<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 19/2024- 68 - text</title> </head> <body> ÿþ 9 31 Af 19/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco JUDr. Václava `tencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve vci <br/>~alobce: Mark2 Corporation Czech a.s., I O 25719751<br/>sídlem Vladislavova 1390/17, 110 00 Praha 1<br/>zastoupený advokátem Mgr. Tomáaem Rydvanem<br/>sídlem advokátní kanceláYe TruhláYská 13-15, 110 00 Praha 1 <br/>proti <br/>~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e<br/>sídlem tYída Kpt. Jaroae 1926/7, 604 55 Brno<br/>za ú asti<br/>osoby zú astnné<br/>na Yízení: EZ, a. s., I O 45274649<br/>sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4<br/>o ~alob proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 14. 6. 2024, . j. ÚOHS23574/2024/162,<br/><br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>IV. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. }alovaný výrokem I. rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024, . j. ÚOHS-15646/2024/500, rozhodl dle § 257 písm. h) zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek, o áste ném zastavení Yízení o návrhu ~alobce na pYezkoumání úkono zadavatele (osoby zú astnné na Yízení) u inných pYi zadávání veYejné zakázky s názvem  Ostraha EDU a ETE v jednacím Yízení s uveYejnním, a to v rozsahu vymezeném ástí návrhu, v ní~ ~alobce namítal, ~e zadavatel nebyl oprávnn po~adovat osvd ení o Yádném plnní zakázky. Dovodem áste ného zastavení bylo zjiatní, ~e návrhu nepYedcházely Yádn a v as podané námitky. Zbývající ást návrhu ~alovaný výrokem II. citovaného rozhodnutí zamítl dle § 265 písm. a) zákona o zadávání veYejných zakázek, neboe nebyly zjiatny dovody pro ulo~ení nápravného opatYení.<br/>2. Proti prvostupHovému rozhodnutí brojil ~alobce rozkladem, který pYedseda ~alovaného napadeným rozhodnutím dle § 152 odst. 6 písm. b) a § 152 odst. 5 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve spojení s § 90 odst. 5 správního Yádu zamítl, pYi em~ prvostupHové rozhodnutí potvrdil.<br/>3. PYedmtem sporu je otázka, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem o zadávání veYejných zakázek, jestli~e rozhodl o vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení pro nesplnní kvalifika ních po~adavko a~ po provedeném vyhodnocení nabídek ú astníko zadávacího Yízení.<br/>II. Stanoviska ú astníko Yízení<br/>4. }alobce se domáhá zruaení správních rozhodnutí obou stupHo a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení. Namítá, ~e se pYedseda ~alovaného nevypoYádal s dovody pro podání rozkladu dostate n nebo vobec, nebo pYi posouzení zákonnosti vylou ení ~alobce vycházel z nesprávného právního názoru, nedostate n zjiatného skutkového stavu a nesprávného hodnocení dokazo. }alovaný provedl selektivní hodnocení ~alobcem pYedlo~ených dokazo a pYevzal tvrzení a závry zadavatele. Na osvd ení po~adované zadavatelem nelze aplikovat § 79 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veYejných zakázek. }alovaný se nezabýval argumentací ~alobce o tom, ~e zadavatel nemohl mít na základ vlastní zkuaenosti se ~alobcem pochybnosti o schopnosti ~alobce poskytovat zadané slu~by v po~adovaném rozsahu i jiným dodavatelom. Zadavatel ml postupovat podle § 46 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, neboe jím tvrzená absence objektivních dovodo byla snadno vysvtlitelná. }alovaný se nezabýval zákonností postupu zadavatele pYedcházejícího prokazování kvalifikace ~alobce ani samotným posouzením kvalifikace. }alobce nelze vylou it pro nesplnní podmínky, která v dob prokazování kvalifikace nebyla v zadávacích podmínkách definována. Podmínky, pro které ~alobce nepYedlo~il osvd ení a nahradil jej jinými rovnocennými doklady, bylo nutné posuzovat ke dni, k jakému mla být prokázána kvalifikace ~alobce. Pozdjaí získání osvd ení od objednatele nemo~e být rozhodující. Zákon . 