<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Ad 7/2023- 79 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 31 Ad 7/2023<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava `tencla, MA, v právní vci <br/>~alobkyn: TechFides Solutions s. r. o.<br/>sídlem `umavská 416/15, 602 00 Brno <br/>zastoupena advokátkou Mgr. Janou Sedlákovou<br/> sídlem PurkyHova 648/125, 612 00 Brno<br/>proti<br/>~alovanému: Státní úYad inspekce práce<br/>sídlem KotláYská 451/13, 746 01 Opava<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 5. 9. 2023, . j. 3944/1.30/23-3,<br/>takto:<br/>I. Xízení se zastavuje ve vztahu k výroku II. rozhodnutí Státního úYadu inspekce práce ze dne 5. 9. 2023, . j. 3944/1.30/23-3.<br/>II. Ve zbývajícím rozsahu se ~aloba zamítá.<br/>III. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>IV. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. V této vci soud posuzoval otázku, zda výkon práce programátora mimo pracovnprávní vztah pYedstavoval výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bod 1 zákona . 435/2004 Sb., o zamstnanosti.<br/>2. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ( oblastní inspektorát ) zahájil s ~alobkyní dne 9. 6. 2022 kontrolu na pracoviati `umavská 416/15, 602 00 Brno. Kontrola probhla podle § 5 odst. 1 písm. a) v rozsahu § 3 zákona . 251/2005 Sb., o inspekci práce, a podle § 125 v rozsahu § 126 odst. 1 zákona o zamstnanosti. Kontrolovaným obdobím bylo období od 1. 7. 2021 do 24. 2. 2022. <br/>3. Rozhodnutím ze dne 9. 2. 2023, . j. 36180/9.30/22-8 ( rozhodnutí oblastního inspektorátu ), uznal oblastní inspektorát ~alobkyni vinnou ze spáchání pYestupku podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zamstnanosti (výrok I.). Toho se mla dopustit tím, ~e umo~nila výkon nelegální práce dle § 5 písm. e) bod 1 zákona o zamstnanosti. Konkrétn umo~nila výkon závislé práce programátora mimo pracovnprávní vztah fyzickým osobám J. P. (bod 1), M. H. (bod 2) a M. M. (bod 3). Za tento pYestupek byla ~alobkyni ulo~ena pokuta ve výai 135 000 K  podle § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zamstnanosti (výrok II.). Tým~ rozhodnutím ulo~il oblastní inspektorát ve výroku III. ~alobkyni povinnost uhradit náklady správního Yízení ve výai 1 000 K .<br/>4. Proti rozhodnutí oblastního inspektorátu podala ~alobkyn odvolání, o kterém rozhodl ~alovaný rozhodnutím ze dne 5. 9. 2023, . j. 3944/1.30/23-3. Výrokem I. ~alovaný zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil rozhodnutí oblastního inspektorátu v rozsahu výroku I. bodu 1 a 2. Výrokem II. rozhodnutí oblastního inspektorátu áste n zruail  konkrétn v rozsahu výroku I. bodu 3, a v této ásti Yízení zastavil. Výrokem III. zmnil výrok II. rozhodnutí oblastního inspektorátu tak, ~e sní~il ulo~enou pokutu na ástku ve výai 80 000 K . Ve zbylé ásti odvolání ~alobkyn zamítl a napadené rozhodnutí oblastního inspektorátu potvrdil. <br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>5. Podle ~alobkyn nedoalo k naplnní formální ani materiální stránky pYestupku. }alovaný byl povinen zohlednit mo~nost vyu~ití alternativních smluvních typo a také zkoumat pYípadnou schopnost dot ených osob si zakázky sehnat i jiným zposobem.<br/>6. Správní orgány vymezily ve výroku skutek tak, ~e k umo~nní výkonu nelegální práce doalo v jednom jediném dni, tj. 24. 2. 2022. Takto vymezený skutek vaak postrádá základní podmínku soustavnosti závislé práce. Rozhodnutí je ji~ z tohoto dovodu vadné, neboe naplnní znaku soustavnosti nelze dovozovat v odovodnní, pokud tento znak sou asn absentuje v popisu skutku ve výroku. Výrok tak sám o sob fakticky popírá skutkovou podstatu spáchaného pYestupku.