<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 A 84/2023- 103 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 31 A 84/2023<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco JUDr. Václava `tencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve vci <br/>~alobkyn: Mgr. J. Z.<br/>bytem X<br/>zastoupená advokátem JUDr. Kamilem Jelínkem, Ph.D.<br/>sídlem Dominikánské nám. 656/2, 602 00 Brno <br/>proti <br/>~alované: Justi ní akademie<br/>sídlem Masarykovo námstí 183/15, 767 01 KromYí~<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alované ze dne 26. 7. 2023, . j. 8/2023-RED-HLV/8,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí Justi ní akademie ze dne 26. 7. 2023, . j. 8/2023-RED-HLV/8, se ruaí. <br/>II. Justi ní akademie je povinna poskytnout ~alobkyni informace spo ívající v zadání písemných testo v rámci výbrového Yízení na funkci soudce, zadávaných dne 3. 5. 2022 a dne 20. 7. 2022 v sídle ~alované (test aplikace práva vyaaí úrovn obtí~nosti, 30 otázek), a to do 15 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>III. }alovaná je povinna zaplatit ~alobkyni na náhrad náklado Yízení ástku 28 570 K , a to k rukám JUDr. Kamila Jelínka, Ph.D., advokáta, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. }alobkyn ~alobou napadá rozhodnutí ~alované ze dne 26. 7. 2023, . j. 8/2023-RED-HLV/8, kterým ~alovaná podle § 15 odst. 1 zákona . 106/1999 Sb., o svobodném pYístupu k informacím, odmítla ~ádost ~alobkyn o poskytnutí informace ze dne 12. 10. 2022 (dále  ~ádost ). Touto ~ádostí se ~alobkyn domáhala poskytnutí zadání písemných testo v rámci výbrového Yízení na funkci soudce, zadávaných ve dnech 3. 5. 2022 a 20. 7. 2022 v sídle ~alované (test aplikace práva vyaaí úrovn obtí~nosti, 30 otázek).<br/>2. O ~ádosti ~alobkyn rozhodovala ~alovaná opakovan. Poprvé rozhodnutím ze dne 25. 10. 2022, . j. 6/2022-RED-HLV/16, ~ádost odmítla. Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutím ze dne 22. 12. 2022, . j. MSP-800/2022-OSV-OSV/2, toto rozhodnutí ~alované zruailo a vc vrátilo ~alované k novému projednání. }alovaná následn ~ádost o informace znovu odmítla rozhodnutím ze dne 27. 4. 2023, . j. 8/2023-RED-HLV/8. Také toto rozhodnutí Ministerstvo spravedlnosti zruailo rozhodnutím ze dne 30. 6. 2023, . j. MSP-800/2022-OSV-OSV/10, a vc vrátilo ~alované k novému projednání. Nyní napadené rozhodnutí je tak tYetím rozhodnutím ~alované v dané vci.<br/>II. Stanoviska ú astníko Yízení<br/>3. }alobkyn navrhuje, aby soud zruail napadené rozhodnutí a naYídil ~alované poskytnout ~alobkyni informace, které byly pYedmtem ~ádosti. Napadené rozhodnutí je nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo a pro nesrozumitelnost. }alovaná se nevypoYádala s námitkami ~alobkyn a rozhodnutí je vnitYn rozporné. ZveYejnní po~adovaných informací by nemlo za následek nerovnost uchaze o, naopak by vedlo ke zvýaení jejich rovnosti. }alovaná hodnotila motivy ~alobkyn, které nemohou hrát pYi rozhodování podle zákona o svobodném pYístupu k informacím roli. Tvrzení o neúmrném zatí~ení povinného subjektu ~alovaná konkrétn nevysvtlila. Není patrné, jak ~alovaná chápe materiální korektiv formálního pojímání práva, odovodnní je v této otázce vnitYn rozporné. Výrok napadeného rozhodnutí je v rozporu s odovodnním. Ve výroku napadeného rozhodnutí nebyl uveden zákonný dovod odmítnutí. }alovaná si protiYe í, kdy~ na jedné stran zmiHuje, ~e po~adované otázky ji~ nebudou u~ity pro budoucí výbrová Yízení, na druhé stran upozorHuje na mo~nost jejich nedostatku, pokud by byly ~alobkyni poskytnuty. Závry ~alované o zneu~ití práva nejsou opYeny o relevantní dovody a jsou v rozporu se zákonem o svobodném pYístupu k informacím. Odovodnní odmítnutí ~ádosti s odkazem na rozpor se smyslem a ú elem zákona o svobodném pYístupu k informacím je nekonkrétní