<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 Afs 276/2024- 48 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 Afs 276/2024 - 53<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Vojtcha `imí ka (soudce zpravodaj), soudkyn Michaely Bej kové a soudce OndYeje Mrákoty ve vci ~alobkyn: DUNAV OSIGURANJE, a. d. o., Makenzijeva 65, Blehrad, Srbská republika, zastoupené advokátem JUDr. Jakubem Hlínou, LL.M., Havlí kova 1680/13, Praha 1, proti ~alovanému: Generální Yeditelství cel, Budjovická 7, Praha 4, o ~alob proti rozhodnutím ~alovaného ze dne 18. 5. 2023, j. 44276/2023900000314 a 44306/2023900000314, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 4. 12. 2024, j. 61 Af 7/202386,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Popis vci a dosavadní probh Yízení<br/>[1] }alobkyn (st~ovatelka) byla jako ru itelka podle § 28 a násl. zákona . 242/2016 Sb., celní zákon, ve spojení s § 171 odst. 1 zákona . 280/2009 Sb., daHového Yádu, vyzvána celní správou k úhrad celních dluho v souvislosti s propuatním zbo~í s obsahem tabáku do tranzitního re~imu. St~ovatelka vaak zpochybHuje otázku vzniku celního dluhu a ru itelského závazku za zmiHované zbo~í s odovodnním, ~e z ásti celní dokumentace vyplývá zámr primárních dlu~níko propustit do tranzitního re~imu zbo~í bez obsahu tabáku a je zYejmá vole st~ovatelky zaru it se za celní dluh pouze ve vztahu k tomuto druhu zbo~í. PYi komplexním výkladu celních dokumento je údajn zYejmé, ~e celní dluh ani ru itelský závazek nemohly vzniknout k jinému zbo~í ne~ k tomu, ke kterému se primární dlu~níci a st~ovatelka zamýaleli zavázat, tedy zbo~í bez obsahu tabáku.<br/>[2] Celní úYad pro Jiho eský kraj (celní správa) vyzval dne 7. 9. 2022 dvma výzvami st~ovatelku k zaplacení celního dluhu, který podle celní správy vznikl v souvislosti s propuatním tabáku do vodní dýmky do celního re~imu spole ný tranzit. K propuatní doalo v roce 2019 v Srbské republice, odkud mlo zbo~í následn putovat pYes Maarsko do Slovinska. Celní dluh zahrnoval dovozní clo, neuhrazenou spotYební daH z tabáku a daH z pYidané hodnoty a podle celní správy vznikl tak, ~e originální zbo~í bylo v eské republice nahrazeno padlky bez obsahu tabáku. Popsaným jednáním doalo k odntí zbo~í celnímu dohledu a k poruaení podmínek tranzitu, jeliko~ zbo~í nebylo ve stanovené lhot a nezmnném stavu pYedlo~eno celním úYadom. Celní správa ozna ila za hlavní dlu~níky spole nosti HECK DOO (HECK) a VN PROMET DOO (PROMET), které byly v postavení dr~itelo tranzitního celního re~imu a byly proto odpovdné za celní dluh ve smyslu l. 79 odst. 3 písm. b) naYízení Evropského parlamentu a Rady . 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (celní kodex) a l. 113 písm. d) Úmluvy o spole ném tranzitním re~imu (Úmluvy).<br/>[3] St~ovatelka podala proti obma výzvám k zaplacení celního dluhu odvolání, která vaak Generální Yeditelství cel (~alovaný) zamítlo v záhlaví ozna enými rozhodnutími ze dne 18. 5. 2023.<br/>[4] St~ovatelka se proto následn obrátila na Krajský soud v eských Budjovicích (krajský soud) se ~alobami proti zmínným rozhodnutím. Krajský soud nejprve usnesením spojil ob ~aloby týkající se napadených výzev do jednoho Yízení, ve kterém je následn nyní napadeným rozsudkem zamítl a rozhodnutí ~alovaného potvrdil. Krajský soud mimo jiné konstatuje, ~e provedl dokaz trestním rozsudkem Krajského soudu v eských Budjovicích  pobo ky Tábor ze dne 1. 3. 2022, j. 9 T 1/20227060, kterým byla spole nost ORLEGRAN uznána vinnou ze zvláae záva~ného zlo inu zkrácení dan, poplatku a podobné povinné platby a zlo inu poruaení pYedpiso o obhu zbo~í ve styku s cizinou. Uvedená trestní vc souvisela s posuzovaným pYípadem v tom smru, ~e spole nost ORLEGRAN v postavení pYíjemce zbo~í realizovala podvody spo ívající ve výmn tabákového zbo~í za padlky bez obsahu tabáku, pYi em~ dr~iteli tranzitního re~imu byly spole nosti HECK a PROMET (bod 6264 napadeného rozsudku).<br/><br/>2. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/>[5] St~ovatelka podala kasa ní stí~nost proti rozsudku krajského soudu z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. Y. s., tedy pro nezákonnost spo ívající v nesprávném právním posouzení, pro vady Yízení a pro nepYezkoumatelnost, a navrhuje jeho zruaení.