<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 279/2024- 86 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 279/2024 - 91<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Ivo Pospíaila, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní vci ~alobkyn: ENERGY Ústí nad Labem, a. s., se sídlem }ukovova 100, Ústí nad Labem, zastoupena JUDr. et Mgr. Tomáaem Sequensem, advokátem se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti ~alovanému: Ministerstvo ~ivotního prostYedí, se sídlem Vraovická 1442/65, Praha 10, o ~alob proti rozhodnutí ministryn ~ivotního prostYedí ze dne 28. 7. 2022, . j. MZP/2022/430/427, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2024, . j. 5 A 60/2022  113,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Nejvyaaí správní soud se v projednávané vci zabýval tím, zda správní orgány musí pYihlédnout k individuálním okolnostem pYi ukládání pokuty za to, ~e ú astník systému obchodování nevyYadil z obchodování stanovený po et emisních povolenek [§ 20 odst. 1 zákona . 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plyno (dále jen  zákon o obchodování s povolenkami )].<br/>[2] }alobkyn je vlastníkem a provozovatelem teplárny v Ústí nad Labem, která v této lokalit dodává teplo více ne~ stovce domácností i podnikom. V rámci své innosti produkuje mj. emise CO2, za ne~ ji zákon (§ 9 zákona o obchodování s povolenkami), vycházející z unijního práva [ l. 16 odst. 3 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoYení systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plyno (dále jen  smrnice 2003/87/ES )] ukládá povinnost vyYadit z obchodování (jinak Ye eno  spotYebovat ) po et emisních povolenek odpovídající objemu emisí vypuatných do ovzduaí. Za rok 2020 ~alobkyn nevyYadila z obchodování dostate ný po et povolenek (91 218 povolenek odpovídající mno~ství 91 218 tun emisí oxidu uhli itého). }alovaný ji proto uznal vinnou za spáchání pYestupku podle § 20 zákona o obchodování s povolenkami a ulo~il ji pokutu 269 558 608,62 K . Ministryn ~ivotního prostYedí následn napadeným rozhodnutím zamítla rozklad ~alobkyn.<br/>[3] Proti rozhodnutí o rozkladu ~alobkyn brojila ~alobou, kterou Mstský soud v Praze takté~ zamítl. Dospl k závru, ~e na vc je aplikovatelný rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen  SDEU ) ze dne 17. 10. 2013, Billerud, C203/12, ze kterého plyne nemo~nost soudu sní~it sankci stanovenou smrnicí za nesplnní povinnosti vyYadit dostate ný po et emisních povolenek z obchodování (bod 41 napadeného rozsudku). Neshledal, ~e by situaci ~alobkyn bylo mo~né pova~ovat za zásah vyaaí moci, který by podle citovaného rozsudku umo~nil neulo~it pokutu ve stanovené výai (body 4548 tamté~). NepYisvd il ~alobkyni ani v tom, ~e by povinnost vyYadit povolenky mla rdousící efekt (bod 47 tamté~). A koli mají správní orgány obecn povinnost pYihlédnout k osobním a majetkovým pomrom pYestupce a platí pro n zákaz ulo~ení likvida ní pokuty, mstský soud s poukazem na judikaturu kasa ního soudu (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 20. 4. 2010, . j. 1 As 9/2008  133, . 2092/2010 Sb. NSS) uvedl, ~e za pYimYenou lze ve výjime ných pYípadech pova~ovat i sankci, je~ bude mít s nejvtaí pravdpodobností na sankcionovanou osobu fatální a~ likvida ní dosledky, dokonce v takové míYe, ~e bude zposobilá ohrozit její samotnou existenci (bod 50 tamté~). Následn zkoumal, zda sankce v pYípad ~alobkyn byla i nebyla  s pYihlédnutím k okolnostem projednávané vci a ve vztahu k ochran veYejného zájmu  nepYimYená a shledal, ~e byla pYimYená (body 51 a~ 53 tamté~). Z tohoto dovodu nepYedlo~il pYedb~nou otázku k SDEU (body 54 a 55 tamté~).<br/>II. Kasa ní stí~nost <br/>[4] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) napadla rozsudek mstského soudu kasa ní stí~ností z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ), a navrhla, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[5] St~ovatelka shrnula vývoj na trhu s emisními povolenkami od roku 2012 do sou asnosti. Zlom podle ní nastal v roce 2021, kdy z dovodu pandemie COVID19 a následné energetické krize zásadn a nepYedvídateln narostla cena emisních povolenek, a to v období 4 let o více ne~ 600 %. St~ovatelka se proto ocitla v obtí~n Yeaitelné situaci, neboe ceny tepla mla s odbrateli dlouhodob dohodnuty. Zvýailali by cenu tepla, zvtaila by také riziko, ~e by odbratelé ( asto nízkopYíjmové domácnosti) za nj pYestali platit, byli by odpojeni a pYecházeli by na systém lokálního vytápní, který zne iaeuje ovzduaí více. Krátkodobý nárust cen nemohla pokrýt ani ze svých vlastních zdrojo nebo finan ních rezerv, neboe to by jí znemo~nilo investovat do pYechodu z uhelného kotle na zemní plyn i jiné palivo, ím~ by sní~ila emise. V dosledku povinnosti zaplatit pokutu by st~ovatelka byla nucena ukon it svou innost a dodávky tepla by musely být zajiatny zposobem, který by vedl k navýaení celkových emisí zne iaeujících látek. Mohlo by to tedy paradoxn vést k poakození veYejného zájmu na ochran ~ivotního prostYedí.