<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 255/2024- 32 - text</title> </head> <body> ÿþ <br/>10 As 255/2024 - 33<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Vojtcha `imí ka (soudce zpravodaj), soudkyn Michaely Bej kové a soudce OndYeje Mrákoty ve vci ~alobkyH: a) N. P. a b) T. D., obou zastoupených advokátem Mgr. Pavlem Géci, U Studánky 250/3, Praha 7, proti ~alovanému: Krajský úYad StYedo eského kraje, Zborovská 81/11, Praha 5, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: Tradeco  Praha s. r. o., K Sádkám 158, Praha 5, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 14. 5. 2024, j. 061789/2024/KUSK, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyH proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, j. 54 A 43/202445,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, j. 54 A 43/202445, se ruaí a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Popis vci a dosavadní probh Yízení<br/>[1] Mstský úYad Beroun (stavební úYad) rozhodl dne 15. 11. 2023 o dodate ném povolení stavby prodejních stánko, hygienického zázemí a zpevnné plochy v obci Karlatejn. }alobkyn (st~ovatelky) se proti rozhodnutí odvolaly ke Krajskému úYadu StYedo eského kraje (~alovaný), který jejich odvolání zamítl a potvrdil napadené rozhodnutí stavebního úYadu. Rozhodnutí ~alovaného bylo st~ovatelkám doru eno dne 21. 5. 2024. St~ovatelky toto rozhodnutí dne 22. 7. 2024 napadly ~alobou podanou ke Krajskému soudu v Praze (krajský soud), který nyní napadeným usnesením odmítl ~alobu jako opo~dnou. Vycházel toti~ z § 306 zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon, podle kterého  ~alobu proti rozhodnutí stavebního úYadu, s výjimkou rozhodnutí o pYestupku, lze podat do 1 msíce poté, kdy bylo rozhodnutí ~alobci oznámeno. Toto ustanovení nabylo ú innosti dne 1. 7. 2024, tedy v období mezi doru ením napadeného rozhodnutí a odmítnutím ~aloby. PYed ú inností nové právní úpravy platila obecná ~alobní lhota v délce 2 msíco podle § 72 s. Y. s. <br/>[2] St~ovatelky jsou pYesvd eny, ~e odmítnutím ~aloby bylo nepYimYen a retroaktivn zasa~eno do jejich práva na soudní ochranu. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení osoby zú astnné na Yízení<br/>[3] St~ovatelky podaly kasa ní stí~nost proti usnesení krajského soudu z dovodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. Y. s., tedy pro nezákonnost odmítnutí návrhu. Posouzení ~alobní lhoty krajským soudem toti~ pova~ují za nesprávné a nezákonné.<br/>[4] ZdorazHují, ~e v dosledku výkladu nové právní úpravy, ke kterému se krajský soud pYiklonil, mly vteYinu pYed polnocí 1. 7. 2024 (dnem nabytí ú innosti nového stavebního zákona) jeat 22 dno k podání ~aloby, ale vteYinu po polnoci ji~ mly 9 dno zpo~dní. St~ovatelky jsou pYesvd eny, ~e jim ~alobní lhota svd ila jeat 22. 7. 2024, kdy podaly ~alobu. Opa ný názor by byl toti~ v rozporu se zákazem retroaktivity. St~ovatelky se dále vyjadYují k rozsudku NSS ze dne 7. 11. 2024, j. 3 As 183/202426, kterým v napadeném usnesení argumentoval krajský soud. UpozorHují, ~e rozsudek není v této vci aplikovatelný, jeliko~ v nm byla posuzována odlianá situace. V rozsudku j. 3 As 183/2024 toti~ ~alobní lhota st~ovatelce i po zkrácení kon ila a~ po dni ú innosti nové právní úpravy  konkrétn byla povodn dvoumsí ní ~alobní lhota zkrácena tak, ~e její konec pYipadl na 11. 7. 2024 namísto 11. 8. 2024. V pYípad st~ovatelek vaak ke dni ú innosti nebyla ~alobní lhota zkrácena, ale dokonce zptn ukon ena. Proto se prý jedná o pYípad pravé retroaktivity, která je podle judikatury Ústavního soudu zásadn nepYípustná.