ky komunikace II/101). V obdobném rozsahu je veden i ve výkresu Územní studie krajiny správního obvodu ORP ernoaice schválené dne 9. 12. 2019 (dále jen  územní studie krajiny SO ORP ernoaice ). Následn vysvtlila, ~e námitku podává, aby upozornila na rozpor zobrazení záhumenního prstence ve dvou výae uvedených vyobrazeních. V podrobnostech odkázala na obsah námitky k pozemku parc. . 989. <br/>41. V rozhodnutí o zamítnutí námitky odporkyn nejprve vymezila ú el záhumenního prstence, který má Yeait konflikt mezi provodními jevy hospodaYení na orné pod kolem obce a provozem na dálnici D5 a na stran druhé po~adavky na kvalitní obytné prostYedí, a to s ohledem na výrazný nárost po tu obyvatel obce a nedostatek prostoru pro ka~dodenní rekreaci obyvatel. Na záhumenních zahradách a sadech místní získají mo~nost vnovat se drobnému pstitelství, co~ napomo~e oddlení obytného sídla od intenzivn obhospodaYovaných ploch a harmonickému za lenní zástavby do krajiny, vytvoYí pYíjemné krajinné rekrea ní zázemí a pYispje ke zlepaení hydrologických a klimatických podmínek. Vymezení ploch zmn v krajin tvoYících záhumenní prstenec je zpYesnním pásu rekrea ní úpravy krajiny vymezeného územní studií krajiny SO ORP ernoaice. <br/>42. V námitkách po opakovaném veYejném projednání navrhovatelka zopakovala výae shrnuté a nadto odkázala na Zásady územního rozvoje StYedo eského kraje a zadání územního plánu. Dle ní pozemky parc. . 984 a 987 svým zastavním vhodn dotvoYí celistvost obce a naplní citlivý územní rozvoj. <br/>43. Navrhovatelka pYed soudem namítá, ~e odporkyn nezohlednila námitky ve vztahu k vedení záhumenního prstence zahrad, sado, lesoparku a krajinné zelen. Odporkyn dle návrhových tvrzení neuvedla, pro  není mo~né pYijmout navrhovatel ino Yeaení, je~ zachovává benefity záhumenního prstence bez zásahu do jejích práv, a dále dle jakých kritérií upravila Yeaení navr~ené územní studií krajiny SO ORP ernoaice. Odporkyn té~ nemla vypoYádat otázku, pro  upozadila urbanistické dotvoYení jihozápadní ásti obce a pro  není mo~né alternativní vedení záhumenního prstence, jak bylo pYedestYeno v územní studii krajiny SO ORP ernoaice, resp. ve studii Chrama. <br/>44. Odporkyn má naopak za to, ~e navrhovatelka ignoruje dalaí cíle územního plánu, které jsou obsáhle odovodnny, a to zejména arondaci území obce, stabilizaci pYekotného rozvoje obce, ochranu ZPF, Yeaení nedostatku prostoru pro rekreaci obyvatel, ochranu pYed intenzivní zemdlskou výrobou a dalaí. Navrhovatelka vychází pouze z odovodnní rozhodnutí o námitkách, a tedy  vytrhává vci z kontextu .<br/>45. Soud uvádí, ~e územní plán vymezil  plochy 540-K, 541-K, 542-K, 543-K, 544-K, 545-K a 546-K pro vytvoYení sadového a zahradního záhumenního prstence kolem obytného sídla Drahel ice, poskytujícího prostor pro rekreaci na veYejn pYístupných i soukromých pozemcích, jako~ i pro drobné hospodaYení a pstitelství formou zahradni ení i sadaYení, který bude zároveH slou~it jako izolace obytných území sídla pYed negativními vlivy intenzivní zemdlské innosti. (str. 23 textové ásti územního plánu). <br/>46. Záhumenní prstenec je tvoYen pYevá~n plochami s rozdílným zposobem vyu~ití NSs - plochy smíaené nezastavného území  sady a záhumenní zahrady. Do této plochy byl zaYazen i pozemek parc. . 989/1 (plocha 546-K). <br/>47. Soud konstatuje, ~e navrhovatelka v souvisejícím návrhovém bodu odporkyni vy ítá pYedevaím to, ~e se nevypoYádala s jejími argumenty uvedenými a~ v námitkách pro opakované veYejné projednání. K tm ale odporkyn v souladu se zákonem nemohla pYihlí~et. Navrhovatelka proto nemo~e dovozovat nepYezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, pokud v této ásti odporkyn nereagovala na její výhrady k vhodnému urbanistickému Yeaení jihozápadní ásti obce. <br/>48. Nelze té~ odhlédnout od toho, ~e tato námitka mla odporkyni upozornit zejména na odliané zobrazení záhumenního prstence ve schématu základní koncepce ochrany rozvoje hodnot území obce Drahel ice a v územní studii krajiny SO ORP ernoaice. Sama navrhovatelka v návrhu pYitom poukazuje na to, ~e územní studie krajiny SO ORP ernoaice pYenechává konkrétní Yeaení rekrea ní úpravy krajiny územnímu plánu. Odporkyn tedy nebyla vázána pYesnou trasou vedení záhumenního prstence. Územní studie je sice neopominutelným, ale nikoliv závazným podkladem, z nho~ by byla odporkyn povinna vycházet (srov. rozsudky NSS ze dne 27. 9. 2016, . j. 3 As 263/2015-38, nebo ze dne 24. 3. 2016, . j. 2 As 295/2015-83). Odporkyn proto byla oprávnna vymezit plochy zmn v krajin tvoYící záhumenní prstenec s pYihlédnutím k místním podmínkám a specifikom. Proto lze aprobovat odovodnní odporkyn, ~e záhumenní prstenec je zpYesnním pásu rekrea ní úpravy krajiny dle jmenované územní studie, ím~ vypoYádala námitku rozporu schématu zobrazujícího záhumenní prstenec v územním plánu a dané územní studie. Potud soud nesouhlasí s navrhovatelkou, ~e by odporkyn její námitky nevypoYádala.<br/>49. Navrhovatelka vaak sporovala i rozsah vymezení záhumenního prstence na svých pozemcích a dovolávala se alternativních Yeaení. V podrobnostech odkázala na námitky ve vztahu k jednotlivým pozemkom. Soud se proto bude tímto návrhovým bodem zabývat v souvislosti s vypoYádáním dalaích námitek navrhovatelky ve vztahu k pozemkom parc. . 987 a 989/1. <br/>Ib. VypoYádání námitky ve vztahu k pozemku parc. . 987<br/>50. V námitce ve vztahu k pozemku parc. . 