<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 Ad 17/2024- 29 - text</title> </head> <body> ÿþ9 52 Ad 17/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem DvoYákem v právní vci<br/>~alobce: L. P.<br/> <br/>proti <br/>~alovanému: eská správa sociálního zabezpe ení, I O 00006963<br/>sídlem KYí~ová 1292/25, 225 08 Praha <br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 31. 7. 2024, .j. RN-XXX-RSO,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá. <br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. }alobce se v asnou ~alobou domáhal soudního pYezkumu v záhlaví tohoto rozsudku ozna eného rozhodnutí ~alované (dále v textu i jako  ~alovaná ), kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí eské správy sociálního zabezpe ení (dále jen  SSZ ) ze dne 15. 5. 2024, .j. R-15.5.2024  X/XXX, kterým byla zamítnuta ~ádost o pYepo et starobního dochodu.<br/>2. }alobce v pYedmtné ~alob uvedl, ~e nesouhlasí se zamítnutím jeho námitek a ~ádá, aby byl proveden pYepo et jeho starobního dochodu. }alobce se domnívá, ~e SSZ postupovala nesprávn, kdy~ neprovedla výpo et, resp. pYepo et, s pYihlédnutím k l. 87 odst. 5 a~ 7 koordina ního naYízení . 883/2004. In concreto ~alobce namítá, ~e SSZ neprovedla pYepo et starobního dochodu k datu 1. 5. 2010 (namísto ke dni pYiznání dochodové dávky) a nevymezila tak rozhodné období ke konci roku 2009. }alobce se dále neztoto~Huje ani s tím, ~e dodate n dolo~ené doby pojiatní nemly vliv na pYepo et výae dochodu. K tomu ~alobce uvedl, ~e ml pYiznán dochod dle ust. § 30 zákona . 155/1995 Sb., a to od 05. 12. 1997 a  na základ parametro vypo tených k tomuto datu (tedy k 05. 12. 1997, tmi parametry jsou OVZ a VPZ) mi byl posléze vypo ten starobní dochod dle ust. § 29 tého~ zákona s datem pYiznání 15. 04. 1998. }alobce se tak domnívá, ~e SSZ neprovedla pYepo et povodního dochodu pYiznaného v roce 1997 a s tím souvisejícími parametry, na které by ml minimáln rok 1991 vliv. Z toho pak ~alobce  sekundárn dovozuje, ~e taková skute nost má vliv na výai pYiznaného starobního dochodu od 15. 4. 1998.<br/>3. }alovaný se ve svém vyjádYení k pYedmtné ~alob vícemén odkázal na obsah ~alovaného rozhodnutí a navrhl, aby soud ~alobu zamítl. }alovaný optovn poukazuje na skute nost, ~e ~alobci byl eský starobní dochod pYiznán dne 15. 4. 1998, kdy posléze opakovan ~ádal o jeho pYepo et s ohledem na dobu pojiatní v Nmecku za období 1991 a~ 2000. }alovaný opt poukázal na to, ~e nmecký nositel pojiatní opakovan ~alobci potvrdil dobu pojiatní v~dy na tzv. sezónní intervaly. Na druhou stranu bylo Ye eno, ~e doba pojiatní v Nmecku do roku 2001 nebyla potvrzena, neboe nmecký nositel pojiatní potvrdil doby pouze po roku 2000. K tmto opakovan potvrzeným dobám (po roce 2000) vaak ~alovaný dodal, ~e byly získány a~ po datu pYiznání eského starobního dochodu, tak nebylo mo~né postupovat dle l. 87 odst. 5 koordina ního naYízení, a tak provést pYepo et dochodu a doby pojiatní získané v Nmecku nov zapo ítat. <br/>4. Krajský soud v Yízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, v platném znní (dále jen  s.Y.s. ), pYezkoumal ~alované rozhodnutí v mezích ~alobních bodo, pYi em~ dospl k následujícím skutkovým a právním závrom.<br/>5. Na tomto míst soud pova~uje za vhodné pYipomenout, ~e a koliv je povinností orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku. Podle rozsudku NSS ze dne 22. 10. 