137/2006 Sb., o veYejných zakázkách, není relevantní, nelze z nj dovozovat povinnost ~alobce prokazovat dovody, pro které nemohl dolo~it osvd ení. Závry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 7. 2017, C-76/16, nelze na projednávanou vc aplikovat. }alobcem namítaný ú elový diskrimina ní postup zadavatele byl zposobilou rozkladovou námitkou. }alovaný mohl ze správního spisu ovYit tvrzení ~alobce o ú elovém postupu zadavatele. }alobce nemohl dolo~it jiný dokaz ne~ odkaz na spisový materiál zadavatele. }alovaný pYenesl na ~alobce dokazní bYemeno, které ~alobci nesvd í. Zadavatel se nemo~e po ú astnících domáhat splnní po~adavko, které v zadávací dokumentaci nestanovil. }alovaný se nezabýval ani obsahem kvalifika ní dokumentace, ani vysvtlením zadávací dokumentace . 5 ve vztahu k vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení. Vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení je nezákonné a nepYezkoumatelné, ~alobce ml dle § 6 zákona o zadávání veYejných zakázek právo disponovat informací, z jakého dovodu a v jakém rozsahu bylo zadavatelem provedeno optovné posouzení jeho kvalifikace. Není pravdou tvrzení ~alovaného, ~e ~alobci postupem zadavatele nevznikla újma. }alobci vznikly ú astí v navazujících fázích zadávacího Yízení personální a finan ní náklady, v etn ztráty výdlku v dosledku odmítání jiných zakázek. }alovaný v rozporu se zásadou materiální pravdy Yádn nepYezkoumal postup zadavatele týkající se dodate ného posuzování kvalifikace. V pYípad, ~e nebylo provedeno optovné posouzení kvalifikace u obou ú astníko ve shodném rozsahu, navíc komisí, která k takovému úkonu byla poprvé povYena, byl ~alovaný povinen konstatovat poruaení zákona o zadávání veYejných zakázek. <br/>5. }alovaný ve svém vyjádYení odkazuje na odovodnní prvostupHového a napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby soud ~alobu zamítl. Dodává, ~e ~alobce neodovodnil tvrzený rozpor napadeného rozhodnutí se zásadou materiální pravdy. }alobce neprokázal, ~e by se pokusil po~adované osvd ení získat. Z jím pYedlo~ených náhradních dokumento nijak neplyne, ~e by tak nemohl u init z dovodu, který by nespo íval na nm. }alobce ú elov dovozuje povinnosti zadavatele nad rámec zákona. Z textu zadávací dokumentace je zjevné, jaký druh dovodo ml ~alobce tvrdit a prokazovat. }alobce nepYedlo~il dokazy svd ící o existenci objektivních dovodo pro nepYedlo~ení osvd ení. Za takového stavu mu zadavatel nemohl umo~nit pYedlo~ení jiných rovnocenných doklado, a nemohl tedy u init závr o prokázání kvalifikace ~alobcem. Není podstatné, zda zadavatel konkretizoval njaké skute nosti, které mly vyplývat z osvd ení, nýbr~ to, zda zadavatel správn pYistoupil k posouzení existence objektivních skute ností pro nepYedlo~ení osvd ení ~alobcem. }alovaný ~alobci vysvtlil, ~e zákon zadavateli ukládá povinnost, aby k optovnému posouzení splnní kvalifikace pYistoupil v jakékoliv fázi zadávacího Yízení, pakli~e vznikne pochybnost, zda byla kvalifikace v první fázi posouzena v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami. Zákon zadavateli neukládá povinnost, aby optovné posouzení kvalifikace provedla hodnotící komise, ani aby probhlo ve vztahu ke vaem ú astníkom zadávacího Yízení, ani aby takové posouzení bylo zachyceno v njaké  procesní dokumentaci zadávacího Yízení. Zadavatel byl vázán povinností uvést dovody vylou ení v rozhodnutí o vylou ení, co~ u inil podrobn a srozumiteln. Jakkoliv ~alobce tvrdí, ~e zadavatel z osobní zkuaenosti nemohl mít pochybnosti, ~e ~alobce je schopen plnit pYedmtnou veYejnou zakázku, nemohl zadavatel pro takový dovod rezignovat na splnní kvalifika ních po~adavko ~alobcem.