<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 Azs 336/2024- 42 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 Azs 336/2024 - 51<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK <br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Michala Bobka, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíaila v právní vci ~alobce: Y. K., zast. Organizací pro pomoc uprchlíkom, z s., se sídlem Podbradská 173/6, Praha 9, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 3, Praha 7, na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného spo ívajícím ve vrácení ~ádosti ~alobce o do asnou ochranu . j. OAM3489571/DO2024, jako nepYijatelné dne 24. 4. 2024, o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, . j. 10 A 52/2024  48, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] V této vci se Nejvyaaí správní soud (dále té~ jen  NSS ) zabýval slu itelností eské právní úpravy nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu, o kterou ji~ bylo dYíve po~ádáno i která ji~ byla poskytnuta jiným lenským státem, s právem EU. Za tímto ú elem musel Yeait otázku pYípustnosti druhotného pohybu v rámci Evropské unie osob vymezených v l. 2 odst. 1 Provádcího rozhodnutí Rady EU . 2022/382, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana (ÚY. vst. ze dne 4. 3. 2022, L 71/2022).<br/><br/>[2] }alobce je státní pYísluaník Ukrajiny. V souvislosti s invazí Ruské federace opustil Ukrajinu a v únoru 2022 pYicestoval do Polska na základ rady kamaráda, který mu  dal podepsat spoustu papíro, které ~alobce v dobré víYe podepsal . Následn podal ~ádost o do asnou ochranu v eské republice. Ta mu vaak byla vrácena jako nepYijatelná, neboe ~adatel ji~ oprávnní k pobytu plynoucí z do asné ochrany získal v jiném lenském stát EU, a to v Polské republice. }alobce tvrdí, ~e neml vdomost, ~e mu na území Polské republika byla poskynuta do asná ochrana. Uvádí, ~e je  takYka hluchonmý a na území Ukrajiny byl uznán invalidním.<br/><br/>[3] }alobce spatYoval v postupu ~alovaného nezákonný zásah. Proto se obrátil s ~alobou na Mstský soud v Praze. Ten rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, . j. 10 A 52/2024  48, ~alob vyhovl. Konstatoval, ~e postup ~alovaného, který vrátil ~alobci jeho ~ádost o udlení do asné ochrany, zaevidovanou pod . j. OAM3489571/DO2024, z dovodu nepYijatelnosti, byl nezákonným zásahem. }alovanému proto pYikázal, aby obnovil stav pYed vrácením uvedené ~ádosti ~alobce o do asnou ochranu a tuto ~ádost pYijal.<br/><br/>[4] Mstský soud pYedn vyhodnotil výluku ze soudního pYezkumu vrácení nepYijatelné ~ádosti o do asnou ochranu ministerstvem podle § 5 odst. 2 in fine zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, jako neslu itelnou s unijním právem. U inil tak s odkazem na právo na ú inný prostYedek nápravy pYed soudem podle l. 47 Listiny základních práv EU ve spojení s právem na opravný prostYedek proti vylou ení z poskytnutí do asné ochrany podle l. 29 Smrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. 7. 2001 o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími (ÚY. vst. ze dne 7. 8. 2001, L 212; dále jen  smrnice o do asné ochran ). Mstský soud se tak vdomn odchýlil od dYíve vysloveného názoru NSS, který v rozsudku ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/2022  46, neshledal ~ádný rozpor uvedené soudní výluky s právem EU ani Listinou základních práv a svobod.<br/><br/>[5] V rovin vcné mstský soud dospl k závru, ~e bránní v podání ~ádosti mo~e pYedstavovat nezákonný zásah, který ~alobkyni mo~e pYímo zkracovat na právech. ZamYil se proto na posouzení otázky, zda byl postup ~alovaného zákonný. Dospl k zápornému závru. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona . 65/2022 Sb., na základ kterých ~alovaný vrátil ~alobkyni její ~ádost jako nepYijatelnou bez vcného projednání, podle mstského soudu odporují smrnici o do asné ochran, která má pYímý ú inek.<br/><br/>[6] Mstský soud s odkazem svoji na pYedchozí judikaturu (rozsudek ze dne 27. 4. 2023, . j. 11 A 80/2022  79) zdoraznil, ~e mo~nost vylou ení osoby z do asné ochrany je upravena v l. 28 smrnice taxativním vý tem. Toto ustanovení neumo~Huje vylou it osobu z do asné ochrany z dovodu, ~e ji ji~ byla dYíve udlena v jiném lenském stát. Mo~nost po~ádat o do asnou ochranu v lenském stát poté, co ji~ dYíve byla do asná ochrana v jiném lenském stát udlena, pYitom smrnice nevylu uje. S ohledem na konstrukci smrnici jako minimální harmonizace proto nelze taxativn stanovené dovody pro vylou ení z do asné ochrany rozaiYovat a stanovit mén pYíznivou úpravu, která by z do asné ochrany vylou ila práv ty osoby, které o do asnou ochranu ji~ dYíve po~ádaly v jiném lenském stát (a to bez ohledu na to, jak je tento vylu ující akt nazván, napY. jako nepYijatelnost ~ádosti zakotvená eskou právní úpravou).<br/><br/>[7] Tento výklad podle mstského soudu navíc potvrzují  soft law dokumenty Komise. Mstský soud poukázal na to, ~e v dokumentu s odpovmi na asto kladené otázky ke smrnici o do asné cohran Komise zdoraznila nemo~nost odmítnout registraci osoby spadající do oblasti posobnosti z dovodu její registrace v jiném stát. Ve sdlení Komise: Opera ní pokyny k provádní Provádcího rozhodnutí Rady 2022/382, poté Komise uvedla, ~e  pokud se osoba [po~ívající do asné ochrany] následn pYesune do jiného lenského státu, kde obdr~í jiné povolení k pobytu v rámci do asné ochrany, musí skon it platnost prvního vydaného povolení k pobytu a práva z nj vyplývající musí zaniknout v souladu s l. 15 odst. 6 a l. 26 odst. 4 smrnice 2001/55/ES . Tím je podle mstského soudu zajiatno, ~e ~adatel nebude po~ívat výhod plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech sou asn, co~ odpovídá ú elu smrnice o do asné ochran.<br/><br/>[8] Mstský soud proto uzavYel, ~e dovodem nepYijatelnosti ~ádosti ~alobce nemohla být skute nost, ~e o do asnou ochranu po~ádal, resp. ji dYíve získal v Polsku. S ohledem na pYímý ú inek smrnice proto § 5 odst. 1 zákona . . 65/2022 Sb. neaplikoval. Odmítl rovn~ argumentaci ~alovaného zneu~itím práva. To by mohlo být teoreticky dovodem a~ pro zamítnutí ~ádosti v rámci provedeného správního Yízení, v nm~ by ~alovaný ~ádost vcn pYezkoumal.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a dalaí podání ú astníko Yízení<br/><br/>[9] Rozsudek mstského soudu napadá ~alovaný (st~ovatel) v celém rozsahu kasa ní stí~ností. Její dovod spatYuje v § 103 odst. 1 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ). Navrhuje, aby NSS napadený rozsudek zruail a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>II. A. Dovody kasa ní stí~nosti<br/><br/>[10] St~ovatel namítá, ~e institut nepYijatelnosti zakotvený v § 5 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. je slu itelný s unijním právem. PYedn zdorazHuje, ~e lánek 28 smrnice o do asné ochran, na kterou odkazuje mstský soud, dopadá na jiné situace  vylou ení z do asné ochrany jako takové. To vaak není pYípad ~alobce. V dosledku uplatnní institutu nepYijatelnosti není ~alobce z do asné ochrany vylou en, neboe ta mu ji~ byla poskytnuta v jiném lenském stát. Právo plynoucí z do asné ochrany mu tak eská republika neodjímá. <br/><br/>[11] St~ovatel je toho názoru, ~e zacházení s ~ádostmi poté, co ji~ byla do asná ochrana poskytnuta v jiném lenském stát, právo EU neupravuje, a tudí~ jsou ponechány vnitrostátní úprav. Namítá pYitom, ~e ze smrnice o do asné ochran plyne, ~e se má bránit druhotnému pohybu osob a po~ívání práv ve více lenských státech zaráz. Smrnice toti~ upravuje pouze re~im slou ení rodiny podle l. 15 smrnice a mechanismus pYerozdlování podle l. 25 a 26 smrnice. V l. 11 smrnice navíc zakotvuje re~im navrácení neoprávnn pobývajících ~adatelo do hostitelského státu do asné ochrany. Smyslem smrnice tudí~ není  temporary protection shopping , ale poskytnutí do asného úto iat pro osoby, které musely hromadn opustit svoji zemi. Cílem tak není umo~nit druhotný pohyb dr~itelo do asné ochrany mezi lenskými státy. Pokud by Rada zamýalela dát mo~nost osobám po~ádat o poskytnutí do asné ochrany ve více lenských státech zároveH, zakotvila by to. Ú elem smrnice je nicmén takovým více etným ~ádostem zabránit (a tedy i pYedejít zvýaenému administrativními náporu na lenské státy). <br/><br/>[12] Na tom nic nemní ani fakt, ~e podle Provádcího rozhodnutí Rady . 