a ryze ú elové. U~ití tzv. platového testu a argumentace tzv. spole enským hlídacím psem jsou v projednávané vci nepYípadné. Ml být proveden test proporcionality. Dovody pro odmítnutí ~ádosti nemohou vyplývat ani z podzákonných právních norem. Napadené rozhodnutí je v rozporu s § 2 odst. 4 a s § 4 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád. <br/>4. }alovaná ve svém vyjádYení odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud ~alobu zamítl. Dodává, ~e vydání po~adovaných informací lze odmítnout i z dovodo le~ících mimo zákon o svobodném pYístupu k informacím. Právo ~alobkyn na informace se stYetává s povinností ~alované zajistit hospodárný, efektivní a ú elný výkon veYejné správy, se smyslem a ú elem zákona . 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, resp. vyhláaky . 516/2021 Sb., o odborné justi ní zkouace, výbru a odborné pYíprav justi ních kandidáto, výbru uchaze o na funkci soudce, výbru pYedsedo soudo a o zmn vyhláaky . 37/1992 Sb., o jednacím Yádu pro okresní a krajské soudy, ve znní ú inném do 30. 6. 2023 (dále  vyhláaka . 516/2021 Sb. ), se smyslem institutu písemné zkouaky na funkci soudce a s ústavn zaru enými právy ú astníko soudního Yízení a jejich ústavn zaru eným právem na soudní ochranu. Zájem na zabezpe ení Yádného probhu zkouaky pYeva~uje nad právem ~alobkyn po~adovat pYedmtné informace. Neexistuje ~ádné ústavn zaru ené právo na zveYejnní testových otázek pro písemnou zkouaku na funkci soudce, právo vykonat úspan výbrové Yízení na funkci soudce ani právo vykonávat innost soudce. Povinnost zveYejHovat otázky ke zkouace na funkci soudce není stanovena zákonem, a vyhláakou . 516/2021 Sb. je naopak pYímo stanovena jejich neveYejnost. ZveYejnním testových otázek by doalo k popYení samotného smyslu zkouaek jako nástroje slou~ícího k provYení skute ných znalostí a kvalit uchaze o o výkon funkce soudce a k popYení smyslu a ú elu zákona o soudech a soudcích, který omezuje pYístup k profesi soudce na osoby s nále~itou odbornou kvalifikací. Ustanovení o neveYejnosti otázek nelze obcházet prostYednictvím zákona o svobodném pYístupu k informacím. V pYípad poskytnutí konkrétních testových otázek by doalo k poruaení rovnosti v právech dYívjaích ú astníko výbrových Yízení, neboe ti by výbrové Yízení absolvovali za pYísnjaích podmínek. Vypracování zcela nové sady testových otázek pro ka~dý test s ohledem na náro nost tvorby testových otázek zpravidla není mo~né. <br/>5. Na vyjádYení ~alované reaguje ~alobkyn replikou. Nad rámec ~alobních námitek doplHuje, ~e po~adované informace nevykra ují z okruhu informací, které má ~alovaná jako povinný subjekt dle zákona poskytovat. Tyto informace nebyly z okruhu informací ve smyslu l. 17 Listiny základních práv a svobod vyHaty. }alovaná cituje rozhodnutí soudo, která nejsou pro nynjaí vc pYiléhavá. <br/>6. V rámci ústního jednání ~alovaná setrvala na svém stanovisku.<br/>III. PYedchozí rozhodnutí soudo<br/>7. Krajský soud v Brn nejprve ~alobu usnesením ze dne 20. 3. 2024, . j. 31 A 84/2023-58, odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále  s. Y. s. ), a to z dovodu, ~e ~alobkyn nevy erpala Yádný opravný prostYedek (odvolání). Toto usnesení vaak následn zruail Nejvyaaí správní soud rozsudkem ze dne 18. 12. 2024, . j. 8 As 103/2024-52, (dále  zruaující rozsudek ) a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení. Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e ~aloba je pYípustná, neboe byla podána poté, co povinný subjekt optovn rozhodl zposobem pro ~alobkyni negativním. V takovém pYípad je krajský soud povinen ~alobu podanou pYímo proti prvostupHovému rozhodnutí povinného subjektu vcn projednat, jsou-li dány ostatní podmínky Yízení.