<br/>[6] Podle názoru st~ovatelky § 20 odst. 2 zákona o obchodování s povolenkami výslovn pYipouatí správní uvá~ení, neboe uvádí, ~e  lze za pYestupek ulo~it pokutu ve výai odpovídající ástce 100 EUR, co~ st~ovatelka chápe jako horní hranici pokuty s mo~ností ulo~ení ni~aí sankce nebo jejího neulo~ení. Mstský soud provedeným výkladem poruail princip in dubio mitius, resp. in dubio pro libertate, který pYímo plyne z ústavního poYádku. V pYípad dvou mo~ných výklado právní normy, z nich~ oba jsou rozumné, je tedy nutné upYednostnit ten, který co nejmén zasahuje do základního práva i svobody. V tomto pYípad je tedy aetrnjaí práv výklad st~ovatelky.<br/>[7] }alovaný podle ní pochybil, jestli~e ulo~il st~ovatelce pokutu na základ mechanického výpo tu, ani~ by se zabýval osobními a majetkovými pomry ~alobkyn a likvida ní povahou pokuty. Nesprávn toti~ vylo~il § 20 odst. 2 zákona o obchodování s povolenkami tak, ~e pYedpokládá ulo~ení pokuty v pauaální výai bez mo~nosti odlianého postupu. To je ovaem v rozporu s právem vlastnit majetek (garantovaným na ústavní, unijní i evropské úrovni), principem rovnosti mezi lenskými státy EU, zákazem diskriminace a zásadou subsidiarity výkonu pravomocí orgány EU.<br/>[8] Z práva vlastnit majetek podle SDEU i Evropského soudu pro lidská práva podle st~ovatelky vyplývá povinnost pYi ukládání sankce finan ní povahy zkoumat, zda je nepYimYená a individualizovaná. Povinnost vnitrostátních orgáno ukládat pauaální pokutu je také diskrimina ní, jeliko~ znevýhodHuje provozovatele usazené v lenských státech s ni~aí úrovní vývoje národního hospodáYství a ni~aí výkonností ekonomiky. Správní trestání je pak oblastí, ve které má unijní právo omezenou posobnost, a je tak s ohledem na zásadu subsidiarity ne~ádoucí, aby EU stanovila výai sankce pauaáln.<br/>II.a Rozsudek Billerud<br/>[9] St~ovatelka je pYesvd ena, ~e mstský soud ml ohledn této otázky pYedlo~it pYedb~nou otázku SDEU. Je to pouze tento soud, kdo je oprávnn kone n a autoritativn vylo~it obsah práva EU. Nejedná se o acte clair, jeliko~ závr ~alovaného a mstského soudu je v rozporu s výae uvedenými zásadami. Nejedná se ani o acte éclairé, neboe závry rozsudku SDEU Billerud nejsou na vc st~ovatelky pYenositelné. SDEU tehdy vycházel z právní úpravy ú inné v roce 2006, která se od té doby výrazn zmnila (napY. výae pokut razantn vzrostla), soud rozhodoval o odlianých pYedb~ných otázkách a své závry zalo~il na odlianém skutkovém stavu vci  cena povolenek byla v té dob odlianá, stejn jako po et bezplatn pYidlovaných povolenek, povolenky nebyly zaYazeny do kategorie investi ních nástrojo a povinnost vyYazovat povolenky jeat nevyvolávala rdousící efekt. St~ovatelka proto navrhla, aby Nejvyaaí správní soud pYedlo~il SDEU pYedb~né otázky týkající se toho, zda je ulo~ení pauaální pokuty v souladu s právem vlastnit majetek, s principem rovnosti mezi lenskými státy EU a se zásadou subsidiarity, a zda lze pYi výkladu pojmu vyaaí moc zohlednit cenové aoky a rdousící efekt.<br/>II.b Vyaaí moc<br/>[10] St~ovatelka je názoru, ~e ji byl ulo~en nepYimYený pen~itý trest. Ulo~ená pokuta je pro st~ovatelku likvida ní a má dopad také na stovky a~ tisíce dalaích osob. Okolnosti pYedcházející spáchání pYestupku pYitom naplHovaly libera ní dovod vyaaí moci. Cílem smrnice 2003/87/ES je pYijmout efektivní opatYení smYující k tomu, aby se pYedealo pokuaení nkterých provozovatelo nebo makléYo systém obcházet nebo s ním manipulovat. Práv tato situace ovaem podle ní nastala. Pro posouzení pYitom není rozhodující, jak okolnosti dopadaly na jiné subjekty, ale pouze na st~ovatelku. Ta se toti~ ocitla v situaci, v ní~ splnní povinností nebylo objektivn mo~né vzhledem k vnjaím, neovlivnitelným okolnostem. Jestli~e mstský soud uvedl, ~e st~ovatelka mla nakoupit povolenky bhem roku 2020, neadekvátn zohledHuje kontext. V roce 2020 se podniky nacházely ve zcela nepYedvídatelné a výjime né situaci zposobené pandemií, opakovan byl vyhlaaován nouzový stav, který ml dopad na ekonomiku a podnikatelské prostYedí. Podniky se tak zamYovaly zejména na udr~ení provozu a pYe~ití. Dynamika pandemie znemo~Hovala dlouhodobé plánování a investice. Jeliko~ byly podle st~ovatelky naplnny podmínky vyaaí moci, ml mstský soud od ulo~ené pokuty upustit.