2022/382 mají cizinci právo vybrat si lenský stát, ve kterém o poskytnutí do asné ochrany po~ádají. Toto právo volby prvotního místa pobytu toti~ podle st~ovatele neznamená, ~e by mli mo~nost si mezi lenskými státy pYebírat a postupn ~ádat o poskytnutí do asné ochrany v nkolika státech, ne~ si vyberou ten, který jim bude vyhovovat nejlépe. V tomto smru st~ovatel poukazuje na to, ~e s postupem asu vtaina státo materiální výhody plynoucí z do asné ochrany pro cizince sni~uje, a tudí~ mohou být motivováni k pYesunu pobytu a erpání výhod v jiném stát, co~ je vaak v rozporu s výae uvedeným smyslem smrnice o do asné ochran. Opakované podávání ~ádostí o do asnou ochranu proto podle st~ovatele pYedstavuje zneu~ití práva, které nepo~ívá právní ochrany.<br/><br/>[13] St~ovatel proto namítá, ~e institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. mezeru v unijní úprav zaplHuje, a to tak, aby bylo dosa~eno jejího výae uvedeného cíle a eliminovány pokusy o zneu~ití práva na poskytnutí do asné ochrany. NepYijatelnost opakované ~ádosti je logickým názorem, jak zneu~ití práva zamezit. Nebrání pYitom slu ování rodin, neboe tyto pYípady Yeaí § 51 zákona . 221/2003 Sb., o do asné ochran.<br/><br/>[14] Závrem st~ovatel rovn~ upozornil na ur itou nelogi nost právního posouzení mstského soudu ohledn zneu~ití práva. I pokud by st~ovatel zamítl ~ádost o do asnou ochranu v rámci vcného posouzení z dovodu zneu~ití práva, jak mstský soud pYipouatí, pak by tím rozaíYil okruh dovodo k vylou ení z do asné ochrany podle l. 28 smrnice. Smrnice o do asné ochran ani zákon . 65/2022 Sb. zneu~ití práva neupravuje jako dovod pro neudlení do asné ochrany, a proto by s ohledem na zásadu zákonnosti nebylo mo~né takový dovod pou~ít.<br/><br/>II. B. VyjádYení ~alobce<br/><br/>[15] }alobce navrhl kasa ní stí~nost zamítnout. Ztoto~nil se závry mstkého soudu. Rovn~ odkázal na argumenty ji~ podané ve své ~alob. Nad její rámec zdoraznil, ~e je neslyaící a tudí~ je pro nj mluvený i psaný eský jazyk nesrozumitelný. Nevdl, ~e ~ádá o do asnou ochranu v Polské republice. Tam necestoval za ú elem jejího udlení. Uplatnní § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona . 65/2022 Sb. je dle nj neopodstatnné. Argumentace st~ovatele nebere v potaz realitu ka~dodennosti ú astníka Yízení jako osoby neslyaící mimo svou zemi povodu. Neudlení do asné ochrany by pro nj bylo nepYimYené. V eské republice je toti~ ji~ navázán na slu~by pomáhající sní~it informa ní bariéru a poskytnout mu podporu ve form komunikace. Tak tomu v Polsku není.<br/><br/>II. C. Související Yízení o pYedb~né otázce a rozsudek Soudního dvora<br/><br/>[16] Jiný senát NSS usnesením ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023  37, v obdobné vci pYedlo~il Soudnímu dvoru EU pYedb~nou otázku týkající se slu itelnosti institutu nepYijatelnosti ~ádostí o do asnou ochranu a výluky ze soudního pYezkumu s právem Unie. Soudní dvor ve vci C753/23 rozhodl dne 27. 2. 2025 (EU:C:2025:133; fiktivní jméno vci je Krasiliva).<br/><br/>II. D. VyjádYení st~ovatele k rozsudku Soudního dvora ve vci C753/23<br/><br/>[17] St~ovatel v reakci na rozsudek Soudního dvora ve vci C753/23 uvedl, ~e nadále pova~uje kasa ní stí~nost za dovodnou. Soudní dvor v citovaném rozsudku shledal neslu itelnou s právem EU pouze úpravu nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb., tedy z dovodu, ~e ji~ ~ádost byla dYíve podána v jiném lenském stát, avaak nebylo o ní dosud rozhodnuto. Závr Soudního dvora vaak nelze vztáhnout na pYípady, na které dopadá § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb., tedy kdy ji~ byla do asná ochrana poskytnuta v jiném lenském stát. Poukazuje pYitom na bod 30 odovodnní uvedeného rozsudku, v nm~ Soudní dvor konstatoval, ~e lenský stát musí pYi posuzování ~ádosti zkoumat, zda osob ji~ nebyla poskytnuta do asná ochrana jiným lenským státem. A koli Soudní dvor ji~ nevysvtlil, jak v tomto pYípad má lenský stát postupovat, podle st~ovatele je zYejmé, ~e v takovém pYípad není ~ádost dovodná a nelze pobytové oprávnní vydat. Je tomu tak proto, ~e v tomto pYípad ji~ ~adatel dr~itelem pobytového oprávnní je (v jiném lenském stát).<br/><br/>[18] Nad rámec uvedeného st~ovatel zopakoval svoji argumentaci, podle ní~ z ~ádného ustanovení smrnice o do asné ochran neplyne právo dr~itele do asné ochrany na pYesun do jiného lenského státu. Naopak celá Yada ustanovení svd í o tom, ~e toto právo dr~itelé nemají (konkrétn l. 15 a l. 26 smrnice, upravující postup pYi pYesunu bydliat do jiného lenského státu, jako~ i l. 11 zavádjící re~im navrácení neoprávnn pobývajících dr~itelo do hostitelského státu). V opa ném pYípad by toti~ tato ustanovení vobec nemusela existovat  pokud by dr~itel do asné ochrany ml právo získat optovn pobytové oprávnní ve stát svého výbru, posta oval by pro to pouze l. 8 smrnice. Dohoda lenských státo o vylou ení l. 11 smrnice pYitom podle st~ovatele znamená toliko to, ~e si mezi sebou nebudou neoprávnn pobývající dr~itele do asné ochrany pYedávat; ne vaak ji~ to, ~e by mli právo na pYenesení pobytového oprávnní do jiného lenského státu. To podle st~ovatele potvrzuje rovn~ Soudní dvor, který v citovaném rozsudku vyhodnotil l. 11 smrnice jako irrelevantní. eské republice tak z unijního práva neplyne povinnost udlovat povolení k pobytu osobám, které ji~ pYedtím získaly pobytové oprávnní z titulu do asné ochrany v jiném lenském stát.<br/><br/>II. E. VyjádYení ~alobce k rozsudku Soudního dvora ve vci C753/23<br/><br/>[19] Podle ~alobce rozsudek Soudního dvora ve vci C753/23 jednozna n objasnil, ~e osoba, které vzniká právo ~ádat o do asnou ochranu, musí mít mo~nost po~ádat o její poskytnutí v lenském stát, který si zvolí a ~e takové rozhodnutí musí podléhat soudnímu pYezkumu. Stejn tak je nepochybné, ~e l. 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. je neslu itelný s právem EU. Soudní dvor vaak ji~ podle ~alobce s ohledem na okolnosti dané vci neodpovdl na ást pYedb~né otázky, která se týká situací, na které dopadá § 5 odst. 1 písm. d) tého~ zákona.<br/><br/>[20] }alobce pYitom pYisvd il st~ovateli, ~e ze samotného znní smrnice by bylo mo~né dovodit, ~e osoby po~ívající do asné ochrany nemají obecn právo na druhotný pohyb. Takový závr by vaak platil pouze za situace, pokud by se lenské státy v souladu s l. 11 smrnice o do asné ochran nedohodly, ~e tento lánek nebudou uplatHovat. Práv s ohledem na dohodu lenských státo o vylou ení l. 11 smrnice o do asné ochran a právo osob zvolit si stát, v nm~ jim má být do asná ochrana poskytnuta, má ~alobce za to, ~e z unijního práva plyne právo osob po~ívajících do asné ochrany podle Provádcího rozhodnutí Rady . 