<br/>III. Posouzení vci krajským soudem<br/>6. Krajský soud v Brn na základ v as podané ~aloby pYezkoumal napadené rozhodnutí pYedsedy ~alovaného v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2, vta první zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní; dále  s. Y. s. ), a Yízení pYedcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování ~alovaného (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Ve vci rozhodl bez naYízení jednání za splnní zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. Y. s.). PYi rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jeho~ rámec nebylo potYeba provádt dokazování.<br/>7. K nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostate né odovodnní, kterou ~alobce na nkolika místech ~aloby namítá, zdejaí soud poznamenává, ~e ta mo~e být dána pYedevaím tehdy, opYel-li správní orgán rozhodovací dovody o skute nosti v Yízení nezjiaeované, pYípadn zjiatné v rozporu se zákonem (obdobn k rozhodovací innosti správních soudo napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003-75, publ. pod . 133/2004 Sb. NSS; vaechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), nebo pokud zcela opomenul vypoYádat nkterou z námitek uplatnných v rozkladu (napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 4/2007-58, ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/2004-73, publ. pod . 787/2006 Sb. NSS, i ze dne 8. 4. 2004, . j. 4 Azs 27/2004-74). Stejn jako reakce soudu na konkrétní ~alobní námitky, tak i reakce pYedsedy ~alovaného na konkrétní rozkladové námitky, je, co do aíYe odovodnní, spjata s otázkou hledání míry. Povinnost orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit nelze interpretovat jako po~adavek na detailní odpov na ka~dé tvrzení. Proto zpravidla posta uje, jsou-li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008-13), pYípadn, za podmínek tomu pYimYeného kontextu, i s akceptací odpovdi implicitní, co~ pYipouatí Ústavní soud (srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09; vaechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz) i Nejvyaaí správní soud (srov. napY. rozsudek ze dne 21. 12. 2011, . j. 4 Ads 58/2011-72).<br/>8. }alovaný se podle zdejaího soudu vypoYádal se vaemi námitkami ~alobce vznesenými v rozkladu, a bye neodpovdl explicitn na ka~dé díl í tvrzení, z odovodnní napadeného rozhodnutí jako celku je zYejmé, pro  námitky nepova~oval za dovodné. A koliv ~alobce své námitky nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí opírá o tvrzení, ~e se pYedseda ~alovaného ( i ~alovaný) nevypoYádal se ~alobcovými argumenty, eventuáln ~e zposob vypoYádání je nesrozumitelný i selektivní, pova~uje soud za nutné upozornit na to, ~e ~alobce zároveH s nosnou argumenta ní linií napadeného rozhodnutí podrobn vcn polemizuje. Samotnému ~alobci je tedy zYejmé, jak ~alovaný rozhodl a pro . Nelze proto hovoYit o nepYezkoumatelnosti, tj. nemo~nosti pYezkoumat napadené rozhodnutí pro skute nou nemo~nost zjistit samotný obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. napYíklad usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, .j. 7 Afs 212/2006-76). <br/>9. Napadené rozhodnutí je tudí~ pYezkoumatelné. <br/>10. NepYezkoumatelnost nemo~e zposobit ani ~alobcem tvrzený nedostate n zjiatný skutkový stav. Zdejaí soud má navíc ve shod s pYedsedou ~alovaného za to, ~e pYedmtem sporu v projednávané vci není ve své podstat ani tak skutkový stav, nýbr~ jeho právní hodnocení. Ostatn sám ~alobce, a koliv namítá nedostate n zjiatný skutkový stav, netvrdí, jaký jiný (ne~ ~alovaným posuzovaný) skutkový stav ml být tedy dle jeho názoru zjiatn a posuzován. <br/>11. Zdejaí soud proto pYistoupil k pYezkumu merita vci, kterým je posouzení postupu zadavatele spo ívajícího v opakovaném posouzení kvalifikace ~alobce jako~to ú astníka zadávacího Yízení a na nj navazující vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení.<br/>12. Dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona o zadávání veYejných zakázek mo~e zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace po~adovat seznam významných dodávek nebo významných slu~eb poskytnutých za poslední tYi roky pYed zahájením zadávacího Yízení v etn uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.<br/>13. Dle § 45 odst. 2 zákona o zadávání veYejných zakázek platí, ~e pokud zadavatel vy~aduje pYedlo~ení dokladu a dodavatel není z dovodo, které mu nelze pYi ítat, schopen pYedlo~it po~adovaný doklad, je oprávnn pYedlo~it jiný rovnocenný doklad.<br/>14. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil jako jednu z podmínek pro prokázání technické kvalifikace pYedlo~ení  Osvd ení o Yádném plnní zakázky (tj. referen ní listiny) podepsané objednateli referen ních zakázek. V dokumentu  Souhrnné vysvtlení zadávací dokumentace . 5 pak zadavatel uvedl, ~e dodavatel mo~e pYedlo~it jiné rovnocenné doklady, z nich~ bude zYejmé splnní po~adovaného kritéria technické kvalifikace, pakli~e z dovodo nele~ících na jeho stran nemo~e  Osvd ení o Yádném plnní zakázky od referen ního objednatele získat.<br/>15. Ze správního spisu vyplývá a mezi stranami není sporu o tom, ~e ~alobce zadavateli v ~ádosti o ú ast nepYedlo~il u jedné z referen ních zakázek osvd ení o Yádném plnní referen ní zakázky, ale rovnocenné doklady, jimi~ hodlal zadavateli prokázat splnní po~adovaného kritéria technické kvalifikace. Konkrétn se jednalo o smlouvu, na jejím~ základ mla být referen ní zakázka realizována, jednotlivé objednatelem uhrazené faktury a estné prohláaení o tom, ~e ~alobce není schopen pYedlo~it osvd ení o Yádném plnní zakázky z dovodu omezení vyplývajících z uzavYené rámcové smlouvy s referen ním objednatelem. }alobce uvedl, ~e rámcové smlouvy mu zakazují vydávat nebo provádt jakákoli zveYejnní týkající se tchto smluv nebo jejich podmínek nebo povahy i existence jakéhokoli vztahu mezi stranami.<br/>16. Zadavatel v kvalifika ní fázi zadávacího Yízení shledal, ~e ~alobce stanovené po~adavky na kvalifikaci splnil, v dosledku eho~ jej vyzval k podání pYedb~né a následn i finální nabídky. V probhu zadávacího Yízení  po podání finálních nabídek vaak pYistoupil k optovnému posouzení kvalifikace, v rámci kterého dospl k závru, ~e ~alobce neprokázal, ~e osvd ení o Yádném plnní zakázky není schopen pYedlo~it z dovodo, které nele~í na jeho stran. }alobce byl tedy vylou en ze zadávacího Yízení z dovodu, ~e neprokázal pYedmtné kvalifika ní kritérium zposobem stanoveným zadavatelem v zadávací dokumentaci, v dosledku eho~ nesplnil zadávací podmínky, pokud jde o prokázání technické kvalifikace. <br/>17. Soud pYedn uvádí, ~e se nemohl zabývat námitkou ~alobce, ~e zadavatel nebyl oprávnn osvd ení o Yádném plnní zakázky vobec po~adovat. Uvedenou námitku ml ~alobce podat ve lhot pro podání námitek proti zadávacím podmínkám dle § 242 zákona o zadávání veYejných zakázek. Neu inil-li tak, nelze k takto opo~dné námitce pYihlí~et ani v Yízení pYed ~alovaným, ani v Yízení pYed soudem. <br/>18. Ze shodných dovodo se soud nemohl zabývat námitkou, ~e o optovném posouzení kvalifikace mla rozhodnout hodnotící komise, pakli~e ji zadavatel k tomuto