987 pYi poYizování územního plánu navrhovatelka uvedla, ~e dosavadní územní plán stanovoval mírnjaí po~adavky prostorového uspoYádání. S ohledem na pYímou návaznost na povolenou a v sou asné dob provádnou zástavbu pozemko ji~n od dot eného pozemku by pro nj mly platit shodné podmínky prostorového uspoYádání, a to z dovodu zachování celistvého urbanistického Yeaení daného území. Tím by byl zajiatn ucelený a navazující vzhled území, urbanistické a krajinné Yeaení a ve výsledku obdobný vzhled staveb. Navr~ené podmínky by znemo~nily výstavbu plánovanou navrhovatelkou a vedly by ke zcela roznorodé zástavb v ucelené oblasti jihozápadní ásti obce. Z toho dovodu navrhovatelka navrhla ponechat podmínky prostorového uspoYádání dle dosavadního územního plánu, pYípadn návrh upravit tak, aby zohledHoval zpracovanou projektovou dokumentaci a pYeYadil pozemek do jiné plochy s obdobnými podmínkami prostorového uspoYádání, jako je napY. plocha BR  bydlení Malá Ro~e. <br/>51. V rozhodnutí o námitce odporkyn vysvtlila, ~e plocha 015-Z je ve shodném rozsahu a pro shodný zposob vyu~ití pYevzata z pYedchozího územního plánu. Nov je vaak vymezena explicitn pro bydlení. Dovodem je dokon ení zástavby jihozápadního sektoru jádrového sídla obce a jeho rovnomrné obalení obytnou zástavbou, ím~ se aronduje zastavné území po celém obvodu do souvislého kompaktního celku. Plochy BP  bydlení pYímstské se vymezují pYevá~n na okraji sídla a v tch ástech zastaveného území, kde byla realizována nová zástavba s menaí intenzitou. V tchto plochách je po~adován vyaaí podíl nezastavné ásti pozemku, a to 60 %. Je zde zamezeno navazování hlavních staveb a výstavb Yadových domo a dvojdomo, které by smrem do krajiny vytváYely nevhodnou vizuální bariéru a pYília ostrý pYechod mezi volnou krajinou a sídlem. Snahou je zástavbu na okrajích sídla více naYedit, aby bylo sídlo z dálkových pohledo více utopené v zeleni rozsáhlejaích zahrad. I proto je stanovena minimální výmra pozemko. Tento regulativ byl nastaven té~ z dovodu snahy respektovat dYíve vymezené zastavitelné plochy a dotvoYit tvar sídla pYedevaím na jeho západní stran. Nicmén zde bylo vyhodnoceno jako ne~ádoucí pYipustit dalaí razantní zvýaení po tu obyvatel, kdy~ teprve nyní obec Yeaí doplnní ob anského vybavení v obci. <br/>52. Navrhovatelka v návrhu namítá, ~e se odporkyn s námitkou k regulativom plochy 015-Z vypoYádala nekoherentn a nekonzistentn. Odporkyn na jednu stranu dala navrhovatelce za pravdu v tom, ~e je potYeba jihozápadní ást obce dotvoYit do souvislého kompaktního celku, aby záhy uvedla, ~e je tYeba docílit zjemnní vizuálního pYechodu mezi zástavbou a krajinou. Toho vaak plocha 015-Z nemo~e dosáhnout, jeliko~ ji~n od jejího umístní (více smrem z jádra sídla do krajiny) probíhá výrazn koncentrovanjaí výstavba. Odporkyn se ani jakkoliv nevypoYádala s námitkami ohledn estetického konfliktu mezi ji~ probíhající výstavbou a budoucím urbanistickým doYeaením dané plochy. Nadto západn se má nacházet záhumenní prstenec, jeho~ úkolem je mj. i zmk ení pYechodu mezi zástavbou a okolní zemdlskou krajinou. Kvoli obchvatu bude vybudován i val do výaky 8,6 m, který vytvoYí jasný a tvrdý pYechod mezi obcí a krajinou. Za takové situace je nepYimYené po~adovat zjemnní pYechodu mezi zástavbou a okolní krajinou v meziprostoru na pozemcích navrhovatelky. Navrhovatelce dále není zYejmé, pro  na východní stran obce u ploch 020-Z a~ 025-Z posta uje regulativ nezastavné plochy ve výai 40 %. Podmínka podílu nezastavitelné plochy ve výai 60 % a nejmenaí dovolené výmry pozemko ve výai 1 100 m2 zvýaí cenu jakékoliv obytné zástavby. Tyto po~adavky tak míYí proti ekonomické podstat investi ního zámru navrhovatelky a ani nepYispívají k Yeaení krize bydlení a jeho vysokým cenám. V rozporu se zásadou kontinuity odporkyn neuvedla relevantní dovody pro zmnu oproti dYívjaí regulaci. Její dalaí argument o nedostate ném ob anském vybavení v obci nekoresponduje s vypoYádáním námitky k regulaci pozemku parc. . 984. <br/>53. Odporkyn ve vyjádYení k návrhu odmítá, ~e by vypoYádání námitky bylo nekonzistentní. Bez obtí~í je toti~ mo~né zastavné území prostorov uspoYádat do souvislého kompaktního celku a zároveH zjemnit pYechod tohoto celku do okolní krajiny. Navrhovatelka neupYesHuje, pro  by to nealo. Navrhovatelka té~ ú elov ignoruje skute nost, ~e napY. na ploae ji~n od plochy 015-Z jsou ji~ pravomocn umístné stavby a do této výstavby nemohla odporkyn pYi poYizování územního plánu jakkoliv zasáhnout. Dále odporkyn uvádí, ~e nedostatky v ob anské vybavenosti nenapraví nákupní stYedisko. Obci se nedostává kapacit v základní akole, mateYské akole, zaYízení pro kulturní a sportovní vyu~ití apod. Ob ané obce volají po malém obchodu se základními potravinami v centru obce, nikoliv po nákupním stYedisku na okraji (ta jsou dostupná v okolních obcích).<br/>54. Soud uvá~il o uplatnné námitce takto:<br/>55. Navrhovatelce lze pYisvd it, ~e se odporkyn konkrétn nevyjádYila ke zdovodnní jejího po~adavku na zmírnní podmínek pro prostorové uspoYádání plochy 015-Z, které spo ívalo v návaznosti dot eného pozemku na ji~ povolenou a probíhající výstavbu ji~n od pozemku navrhovatelky a v celistvém urbanistickém Yeaení dané lokality. Jak ale soud uvedl shora, odovodnní nelze pova~ovat za nepYezkoumatelné, pokud vystihuje podstatu námitek, a to i v pYípad, ~e nedává odpov na ka~dý díl í argument. PYesn tato situace dle soudu nastala. <br/>56. Podstatou uplatnné námitky toti~ bylo zaYazení dot eného pozemku parc. . 987 do plochy, která nebude stanovovat tak pYísné podmínky prostorového uspoYádání, mezi nimi~ navrhovatelka jako nejtí~ivjaí v návrhu zmiHuje minimální nezastavitelnost stavebního pozemku v rozsahu 60 % a minimální výmru nov vzniklých pozemko pro výstavbu ve výai 1 100 m2. Odporkyn vaak námitce nevyhovla proto, ~e sleduje zájem na rozYední zástavby na okraji obce z dovodu pozvolného pYechodu mezi obcí a krajinou a ~e nevyhodnotila jako ~ádoucí pYipustit dalaí razantní zvýaení po tu obyvatel v obci v dob, kdy teprve nyní Yeaí doplnní dostate né kapacity ob anského vybavení. Z toho je zjevné, pro  odporkyn námitce navrhovatelky nevyhovla. Rovn~ z odovodnní plyne, ~e odporkyn by námitce pro uvedené dovody nemohla pYisvd it, ani kdyby explicitn reagovala na argument ohledn urbanisticky celistvého Yeaení dané lokality. Navrhovatelka jej toti~ uvedla jen za ú elem toho, aby dosáhla vyaaí míry zastavitelnosti svého pozemku. Rozhodnutí o námitce tak v této ásti není nepYezkoumatelné. <br/>57. Soud dále konstatuje, ~e odovodnní obstojí i z vcného hlediska. <br/>58. Jedním z hlavních zámro územního plánu bylo omezení dynamického nárostu po tu obyvatel, ke kterému doalo v minulých letech. Na mnoha místech odovodnní se uvádí, ~e  [v] mYítku airaích vztaho byla zohlednna pozice obce v sídelní struktuYe jako sídla v suburbaniza ní zón