2014, . j. 6 Ads 237/2014-9 (srov. té~ rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008-13)  povinnost orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit nelze interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku (ve vztahu k soudom srov. napY. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve vci Van de Hurk v. Nizozemí). Námitku lze vypoYádat i tak, ~e soud v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní a tím  minimáln implicite  námitku vypoYádá. Absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní rozhodnutí soudu nezposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto po~adavek by mohl vést a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení. Podstatné je, aby se správní soud vypoYádal se vaemi základními námitkami ú astníka Yízení. Rozsah reakce soudu na konkrétní námitky je co do aíYe odovodnní spjat s otázkou hledání míry, proto zpravidla posta uje, jsou-li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 13, dostupný na www.nssoud.cz). Akceptována je odpov implicitní i Ústavním soudem (srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09 /odstavec 4 odovodnní/, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odovodnní/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odovodnní/, nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68). Obdobn se k této otázce staví i Nejvyaaí správní soud (srov. rozsudky ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs 41/2012 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 30, bod 41, popY. ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/2013 50, bod 17). Skute nost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práva na spravedlivý proces. Toto právo nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11, dostupné /stejn jako dalaí citovaná rozhodnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz). <br/>6. Nadto je tYeba si uvdomit, ~e orgán veYejné moci na ur itou námitku mo~e reagovat i tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní. Tím se s námitkami ú astníka Yízení v~dy  minimáln implicitn  vypoYádá. Nelze proto bez dalaího uzavYít, ~e absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní ~alovaného rozhodnutí ( i rozhodnutí soudu) zposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto pYístup by toti~ mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení. Podstatné je, aby se správní orgán ( i následn správní soud) vypoYádal se vaemi základními námitkami ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 13). Soud není povinen výslovn reagovat na ka~dé tvrzení obsa~ené v ~alob (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/2013-19 a ze dne 6. 6. 2019, .j. 7 As 185/2018-37, bod 9).<br/>7. ZároveH je nutné dodat, ~e rozsah reakce soudu na konkrétní námitky je co do aíYe odovodnní spjat s otázkou hledání míry (proto zpravidla posta uje, jsou  li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení /srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008  13, dostupný na www.nssoud.cz/), pYípadn (za podmínek tomu pYimYeného kontextu) i s akceptací odpovdi implicitní (co~ pYipouatí i Ústavní soud  srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09 /odstavec 4 odovodnní/, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odovodnní/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odovodnní/, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, . j. 4 Ads 58/2011  72, dostupný na