<br/>[11] Aplikace právních norem v oblasti emisních povolenek by podle st~ovatelky mla být citlivá na individuální okolnosti ka~dého pYípadu. V roce 2021 nabylo ú innosti naYízení vlády . 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepYímých náklado pro odvtví, u kterých bylo zjiatno zna né riziko úniku uhlíku v dosledku promítnutí náklado spojených s emisemi skleníkových plyno do cen elektYiny. Tento krok vlády ukazuje, ~e cena povolenek dosáhla takové úrovn, ~e vládní podpora byla nezbytná, aby podniky nebyly nadmrn zatí~eny. Výae ceny povolenek je pYitom rozhodujícím faktorem pro (ne)splnní zákonných povinností. St~ovatelka nemla k podpoYe pYístup.<br/>[12] Jestli~e mstský soud dospl k závru, ~e se o vyaaí moc nejednalo, ml dále zkoumat, zda okolnosti nenaplHují podmínky krajní nouze podle § 24 zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich (dále jen  zákon o odpovdnosti za pYestupky ).<br/>II.c Protiústavnost stanovené pokuty a její rozpor s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv<br/>[13] Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva plyne, ~e ulo~ení pauaální sankce je absolutn nepYípustné, a to zcela nezávisle na testu proporcionality. Mstský soud se ml proto zabývat samotnou nepYípustností sankce. St~ovatelka odkázala na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 1. 2022, Krayeva proti Ukrajin, stí~nost . 72858/13 (zejména body 31 34) a ze dne 9. 10. 2018, Gyrlyan proti Rusku, stí~nost . 35943/15 (zejména body 31 a 32).<br/>[14] Ustanovení § 20 odst. 2 zákona o obchodování s povolenkami je podle st~ovatelky protiústavní, neboe neumo~Huje ukládanou pokutu sní~it i od ulo~ení upustit. Protiústavní je takté~ § 9 odst. 1 ve spojení s § 20 odst. 1 tého~ zákona, neboe ukládá st~ovatelce povinnost, která má rdousící efekt. Nákup a vyYazování povolenek pYedstavuje  ekologickou daH , a proto by se na ni mly uplatnit zásady daHového práva, zejména pYedvídatelnost daHové povinnosti. Cena povolenek se pYitom neustále mní a její vývoj nelze pYedvídat, daHová povinnost tedy není stanovena pYedvídatelným a zákonným zposobem. Rdousící efekt spo ívá v nutnosti vynalo~it nepYedvídateln vysoké náklady na nákup povolenek a v následném ulo~ení a vymáhání likvida ní pokuty, ím~ se innost st~ovatelky stává bezú elnou a nemo~nou. Náhlý, výrazný a nepYedvídatelný vzestup cen emisních povolenek toti~ vytvoYil zásadní disproporci mezi ulo~enou povinností a reálnou mo~ností st~ovatelky. Podle judikatury Ústavního soudu pYitom platí, ~e pro konstatování protiústavnosti posta í, aby rdousící efekt dopadal bye jen na jediný subjekt.<br/>[15] Mstský soud vysokou pokutu odovodnil zájmem na ochran ~ivotního prostYedí a sni~ování skleníkových plyno na pYírodu a lidstvo, který v tomto konkrétním pYípad pYevá~í nad ochranou majetku a z toho vyplývajícím zákazem ukládání likvida ních pokut. St~ovatelka s tímto závrem nesouhlasí, neboe ochrana ~ivotního prostYedí a sni~ování skleníkových plyno nemo~e ospravedlnit ukládání pokuty, která by mla likvida ní ú inky na podniky. Zájem na ochran ~ivotního prostYedí musí být vyvá~en ochranou základních práv jednotlivco.<br/>II.d NepYezkoumatelnost napadeného rozsudku<br/>[16] Napadený rozsudek je podle st~ovatelky také nepYezkoumatelný ve vztahu k závrom o pou~itelnosti rozsudku SDEU Billerud. Mstský soud se dostate n nevypoYádal s rozdíly na trhu s povolenkami v období od vydání citovaného rozsudku v roce 2013 do sou asnosti. Pominul, ~e k nárustu cen doalo ji~ v bYeznu a dubnu 2021, které byly pro st~ovatelku klí ové. Nezabýval se ani airaími ekonomickými faktory v dob pandemie COVID19, zejména vzhledem k specifickým okolnostem týkajícím se st~ovatelky (její hospodáYské situaci a schopnosti reagovat na tento cenový vývoj).<br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>[17] }alovaný ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e argumenty vznesené v kasa ní stí~nosti jsou prakticky toto~né s argumentací uplatnnou v rozkladu a ~alob. Proto odkázal na svá vyjádYení v Yízení pYed mstským soudem a na správní rozhodnutí. S napadeným rozsudkem se ztoto~nil.<br/>[18] Vymezil se vaak proti námitce st~ovatelky vztahující se k naYízení vlády . 