Prahy. Atraktivita této pozice se v posledních letech projevila dynamickým rozvojem obce. PYekotné tempo rozvoje bydlení bylo v ÚP Drahel ice korigováno a návrh Yeaení se soustYedil pYedevaím na konsolidaci rozvoje v rámci hranic zastavného území, arondaci okrajo zastavného území a dotvoYení tvaru sídla dokon ením rozsáhlého rozestavného obytného souboru Na Malé Ro~i ve východní ásti obytného sídla Drahel ice. (& ) Dosavadní dynamický ploaný rozvoj obce spo ívající pYedevaím v rozaiYování ploch pro bydlení byl v ÚP Drahel ice utlumen. Z povodního ÚPSÚ Drahel ice byly pYevzaty pouze plochy, na kterých ji~ probíhala výstavba i investi ní pYíprava. Ostatní zastavitelné plochy byly redukovány na ty ásti, které byly urbanisticky vhodné a nepronikaly nepYimYen do volné krajiny a do pYírodn cenných území. (napY. str. 13 odovodnní). Polohu obce v rozvojové oblasti a na dálnici D5 odporkyn nevyhodnotila jako dovod pro dalaí masivní rost obytné funkce. Konstatovala, ~e  Drahel ice si mají zachovat dosavadní charakter venkovské obytné obce, kvalitn vybavené kapacitn odpovídajícím a dobYe dostupným základním ob anským vybavením, k emu~ ÚP vytváYí adekvátní podmínky. (viz str. 70 odovodnní).<br/>59. Rost po tu obyvatel a pYedpoklad jeho dalaího vývoje je popsán zejména v ásti H. Vyhodnocení ú elného vyu~ití zastavného území a vyhodnocení potYeby vymezení zastavitelných ploch. V roce 2004 v obci bydlelo 420 obyvatel, v roce 2018 ji~ 1045, tedy dvaapolkrát více (v roce 2020 pak 1 270). Ve srovnání s okolními obcemi se odporkyn pomrn vymyká ve vysokém tempu bytové výstavby (u vtainy obcí se nárost po tu byto pohybuje v intervalu mezi 2  4 % ro n, kde~to v pYípad odporkyn jde o 6,43 %). Pro tento fakt hodnotí územní plán tempo výstavby jako zcela výjime né a riskantní z pohledu udr~itelného rozvoje obce (viz strana 207 odovodnní územního plánu). Ve vyhodnocení potYeby vymezení ploch pYestavby a zastavitelných ploch v pYezkoumávaném územním plánu se uzavírá, ~e v návrhovém období (pYibli~n do roku 2040) vyvstane potYeba 347 nových byto, pYi em~ územní plán po ítá s kapacitou 352 byto, tj. územní plán vytváYí podmínky pro rozvoj práv takového mno~ství nových byto, které odpovídá odhadnuté potYeb. <br/>60. Regulativy plochy BP  bydlení pYímstské, do které byl dot ený pozemek zaYazen, se odporkyn zabývala mj. na stran 113 odovodnní územního plánu. Zde rozvedla, ~e územní plán  v plochách bydlení hromadného (BH), bydlení venkovského (BV) a bydlení Malá Ro~e (BR) stanovuje regulativy, které respektují ji~ vydaná správní rozhodnutí povolující v tchto plochách intenzivnjaí formu zástavby. Pro rozvolnní zástavby na okrajích sídla, doplnní nabídky pozemko i o pozemky s vtaí výmrou, a také pro utlumení prudkého nárostu po tu obyvatel v obci je v plochách bydlení pYímstského (BP) stanovena prostorová regulace po~adující menaí intenzitu zástavby, s výraznjaím podílem nezastavných zahrad. (obdobn srov. strany 117, 119 a 187-188 odovodnní územního plánu).<br/>61. Dovody uvedené v rozhodnutí o námitkách ve spojení s citovanými pasá~emi odovodnní územního plánu poskytují dle soudu dostate nou oporu pro zamítnutí námitek. Ú elem po~adavku navrhovatelky bylo pYipustit intenzivnjaí zástavbu v lokalit 015-Z, co~ by ale v kone ném dosledku skute n vedlo k výraznjaímu rostu po tu obyvatel. Odporkyn ale pYesvd ivým zposobem zdovodnila, pro  ji~ není z hlediska rozvoje obce dalaí intenzivní výstavba ~ádoucí. Soud pova~uje za racionální podmínit dalaí rozvoj obce té~ rozaiYováním související veYejné infrastruktury a ob anského vybavení. <br/>62. Navrhovatelka má pravdu, ~e odporkyn se nevyjádYila k jejímu návrhu na zaYazení ásti pozemku parc. . 984/1 do plochy ob anského vybavení  komer ní. Ostatn i z tohoto dovodu soud související ást územního plánu prvním rozsudkem zruail. Avaak tento fakt nemní nic na tom, ~e z odovodnní územního plánu je deficit veYejné infrastruktury a ob anského vybavení zYejmý a dle soudu i dostate n podlo~ený (viz napY. pasá~e k mateYské a základní akole; sama navrhovatelka nabízela odporkyni Yeaení nedostatku ob anské vybavenosti, z eho~ je zYejmé, ~e si byla i ona tohoto problému vdoma  viz bod 75 repliky). NapYíklad na stran 108 odovodnní odporkyn uvedla, ~e  se v posledních letech pomrn dynamicky rozvíjela obytná výstavba, avaak to nemlo odraz v souvisejícím rozvoji ob anského vybavení. V obci se tak prohluboval deficit veYejné infrastruktury. Následn pokra ovala, ~e  [ú]kolem tohoto územního plánu je dosavadní pYekotný rozvoj usmrnit a stabilizovat. Jedná se pYedevaím o doplnní veYejné infrastruktury, která je jedním ze základních atributo pro kvalitní podmínky k ~ivotu v obci a zlepaování sociální soudr~nosti obyvatelstva obce. Územní plán konkrétn zmiHuje nedostate né vodovodní potrubí (str. 167 odovodnní), pYípadn potYebu zYízení základní akoly i dalaích zaYízení veYejného ob anského vybavení (nový obecní úYad, kulturní zaYízení, komunitní centrum apod.; viz strana 227 odovodnní). <br/>63. V této souvislosti soud pYipomíná § 18 odst. 2 stavebního zákona, podle nj~ má územní plánování zajiaeovat pYedpoklady pro udr~itelný rozvoj území soustavným a komplexním Yeaením ú elného vyu~ití a prostorového uspoYádání území s cílem dosa~ení obecn prospaného souladu veYejných a soukromých zájmo na rozvoji území. Za tím ú elem sleduje spole enský a hospodáYský potenciál rozvoje. Podle § 19 odst. 1 stavebního zákona je úkolem územního plánování zejména podle písm. b) stanovovat koncepci rozvoje území, v etn urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, podle písm. c) provYování a posuzování potYeby zmn v území, veYejný zájem na jejich provedení, jejich pYínosy, problémy, rizika s ohledem napYíklad na veYejné zdraví, ~ivotní prostYedí, geologickou stavbu území, vliv na veYejnou infrastrukturu a na její hospodárné vyu~ívání, a také podle písm. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu.<br/>64. Výkladem tchto ustanovení se zabýval zdejaí soud v rozsudku ze dne 1. 9. 