www.nssoud.cz atd.) - tzn., ~e na ur itou námitku lze reagovat i (napY.) tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí soud prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní tak, ~e toto zdovodnní poskytuje dostate nou oporu výroku rozhodnutí. Ústavní soud v této souvislosti konstatoval:  [n]ení poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná (srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; srov. obdobn té~ rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs 41/2012 - 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 - 30, bod 41, popY. ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/2013  50, bod 17). Ostatn i Ústavní soud v pYípad, ~e námitky st~ovatelo nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí, tyto nevypoYádává (srov. napY. bod 24. nálezu 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08; Ústavní soud zde uvedl:  Ústavní soud se nezabýval dalaími námitkami st~ovatelky, proto~e by rozhodnutí o nich nebylo zposobilé zmnit výrok. ), neboe si je pln vdom toho, ~e po~adavky kladené na orgány veYejné moci - pokud jde o detailnost a rozsah vypoYádání se s námitkami adresáto jejich akto - nesmí být pYemratné. Takové pYehnané po~adavky by byly výrazem pYepjatého formalismu, který by ohro~oval funk nost tchto orgáno, pYedevaím pak jejich schopnost efektivn (zejména v pYimYené dob a v odpovídajícím rozsahu) plnit zákonem jim ulo~ené úkoly.<br/>8. K tomu lze jeat uvést, ~e povinnost posoudit vaechny ~alobní námitky neznamená, ~e krajský soud je povinen reagovat na ka~dou díl í argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, kdy~ jeho úkolem je vypoYádat se s obsahem a smyslem ~alobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/2013-19). Anebo jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 24. 4. 2014, .j. 7 Afs 85/2013, který lze aplikovat nejen na odovodnní rozsudku soudu, ale analogicky a logicky i na odovodnní rozhodnutí správních orgáno:  & pYesto~e je tYeba z hlediska ústavních principo dosledn trvat na povinnosti dostate ného odovodnní rozhodnutí, nemo~e být tato povinnost chápána dogmaticky. Rozsah této povinnosti se toti~ mo~e mnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován s ohledem na okolností ka~dého jednotlivého pYípadu. Podstatné podle názoru Nejvyaaího správního soudu je, aby se správní soud ve svém rozhodnutí vypoYádal se vaemi st~ejními námitkami ú astníka Yízení, co~ mo~e v nkterých pYípadech konzumovat i vypoYádání nkterých díl ích a souvisejících námitek. Absence výslovného posouzení díl í ~alobní námitky, která souvisela s námitkami st~ejními, za situace, kdy mstský soud v odovodnní napadeného rozsudku dospl k vcn správnému závru, ~e st~ovatel neunesl v daHovém Yízení dokazní bYemeno, neboe dokazy jím pYedlo~ené neprokázaly u sporných obchodních pYípado splnní podmínek pro uplatnní nároku na odpo et DPH, nezposobuje jeho nepYezkoumatelnost. V této souvislosti lze odkázat napY. na nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. II. ÚS 67/04, v nm~ bylo zdoraznno, ~e z hlediska splnní nále~itostí rozhodnutí není povinností soudu se v jeho odovodnní speciáln vyjadYovat ke vaem jednotlivým argumentom ú astníka podporujícím jeho konkrétní a z hlediska sporu pouze díl í tvrzení, pokud stanovisko k nim jednozna n a logicky vyplývá ze soudem u inných závro. <br/>9. Anebo jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 6. 4. 