<br/>7. Podle ~alobkyn pak správní orgány neprokázaly naplnní vaech znako závislé práce. innost vykonávána J. P. a M. H. (dále také oba spole n jako osoby samostatn výdle n inné -  OSV  , nebo  programátoYi ) je inností obojetnou, pYi em~ práci na I  si oba zvolili na základ vlastního svobodného rozhodnutí bez jakéhokoliv donucení. Zvolené nastavení vztaho zákon dovoluje, ~alovaný vaak témY ka~dý aspekt vztahu hodnotil zcela opa n jako znak potvrzující závislost na ~alobkyni.<br/>8. }alovaný dostate n nezohlednil aspekty, které vylu ují nadYízenost ~alobkyn. }alobkyn neur ovala, odkud mají OSV  innost vykonávat, ani jim nerozvrhovala pracovní dobu. OSV  jí nebyly podYízeny, mohli jakoukoliv zakázku odmítnout. }alobkyn jim jednostrann neur ovala práci. }alovaný závr o ekonomické závislosti OSV  na ~alobkyni u inil pYed asn. Skute nost, ~e OSV  dlouhodob spolupracovaly s ~alobkyní, toti~ nijak nevyvrací také jejich mo~nost shánt si výdlek i jinak, kterou se vaak ~alovaný vobec nezabýval. Ze skute nosti, ~e OSV  sama jako osoba vykonává innost, pro kterou si zYídila ~ivnost, nelze vyvozovat splnní podmínky osobního výkonu práce. Programování je specializovanou inností a je zcela b~né, ~e OSV  své zakázky zpracovávají samy. Svou podstatou pYitom vykonávají stejnou innost jako zamstnanci ~alobkyn, co~ ale nemo~e být dokazem avarcsystému.<br/>9. Zcela absurdní je také úvaha ~alovaného, ~e naplnní osobního výkonu vyplývá té~ z toho, ~e by pYípadnou náhradu pracovní síly OSV  ~alobkyn Yeaila sama a ne~ádala by její zajiatní po OSV . Bylo by pro ~alobkyni ekonomickou sebevra~dou, kdyby se vobec nesna~ila vyYeait výpadek pracovní síly, pokud je vo i svému zákazníkovi osobou odpovdnou za bezvadné a v asné dodání finálního projektu.<br/>10. }alovaný nesprávn hodnotil systém JIRA. Jedná se o systém, který slou~í k efektivnímu Yízení vývoje, a proto se do nj zadávají i hodiny strávené na konkrétním jednotlivém projektu. Nejedná se ale o ~ádnou evidenci pracovní doby, tu si ~alobkyn vede samostatn. Logicky tak v systému nemo~e docházet ani k tvrzenému schvalování nemoci, neboe tuto funkci vobec neumo~Huje. Spolupráci výhradn na obchodní bázi pak nevylu uje ani odmna sjednaná prostYednictvím hodinové sazby, která je u programátorských inností zcela b~ná.<br/>11. Objednatel mo~e udílet pokyny týkající se provádní díla. V. M. tak pYi zadávání zakázky OSV  jednal za ~alobkyni z pozice statutárního orgánu v zastoupení na venek. }alobkyn OSV  nenaYizovala pracovní dobu, rozvr~ení asového harmonogramu bylo na OSV . }alobkyn neur ovala ani místo, kde mají svou innost vykonávat, ani práci prob~n nekorigovala. Nastavení odpovdnostních vztaho odpovídalo zákonu . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, podle kterého ~alobkyn jako dodavatel odpovídá za plnní vo i zákazníkovi i v pYípad, ~e vyu~ije jiné osoby jako externí dodavatele. Je logické, ~e se OSV  podílely na projektech, na kterých zároveH pracovali i zamstnanci ~alobkyn. S ohledem na skute nost, ~e je programování obojetnou inností, vaak nelze na základ provedeného dokazování uzavYít, ~e spolupracující osoby jednaly jménem ~alobkyn.<br/>12. Závrem ~alobkyn namítala, ~e byly otázky polo~ené správním orgánem sugestivní a kapciózní. Otázky byly toti~ pokládány takovým zposobem, aby bylo zYejmé, jaká odpov má zaznít. Polo~ená otázka toti~ operovala se skute ností, která mla být danou otázkou teprve zjiatna.