2022/382 na druhotný pohyb (a tudí~ povinnost druhého státu do asnou ochranu poskytnout). Pokud se toti~ lenské státy výslovn dohodly, ~e nebudou l. 11 smrnice o do asné ochran aplikovat, nemly úmysl bránit ukrajinským ob anom ve volném pohybu po EU a pYípadn zmnit stát, ve kterém budou po~ívat práv plynoucích z do asné ochrany. Tento postoj zastávala v Yízení pYed Soudním dvorem rovn~ Komise. Skute nost, ~e lze erpat práva plynoucí z do asné ochrany pouze v jednom lenském stát, pYitom tento závr nezpochybHuje; dosledkem je pouze nutnost ukon it platnost udleného pobytového oprávnní v prvním lenském stát. Stejn tak fakt, ~e Soudní dvor vyhodnotil l. 11 smrnice o do asné ochran ve vci C753/23 jako irrelevantní, neznamená, ~e vylou ení uplatHování tohoto lánku nemá význam pro sekundární pohyb dr~itelo do asné ochrany. Soudní dvor toti~ rozhodoval za skutkových okolností, v nich~ jeat do asná ochrana v ~ádném lenském stát nebyla poskytnuta  pouze o ni bylo po~ádáno.<br/><br/>III. Právní posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval splnním formálních podmínek Yízení o kasa ní stí~nosti. Konstatoval, ~e kasa ní stí~nost je pYípustná. Napadený rozsudek proto NSS pYezkoumal v mezích rozsahu kasa ní stí~nosti a uplatnných dovodo. PYihlí~el pYi tom k pYípadným vadám, které by musel zohlednit i bez návrhu (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y s.).<br/><br/>[22] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>III. A. Soudní pYezkum vrácení ~ádosti o do asnou ochranu z dovodu nepYijatelnosti<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud se na úvod zabýval výlukou ze soudního pYezkumu vrácení nepYijatelné ~ádosti o do asnou ochranu podle § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. Mstský soud toti~ v napadeném rozsudku dospl k závru, ~e tato výluka není slu itelná s unijním právem. A koli st~ovatel tento závr v kasa ní stí~nosti nerozporuje, pYípustnost soudního pYezkumu pYedstavuje klí ovou otázku, kterou se musí NSS zabývat i bez návrhu. Citované ustanovení zákona . 65/2022 Sb. toti~ výslovn stanoví, ~e v pYípad vrácení ~ádosti o do asnou ochranu ministerstvem z dovodu její nepYijatelnosti  soudní pYezkum je vylou en . <br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud pYitom ji~ v minulosti shledal uvedenou výluku jako souladnou jak s právem EU, tak i s eským ústavním poYádkem (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/2022  46). Ve svtle rozsudku Soudního dvora ze dne 27. 2. 2025, C753/23, se nicmén NSS nyní od tohoto svého dYíve vyjádYeného právního názoru odchyluje.<br/><br/>[25] Soudní dvor v rozsudku ze dne 27. 2. 2025, Krasiliva, C753/23, jednozna n potvrdil, ~e podle lánku 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran ve spojení s lánkem 47 Listiny základních práv EU má osoba po~ívající do asné ochrany právo na ú inný prostYedek nápravy pYed soudem proti postupu lenského státu, jím~ ~ádost o udlení povolení k pobytu ve smyslu lánku 8 této smrnice vrací jako nepYijatelnou. Nejvyaaí správní soud proto souhlasí s mstským soudem a dalaími krajskými soudy, ~e výluka ze soudního pYezkumu podle § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. není slu itelná s právem EU, neboe osobám po~ívajícím do asné ochrany toto právo nepYípustn odepírá. Nelze ji proto aplikovat. Vrácení ~ádosti o do asnou ochranu ministerstvem z dovodu její nepYijatelnosti podle § 5 odst. 1 zákona . 65/2022 Sb. tudí~ lze pYezkoumat.<br/><br/>[26] S ohledem na citovaný závr Soudního dvora vyslovený v rozsudku ve vci C753/23 mohl NSS nyní bez dalaího pYistoupit k pYehodnocení závro vyslovených dYíve v rozsudku NSS ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/2022  46. Nebylo nutné, aby nejprve podle § 17 s. Y. s. postoupil vc k rozhodnutí rozaíYenému senátu (srov. napY. usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 8. 7. 2008, . j. 9 Afs 59/2007  56, . 1723/2008 Sb. NSS; i pYimYen usnesení rozaíYeného senátu ze dne 11. 1. 2006, . j. 2 Afs 66/2004  53, . 1833/2009 Sb. NSS).<br/><br/>III. B. NepYijatelnost ~ádosti o do asnou ochranu<br/><br/>[27] Klí ovou otázkou v projednávané vci je, zda institut nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu z dovodu, ~e ji podal cizinec, kterému byla udlena do asná ochrana v jiném lenském stát EU podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb., je slu itelný s právem EU. Podle mstského soudu a ~alobce nelze z dovodu pYedchozího poskytnutí do asné ochrany jinou lenskou zemí vrátit ~ádost jako nepYijatelnou, neboe takový postup odporuje smrnici o do asné ochran. Naopak podle st~ovatele institut nepYijatelnosti ~ádosti unijní úprav neodporuje.<br/><br/>[28] Podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. ~ádost o udlení do asné ochrany je nepYijatelná, jestli~e je podána cizincem, kterému byla udlena do asná nebo mezinárodní ochrana v jiném lenském stát Evropské unie.<br/><br/>[29] Podle § 5 odst. 2 tého~ zákona Ministerstvo vnitra nebo Policie eské republiky nepYijatelnou ~ádost cizinci vrátí a sdlí mu dovod nepYijatelnosti.<br/><br/>[30] Nejprve je tYeba pYedeslat, ~e bye to jasn neplyne z jazykového vyjádYení eské právní úpravy, institut nepYijatelnosti podle § 5 odst. 1 zákona . 65/2022 Sb. se nevztahuje k udlení do asné ochrany jako takové, nýbr~ pouze k poskytnutí oprávnní k pobytu z do asné ochrany plynoucí.<br/><br/>[31] Do asná ochrana je toti~ udlována hromadn ji~ na unijní úrovni, a to pro celou skupinu osob definovanou v~dy v Provádcím rozhodnutím Rady pYijatým na základ l. 5 smrnice o do asné ochran. Takovým provádcím rozhodnutím je ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny rozhodnutí Rady . 2022/382. Osoby spadající do nkteré z kategorií vymezených v lánku 2 tohoto provádcího rozhodnutí tudí~ mají pYiznané právo na do asnou ochranu na celém území Unie, a to práv ji~ samotným provádcím rozhodnutím Rady. lenské státy tmto osobám pouze poskytují díl í práva plynoucí z do asné ochrany podle kapitoly III smrnice o do asné ochran, jako je oprávnní k pobytu ( lánek 8) a s ním dále spojená práva na zamstnání ( lánek 12), pYimYené ubytování a zdravotní pé i ( lánek 13) nebo pYístup do vzdlávacího systému hostitelského lenského státu ( lánek 14).<br/><br/>[32] Udlení  do asné ochrany ve smyslu zákona . 65/2022 Sb. tak ve skute nosti znamená poskytnutí díl ích práv osobám po~ívajícím do asné ochrany podle Rozhodnutí Rady . 2022/382, nikoli udlení, resp. pYiznání do asné ochrany jako takové.  Do asná ochrana ve smyslu eských právních pYedpiso je tedy pouze jakousi legislativní zkratkou pro oprávnní k pobytu na území eské republiky (jak je i zYejmé z § 2 zákona . 65/2022 Sb. a § 2 zákona . 221/2003 Sb., o do asné ochran cizinco), tj. pobytové oprávnní, které jsou lenské státy v etn eské republiky povinny dr~itelom do asné ochrany vystavit a poskytnout jim v souladu s l. 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran.<br/><br/>[33] Ji~ z této skute nosti plyne, ~e lenské státy mají pouze omezenou mo~nost odepYít práva plynoucí z do asné ochrany osobám, které ji v Unii po~ívají na základ rozhodnutí Rady . 2022/382. Podle lánku 8 smrnice jsou toti~ povinny pYijmout opatYení nezbytná k zajiatní pobytu osobám po~ívajícím do asné ochrany, a to na celé období trvání ochrany. Za tím ú elem jim musí vydat potYebné dokumenty nebo jiné rovnocenné doklady. Jakékoli pYípadné omezení v poskytnutí tchto práv tudí~ musí být v souladu se smrnicí o do asné ochran a provádcím rozhodnutím, a to pochopiteln i v pYípadech unijním právem výslovn neupravených. Systémov se toti~ jedná o vnitrostátní realizaci nároko i oprávnní pYímo plynoucích z unijního práva.<br/><br/>[34] Práv podtr~ené systémové východisko je pro posouzení vci dole~ité. Do asná ochrana pro osoby vymezené Rozhodnutím Rady . 