<br/>IV. Nové posouzení vci krajským soudem<br/>8. Krajský soud v Brn s ohledem na závazný právní názor vyslovený Nejvyaaím správním soudem ve zruaujícím rozsudku (na který lze v podrobnostech odkázat) konstatuje, ~e ~aloba je pYípustná. }alobkyn nebyla povinna pYed podáním ~aloby podat odvolání k nadYízenému orgánu. ZároveH soud shledal, ~e ~aloba byla podána v as a osobou k tomu oprávnnou. PYistoupil proto k pYezkumu napadeného rozhodnutí a Yízení pYedcházejícího jeho vydání, a to v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2, vta první s. Y. s.). Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování ~alované (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Nad rámec správního spisu soud provedl dokazování vzorovou dohodou o provedení práce, na základ ní~ autoYi vypracovávají testové otázky. Jeliko~ se soud seznámil s obsahem po~adovaných testových otázek, neprovádl ji~ dokazování ~alovanou pYedlo~enými metodikami, které mly prokazovat charakter testových otázek. Anonymizovaným porovnáním výsledko testo ~adatelo v rozných termínech soud dokazování neprovádl, neboe jeho obsah nemohl být pro posouzení v této vci Yeaených otázek relevantní. <br/>9. }alobkyn pYedn namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek dovodo a pro nesrozumitelnost.<br/>10. NepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo i pro nesrozumitelnost musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro skute nou nemo~nost zjistit samotný obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19.2.2008, . j. 7 Afs 212/2006-76). Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, pYi kterých pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí vobec meritorn pYezkoumat. <br/>11. PYedmtem pYezkumu je v projednávané vci rozhodnutí správního orgánu prvního stupn. }alobkyn tedy nemo~e úspan namítat nedostate né vypoYádání odvolacích námitek, které uplatHovala proti rozhodnutím ~alované pYedcházejícím napadenému rozhodnutí. }alovaná o odvoláních nerozhodovala, tak~e nebyla ani povinna odvolací námitky vypoYádávat. Tuto povinnost mlo v odvolacích Yízeních Ministerstvo spravedlnosti, proti nmu~ ovaem ~aloba nesmYuje. <br/>12. }alobkyn dále namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nesrozumitelnost. Soud musí ~alobkyni pYisvd it v tom, ~e argumentace ~alované není zcela konzistentní. }alovaná se v odovodnní napadeného rozhodnutí zabývá airokou akálou teoretických východisek a úvah, které pYímo nesouvisí s dovodem odmítnutí ~ádosti uvedeným ve výroku rozhodnutí. Na druhou stranu lze z odovodnní napadeného rozhodnutí ve spojení s jeho výrokem vysledovat také základní nosnou úvahu, která byla dovodem pro odmítnutí ~ádosti ~alobkyn, a to zneu~ití práva. To ~alovaná spatYuje v neodovodnné výhod, kterou by poskytnutí informace ~alobkyn získala oproti ostatním ú astníkom výbrových Yízení. Soudu proto nic nebrání v tom, aby zákonnost tohoto dovodu vcn posoudil. Napadené rozhodnutí proto neshledal nepYezkoumatelným.<br/>13. Zdejaí soud nepYisvd il ani ~alobní námitce spo ívající v tvrzení, ~e ~alovaná ve výroku svého rozhodnutí neuvedla zákonný dovod odmítnutí ~ádosti. A koliv ~alovaná ve výroku rozhodnutí neuvedla konkrétní odkaz na ustanovení zákona, ve kterém spatYuje dovod pro odmítnutí ~ádosti, specifikovala, ~e tímto dovodem je zneu~ití práva. Z výroku napadeného rozhodnutí je tedy dovod odmítnutí ~ádosti zYejmý. <br/>14. Krajský soud proto pYistoupil k pYezkumu zákonnosti dovodu, pro který byla napadeným rozhodnutím odmítnuta ~ádost ~alobkyn o poskytnutí informací. Tímto dovodem bylo zneu~ití práva. A koliv odovodnní napadeného rozhodnutí obsahuje úvahy nazna ující i jiné potenciální dovody odmítnutí ~ádosti ~alobkyn, zamYí se soud v rámci pYezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí toliko na ty, se kterými ~alovaná spojuje tvrzené zneu~ití práva ~alobkyní.