<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 21/2024- 30 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 31 Af 21/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco JUDr. Václava `tencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve vci:<br/>~alobce: HTT ENGINEERING, spol. s r.o., I O: 03055035<br/>sídlem Cimburkova 567/10, 612 00 Brno<br/>zastoupený advokátem Mgr. Ing. Michalem Hanychem, LL.M.<br/>sídlem Bubenská 1158/17, 170 00 Praha 7<br/><br/>proti<br/>~alovanému: Finan ní úYad pro Jihomoravský kraj<br/> sídlem námstí Svobody 4, 602 00 Brno<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 23. 5. 2024, . j. 1820162/24/3003-52521-705382,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. }alovaný vydal dne 12. 2. 2024 vyrozumní . j. 441850/24/3003-52521-712936, kterým ~alobci nepYiznal úrok z nesprávn stanovené dan podle § 254 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád. Námitky ~alobce proti tomuto vyrozumní ~alovaný zamítl rozhodnutím ze dne 23. 5. 2024, . j. 1820162/24/3003-52521-705382.<br/>II. Stanoviska ú astníko Yízení<br/>2. }alobce se domáhá zruaení vyrozumní i napadeného rozhodnutí a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení. Namítá, ~e tato rozhodnutí jsou nezákonná, jeliko~ ~alovaný nezohlednil unijní právní úpravu, resp. judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen  SDEU ). Nebyla mu toti~ kompenzována nemo~nost disponovat s finan ními prostYedky, které vynalo~il na úhradu dan, je~ mu byla domYena (nepravomocným) dodate ným platebním výmrem; sám byl ovaem v této situaci asymetricky vystaven hrozb placení úroko z prodlení. }alobce poukazuje na po~adavek konformního výkladu vnitrostátního práva prizmatem ú elu smrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o spole ném systému dan z pYidané hodnoty (dále  smrnice o DPH ). SDEU judikuje, ~e lenské státy mají povinnost vrátit dan vybrané v rozporu s unijními právními pYedpisy spolu s úroky; ~alobce má tedy nárok získat nazpt nejen neoprávnn vybranou ástku, ale také kompenzaci za její nedostupnost. Jeliko~ neexistuje unijní úprava pro tento nárok, je v pravomoci ka~dého lenského státu stanovit pravidla, za kterých budou tyto úroky hrazeny; dané podmínky vaak musí být v souladu se zásadami rovnocennosti, efektivity a daHové neutrality. Vnitrostátní právní úprava i judikatura Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) je dle nj s unijními pYedpisy v rozporu. K asymetrii mezi jeho sankcionováním za mo~nou opo~dnou úhradu dan a odpovdností ~alovaného za její nesprávné domYení dochází proto, ~e sank ní úrok vo i daHovému subjektu není vázán na náhradní splatnost domYené dan, ale b~í od po átku. }alobce pova~uje za nezbytné, aby se krajský soud obrátil na SDEU s pYedb~nou otázkou, zda je § 254 daHového Yádu v souladu s l. 183 smrnice o DPH.<br/>3. }alovaný je pYesvd en, ~e postupoval v souladu s právními pYedpisy, pro e~ navrhuje, aby soud podanou ~alobu zamítl jako nedovodnou. Konstatuje, ~e bylo pln na voli ~alobce, jestli domYenou daH uhradí pYedem, i zda vy ká její splatnosti. A~ do tohoto okam~iku vaak nebyl vystaven riziku mo~ného vymáhání domYené daHové povinnosti. Sou asn ~alovaný zdorazHuje, ~e riziku placení úroko z prodlení spole n s úhradou dan se ~alobce vystavil sám, neboe to byl on, kdo ml povinnost svou daH Yádn tvrdit a zaplatit; pokud tak neu inil a kvoli jeho pochybení mu byla daH následn domYena, musí nést s tím spojená rizika. Jestli~e by si ~alobce byl jist, ~e svou daHovou povinnost tvrdil a zaplatil správn, nedává smysl, pro  by domYenou daH uhradil jeat pYed její splatností. Nebyl znevýhodnn tím, ~e nemohl voln nakládat se svými finan ními prostYedky. `lo o dosledek jeho vlastní volby, nikoliv vykonatelného rozhodnutí správce dan. }alovanému není známo, ~e by § 254 daHového Yádu byl v rozporu s unijním právem. }alobce navíc nezohledHuje zcela odlianý charakter a ú el obou úroko.