2022/382 je tak udlována pYímo aktem unijního práva, nikoliv rozhodnutím lenského státu. Role lenských státo je v tomto systému omezena na ovYení, zda daný ~adatel skute n spadá pod nkterou ze skupin osob vymezenou v citovaném provádcím rozhodnutí, a na následné vydání odpovídajících doklado umo~Hujících pYístup k erpání díl ích práv osobám po~ívajícím do asné ochrany.<br/><br/>III. C. Slu itelnost eské právní úpravy s právem EU<br/><br/>[35] Mstský soud zalo~il svoj závr o neslu itelnosti § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. pYedevaím na taxativní povaze vý tu dovodo pro vylou ení osoby z do asné ochrany ve smyslu l. 28 smrnice o do asné ochran a konstrukci smrnice jako minimální harmonizace, která pYipouatí pouze pYíznivjaí úpravu lenských státo. Tuto argumentaci vaak NSS nepova~uje za pYiléhavou. Uvedený lánek smrnice dopadá na vylou ení z do asné ochrany jako takové, a to z vá~ných dovodo jako je ochrana bezpe nosti státu. <br/><br/>[36] St~ovatel má pYitom pravdu, ~e institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. osobu z do asné ochrany nevylu uje. Dopadá toti~ výhradn na pYípady, kdy dr~iteli do asné ochrany byla práva z ní plynoucí ji~ poskytnuta v jiném lenském stát, který mu jako první vydal oprávnní k pobytu. Stejn tak je namíst st~ovateli pYisvd it, ~e erpání práv plynoucích z do asné ochrany je mo~né pouze v jednom lenském stát. Tento závr výslovn potvrzuje bod 16 odovodnní Rozhodnutí Rady . 2022/382, systematika a znní smrnice o do asné ochran, která po ítá jen s jedním hostitelským státem (srov. napY. l. 11, l. 15 odst. 5, l. 25 a l. 26), jako~ i ji~ zmínný rozsudek Soudního dvora ve vci C753/23, podle nho~ si státní pYísluaníci Ukrajiny mohou zvolit lenský stát, v nm~ budou po~ívat práv plynoucích z do asné ochrany. Soudní dvor navíc v bod 30 citovaného rozsudku výslovn potvrdil, ~e orgány lenských státo jsou oprávnny ovYit, zda osoby po~ívající do asné ochrany  ji~ nezískaly povolení k pobytu v jiném lenském stát . Je tudí~ zYejmé, ~e zjiatní, zda ~adatel ji~ po~ívá tchto práv v jednom lenském stát, mo~e být dovodem, pro který mu nelze ta stejná práva znovu poskytnout ve stát jiném. Závr o nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. se pYitom zakládá práv na ovYení této skute nosti.<br/><br/>[37] Podstata kasa ní argumentace st~ovatele je pYitom následující: a koli podle Rozhodnutí Rady . 2022/382 mají státní pYísluaníci Ukrajiny právo zvolit si, v jakém lenském stát po~ádají o poskytnutí práv vyplývajících z do asné ochrany, je toto jejich právo vy erpáno ur ením (prvního) hostitelského státu. St~ovatel toti~ s odkazem na lánky 11, 15 a 26 smrnice o do asné ochran namítá, ~e osoby po~ívající do asné ochrany nemají právo na následnou dalaí zmnu a volbu jiného lenského státu, v nm~ jim má být do asná ochrana nov poskytnuta (a tedy i vydáno pobytové oprávnní). Tyto lánky smrnice toti~ zakotvují mechanismy pYerozdlování dr~itelo do asné ochrany, jejich~ vyu~ití je výhradn na úvaze lenských státo.<br/><br/>[38] S ohledem na práv pYednesené argumenty odkaz na taxativní vý et dovodo pro vylou ení osoby z do asné ochrany podle l. 28 smrnice o do asné ochran tudí~ neposta uje pro závr o neslu itelnosti eské právní úpravy s unijním právem. Podstata vci se skrývá jinde: v otázce, zda z práva EU plyne osobám po~ívající do asné ochrany právo po dobu jejího trvání ur ovat (a to i opakovan), v jakém lenském stát jim budou poskytována práva plynoucí z do asné ochrany. Jinak Ye eno zda mají tyto osoby té~ právo na druhotné pYemístní se do jiného jimi zvoleného lenského státu poté, co jim ji~ nkterý jiný lenský stát na jejich ~ádost vydal (prvotní) povolení k pobytu. S ohledem na povinnosti st~ovatele, respektive eské republiky jako lenského státu Unie, otázka zní, zda jí plyne z práva EU povinnost pYijmout ~ádost o poskytnutí do asné ochrany od osob usilujících o sekundární pYemístní v rámci Unie a vydat jim za tím ú elem povolení k pobytu.<br/><br/>[39] Odpov na tuto otázku je klí ová. Pokud dr~itelé do asné ochrany mají právo na pYesun do jimi zvoleného jiného lenského státu, nemo~e institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. obstát. Naopak, pokud ~ádné takové právo z unijního práva neplyne, lze jen obtí~n dospt k závru, ~e institut nepYijatelnosti je s právem EU neslu itelný.<br/><br/>[40] Smrnice o do asné ochran ani Rozhodnutí Rady . 2022/382 na tuto otázku pYímo odpov neposkytují. Situace, kdy si osoba ji~ po~ívající práv plynoucích z do asné ochrany v jednom lenském stát po~ádá o pYemístní svého pobytu (a tudí~ i dalaí erpání díl ích práv) do jiného lenského státu, není výslovn upravena. <br/><br/>[41] Ani Soudní dvor, kterému byla tato otázka pYedlo~ena usnesením NSS ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023  37, odpov neposkytl. A koli Komise ve svém vyjádYení ozna ila absenci právní úpravy sekundárního pYemístní do jiného lenského státu za nepravou mezeru v právu, kterou navrhla zaplnit analogií (srov. body 51 55 vyjádYení Komise ze dne 27. 3. 2024 ve vci C753/23), Soudní dvor se ve svém rozsudku ze dne 27. 2. 2025 ve vci C753/23 k této problematice nevyjádYil. Dospl pouze k závru, ~e unijní právo brání vrácení ~ádosti o do asnou ochranu jako nepYijatelné z dovodu, ~e ~adatel pYedtím po~ádal o povolení k pobytu v jiném lenském stát, ale dosud jej nezískal.<br/><br/>[42] Z citovaného rozsudku ve vci C753/23 tudí~ jednozna n plyne pouze závr o neslu itelnosti institutu nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. Názor Soudního dvora na otázku (ne)slu itelnosti institutu nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. vaak ji~ není srozumitelný. Soudní dvor na jednu stranu zdoraznil právo státních pYísluaníko Ukrajiny vybrat si lenský stát, v nm~ chtjí po~ívat práv spojených s do asnou ochranou (body 27 a 28). Na stranu druhou vaak lenským státom výslovn umo~nil ovYovat, zda ji~ ~adatel nezískal povolení k pobytu v jiném lenském stát (bod 30). Nedoplnil ji~ nicmén, k emu by podobné oprávnní orgáno lenského státu vlastn bylo. Dopad svého závru o nemo~nosti odmítnout ~ádost jako nepYijatelnou navíc z asového hlediska omezil po dobu, dokud ~adatel nezískal povolení k pobytu (bod 33). Soudní dvor kone n vyhodnotil dopad lánku 11 smrnice v kontextu odpovdi na první pYedb~nou otázku jako irrelevantní, ani~ by se vaak ji~ zabýval významem dohody lenských státo, které ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny uplatnní tohoto lánku vylou ily.<br/><br/>[43] Za této situace musel NSS pYedmtnou otázku výkladu unijního práva a pYedevaím jeho promítnutí do eské úpravy posoudit sám, ani~ by pova~oval za vhodné pYedkládat Soudnímu dvoru novou pYedb~nou otázku podle l. 267 tYetí alinea SFEU, a to pYedevaím z následujících dovodo. <br/><br/>[44] Za prvé, systému justi ního dialogu zalo~enému l. 267 SFEU je vlastní dlba pravomoci mezi Soudní dvor, na stran jedné, a soudy lenských státo, na stran druhé. Dle ustálené judikatury Soudního dvora zostává úlohou Soudního dvora pouze poskytnout rámcová vodítka výkladu unijního práva. Výklad unijního práva v kontextu konkrétních okolností ka~dé kauzy, stejn jako posouzení slu itelnosti vnitrostátní práva s právem unijním, zostává v pravomoci soudo lenských státo (srov. kupY. rozsudky ze dne 4. 2. 2010, Genc, C14/09, EU:C:2010:57, bod 31, i ze dne 15. 11. 