565/2020 Sb., neboe toto naYízení bylo pYijato za ú elem zavedení schématu státní podpory pro kompenzaci zvýaených náklado na elektYinu zposobených systémem obchodování s emisními povolenkami podle harmonizovaných pravidel a pYedcházení tak pYípadným únikom uhlíku. Mo~nost pYijetí této formy podpory pYímo umo~Huje smrnice a tento mechanismus je vyu~íván i v jiných lenských státech. Kompenzace nepYímých náklado tak nejsou dokladem pYília vysoké ceny emisních povolenek, nýbr~ do asným ochranným a motiva ním nástrojem pro sektory s vysokou obchodní a emisní intenzitou, kterým se cena povolenky promítá do ceny jimi spotYebované elektYiny a které by z dovodo zvýaených náklado na elektYinu mohly být nekonkurenceschopné v porovnání se zemmi, kde emise ~ádným poplatkem zatí~ené nejsou. ZaYízení st~ovatelky je naproti tomu energetickým zaYízením, které energii samo vyrábí, a náklady na emisní povolenky tak mo~e promítat do cen elektrické energie a tepla. ZároveH není ohro~eno konkurencí dodávek tepla z jiných zemí a pYípadné pYidlení kompenzace st~ovatelce by ji tak bezdovodn zvýhodHovalo. }alovaný proto navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl.<br/>IV. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[19] Nejvyaaí správní soud pYi posuzování kasa ní stí~nosti hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení. Kasa ní stí~nost je pYípustná, má rovn~ po~adované nále~itosti, byla podána v as a oprávnnou osobou. Dovodnost kasa ní stí~nosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ je povinen pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.). Po takto provedeném posouzení dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[20] Zákon o obchodování s povolenkami v rozhodném znní v § 9 odst. 1 stanovil, ~e [ú] astník systému obchodování nebo osoba, která byla v pYedchozím roce ú astníkem systému obchodování, jsou povinni ka~dý rok do 30. dubna vyYadit z obchodování postupem stanoveným pYímo pou~itelným pYedpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami mno~ství povolenek, které odpovídá mno~ství emisí v pYedchozím roce vykázanému a ovYenému zposobem stanoveným v § 15 zákona. Okam~ikem vyYazení pYestávají být povolenky obchodovatelné.<br/>[21] Podle § 20 zákona o obchodování s povolenkami v rozhodném znní platilo, ~e:<br/>1. Ú astník systému obchodování nebo osoba, která byla v pYedchozím roce ú astníkem systému obchodování, se dopustí pYestupku tím, ~e nevyYadí z obchodování povolenky podle § 9.<br/>2. Za pYestupek podle odstavce 1 lze ulo~it pokutu ve výai odpovídající ástce 100 EUR zvýaené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotYebitelských cen (HICP) vyjádYenou jako promrný ro ní index zmny cen za ka~dý ekvivalent tuny oxidu uhli itého, pro který nebyly ve lhot podle § 9 odst. 1 povolenky vyYazeny z obchodování [& ].<br/>[22] Podle l. 16 odst. 3 smrnice 2003/87/ES [ ]lenské státy zajistí, aby ka~dý provozovatel, který do 30. dubna ka~dého roku nevyYadí dosta ující mno~ství povolenek ke krytí svých emisí bhem pYedchozího roku, musel zaplatit pokutu za pYekro ení emisí. Pokuta za pYekro ení emisí iní 100 EUR za ka~dou tunu ekvivalentu oxidu uhli itého vypuatnou zaYízením, pro které provozovatel nevyYadil povolenky. [& ]<br/>IV.a PYezkoumatelnost napadeného rozsudku<br/>[23] Soud se nejprve zabýval namítanou nepYezkoumatelností napadeného rozsudku. Jak vyplývá z konstantní judikatury Ústavního soudu a Nejvyaaího správního soudu, máli být soudní rozhodnutí pYezkoumatelné, musí z nj být patrné, jaký skutkový stav vzal soud za rozhodný, jakým zposobem postupoval pYi posuzování relevantních skute ností a z jakých dovodo pova~uje argumentaci ú astníko Yízení za nedovodnou (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94; ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97; a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06; i rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003  130, . 244/2004 Sb. NSS; ze dne 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/2003  52; ze dne 1. 6. 2005, . j. 2 Azs 391/2004  62; a ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/2008  75). Meritorní pYezkum rozsudku je tak mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opYeno o dostatek relevantních dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  soud rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku. Sou asn z rozsudku musí být patrné, jak se správní soud vypoYádal se vznesenými ~alobními body a k nim se vztahující ~alobní argumentací.<br/>[24] St~ovatelka shledává nepYezkoumatelnost v otázce aplikovatelnosti rozsudku Billerud na její situaci a posouzení naplnní libera ního dovodu vyaaí moci. Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e napadený rozsudek je pYezkoumatelný. Na ob tyto otázky mstský soud obsáhle a dostate n pYesvd iv odpovdl (viz body 4548 napadeného rozsudku).<br/>[25] St~ovatelka také namítá, ~e se mstský soud ml zabývat také tím, zda okolnosti nenaplHují podmínky krajní nouze. Veakeré relevantní skutkové okolnosti pYitom podle ní pYed soudem tvrdila. Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e Yízení ve správním soudnictví je ovládáno dispozi ní zásadou. Soud má povinnost pYezkoumat napadené rozhodnutí zásadn v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2 s. Y. s.). }alobní body musí obsahovat jak skutkové, tak právní dovody, pro které ~alobce pova~uje ~alobou napadené rozhodnutí za nezákonné (srov. rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 20. 12. 2005, . j. 2 Azs 92/2005  58, . 835/2006 Sb.). St~ovatelka pYitom v Yízení pYed mstským soudem netvrdila, ~e by jednala za krajní nouze, a tedy ~e její jednání není pYestupkem. Mstský soud proto ani nemusel tuto úvahu provést.<br/>IV.b K povinnosti aplikovat správní uvá~ení a k (ne)moderaci pokuty mstským soudem<br/>[26] St~ovatelka namítá, ~e ~alovaný ml zvá~it ulo~ení ni~aí sankce nebo od sankce úpln upustit, resp. mstský soud ml pokutu moderovat, neboe zákonný text takový výklad umo~Huje. Aplikace rozsudku SDEU Billerud je podle nj pYitom nepYípadná, neboe se od doby vydání rozsudku situace na trhu s emisními povolenkami zmnila a povinnost povolenky vyYazovat tehdy jeat nevyvolávala rdousící efekt. Jestli~e jej soud pYesto aplikuje, naplHuje st~ovatel ina situace tam uvedenou výjimku vyaaí moci. Tato námitka je nedovodná.<br/>[27] St~ovatelka se mýlí, domníváli se, ~e eská právní úprava stanovující sankci pYipouatí dv rovnocenné varianty výkladu. A koli ustanovení § 20 odst. 2 zákona o obchodování s povolenkami stanovovalo, ~e za pYestupek lze ulo~it pokutu ve výai odpovídající ástce 100 EUR (nyní ú inné znní ji~ toto slovo neobsahuje), je tYeba pYipomenout, ~e jde o transpozici lánku 16 odst. 3 smrnice 2003/87/ES. Jak uvedl ji~ mstský soud (body 40 a~ 44 napadeného rozsudku), smrnice naopak nepYipouatí jiný výklad ne~ takový, ~e správní orgán ani soud nemají mo~nost stanovit jinou ne~ pauaáln stanovenou výai pokuty. Tento závr pYitom aproboval také SDEU ve vci Billerud (bod 42).<br/>[28] Nejvyaaí správní soud se neztoto~Huje s názorem st~ovatelky, ~e tento rozsudek je ji~ pYekonaný a nelze jej na nynjaí vc aplikovat. A koli SDEU rozhodoval v roce 2013 o úprav z roku 2006, kasa ní soud má ve shod s mstským soudem za to, ~e v rozhodném období nedoalo k takové zmn skutkových okolností ani právní úpravy, aby ji~ neplatila východiska, ze kterých SDEU ve vci Billerud vyael, a tedy aby ji~ neplatil závr, který SDEU u inil. Jak pYitom poukázal také mstský soud, pYimYenost sankce posuzoval SDEU i o dva roky pozdji, kdy v usnesení ze dne 17. 12. 2015, Bitter, C580/14, shledal pYimYenou také ji~ aktuální výai pokuty,  i kdy~ vnitrostátní soud nemo~e nijak upravit její výai (usnesení Bitter, bod 28). Je tak zYejmé, ~e z unijního práva nadále plyne, ~e lenské státy (a jejich vnitrostátní orgány) nemají jinou mo~nost, ne~ ulo~it za pYestupek podle § 20 odst. 1 zákona o obchodování s povolenkami pokutu v konkrétní výai ekvivalentu jedné tuny oxidu uhli itého. SDEU se pYitom ji~ vyjádYil nejen k výkladu l. 16 odst. 3 smrnice 2003/87/ES, ale pYezkoumal také jeho platnost (rozsudek Billerud, bod 42). Závry mstského soudu a ~alovaného tudí~ obstojí. Z tohoto dovodu neshledal ani dovod pYedlo~it SDEU pYedb~nou otázku, jedná se toti~ o acte eclairé.<br/>[29] Nejvyaaí správní soud upozorHuje, ~e vyYazení dosta ujícího mno~ství povolenek je povinností, pro její~ nesplnní ur uje smrnice 2003/87/ES fixní ástku, kterou musí provozovatel zaplatit. Jak uvedl SDEU v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, Nordzucker AG, C148/14, lánek 16 smrnice obsahuje dva rozné re~imy sankcí, upravené v prvním a tYetím odstavci. Pro sankce, jejich~ pravidla stanoví lenské státy podle l. 16 odst. 1, platí, ~e je nutno zkoumat jejich pYimYenost, neboe toto ustanovení ur uje, ~e sankce musí být ú inné, pYimYené a dostate n odrazující (srov. rozsudek velkého senátu SDEU ze dne 8. 3. 2022, Bezirkshauptmannschaft HartbergFürstenfeld, C205/20). To se ovaem neuplatní pro harmonizovanou pokutu uvedenou v l. 16 odst. 3 smrnice 2003/87/ES stanovenou striktn pouze pro poruaení povinnost vyYadit z obchodování takové mno~ství povolenek, které je vykázáno a ovYeno v souladu s l. 15 smrnice 2003/87/ES (rozsudek Nordzucker AG, body 29 a 30). Tato harmonizovaná fixní ástka je toti~ sou ástí nástroje regulace trhu s emisními povolenkami. Je toti~ spjata s tvorbou cen emisních povolenek, na ní~ je pYímo navázána  producent emisí má v~dy na výbr, zda prostYednictvím investic do technologií sní~í emise vypuatné do ovzduaí, nebo zda bude prostYedky investovat do poYízení pYísluaného mno~ství povolenek, které pak musí vyYadit, nebo zda namísto toho odvede tuto fixní ástku. Jde tak o sou ást této dynamiky investic a náklado, jejich~ spole