2023, . j. 54 A 45/2023-63, bod 65, v nm~ konstatoval, ~e  [o]dporkyn tak byla povinna v územním plánu v rámci svých úkolo v pYijaté urbanistické koncepci reflektovat podmínky v území, provYovat potYebnost zmn v území mj. s ohledem na vliv u~ívání území na hospodárné vyu~ívání veYejné infrastruktury a usilovat o to, aby stanovené podmínky umo~Hovaly kvalitní bydlení. Pokud tedy dosavadní vývoj v území ohro~oval fungování veYejné infrastruktury, resp. by realizace výstavby na ji~ vymezených zastavitelných plochách v rozporu s povodními pYedpoklady nevedla ke vzniku kvalitního bydlení z dovodu nedostate nosti veYejné infrastruktury, odporkyn byla v návaznosti zejména na § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona povinna na takový poznatek reagovat a pYijmout takovou zmnu dosavadní územn plánovací regulace, která by umo~nila návrat k rovnová~nému Yeaení zajiaeujícímu kvalitní urbanistickou strukturu obce neohro~ující fungování veYejné infrastruktury. <br/>65. Citované závry lze pln vztáhnout i na nyní projednávaný pYípad. Vzhledem k tomu, ~e odporkyn identifikovala rizika dynamického nárostu po tu obyvatel, a tedy i intenzivní zástavby, byla povinna v územním plánu pYijmout taková opatYení, která zajistí udr~itelnou kvalitu prostYedí pro stávající i budoucí obyvatele obce, a to nejen z hlediska bydlení. Odporkyní vymezené problémy lze jist Yeait rozaíYením veYejné infrastruktury a ob anského vybavení, avaak to si vy~ádá ur itý as (vzhledem k nutné projektové pYíprav, vypoYádání majetkových vztaho, probhu výbrových Yízení a samotné realizaci atd.). Kde~to regulace navyaujícího se po tu obyvatel prostYednictvím omezení zastavitelnosti dosavadních zastavitelných ploch má efekt bezprostYední, ím~ se i sní~í tlak na kapacity ob anské vybavenosti v obci. <br/>66. Soud z toho dovodu aprobuje závr odporkyn o zamítnutí námitky navrhovatelky, neboe stanoven podmínek prostorového uspoYádání v lokalit 015-Z pYedstavuje legitimní nástroj pro sní~ení po tu nových obyvatel, a tím i k usmrnní nároko na veYejnou infrastrukturu a ob anské vybavení v obci. <br/>67. Argumentuje-li navrhovatelka návazností na sousední probíhající výstavbu, tak odporkyn správn poukázala na to, ~e tu ji~ nemohla v novém územním plánu jakkoliv usmrnit, neboe ji~ byla pravomocn umístna do území a je postupn realizována (to vyplývá mj. i z ~ádosti poYizovatele o zmnu stanoviska orgánu ochrany ZPF k lokalit 015-Z). Pokud by mly být i na dot eném pozemku stanoveny regulativy odpovídající parametrom probíhající výstavby, vedlo by to k podstatn intenzivnjaí zástavb, a tedy i k výraznjaímu rostu po tu obyvatel, emu~ vaak odporkyn chtla pYedejít. Soud má proto za to, ~e odporkyn tuto námitku navrhovatelky vypoYádala implicitn, neboe uvedla dovody pro její zamítnutí, proti nim~ argumentace navrhovatelky neobstojí. <br/>68. Soud dodává, ~e v pYedmtné vci nebyl spor ohledn závru odporkyn o pYedpokládaném rostu populace, absenci veYejné vybavenosti v obci i vyhodnocení potYeby dalaích zastavitelných ploch s ohledem na pYepokládaný po et obyvatel. Podstata sporu tkví v tom, zda regulace pYijatá za ú elem Yeaení zmiHovaných problémo znamená pro navrhovatelku znemo~nní realizace vlastního projektu, jen~ má dle navrhovatelky zmírHovat krizi bydlení. Navrhovatelka vaak nemá právo na schválení územního plánu dle svých pYedstav. Podle ustálené judikatury neexistuje individuální subjektivní právo vlastníka pozemko a staveb v území dot eném územním plánem, aby jeho nemovitost byla zaYazena do jím po~adované funk ní plochy, respektive aby byla schválena konkrétní podoba územního plánu dle jeho po~adavku, která umo~ní realizaci pYedem definovaného (stavebního) zámru vlastníka (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 9. 2018, . j. 7 As 336/2017-50; ze dne 19. 5. 2011, . j. 1 Ao 2/2011-17; ze dne 28. 3. 2008, . j. 2 Ao 1/2008-51; i ze dne 18. 11. 2010, . j. 7 Ao 5/2010-68). ZároveH soud nepova~uje za pYesvd ivé, argumentuje-li navrhovatelka obecnou krizí bydlení zrovna v kontextu území odporkyn, na kterém v posledních letech vzniklo podstatné mno~ství nových byto. Odporkyn pYitom nemo~e upYednostHovat toliko zájem na dalaí výstavb, ale sou asn musí brát v potaz i sociální a environmetální faktory (srov. § 18 odst. 1 a 2 stavebního zákona), které by mly být ve vzájemném souladu. Dalaí pYekotný vývoj v oblasti výstavby by ji~ mohl kvalitu ~ití v obci ohrozit. <br/>69. Navrhovatelka se dovolává i zásady kontinuity územního plánování. Nicmén s odkazem na ni nemo~e bez dalaího zabránit ka~dé zmn v území. Odporkyn pYedestYela dostate n záva~né dovody, které zmnu v regulativech u dot eného pozemku opodstatHují. Argumentovala pomrn prudkým nárostem po tu obyvatel ~ijících v obci a s tím souvisejícím tlakem na ob anské vybavení a veYejnou infrastrukturu. Dle soudu je proto zYejmá zmna okolností, z nich~ vycházela pYedchozí územn plánovací dokumentace. Není proto namíst, aby se v tomto pYípad navrhovatelka dovolávala legitimního o ekávání v souladu se zásadou kontinuity. Nadto je pravdou, ~e navrhovatelka svoj projekt výstavby i v lokalit 015-Z pYedstavila a~ v roce 2021, kdy byl územní plán ji~ pYipravován nkolik let a byl ve fázi veYejného projednání. Netvrdí pYitom, ~e by jí k této lokalit svd ilo územní rozhodnutí, a tuto skute nost nelze dovodit ani z jiných poznatko. <br/>70. Soud nepokládá za bezvýznamnou ani argumentaci ohledn snahy rozYedit zástavbu na okrajích obce. Navrhovatelce lze áste n pYisvd it, ~e v uvedené lokalit nebude mo~né dosáhnout zjemnní vizuálního pYechodu mezi zástavbou a krajinou zcela, neboe ji~n vzniká koncentrovanjaí výstavba. Avaak odporkyni z toho dovodu nelze upYít, aby se pokusila o realizaci vyty ené urbanistické koncepce alespoH na ásti Yeaeného území, kde tomu podmínky v území nebrání (navrhovatelka nedisponuje ~ádným pravomocným správním rozhodnutím, s ním~ by nové regulativy byly v kolizi). Nadto navrhovatelka pomíjí, ~e lokalita 015-Z, pro ní~ platí podmínky prostorového uspoYádání plochy BP, zahrnuje i území práv probíhající výstavby. To znamená, ~e pokud by v lokalit mlo dojít ke zmnám v budoucnu, vztáhnou se na n naprosto shodné regulativy, které platí i pro dot ený pozemek navrhovatelky. Územní plán tak vytváYí