2007, International Mail Spain, C162/06, EU:C:2007:681, bod 24). V podobném rozdlení pravomocí v rámci l. 267 SFEU je tak nejenom b~né, ale rovn~ nezbytné, aby soud lenského státu nkteré díl í aspekty projednávané vci doYeail v souladu s logikou rámcové odpovdi Soudním dvorem ji~ poskytnutou. <br/><br/>[45] Za druhé, usnesením ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023  37, kterým NSS pYedlo~il Soudnímu dvoru pYedb~né otázky ve vci C753/23, Nejvyaaí správní soud pln dostál svým povinnostem coby soud posledního stupn dle l. 267 tYetí alinea SFEU, stejn jako obecné povinnosti loajální spolupráce podle l. 4 odst. 3 SEU. Z procesního postupu v dané pYedb~né otázce pYed Soudním dvorem, která byla rozhodnuta tYí lenným senátem, bez stanoviska generálního advokáta, a bez ústního jednání ve vci, stejn jako z následné odpovdi Soudního dvora, lze dovodit, ~e Soudní dvor pYedlo~ené otázky nepova~oval za nové i problematické (srov. l. 20 pátá alinea Statutu Soudního dvora Evropské unie a contrario). Nová pYedb~ná otázka nastolující znovu témata, která ji~ jednou byla takto vyhodnocena jako  lo~ená , proto postrádá smyslu.<br/><br/>[46] Za tYetí, a mo~ná pYedevaím, Nejvyaaí správní soud coby orgán lenského státu nese svoji vlastní odpovdnost zajistit ú innou právní ochranu v oblastech pokrytých právem Unie ( l. 19 odst. 1 druhá alinea SEU), která s ohledem na primární unijní právo a setrvalou judikaturu nejenom Soudního dvora má být ochranou v asnou ( l. 47 druhá alinea ve spojení s l. 51 odst. 1 Listiny základních práv EU). Jak ji~ nazna il NSS ve svém rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/2024  28, poskytnutí v asné právní ochrany pYesídleným osobám ve zvláat problematické ~ivotní situaci v ur ité fázi pYevládne nad abstraktními imperativy jednotného výkladu ve vaech detailech. <br/><br/>[47] Veden tmito úvahami vyael NSS ze znní, systematiky a smyslu smrnice o do asné ochran, a následn pYedevaím specifického re~imu Rozhodnutí Rady . 2022/382. Nále~it zohlednil obecná výkladová východiska poskytnutá mu Soudním dvorem v rozsudku ve vci C753/23. Dospl k závru, ~e státní pYísluaníci Ukrajiny, jim~ byla v Unii pYiznána do asná ochrana, mají právo na pYemístní svého pobytu do jiného lenského státu. eská právní úprava nepYijatelnosti ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. právu EU odporuje.<br/><br/>III. D. Obecný re~im smrnice o do asné ochran<br/><br/>[48] Nejvyaaí správní soud souhlasí se st~ovatelem, ~e samotná smrnice o do asné ochran, pokud je tena izolovan, nezakládá dr~itelom do asné ochrany bez dalaího právo volby hostitelského lenského státu (tj. státu pobytu a poskytnutí práv plynoucích z do asné ochrany).<br/><br/>[49] Je naopak zYejmé, ~e jsou to lenské státy samotné, které se mezi sebou dohodnou, který z nich jaké osoby po~ívající do asné ochrany pYijme a poskytne jim práva plynoucí z do asné ochrany na svém území. To potvrzuje lánek 25 smrnice, podle nho~  lenské státy pYijímají osoby oprávnné po~adovat do asnou ochranu v duchu solidarity Spole enství. VyjádYí íseln nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro pYijetí tchto osob. Tyto informace se zaYadí do rozhodnutí Rady uvedeného v lánku 5 . Na pYekro ení takto stanovené kapacity má pYitom neprodlen reagovat Rada. Je tedy zYejmé, ~e podle obecného rámce úpravy má Rada svým provádcím rozhodnutím ur it kapacity jednotlivých lenských státo a tomu pYizposobit rozdlení dr~itelo do asné ochrany.<br/><br/>[50] Pokud dr~itelé do asné ochrany nemají právo primární volby lenského státu, v nm~ jim má být vydáno (první) pobytové oprávnní, pochopiteln nemají ani právo na sekundární pYesun do jimi vybraného lenského státu. I to reflektuje smrnice o do asné ochran. V lánku 15 zavádí mechanismus pYesunu pobytu za ú elem sjednocení rodiny. V takovém pYípad se vaak lenské státy mezi sebou domluví, v jaké zemi rodinu sjednotí (srov. l. 15 odst. 5). PYesuny bydliat do jiného lenského státu v ostatních pYípadech poté umo~Huje lánek 26 smrnice. Rovn~ v tomto pYípad vaak jde o pYesun iniciovaný a realizovaný na ~ádost lenských státo. Kone n situaci, kdy dr~itel do asné ochrany opustí hostitelský stát, avaak z dovodu pYetrvávávajících okolností v zemi povodu ~ádá o optovné vydání povolení k pobytu, pYedvídá lánek 21 smrnice o do asné ochran. Xeaením je optovné vydání povolení k pobytu (povodním) hostitelským státem.<br/><br/>[51] Nemo~nost zmny hostitelského lenského státu z vole samotného dr~itele do asné ochrany poté pYedevaím podtrhuje lánek 11 smrnice o do asné ochran. Ten zavádí mechanismus vnitrounijního nuceného navracení nelegáln pobývajících dr~itelo do asné ochrany do hostitelského lenského státu. Podle tohoto ustanovení  lenský stát pYevezme zpt osobu po~ívající na jeho území do asné ochrany, pokud se tato osoba v probhu doby stanovené rozhodnutím Rady podle llánku 5 bez povolení zdr~uje na území jiného lenského státu nebo se bez povolení sna~í na toto území vstoupit. Na základ dvoustranné dohody lenské státy mohou rozhodnout, ~e tento lánek nebudou pou~ívat .<br/><br/>[52] Je tudí~ nepochybné, ~e obecný re~im smrnice o do asné ochran nepo ítá s právem dr~itelo do asné ochrany zvolit si lenský stát pobytu. Neumo~Huje jim proto ani domoci se vydání sekundárního oprávnní k pobytu v jiném ne~ hostitelském lenském stát. Pokud by tomu tak nebylo, práv vymezené mechanismy pYemiseování dr~itelo do asné ochrany a jejich nuceného navracení do hostitelského státu by postrádaly svoj význam.<br/><br/>III. E. Re~im do asné ochrany podle Provádcího rozhodnutí Rady . 2022/382<br/><br/>[53] Ve vztahu k do asné ochran udlené státním pYísluaníkom Ukrajiny vaak unijní orgány zvolily re~im odlianý. Rozhodnutí Rady . 2022/382, doplnné o dohodu lenských státo o vylou ení lánku 11 smrnice o do asné ochran, celý výae popsaný re~im vlastn obrací. Dr~itelom do asné ochrany pYiznává právo primární volby lenského státu, v nm~ jim má být poskytnut komplex práv s touto ochranou spojených. S ohledem na ní~e uvedené argumenty je NSS pYesvd en, ~e tento re~im nutn zahrnuje i volbu sekundární. <br/><br/>[54] Za prvé, pYedn je tYeba zdoraznit, ~e ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny lenské státy nepostupovaly v souladu s lánkem 25 smrnice o do asné ochran. Rozhodnutí Rady . 2022/382 nevychází z kapacitních mo~ností lenských státo a nestanovuje ~ádný mechanismus ur ení, jak budou osoby po~ívající do asné ochrany mezi jednotlivé lenské zem rozdleny. Toto provádcí rozhodnutí je naopak zalo~eno na východisku, ~e státní pYísluaníci Ukrajiny mají právo pohybovat se v rámci 90 denního bezvízového pohybu voln po Unii a v tomto asovém rámci si mohou svobodn vybrat lenský stát, v nm~ chtjí po~ívat práv spojených s do asnou ochranou (bod 16 odovodnní Rozhodnutí Rady . 2022/382). Toto právo volby hostitelského lenského státu výslovn potvrdil rovn~ Soudní dvor v bodech 27 a 28 rozsudku ve vci C753/23.<br/><br/>[55] První klí ovou odliaností právní úpravy do asné ochrany ur ené pro státní pYísluaníky Ukrajiny je tedy právo tchto osob vybrat si lenský stát, v nm~ po~ádají o (prvotní) pobytové oprávnní. Tento lenský stát jim pYitom v souladu s l. 8 smrnice o do asné ochran musí pobytové oprávnní vydat. Tím doalo k odchýlení se od obecného re~imu smrnice vycházejícího z kapacitních mo~ností jednotlivých lenských státo, k jejich~ zachování slou~í práv mechanismy pYerozdlování podle lánku 15 odst. 5 a lánku 26 smrnice o do asné ochran.<br/><br/>[56] Za druhé, lenské státy výslovn prohlásily, ~e ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny nebudou uplatHovat lánek 11 smrnice o do asné ochran (srov. bod 15 odovodnní Rozhodnutí Rady . 2022/382). Nejvyaaí správní soud si je vdom, ~e Soudní dvor v rozsudku ve vci C753/23 vyhodnotil uvedený lánek jako irrelevantní pro posouzení první pYedlo~ené pYedb~né otázky (body 31 a 32). Toto konstatování vaak odpovídá závru Soudního dvora vyslovenému pro skutkovou situaci, kdy pobytové oprávnní za ú elem do asné ochrany jeat nebylo jiným lenským státem vydáno (bod 29). V tomto skutkovém a právním rámci se tak Soudní dvor logicky ji~ nezabýval airaím významem dohody lenských státo pro re~im Rozhodnutí Rady . 