úkonu ji~ jednou ustanovil. }alobce tuto námitku vznesl poprvé v rozkladu. Nejednalo se tedy o Yádn a v as vznesenou námitku v návrhu na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele. Na tomto závru nemo~e nic zmnit ani dodate né tvrzení ~alobce v ~alob, ~e pokud v návrhu napadal úkony zadavatele v souvislosti s optovným posouzením kvalifikace, napadal tak implicitn i úkony hodnotící komise, pokud je mla provádt. Toto tvrzení pova~uje soud za ryze ú elovou dezinterpretaci námitek vznesených v prvotním návrhu ~alobce. Takový význam nelze námitkám, které ~alobce v návrhu uplatnil, ve znní, v jakém je uplatnil, pYisuzovat. Uvedl-li pYedseda ~alovaného v napadeném rozhodnutí nad rámec nutného posouzení úvahy o tom, ~e povYení komise k provádní úkono je toliko fakultativním postupem zadavatele, jedná se o obiter dictum napadeného rozhodnutí, je~ se nijak nepromítá do výroku napadeného rozhodnutí. I kdyby tato úvaha nebyla správná, nemohlo by to mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Námitky proti této úvaze nesmYují proti nosným dovodom napadeného rozhodnutí a nejsou proto vobec zposobilé vést k jeho zruaení. <br/>19. Z námitek, které ~alobce Yádn uplatnil ji~ v námitkách proti postupu zadavatele a které smYují proti nosným dovodom napadeného rozhodnutí, se soud nejprve zabýval námitkou ú elovosti postupu zadavatele spo ívajícím v optovném posouzení kvalifikace a~ v poslední fázi jednacího Yízení s uveYejnním. <br/>20. K uvedené námitce soud uvádí, ~e zadavatel je dle § 49 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek vázán povinností u init nezbytné a pYimYené opatYení k náprav, a to kdykoli v probhu zadávacího Yízení, pokud zjistí, ~e postupoval v rozporu s tímto zákonem. Zjistil-li tedy zadavatel a~ po podání nabídek, ~e kvalifikaci ~alobce posoudil nesprávn, resp. nedostate n, postupoval dle dikce zákona, jestli~e toto své pochybení napravil optovným posouzením kvalifikace ~alobce, tentokrát ji~ v souladu se zákonem. Soud se proto ztoto~Huje se závrem ~alovaného a jeho pYedsedy, ~e postup zadavatele byl nejen pYípustný, ale dokonce nutný.<br/>21. Uvedený postup není v rozporu ani se zásadami zadávání veYejných zakázek stanovenými v § 6 zákona o zadávání veYejných zakázek. Ustanovení § 49 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek je toti~ naopak jedním z legislativních projevo tchto zásad. Také konkrétn aplikace tohoto ustanovení na situaci, kdy je dodate n vylou en uchaze  nesplHující kvalifika ní podmínky, je prostYedkem k zachování transparentnosti zadávacího Yízení a rovnosti ú astníko zadávacího Yízení. <br/>22. ZároveH je nutno vzít v úvahu, ~e pYedmtem pYezkumu v nyní projednávané vci je konkrétní úkon zadavatele spo ívající ve vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení, tedy nikoliv následný výbr dodavatele. Krajský soud proto mo~e posuzovat pouze otázku, zda ~alobce ml být vylou en i nikoliv. Otázky, zda ml zadavatel pYípadn init dalaí kroky ve vztahu k druhému dodavateli, zda byl následný výbr dodavatele sti~en nezákonností nebo zda ml zadavatel pYijmout ve vztahu k vybranému dodavateli njaké dalaí opatYení k náprav dle § 49 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, ji~ pYesahují rámec soudního pYezkumu v této vci. Soud se proto tmito otázkami nezabýval. Na zákonnosti vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení by nemohlo nic zmnit ani pYípadné zjiatní, ~e ze zadávacího Yízení ml být vylou en i druhý dodavatel. <br/>23. Za poruaení § 6 zákona o zadávání veYejných zakázek nelze pova~ovat ani skute nost, ~e zadavatel neseznámil ~alobce s konkrétními dovody vedoucími k optovnému posouzení