<br/>4. }alobce v replice uvádí, ~e zásada ukládající lenským státom povinnost vrátit ástky daní vybrané v rozporu s unijními právními pYedpisy spolu s úroky vyplývá práv z unijního práva. }alovaný má povinnost vydat zákonné rozhodnutí o domYení dan. Pokud by bylo shledáno nezákonné, tak s ohledem na princip právní jistoty a presumpci správnosti správního rozhodnutí má kompenzovat toto nezákonné rozhodnutí úhradou úroko z nesprávn vymYené dan. }alobce domYenou daH zaplatil proto, ~e pYedpokládal, ~e správce dan ví lépe ne~ on, jaká má být výsledná daH. Práv presumpce správnosti správních rozhodnutí je dovodem pro existenci repara ních nároko.<br/>III. Posouzení vci krajským soudem<br/>5. Krajský soud v Brn na základ v as podané ~aloby pYezkoumal napadené rozhodnutí ~alovaného v mezích ~alobních bodo [§ 75 odst. 2 vta první zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. )], a Yízení pYedcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správních orgáno (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Své rozhodnutí soud zalo~il na obsahu správního spisu, nad jeho~ rámec nebylo potYeba provádt dokazování.<br/>6. Ze správního spisu vyplývá, ~e ~alobce podal daHové pYiznání k dani z pYidané hodnoty (dále jen  DPH ) za zdaHovací období listopad 2020. }alovaný vydal dne 19. 4. 2022 dodate ný platební výmr, jím~ ~alobci domYil DPH za pYedmtné zdaHovací období ve výai 712 609 K  a stanovil mu penále v ástce 142 521 K . }alobce dne 22. 4. 2022 domYenou daH a penále správci dan uhradil a poté dne 23. 4. 2022 podal odvolání proti dodate nému platebnímu výmru. Odvolací finan ní Yeditelství následn dodate ný platební výmr rozhodnutím ze dne 7. 12. 2023 zruailo a Yízení zastavilo. }alobce následn podal ~ádost o vrácení pYeplatku a uhrazení úroko z nesprávn stanovené dan. }alovaný vrátil ~alobci pYeplatek na dani, ovaem dne 12. 2. 2024 vydal vyrozumní, kterým mu nepYiznal úrok z nesprávn stanovené dan. Proti tomuto vyrozumní podal ~alobce námitky, které ~alovaný dne 23. 5. 2024 napadeným rozhodnutím zamítl.<br/>7. Mezi ~alobcem a ~alovaným není ~ádného skutkového sporu. Shodnou se té~ na tom, ~e domYená daH se nikdy nestala splatnou. Podstatou tohoto Yízení je tedy toliko posouzení právní otázky, zda ~alobci (dobrovoln uhradivaímu doposud nesplatnou daH domYenou mu nepravomocným platebním výmrem) vznikl nárok na úrok z nesprávn stanovené dan, i nikoliv.<br/>8. Podle § 254 odst. 2 písm. a) daHového Yádu platí, ~e  úrok z nesprávn stanovené dan vzniká ode dne následujícího po náhradním dni splatnosti dan, nebo doalo-li k její úhrad pozdji, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, pou~ití nebo pYevedení, nejpozdji vaak do uplynutí lhoty pro její vrácení. <br/>9. Ke vzniku nároku na úrok z neoprávnného jednání správce dan NSS konstatoval, ~e  je tYeba splnní dvou podmínek, tj. 1) dojde ke zruaení, zmn nebo prohláaení nicotnosti rozhodnutí o stanovení dan z dovodu nezákonnosti nebo z dovodu nesprávného úYedního postupu správce dan a 2) ji~ nastala splatnost nesprávn stanovené dan, resp. doalo k její úhrad, v pYípad zaplacení po splatnosti. Pokud rozhodnutí správce dan nebylo vykonatelné, a daHový subjekt se tudí~ nemusel obávat vymáhání splnní daHové povinnosti ze strany správce dan, pak nárok na úrok z neoprávnného jednání správce dan nemohl vzniknout, neboe nenastala splatnost dan (rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2018, . j. 9 Afs 192/2017-37, body 7-8; shodn rozsudek ze dne 28. 