ným ú elem je sní~ení produkce emisí. Podle kasa ního soudu to pak odovodHuje to, ~e pYi jejím ulo~ení se nezkoumají individuální pomry konkrétního producenta, který poruail povinnost vyYadit pYísluané mno~ství povolenek. <br/>[30] Pokud se jedná o otázku, zda nebyla naplnna podmínka vyaaí moci, kterou rozsudek Billerud uvádí jako výjimku ze zákazu zmny výae sankce, odpov na ni dostate n st~ovatelce podal mstský soud a kasa ní soud s tímto posouzením souhlasí. St~ovatelka ve své ~alobní argumentaci vztahovala vyaaí moc zejména k  drakonické výai cen emisních povolenek (str. 11 ~aloby). Z dokazování pYed mstským soudem ovaem nevyplynul významný nárost ceny v dob, která je relevantní pro posouzení naplnní podmínky vyaaí moci. <br/>[31] Mstský soud dospl k závru, ~e  neobvyklý rost cen, tzv. cenový aok, na trhu s emisními povolenkami se v dob rozhodné pro vyYazení povolenek z obchodování do 30. 4. 2021 neuskute nil (bod 47 napadeného rozsudku). Vyael toti~ z toho, ~e promrná cena emisní povolenky pro rok 2020 inila cca 25 EUR/t CO2, k 1. 4. 2021 emisní povolenka stála 42,47 EUR/t CO2, jeat v listopadu 2021 pYitom emisní povolenka stála 56,94 EUR/t CO2. Cena tak za ala znateln stoupat a~ na konci roku 2021, co~ je ovaem pro povinnost st~ovatelky vyYadit z obchodování povolenky do 30. 4. 2021 ji~ nepodstatné. Ani porovnání ceny emisních povolenek v roce 2021 s cenou v roce 2017 není pYípadná, neboe  jak sama st~ovatelka uvedla  bhem této doby probhly zmny systému obchodování s povolenkami, které mly na výai ceny povolenek vliv. Tyto zmny (a na n navázaný konstantní rost ceny) ovaem vycházejí z principu fungování celého systému (jak jej vysvtlil mstský soud v bod 47 napadeného rozsudku) a jsou s ním v souladu.<br/>[32] Ani pYijetí naYízení vlády . 565/2020 Sb. nesvd í o tom, ~e by mla být st~ovatelka jako výrobce energie ohro~ena natolik, aby zákonodárce pYistoupil k její ochran. Jak správn poukázal ~alovaný, toto naYízení je ur eno podnikom z energeticky náro ných odvtví. Jak vyplývá z dovodové zprávy k § 11 zákona o obchodování s povolenkami (který je zákonným podkladem pro vydání tohoto naYízení), zákonodárce naopak pYedpokládá, ~e výrobci energie promítnou vyaaí cenu povolenek do ceny energie ú tované tmto podnikom. To je také dovodem, pro  st~ovatelka nemla k podpoYe pYístup.<br/>[33] Nejvyaaí správní soud kone n ani neshledal, ~e by povinnost vyYadit emisní povolenky z obchodování zposobovala rdousící efekt. Poukazujeli st~ovatelka na vlastní ekonomickou situaci a okolnosti jejího podnikání, posta í odkázat na vypoYádání této námitky ji~ ~alovaným v napadeném rozhodnutí (které st~ovatelce zopakoval také mstský soud):  [n]eschopnost odvolatele splnit povinnost vyplývající ze zákona o obchodování s povolenkami vyplynula z jeho finan ní situace, kterou ministerstvu nepYísluaí hodnotit, pYi em~ ani není nikterak stanoveno, jak a na základ jakých podklado by mla být zohlednna. V souladu s odkazovanou judikaturou SDEU lze souhlasit s tím, ~e pYípadný zásah vyaaí moci mo~e být v Yízení o pYestupku zohlednn, musí se vaak jednat o skute ný zásah vyaaí moci, za jaký by mohla být pova~ována napYíklad ~ivelní katastrofa zasáhnuvaí zaYízení provozované odvolatelem, nikoliv vaak jeho finan ní situace i vývoj na trhu s emisními povolenkami. Jak dodal mstský soud, okolnosti vci svd í o tom, ~e  se ze strany ~alobce v pYípad poruaení povinnosti dle § 9 zákona o obchodování s emisními povolenkami nejednalo o ne ekanou i nepYedpokládatelnou situaci, jí~ by bylo zposobeno poruaení zákona; nýbr~ o skute nost, která nasvd uje spíae závru, ~e se ~alobce potýká se zásadním interním selháním organiza ních mechanismo ve svém podniku, jen~ mu brání dostát svým zákonným povinnostem (bod 51 napadeného rozsudku).<br/>[34] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e situace na trhu s emisními povolenkami na pYelomu let 2020 a 2021 nenaplnila pojem vyaaí moc. <br/>IV.c K zásahu do práva vlastnit majetek a zákazu ukládání likvida ních pokut<br/>[35] St~ovatelka namítá, ~e povinnost stanovená v § 20 zákona o obchodování s povolenkami je v rozporu s právem vlastnit majetek, tedy v rozporu s Listinou základních práv a svobod, s Úmluvou o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen  Úmluva ) a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a s Listinou základních práv Evropské unie. Na úrovni práva EU je také v rozporu s principem rovnosti mezi lenskými státy EU, zákazem diskriminace a zásadou subsidiarity výkonu pravomocí orgány EU. Tato námitka není dovodná.<br/>[36] Nejvyaaí správní soud pYedn pYipomíná, ~e právo vlastnit majetek není absolutní a mo~e být omezeno vnitrostátním, resp. unijním právem.