kvalifikace. Podstatné je, ~e zadavatel ~alobce seznámil se samotnými dovody vedoucími k jeho vylou ení ze zadávacího Yízení. Jestli~e zadavatel zjistí, ~e postupoval nezákonn, není podle § 49 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek povinen uvdomit nejprve dodavatele, ~e hodlá pYistoupit k opatYení k náprav. Dané ustanovení vy~aduje, aby takové opatYení zadavatel bez dalaího u inil. Z hlediska zásad zadávání veYejných zakázek nelze takto koncipované právní úprav nic vytknout. <br/>24. Pokud jde o mo~nost pYedlo~ení jiných rovnocenných doklado stanovenou v Souhrnném vysvtlení zadávací dokumentace . 5, ta odpovídá dikci § 45 odst. 2 zákona o zadávání veYejných zakázek. Základní podmínkou pro vyu~ití tohoto alternativního postupu je ze zákona to, ~e dodavatel nemo~e zadavatelem po~adovaný doklad pYedlo~it z dovodu, který nele~í na jeho stran. Splnní této podmínky by mlo být zadavatelem posouzeno pYed samotným posouzením obsahové stránky pYedlo~ených rovnocenných doklado. V opa ném pYípad by bylo na libovoli dodavatelo, zda v zadávacím Yízení pYedlo~í zadavatelem po~adovaný doklad i doklad rovnocenný. To by vaak bylo v rozporu s textem i ú elem citovaného ustanovení. Smyslem zákonné úpravy je ponechat zadavateli mo~nost po~adovat v rámci kvalifika ních kritérií pYedlo~ení ur itého dokladu  osvd ení o Yádném plnní zakázky. Nemo~nost pYedlo~it tento doklad pYitom z povahy vci musí tvrdit a prokazovat práv dodavatel pYedkládající jiný rovnocenný doklad. Povinnost tak u init tedy v projednávané vci svd ila ~alobci, a to pYímo ze zákona. Nelze tedy souhlasit se ~alobcem v tom, ~e by zadavatel dodate n rozaiYoval podmínky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel toliko aplikoval zákonnou úpravu, kterou v Souhrnném vysvtlení zadávací dokumentace . 5 fakticky dodavatelom pouze pYipomnl (ani~ by musel). <br/>25. Dikce § 45 odst. 2 zákona o zadávání veYejných zakázek je áste n odlianá od dikce § 56 odst. 6 ji~ neú inného zákona o veYejných zakázkách. Nyní ú inná právní úprava toti~ hovoYí o existenci dovodo nele~ících na stran dodavatele, kde~to stará právní úprava hovoYila o objektivních dovodech. Z pouhé skute nosti, ~e pYedseda ~alovaného hovoYil o  objektivní nemo~nosti dodavatele pYedlo~it doklady po~adované zadavatelem , vaak nelze dovozovat, ~e by aplikoval ji~ neú innou právní úpravu. Z jeho argumentace je zYejmé, ~e za tuto  objektivní nemo~nost pova~oval pYípad, kdy se dodavatel bez vlastního pYi inní ocitne v situaci, kdy není schopen po~adovaný doklad získat, napY. proto, ~e mu objednatel referen ní zakázky osvd ení o jejím Yádném plnní nevydá (srov. bod 24 napadeného rozhodnutí). Je tedy zYejmé, ~e ~alovaný toliko provedl interpretaci ú inné právní úpravy. Samotná polemika ~alobce nad aplikovatelností závro rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve vci C-76/16 je pak bezpYedmtná, neboe ~alobce ani neuvádí, ~e by z tohoto rozsudku ~alovaný dovozoval konkrétní nesprávný závr. Nutno poznamenat, ~e ~alovaný primárn své závry dovodil z ú inné právní úpravy, a podle názoru soudu jsou tyto závry také správné. <br/>26. Co se tý e smluvních ujednání, kterými ~alobce zdovodHoval pYedlo~ení jiných rovnocenných doklado, ta zdejaí soud ve shod se zadavatelem a ~alovaným nepova~uje za pYeká~ku pro dolo~ení zadavatelem po~adovaného osvd ení o Yádném plnní zakázky. <br/>27. V l. 14. 2.  Zna ky Objednatele, veYejná prohláaení rámcové smlouvy o poskytování slu~eb uzavYené dne 26. 6. 