<br/>15. Nutno podotknout, ~e zneu~ití práva na informace nebylo v dob podání ~ádosti v této vci zákonem výslovn stanoveným dovodem pro odmítnutí ~ádosti o informace. `lo vaak o tzv. dovod faktický (srov. rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, . j. 8 As 55/2012-62, publ. pod . 3155/2015 Sb. NSS). S ú inností od 1. 1. 2023 byl sice novelou . 241/2022 Sb. tento dovod vtlen do § 11a zákona o svobodném pYístupu k informacím, nicmén s ohledem na l. II. bod 1. této novely bylo nutné ~ádost vyYídit podle zákona ú inného do 31 12. 2022. V obecné rovin vaak lze uvést, ~e nová zákonná úprava vychází ze závro dYívjaí judikatury, která zneu~ití práva jako dovod pro odmítnutí ~ádosti o informace aprobovala. <br/>16. Obecná právní zásada zákazu zneu~ití práva slou~í jako korektiv pro výjime né situace. Mla by být aplikována jako ultima ratio, tedy nanejvýa restriktivn a za pe livého pomYení s obdobn dole~itými principy právního Yádu, zejména s principem právní jistoty (rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, . j. 1 As 70/2008- 1, publ. pod . 2099/2010 Sb. NSS). Judikatura Nejvyaaího správního soudu vylo~ila zneu~ití práva jako výkon subjektivního práva k neodovodnné újm jiné osoby nebo spole nosti (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 11. 2005, . j. 1 Afs 107/2004-48, publ. pod . 869/2006 Sb. NSS). Jedná se o chování toliko zdánliv dovolené, tedy ve výsledku o chování zneu~ívající právo, které nepo~ívá právní ochranu. Konkrétn v pYípad zneu~ití práva podáním ~ádosti o informace jde o to, ~e ve skute nosti ~adatel usiluje o nco jiného, ne~ o ony informace. Slovy aktuálního znní § 11a zákona o svobodném pYístupu k informacím je typicky skute ným cílem ~adatele zposobit buto nátlak na fyzickou osobu, jí~ se týkají po~adované informace, nebo nepYimYenou zát~ povinného subjektu. <br/>17. }alovaná odovodnila tvrzené zneu~ití práva ~alobkyní rozporem po~adovaných informací se smyslem a ú elem zákona o soudech a soudcích, vyhláaky . 516/2021 Sb. a zákona o svobodném pYístupu k informacím s tím, ~e ú elem vy~ádání informací je ist osobní zájem ~alobkyn. Uvedené úvahy dle názoru zdejaího soudu neodovodHují závr o zneu~ívání práva na informace ~alobkyní. Osobní zájem ~adatele je zcela standardním a také legitimním dovodem pro podání ~ádosti o informace. Svobodný pYístup k informacím není ani obecn podmínn existencí veYejného zájmu, který by snad ml ~adatel reprezentovat. Tvrzený rozpor s jinými právními pYedpisy, respektive jejich smyslem a ú elem, pak se zneu~itím práva pYímo nesouvisí. }alovaný mo~e tvrdit, ~e tyto pYedpisy poskytnutí informací obecn brání. Nemo~e se vaak v takovém pYípad jednat o zneu~ití práva, nýbr~ jednoduae o speciální dovod pro odmítnutí ~ádosti o informace. Pokud naopak tyto pYedpisy obecn poskytnutí informací nebrání, pak není zYejmé, co by vlastn ~alobkyn mla obcházet. Z podané ~ádosti, z obsahu správního spisu, ani z odovodnní napadeného rozhodnutí podle názoru soudu nevyplývá ~ádná skute nost, ze které by vyplývalo zneu~ití práva ~alobkyní. Nic nenasvd uje tomu, ~e by ~alobkyn vykonávala své subjektivní právo k neodovodnné újm jiné osoby nebo spole nosti (respektive, ~e by cílem ~ádosti byl nátlak na jinou fyzickou osobu nebo zposobení nepYimYené zát~e ~alované). <br/>18. Nelze pYisvd it ani tvrzení ~alované o tom, ~e by poskytnutím po~adovaných informací ~alobkyn dosáhla neodovodnné výhody oproti ostatním ú astníkom výbrového Yízení. V pYípad, ~e by ~alobkyni informace poskytnuty byly, mohly by být poskytnuty i ostatním ú astníkom výbrových Yízení, ae u~ na základ jejich vlastní ~ádosti, i na základ jejich seznámení s tmito informacemi, které je povinný subjekt dle § 5 odst. 3 zákona o svobodném pYístupu k informacím povinen zveYejnit zposobem umo~Hujícím dálkový pYístup.