2016, . j. 6 Afs 3/2016-45, bod 19:  Nejvyaaí správní soud se nejdYíve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu, pYi em~ dospl k závru, ~e jde o rozhodnutí zcela srozumitelné a pYezkoumatelné. Je pravda, ~e krajský soud podrobn a výslovn nereagoval na ka~dou jednotlivost, kterou st~ovatelka v ~alob namítla. Sám vaak na úvod rozhodnutí avizoval, ~e s ohledem na obsáhlost ~aloby zvolí jinou cestu vypoYádání ~aloby, a to sice ~e zformuluje právní názor, v jeho~ konkurenci ~alobní námitky jako celek neobstojí. Takový pYístup je zcela legitimní a aproboval ho i Ústavní soud& . :  Není poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná. [nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08 (N 26/52 SbNU 247), bod 68]. Také Nejvyaaí správní soud v minulosti uvedl, ~e  pokud si tedy st~ovatelka myslí, ~e na její koaatou a obsáhlou ~alobu musel reagovat krajský soud stejn koaatým a obsáhlým rozsudkem, mýlí se. Opa ný závr by smYoval k tomu, ~e u podání mimoYádn rozsáhlých, jako je i podání st~ovatelky, by bylo velmi obtí~né sepsat  pYezkoumatelný rozsudek. (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. ervna 2014 . j. 10 Afs 18/2015-48, bod 13).<br/>10. Navíc v této souvislosti je tYeba uvést, ~e je nadbyte né zabývat se námitkami ú astníko, které nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí soudu (srov. - mutatis mutandis - nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08, bod 24).<br/>11. Dále platí, ~e samu okolnost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práv. Právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11, dostupné /stejn jako dalaí ní~e citovaná rozhodnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz).<br/>12. Soud dodává, ~e není smyslem soudního pYezkumu stále dokola podrobn opakovat ji~ jednou vyY ené, a proto se mo~e soud v pYípadech shody mezi názorem soudu a odovodnním ~alobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odovodnní (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005  130 publikovaný pod . 1350/2007 Sb. NSS, i rozsudky tého~ soudu ze dne 2. 7. 2007, . j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, . j. 2 Afs 37/2012  47, vaechny dostupné na www.nssoud.cz).<br/>13. Ostatn jak konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 11. 2020, sp.zn. III.ÚS 1889/20,  úkolem obecného soudu, který vypoYádává jednotlivé stí~nostní námitky, není na ka~dou z nich reagovat tím zposobem, ~e zopakuje argumentaci u innou jinými orgány veYejné moci v odovodnní pYezkoumávaného rozhodnutí, pYípadn ji pYevypráví  vlastními slovy . Pokud uplatnné stí~nostní námitky nepYesahují rozsah námitek, které tyto orgány ve svých rozhodnutích dostate n pYesvd iv a logicky vyYeaily ji~ dYíve a soud vykonávající pYezkum se s jejich hodnocením pln ztoto~Huje, nedává rozumný smysl, aby ji~ u inné závry znovu opakoval. <br/>14. K soudnímu pYezkumu ve správním soudnictví je tYeba i pro danou vc uvést, ~e v rozsudku ze dne 20. 10. 2015 ve vci . 