8. 2014, . j. 7 Afs 94/2014-53, . 3260/2015 Sb. NSS.). Tento právní názor NSS ve své následné rozhodovací praxi setrvale opakuje. Trvá na tom, ~e pokud daHový subjekt plní na základ platebního výmru, proti nmu~ ovaem podal odvolání, pak mu  nenále~í úrok z neoprávnného jednání správce dan z ástek, které pYípadn v období mezi vydáním platebního výmru a rozhodnutím o odvolání uhradil (rozsudek NSS ze dne 25. 3. 2021, . j. 7 Afs 354/2019-25, bod 19; shodn rozsudky NSS ze dne 28. 7. 2022, . j. 1 Afs 47/2022-40, bod 24; ze dne 26. 7. 2023, . j. 1 Afs 163/2022-46, bod 18; ze dne 29. 11. 2023, . j. 8 Afs 80/2022-40, bod 14; ze dne 21. 10. 2024, . j. 9 Afs 111/2024-38, bod 31; ze dne 21. 10. 2024, . j. 8 Afs 186/2023-48). NSS pYitom vyslovil, ~e dovod, pro  nárok na úrok podle § 254 daHového Yádu v situaci zaplacení dan pYed splatností dodate ného platebního výmru nevzniká, pova~uje za jednozna n objasnný (rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2021, . j. 8 Afs 141/2020-33, bod 14). NepYisvd il ani argumentaci, ~e domYená daH byla pYed její splatností uhrazena kvoli soukromoprávní povinnosti statutárního orgánu daHového subjektu jednat s pé í Yádného hospodáYe, neboe z pohledu daHové zákonné úpravy je nepodstatné, která z mo~ných cest byla v daný okam~ik ze soukromoprávního pohledu správnjaí. Zvolený postup neopravHuje daHový subjekt ani v pYípad jeho kone né vcné výhry v soudním Yízení správním ~ádat úroky od jiného okam~iku, ne~ který stanoví zákon.  Skute nost, ~e nepravomocn stanovené nesplatné domYené daHové povinnosti na základ vyhodnocení shora uvedeného rizika (konkrétn rizika vcné prohry v nalézacím Yízení) uhradil, mu ~ádné právo na finan ní kompenzaci v podob úroku z neoprávnného jednání správce dan nezakládá (rozsudek NSS ze dne 23. 11. 2022, . j. 9 Afs 124/2022-41, bod 36; ústavní stí~nost odmítnuta usnesením ÚS ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. IV.ÚS 229/23).<br/>10. NSS se ji~ zabýval také argumentací poukazující na srovnání právní úpravy úroku z nesprávn stanovené dan dle § 254 daHového Yádu s úrokem z prodlení hrazeným daHovým subjektem dle § 252 daHového Yádu. PYedn poukázal na to, ~e  dYívjaí úhrada dan, bye by se ukázala jako nesprávn stanovená (vymYená i domYená), nezposobuje vznik nároku na úrok z neoprávnného jednání správce dan (srov. Kaniová. L. KomentáY k § 254. In. ASPI). Pro ú ely § 254 odst. 1 daHového Yádu je tYeba pracovat s náhradní splatností dan práv proto, ~e  úrok je pen~itou sankcí za nezákonné rozhodnutí i nesprávný úYední postup vedoucí ke stanovení dan v nesprávné výai (viz dikce  na základ tohoto rozhodnutí nebo  v souvislosti s tímto rozhodnutím ). Proto je logické, ~e splatnost dan je tYeba v takovém pYípad odvíjet od náhradních lhot stanovených rozhodnutími správce dan. Naopak  úrok z prodlení je sank ním mechanismem stíhajícím daHový subjekt, pokud neuhradí splatnou daH nejpozdji v den její splatnosti. ZároveH plní i motiva ní funkci, neboe vede daHový subjekt k dodate nému splnní jeho daHové povinnosti. (& ) Je pravdou, ~e pro ú ely výkladu ustanovení § 252 odst. 2 daHového Yádu platí ustálený výklad, ~e náhradní lhota splatnosti nemá vliv