pYedpoklady pro to, aby mohlo být do budoucna dosa~eno shodného rázu lokality, jeho~ se navrhovatelka dovolává. <br/>71. Sou asn soud ve shod s odporkyní nevidí dovod, pro  by nemlo být realizací výstavby dle pYijatých regulativo mo~né dotvoYení sídla do souvislého kompaktního celku. Nyní je na dot eném pozemku orná poda, která je v podstat vklínna mezi ji~ existující zástavbu na severu a probíhající výstavbu na jihu. Jeho zastavním, bye tYeba ne v takovém rozsahu, v jakém si navrhovatelka pYedstavuje, vznikne i na nm zastavné území, ím~ bude stávající proluka odstranna a zámr odporkyn obalit historické jádro obce obytnou zástavbou naplnn. <br/>72. PYeká~ku soud nespatYuje ani ve vymezeném záhumenním prstenci. Zmk ení pYechodu mezi zástavbou a okolní zemdlskou krajinou je jen jedním z mnoha ú elo, kterým má slou~it. Navíc se nachází ji~ v nezastavném území a tvoYit by jej mly pYevá~n parky, zahrady apod. Kde~to dot ený pozemek je ur en k zástavb pro bydlení. Soud proto vnímá rozdíl mezi  pYechodovou zónou v zastavném území, které budou tvoYit rodinné domy s vtaími zahradami, a záhumenním prstencem slo~eným ji~ primárn jen ze zelen a nikoli té~ obytnou zástavbou. Díky tomu mo~e být dosa~eno cíle odporkyn, aby se obec  topila v zeleni . Nadto soud vymezení záhumenního prstence západn od lokality 015-Z k námitce navrhovatelky zruail, pro e~ se touto oblastí bude odporkyn optovn zabývat. <br/>73. Obdobn dle soudu tuto regulaci nevylu uje ani pYípadné zYízení protihlukového valu, na který navrhovatelka poukazuje. Z rozhodnutí o námitce toti~ plyne i snaha odporkyn o to, aby i pohledu smrem z obce do krajiny nebránily nevhodné vizuální bariéry (proto jsou zde nepYípustné Yadové domy a dvojdomy). Zjemnní pYechodu sídla do krajiny proto má smysl i z opa né strany, emu~ není val na pYeká~ku. Dále rozYední zástavby na okraji obce s vtaím podílem zelen mo~e být pYínosné i samo o sob, nejen vzhledem k dálkovým pohledom z krajiny do obce. Odporkyn v odovodnní argumentovala napYíklad rozaíYením nabídky vtaích zastavitelných pozemko a ni~aí intenzitou zástavby. <br/>74. Nad rámec výae uvedeného ale soud pova~uje za klí ové, ~e navrhovatelka relevantn nebrojí proti zásadnímu dovodu pro omezení zastavitelnosti pozemku spo ívajícímu v zámru usmrnit dosud dynamický vývoj v po tu obyvatel obce. Tento dovod obstojí bez ohledu na námitky navrhovatelky k nemo~nosti dot eného pozemku dosáhnout zmk ení pYechodu mezi sídlem a krajinou. <br/>75. Navrhovatelka se pak mýlí v tom, ~e by územní plán stanovoval na východním okraji obce v plochách 020-Z a~ 025-Z podíl nezastavné plochy ve výai 40 %. Daná lokalita spadá do plochy BR  bydlení Malá Ro~e, která v podmínkách prostorového uspoYádání reguluje maximální zastavnost ve výai 40 %. Z toho lze odvodit, ~e minimáln 60 % pozemku musí být nezastavno, tedy shodn jako v pYípad dot eného pozemku navrhovatelky. <br/>76. Soud shrnuje, ~e návrhové body ohledn nedostate ného vypoYádání námitek ve vztahu k pozemku parc. . 987 a vymezení plochy BP na nm jsou nedovodné. <br/>Ic. VypoYádání námitky ve vztahu k pozemku parc. . 989/1 <br/>77. Navrhovatelka pYi poYizování územního plánu podala námitku i k funk nímu Yeaení tehdejaího pozemku parc. . 989 (sou asné pozemky parc. . 989/1 a 989/2), který byl územním plánem zaYazen do plochy NSs - plochy smíaené nezastavného území  sady a záhumenní zahrady a plochy NZ  zemdlská poda (do této plochy byl zaYazen pozdji vytvoYený pozemek parc. . 989/2, tím se, jak soud shora vysvtlil, vcn zabývat nebude). V námitce uvedla, ~e má na pozemku zámr zástavby rodinných domo. S ohledem na provádnou výstavbu severn pova~uje za vhodné pro pozemek stanovit shodné vyu~ití. Dle navrhovatelky je toti~ v daném míst zna n obtí~né pokra ování záhumenního prstence zelen, a to pro blízkost obchvatu ke kYi~ovatce místních komunikací parc. . 986 a parc. . 990. V tomto míst se dle jejího názoru záhumenní prstenec omezí veskrze na pYímé pokra ování po místní komunikaci parc. . 986, která dále pYímo navazuje na navrhovanou alej vedoucí od navrhované základní akoly. Navrhovatelka proto nemla záhumenní prstenec v tomto míst za proveditelný. Dle ní by ml skon it obdobn jako na východ místem dosa~ení trasy komunikace (na západ obchvatu, na východ dálnice D5). Proto navrhovatelka po~adovala zaYazení pozemku do ploch pro bydlení (nejlépe BP  bydlení pYímstské). <br/>78. Rozhodnutí o námitce je odovodnno zcela shodn jako v pYípad námitky k tehdejaímu pozemku parc. . 984 (v tomto ohledu soud poukazuje na bod 38 prvního rozsudku).<br/>79. V soudním Yízení navrhovatelka namítá, ~e se odporkyn nezabývala individuálním charakterem námitky a konkrétními argumenty, a to i pYes zcela odlianou podstatu námitky k tehdejaímu pozemku parc. . 984. Tvrdí, ~e není akceptovatelné, aby dv odliané námitky byly vypoYádány slovo od slova stejn, ani~ by odporkyn reagovala na ka~dou z nich a uvedla, v em spatYuje jejich vadnost. <br/>80. Odporkyn ve vyjádYení k návrhu tvrzení navrhovatelky odmítá. Je pYesvd ená, ~e podstatu námitky vypoYádala, neboe navrhovatelka po~adovala vymezení zastavitelné plochy namísto záhumenního prstence. Námitku zamítla ze shodných dovodo, neboe i u tohoto pozemku platí, ~e je v I. tYíd ochrany ZPF, kde dle stanoviska krajského úYadu nepYeva~uje veYejný zájem nad zájmem na ochran ZPF. <br/>81. Soud musí navrhovatelce pYisvd it, ~e se odporkyn explicitn k jejím námitkám k vedení záhumenního prstence v této lokalit nevyjádYila. Avaak to neznamená, ~e by nevypoYádala jejich podstatu. V tomto ohledu soud dává za pravdu odporkyni. <br/>82. Smyslem i této námitky navrhovatelky toti~ bylo, aby jí bylo umo~nno pozemek parc. . 989/1 zastavit, a to zaYazením do zastavitelné plochy BP  bydlení pYímstské. Odovodnní rozhodnutí o námitce ale podává seznatelné dovody, pro které odporkyn námitce nevyhovla. Ani v tomto pYípad tak rozhodnutí o námitce netrpí vadou nepYezkoumatelnosti (viz judikaturu citovanou výae). <br/>83. Odporkyn opt zdoraznila smysl a ú el vymezení záhumenního prstence. Dále konstatovala, ~e plocha se nachází na velmi kvalitních zemdlských podách v I. tYíd ochrany, které lze ze ZPF odejmout toliko v pYípad pYeva~ujícího veYejného zájmu nad zájmem na ochran ZPF (viz § 4 odst. 3 zákona o ochran ZPF; v tomto pYípad se neuplatní § 4 odst. 5 zákona o ochran ZPF, neboe na pozemku parc. . 