<br/>[6] St~ovatelka uvádí, ~e se krajský soud dopustil nesprávného právního posouzení, kdy~ dospl k závru o existenci celního dluhu spole ností HECK a PROMET a ru itelského závazku st~ovatelky. Zmínné pochybení vycházelo zejména z pYevzetí závro srbské celní správy za sou asného pominutí Yady ostatních dokumento (zejména ~ádosti o povolení souborné jistoty a následného rozhodnutí srbské celní správy), které dostate n prokazují, ~e spole nosti HECK a PROMET zamýalely propustit do tranzitního re~imu zbo~í bez obsahu tabáku a vole st~ovatelky pYevzít záruku se vztahovala pouze k celním závazkom týkajícím se zbo~í bez tabáku. }alovaný a krajský soud vaak nesprávn dospli k závru o odpovdnosti uvedených spole ností za celní dluh vzniklý ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku. Konkrétní námitky st~ovatelky smYují zejména proti hodnocení listinných dokazo, které prý bylo selektivní a pYiYklo pYília velkou dokazní váhu tranzitním deklaracím T1, vývozním deklaracím C3 a záru ním listinám na úkor ostatních pYedkládaných celních dokumento. St~ovatelka dále namítá nepYezkoumatelnost výzev celní správy a rozhodnutí ~alovaného, pYi em~ shrnuje argumentaci z pYedchozích Yízení. NepYezkoumatelnost napadeného rozsudku podle st~ovatelky spo ívá v tom, ~e krajský soud pYezkoumal nepYezkoumatelné rozhodnutí ~alovaného. St~ovatelka takté~ brojí proti závru o nedostate né obezYetnosti spole ností HECK a PROMET ve vztahu k propuatní zbo~í do tranzitního re~imu. Uvádí, ~e krajský soud nesprávn aplikoval judikaturu SDEU, a trvá na tom, ~e pochybení srbské celní správy je dovodem ke zproatní odpovdnosti za celní dluh. Dalaí námitky smYují proti nespravedlnosti vymáhání celního dluhu pouze vo i spole nostem HECK, PROMET a st~ovatelce, a nikoliv vo i spole nostem WEST SPED a ORLEGRAN, které jsou viníky nastalé situace s trestnprávním pYesahem. Závr, který krajský soud ve vztahu k tmto námitkám zaujal, ozna uje st~ovatelka za pYepjatý formalismus rozporný s judikaturou Ústavního soudu. Proto st~ovatelka navrhuje zruait rozsudek krajského soudu i rozhodnutí ~alovaného.<br/>[7] }alovaný se ve vyjádYení ztoto~Huje s krajským soudem, který podle nj správn posoudil vznik celního dluhu a ur il odpovdné osoby. Dále zdorazHuje odpovdnost spole ností HECK a PROMET za správnost údajo v tranzitních prohláaeních. K hodnocení dokazo krajským soudem ~alovaný uvádí, ~e tranzitní prohláaení T1 a dovozní deklarace C3 dostate n prokazují skute ný obsah zásilek a povahu zbo~í propuatného do tranzitního re~imu. }alovaný vyzdvihuje dole~itost záru ní listiny oproti celním dokumentom, na n~ poukazuje st~ovatelka. K námitce neexistence celního dluhu ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku obdobn uvádí, ~e celní prohláaení má vtaí dole~itost ne~ ostatní dokumenty. K tvrzenému vyvinní v dosledku pochybení srbské celní správy ~alovaný zdorazHuje nedbalost spole ností HECK a PROMET. Následn odkazuje na judikaturu, podle které má správce dan pravomoc vybrat dlu~níka, na kterém bude vymáhat celní dluh. Proto se nemo~e jednat o neústavní zásah do práv v podob pYepjatého formalismu. }alovaný navrhuje, aby NSS zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou.<br/><br/>3. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>3.1. K námitce nepYezkoumatelnosti<br/>[8] NSS se nejprve zabýval tvrzenou nepYezkoumatelností rozsudku krajského soudu. Pouze u pYezkoumatelného rozsudku toti~ lze posuzovat naplnní ostatních kasa ních dovodo. Podle judikatury NSS se za nepYezkoumatelný rozsudek pova~uje a~ takový rozsudek, z nho~ není zYejmé, jaké skute nosti pova~uje soud za rozhodné, popY. na jakých úvahách soud své rozhodnutí zalo~il. NepYezkoumatelností pro nesrozumitelnost pak trpí takový rozsudek, který postrádá základní nále~itosti nebo z nho~ není seznatelné, zda soud ~alobu zamítl, nebo o ní odmítl rozhodnout.<br/>[9] Ve svtle popsaných judikaturních východisek pYezkoumal NSS rozsudek krajského soudu, pYi em~ dospl k závru, ~e netrpí vadou nepYezkoumatelnosti. Krajský soud srozumiteln a podrobn vylo~il, pro  pova~uje za prokázanou existenci celního dluhu a ru itelského závazku st~ovatelky ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku. Z napadeného rozsudku je takté~ patrné, o které dokazy tyto závry opYel. Obdobným zposobem se krajský soud vypoYádal rovn~ s ostatními námitkami st~ovatelky. Pro NSS jsou z napadeného rozsudku zYejmé veakeré podstatné úvahy, na nich~ krajský soud rozsudek zalo~il. <br/>[10] Namítáli st~ovatelka, ~e nepYezkoumatelnost spo ívá v závru krajského soudu o pYezkoumatelnosti rozhodnutí celní správy a ~alovaného, mýlí se. Pouhý nesouhlas st~ovatelky se zposobem, jakým krajský soud a ~alovaný posoudili námitku nepYezkoumatelnosti, nezakládá automaticky nepYezkoumatelnost tchto rozhodnutí. ZmiHovanou námitku toti~ nelze Yetzit zposobem, který zvolila st~ovatelka v kasa ní stí~nosti. Podstatou tohoto kasa ního dovodu je otázka, zda soud dostate n vysvtlil své závry, pYi em~ v tomto smru nelze napadenému rozsudku krajského soudu nic podstatného vytknout. Námitka nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku je proto nedovodná.