2019 mezi spole nostmi Amazon EU Société à responsabilité limitée (Sàrl) a Mark2 Corporation Transport a. s. je stanoveno:  Dodavatel není oprávnn jakkoliv pou~ívat obchodní název, ochrannou známku, zna ku slu~eb, logo, obchodní symbol ani jakákoliv jiná majetková práva Objednatele nebo nkteré z jeho PYidru~ených spole ností (v etn pou~ití výae uvedeného v seznamu kliento, tiskových zprávách, reklam nebo v jakémkoliv jiném marketingovém nebo propaga ním materiálu) bez pYedchozího písemného povolení k takovému pou~ití vystaveného oprávnným jednatelem Objednatele. Dodavatel není oprávnn vydávat ~ádné tiskové zprávy, init jiná veYejná prohláaení ani jinak zveYejHovat informace týkající se této Smlouvy nebo jejich podmínek nebo povahy i existence jakéhokoliv vztahu mezi smluvními stranami. <br/>28. Osvd ení o Yádném plnní zakázky není ani tiskovou zprávou, ani veYejným prohláaením, ani zveYejnním informace s ohledem na mo~nou ochranu dovrných informací vyplývající z § 218 zákona o zadávání veYejných zakázek. I kdyby vaak soud u inil závr opa ný, ~alobce zadavateli netvrdil ani nedolo~il, ~e by se u uvedeného referen ního objednatele alespoH pokusil dané osvd ení získat. Za této situace nebylo mo~né pouhý odkaz na dané ustanovení rámcových smluv pova~ovat za dolo~ení skute nosti, ~e dovod pro nepYedlo~ení po~adovaného osvd ení nele~í na stran ~alobce.<br/>29. Nedostatky doklado pYedlo~ených ~alobcem v zadávacím Yízení nemohou být zhojeny ani ~alobcem tvrzenou osobní zkuaeností zadavatele s poskytováním slu~eb zajiaeujících ostrahu jaderných elektráren ~alobcem. Tato skute nost toti~ není v dané vci relevantní. }alobce se nemo~e zprostit své povinnosti splnit formální podmínky zadávacího Yízení poukazem na podle nj bezproblémový probh dosavadní spolupráce se zadavatelem. Zadávací podmínky platí pro vaechny dodavatele. Benevolentnjaí pYístup vo i ~alobci by byl navíc ve zjevném rozporu se zásadami zadávání veYejných zakázek, jich~ se ovaem ~alobce dovolává pouze selektivn. <br/>30. }alobce dále namítá, ~e pozdjaí dolo~ení zadavatelem po~adovaného osvd ení v Yízení pYed ~alovaným nemo~e mít vliv na posouzení dovodo, pro které toto osvd ení nemohl dolo~it ke dni, k jakému mla být prokazována jeho kvalifikace. Tato námitka je nedovodná u~ proto, ~e pYedseda ~alovaného takto zkratkovitou úvahu neu inil. Uvedenou skute nost pou~il pouze jako podporný argument, tedy nikoliv jako jakýsi pYímý dokaz toho, ~e ~alobce mohl osvd ení pYedlo~it ji~ v povodním termínu. Krajský soud pYitom souhlasí s tím, ~e se jedná o platný podporný argument. Byl-li ~alobce schopen osvd ení pYedlo~it dodate n, je na míst se ptát, pro  tak nemohl u init dYíve. Jestli~e tento rozpor ~alobce nevysvtlil, jen to podporuje závr, ~e nedolo~il splnní zákonné podmínky pro pYedlo~ení jiných rovnocenných doklado. <br/>31. Lze uzavYít, ~e ~alobce nedolo~il, pro  vyu~ívá zákonné výjimky  mo~nosti pYedlo~it jiné rovnocenné doklady. Nebyly-li splnny podmínky pro pYedlo~ení rovnocenných doklado namísto osvd ení, nemo~e být splnní kvalifikace dovozováno z takových rovnocenných doklado. Zadavatel tak ani nebyl povinen posuzovat, zda pYedlo~ené rovnocenné doklady jsou zposobilé kvalifikaci ~alobce prokázat, a koliv tak nad rámec svých zákonných povinností inil. Zdejaí soud se proto nezabýval ~alobními námitkami míYícími proti hodnocení rovnocenných doklado provedenému zadavatelem, neboe ani pYípadná pochybení v tchto úvahách by nemohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí o vylou ení ~alobce ze zadávacího Yízení. <br/>32. Krajský soud má za to, ~e pro uvedené závry byla ve správním Yízení u inna dostate ná skutková zjiatní. Pokud pak jde o hodnocení dokazo ze strany ~alovaného, krajský soud v nm neshledal ~ádné pochybení. Hodnocení dokazo ze strany ~alovaného nebylo selektivní ani tenden ní, je pln v souladu