989 nebyla vymezena zastavitelná plocha ani v pYedchozím územním plánu). Odporkyn vyhodnotila, ~e územní plán vymezuje ji~ dostate né mno~ství zastavitelných ploch pro bydlení dosud nevyu~itých, a proto tak u tchto dot ených pozemko nemo~e být dán potYebný pYeva~ující veYejný zájem. Tím zcela zjevn dala najevo, ~e po~adavku navrhovatelky na zastavitelnost pozemko nemo~e být vyhovno. Není vadou mající vliv na zákonnost, pokud se odporkyn v tomto pYípad výslovn nevyjádYila k námitkám ohledn vedení záhumenního prstence, neboe jimi se navrhovatelka pouze sna~ila odporkyni pYimt k vymezení zastavitelné plochy pro bydlení. V návaznosti na to ale odporkyn navrhovatelce vysvtlila, pro  tak nemohla u init. <br/>84. Navrhovatelce lze pYisvd it, ~e by odporkyn mla jednotlivé námitky vypoYádat individuáln s pYihlédnutím ke konkrétním okolnostem. V tomto pYípad tak ale postupovala. Vystihla podstatu námitky a na tu zareagovala. Soud proto pova~uje vypoYádání této námitky za dostate né, a to oproti zdovodnní rozhodnutí o námitce k tehdejaímu pozemku parc. . 984, neboe tam navrhovatelka nesetrvala jen na návrhu zaYadit celou plochu do zastavitelné plochy pro bydlení, ale naopak poukazovala na Yeaení, je~ dle ní mlo zohlednit jak zájmy její, tak odporkyn (po~adovala vymezení nejen zastavitelné plochy pro bydlení, ale i plochy pro vedení záhumenního prstence a plochy pro ob anské vybavení komer ní; vzhledem k tomu neposta il argument dostatku ji~ vymezených zastavitelných ploch). <br/>85. Tuto námitku tedy odporkyn vypoYádala dosta ujícím zposobem. Samotné vcné Yeaení z hlediska zákonnosti navrhovatelka nezpochybHuje a soud neshledal, ~e by odovodnní bylo sti~eno vadami, k nimi~ by musel pYihlédnout z moci úYední. <br/>II. Namítaný rozpor se zásadou proporcionality<br/>86. Navrhovatelka namítá nepYimYenost územního plánu v ásti týkající se vedení záhumenního prstence, konkrétn ploch 545-K a 546-K. <br/>87. Soud se ale nemohl zabývat pYimYeností zásahu do vlastnického práva navrhovatelky k pozemkom parc. . 984/1 a 984/4 (plocha 545-K), neboe odporkyn vypoYádala související námitku nepYezkoumatelným zposobem, a proto soud výrokem I prvního rozsudku vymezení plochy 545-K na tchto pozemcích zruail <br/>88. Soud proto posuzoval pYimYenost pYijatého Yeaení dále jen ve vztahu k pozemku parc. . 989/1. Ve vztahu k pozemku parc. . 989/2 toti~ navrhovatelka, jak soud vysvtlil shora, ztratila aktivní vcnou legitimaci. Nad rámec nutného odovodnní vaak lze doplnit, ~e na pozemku parc. . 989/2 územní plán vymezuje plochu NZ  zemdlská poda, kterou navrhovatelka zruait nepo~adovala a ani k ní nepYedlo~ila návrhové body (ani k pYípadné nepYimYenosti). Ji~ jen z toho dovodu nemohl soud funk ní regulaci pozemku parc. . 989/2 zruait. Avaak i kdyby soud posuzoval pozemky parc. . 989/1 a 989/2 jako jeden celek, na kterém mla být dle navrhovatelky vymezena plocha 546-K, nemohl by návrhovým bodom ohledn nepYimYenosti zásahu do práv navrhovatelky pYisvd it. <br/>89. Podle usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009120, . 1910/2009 Sb. NSS, je podmínkou zákonnosti územního plánu mimo jiné i to, ~e veakerá omezení vlastnického práva mají ústavn legitimní a o zákonné cíle opYené dovody a jsou inna jen v nezbytn nutné míYe, nejaetrnjaím ze zposobo vedoucích jeat rozumn k zamýalenému cíli, nediskrimina ním zposobem a s vylou ením libovole, co~ pYedstavuje zásadu subsidiarity a minimalizace zásahu. Za pYedpokladu dodr~ení uvedené zásady mo~e územním plánem dojít k omezením vlastníka v území regulovaném tímto plánem, nepYesáhnou-li spravedlivou míru; taková omezení nevy~adují souhlasu doty ného vlastníka a ten je povinen strpt je bez náhrady.<br/>90. Úkolem soudu není ur ovat, jakým zposobem má být ur ité území vyu~ito, a aktivn tak dotváYet územní plány, ale pouze korigovat extrémy. V procesu územního plánování dochází k vá~ení Yady zájmo soukromých i veYejných a výsledkem pak musí být rozhodnutí o upYednostnní nkterých zájmo pYed jinými pYi zachování právem pYedvídané proporcionality a ochrany základních práv pYed svévolnými a excesivními zásahy. PYijetí konkrétního územního plánu, tedy obecné rozhodnutí o distribuci zát~e v rámci ur itého území, je pYi zachování výae zmínných zásad politickou diskrecí konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a vyjadYuje realizaci práva na samosprávu konkrétního územního celku. Úlohou soudu je bránit jednotlivce pYed excesy v územním plánování, nikoliv územní plány dotváYet i vcn regulovat. Soudom proto nepYísluaí pYezkoumávat, zda byl pro ur itý pozemek zvolen nejvhodnjaí zposob funk ního vyu~ití i regulace (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2020, . j. 10 As 197/201946, a judikaturu tam citovanou). <br/>91. PYi posouzení pYimYenosti zásahu do vlastnického práva soud nejdYíve zkoumal, do jaké míry územní plán vlastnické právo navrhovatelky omezil. Není sporu o tom, ~e ur ení zposobu vyu~ití ur itého pozemku v~dy pYedstavuje zásah do vlastnického práva dot eného vlastníka, neboe stanovuje meze jeho výkonu. Nicmén intenzita zásahu se bude liait v ka~dém individuálním pYípad. PYitom pYimYenost pYijatého Yeaení je tYeba vá~it práv ve vztahu k rozsahu a tí~ivosti nov vzniklého omezení práv vlastníka. <br/>92. V projednávaném pYípad soud pYihlédl k regulaci tehdejaího pozemku parc. . 989 v pYedchozí územn plánovací dokumentaci ú inné pYed pYijetím nyní pYezkoumávaného územního plánu. Jednak na nm byl veden biokoridor . 45 a vymezena plocha pYírodního charakteru. Pro ni platily tyto regulativy: <br/> (19.1) Do ploch pYírodního charakteru jsou zahrnuty pYevá~n ty ásti krajiny, které mají význam z hlediska systému ekologické stability a z hlediska krajinného rázu, a proto je jejich hospodáYské vyu~ití podYízeno ostatním hlediskom.<br/>(19.2) Plochy pYírodního charakteru navazující na obytná území nebo území vaeobecn smíaená mohou áste n slou~it krátkodobé rekreaci a lze v nich provádt terénní úpravy menaího rozsahu.