<br/><br/>3.2. K námitkám nezákonnosti rozsudku<br/>[11] NSS pYistoupil k posouzení námitek týkajících se nezákonnosti, která podle st~ovatelky spo ívá v nesprávném posouzení právní otázky soudem ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. Konkrétn se NSS zabýval kasa ními argumenty, kterými st~ovatelka brojí proti zposobu, jakým krajský soud posoudil existenci celního dluhu a ru itelského závazku, význam administrativních pochybení pro mo~né zproatní odpovdnosti za celní dluh a nespravedlnost spo ívající ve vymYení celního dluhu práv spole nostem HECK a PROMET, nikoliv spole nostem odpovdným za podvodné jednání.<br/><br/>3.2.1. K námitce neexistence celního dluhu<br/>[12] Nejrozsáhlejaí kasa ní námitky spo ívají v nesouhlasu st~ovatelky se závrem o vzniku a existenci primárního celního dluhu spole ností HECK a PROMET a ru itelského závazku st~ovatelky za celní dluhy ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku. Obsah tchto dvou skupin argumento je takYka identický. NSS proto nejprve pYistoupil ke shrnutí podstaty stí~nostní argumentace a posouzení námitek ve vztahu k primárnímu celnímu dluhu spole ností HECK a PROMET.<br/>[13] St~ovatelka konkrétn uvádí, ~e dokumenty z úvodní fáze celního Yízení (zejména ~ádost a rozhodnutí o pou~ití souborné jistoty) jednozna n prokazují, ~e spole nosti HECK a PROMET zamýalely propustit do tranzitního re~imu zbo~í bez obsahu tabáku. Stejn tak prý bylo z celního Yízení patrné, ~e st~ovatelka se chtla zaru it pouze za celní dluhy vzniklé pYi tranzitu zbo~í bez obsahu tabáku. Krajskému soudu st~ovatelka vytýká, ~e nehodnotil dokazy komplexn, nýbr~ selektivn, kdy~ pYi ur ení skute ného obsahu celního a ru itelského závazku primárn kladl doraz na obsah celních deklarací T1, vývozních deklarací C3 a záru ních listin. Uvedené dokumenty pYitom nesprávn vykládal bez ohledu na dokumenty, které pYedcházely jejich vydání. St~ovatelka zdorazHuje, ~e vole propustit do tranzitního re~imu zbo~í bez obsahu tabáku byla explicitn vyjádYena v ~ádostech o povolení souborné jistoty a ~ádostech o zaru ení, které spole nosti HECK a PROMET zaslaly st~ovatelce. Zachycena byla také v odovodnní rozhodnutí o povolení souborné jistoty vydaných srbskou celní správou. Dále st~ovatelka tvrdí, ~e ve smlouvách o pojiatní je stanoven závazek zaslat rozhodnutí o povolení souborné jistoty st~ovatelce, tudí~ je zYejmá vdomost st~ovatelky o obsahu rozhodnutí srbské celní správy pYed podpisem zmínné smlouvy. Podle st~ovatelky ~ádost a rozhodnutí jasn vyty ily veYejnoprávní rámec pro obsah tranzitních prohláaení a záru ních listin, a proto je nutné tyto dokumenty vykládat jako dovraení procesu, který jednozna n smYoval k propuatní zbo~í bez tabáku do tranzitního re~imu a vzniku ru ení pouze ve vztahu k tomuto druhu zbo~í. St~ovatelka uzavírá, ~e krajský soud se dopustil nesprávného právního posouzení, jeliko~ nezákonn pominul zmínné dokumenty a rozhodl o vzniku celního dluhu a ru ení ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku.<br/>[14] Krajský soud pYi hodnocení obsahu celních dokumento vyael z následujících zjiatní, jejich~ správnost ovYil NSS z obsahu spisu. PYitom zjistil, ~e ~ádosti o poskytnutí souborné jistoty se vztahovaly ke zbo~í bez vysokého rizika (tedy bez tabáku); v odovodnní rozhodnutí srbské celní správy o pou~ití souborné jistoty je zmínno, ~e se povoluje pou~ití jistoty na základ ~ádostí ve vztahu ke zbo~í bez vysokého rizika (opt bez tabáku); ze záru ních listin a smluv o pojiatní není patrné, ke kterému druhu zbo~í se mají dokumenty vztahovat, a kone n v tranzitních deklaracích T1 je uvedeno pouze to, ~e se vztahují ke zbo~í  tabák do vodní dýmky. Na základ popsaného obsahu celních dokumento dospl krajský soud k závru, ~e na posouzení vzniku a existence celního dluhu nemá vliv celní dokumentace pYedcházející vydání záru ní listiny. Srbská celní správa podle nj správn vycházela z tranzitních deklarací T1, které znly pouze na zbo~í  tabák do vodní dýmky a vývozních deklarací C3, které znly na zbo~í s obsahem tabáku. Jeliko~ ani záru ní listiny neobsahovaly ~ádnou konkretizaci zbo~í propuatného do tranzitu, bylo následné ovYení záru ních listin srbským celním úYadem a propuatní zbo~í s obsahem tabáku do tranzitního re~imu platné.