4037/10  Fazia Ali v. Spojené království Evropský soud pro lidská práva uvedl, ~e pojem  úplný pYezkum vaak není vykládán doslova a Soud (zde mínno ESLP) se v zásad spokojí, bude-li pYezkum dostate ný (sufficient review). Je tYeba té~ pYihlédnout ke specifi nosti Yízení ve správním soudnictví, v rámci, nho~ mo~e být skutkový pYezkum v zásad omezený a odvolací soudní orgán se mo~e zamYit spíae na pYezkum pYedchozího Yízení ne~ na pYijímání skutkových závro. Z lánku 6 Úmluvy tak nevyplývá právo na pYístup k soudu, který mo~e nahradit názor správního orgánu svým vlastním názorem; v této souvislosti Soud (ESLP) zdorazHuje, ~e musí být respektována rozhodnutí správních orgáno zalo~ená na vhodnosti (expediency), která jsou mnohdy pYijímána ve specializovaných oblastech práva, jakými jsou napY. územní plánování, ochrana ~ivotního prostYedí i regulace lovu (napY. Bryan proti Spojenému království, . 19178/91, rozsudek ze dne 22. listopadu 1995, § 47). PYi posuzování dostate nosti soudního pYezkumu je podle ESLP nutno posoudit:<br/>(i) pravomoci pYísluaného soudního orgánu,<br/>(ii) oblast, jí~ se rozhodnutí správního orgánu týká, a to zejména z pohledu, zda obsahuje posouzení otázek vy~adujících zvláatní odborné znalosti,<br/>(iii) míru správního uvá~ení, kterou v dané vci pYísluané správní orgány mají,<br/>(iv) zposob, jakým bylo rozhodnutí pYijato, zejména z pohledu záruk, které mli ú astníci správního Yízení k dispozici, a<br/>(v) obsah sporu v etn rozsahu soudní ~aloby. Soud proto musí pYezkoumat právní zakotvení soudního pYezkumu jako celek, v etn procesních záruk, které ú astníci Yízení mají k dispozici, a ovYit, zda byly skutkové okolnosti v Yízení jako celku nále~it pYezkoumány. Z toho vyplývá, ~e soud ve správním soudnictví v dané vci nemo~e svým rozhodnutím nahradit odborné vcné závry správních orgáno, k nim~ jsou jen tyto povolány z hlediska jejich odborné kompetence.<br/>15. Ze správního spisu vyplývají a mezi ú astníky nejsou sporné následující rozhodné skute nosti. <br/>16. Krajský soud se pYedn ztoto~Huje se závry VeYejného ochránce práv (dále jen  ombudsman ), který dne 22. 4. 2024 vydal zprávu o aetYení postupu SSZ v dané vci ~alobce. Ombudsman dospl k závru, ~e SSZ nepochybila, kdy~ pYi stanovení výae starobního dochodu nezhodnotila zamstnání ~alobce v Nmecku za období od roku 1991 do 1998. Ombudsman rovn~ dospl i k závru, ~e pYi ur ení výae daného starobního dochodu ~alobce SSZ správn aplikovala zákon . 155/1995 Sb., o dochodovém pojiatní, ve znní pozdjaích pYedpiso, jako~ i správn zhodnotila otázku pracovních kategorií vo i ~alobci. Ombudsman vaak doael ve dvou bodech k tomu, ~e SSZ pochybila, kdy~ mj. v pYedmtném rozhodnutí neprovedla pYepo et dochodu podle l. 87 odst. 5 a~ 7 koordina ního naYízení. <br/>17. Krajský soud souhlasí se závrem ombudsmana v tom ohledu, ~e v období od roku 1991 (1. 12. 1991) do 1997 (03. 06. 1997) ~alobce nezískal potYebnou dobu pojiatní. Dále je tYeba uvést, ~e SSZ není oprávnna pYihlí~et k dobám, o kterých ~adatel o dochod (~alobce) jen a pouze tvrdí jejich získání v Nmecku, kdy~ nedojde k jejich nále~itému potvrzení ze strany pYísluaného (nmeckého) nositele dochodového pojiatní. Tuto tvrzenou skute nost ~alobce vaak nmecká strana nepotvrdila, resp. nmecký nositel nepotvrdil, ~e by ~alobce získal potYebnou dobu pojiatní za období let 1991 a~ 1997/1998. Z tohoto dovodu SSZ skute n nemohla do výae dochodu zapo íst po~adovanou, ale nepotvrzenou dobu nmeckého pojiatní. Jak správn uvedl ombudsman ve své zpráv na str. 4:  Nmecký nositel pojiatní ani u jednoho ze st~ovatelo opakovan nepotvrdil dobu pojiatní od roku 1991 do roku 1998. Tyto doby proto nemohly být v eském starobním dochodu zhodnoceny. <br/>18. K otázce nezbytnosti potvrzení díl ího tvrzení ~alobce o získání potYebné doby pojiatní v zahrani í se dostate n vyjádYil i ombudsman, kdy~ se odkázal na rozsudek NSS ze dne 16. 