<br/>III. VyjádYení ~alovaného <br/>13. }alovaný ve svém vyjádYení odkázal na napadené rozhodnutí a rozhodnutí oblastního inspektorátu. }alobkyn podle nj nerozliauje mezi vymezením skutku a posuzováním naplnní znako závislé práce. Soustavnost toti~ není znakem skutkové podstaty, ale leitmotivem závislé práce. asové vymezení ve výroku pak slou~í k odliaení deliktu od jiných jednání ~alobkyn. Cílem právní úpravy nelegální práce bylo zamezit obcházení zákonných ustanovení o výkonu závislé práce formou výkonu samostatn výdle né innosti nebo ob anskoprávních smluv. Je proto na míst posuzovat vztah mezi smluvními stranami nikoliv podle toho, jak se jeví formáln, podle jeho pravé povahy. Správní orgány proto posuzovaly faktické naplnní znako výkonu závislé práce. <br/>IV. Posouzení vci<br/>14. }alobkyn ~alobou navrhovala zruaení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí oblastního inspektorátu. Ve vyjádYení ze dne 28. 2. 2024 z dovodu chyby v psaní upYesnila svoj ~alobní návrh tak, ~e dále napadala pouze rozhodnutí ~alovaného ve vztahu k výroku I., III. a IV. Toto podání soud posoudil jako áste né zptvzetí ~aloby, a ve vztahu k výroku II. rozhodnutí ~alovaného Yízení zastavil podle § 47 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s. ).<br/>15. Ve zbývající ásti ~aloba není dovodná.<br/>16. Podle § 93 odst. 1 písm. a) zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich, se ve výrokové ásti rozhodnutí o pYestupku, kterým je obvinný uznán vinným, krom nále~itostí podle správního Yádu uvede popis skutku s ozna ením místa, asu a zposobu jeho spáchání.<br/>17. Popis skutku má ve výroku rozhodnutí o pYestupku zcela zásadní význam. Formulace výroku musí obsahovat podstatné okolnosti, které mj. dovolují toto jednání nezamnitelným zposobem identifikovat, aby nedoalo k zámn se skutkem jiným. Na vymezení skutku vaak nelze klást pYehnané nároky, v~dy je tYeba hledt na smysl a ú el specifikace skutku (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 5. 2013, . j. 9 As 68/2012-23). Pro vymezení skutku ve výroku rozhodnutí, jím~ byla ~alobkyn uznána vinnou spácháním pYestupku spo ívajícím v umo~nní nelegální práce, posta uje, pokud je v nm uvedeno, komu a kdy (v tomto pYípad byl pYestupek zjiatn pYi kontrole dne 24. 2. 2022) byla nelegální práce umo~nna, ~e nelegální práce pYedstavovala programátorské práce a ~e je její umo~nní pYi ítáno ~alobkyni. Konkrétní okolnosti pYípadu, v etn posouzení toho, zda byly naplnny vaechny znaky závislé práce, patYí a~ do odovodnní správního rozhodnutí. Soustavnost jako~to jeden ze znako závislé práce tak není znakem skutkové podstaty pYestupku, který by musel být uveden ve výroku. Námitka ~alobkyn je nedovodná.<br/>18. Podstatou projednávané vci je pak otázka, zda J. P. a M. H. vykonávali v dob kontroly provedené oblastním inspektorátem pro ~alobkyni závislou práci, a zda tak ~alobkyn naplnila skutkovou podstatu správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zamstnanosti, tj. umo~nní výkonu nelegální práce ve smyslu § 5 písm. e) bodu 1. tého~ zákona. <br/>19. Závislá práce je § 2 odst. 1 zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, definována jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadYízenosti zamstnavatele a podYízenosti zamstnance, jménem zamstnavatele, podle pokyno zamstnavatele a zamstnanec ji pro zamstnavatele vykonává osobn. Závislou práci lze v souladu s § 3 zákoníku práce vykonávat pouze v pracovnprávním vztahu, není-li upravena zvláatními právními pYedpisy. Základními pracovnprávními vztahy jsou pracovní pomr a právní vztahy zalo~ené dohodami o pracích konaných mimo pracovní pomr. <br/>20. Závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovnprávní vztah je podle § 5 písm. e) bodu 1 zákona o zamstnanosti nelegální prací. Tím, ~e umo~ní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 nebo 2, se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí pYestupku podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zamstnanosti.