<br/>[37] Základním východiskem úvah kasa ního soudu je skute nost, ~e SDEU ji~ jednozna n vyslovil, ~e z unijního práva plyne nemo~nost vnitrostátních orgáno a soudo zmnit výai pokuty za nevyYazení emisních povolenek z obchodování. Ve vci Billerud pYitom dospl k závru, ~e stanovení pauaální pokuty nebylo v rozporu se zásadou proporcionality, která vy~aduje, aby prostYedky zavedené ustanovením unijního práva byly zposobilé k uskute nní legitimních cílo sledovaných dot enou právní úpravou a nepYekra ovaly meze toho, co je k dosa~ení tchto cílo nezbytné (rozsudek Billerud, body 34 a 42). PYesto~e se výslovn nezabýval rozporem stanovené sankce s jinými st~ovatelkou namítanými principy explicitn, nelze jen z tohoto dovodu dovozovat, ~e se jedná o otázku nezodpovzenou. PYi zkoumání proporcionality sankce musel nutn SDEU zvá~it zásah do práva na majetek  neboe to je pYi ukládaní finan ních sankcí práv protikladem zájmu na pYísnosti sankce (vyaaí pokut)  a soulad s dalaími zásadami unijního práva. <br/>[38] Pokud jde o rozpor s Listinou základních práv a svobod, platí, ~e Ústavní soud pova~uje evropské institucionální zajiatní standardu ochrany lidských práv a základních svobod za kompatibilní se standardem zajiaeovaným na základ ústavního poYádku eské republiky (nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 19/08, . 446/2008 Sb., bod 197; i ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 50/04). Neaplikovat právo Evropské unie pYitom lze pouze zcela výjime n,  pokud by vývoj v ES, resp. EU, ohro~oval samotnou podstatu státní svrchovanosti R nebo podstatné nále~itosti demokratického právního státu, bylo by tYeba trvat na tom, aby se tchto pravomocí optovn ujaly vnitrostátní orgány R, pYitom platí, ~e k ochran ústavnosti je povolán Ústavní soud ( l. 83 Ústavy R) (viz tamté~).<br/>[39] Obdobné platí pro standard ochrany zajiaeovaný Úmluvou. Evropský soud pro lidská práva stanovil domnnku, ~e jeli mezinárodní organizace, na ni~ orgány lenského státu pYenesly ást svých pravomocí (Evropská unie), s to garantovat srovnatelnou, bye ne nezbytn identickou, míru ochrany základních práv jako Úmluva, pak je nutno pYedpokládat, ~e plníli stát své závazky vyplývající z lenství v této mezinárodní organizaci (Evropské unii), jedná i v souladu se svými závazky vyplývajícími z Úmluvy [srov. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve vci Bosphorus Hava Yollari Turzim ve Ticaret Anonim Sirketi proti Irsku ze dne 30. 6. 2005, . stí~nosti 45036/98, body 152 a~ 158; i nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/08; nebo ze dne 8. 4. 2021, sp. zn. II. ÚS 3345/20, bod 29]. Ve vztahu k Evropské unii a unijnímu právu má pak Evropský soud pro lidská práva za to, ~e základním právom jednotlivco poskytují srovnatelnou míru ochrany jako Úmluva (rozsudky velkého senátu ve vci Avotina proti Lotyasku, ze dne 23. 5. 2016, . 17502/07, bod 103; i ve vci M. S. S. proti Belgii a Xecku ze dne 21. 1. 2011, . 30696/09, bod 338). Shora uvedená domnnka se neuplatní, pokud jednání státu alo nad rámec povinností plynoucích z lenství v této mezinárodní organizaci (Evropské unii) nebo pokud stát poskytl základním právom zaru eným Úmluvou zcela zjevn nedostate nou ochranu.<br/>[40] Tyto pYedpoklady se uplatní také v nynjaí vci.<br/>[41] Nejvyaaí správní soud nesouhlasí se st~ovatelkou v tom, ~e by aplikace norem v oblasti emisních povolenek mla být zvláae citlivá na individuální okolnosti ka~dého pYípadu. Naopak, SDEU ve vci Billerud vylo~il, ~e ú el systému, resp. pYinejmenaím harmonizované pokuty, je pYesn opa ný (srov. rozsudek Billerud, bod 25). PYísnost je potYeba jak u stanovení celkového mno~ství pYidlovaných povolenek (bod 26 tamté~), tak i u trestání pro jejich nevyYazení: [p]ovinnost vyYadit povolenky [...] a odpovídající pauaální pokuta [...] se toti~ unijnímu zákonodárci pYi snaze o dosa~ení legitimního cíle vytvoYení fungujícího systému obchodování s povolenkami na emise ekvivalentu oxidu uhli itého zdály nezbytné k tomu, aby se pYedealo pokuaení nkterých provozovatelo nebo makléYo obcházet nebo manipulovat systém prostYednictvím spekulací na cenu, mno~ství, lhoty nebo slo~ité finan ní produkty, je~ vznikají na ka~dém trhu [...] relativn vysoká úroveH pokuty je odovodnna potYebou pYísného a v celé Unii soudr~ného trestání nesplnní povinnosti vyYadit dostate né mno~ství povolenek. (bod 39 tamté~). <br/>[42] Systém obchodování s emisními povolenkami má toti~ za cíl sní~it emise skleníkových plyno do atmosféry na úroveH, je~ brání nebezpe ným dosledkom vzájemného posobení lidstva a klimatického systému, a tedy chránit ~ivotního prostYedí (rozsudek Billerud, bod 27). Povinnost vyYadit povolenky z obchodování je jedinou povinností, ke které smrnice 2003/87/ES pYiYazuje konkrétní sankci, ani~ by její výai i podmínky jejího ukládání ponechala na rozhodnutí lenských státo. Do volby takové výae ástky fixn stanovené unijním zákonodárcem  se promítlo politické smYování v kontextu, v nm~ bylo nutné elit záva~ným obavám v oblasti ~ivotního prostYedí. [& ] S cílem pYispt ke splnní závazko Evropské unie a jejích lenských státo vyplývajících z Kjótského protokolu tedy unijní zákonodárce musel sám posoudit a zvá~it budoucí a nejisté ú inky svého zásahu (rozsudek Billerud, bod 36).