<br/>19. SpatYuje-li ~alovaná neoprávnné zvýhodnní ~alobkyn ve vztahu k ú astníkom výbrových Yízení uskute nných v minulosti, nepova~uje soud její úvahu za logickou. Výsledky uchaze o ji~ zmnit nelze. Pokud se ~alobkyn ú astnila výbrových Yízení v minulosti, ~ádnou neoprávnnou výhodu ji~ zptn na základ pYípadných poskytnutých informací získat nemo~e. Pokud se jich naopak neú astnila, ji~ se zptn do testování zapojit nemo~e. Nemá tedy v em získat výhodu (nato~ neoprávnnou). Pokud jde o to, ~e by ~alobkyn mohla získat více bodo v novém testu, ne~ v pYedchozích testech získali jiní ú astníci, pak opt nelze hovoYit o ~ádné výhod, neboe porovnání tchto výsledko nemá ~ádnou informa ní hodnotu. Pro úspch v testu není rozhodující absolutní bodový zisk uchaze e, nýbr~ jeho porovnání s bodovými výsledky ostatních uchaze o, ovaem v rámci jediného testu. <br/>20. Z obsahu ~ádosti i kontextu neplyne ani to, ~e by bylo cílem ~ádosti ~alovanou neúmrn zatí~it. }alovaná popisuje, ~e v pYípad poskytnutí informací ~alobkyni, by musela vynalo~it zna né asové, personální i finan ní náklady na vytvoYení otázek nových. Jakkoliv taková zát~ mo~e být reálným negativním dosledkem vyhovní ~ádosti o informace, nic nenasvd uje tomu, ~e by byla skrytým zámrem ~alobkyn a ~e by ~alobkyn ve skute nosti o samotné informace pYília nestála. Za této situace ani mo~ná zát~ ~alované nemo~e zakládat dovod pro odmítnutí ~ádosti z dovodu zneu~ití práva. <br/>21. Negativním dosledkom, které ~alovaná ve vztahu k tvrzenému zneu~ití práva popisuje, by ostatn samotné odepYení poskytnutí informace ~alobkyni zabránit nemohlo. Optikou úvah ~alované by toti~ kdokoliv, kdo neusiluje o slo~ení písemného testu v rámci výbrového Yízení na funkci soudce (nebo o kom to pYinejmenaím ~alovaná neví), pYístup k testovým otázkám mít mohl. Krom toho, ~e by je získal on sám, mohl by je i voln aíYit, a to i budoucím ú astníkom takového výbrového Yízení. K nim by se navíc tyto informace mohly dostat opt cestou zveYejnní dle § 5 odst. 3 zákona o svobodném pYístupu k informacím. <br/>22. Zdejaí soud proto uzavírá, ~e ~alovanou tvrzené zneu~ití práva nemohlo být dovodem pro odmítnutí pYedmtné ~ádosti o informace. Dovody uvádné ~alovanou nejsou podYaditelné pod charakteristické znaky zneu~ití práva dovozované judikaturou, tj. výkon subjektivního práva k neodovodnné újm jiné osoby nebo spole nosti. Jak pYitom vyplývá z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2010, . j. 1 As 54/2010-29, pokud se nepodaYí zcela nepochybn dovodit, ~e ~adatel svého práva skute n zneu~ívá, je na míst postupovat ve prospch ~adatele a právo na informace mu neupírat.<br/>23. Jeliko~ dovody napadeného rozhodnutí v soudním pYezkumu neobstály, musel soud pYistoupit k jeho zruaení pro nezákonnost.<br/>24. Dále se soud zabýval tím, zda je na míst postupovat dle § 16 odst. 6 zákona o svobodném pYístupu k informacím a naYídit ~alované poskytnout po~adované informace. Tento postup je na míst tehdy, nejsou-li dány ~ádné dovody pro odmítnutí ~ádosti. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 6. 2010, . j. 1 As 28/2010-86, soud není povinen aktivn vyhledávat dovody pro odmítnutí ~ádosti i nahrazovat dovody rozhodnutí o odmítnutí ~ádosti. Pokud vaak postupuje podle § 16 odst. 6 vty druhé zákona o svobodném pYístupu k informacím, musí zvá~it, zda prima facie nkterý z dalaích dovodo pro odmítnutí ~ádosti není dán. Pokud by toti~ dán byl, nemohl by z podstaty vci naYizovat povinnému subjektu po~adované informace poskytnout. V takovém pYípad by napadené rozhodnutí toliko zruail a vrátil vc povinnému subjektu k dalaímu Yízení, v nm~ by povinný subjekt ~ádost odmítl ze správného, soudem konstatovaného, dovodu. <br/>25. V projednávané vci je také nutno vzít v úvahu skute nost, ~e se jedná o výjime nou situaci, kdy je pYipuatna ~aloba pYímo proti prvostupHovému rozhodnutí, a to s