<br/>21. Smyslem uvedené úpravy je odliait závislou práci od jiných aktivit. Správní orgán proto zkoumá, zda zamstnavatel neporuail svou zákonnou povinnost tím, ~e neumo~nil zamstnanci vykonávat závislou práci v pracovnprávním vztahu, který je k tomu ur en. Pojem závislé práce tak musí být vykládán tím zposobem, aby obsáhl veakeré formy zastYených pracovních vztaho, stejn jako práci vykonávanou bez nále~ité protihodnoty, napY. práci  na zkouaku nebo práci vykonávanou pod hrozbou násilí i jiné újmy. ZároveH vaak tento pojem nesmí zcela ztratit obrysy, aby správní orgány nezamHovaly závislou práci s ryze obchodními vztahy, s nefalaovaným samostatným podnikáním nebo s upYímnou mezilidskou výpomocí. Cílem právní úpravy nelegální práce je zkrátka zabránit obcházení zákona. PYedmtná právní úprava se tak vztahuje na situace, kdy smluvní strany sice uzavYely formáln obchodnprávní i ob anskoprávní vztah, avaak fakticky se chovají tak, jako by se jednalo o vztah pracovnprávní (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, . j. 6 Ads 46/2013-35, ze dne 10. 7. 2014, . j. 3 Ads 101/2013-28, nebo ze dne 13. 10. 2015, . j. 2 Ads 151/2015-27)<br/>22. }alobkyn namítala, ~e mezi ní a OSV  existovala obchodní spolupráce. ZdorazHovala, ~e programování je inností obojetnou, a rozporovala výklad ~alovaného, který aspekty vztahu hodnotil jako závislou innost, i kdy~ zvolené nastavení vztahu umo~Huje ob anský zákoník také u smlouvy o dílo. PYi posuzování toho, zda doalo k výkonu nelegální práce, je vaak podstatná práv fakticita pomro smluvních stran, v ní~ lze shledávat obcházení zákona o zamstnanosti a dalaích povinností plynoucích pro ob strany z pracovnprávních pYedpiso. Z povahy vci proto nemo~e být rozhodující, jak se vztah formáln jeví a jak byl pYípadn mezi jeho stranami formáln upraven, ale podstatné je faktické naplnní podmínek výkonu závislé práce, jak jsou vymezeny v § 2 zákoníku práce (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, . j. 6 Ads 225/2018-29). Pro posouzení je takté~ nerozhodné, ~e si programátoYi práci jako OSV  zvolili sami. Mla-li ~alobkyn zájem na tom uzavYít s programátory pouze obchodní spolupráci, musí tomu také pYizposobit vzájemnou úpravu práv a povinností. Pokud vaak innost, kterou programátoYi vykonávali, fakticky naplnila znaky závislé práce, byla ~alobkyn povinna s nimi pracovnprávní vztah uzavYít. <br/>23. PYi postihování nelegální práce musejí správní orgány prokázat naplnní vaech znako závislé práce. Tmi jsou soustavnost, osobní výkon innosti zamstnancem a vztah nadYízenosti a podYízenosti, tedy zda je práce vykonávána jménem zamstnavatele a dle jeho pokyno. Spole ným rysem a jakýmsi leitmotivem vaech tchto znako je tedy osobní i hospodáYská závislost zamstnance na zamstnavateli (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, . j. 6 Ads 46/2013-35). Pokud správní orgány proká~í naplnní vaech tchto znako, je zcela irelevantní, ~e soukromé právo umo~Huje zvolené nastavení zavést také prostYednictvím smlouvy o dílo. Pokud se toti~ fakticky jedná o výkon závislé práce, byla ~alobkyn povinna s OSV  uzavYít pracovnprávní vztah. A to bez ohledu na to, jak airoké mo~nosti nastavení vztahu umo~Huje soukromé právo. Jinak Ye eno, kogentní normy práva pracovního i dalaích odvtví veYejného práva dávají autonomii vole v rámci soukromého práva jasné mantinely. A pokud ~alobkyn tyto mantinely pYekro í a fakticky umo~ní výkon nelegální práce, naplní také skutkovou podstatu pYestupku podle § 140 zákona o zamstnanosti.