<br/>[15] PYi posouzení vzniku celního dluhu je podle NSS nutné pYihlédnout ke znní právní úpravy obsa~ené v l. 112 odst. 1 písm. a) Úmluvy a l. 79 odst. 1 písm. a) celního kodexu. Podle tchto ustanovení celní dluh vzniká  odntím zbo~í spole nému tranzitnímu re~imu a dále  nesplnním nkteré podmínky, kterou se Yídí propuatní zbo~í do spole ného tranzitního re~imu nebo pou~ití spole ného tranzitního re~imu. Z uvedených formulací je patrné, ~e pro celní dluh je ur ující jeho vztah ke zbo~í propuatnému do tranzitního re~imu. Celní dluh tedy vzniká práv k tomu zbo~í, které bylo propuatno do tranzitního re~imu a ve vztahu ke kterému byly celní správou stanoveny tranzitní podmínky. Je proto zYejmé, ~e v tomto smru je klí ovým dokumentem celní prohláaení, na jeho~ základ rozhoduje celní správa o propuatní deklarovaného zbo~í do tranzitního re~imu a o stanovení tranzitních podmínek. Práv v tomto dokumentu je ur eno konkrétní zbo~í, k nmu~ pYípadn vzniká celní dluh ve smyslu Úmluvy.<br/>[16] Celní deklarace znly v posuzovaném pYípad na tabák do vodní dýmky (tranzitní deklarace T1) a zbo~í s obsahem tabáku (vývozní deklarace C3), avaak st~ovatelka se brání tím, ~e jejich skute né znní je v rozporu se zamýaleným obsahem. <br/>[17] Pro ur ení relevance zamýaleného obsahu pro výklad tranzitních deklarací NSS vycházel z vymezení pojmu dr~itel (tranzitního) re~imu. Podle celního kodexu a l. 3 písm. f) Úmluvy je dr~itelem tranzitního re~imu  osoba, která podává celní prohláaení, na její~ ú et je celní prohláaení podáváno nebo ta, na kterou byly pYevedena práva a povinnosti vyplývající z celního re~imu. Ze znní citovaného ustanovení je zYejmé, ~e smyslem úpravy je v ka~dém pYípad postavit najisto, která osoba bude nositelem povinností vyplývajících z celního Yízení. Stálli tedy v posuzované vci krajský soud pYed otázkou, kdo je odpovdný za skute ných obsah celních prohláaení, správn ur il, ~e se musí jednat o dr~itele re~imu. Práv s tímto postavením jsou toti~ spojeny povinnosti vyplývající z celního Yízení, mezi které bezpochyby musí patYit také odpovdnost za obsah celní dokumentace. Na základ úvahy o odpovdnosti za obsah celních prohláaení pYitom krajský soud správn uzavYel, ~e námitka nesouladu skute ného a zamýaleného obsahu celních prohláaení je pro posouzení vzniku celního dluhu bez významu (bod 69 rozsudku). Byly to toti~ spole nosti HECK a PROMET, které byly jako dr~itelé re~imu odpovdné za to, jaké bude výsledné znní celních deklarací, ze kterých srbská celní správa vycházela pYi rozhodování o propuatní zbo~í do tranzitního re~imu a stanovení tranzitních podmínek. Na tomto závru nic nemní ani skute nost, ~e dokumenty týkající se povolení souborné jistoty obsahovaly vnitrostátní kategorizaci zbo~í jako  zbo~í bez vysokého rizika. Krajskému soudu lze dát za pravdu, ~e tato skute nost nemá na posouzení vzniku celního dluhu vliv (bod 67 rozsudku). Celní kodex ani Úmluva toti~ skute n tuto kategorizaci neznají a klí ový je navíc obsah celních prohláaení, jak ji~ NSS pYedestYel.<br/>[18] Na základ výae uvedeného lze shrnout, ~e ustanovení Úmluvy a celního kodexu je tYeba vykládat tak, ~e celní dluh vzniká ke zbo~í identifikovanému v celním prohláaení, za jeho~ obsah odpovídá dr~itel re~imu. V posuzované vci pYitom z tranzitních deklarací T1 ve spojení s vývozními deklaracemi C3 vyplývalo, ~e do tranzitního re~imu bylo propuatno zbo~í s obsahem tabáku a dr~iteli re~imu ve vztahu k tomuto zbo~í byly spole nosti HECK a PROMET. Podle l. 113 odst. 1 písm. d) Úmluvy odpovídá za celní dluh  dr~itel re~imu , resp. podle l. 79 odst. 3 písm. b) celního kodexu  osoba, která si byla vdoma nebo si mla být vdoma, ~e nebyla splnna povinnost podle celních pYedpiso. Proto je tYeba dát krajskému soudu za pravdu, ~e celní dluh za zbo~í s obsahem tabáku skute n vznikl a odpovídají za nj spole nosti HECK a PROMET. Kasa ní námitka neexistence celního dluhu ke zbo~í s obsahem tabáku je proto nedovodná.<br/><br/>3.2.2. K námitce neexistence ru itelského závazku<br/>[19] NSS se dále zabýval námitkou neexistence ru itelského závazku, pYi em~ její podstata byla témY identická s výae popsanou námitkou neexistence celního dluhu. Podle kasa ní stí~nosti spo ívala nezákonnost napadeného rozsudku v tom, ~e krajský soud vylo~il záru ní listiny bez ohledu na ostatní dokumenty a dospl k nesprávnému závru o existenci ru itelského závazku ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku, a koliv se st~ovatelka zaru ila pouze za celní dluhy v souvislosti s tranzitem zbo~í bez obsahu tabáku.