2022/382 v pYípadech, kdy pobytové oprávnní ji~ jiným lenským státem vydáno bylo. Citovaný závr Soudního dvora uvedený v bodech 31 a 32 rozsudku ve vci C753/23 tudí~ neznamená, ~e dohoda lenských státo o vylou ení uplatnní lánku 11 smrnice nemo~e mít význam pro sekundární pohyb dr~itelo do asné ochrany poté, co ji~ jiný lenský stát pobytové oprávnní plynoucí z do asné ochrany vydal.<br/><br/>[57] Práv dohoda lenských státo o vylou ení lánku 11 smrnice o do asné ochran je podle názoru NSS podstatná pro zodpovzení otázky, zda mají dr~itelé do asné ochrany s pobytovým oprávnním v jednom lenském stát právo na sekundární pYemístní se do jiného lenského státu. Znamená toti~, ~e se ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny neuplatní re~im nuceného navrácení neoprávnn pobývajících dr~itelo ochrany do hostitelského lenského státu. Dosledkem je tak faktická mo~nost tchto osob pobývat nejen v hostitelském lenském stát (tj. stát, který jim formáln vydal pobytové oprávnní), ale na území celé Unie.  Neoprávnný pobyt v jiném lenském stát toti~ tak jako tak nemo~e vést k nucenému pYedání do hostitelského státu.<br/><br/>[58] Tato dohoda lenských státo, inkorporovaná do unijního právního rámce provádcím rozhodnutím Rady . 2022/382 (srov. bod 15 Preambule), je pYitom pro eskou republiku závazná. eská delegace sice na jednání Výboru stálých zástupco a Rady dne 24. 6. 2024 jednostrann prohlásila, ~e  [v] této souvislosti a s ohledem na dalaí otázku druhotného pohybu, ne zcela funk ní nástroj IT a z toho vyplývající mo~nost spekulativního podávání ~ádostí o do asnou ochranu ji~ eská republika není schopna pln uplatHovat odchylku od lánku 11 smrnice o do asné ochran, jak bylo povodn dohodnuto v prohláaení ze dne 4. bYezna 2022 (srov. pYíloha Návrhu provádcího rozhodnutí Rady o prodlou~ení do asné ochrany zavedené provádcím rozhodnutím (EU) 2022/382  Prohláaení Nmecka a eské republiky, dokument Rady . 11031/24). <br/><br/>[59] Jedná se vaak pouze o jednostranné politické prohláaení eské republiky, bez jakýchkoliv právních následko. V souladu s prohláaením lenských státo u inným pYi projednávání návrhu provádcího rozhodnutí Rady . 2022/382 je toti~ mo~né se od uvedené dohody odchýlit pouze odlianou bilaterální dohodou lenských státo (mezi nimi~ by se pak lánek 11 znovu uplatHoval). }ádnou takovou dohodu vaak eská republika neuzavYela. Její jednostranné prohláaení, samo o sob navíc dosti nejasn formulované, je bez právního významu. <br/><br/>[60] Kone n Provádcí rozhodnutí Rady . 2024/1836 (ÚY. vst. ze dne 3. 7. 2024, L 2024/1836), jím~ doalo k prodlou~ení do asné ochrany do 4. 3. 2026, navíc v bod 4 úvodních ustanovení znovu pYipomnlo, ~e [v] souvislosti s aktivací smrnice 2001/55/ES se dne 4. bYezna 2022 lenské státy v jednomysln pYijatém prohláaení dohodly, ~e nebudou uplatHovat lánek 11 smrnice 2001/55/ES ve vztahu k osobám, které po~ívají do asné ochrany v daném lenském stát v souladu s provádcím rozhodnutím (EU) 2022/382 a pYemístí se bez povolení do jiného lenského státu, pokud se lenské státy na dvoustranném základ nedohodnou jinak . Znovu a naprosto jasn, navíc asov po výae citovaném jednostranném prohláaení eské republiky, ae ji~ mlo znamenat cokoliv, tak doalo k potvrzení re~imu zalo~eného ji~ provádcím Rozhodnutím Rady . 2022/382, které vychází práv z dohody lenských státo neuplatHovat ve vztahu k do asné ochran státních pYísluaníko Ukrajiny vnitrounijní re~im navrácení podle l. 11 smrnice, a to pro vaechny lenské státy bez výjimky. <br/><br/>[61] Pokud tedy mají státní pYísluaníci Ukrajiny (kteYí jsou dr~iteli do asné ochrany podle Rozhodnutí Rady . 2022/382) právo zvolit si hostitelský lenský stát a sou asn se vo i nim neuplatní lánek 11 smrnice o do asné ochran, nelze podle NSS dospt k jinému závru, ne~ ~e mají v probhu trvání do asné ochrany rovn~ právo pYemístit svoj pobyt do jiné, jimi zvolené lenské zem. Za tím ú elem jim musí být vydáno pobytové oprávnní. V opa ném pYípad by vylou ení aplikace lánku 11 smrnice o do asné ochran ztrácelo význam. Vlastn by to znamenalo, ~e a koli tyto osoby mohou fakticky pobývat kdekoliv v Unii, formální zmna místa pobytu jim je zapovzena. Takový výklad vaak pova~uje NSS za absurdní. Odporuje cíli pYiznat státním pYísluaníkom Ukrajiny rozsáhlá oprávnní k volb místa, kde budou chtít po dobu trvání do asné ochrany pobývat. Pokud tedy dr~itelé do asné ochrany mohou pobývat na území celé Unie, musí jim být umo~nno tento faktický stav legalizovat, a to v lenském stát, který si zvolí. Pokud si takto zvolí eskou republiku, musím jim zde být vydáno povolení k pobytu.<br/><br/>[62] NSS dodává, ~e ke stejnému závru dospla Komise ve svém vyjádYení v Yízení o pYedb~né otázce ve vci ve vci C753/23. Podle ní práv dohoda lenských státo o vylou ení lánku 11 smrnice pYevrací obecný re~im smrnice o do asné ochran a pYiznává dr~itelom do asné ochrany podle Rozhodnutí Rady . 2022/382 právo zvolit si nejen první hostitelský stát, ale té~ se v probhu trvání do asné ochrany pYesunout do lenského státu jiného a tam ~ádat o vydání oprávnní k pobytu (srov. body 46 49 vyjádYení Komise ze dne 27. 3. 2024).<br/><br/>[63] Za tYetí, bye pravda pouze implicitn, tento závr je podpoYen rovn~ rozsudkem Soudního dvora vci C753/23. Soudní dvor dospl k závru, ~e ~ádost o povolení k pobytu nelze odmítnout jako nepYijatelnou jen z dovodu, ~e osoba dYíve po~ádala o pobytové povolení v jiném lenském stát, ale dosud jej nezískala; druhý lenský stát proto musí zkoumat dovodnost ~ádosti, která mu byla pYedlo~ena (bod 29). A koli tedy lze mít pobytové oprávnní pouze v jednom lenském stát, samotné podání ~ádosti nezakládá pYeká~ku litispendence, jak ji v podstat pYedvídal § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. <br/><br/>[64] Nicmén pokud byla s podobnou argumentací Soudním dvorem ji~ de facto vyslovena neslu itelnost  litispenden ní nepYijatelnosti ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany dle písm. c) ustanovení § 5 odst. 1 zákona . 65/2022 Sb., jen obtí~n je mo~né dovodit jiný závr pro písm. d). Orgány jiného, druhého lenského státu mají povinnost posuzovat obdr~enou ~ádost i v pYípad, ~e ji~ byla (stejná ~ádost) podána dYíve v jiném lenském stát. Lze tedy logicky pYedpokládat, ~e v takovém pYípad by rovn~ práva plynoucí z do asné ochrany mohly samy pYiznat. Bylo by dosti nezvyklé a~ cynické tvrdit, ~e orgány druhého lenského státu mají vést Yízení jenom proto, aby vedly Yízení, jeho~ výstupem by mlo být v~dy odmítnutí i zamítnutí ~ádosti. Pokud tedy mají orgány druhého lenského státu vést Yízení o pYiznání práv plynoucích z do asné ochrany, pak mají logicky právo také o pYípadné ~ádosti pozitivn rozhodnout. Pokud ale mohou orgány druhého lenského státu práva plynoucí z do asné ochrany v podobné situaci pYiznat, pak vlastn ji~ nelze systémov odliait scénáYe dle písm. c) a písm. d). Pokud je ~adateli pYiznáno právo volby podat dalaí ~ádost, které mo~e být vyhovno, pak lze jenom obtí~n strukturáln vylou it mo~nost podat následnou ~ádost jinde.<br/><br/>[65] Za tvrté, je zde pravda dosti enigmatický bod 30 odovodnní rozsudku Soudního dvora ve vci C753/23, kde Soudní dvor uvedl, ~e  orgány lenského státu jsou vaak oprávnny v rámci zkoumání této ~ádosti ovYit, zda osoby ~ádající o povolení k pobytu uvedené v l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55 spadají do kategorií osob uvedených v lánku 2 provádcího rozhodnutí 2022/382 a po~ívají do asné ochrany a zda ji~ nezískaly povolení k pobytu v jiném lenském stát [podtr~eno NSS].