<br/>24. Soud se proto dále zabýval otázkou faktického naplnní jednotlivých znako závislé práce. Ve vztahu k prvnímu znaku soustavnosti je pravdou, ~e inspek ní kontrola zpravidla odhalí jen innost provádnou v dob kontroly samotné; na její soustavnjaí charakter je mo~no usuzovat a~ z dalaích skute ností zjiatných, napYíklad z výpovdi obvinného, z výslechu svdko i ze situace na míst (charakter innosti, mno~ství ji~ provedené práce apod., rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, . j. 6 Ads 46/2013-35). O naplnní tohoto znaku vaak soud nemá sebemenaích pochyb. J. P. dle svých slov pracoval pro ~alobkyni od kvtna 2021, M. H. od Yíjna 2021. }e se nejedná o innost jednorázovou ani nahodilou vyplývá také z faktur vystavených za odvedenou práci vystavených 1. 12. 2021, 31. 12. 2021 a 31. 1. 2022. Ostatn ani ~alobkyn nerozporovala skute nost, ~e se jednalo o práci soustavnou a dlouhodobou.<br/>25. Osobní výkon innosti J. P. i M. H. je podle soudu rovn~ zYejmý. Zcela nepopiratelné je, ~e oba byli na pracoviati v dob kontroly pYítomni osobn. Oba pak uvedli, ~e programátorskou innost pro ~alobkyni vykonávají oni sami. HovoYili o tom, ~e pracují z domu i z pracoviat ~alobkyn, bez pYesn naYízené pracovní doby, ovaem v~dy se jednalo o práci vykonávanou pYímo jejich osobou. Hodiny, které strávili inností pro ~alobkyni, evidovali, a následn jim byla na základ jimi odpracovaných hodin vyplácena smluvená odmna. O osobním výkonu práce vypovídá také skute nost, ~e si ~alobkyn programátory dle slov M. H. na výbrovém Yízení otestovala, jestli práci rozumí. I ~alobkyn tedy po ítala s tím, ~e práci budou vykonávat pYímo programátoYi osobn.<br/>26. Správní orgány tak dostate n prokázaly, ~e programátoYi vykonávali innost osobn. Ostatn naplnní tohoto znaku fakticky nevyvracela ani ~alobkyn. Sama uvedla, ~e je osobní výkon práce logický, jeliko~ se jedná o specializovanou technickou innost. Její tvrzení o absurdnosti úvah ~alovaného nebo názor, ~e ~alovaným uvádné skute nosti nemohou být dokazem avarcsystému, pak faktický osobní výkon innosti ~ádným zposobem nevyvracejí. Smluvní úprava vztaho, její tvrzená obvyklost, ani vztahy ~alobkyn s jejími zákazníky toti~ o faktickém nastavení vztaho s OSV  nic nevypovídají. Relevantní podle soudu není ani námitka týkající se systému JIRA. Dole~ité je, ~e ~alobkyn vyplácela OSV  odmnu na základ hodin, které oni sami strávili inností pro ~alobkyni. Tuto dobu ~alobkyn prokazateln evidovala, pYi em~ programátoYi dle svých tvrzení v tomto ohledu pracovali se systémem JIRA. To, zda ~alobkyn vedla jeat jinou paralelní evidenci, pak na zjiatní, ~e programátoYi byli vypláceni hodinov dle jimi vykonané práce, nemá vobec ~ádný vliv.<br/>27. Soud na rozdíl od ~alobkyn nepova~uje za zcestnou ani úvahu ~alovaného, jakým zposobem by ~alobkyn výpadek OSV  v pYípad nemoci nahrazovala. Pokud by toti~ OSV  pou~ívaly k plnní úkolo dalaí osoby (napY. práv v dob své nemoci), nutn by se vytratil prvek osobní závislosti na zamstnavateli a alo by spíae o obchodní vztah, kdy jedna strana poptává u druhé slu~bu i dílo a nezále~í jí na tom, kdo slu~bu provede nebo dílo vytvoYí (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, . j. 6 Ads 46/2013-35). Ani J. P. ani M. H. by vaak za sebe v dob nemoci ~ádnou náhradu neshánli. V. M. uvedl, ~e by v pYípad výpadku náhradu njakým zposobem Yeaila ~alobkyn. Následn sice doplnil, ~e by také ~alobkyn byla oprávnna po~adovat po OSV  jako dodavateli sankce, ovaem i tak by pYípadnou náhradu shánla ~alobkyn. OSV  tak k plnní pracovních úkolo zcela evidentn nevyu~ívaly dalaí osoby, ale práci pro ~alobkyni vykonávaly osobn. <br/>28. Na tomto závru nic nemní jeho údajná absurdnost z pohledu soukromého práva. Správní orgány neposuzovaly teoretické mo~nosti soukromoprávního nastavení vzájemných vztaho mezi ~alobkyní a programátory, nýbr~ faktické naplnní znako závislé práce. Tvrzení ~alobkyn, ~e je pro ni pouze ekonomicky výhodnjaí sehnat si náhradu za programátory, ne~ z nich následn vymáhat náhradu akody, pak podle soudu pouze dokresluje závry správních orgáno. Skute nost, ~e ~alobkyn výpadek pracovní innosti OSV  pokrývá sama, a nepo~aduje po OSV , aby za sebe sehnaly náhradu, dokresluje nastavení vztaho a prokazuje prvek osobního výkonu práce ze strany OSV .