<br/>[20] NSS pova~uje za vhodné nejprve upozornit na právní úpravu ru ení za celní dluhy. Podle l. 233 celního kodexu a l. 8 Úmluvy je dr~itel re~imu mimo jiné povinen  poskytnout jistotu k zajiatní úhrady celního dluhu. Jistota mo~e být podle l. 92 odst. 1 písm. b) celního kodexu poskytnuta ve form závazku ru itele, kterým je podle l. 94 odst. 1 celního kodexu  tYetí osoba usazená na celním území Unie. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se ru itel  písemn zavá~e, ~e zaplatí zajiatnou ástku dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiným poplatkom. Z citovaných ustanovení je zYejmé, ~e ru ení se má vztahovat ke konkrétnímu celnímu dluhu, pYi em~ posuzovaná kasa ní námitka je postavena na tvrzené odlianosti celních dluho, k jejich~ úhrad byla st~ovatelka vyzvána, od tch, které by pYípadn spadaly pod poskytnutou záruku.<br/>[21] PYedpoklady k vymYení celního dluhu ru iteli zformuloval rozaíYený senát NSS v usnesení ze dne 5. 11. 2008, j. 9 Afs 78/2007102, tak, ~e  ke stanovení povinnosti platit clo mo~e dojít toliko v Yízení vymYovacím, odtud tedy  vymYení jako pojem, který v sob obsahuje výsledek procesu zahrnujícího zjiatní existence povinnosti úhrady celního dluhu dlu~níkem, ru itelského závazku v podob individuální celní záruky a jeho pYedchozí akceptace celním orgánem, ( áste né i úplné) nesplnní povinnosti dlu~níkem a kroky celního orgánu vo i nmu, atd. NSS ji~ výae konstatoval, ~e celní dluh spole ností HECK a PROMET ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku vznikl. Stejn tak je nesporné, ~e v posuzovaném pYípad svou povinnost nesplnily spole nosti HECK a PROMET a byly proto u inny pYísluané kroky vo i tmto spole nostem. St~ovatelka vaak zpochybHuje, zda ru itelský závazek platn vznikl ve vztahu k celnímu dluhu za zbo~í s obsahem tabáku a byl platn pYijat srbskou celní správou.<br/>[22] NSS se v tomto ohledu ztoto~Huje s názorem krajského soudu, který v napadeném rozsudku vycházel primárn ze znní záru ních listin podepsaných st~ovatelkou (bod 9192). Pokud se st~ovatelka dovolává obsahu ~ádostí o poskytnutí souborné jistoty a na n navazujících rozhodnutí srbské celní správy, je nutné zdoraznit, ~e ~ádosti byly podepsány spole nostmi HECK a PROMET, nikoliv st~ovatelkou. Uvedené ~ádosti a v nich zmínná vnitrostátní kategorizace zbo~í jako zbo~í bez vysokého rizika (tzn. bez obsahu tabáku) mohou slou~it pouze jako indicie o mo~né voli spole ností HECK a PROMET v dob vyplHování ~ádosti. Nelze je ale pova~ovat za relevantní dokaz pro výklad skute né vole st~ovatelky ohledn rozsahu ru itelského závazku. Jedinými pou~itelnými dokazy jsou v tomto smru záru ní listiny a smlouvy o pojiatní, které podepsala st~ovatelka. Ani v jednom z tchto dokumento ale není konkretizováno, ~e by st~ovatelka chtla pYevzít záruku pouze za celní dluhy vzniklé z tranzitu zbo~í bez obsahu tabáku.<br/>[23] NSS ze správního spisu ovYil znní záru ních listin, pYi em~ první z nich uvádí, ~e se st~ovatelka srbské celní správ zaru uje za  ka~dou ástku celního dluhu, v etn úroko a vzniklých náklado v inkasním Yízení, za které bude hlavní poplatník VN PROMET DOO odpovdný ve form dávek nebo jiných poplatko uplatHovaných na zbo~í, které je v tranzitním re~imu. Ní~e je k záru ní povinnosti uvedeno, ~e  tato povinnost je platná ode dne jejího pYevzetí záru ním celním úYadem. Ní~e podepsaný zostává odpovdný za zaplacení jakéhokoliv celního dluhu vzniklého bhem tranzitního re~imu, na který se vztahuje tato povinnost. Obdobné je také znní záru ní listiny ve vztahu ke spole nosti HECK. Pro posouzení rozsahu pYevzaté záruky jsou pYitom relevantní práv tyto dokumenty, v nich~ není ~ádným zposobem specifikováno omezení celní záruky pouze na celní dluhy související se zbo~ím bez obsahu tabáku. NSS je toho názoru, ~e rozsah celního ru ení není mo~né zptn modifikovat na základ st~ovatelkou tvrzeného rozdílného úmyslu, který se jí navíc nepodaYilo prokázat. Nelze toti~ napYíklad vylou it, ~e v probhu procesu mohlo dojít ke zmn vole stran, která by vyústila v uzavYení záru ních listin v rozdílném rozsahu oproti povodním povolením souborné jistoty.<br/>[24] Na základ výae uvedeného NSS souhlasí s názorem krajského soudu, ~e st~ovatelka pYevzala ru ení nad veakerými pYípadnými celními dluhy spole ností HECK a PROMET, mezi které spadá také ru ení za zbo~í s obsahem tabáku. Veakeré pYedpoklady pro vymáhání celního dluhu po ru iteli tedy byly splnny a ~alovaný postupoval v souladu se zákonem. Námitka neexistence ru ení ve vztahu k tomuto druhu zbo~í proto není dovodná.