na bh úroku z prodlení, který se po ítá od lhoty povodní splatnosti. Je tomu ale tak proto, ~e jde o motivaci daHového subjektu k tvrzení a zaplacení dan, a to cestou  opo~dného daHového pYiznání. Jakkoliv v tomto ohledu lze st~ovateli pYisvd it, ~e v pYípad neuhrazení dan v termínu povodní splatnosti elí riziku pYedepsání úroku z prodlení, nemní to nic na tom, ~e pro ú ely ustanovení § 254 odst. 1 daHového Yádu je tYeba vycházet z jiného pojetí splatnosti dan (rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2023, . j. 5 Afs 363/2020-48, body 74-76; ústavní stí~nost odmítnuta usnesením ÚS ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. I. ÚS 1678/23).<br/>11. Je tYeba poukázat také na to, ~e NSS ji~ odmítl návrh na pYedlo~ení této právní otázky rozaíYenému senátu s tím, ~e neshledává ~ádné dovody pro odchýlení se od jejího dosavadního Yeaení (rozsudek NSS ze dne 29. 11. 2023, . j. 8 Afs 80/2022-40, bod 15). Kone n rozhodovací praxi kasa ního soudu akceptoval také Ústavní soud (dále jen  ÚS ), který vyslovil:  pYedmtem sporu byla otázka pYiznání nároku na úrok z uhrazené dan a jeho pYísluaenství, a to ji~ ode dne zaplacení nebo od splatnosti výmro. Ústavní soud pYipomíná, ~e smyslem tohoto úroku je pokrýt výai majetkové akody, která vznikne v dosledku nezákonného rozhodnutí i nesprávného úYedního postupu, a to  ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávn stanovené dan, nebo doalo-li k úhrad nesprávn stanovené dan pozdji, ode dne její úhrady . Jazykový výklad pYipouatí pouze výklad ve smyslu vázanosti na splatnost domYené daHové povinnosti i pozdjaí úhrady této domYené daHové povinnosti [viz usnesení ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 2315/21 a rozsudek Nejvyaaího správního soudu sp. zn. 9 Afs 192/2017]. Mimo to, úrok bylo bez ohledu na zmnu právní úpravy mo~né pYiznat v~dy a~ po splatnosti nezákonn vymYené nebo domYené dan (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu sp. zn. 9 Afs 192/2017 a ze dne 28. 8. 2014 sp. zn. 7 Afs 94/2014) [usnesení ÚS ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. IV ÚS 229/23, body 13-14].<br/>12. }alobce má za to, ~e § 254 daHového Yádu je v rozporu s unijní právní úpravou, resp. ~e shora prezentovaná judikatura vnitrostátních soudo je neslu itelná se závry SDEU. Poukazuje na konkrétní pasá~e nkterých rozhodnutí SDEU, v nich~ vaak podle názoru zdejaího soudu nebyl vysloven ~ádný právní názor, který by dosavadní rozhodovací praxi NSS vyvracel.<br/>13. V rozsudku ze dne 19. 7. 2012 ve vci C-591/10 Littlewoods Retail SDEU konstatoval, ~e  nárok na vrácení daní vybraných v lenském stát v rozporu s pravidly unijního práva je dosledkem a doplHkem práv pYiznaných jednotlivcom ustanoveními unijního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem [odst. 24];  pokud lenský stát vybral dan v rozporu s pravidly unijního práva, právní subjekty mají nárok na vrácení nejen neoprávnn vybrané dan, ale rovn~ ástek vyplacených tomuto státu nebo tímto státem zadr~ených v pYímé souvislosti s touto daní. To zahrnuje rovn~ ztráty pYedstavované nemo~ností disponovat pen~ními ástkami v dosledku pYed asné splatnosti dan [odst. 25];  zásada ukládající lenskému státu povinnost vrátit ástky daní vybrané v rozporu s unijními právními pYedpisy spolu s úroky, vyplývá z tchto právních pYedpiso [odst. 26]. V rozsudku ze dne 23. 4. 