<br/>29. Podle soudu je dále zYejmé, ~e OSV  práci vykonávaly podle pokyno ~alobkyn. Jak vyplývá z poskytnutí sou innosti J. P. i M. H., oba byli podYízeni vedoucímu pYísluaného projektu, V. M. Ten jim pYidloval pokyny k dalaí práci, stanovoval termíny splnní jednotlivých pracovních úkolo. Museli se koordinovat s dalaími kolegy, kteYí byli v pracovnprávním vztahu k ~alobkyni a ú astnit se porad ve stanovený as. }alobkyn tak programátorom prob~n zadávala jednotlivé úkoly a kontrolovala jejich plnní. Ani jeden z programátoro za odvedenou práci neodpovídal  to bylo na ~alobkyni a problémy se zákazníky Yeail V. M. OSV  tedy jednali jménem ~alobkyn, nikoliv svým vlastním. To vyplývá také z rámcové smlouvy o spolupráci, kterou ~alobkyn s programátory uzavYela. OSV  toti~ ~alobkyni podpisem smlouvy udlily bezúplatnou výhradní licenci ke vaem autorským dílom, které vytvoYily. Zavázaly se k udlení vaech potYebných souhlaso k pYípadným úpravám i k dalaímu pou~ití. Vzdaly se také uvedení jejich jména na vaech autorských dílech i na plnní pro ~alobkyni. }alobkyn tak svým jménem a na svoj ú et vykonává veakerá majetková i autorská práva k dílu vytvoYenému programátory v rámci jejich innosti pro ~alobkyni, zejména ke zdrojovým kódom. }alobkyn sice namítala, ~e jako dodavatel odpovídá za plnní vo i zákazníkovi i v pYípad, ~e vyu~ije jiné osoby jako externí dodavatele. V této vci vaak není podstatný vztah ~alobkyn s jejími zákazníky, ale s OSV , které mají svou innost provozovat samostatn, vlastním jménem a na vlastní odpovdnost a mly by odpovídat za vady díla. V tomto pYípad tomu tak vaak nebylo a veakerá odpovdnost byla na ~alobkyni, která mla svým jménem Yeait pYípadné vady. <br/>30. Výae uvedené skute nosti podle soudu dostate n prokazují zjevné nadYazené postavení ~alobkyn a podYízené postavení programátoro. Dalaí typickou skute ností, která prokazuje závislé postavení zamstnance na zamstnavateli vrohodn, je poskytování odmny. Tato odmna by mla tvoYit ne nutn jediný, ale ekonomicky významný zdroj zamstnancových pYíjmo (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2014, . j. 6 Ads 46/2013-35). Jeliko~ programátoYi uvedli, ~e pracují pouze pro ~alobkyni, odpracované hodiny fakturují podle stanovené hodinové sazby a úkoly odpovídají pracovní dob 8 hodin denn, pova~oval soud tuto skute nost za prokázanou. Obecné tvrzení ~alobkyn, ~e i v obchodních vztazích se u programátorských inností sjednává odmna prostYednictvím hodinové sazby, mo~e t~ko zpochybnit ekonomickou závislost obou programátoro na ~alobkyni v nyní projednávané vci.<br/>31. Nedovodná byla námitka ~alobkyn o mo~nosti OSV  zakázku kdykoliv odmítnout. Podle rámcové smlouvy byla toti~ tato mo~nost velmi výrazn omezena. OSV  skute n nemohly objednávku odmítnout kdykoliv, ale pouze v pYípad, ~e byla ~alobkyn v prodlení s úhradou sjednané odmny. Jinak byly naopak povinny vykonávat zadanou práci a Yídit se vaemi pokyny ~alobkyn. Podle soudu tak naopak toto výrazné omezení mo~nosti odmítnutí objednávky prokazuje nadYízené postavení ~alobkyn a podYízené postavení programátoro.