<br/><br/>3.2.3. K námitce administrativního pochybení srbské celní správy<br/>[25] St~ovatelka se ve stí~nosti ohrazuje proti závru, ~e si spole nosti HECK a PROMET nepo ínaly dostate n obezYetn, kdy~ nechaly pYedlo~ení celních prohláaení srbské celní správ na spole nosti WEST SPED. ZdorazHuje, ~e spole nosti byly dostate n obezYetné, jeliko~ ve fázi povolování souborné jistoty vymezily podmínky propuatní zbo~í bez obsahu tabáku do tranzitního celního re~imu. Byloli pYesto v probhu celního Yízení propuatno zbo~í s obsahem tabáku, jednalo se o pochybení srbské celní správy, které nemo~e být kladeno k tí~i hlavním povinným z celního dluhu, a proto ani st~ovatelce. St~ovatelka dále brojí proti pou~ití rozsudku SDEU ze dne 17. 7. 1997, ve vci Pascoal & Filhos v Fazenda Pública, C97/95, kterým krajský soud podepYel závr o nemo~nosti zprostit se odpovdnosti za celní dluh poukázáním na administrativní pochybení celní zprávy. Argumentuje tím, ~e v nm alo o nevyu~ití práva celní správy, zatímco v posuzované vci srbská celní správa jednozna n poruaila stanovené povinnosti. Z popsaných dovodo ml dát krajský soud st~ovatelce za pravdu, ~e v celním Yízení doalo k pochybení srbské celní správy pYedstavujícímu pYeká~ku pro výbr cla.<br/>[26] Jak ji~ bylo uvedeno výae, z právní úpravy tranzitu vyplývá, ~e hlavním povinným z celního dluhu je dr~itel re~imu, tedy osoba podávající celní prohláaení. V posuzovaném pYípad je nesporné, ~e postavení hlavních povinných nále~í spole nostem HECK a PROMET jako dr~itelom re~imu, co~ správn konstatoval ji~ krajský soud v napadeném rozsudku (bod 62).<br/>[27] Odpovdností hlavního povinného za celní dluh se NSS zabýval napY. v rozsudku ze dne 19. 6. 2012, j. 7 Afs 17/201240, pYi em~ konstatoval, ~e  objektivní odpovdnost hlavního povinného vychází z premisy, ~e pYítomnost zbo~í, které není zbo~ím Evropské unie, na unijním celním území pYedstavuje sama o sob nebezpe í, ~e se toto zbo~í nakonec zapojí do hospodáYského obhu v lenských státech, ani~ je procleno (viz rozsudek SDEU ze dne 2. 4. 2009, Elshani, C459/07, Sb. rozh. s. I2759, bod 32). Hlavní povinný je tak krom povinností podle l. 96 celního kodexu dlu~níkem celního dluhu vyplývajícího z nedodr~ení ustanovení re~imu vnjaího tranzitu Spole enství. Cílem takto stanovené odpovdnosti hlavního povinného je zajistit Yádné a jednotné pou~ívání pYedpiso tohoto re~imu a Yádné provedení tranzitu za ú elem ochrany finan ních zájmo Evropské unie a jejích lenských státo (viz v tomto smyslu rozsudek SDEU ze dne 3. 4. 2008, Militzer & Münch, C230/06, Sb. rozh. s. I1895, bod 48). Zdejaí soud se tedy pYiklonil k objektivnímu pojetí odpovdnosti hlavního povinného z celního dluhu, jeho~ ú elem je donutit subjekt (dr~itele re~imu) ke zvýaené bdlosti nad dodr~ováním celních povinností. Je vaak tYeba zmínit, ~e z objektivní odpovdnosti za celní dluh existují výjimky a jednu z nich pYedstavuje také prominutí cla z dovodu pochybení celních orgáno ve smyslu l. 119 odst. 2 písm. b) celního kodexu.<br/>[28] Krajský soud ve svém rozsudku vycházel z rozsudku SDEU Pascoal & Filhos v Fazenda Pública, na jeho~ základ konstatuje, ~e dovodem pro upuatní od celního dluhu nemo~e být pochybení celních orgáno administrativního charakteru (bod 73). NSS se ve své judikatuYe ji~ vyjádYil k mo~nosti zprostit se objektivní odpovdnosti na základ chyby celních orgáno. V rozsudku ze dne 10. 12. 2020, j. 6 Afs 194/202051, uvedl, ~e podmínkami liberace jsou  chyba na stran pYísluaných celních orgáno, kterou nemohl dlu~ník/povinná osoba pYimYeným zposobem zjistit, a dobrá víra dlu~níka/povinné osoby, zahrnující rovn~ dodr~ení vaech platných pYedpiso týkajících se celního prohláaení, jak výslovn zdorazHoval starý celní kodex. Závr krajského soudu je tedy nutné korigovat v tom smru, ~e nelze ozna it administrativní pochybení celních orgáno za zcela irelevantní z pohledu výsledné povinnosti zaplatit celní dluh. Pro mo~né úvahy o zproatní objektivní odpovdnosti je vaak nutné, aby administrativní chyba celních orgáno vobec nastala.<br/>[29] Práv uvedené proto nic nemní na správném konstatování krajského soudu, ~e v posuzovaném pYípad se srbská celní správa nedopustila ~ádného pochybení (bod 69 rozsudku). Skute nost, ~e celní správa vycházela z obsahu C3 vývozních deklarací (znjících na zbo~í s obsahem tabáku), které jim dle kasa ní stí~nosti  podstr ila spole nost WEST SPED, toti~ nezakládá pochybení celních orgáno. Pouze svd í o nedostate né opatrnosti spole ností HECK a PROMET, které byly jako hlavní dlu~níci celního dluhu primárn odpovdné za pYípadné nesrovnalosti. Jak toti~ NSS uvedl v rozsudku ze dne 27. 5. 