<br/>[5] Ke kasa ní stí~nosti zaslala vyjádYení Tradeco  Praha s. r. o. (osoba zú astnná na Yízení), která se pln ztoto~nila s rozhodnutím ~alovaného a napadeným rozsudkem. Navrhuje, aby NSS kasa ní stí~nost zamítl jako nedovodnou.<br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[6] Krajský soud v napadeném usnesení správn konstatoval, ~e nastínnou otázkou zptného zkrácení ~alobní lhoty podle § 306 stavebního zákona se ji~ NSS zabýval. V rozsudku j. 3 As 183/202426 dospl zdejaí soud k závru, ~e zkrácení lhoty je pYípustnou retroaktivitou ve smyslu judikatury Ústavního soudu a do práv st~ovatelky nebylo nepYimYen zasa~eno. Konkrétn tento závr odovodnil tak, ~e  (1) alo o pYedvídatelnou zmnu právní úpravy, s jejím~ výsledkem byla veYejnost s dostate ným pYedstihem seznámena, (2) zkrácená msí ní lhota s ohledem na svoji délku nebránila realizaci základního práva na soudní ochranu v souladu s l. 36 Listiny základních práv a svobod, (3) zostalo zachováno i dosavadní právo uplatnit ~alobní body ve lhot (celkem) dvou msíco od oznámení rozhodnutí stavebního úYadu a (4) zákonodárce pou~il neutrální asové hledisko pro vaechny potenciální ~alobce. Krajský soud v napadeném usnesení závr o opo~dnosti ~aloby st~ovatelek zalo~il na odkazu na tento rozsudek NSS (bod 10).<br/>[7] St~ovatelky se v kasa ní stí~nosti sna~í odliait posuzovaný pYípad od rozsudku j. 3 As 183/202426. Vychází pYitom z toho, ~e zatímco v rozsudku byla ke dni nabytí ú innosti nového stavebního zákona ~alobní lhota pouze zkrácena, v jejich pYípad byla k tomuto datu dokonce zptn ukon ena. <br/>[8] NSS pova~uje stí~nostní argumentaci za správnou v tom ohledu, ~e se skutkové okolnosti a dosledky nabytí ú innosti stavebního zákona v obou pYípadech opravdu liaí. V rozsudku j. 3 As 183/202426 toti~ bylo st~ovatelce rozhodnutí doru eno dne 11. 6. 2024 a ke dni ú innosti nového stavebního zákona jí tedy byla zkrácena zbývající ást lhoty, jeliko~ její konec nov pYipadl namísto na 12. 8. 2024 ji~ na 12. 7. 2024. V posuzované vci bylo st~ovatelkám rozhodnutí ~alovaného doru eno 21. 5. 2024 a ke dni ú innosti nového stavebního zákona jim byla lhota zptn ukon ena ke dni 22. 6. 2024, a koliv mla povodn trvat do 22. 7. 2024. K odlianosti obou pYípado je vhodné odkázat na bod 29 rozsudku j. 3 As 183/202426, podle kterého  v nyní posuzovaném pYípad jde o nový právní následek (tj. zkrácení ~alobní lhoty oproti povodní právní úprav) v dob ú innosti nového zákona, který se vaak odvíjí od skute nosti nastalé v minulosti (oznámení rozhodnutí stavebního úYadu, resp. odvolacího správního orgánu). O pravou retroaktivitu nemo~e jít proto, ~e st~ovatelce a vaem ~alobcom v obdobné situaci nále~ela do 30. 6. 2024 dvoumsí ní ~alobní lhota vyplývající z obecné právní úpravy dle soudního Yádu správního, tím pádem nové právní následky neposobily v dob pYed ú inností relevantní ásti stavebního zákona z roku 2021 (tj. pYed 1. 7. 2024). Nyní posuzovaná vc se vaak liaí od popsaného pYípadu v tom, ~e právní následky ú innosti stavebního zákona v podob ukon ení ~alobní lhoty smYují jeat pYed den nabytí ú innosti právní úpravy. PYípad st~ovatelek je proto záva~njaí z pohledu intenzity zásahu do procesních práv, ale také dosledku ú innosti nové právní úpravy pro trvání procesní lhoty. Zdejaí soud tedy musí dát st~ovatelkám za pravdu, ~e krajský soud skute n neml mechanicky aplikovat rozsudek j. 3 As 183/202426, jeliko~ není na jejich pYípad zcela pYiléhavý.