cílem zajistit ú innou a v asnou ochranu právom ~adatele o informace (v podrobnostech soud odkazuje na zruaující rozsudek Nejvyaaího správního soudu). Aby byl tento cíl naplnn, byl soud v této konkrétní vci veden snahou posoudit vc v úplnosti (tj. s ohledem na vaechny zákonné výluky, které prima facie pYichází v úvahu), i kdyby za tímto ú elem musel provést dalaí skutková zjiatní. Pouhé vrácení vci ~alované k dalaímu Yízení by se mohlo míjet s ú elem pYipuatní ~aloby proti prvostupHovému rozhodnutí. <br/>26. Alternativními dovody pro odmítnutí ~ádosti, které se prima facie nabízí a který by ml soud zvá~it, jsou takové dovody, jejich~ existence se z obsahu správního spisu njakým zposobem  nabízí . Mo~e jít jak o skutková tvrzení, tak o právní argumentaci, které v probhu posuzování ~ádosti zaznly. Soud tedy nemá pYímo vyhledávat nikým neuvádné skute nosti i  vytváYet zcela nové právní konstrukce. Nemusí ani výslovn zdovodHovat nenaplnní vaech zákonných výluk (které navíc asto zjevn nemusí s vcí souviset). ZároveH vaak musí mít  otevYené o i a zva~ovat vae, co zejména ze správního spisu zjistí. <br/>27. V projednávané vci dle názoru zdejaího soudu pYipadají prima facie v úvahu ty dovody pro odmítnutí ~ádosti ~alobkyn, které byly uvedeny v pYedchozích rozhodnutích ~alované v této vci, a dále ty, které by mohly plynout z díl ích argumento, které ~alovaná uvedla v nyní napadeném rozhodnutí. Krajský soud se proto zabýval tím, zda dovodem pro odmítnutí ~ádosti nemohou být neveYejnost testových otázek stanovená v § 28 odst. 3 vyhláaky . 516/2021 Sb., ochrana práv tYetích osob k pYedmtu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským ve smyslu § 11 odst. 2 písm. c) zákona o svobodném pYístupu k informacím, nebo popYení smyslu a ú elu právní úpravy výbru justi ních kandidáto a soudco.<br/>28. NeveYejnost testových otázek stanovená v § 28 odst. 3 vyhláaky . 516/2021 Sb. podle názoru soudu nemo~e být dovodem pro odmítnutí ~ádosti o informace. Existence speciálního dovodu pro odmítnutí ~ádosti pramenící z jiného právního pYedpisu je obecn mo~ná. Zákon o svobodném pYístupu k informacím toti~ neobsahuje vy erpávající vý et dovodo pro odmítnutí ~ádosti. Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 17. 6. 2010, . j. 1 As 28/2010-86, pYipustil, ~e je mo~né, aby pro odmítnutí ~ádosti o informace podle zákona o svobodném pYístupu k informacím byl stanoven speciální dovod podle zvláatního zákona. Ustanovení § 28 odst. 3 vyhláaky . 516/2021 Sb., které stanoví, ~e testové otázky v rámci písemné ásti výbrového Yízení jsou neveYejné, vaak nelze pova~ovat za takový zvláatní zákon u~ proto, ~e se jedná o podzákonný právní pYedpis. Samotný zákon o soudech a soudcích, který by mla uvedená vyhláaka provádt, ~ádné konkrétní ustanovení k podmínkám písemné ásti výbrového Yízení, resp. k testu aplikace práva, neuvádí. V § 117 odst. 3 toliko stanoví, ~e postup a zposob oznamování termínu výbrového Yízení, nále~itosti a zposob podávání pYihláaky, formu, obsah, pravidla a zposob vyrozumní o výsledku výbrového Yízení stanoví ministerstvo vyhláakou. Toto ustanovení nelze tedy pova~ovat ani za zákonné zmocnní pro zakotvení speciálního dovodu pro odmítnutí ~ádosti o informace v provádcí vyhláace. Pravidlo uvedené v § 28 odst. 3 vyhláaky . 