<br/><br/>[66] Zdoraznná douaka nicmén není v argumetaci Soudního dvora jakkoliv blí~e osvtlena. Nenachází pak ani odrazu ve výrokové ásti rozsudku Soudního dvora (body 33 a 41 rozsudku), a to i pYesto, ~e první pYedb~ná otázka pYedlo~ená Nejvyaaím správním soudem se na tuto hypotézu výslovn dotazovala. Kone n Soudní dvor ponechal toto ovYení na úrovni mo~nosti, oprávnní lenského státu ( Il est cependant loisible aux autorités d un État membre de vérifier ... si elles ont déjà obtenu un titre de séjour dans un autre État membre ;  It is, however, open to the authorities of a Member State to verify... whether those persons have already obtained a residence permit in another Member State. ;  Es steht den Behörden eines Mitgliedstaats jedoch frei, im Rahmen der Prüfung eines solchen Antrags zu prüfen, ob die Personen ... bereits einen Aufenthaltstitel in einem anderen Mitgliedstaat erhalten haben. ). Korektní aplikace l. 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran ve specifickém re~imu Rozhodnutí Rady . 2022/382 proto nevy~aduje, aby orgány lenského státu toto ovYování povinn provádly.<br/><br/>[67] V kontextu celkového vyznní rozsudku Soudního dvora lze tento dovtek asi nejlépe vylo~it v tom smyslu, ~e by práva z do asné ochrany nemla být sou asn poskytována ve více lenských státech. S ohledem na vae dalaí v rozsudku uvedené vaak tato ást vty rozhodn sama o sob nevylu uje mo~nost dr~itele do asné ochrany pYesunout se z jednoho lenského státu do lenského státu jiného. V praxi toti~ mohou nastat situace, ~e státní pYísluaník Ukrajiny se pYedchozího pobytového oprávnní v jiném lenském stát bu vzdá (a tudí~ ji~ ~ádným nedisponuje), pYípadn takové oprávnní zanikne v dosledku jiné skute nosti (napY. udlení pobytového oprávnní v jiném lenském stát). <br/><br/>[68] Za páté, Nejvyaaí správní soud ve shod s mstským soudem odkazuje na právn nezávazné ( softlaw ) dokumenty Komise. Jak judikatura Soudního dvora (ji~ rozsudek ze dne 13. 12. 1987, Grimaldi, C322/88, EU:C:1989:366, bod 18, novji napY. rozsudek ze dne 25. 3. 2021, BT, C501/18, EU:C:2021:249, bod 80 a judikatura tam citovaná) tak judikatura NSS (napY. rozsudek NSS ze dne 9. 12. 2015, . j. 4 Azs 228/2015  40, bod 50) pYiznávají i právn nezávazným unijním dokumentom roli mo~ných výkladových vodítek, ostatn stejn jako jakémukoliv jinému dokumentu, který mo~e silou pYesvd ivosti ozYejmit obsah ur itého právního pYedpisu.<br/><br/>[69] Nemo~nost odmítnout ~ádost o povolení k pobytu osob spadající do posobnosti smrnice toliko z dovodu, ~e tato osoba ji~ byla dYíve registrována v jiném lenkém stát, Komise potvrdila v dokumentu s odpovmi na asto kladené otázky ke smrnici o do asné ochran. Uvedla, ~e v pYípad pYesunutí do jiného lenského státu musí tento druhý stát ~adateli poskytnout vaechna práva plynoucí z do asné ochrany, v etn vydání pobytového oprávnní (str. 3 4, dostupné online na internetových stránkách Komise). Xeaení této situace s ohledem na mo~nost erpat práva plynoucí z do asné ochrany jen v jednom lenském stát Komise dále rozvedla ve sdlení Opera ní pokyny k provádní provádcího rozhodnutí Rady . 2022/382 (ÚY. vst. C 126I), podle nho~  pokud se osoba [po~ívající do asné ochrany] následn pYesune do jiného lenského státu, kde obdr~í jiné povolení k pobytu v rámci do asné ochrany, musí skon it platnost prvního vydaného povolení k pobytu a práva z nj vyplývající musí zaniknout v souladu s l. 15 odst. 6 a l. 26 odst. 4 smrnice 2001/55/ES (str. 9).<br/><br/>[70] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e z unijního práva plyne právo státních pYísluaníko Ukrajiny, kteYí jsou dr~iteli do asné ochrany na základ Rozhodnutí Rady . 2022/382, na pYemístní se do jiného lenského státu. Tento lenský stát jim musí v souladu s l. 8 smrnice vydat povolení k pobytu. Právní úprava nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu podle § 5 odst. 1 písm. c) a písm. d) zákona . 65/2022 Sb. tudí~ tomuto právu odporuje. Nelze ji proto aplikovat.<br/><br/>III. F. Postup pYi posuzování ~ádostí o poskytnutí do asné ochrany <br/><br/>[71] Nejvyaaí správní soud si je vdom, ~e nelze po~ívat práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech zároveH, a tudí~ ani pobytového oprávnní, je~ je sou ástí komplexu práv plynoucích z do asné ochrany. Jak nicmén nazna il ji~ v rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/2024  28, tento problém nenastane, pokud osoba pobytovým oprávnním v jiném lenském stát nedisponovala (bu proto, ~e o nj poprvé ~ádá v eské republice, anebo z dovodu, ~e ji nebylo v jiném lenském stát vydáno) i ji~ nedisponuje (napY. se jej vzdala). Pokud tedy v takovém pYípad nebude dán dovod pro vylou ení ~adatele z do asné ochrany, i tato osoba nevezme svoji ~ádost zpt, bude namíst ~adateli pobytové oprávnní v eské republice vydat.<br/><br/>[72] Je nicmén nutné upYesnit postup st~ovatele pro ty pYípady, kdy eská republika obdr~í ~ádost o poskytnutí do asné ochrany a zjistí, ~e ta je ji~ poskytována v jiné lenské zemi. Podle názoru NSS je v takovém pYípad nutné pYijmout Yeaení nastínné Komisí v jejím výae citovaném sdlení: Opera ní pokyny k provádní provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 (ÚY. vst. C 126I, str. 9), tedy ~e povolení k pobytu lze vydat pouze za pYedpokladu, ~e pYedchozí oprávnní k pobytu zanikne.<br/><br/>[73] Zajiatní procesní realizace práva dr~itelo do asné ochrany na druhotný pohyb v rámci Unie tedy v takovém pYípad vy~aduje, aby st~ovatel pYijal ~ádost k vcnému posouzení a o skute nosti, ~e není mo~né vydat druhé pozitivní rozhodnutí o poskytnutí do asné ochrany za platnosti rozhodnutí ji~ vydaného jiným lenským státem, ~adatele pou il. Pokud ~adatel bude trvat na pYemístní svého pobytu do eské republiky, musí st~ovatel zkoumat, zda v dosledku vydání povolení k pobytu na území eské republiky zanikne podle právní úpravy hostitelského státu tam vystavené pobytové oprávnní, jinak Ye eno, zda má povodní hostitelský lenský stát úpravu analogickou eskému § 5 odst. 8 písm. b) zákona . 65/2022 Sb.<br/><br/>[74] Pokud tomu tak bude, st~ovatel o ~ádosti vcn rozhodne. V takovém pYípad bude zabránno situaci, aby po vydání pobytového oprávnní v eské republice ~adatel po~íval práv plynoucích z do asné ochrany nadále i v povodním hostitelském lenském stát. Pokud proto ~adatel bude spadat pod l. 2 Rozhodnutí Rady . 2022/382, bude namíst mu vydat povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany. Odpovídající informace v tomto smru st~ovatel sou asn umístí do informa ního systému lenských státo Temporary Protection Platform (TPD).<br/><br/>[75] Jestli~e nicmén právní úprava hostitelského lenského státu neobstahuje úpravu analogickou eskému § 5 odst. 8 písm. b) zákona . 65/2022 Sb., resp. se st~ovateli nepodaYí zjistit, zda pobytové oprávnní v jiném lenském stát v dosledku vydání povolení k pobytu na území eské republiky zanikne, st~ovatel ~adatele vyzve, aby sám u inil kroky ke vzdání se pobytového oprávnní v jiném lenském stát, resp. jeho ukon ení. Za tím ú elem st~ovatel stanoví ~adateli pYimYenou lhotu a poskytne mu nezbytnou sou innost. Podstoupení tchto kroko musí následn ~adatel st~ovateli dolo~it (napY. kopií aktu u inného vo i orgánom povodního hostitelského státu). Pouze pokud ~adatel v pYimYené lhot st~ovateli nedolo~í, ~e pYijal kroky k ukon ení pobytového oprávnní v povodním hostitelském lenském stát, bude moci st~ovatel ~ádost zamítnout. V opa ném pYípad pobytové oprávnní dr~iteli do asné ochrany vydá. Odpovídající informace v tomto smru st~ovatel rovn~ uvede v informa ním systému TPD.