2010, j. 5 Afs 83/2009123, týkajícím se zpochybHování skute ností deklarovaných v celním prohláaení  dokazní bYemeno nepochybn svd í st~ovateli, je tedy pouze na nm, jakým zposobem skute nosti, které tvrdí (neexistenci zbo~í, popY. existenci jiného zbo~í a jiné hodnoty zbo~í), proká~e. Není povinností celních orgáno zjiaeovat skute nosti a vyhledávat dokazy prokazující neexistenci skute ností tvrzených deklarantem. Stejn tak, vyjdouli vaak najevo skute nosti dovodn zpochybHující ur itou transakci, je povinností celních orgáno se s nimi Yádn vypoYádat. Nebudeli tedy v dalaím Yízení nepochybn prokázáno, ~e nebylo dovezeno deklarované nebo jiné zbo~í, a nebudeli prokázáno, jaké bylo skute n dovezeno zbo~í a v jaké hodnot, je tYeba vycházet z údajo, které st~ovatel deklaroval. Povinnost prokázat tyto skute nosti pYitom stíhá st~ovatele. <br/>[30] V nyní posuzovaném pYípad obdr~ely orgány srbské celní správy od spole nosti WEST SPED vývozní deklarace C3, které znly na zbo~í s obsahem tabáku. Sou ástí povinností HECK a PROMET, jako~to dr~itelo re~imu, bylo také ovYit obsah celních prohláaení podaných srbské celní správ prostYednictvím spole nosti WEST SPED. Ze správního spisu vaak není patrné, ~e by st~ovatelka i HECK a PROMET v celním Yízení zpochybHovaly celní deklarace, za jejich~ obsah byly tyto spole nosti odpovdné. V souladu s citovanou judikaturou tedy srbská celní správa nemla povinnost zjiaeovat, zda spole nosti ve skute nosti nechtly do tranzitního re~imu propustit jiný druh zbo~í, ne~ vyplývalo z celních prohláaení. St~ovatelkou zpochybnný postup proto nelze v intencích citované judikatury hodnotit jako chybný. Jeliko~ v posuzovaném pYípad orgány celní správy nepochybily, NSS uzavírá, ~e také tato kasa ní námitka je nedovodná.<br/><br/>3.2.4. K námitce pYepjatého formalismu a nespravedlivé odpovdnosti za podvodné jednání jiných spole ností<br/>[31] St~ovatelka dále vytýká krajskému soudu postup v rozporu se zákazem pYepjatého formalismu, který vede k extrémn nespravedlivému výkladu ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. I. ÚS 2216/09. Napadený rozsudek prý odporuje citovanému nálezu v tom smru, ~e nespravedliv aprobuje mo~nost celní správy po~adovat úhradu celního dluhu na kterémkoliv subjektu. St~ovatelka nezpochybHuje zákonnou oporu postupu celní správy, pova~uje vaak za krajn nespravedlivé, majíli celní dluh hradit spole nosti HECK a PROMET, pYípadn st~ovatelka jako jejich ru itelka, nikoliv vaak spole nosti WEST SPED a ORLEGRAN, které jsou primárními viníky s trestnprávním pYesahem.<br/>[32] Ve st~ovatelkou citovaném pYípad Ústavní soud konstatoval, ~e obecné soudy postupovaly formalisticky, kdy~ akceptovaly námitku proml ení, a koliv dosledkem byla neexistence okam~iku, ve kterém by mohlo být uplatnno subjektivní právo pYedtím, ne~ se proml elo. Nespravedlnost rozsudku spo ívala v absolutním odntí subjektivního práva v dosledku lpní na mechanické aplikaci zákona. Dalaí pYípady pYepjatého formalismu. shledal Ústavní soud napYíklad v situaci, kdy Nejvyaaí soud odmítl dovolání jen z toho dovodu, ~e bylo podáno elektronickou formou (nález ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 3042/12), pYi odmítnutí exekutorského zápisu jako nezposobilého exeku ního titulu jenom z dovodu, ~e v nm nebyla výslovn uvedena platnost ob anského prokazu, kterým se identifikoval ú astník (nález ze dne 4. 7. 2013, sp. zn. III. ÚS 925/13), nebo pYi nepYiznání náhrady újmy v situaci, kdy nezákonné rozhodnutí nebylo zruaeno, ovaem dot ený subjekt ani nemohl zruaení rozhodnutí dosáhnout (nález ze dne 22. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 847/23). Tyto demonstrativní pYípady vystihují podstatu pYepjatého formalismu  jde o situace, v nich~ soudy mechanicky postupují podle zákonných ustanovení a pomíjejí extrémní nespravedlnost situace vzniklé v dosledku jejich rozhodnutí.<br/>[33] O takovou situaci se vaak v této vci nejedná. Je toti~ tYeba rozliait trestnprávní odpovdnost za celní podvody od odpovdnosti za celní dluh v dosledku nesplnní celních podmínek. Zatímco otázka odpovdnosti za podvodné jednání je pYedmtem trestnprávní vtve této vci, otázka odpovdnosti za vzniklý celní dluh je pYedmtem celního Yízení, a tedy také této kasa ní stí~nosti. Spole nosti HECK a PROMET byly shledány odpovdnými za celní dluh, jeliko~ nedostály svým závazkom dohlédnout na dodr~ení stanovených tranzitních podmínek. Svou nedbalostí toti~ umo~nily propuatní zbo~í s obsahem tabáku do tranzitního re~imu a následn nemly dostate nou kontrolu nad zbo~ím, co~ vyústilo v celní podvod ve form zámny za padlky bez obsahu tabáku. Z tchto dovodo byly spole nosti HECK a PROMET shledány odpovdnými za nedbalostní jednání pYi tranzitu zbo~í, nikoliv vaak za samotné podvodné jednání. Nelze proto argumentovat tím, ~e by bylo spravedlivé vymYit celní dluh spole nostem WEST SPED a ORLEGRAN, jeliko~ na jejich odpovdnost nebylo zbo~í propouatno do tranzitního re~imu. NSS nespatYuje nic nespravedlivého v oddlení odpovdnosti za nedbalostní po ínání spole ností HECK a PROMET pYi dohlí~ení na dodr~ování stanovených tranzitních podmínek (za které byl spole nostem vymYen celní dluh) od trestnprávní odpovdnosti za podvodné jednání. Jak správn konstatoval krajský soud v napadeném rozsudku, celní správa postupovala v souladu se zákonnými ustanoveními, kdy~ vymáhala celní dluh po osobách, na jejich~ odpovdnost bylo zbo~í propouatno do tranzitního re~imu (bod 7580).