2020 ve vci C-13/18 Sole-Mizo Zrt SDEU uvedl, ~e  lenské státy mají povinnost vrátit dan vybrané v rozporu s unijními právními pYedpisy spolu s úroky. A koliv pYi neexistenci unijní právní úpravy pYísluaí vnitrostátnímu právnímu Yádu ka~dého lenského státu stanovit podmínky, za kterých musí být takové úroky uhrazeny, zejména sazbu a zposob výpo tu tchto úroko, musí být tyto podmínky nicmén v souladu se zásadami rovnocennosti a efektivity, jako~ i se zásadou daHové neutrality [odst. 30];  pokud jde o podmínky, za kterých jsou takové úroky vypláceny, z judikatury uvedené v bod 37 tohoto rozsudku vyplývá, pYi neexistenci unijní právní úpravy v této oblasti pYísluaí stanovení podmínek pro úhradu takových úroko, s výhradou dodr~ení zejména zásad rovnocennosti a efektivity, vnitrostátním právním Yádom lenských státo [odst. 65]. V rozsudku ze dne 9. 9. 2021 ve vci C-100/20 Hauptzollamt B SDEU zopakoval, ~e  pokud lenský stát vybral dan v rozporu s pravidly unijního práva, jednotlivci mají nárok na vrácení nejen neoprávnn vybrané dan, ale rovn~ ástek zaplacených tomuto státu nebo tímto státem zadr~ených v pYímé souvislosti s touto daní. To zahrnuje rovn~ ztráty pYedstavované nemo~ností disponovat pen~ními ástkami v dosledku pYed asné splatnosti dan. Z této judikatury vyplývá, ~e zásada ukládající lenskému státu povinnost vrátit ástky daní vybrané v rozporu s unijním právem spolu s úroky vyplývá z tohoto práva [odst. 27]. Kone n v rozsudku ze dne 28. 4. 2022 ve spojených vcech C-415, C-419 a C-427/20 Geflügel a dalaí vyslovil, ~e  ka~dý adresát veYejné správy, kterému vnitrostátní orgán ulo~il povinnost zaplatit daH, clo nebo jiný poplatek v rozporu s unijním právem, má na základ unijního práva nejen nárok získat nazpt od tohoto lenského státu neoprávnn vybranou pen~ní ástku, nýbr~ i úroky, které mají kompenzovat nedostupnost této ástky [odst. 52].<br/>14. Ze ~alobcem odkazované judikatury SDEU dle krajského soudu vyplývá toliko nárok daHového subjektu, od nj~ stát neoprávnn (v rozporu s pravidly unijního práva) vybral daH, aby mu byla vrácena nejen tato daH, ale i ur itá ástka (úrok) kompenzující finan ní ztráty zposobené nemo~ností disponovat s danými pen~ními prostYedky. Podmínky stanovení, výpo tu a hrazení takové kompenzace jsou ovaem na lenském státu, který je v tomto ohledu limitován pouze zásadami 1/ rovnocennosti, 2/ efektivity a 3/ daHové neutrality.<br/>15. PYedn je nutno konstatovat, ~e podle vnitrostátní právní úpravy (§ 254 daHového Yádu) i ji interpretující judikatury NSS má daHový subjekt nárok na úrok z nesprávn stanovené dan, tedy na finan ní kompenzaci za zadr~ování pen~ních prostYedko vybraných státem na základ rozhodnutí orgánu veYejné správy, které bylo následn shledáno nezákonným, a to mimo jiné i pro rozpor s evropským právem. Sama kruciální podstata citované judikatury SDEU pojednávající o existenci tohoto kompenza ního nároku je tedy ve vnitrostátním právu naplnna; ostatn to ~alobce ani nepopírá. PYedmtem sporu je spíae konstrukce tohoto nároku, konkrétn po átek doby, za ni~ je daný úrok vyplácen. eská republika pYijala vlastní úpravu, podle ní~ nárok na úrok z nesprávn stanovené dan vzniká  ode dne následujícího po náhradním dni splatnosti dan . Krajský soud pYitom nedospl k závru, ~e by taková právní úprava odporovala výae uvedeným zásadám plynoucím z judikatury SDEU.<br/>16. Zásada rovnocennosti v unijním kontextu znamená, ~e podmínky soudních Yízení ur ených k zajiatní ochrany práv, která jednotlivcom vyplývají z unijního práva, nesmjí být mén pYíznivé ne~ ty, které se týkají obdobných Yízení na základ vnitrostátního práva (nález ÚS ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. III. ÚS 3997/19, bod 31; rozsudky NSS ze dne 12. 