516/2021 Sb. tak nemo~e být ani nepYímo pova~ováno za pravidlo zákonné. Lpní na tom, aby byl speciální dovod pro odmítnutí ~ádosti o informace stanoven zákonem, pYitom není pouhým formalismem. Listina základních práv a svobod ve svém l. 17, vt druhé výslovn uvádí, ~e podmínky poskytování informací o innosti správních orgán stanoví zákon. Je to tedy výlu n moc zákonodárná, kdo je oprávnn výluku z práva na informace stanovit zákonem. Nemo~e tak proto u init moc výkonná pouhým podzákonným pYedpisem. <br/>29. Dále soud vá~il, zda dovodem pro odmítnutí ~ádosti není ochrana práv tYetích osob k pYedmtu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským ve smyslu § 11 odst. 2 písm. c) zákona o svobodném pYístupu k informacím. Testové otázky toti~ ~alovaná v jednom ze svých pYedchozích rozhodnutí ozna ila jako výsledek vdecké tvor í innosti autora testové otázky, a tedy za vdecké autorské dílo. Tvorba ka~dé testové otázky podle ~alované vy~aduje vysokou erudici autora otázky v dané problematice a orientaci v ní. Ka~dé vytvoYené zadání testové otázky a jejích odpovdí je jedine né. Testové otázky pYitom tvoYí soudci nebo jiní odborníci v dané právní oblasti.<br/>30. Krajský soud má v obecné rovin za to, ~e testové otázky v rámci testu aplikace práva by mohly být jedine ným výsledkem tvor í innosti. Nejde toti~ o pouhé triviální pYeformulování obsahu zákona (pota~mo komentáYe, u ebnice i judikatury). Jde skute n o test aplikace práva, nikoliv o pouhý znalostní test. Podstatou otázky je proto zpravidla vytvoYení specifického skutkového pYíbhu, do nho~ je zasazen ur itý právní problém, mnohdy více právních problémo (nkdy je v ka~dé ze tyY nabízených odpovdí obsa~en samostatný díl í právní problém). Na druhou stranu soud nemusel pYistupovat k podrobnjaímu hodnocení, zda je skute n ka~dá testová otázka autorským dílem, pota~mo zda lze za autorské dílo pova~ovat ono výsledné spojení testových otázek do konkrétního testu i zda je celá databáze testových otázek chránna autorskými právy. Dovodem je skute nost, ~e poskytnutí po~adovaných informací nemo~e zasáhnout do práv autoro nepYimYeným zposobem. <br/>31. Zaprvé soud na základ provedeného dokazování zjistil, ~e testové otázky jsou vytváYeny na základ dohody o provedení práce pro ~alovanou (soud provedl dokazování vzorovou dohodou o provedení práce). Tato skute nost vede k tomu, ~e testové otázky by mohly být jedin autorským dílem zamstnaneckým, k nmu~ vykonává majetková autorská práva ~alovaná (§ 58 odst. 1 zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn nkterých zákono [autorský zákon]). Jeliko~ je zákonným dovodem ochrana autorských práv pouze tYetích osob (tedy nikoliv ~alované), mohlo by být dovodem odepYení informace jedin dot ení osobnostních práv autora. Muselo by ale být zároveH patrné, ~e se jedná o dot ení nepYimYené, tj. ~e právo autora pYevá~í nad ústavn zaru eným právem ~adatele na informace (viz napY. nález Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 3208/16). V daném pYípad se ~ádné konkrétní dot ení osobnostních práv autoro testových otázek nejen~e nenabízí, ale autoYi navíc podle vzorové dohody o provedení práce dávají se zveYejnním testových otázek pYedem souhlas. I kdyby vaak byl smluvní vztah mezi autory otázek a ~alovanou odlianý, nedoká~e si soud pYília pYedstavit, ~e by zásah do jejich práv mohl být natolik nepYimYený, aby odovodHoval odepYení práva na informace. Zjednoduaen Ye eno, není patrné, co by vlastn mlo autorom testových otázek na jejich zveYejnní vadit.<br/>32. }alovaná sice popisuje dle ní nepYimYené dopady poskytnutí informací ~alobkyni, ovaem jedná se spíae o výsledek pomYování veakerých dosledko poskytnutí informací a zájmem ~alobkyn. Nejedná se o hodnocení nepYimYenosti zásahu do autorských práv. ZároveH tvrzené negativní dopady nepYedstavují ani ~ádný jiný zákonem stanovený dovod pro odmítnutí ~ádosti. <br/>33. Soud mo~e souhlasit se ~alovanou, ~e není vhodné, aby byly testové otázky (s výjimkou tch, které jsou ji~ vyYazeny) poskytnuty veYejnosti, respektive budoucím uchaze om. Nevhodnost vaak sama o sob není zákonným dovodem pro odmítnutí ~ádosti. Lze jist souhlasit se ~alovanou také v tom, ~e tvorba testových otázek vy~aduje vysokou erudici autora a perfektní orientaci v Yeaené problematice, mo~e být také asov náro njaí, a tudí~ pro ~alovanou nákladnjaí. Z