1. 2023, .j. 3 Ads 17/2021-31, ~e SSZ nikterak tvrzenou zahrani ní dobu pojiatní nezjiaeuje a ani nehodnotí. SSZ si pouze ovYuje uvedené tvrzení u pYísluaného zahrani ního orgánu, jeho~ závry pak v rámci EU pouze pYejímá a na jejich podklad rozhoduje. <br/>19. Jednotlivé závry ombudsmana sice samy o sob nejsou právn závazné, ale tím, ~e se s nimi soud ztoto~nil a pYebral je v rámci svého rozhodování, tak doalo k jejich objektivizaci. <br/>20. Podle názoru krajského soudu postupovala ~alovaná pYi stanovení výae dochodu ~alobce správn. Navíc, jak poukázal i ombudsman na str. 6 své závre né zprávy z aetYení, tak ~alobce povodní rozsah zápo tu v rámci svého dochodu nikterak nezpochybnil. }alobci se navíc dostalo  dobrozdání ve smyslu toho, ~e se mu dostalo výhody výpo tu výae jeho dochodu podle právní úpravy, která pro nj byla pYíznivjaí. Soudu je zYejmé, stejn jako bylo i ombudsmanovi, o co se ~alobce sna~í, neboe zapo tení nmecké doby pojiatní do vzniku nároku na dochod mohlo ~alobci pYinést zYetelné zvýaení jeho dochodu, co~ vaak nebylo z výae pYedlo~ených dovodo mo~né. <br/>21. Za nejpodstatnjaí ~alobní bod je namítán nesprávný postup ~alované vo i pYepo tu dochodu ~alobce, kdy~ neml být aplikován l. 87 odst. 5 a~ 7 koordina ního naYízení. Ze vzájemné komparace ~aloby a zprávy ombudsmana je nepochybné, ~e ~alobce vícemén pYevzal namítaný dovod ze zprávy ombudsmana a vtlil jej do své ~aloby, ale bez toho, aby dále konkrétn rozebral, v em pYesn spo ívalo pochybení ~alované, resp. jak mlo dojít k po~adovanému pYepo tu jeho dochodu. Z tohoto dovodu pYedmtná ~aloba vykazuje rysy abstraktnosti, kdy~ dochází k obecné polemice a opakování obdobných nebo i stejných námitek. Mnohé námitky u~ zaznly v rámci opravného prostYedku, pYi em~ soudní pYezkum nemá slou~it jako dalaí "tYetí" instance, proto není v zásad mo~né vystavt ~alobní dovody na dovodech odvolacích. Nejen z tohoto dovodu není soud oprávnn, proto ani povinen, k dotváYení ~alobní argumentace. Soud není povinen ani oprávnn za ~alobce domýalet, jakými konkrétními kroky mlo dojít k poruaení ~alobcem namítaných právních ustanovení, z jakých konkrétních dovodo pokládá ~alobce ~alované rozhodnutí za nesrozumiteln a neYádn odovodnné, jaké zákonné podmínky nebyly splnny pro prodlou~ení zajiatní a jaké konkrétní skute nosti svd í o neoprávnném zásahu do ~alobcova práva na osobní svobodu. V tomto ohledu soud poukazuje na rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010 .j. 4 As 3/2008-78, v nm~ je mimo jiné uvedeno:  Smyslem uvedení ~alobních bodo (§ 71 odst. 1 písm. d) s.Y.s.) je jednozna né ustanovení rámce po~adovaného soudního pYezkumu ve lhot zákonem stanovené k podání ~aloby. Zákonný po~adavek je proto naplnn i jen zcela obecným a stru ným, nicmén srozumitelným a jednozna ným, vymezením skutkových a právních dovodo tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zYejmé, v jaké ásti a z jakých hledisek se má soud vcí zabývat& & & & & & & míra precizace ~alobních bodo do zna né míry ur uje i to, jaké právní ochrany se ~alobci u soudu dostane. ím je ~alobní bod, bye i vyhovující, obecnjaí, tím obecnji k nmu mo~e správní soud pYistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namíst, aby soud za ~alobce spekulativn domýalel dalaí argumenty i vybíral z reality skute nosti, které ~alobu podporují. Takovým postupem by pYestal být nestranným rozhod ím sporu, ale pYebíral by funkci ~alobcova advokáta. <br/>22. PYedn nutno uvést, ~e koordina ní mechanismus se vztahuje na poskytování dochodových dávek pro migrující pracovníky. Tento mechanismus je vystavn na nkolika základních principech a východiscích, mezi která Yadíme princip rovného zacházení, princip s ítání dob pojiatní, princip zachování nabytých práv, princip aplikace jednoho právního Yádu, jako~ i princip stejného posuzování skute ností (tzv. asimilace fakto). Lze odkázat na rozsudek NSS ze dne 8. 