<br/>[43] Konkrétní výae pokuty je stanovena pro ka~dý ekvivalent tuny oxidu uhli itého. To znamená, ~e se pYímou úmrou odvíjí od míry poruaení zákonné povinnosti. Vyaaí pokuta tak hrozí vtaím zne iaeovatelom, kteYí mli povinnost vyYadit z obchodování vtaí po et povolenek. Bude tak zpravidla odviset od skute nosti, ~e se jedná o rozsáhlý provoz, který by ml ovaem zároveH generovat vtaí zisk.<br/>[44] ZároveH je její výae úzce spjata se akodou, kterou mno~ství emisí oxidu uhli itého, za které jsou povolenky vyYazovány, zposobuje na ~ivotním prostYedí. Jak uvedl ji~ mstský soud,  [k] vypouatní skleníkových plyno dochází ji~ pYi samotném provozu ~alobce, pYi em~ ~alobce není objektivn schopen se podílet na minimalizaci akod na ~ivotním prostYedí nákupem emisních povolenek a dostát svým povinnostem (bod 51 napadeného rozsudku). Tuto akodu odborné studie vy íslují v Yádu vyaaích desítek a~ stovek EUR i USD na jednu tunu oxidu uhli itého (napadené rozhodnutí, str. 10), akoda tedy zhruba odpovídá sankci, která je za pYestupek stanovena. }alovaný nicmén v napadeném rozhodnutí upozornil, ~e i toto vy íslení je problematické, neboe nezahrnuje i akody nevy íslitelné (jako napY. zdraví, lidský ~ivot, poakození biodiverzity, aj.).<br/>[45] Systém obchodování s emisními povolenkami dává zne iaeovatelom na výbr alokovat své finan ní prostYedky buto do stále zvyaující se ceny povolenek (popY. pokuty za neodvedení stanoveného po tu povolenek), nebo pYejít na jiný zposob výroby tepla, který sní~í jejich emise a tím i nálady spojené s nákupem povolenek. Jak výsti~n uvedl mstský soud:  i samotný zposob fungování systému pro obchodování s emisními povolenkami brání soudu upYednostnit v daném pYípad ochranu majetkových práv ~alobce a pYedejít ulo~ení likvida ní pokuty, neboe by tím doalo ke znemo~nní Yádného fungování systému EU ETS, je~ má pYispt k ochran ~ivotního prostYedí a ke splnní závazko Evropské unie a jejích lenských státo vyplývajících z Kjótského protokolu. Tento právní závr pak ve své podstat odstraauje tYetí subjekty od toho, aby jednaly v rozporu se zákonem, a sou asn spoléhaly na povinnost správních orgáno a soudo, které nebudou moci ukládat sankce dle zákona (a Smrnice); tudí~, ~e se nebude moci zamezit situaci, kdy bez ohledu na to, jakou výai povolenek nevyYadí, bude jim de facto ukládána stejná i natolik nízká sankce, ~e se to na jejich majetkové podstat neprojeví, pYíp. v minimální míYe (bod 53 napadeného rozsudku).<br/>[46] Nelze také odhlédnout od skute nosti, ~e soudy, a to i ty evropské, zohledHují zmnu klimatu a zdorazHují potYebu jeho ochrany jako~to dole~itý veYejný zájem (srov. napY. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve vci Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a ostatní proti `výcarsku, ze dne 9. 4. 2024, . stí~nosti 53600/20). S tím ovaem nutn souvisí omezení jiných lidský práv, a to i práva vlastnit majetek.<br/>[47] Ze shora uvedeného je zYejmé, ~e nastoupení jiných systémo ochrany lidských práv pYi aplikaci unijního práva pYichází v úvahu pouze jako ultima ratio, tedy jako hrani ní pojistka v pYípad, kdy~ by ochrana na unijní úrovni systémov selhala. V daném pYípad se vaak nejedná o takovou výjime nou situaci, která by odovodnila nutnost odchýlit se od pYedpokladu ekvivalentní ochrany systémo chránících lidská práva v ústavním poYádku R a dle Úmluvy.<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>[48] Napadený rozsudek mstského soudu je zákonný. Nejvyaaí správní soud proto z výae uvedených dovodo kasa ní stí~nost v souladu s § 110 odst. 1 vty druhé s. Y. s. zamítl.<br/>[49] O nákladech Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka nemla ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. }alovanému ~ádné náklady Yízení nad rámec jeho úYední innosti nevznikly, a soud mu proto náhradu náklado Yízení nepYiznal.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 28. bYezna 2025<br/><br/><br/>Ivo Pospíail <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>