<br/>(19.3) V ploae pYírodního charakteru v ji~ní ásti obce je mo~né umístit reten ní nádr~ nebo suchý poldr.<br/>(19.4) V území je pYípustné situovat paí a cyklistické komunikace, provádt zásahy související s existujícími liniovými stavbami a umístit novou stavbu liniového vedení technické infrastruktury, napYíklad vzduané vedení 22 kV a podobn.<br/>(19.5) V území je pYípustné situovat dtské hYiat pYípustné mimo jiné i paí komunikace s lávkou pYes potok. <br/>93. Z výae uvedeného je zYejmé, ~e podle pYedchozího územního plánu ve znní zmn bylo hospodáYské vyu~ití pozemku podYízeno zejména hlediskom krajinného rázu a systému ekologické stability. Mezi pYípustná vyu~ití neYadil zYizování staveb pro rodinné bydlení. Ani dle nj by navrhovatelka svoj zámr výstavby na tomto pozemku nemohla realizovat. <br/>94. Plocha zmn v krajin 546-K, proti jejímu~ vymezení navrhovatelka brojí, spadá do ploch NSs - plochy smíaené nezastavného území  sady a záhumenní zahrady, které jsou  vymezené po obvodu zástavby sídla Drahel ice, ur ené pro extenzivní zemdlské hospodaYení pYevá~n formou zahradni ení a sadaYství a pro rekreaci na veYejn pYístupných i soukromých pozemcích (viz strana 22 textové ásti územního plánu). Tedy i nový územní plán s dot eným pozemkem po ítá zejména pro vyu~ití pYínosné zejména z environmentálního a rekrea ního hlediska. V tomto smru má proto za to, ~e územní plán pro navrhovatelku nepYináaí zcela kvalitativn odliané a zásadnjaí omezení vlastnického práva, ne~ které vyplývalo ji~ z pYedchozí územn plánovací dokumentace. Tato skute nost neznamená, ~e by se snad soud vobec neml zabývat proporcionalitou nové regulace, avaak pokud by územní plán napY. vylou il zastavitelnost dot eného pozemku pro ú ely bydlení pYipuatnou územním plánem pYedchozím, musel by pYimYenost zásahu hodnotit vzhledem k mnohem záva~njaímu zásahu do vlastnického práva, a tedy podstatn pYísnji. <br/>95. Navrhovatelka tvrdí, ~e vedení záhumenního prstence mohlo být ur eno vhodnji s minimálními zásahy do práv dot ených osob. Takové Yeaení má prezentovat studie Chrama. Avaak ta provYovala mo~nost výstavby v lokalit 015-Z a na pozemku parc. . 984, nikoli na pozemku parc. . 989, jeho~ se netýká. I v námitkách navrhovatelka toliko uvedla, ~e pojala zámr realizovat rodinné domy pro bydlení na tomto pozemku, ale ji~ netvrdila, ~e by za tím ú elem podnikla njaké pYípravné kroky i si obdobn nechala vyhotovit územní studii. Navrhovatelka tak odporkyni nenavrhla jiné mén omezující Yeaení. Toliko namítala, ~e realizace záhumenního prstence na tomto pozemku je nevhodná, pro e~ po~aduje celý pozemek zaYadit do plochy BP  bydlení pYímstské. <br/>96. Odporkyn vaak, jak soud rozvedl výae, podstatu této námitky pYiléhav vypoYádala. Implicitn tak odmítla úvahy navrhovatelky o nemo~nosti záhumenní prstenec na tomto pozemku zYídit. Soud proto uvádí, ~e argumentace navrhovatelky v návrhu ohledn vhodnjaího Yeaení záhumenního prstence navr~ené ve studii Chrama je z hlediska plochy 546-K irelevantní (stejn tak není tYeba se zabývat tvrzeními ohledn redukce zastavitelných ploch z dovodu blízkosti obchvatu, neboe na pozemku parc. . 989 nebyla v pYedchozím územním plánu zastavitelná plocha vymezena). Z návrhu se tudí~ k této ploae vztahuje jen obecné tvrzení navrhovatelky, ~e územní plán je v této ásti v rozporu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu do vlastnického práva navrhovatelky. Soud ale takto obecným proklamacím nepYisvd uje. <br/>97. Soud opakuje, ~e odporkyni se podaYilo racionáln zdovodnit vymezení záhumenního prstence jako takového. Argumentovala nutností chránit obytnou ást obce pYed intenzivní zemdlskou inností z okolí, adaptací na zmnu klimatu a ochranou ~ivotního prostYedí obecn, rekrea ní funkcí, cílem umo~nit drobné hospodaYení i vytvoYení podmínek pro mo~né rozaíYení zvláat chránného kYe ka polního kolem celé obce. Ve svém souhrnu se jedná o pYesvd ivé dovody, které poskytují oporu pro omezení vlastnického práva navrhovatelky, které se v zásad neliaí od omezení plynoucího z pYedchozího územního plánu. <br/>98. ZároveH soud neshledává pYeká~ku pro to, aby tyto cíle nebylo mo~no realizovat i v ploae 546-K, neboe ta na jihozápad navazuje na plochu NK  krajinná zeleH, na jihu na plochu 525-K v ploae nelesní krajinné zelen pro zalo~ení zajiatní funk nosti lokálního biokoridoru . 45 a na severozápad na plochu 545-K. Sice je pravdou, ~e návaznost není ve vaech smrech bezprostYední vzhledem ke kYí~ení komunikací, to je ale pYípad i dalaích ploch tvoYících záhumenní prstenec (viz napY. vymezenou veYejn pYístupnou komunikaci mezi plochami 542-K a 541-K, nebo plochu 544-K, která je té~ od sousedících ploch 545-K a 100-Z oddlena pozemními komunikacemi). Vzhledem k pYíjezdovým cestám do obce je i logické, ~e nebude mo~né dosáhnout pYímé návaznosti jednotlivých ploch zmn v krajin. To pYitom nebrání tomu, aby vymezené plochy plnily své funkce. Naproti tomu zámr navrhovatelky realizovat v této ploae dalaí výstavbu ji~ neodpovídá reálné potYeb dalaích zastavitelných ploch na území obce, pro e~ na jejich vymezení odporkyn podlo~en neshledala veYejný zájem, který by mj. pYeva~oval i nad zájmem na ochran ZPF.<br/>99. Vzhledem k obsahu uplatnné námitky k pozemku parc. . 989 nemo~e navrhovatelka odporkyni ani vy ítat, ~e by nezvá~ila nezbytnou míru (zejména prostorový rozsah) záhumenního prstence. Navrhovatelka po~adovala zaYazení celého pozemku do ploch pro bydlení a dovody pro zamítnutí námitky relevantn nezpochybnila. <br/>100. Soud pro výae uvedené shrnuje, ~e neshledal územní plán v ásti vymezující plochu 546-K za rozporný se zásadou pYimYenosti, subsidiarity i minimalizace zásahu. Nejde o exces, pYed ním~ by ml soud navrhovatelku ochránit. <br/>III. Namítané zneu~ití pravomoci ke zmaYení projektu navrhovatelky <br/>101. V posledku navrhovatelka namítá, ~e odporkyn zneu~ila územní plán pro to, aby fakticky rozhodla o individuálním stavebním zámru navrhovatelky, ím~ si pYisvojila pravomoc stavebního úYadu podle § 84 odst. 1 stavebního zákona. <br/>102. Tento návrhový bod není dovodný. <br/>103. PYedn je tYeba pYipomenout, ~e pYedmtem nynjaího soudního Yízení je pYezkum napadeného územního plánu, nikoli pYípustnosti umístní stavebního zámru navrhovatelky do území. Proto je podstatné, zdali a jak odporkyn zdovodnila pYijaté Yeaení v pYezkoumávaném opatYení obecné povahy. Naopak probh jednání mezi odporkyní a navrhovatelkou o jejich (ne)spolupráci pYi realizaci zámru je v zásad irelevantní [nebylo proto tYeba dokazovat listinami, které dokládaly okolnosti jednání mezi navrhovatelkou a odporkyní ohledn stavebního zámru navrhovatelky (napY. usneseními zastupitelstva odporkyn . 