1. 2013, .j. 3 Ads 25/2012-41.<br/>23. Vedle toho platí, ~e l. 5 koordina ního naYízení se vztahuje k tomu, ~e rozhodné skute nosti mající význam pro posouzení nároko migrujících pracovníko, bye nastalých v jiných lenských státech, tak je tYeba jejich vzetí v úvahu stejn nále~it, jako by nastaly v daném lenském stát (viz. KOLDINSKÁ, K. et al. Sociální zabezpe ení osob migrujících v EU. Praha: C. H. Beck, 2007, 230 s. ISBN 978-80-7179-622-0. s. 57-58).<br/>24. Ve vztahu k l. 87 odst. 5 koordina ního naYízení ( . 883/2004) je nutno uvést, ~e sice umo~Huje pYezkum a s tím související pYepo et dochodu vypo teného na základ právní úpravy ú inné pYede dnem jeho pou~itelnosti, ale toliko nezakládá povinnost vyplacení rozdílu mezi dochodem u~ vyplaceným, resp. pYiznaným, v uplynulých letech a dochodem pYiznaným dle koordina ního naYízení. V této souvislosti je mo~né odkázat i na rozsudek NSS ze dne 11. 5. 2022, . j. 6 Ads 69/2021-29, ve kterém byl odmítnut závr o tom, ~e ml být starobní dochod vypo tený podle koordina ního naYízení pYiznán ji~ ode dne pYiznání povodní výae starobního dochodu. Navíc z l. 87 daného koordina ního naYízení explicitn vyplývá, ~e toto naYízení pYímo nezakládá retroaktivní ú inky. Dodate n soud uvádí, ~e termín  den pou~itelnosti ve smyslu l. 87 odst. 5 koordina ního naYízení není roven dnu jeho platnosti (20. 05. 2004), nýbr~ dle l. 91 tohoto naYízení a~ dnem vstupu v platnost provádcího naYízení . 987/2009, co~ je den 1. 5. 2010.<br/>25. Vyhodnocené pochybení ~alované ze strany ombudsmana o tom, ~e ~alovaná mohla a mla zhodnotit doby pojiatní získané po nároku na starobní dochod ke dni ú innosti koordina ního naYízení a tím provést pYepo et ve smyslu jeho ustanovení a následn jej  zYeteln promítnout do svého rozhodnutí, a to vyjádYením potencionálního vlivu na výai starobního dochodu ~alobce, pak krajský doael k závru, ~e ~alovaná respektovala doporu ení ombudsmana a jeho námitkou se zabývala. }alovaný v ~alovaném rozhodnutí uvádí, ~e rozhodné období bylo v pYípad ~alobce pro ú ely pYiznání starobního dochodu vymezeno roky 1986 a~ 1997, pYi em~ doalo k zapo ítání vaech jeho eviden ních materiálo, co~ byl tedy postup v souladu s platnou a ú innou právní úpravou. <br/>26. Jak sám ~alovaný uvedl, tak ~alobce opakovan ~ádá o pYepo ítání svého starobního dochodu, a to pro po~adované  zapo tení sezonního zamstnání v Nmecku mezi lety 1991 a~ 2000. Opakovan pak správn uvedl, ~e doby pojiatní ~alobce potvrzené nmeckým nositelem pojiatní byly získány a~ po datu pYiznání dochodové dávky (po 15. 04. 