<br/>[34] NSS neshledává v posuzované vci extrémní nespravedlnost ve smyslu výae citovaných nálezo Ústavního soudu. Krajský soud se tedy nedopustil pYepjatého formalismu, kdy~ odpovdnost spole ností HECK a PROMET za celní dluh neshledal protiprávní. Také tato kasa ní námitka st~ovatelky je nedovodná.<br/><br/>3.3. K námitce procesních vad<br/>[35] Na závr se NSS zabýval námitkou tvrzených vad správního Yízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. Y. s, spo ívajících údajn v tom, ~e po~adavek na úhradu celního dluhu ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku nemá oporu ve spisech. Podle st~ovatelky správní orgán neunesl dokazní bYemeno a krajský soud nesprávn aproboval rozhodnutí ~alovaného. Uvedená námitka je postavena na obdobném argumentu jako námitka neexistence celního dluhu a ru itelského závazku  na rozdílu mezi skute ným a zamýaleným obsahem celních prohláaení a záru ních listin. Námitku lze vylo~it v tom smyslu, ~e ze správního spisu podle st~ovatelky vyplývá, ~e celní dluh a ru itelský závazek mohly vzniknout pouze ve vztahu ke zbo~í bez obsahu tabáku, zatímco ve vztahu k jinému druhu zbo~í tyto závazky ze správního spisu nevyplývají.<br/>[36] Vzhledem k obdobným argumentom jsou pro posouzení této námitky významné díl í závry, které ji~ NSS vyslovil výae. Konkrétn stojí za pYipomínku konstatování NSS, ~e krajský soud nepochybil, kdy~ se ztoto~nil se závrem ~alovaného o tom, ~e zbo~í s obsahem tabáku bylo platn propuatno do tranzitního re~imu. Stejn tak se NSS ztoto~nil s tím, ~e st~ovatelka pYevzala ru ení za veakeré celní závazky spole ností HECK a PROMET, v etn celního dluhu ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku.<br/>[37] V intencích tchto závro a po seznámení s obsahem správního spisu NSS konstatuje, ~e nelze pova~ovat rozsudek krajského soudu a rozhodnutí ~alovaného za nedostate n skutkov podlo~ené. Ji~ celní správa ve svém rozhodnutí srozumiteln a podrobn vysvtlila, ze kterých dokazo vycházela, pYi em~ správní spis v tomto smru poskytuje jednozna nou pYedstavu o skutkovém stavu. Brojíli st~ovatelka proti zposobu, jakým krajský soud a ~alovaný hodnotili celní dokumenty pYedcházející vydání záru ních listin a celních deklarací, je tYeba zmínit, ~e se ve spisu nachází a jejich obsah není v rozporu s tím, jak s dokumenty pracoval ~alovaný a následn krajský soud v napadeném rozsudku. Nevyhovlli tedy NSS námitce st~ovatelky, ~e ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku nevznikl celní dluh a ru itelský závazek, nemo~e vyhovt ani obdobn konstruované námitce, ~e ze správního spisu vyplývá vznik celního dluhu a ru ení pouze ve vztahu ke zbo~í bez obsahu tabáku. Jak ji~ toti~ NSS uvedl výae, celní dluh vzniká v závislosti na propuatní konkrétního zbo~í do tranzitního re~imu a v tomto pYípad bylo propuatno zbo~í s obsahem tabáku. Dalaím dole~itým závrem je, ~e záru ní listina neomezuje ru ení na zbo~í bez obsahu tabáku, a proto st~ovatelka odpovídá jako ru itelka za úhradu celních druho HECK a PROMET i ve vztahu ke zbo~í s obsahem tabáku. Vaechny tyto skute nosti jsou podlo~eny relevantními listinnými dokazy, které jsou sou ástí správního spisu, a na zposobu, jakým je hodnotili ~alovaný a krajský soud, neshledává NSS nic protiprávního. Z popsaných dovodo nepova~uje NSS za naplnný ani kasa ní dovod podle § 103 odst. 1 písm. b) s. Y. s.<br/><br/>4. Závr a náklady Yízení<br/>[38] S ohledem na výae uvedené dospl NSS k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/>[39] O náhrad náklado Yízení rozhodl NSS v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka ve vci nemla úspch, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, ~alovanému pak v souvislosti s tímto Yízením nevznikly ~ádné náklady nad rámec jeho b~né innosti.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 12. bYezna 2025<br/><br/><br/>Vojtch `imí ek <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>