tchto dovodo mo~e být pro ~alovanou také obtí~né pYimt autory, aby produkovali testové otázky v takovém po tu, aby mohla pro ka~dý test existovat nová jedine ná sada. ZároveH lze souhlasit se ~alovanou v tom, ~e smyslem právní úpravy výbru justi ních kandidáto a kandidáto na funkci soudce je zajiatní objektivního a transparentního výbru nejvhodnjaích kandidáto a testové otázky musí kvalitn provYit odborné a praktické znalosti uchaze e, schopnost jejich aplikace i rychlost práce, a to s ohledem na vysoké po~adavky na osoby zastávající pozici justi ního kandidáta i funkci soudce. Poskytnutí obsahu testových otázek uchaze om dopYedu mo~e tento cíl nabourávat. Namísto testování schopnosti aplikace práva pod asovým tlakem by toti~ byla spíae provYována schopnost zapamatovat si správné odpovdi na otázky. I kdy~ bude po et otázek v budoucnu narostat, jist existují osoby, které jsou schopny si zapamatovat i tisíce otázek a odpovdí. Na provYení této schopnosti vaak test aplikace práva necílí a podle názoru soudu je to tak správn, neboe tato schopnost není pro justi ního kandidáta ani soudce rozhodn klí ová. <br/>34. Nedá se vaak zároveH pYímo Yíct, ~e by byl s ohledem na popsané negativní dosledky poskytnutí informací ú el testování zcela zmaYen. Dosledkem je spíae ur ité zatí~ení ~alované, která bude zYejm muset za ú elem zachování smyslu testování vynalo~it zvýaené náklady na tvorbu nových testových otázek. Dalaím dosledkem mo~e být to, ~e ~alovaná bude schopna zajistit testování pouze v delaích asových intervalech, neboe okruh autoro i jejich ochota dalaí tvorby mohou být omezené. Tyto negativní dosledky by mohly být legitimním dovodem pro omezení práva na informace, musel by tak ale v prvé Yad stanovit zákon. V sou asnosti tomu tak není, a proto soud ani v ~alovanou uvádných negativních dopadech neshledal dovod pro odmítnutí ~ádosti ~alobkyn. <br/>35. Lze tedy shrnout, ~e soud neshledal ~ádnou zákonnou výluku, která by bránila poskytnutí ~alobkyní po~adovaných informací. <br/>V. Shrnutí a náklady Yízení<br/>36. Ve svtle výae uvedeného soud neshledal zákonné dovody pro odmítnutí ~ádosti ~alobkyn, a proto ve smyslu § 16 odst. 6 zákona o svobodném pYístupu k informacím zruail rozhodnutí ~alované a naYídil jí, aby poskytla ~alobkyni po~adované informace. K tomu ur il lhotu 15 dno od právní moci tohoto rozsudku. <br/>37. Výrok o náhrad náklado Yízení o ~alob i kasa ní stí~nosti vychází z § 60 odst. 1 s. Y. s. Podle nj má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn byla ve vci úspaná, soud jí proto pYiznal právo na náhradu náklado Yízení o ~alob a kasa ní stí~nosti. Náklady Yízení ~alobkyn sestávají ze zaplacených soudních poplatko za ~alobu a kasa ní stí~nost v celkové výai 8 000 K  a z odmny a náhrady hotových výdajo zástupce ~alobkyn. Odmna zástupce za pt úkono právní slu~by uskute nných do 31. 12. 2024 (pYíprava a pYevzetí vci, sepis ~aloby, sepis repliky, sepis kasa ní stí~nosti, sepis repliky v Yízení o kasa ní stí~nosti) iní dle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., ve znní ú inném do 31. 12. 2024, 5 x 3 100 K  a náhrada hotových výdajo iní dle § 13 odst. 3 této vyhláaky 5 x 300 K . Jeliko~ je zástupce plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyauje se odmna a náhrada hotových výdajo o ástku odpovídající této dani, tj. o 3 570 K . Celková výae ú eln vynalo~ených náklado Yízení ~alobkyn tak iní 28 570 K . <br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Kasa ní stí~nost je nepYípustná proti rozhodnutí, jím~ soud rozhodl znovu poté, kdy jeho povodní rozhodnutí bylo zruaeno Nejvyaaím správním soudem; to neplatí, je-li jako dovod kasa ní stí~nosti namítáno, ~e se soud neYídil závazným právním názorem Nejvyaaího správního soudu.<br/>Brno 5. 3. 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>