10. 2022, . j. 7 Afs 134/2022-29, bod 17; ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/2019-47, bod 34). }alobce neuvádí, v em konkrétn by dle nj mly být podmínky tohoto soudního Yízení týkající se ochrany jeho tvrzeného práva na úrok z neoprávnn stanovené dan mén pYíznivé ne~ podmínky Yízení o tch nárocích, které z unijního práva neplynou. Soud ~ádnou takovou nerovnost neshledal.<br/>17. Zásada efektivity lenským státom zakazuje stanovit podmínky soudních Yízení ve vci nároko plynoucích z unijního práva takovým zposobem, aby v praxi znemo~Hovaly nebo nadmrn zt~ovaly výkon práv pYiznaných unijním právním Yádem (rozsudky SDEU ze dne 24. 10. 2013 ve vci C431/12 Rafinria Steaua Român, i ze dne 26. 9. 2018 ve vci C-180/17 X. Y.; dále jako shora nález sp. zn. III. ÚS 3997/19 a rozsudky . j. 7 Afs 134/2022-29 a . j. 1 Afs 445/2019-47). Ani v tomto pYípad vaak ~alobce neargumentuje, v em pYesn dle nj tkví praktické (administrativní) znemo~nní uplatnní takového nároku. Naopak soud poukazuje na to, ~e vnitrostátní právní úprava je zalo~ena na tom, ~e daHovému subjektu nárok na úrok z nesprávn stanovené dan vzniká za splnní zákonných podmínek ex lege; správce dan je povinen pYipsat tento úrok do evidence daní na osobní daHový ú et daHového subjektu do 15 dno ode dne, kdy se zruaovací rozhodnutí (nadYízeného správce dan i soudu) stalo ú inným, resp. byla prohláaena neoprávnnost vymáhání, a to ani~ jej musel daHový subjekt u správce dan samostatn uplatHovat (MATYÁ`OVÁ, L., GROSSOVÁ, M. E. DaHový Yád: KomentáY. [Systém ASPI]. Nakladatelství Leges, 2015, § 254). Dle názoru krajského soudu tedy rozhodn nelze hovoYit o tom, ~e by  výkon takového nároku by spojen s nadmrnými obtí~emi, pakli~e jej daHový subjekt vobec nemusí u správce dan uplatHovat.<br/>18. Zásada daHové neutrality pak vy~aduje nahrazení hospodáYské zát~e vyplývající z protiprávního zadr~ování ástek dan (rozsudek SDEU ze dne 23. 4. 2020 ve vci C-13/18 Sole-Mizo Zrt bod 49; rozsudek NSS . j. 7 Afs 134/2022-29, bod 17). V procesní rovin se tato zásada projevuje zejména tím, ~e vrácení dan musí být uskute nno v pYimYené lhot, a to bu v hotovosti, nebo v rovnocenných prostYedcích, a pYijatý zposob vrácení nesmí pro plátce dan v ~ádném pYípad zahrnovat jakékoli finan ní riziko (rozsudek SDEU ze dne 10. 7. 2008 ve vci C-25/07 Sosnowska; rozsudek NSS . j. 1 Afs 445/2019-47, bod 36). V projednávané vci vaak k ~ádnému protiprávnímu zadr~ování finan ních prostYedko správcem dan nedoalo, neboe ~alobce jeat bez dalaího nebyl (na základ vykonatelného platebního výmru) povinen daH uhradit. Bylo toliko na jeho úvaze a zcela v jeho dispozici, zda se rozhodne daH zaplatit dYíve, ne~ k tomu bude povinen. Pokud tak ~alobce u inil, pak se ovaem v takovém pYípad stricto sensu nejednalo o skute né  zadr~ování pen~ních prostYedko ze strany správce dan, jeliko~ jejich dobrovolné odevzdání ~alobcem pYedstavovalo pragmatický úkon s ohledem na jiné instituty daHového práva. Zásada daHové neutrality tudí~ na nynjaí situaci nedopadá.