se zásadou materiální pravdy a krajský soud se s ním ztoto~Huje. <br/>33. }alobce dále namítá, ~e zadavatel ml postupovat podle § 46 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, neboe absence objektivních dovodo tvrzená zadavatelem byla snadno vysvtlitelná. <br/>34. Podle § 46 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek mo~e zadavatel pro ú ely zajiatní Yádného probhu zadávacího Yízení po~adovat, aby ú astník zadávacího Yízení v pYimYené lhot objasnil pYedlo~ené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil dalaí nebo chybjící údaje, doklady, vzorky nebo modely.<br/>35. Z dikce citovaného ustanovení je zYejmé, ~e vyzvání ú astníka k odstranní pochybností nebo doplnní chybjících údajo je postupem fakultativním. Uvedené vyplývá zejména z pou~ití slova  mo~e , je~ jasn ukazuje, ~e se jedná o mo~nost a nikoliv povinnost. Ke stejnému závru dospl také Nejvyaaí správní soud napYíklad v rozsudku ze dne 20. 8. 2015, . j. 10 As 55/2015-46 (rozsudek se vztahuje k dYívjaí právní úprav, jeho závry vaak lze s ohledem na shodné u~ití pojmu  mo~e vztáhnout i ke stávající právní úprav). <br/>36. Zákon o zadávání veYejných zakázek je zalo~en na odpovdnosti uchaze e za podání formáln bezchybné nabídky. Jestli~e uchaze  své povinnosti nedostojí, nemo~e se domáhat fakultativního postupu ze strany zadavatele. Teoreticky by bylo mo~né ozna ovat postup zadavatele, který nevyu~ije mo~nosti odstranit nedostatky, za formalistický, nicmén takový formalismus pln odpovídá zákonným mantinelom. Rozhodn nelze pova~ovat za formalistický samotný výklad § 46 zákona o zadávání veYejných zakázek (konstantn zastávaný správními soudy), který stojí na závru, ~e postup dle tohoto ustanovení je v diskreci zadavatele.<br/>37. Soud proto uzavírá, ~e zadavatel nebyl povinen aplikovat postup k objasHování nesrovnalostí ve smyslu § 46 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek.<br/>38. S podstatou vci i nosnými dovody napadeného rozhodnutí se míjí námitky týkající se po~adavko na osvd ení o Yádném plnní zakázky, které mlo být dle zadávací dokumentace ú astníky pYedkládáno. Není vobec sporné, ~e ~alobce toto osvd ení zadavateli nepYedlo~il. Proto je bezpYedmtné zabývat se tím, jaké nále~itosti takové osvd ení mlo mít a zda se jedná o doklad ve smyslu § 79 zákona o zadávání veYejných zakázek i jiné kvalifika ní kritérium ve smyslu § 167 zákona o zadávání veYejných zakázek. Ze stejného dovodu nelze ani ~alovanému vytýkat, ~e se tmito otázkami zabýval nedostate n. <br/>39. K ~alobní námitce poukazující na újmu, která ~alobci v dosledku postupu zadavatele vznikla, soud uvádí, ~e potenciální újma vzniklá tím, ~e zadavatel ml ~alobce vylou it dYíve, sama o sob nemo~e mít ~ádný vliv na závr, ~e ~alobce byl vylou en po právu. Posuzování tvrzené újmy by se tudí~ míjelo s pYedmtem tohoto soudního pYezkumu. <br/>40. Krajský soud zavírá, ~e pYedseda ~alovaného se vaemi relevantními otázkami zabýval dostate n, srozumiteln, ~ádnou podstatnou skute nost neopomnl ani nepYehlédl a pYezkoumal postup zadavatele v souladu se zásadami zadávacího i správního Yízení. <br/>IV. Shrnutí a náklady Yízení<br/>41. Krajský soud na základ shora provedeného posouzení neshledal ~alobu dovodnou, a proto ji zamítl ve smyslu § 78 odst. 7 s. Y. s.<br/>42. O nákladech Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Podle nj má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. V dané vci neúspaný ~alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení a ~alovanému v souvislosti s tímto Yízením ~ádné náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 26. února 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>