<br/>[9] Krom uvedeného je navíc podstatné, ~e rozsudek j. 3 As 183/202426, na kterém krajský soud zalo~il argumentaci v napadeném usnesení, byl zruaen nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/2024, v jeho~ bod 32 Ústavní soud shrnul, ~e  pYi pou~ívání obecných pravidel intertemporality v procesním právu mají obecné soudy povinnost aetYit podstatu a smysl základního práva na soudní ochranu ( l. 36 Listiny ve spojení s l. 4 odst. 4 Listiny). V pYípadech, kdy by uplatnní nepravé retroaktivity jako obecného východiska zasahovalo do základního práva na soudní ochranu nepomrn více ne~ pou~ití prospektivy, je tYeba výklad s neprav retroaktivními ú inky odmítnout práv ve prospch výkladu s prospektivními ú inky. Fakt, ~e je nepravá retroaktivita pYi absenci pYechodných ustanovení v procesním právu obecným východiskem, tedy jeat neznamená bezvýjime ný pYíkaz k jejímu mechanickému prosazování i v tch pYípadech, kdy neaetYí podstatu a smysl základního práva na soudní ochranu. <br/>[10] Ústavní soud dále v bod 39 nálezu uvedl, ~e správní soudy mly pYi výkladu § 306 stavebního zákona  na výbr dv mo~nosti intertemporálního Yeaení: 1) aplikovat nepravou retroaktivitu jako obecné východisko, vztáhnout novou úpravu s jednomsí ní lhotou i na st~ovatelku, pYesto~e jí zapo ala plynout dvoumsí ní lhota za ú innosti staré úpravy, a ~alobu tak pova~ovat za opo~dnou, anebo 2) novou právní úpravu s jednomsí ní lhotou pou~ívat výhradn prospektivn tak, ~e se na lhoty zapo até za staré právní úpravy nepou~ije, a ~alobu st~ovatelky pova~ovat za v asnou. <br/>[11] V bodech 49 a 50 poté Ústavní soud uzavYel, ~e  správní soudy byly pYi absenci pYechodných ustanovení povinny pYistoupit k takovému intertemporálnímu Yeaení, které v souladu s l. 4 odst. 4 Listiny aetYí podstatu a smysl tohoto základního práva (základního práva na soudní ochranu a pYezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veYejné správy podle l. 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny  poznámka NSS), emu~ nedostály. Správní soudy nedostate n reflektovaly význam absence pYechodných ustanovení, intenzitu zásahu do základního práva st~ovatelky, jako~ i specifi nost projevo nepravé retroaktivity v pYípad lhot pro podání ~aloby, u nich~ je neprav retroaktivn zkráceno dYíve vzniklé právo podat ~alobu za stanovených podmínek (v ur ité lhot). PYesto~e je nepravá retroaktivita procesních norem obecn pYípustná, a je také obecným východiskem pYi asové kolizi dvou právních norem, nelze ji mechanicky prosazovat i v tch situacích, kdy vede k nepomrn intenzivnjaím zásahom do podstaty a smyslu základních práv a svobod, ne~ by vedl výklad prospektivní. <br/>[12] NSS je pYesvd en, ~e ve svtle závro nálezu Ústavního soudu je i v této vci povinen vylo~it § 306 stavebního zákona prospektivn, tedy vstYícnji k právu st~ovatelek na soudní ochranu. Bylli toti~ Ústavním soudem jako protiústavní zruaen rozsudek, který ozna oval za pYípustné zkrácení ~alobních lhot, tím spíae je nutné za protiústavní zásah do procesních práv st~ovatelek ozna it jejich zptné ukon ení na základ toto~né právní úpravy. Proto ml krajský soud v posuzovaném pYípad pYijmout ~alobu jako v asnou k vcnému posouzení. Jeliko~ tak neu inil a ~alobu odmítl pro opo~dnost, zasáhl nepYimYen do procesních práv st~ovatelek. Napadené usnesení je proto v rozporu s právem na soudní ochranu podle l. 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod.<br/><br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[13] NSS shledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto usnesení krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení (§ 110 odst. 1 vta první, ást vty pYed stYedníkem s. Y. s.). V nm bude krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.), co~ konkrétn znamená, ~e k ~alob st~ovatelky bude pYistupovat jako k podané v as.<br/>[14] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 8. dubna 2025<br/><br/><br/>Vojtch `imí ek <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>