1998), pYi em~  údajné dYívjaí doby pojiatní tento nmecký oprávnný subjekt nepotvrdil. }alovaná správn zjistila, ~e nmecký nositel pojiatní nepotvrdil skute nost, ~e by ~alobce získal v Nmecku potYebnou dobu pojiatní v období let 1991-2000 (strana 2 ~alovaného rozhodnutí, poslední odstavec). }alovaný tak shodn u inil v rámci vyjádYení k ~alob. <br/>27. Nmecký nositel pojiatní v daném pYípad jednozna n potvrdil pouze nkteré z ~alobcem namítaných dob, proto k tm, které takto potvrzeny nebyly, tak nebylo mo~né pYihlédnout. S ítání dob podléhají vaechny doby potvrzené pYísluanými institucemi z jiných lenských státo EU, a to i tehdy, pokud by tatá~ osoba nebyla na území státu, který o dávce rozhoduje, pova~ována za dobu pojiatní, zamstnání atd, i za dobu rovnocennou. Uvedené znamená, ~e je nezbytné pYi s ítání dob zapo íst i doby potvrzené jiným lenským státem bez zpochybHování jejich kvality. ZároveH platí, ~e uznání ur ité doby pojiatní, zamstnání atd pro ú ely posouzení (ne)splnní podmínek nároku na dávky sociálního zabezpe ení a (ne)stanovení jejich výae se Yídí vnitrostátními pYedpisy lenského státu, na jeho~ území byly získány, nebo jsou pova~ovány za získané (viz. GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M., KOMENDOVÁ, J., STRÁNSKÝ, J., ERNÁ, J. Právo sociálního zabezpe ení eské republiky a Evropské unie. Brno: Právnická fakulta MU, 2018, s. 274-275. ISBN 978-80-210-8842-9). Dobu pojiatní získanou v jiném lenském stát je tYeba zapo íst pYi provádní výpo tu eského díl ího dochodu v její reálné délce (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2008, .j. 3 Ads 90/2008-105). Nad to je tYeba poukázat na l. 13 odst. 2 naYízení 987/2009, podle kterého platí, ~e pokud jsou doby, jen~ mají být zapo ítány, odpovídající maximální ro ní výai dob podle právních pYedpiso l. státo EU, ve kterých byly získány, tak nesmí vést k pou~ití pYepo ítacích pravidel v rámci jednoho kalendáYního roku k dob krataí, ne~ je mo~né ro ní maximum dob stanovených podle pYísluaných právních pYedpiso.<br/>28. Argument ~alobce o tom, ~e SSZ neprovedla správn pYepo et jeho povodn pYiznaného dochodu, na který ml mít min. rok 1991 vliv, je vcn nepodlo~ený, a to na rozdíl od ucelené argumentace ~alované strany. }alobce uvádí, ~e:  Z toho sekundárn dovozuji, ~e by to ovlivnilo výai pYiznaného starobního dochodu od 15. 4. 1998. Toto své tvrzení vaak nijak nerozvádí do podrobností, ím~ nepoukazuje na konkrétní fakta, jak mohlo dojít k ovlivnní pYiznaného dochodu. <br/>29. Krajský soud se pro pYília obecné a ni ím nepodlo~ené spekulativní úvahy ~alobce neztoto~Huje s jeho argumentací, pYi em~ se pYiklání k závrom vyslovených ~alovanou stranou. }alobce pYejímá závr ombudsmana, který hovoYí v jeho prospch, ale u~ dále nevysvtluje, v em konkrétn doalo k poruaení jeho práv. Jak bylo Ye eno, tak krajský soud vaak za ~alobce není oprávnn utváYet nebo snad domýalet ~alobní argumentaci tak, aby sám vyhledával dovody pro zruaení ~alovaného rozhodnutí, neboe by tím soud pYevá~il "pomyslnou misku vah nestrannosti", ím~ by u~ nebyl nestranným a nezávislým arbitrem vo i dvma stranám.<br/>30. Ze vaech výae uvedených dovodo dospl soud k závru, ~e ~aloba nebyla dovodná, proto musel ji zamítnout (ust. § 78 odst. 7 s.Y.s.).<br/>31. Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.Y.s., kdy~ ~alobce nebyl v Yízení úspaný a neml právo na náhradu náklado Yízení a úspanému ~alovanému ~ádné náklady Yízení podle obsahu spisu nevznikly (tj. náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti). <br/>Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doru ení ú astníkom Yízení. <br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Pardubice 5. února 2025<br/>JUDr. Jan DvoYák v. r. <br/>samosoudce<br/><br/><br/></body> </html>