12/4 a 2/6, vzájemnou e-mailovou a písemnou komunikací, záznamy a zápisy z jednání zastupitelstva i podmínkami pYipojování staveb na veYejnou kanaliza ní síe msta Rudná a obce Drahel ice)]. Odovodnním regulace dot ených pozemko se soud zevrubn zabýval výae, pYi em~ je pravdou, ~e odporkyn nedostála své povinnosti k námitce Yádn odovodnit funk ní Yeaení pozemko parc. . 984/1 a 984/4. V ostatních ástech shledal soud odovodnní jako dostate né. PYitom neshledal, ~e by odporkyn postupovala vo i navrhovatelce ist ú elov i diskrimina n. <br/>104. Navrhovatelka tvrdí, ~e územní plán byl v zásad reakcí odporkyn na její stavební zámr. Dle soudu to je ale naopak. Nelze pYehlédnout, ~e navrhovatelka i podle vlastních tvrzení zapo ala svoj projekt pYipravovat a~ v roce 2021. Ze správního spisu vaak vyplývá, ~e zastupitelstvo odporkyn rozhodlo o poYízení nového územního plánu na svém zasedání ji~ 8. 2. 2017. Zadání územního plánu bylo následn vypracováno v pYíatím roce a návrh pro spole né jednání, který je co do navrhovaných ploch s rozdílným zposobem vyu~ití na dot ených pozemcích shodný s vydaným územním plánem, byl pYipraven pro projednání ji~ v roce 2020. Spole né jednání povodn plánované na 15. 4. 2020 bylo kvoli vyhláaenému nouzovému stavu zruaeno. PYesto právní pYedchodkyn navrhovatelky podala dne 22. 4. 2020 k návrhu pro spole né jednání pYipomínky, v nich~ sice vyjádYila s navr~eným Yeaením nesouhlas, ale nikterak se nezmínila o tom, ~e by reáln pYipravovala ur itý stavební zámr na dot ených pozemcích. <br/>105. Ji~ jen z této asové posloupnosti pYíprav územního plánu je zjevné, ~e poYízení územního plánu nereagovalo na stavební zámr navrhovatelky. Spíae navrhovatelka se s vdomím toho, ~e odporkyn se prostYednictvím územn plánovací dokumentace sna~í pYijmout jinou urbanistickou koncepci a usmrnit rozvoj obce (k emu~ územní plán ve skute nosti slou~í  srov. § 18 odst. 1 a § 43 odst. 1 stavebního zákona), pokusila jeat pYed pYijetím územního plánu prosadit svoj stavební zámr podle pYedchozí územn plánovací dokumentace. Nicmén nelze tvrdit, ~e by odporkyn postupovala ú elov s cílem tento projekt zmaYit, kdy~ s ním navrhovatelka odporkyni seznámila a~ v pozdjaích fázích poYizování územního plánu. PYesto~e soud podrobnji nezkoumal vývoj (ne)spolupráce mezi odporkyní a navrhovatelkou ohledn projektu, lze z jejich shodných tvrzení u init závr, ~e jednání probíhala v Yádu msíco, ani~ by vyústila napY. v uzavYení zmiHované plánovací smlouvy. I následnou revokací usnesení o schválení studie Chrama dala odporkyn najevo, ~e o dalaí spolupráci nemá zájem. Tím se podstatn oslabují mo~ná o ekávání, která by navrhovatelka ohledn realizace pYedmtného projektu mohla mít. Podstatné pak je, jakým zposobem bylo funk ní vyu~ití dot ených pozemko odovodnno v územním plánu, ím~ se soud zabýval výae. <br/>106. Soud se nadto s navrhovatelkou neztoto~nil, ~e by zastupitelstvo odporkyn zneu~ilo svou pravomoc a rozhodlo o individuálním stavebním zámru. Územní plán v souladu s § 43 odst. 1 stavebního zákona stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, jeho ploané a prostorové uspoYádání a jednotlivé plochy a koridory regulující funk ní vyu~ití pozemko. To, zda odporkyn územní plán nále~it odovodnila, je ji~ otázkou jinou. Meze své pravomoci vaak nepYekro ila. <br/>107. Poznámku o diskriminaci navrhovatelka nerozvádí. Jen v obecnosti proto soud podotýká, ~e navrhovatelka mla mo~nost si po dostate n dlouhou dobu zajistit územní rozhodnutí ke svému zámru za doby ú innosti pYedchozí územn plánovací dokumentace. Neu inila tak. Dovolává-li se navrhovatelka toho, ~e projekt áste n nebyl v souladu se Zásadami územního rozvoje StYedo eského kraje, jde tato skute nost k její tí~i, neboe by mla své zámry plánovat tak, aby vyhovly po~adavkom územn plánovací dokumentace. Plocha 015-Z nebyla územní rezervou pro koridor pro obchvat dot ena. Navrhovatelce tak nic nebránilo v získání územního rozhodnutí alespoH pro tuto lokalitu. Jeliko~ si byla omezení na pozemku parc. . 984 vdoma, mla svoj projekt primárn koncipovat tak, aby byl v souladu s územním plánem. Odporkyn pak v odovodnní nového územního plánu vysvtlila, ~e dalaí rozvoj obce (v oblasti bydlení) ji~ zajiaeují stavební zámry, ke kterým byla územní rozhodnutí i stavební povolení vydána. Legitimn proto pYistoupila k omezení zastavitelnosti i k nepYipuatní vymezení nových zastavitelných ploch za ú elem obytné zástavby zejména na pozemcích, k nim~ taková rozhodnutí vydána nebyla, co~ je i pYípad navrhovatelky. <br/>Závr a náklady Yízení<br/>108. S ohledem na výae uvedené soud návrh (resp. jeho zbývající ást) zamítl. <br/>109. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Navrhovatelka mla ve vci jako celku áste ný úspch (výrokem I prvního rozsudku soud jejímu návrhu áste n vyhovl), stejn jako odporkyn (výrokem I tohoto rozsudku návrh ve zbytku zamítl). Vzhledem k rozsahu vyhovní návrhu je procesní úspch obou stran  s pYihlédnutím k jeho obtí~né kvantifikovatelnosti  pYibli~n shodný. Z tohoto dovodu soud rozhodl, ~e ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení (výrok II).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud. <br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout. <br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno. <br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Praha 25. února 2025<br/>Lenka Bursíková, v. r. <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.<br/></body> </html>