<br/>32. Skute nost, ~e ~alobkyn umo~nila programátorom volnjaí re~im pracovní doby nebo jim umo~nila práci z domu, pak nemo~e závr o nadYazeném postavení ~alobkyn nijak vyvrátit. Pracovní re~im OSV  se navíc výrazn neliail od re~imu zamstnanco ~alobkyn, kteYí mli v tomto ohledu také velmi vstYícné pracovní podmínky. Z poskytnutí sou innosti J. M. i J. H., zamstnanco ~alobkyn, ale také V. M. je zYejmé, ~e také zamstnanci mohli bez problému pracovat z domu, nebo ~e mli, jak uvedl J. M., flexibilní pracovní dobu.<br/>33. Správní orgány jsou povinny zjistit skutkové okolnosti pYípadu natolik dostate n, aby bez dovodných pochybností mohly dospt k závru o tom, ~e ~alobkyn umo~nila výkon nelegální práce a naplnila tak skutkovou podstatu pYestupku. Je vaak tYeba v~dy pYihlí~et práv ke konkrétním skutkovým okolnostem daného pYípadu, a okolnosti, které byly v jiné vci podstatné, nemusejí být rozhodné ve vci nyní projednávané. Správní orgány podle soudu prokázaly defini ní prvek závislosti na základ výae uvedených okolností dostate n. Nebyly proto povinny se navíc jeat zabývat schopností OSV  sehnat si zakázky i mimo spolupráci se ~alobkyní, jeliko~ by to v tomto pYípad bylo nadbyte né. To tím spíae v situaci, kdy oba programátoYi potvrdili, ~e odvádí práci výlu n pro ~alobkyni.<br/>34. Správní orgány pYi provádní kontrol zamYených na odhalování nelegální práce pou~ívají pYedtiatné formuláYe. Do jisté míry lze pak pYisvd it námitce ~alobkyn, ~e nkteré  formuláYové otázky, jak byly uvedeny v poskytnutí sou innosti, smYují k tomu, aby dotazovaná osoba odpovídala, jako by byla zamstnancem, tedy vykonávala závislou práci. To samo o sob neznamená, ~e byl postup správních orgáno nezákonný. Soud musí v takovém pYípad posoudit, zda kontrola byla vedena pYímo, jasn a pokládané otázky byly formulovány tak jednoduae, aby jim ka~dý porozuml (rozsudek Krajského soudu v Ostrav, pobo ka v Olomouci ze dne 7. 3. 2017, . j. 65 Ad 6/2015-36, rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 10. 2016, . j. 1 Ads 242/2015-59, nebo rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 26. 1. 2021, . j. 29 Ad 9/2018-175). V projednávané vci dle názoru soudu znní formuláYových otázek nenabylo takové formy, aby je bylo tYeba pova~ovat za kapciózní i sugestivní a odpovdi na n tudí~ za procesn nepou~itelné. Pokud by se mezi ~alobkyní a OSV  skute n jednalo o obchodní vztah, neml by být dle názoru soudu pro OSV  problém pravdiv odpovdt i na otázky typu  jak je vedena evidence pracovní doby i  komu jste podYízen nebo  kdo stanovuje pracovní úkoly . NapY:  podYízen nikomu nejsem, pYijímám jednotlivé zakázky od ~alobkyn a pracovní dobu si eviduji sám pouze pro ú ely fakturace . Jinými slovy dle názoru soudu ani takto formulované otázky nemohly oba programátory natolik zmást, ~e by zapomnli na pravé nastavení obchodního vztahu a nesprávn uvedli skute nosti potvrzující vztah závislé práce. Námitka je nedovodná.<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>35. Soud tedy shledal námitky ~alobkyn neopodstatnnými. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti, zamítl ~alobu proti výrokom I., III. a IV. napadeného rozhodnutí jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 s. Y. s.<br/>36. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 a 3 s. Y. s. Pokud jde o ást Yízení, která byla zastavena, pak podle § 60 odst. 3 s. Y. s. nemá ~ádný z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení. Pokud jde o zbývající ást Yízení, pak podle § 60 odst. 1 s. Y. s. nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn ve vci úspch nemla, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako~to úspanému ú astníku Yízení právo na náhradu náklado Yízení pYísluaelo, náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly. <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 26. února 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>