<br/><br/>[76] Nejvyaaí správní soud si je vdom, ~e mo~e potenciáln nastat situace, kdy ~adatel u iní kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát, avaak pobytové oprávnní nebude zruaeno z dovodu ne innosti na stran orgáno tohoto jiného lenského státu. Takovou ne innost vaak nelze dr~itelom do asné ochrany pYi ítat k tí~i, neboe by tím doalo k popYení jejich práva na sekundární pYemístní pobytu v rámci Unie. V takové situaci, pokud nastane, proto musí st~ovatel sám uvdomit orgány hostitelského lenského státu o vydání pobytového oprávnní v eské republice. Rovn~ u iní odpovídající záznam do informa ního systému TPD.<br/><br/>[77] Kone n, pokud ~adatel bude po poskytnutém pou ení o nemo~nosti erpat práva plynoucí z do asné ochrany ve více lenských státech zároveH trvat na vydání pobytového oprávnní v eské republice za sou asného zachování práv z do asné ochrany v povodním hostitelském stát, st~ovatel ~ádost zamítne.<br/><br/>[78] Nejvyaaí správní soud proto na závr pro pYehlednost shrnuje, ~e v budoucnu mo~e pYi posuzování ~ádostí o poskytnutí do asné ochrany dojít k nkolika situacím:<br/><br/>1. }ádost o do asnou ochranu v eské republice bude podána, ani~ by osoba pYedtím po~ádala o pobytové oprávnní v jiném lenském stát. Pokud tato osoba bude spadat pod l. 2 Rozhodnutí Rady . 2022/382, bude namíst do asnou ochranu poskytnout a za tím ú elem vydat povolení k pobytu.<br/>2. }ádost o do asnou ochranu v eské republice bude podána poté, co osoba podala ~ádost v jiném lenském stát, avaak pobytové oprávnní v nm jeat neobdr~ela. V takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. pro jeho neslu itelnost s právem EU. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat a v pYípad splnní podmínek pobytové oprávnní vydat.<br/>3. }ádost o do asnou ochranu v eské republice bude podána poté, co osoba ji~ v minulosti obdr~ela pobytové oprávnní v jiném lenském stát, avaak tímto oprávnním k okam~iku podání ~ádosti prokazateln ji~ nedisponuje (napY. z dovodu, ~e bylo na ~ádost ~adatele zruaeno). V takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. pro jeho neslu itelnost s právem EU. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat a v pYípad splnní podmínek pobytové oprávnní vydat.<br/>4. }ádost o do asnou ochranu v eské repulice bude podána poté, co osoba obdr~ela pobytové oprávnní v jiném lenském stát a toto pobytové oprávnní je stále platné a trvá. Ani v takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. pro jeho neslu itelnost s právem EU. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat. St~ovatel ~adatele pou í o nemo~nosti erpání práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech sou asn. Pokud bude ~adatel na své ~ádosti dále trvat s tím, ~e chce tato práva nov erpat výlu n v eské republice, st~ovatel ovYí, zda vydáním povolení k pobytu na území eské republiky dojde podle práva dot eného hostitelského státu automaticky k zániku pYedchozího pobytového oprávnní. V pYípad kladného zjiatní st~ovatel vydá dr~iteli do asné ochrany oprávnní k pobytu. Naopak v pYípad negativního zjiatní, resp. pokud se nepodaYí relevantní právní úpravu v hostitelském lenském stát vobec zjistit, vyzve st~ovatel ~adatele, aby sám v pYimYené lhot u inil kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát. K tomu mu poskytne sou innost.<br/>a. Jestli~e ~adatel u iní kroky k ukon ení pobytového oprávnní v jiném lenském stát a tuto skute nost ve stanovené lhot dolo~í (napYíklad kopií aktu u inného vo i orgánom povodního hostitelského státu), st~ovatel ~ádosti vyhoví a vydá oprávnní k pobytu.<br/>b. St~ovatel ~ádosti vyhoví a vydá oprávnní k pobytu rovn~ v situaci, kdy ~adatel st~ovateli dolo~í, ~e u inil nezbytné kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát, avaak k jeho zániku dosud nedoalo z dovodu ne innosti na stran orgáno tohoto lenského státu. O této skute nosti st~ovatel sám uvdomí orgány povodního hostitelského státu a nebytné údaje vlo~í do informa ního systému TPD.<br/>c. Pokud ~adatel v pYimYené lhot nedolo~í, ~e u inil kroky smYující k ukon ení pobytového oprávnní v povodním hostitelském lenském stát, st~ovatel ~ádost o poskytnutí do asné ochrany zamítne.<br/><br/>III. G. K argumentaci zneu~itím práva<br/><br/>[79] Pouze ve stru nosti NSS závrem uvádí, ~e pokud dr~itelom do asné ochrany plyne z práva EU mo~nost pYesunout se v probhu trvání do asné ochrany do jiného lenského státu, nemo~e na strukturální úrovni podání ~ádosti o pobytové oprávnní v jiném lenském stát pYedstavovat zneu~ití práva. Kasa ní argumentace st~ovatele spo ívající v potYeb zamezit zneu~ití práva tak nemo~e vést k závru, ~e je eská právní úprava s unijním právem slu itelná.<br/><br/>[80] Pokud by vaak ml st~ovatel v individuálním pYípad vá~né dovody domnívat se, ~e osoba ~ádající o poskytnutí do asné ochrany v eské republice tak iní výhradn za ú elem jiným ne~ je skute ný úmysl vedoucí k pYesídlení na území R, napY. s ohledem na opakované pYemiseování se po Unii bez jakéhokoli relevantního (rodinného, pracovního, zdravotního apod.) dovodu, mo~e prokázat zneu~ití práva v daném konkrétním pYípad. To ostatn ji~ korektn nazna il mstský soud (bod 45 napadeného rozsudku). V takovém pYípad vaak musí st~ovatel svoj závr v tomto smru nále~itým zposobem odovodnit a pYedevaím dokázat (k tomu blí~e napY. rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2025, . j. 5 Azs 190/2024  20). <br/><br/>[81] Tomuto postupu pYitom nebrání, jak v projednávané vci namítá st~ovatel, ~e nevyhovní ~ádosti z dovodu zneu~ití práva výslovn nepYedvídá smrnice o do asné ochran ani zákon . 65/2022 Sb. Je obecnou právní zásadou, ~e jednání, které práva vdom a zámrn vyu~ívá v rozporu s jeho smyslem a ú elem, nepo~ívá právní ochrany (napY. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 27. 5. 2010, . j. 1 As 70/2008  74, . 2099/2010 Sb.). Jak navíc NSS uvedl v ji~ citovaném rozsudku . j. 5 Azs 190/2024  20, zákaz zneu~ití práva se uplatHuje i pYi u~ití instrumento unijního práva, jak ostatn opakovan potrvzuje i judikatura Soudního dvora, která vnímá zákaz zneu~ití coby horizontální právní princip, který se aplikuje ve vaech oblastech unijního práva. <br/><br/>III. H. Vzta~ení uvedených závro na projednávaný pYípad <br/><br/>[82] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e závr mstského soudu o neslu itelnosti eské právní úpravy nepYijatelnosti ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. s právem Unie co do výroku obstál. Mstskému soudu lze proto té~ pYisvd it, ~e st~ovatel vrácením ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany z dovodu její nepYijatelnosti nezákonn zasáhl do práv ~alobce. St~ovatel je proto v souladu s výrokem III. napadeného rozsudku povinen obnovit stav pYed pYijetím ~ádosti ~alobce o poskytnutí do asné ochrany, zaevidované pod . j. OAM3489571/DO2024, a tuto ~ádost pYijmout. PYi tom bude postupovat v souladu s pokyny stanovenými v bodech [71] a~ [78] tohoto rozsudku.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[83] Z uvedených dovodo dospl NSS k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná. Proto ji podle § 110 odst. 1 in fine s. Y. s. zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).<br/><br/>[84] O náhrad náklado Yízení NSS rozhodl podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel neml v Yízení úspch, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. Ve vci ml plný úspch ~alobce. Ten vaak své náklady nijak nedolo~il. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl, ~e ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení (výrok II. tohoto rozsudku).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 3. dubna 2025<br/><br/><br/><br/><br/><br/>Michal Bobek <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>