<br/>19. Jádrem ~alobcovy argumentace je poukaz na odlianou konstrukci splatnosti úroku z prodlení hrazeného daHovým subjektem [§ 252 odst. 2 písm. a) daHového Yádu výslovn reglementuje, ~e stanovení náhradního dne splatnosti dan nemá vliv na ur ení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení] a úroku z nesprávn stanovené dan vypláceného finan ní správou [§ 254 odst. 1 písm. a) daHového Yádu]. Soud vaak poukazuje na to, ~e toto~nou námitkou se ji~ výslovn zabýval NSS a neshledal ji dovodnou. Smyslem úroku z prodlení je motivace daHového subjektu k tomu, aby Yádn vypo etl a tvrdil svou daHovou povinnost a tuto v as zaplatil; úrok z nesprávn stanovené dan naopak fakticky pYedstavuje ze zákona vznikající pauaální náhradu akody potenciáln zposobené nezákonným rozhodnutím (postupem) správce dan. Ka~dý z obou úroko tedy slou~í k jinému ú elu a chrání odlianý právní zájem; nejedná se proto o instituty, které by bylo mo~né bez dalaího srovnávat. Podstatné vaak je, ~e ke vztahu tchto dvou instituto se SDEU v ~alobcem odkazované judikatuYe nikterak nevyjádYil.<br/>20. Ze shora uvedených dovodo soud neshledal, ~e by disproporce v konstrukci úroko dle § 252 a § 254 daHového Yádu byla v rozporu se zásadami rovnocennosti, efektivity a daHové neutrality, na n~ poukazoval SDEU v ~alobcem citovaných rozhodnutích. Z formulace návrhu pYedb~né otázky SDEU, její~ polo~ení ~alobce po~adoval, nadto jeat vyplývá, ~e vnitrostátní úprava by dle nj mla být v rozporu se l. 183 smrnice o DPH. Toto ustanovení je vaak pro Yeaený pYípad zcela irelevantní (stanoví, ~e  pokud za dané zdaHovací období výae odpo tu dan pYekro í výai splatné dan, mohou lenské státy bu pYevést nadmrný odpo et dan do následujícího období, nebo vrátit daH v souladu s podmínkami, které samy stanoví. lenské státy vaak mohou odmítnout vrácení nadmrného odpo tu dan nebo jeho pYevedení do dalaího období, jestli~e je jeho výae zanedbatelná ). <br/>21. Krajský soud tedy nedospl k ~ádným pochybnostem o tom, ~e by vnitrostátní právní úprava úroku z nesprávn stanovené dan byla dosavadní ustálenou judikaturou NSS vykládána v rozporu s unijním právem. Neshledal ani ~ádný dovod pro to, aby se od této judikatury odchýlil. Lze proto uzavYít, ~e jeliko~ ~alobcem uhrazená daH nebyla splatnou (platební výmr ji domYující nenabyl v dosledku podaného odvolání právní moci a nakonec byl Odvolacím finan ním Yeditelstvím zruaen), nemá ~alobce nárok na úrok z nesprávn stanovené dan.<br/>22. Krajský soud z výae uvedených dovodo nepYistoupil ani k polo~ení pYedb~né otázky SDEU. Základní podmínkou pro takový postup je, ~e soud aplikující unijní právo pova~uje rozhodnutí SDEU o pYedb~né otázce za nutné k tomu, aby ve vci mohl rozhodnout (rozsudek NSS ze dne 4. 7. 2007, . j. 3 As 22/2006-138). V projednávané vci vaak soud tuto potYebu neshledal, neboe obecný výklad unijních zásad rovnocennosti, efektivity a daHové neutrality, na n~ ~alobce poukazoval, není nikterak sporný (acte clair). Nadto krajský soud zdorazHuje, ~e není ve smyslu l. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie tím soudem, který by ml povinnost takto postupovat, neboe jeho rozhodnutí lze napadnout opravným prostYedkem podle vnitrostátního práva (kasa ní stí~ností); ze strany krajského soudu se tedy jedná toliko o mo~nost, nikoliv povinnost podat pYedb~nou otázku SDEU (BOBEK, M., a kol. PYedb~ná otázka v komunitárním právu. Praha: Linde Praha, a. s. 2005, s. 133).<br/>IV. Shrnutí a náklady Yízení<br/>23. Krajský soud na základ shora provedeného posouzení neshledal ~alobu dovodnou, a proto ji zamítl ve smyslu § 78 odst. 7 s. Y. s.<br/>24. O nákladech Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Podle nj má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. V dané vci neúspaný ~alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení a ~alovanému v souvislosti s tímto Yízením ~ádné náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 19. února 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>