<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 A 59/2024- 50 - text</title> </head> <body> ÿþ12 52 A 59/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem DvoYákem v právní vci<br/>~alobce: T. V.<br/> <br/> zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Pokorným, AK 9883<br/> sídlem Veverkova .p. 1343/1, 500 02 Hradec Králové <br/>proti <br/>~alovanému: Krajský úYad Pardubického kraje, I O 70892822<br/>Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice <br/>ve vci správní ~aloby proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 29. 07. 2024, .j. SpKrÚ 81769/2023-3,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. }alobce se v asnou ~alobou domáhal soudního pYezkumu v záhlaví tohoto rozsudku ozna eného rozhodnutí ~alovaného, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu msta Pardubice, Odboru správních agend, Oddlení pYestupko (dále jen  správní orgán I. stupn ), ze dne 20. 9. 2023, .j. OSA/P-1918/22-D/37, kdy~ byl ~alobce uznán vinným z nedbalostního spáchání pYestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silni ním provozu), ve znní pozdjaích pYedpiso, neboe ml dne 2. 12. 2022 v dob okolo 15:31 hodin v ulici Jozífova u .p. X v Opatovicích nad Labem Yídit motorové vozidlo tov. zna ky VW Vento, reg. zna ky XXX, i kdy~ nebyl dr~itelem ~ádného Yidi ského oprávnní, tedy v rozporu s ust. § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silni ním provozu v provozu na pozemních komunikacích Yídil motorové vozidlo, i kdy~ nebyl dr~itelem pYísluaného Yidi ského oprávnn, ím~ se ml z nedbalosti dopustit pYestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silni ním provozu. Za tento pYestupek mu byla v souladu se zákonem ulo~ena pokuta ve výai 25.000, - K  a dále trest zákazu innosti spo ívajícího v zákazu Yízení motorových vozidel v délce trvání 12 msíco.<br/>2. }alobce v abstraktní rovin specifikoval ~alobní body tak, ~e mlo dojít k poruaení zákona, co~ vedlo k nesprávnému a nezákonnému rozhodnutí. Svoje pYesvd ení o domnlé nezákonnosti a vcné rozpornosti opYel o nkolik argumento, kdy~ je jednak pYesvd en, ~e  & jakákoliv úprava, i pou~ití svislých, nebo vodorovných dopravních zna ek nemo~e sama o sob u init z místa veYejnou komunikaci. }alobce tak vysvtluje, ~e není mo~né u init veYejnou komunikaci z jakéhokoliv místa tak, ~e zde bude pouze umístna dopravní zna ka. Podle ~alobce je základem posouzení povahy veYejné komunikace rozhodnutí stavebního orgánu, kdy~ veYejná komunikace musí splHovat parametry pYedepsané stavebními pYedpisy. VytvoYení veYejné komunikace by podle jeho názoru mlo být pYed zahájením provozu podrobeno kolauda nímu Yízení s následným zápisem do katastru nemovitostí. Ve vztahu k inkriminovanému místu spáchání pYestupku ~alobce uvedl, ~e se mlo jednat "pouze a jenom" o  manipula ní plochu , proto to nebyla plocha ur ená pro b~ný pohyb motorových vozidel. Svoji úvahu podpoYil tím, ~e na tuto plochu ml pYístup jen omezený po et lidí, proto nemohlo dojít k ohro~ení ostatních ú astníko silni ního provozu. Podle skutkového stavu popsaného v ~alob se ml ~alobce dopustit toho, ~e v prostoru parkoviat smrem k výjezdu na komunikaci v ulici Jozífova Yídil uvedené motorové vozidlo, kdy~ pYejí~dl z jednoho místa na druhé a to tím, ~e popojel na soukromém parkoviati, které dle jeho názoru není mo~né pova~ovat za pozemní komunikaci, neboe na toto místo nemá pYístup nikdo jiný ne~ vlastníci, i nájemci uvedeného pozemku.<br/>3. }alovaný se odkázal na ~alované rozhodnutí s návrhem toho, aby soud pYedmtnou ~alobu zamítl. Konkrétn ~alovaný uvedl, ~e spisový materiál byl kompletní, pYi em~ z nj bylo dostate n prokázáno, ~e ke spáchání uvedeného pYestupku skute n doalo. }alovaný tak setrval na svém stanovisku, ~e nedoalo ke krácení práv ~alobce, kdy~ napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, ím~ pova~uje pYedmtnou ~alobu za nedovodnou, proto ji navrhnul zamítnout.<br/>4. Krajský soud v Yízení vedeném podle ust. § 65 an. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, v platném znní, (dále jen  s.Y.s. ), pYezkoumal ~alované rozhodnutí v mezích ~alobních bodo, pYi em~ dospl k následujícím skutkovým a právním závrom.<br/>5. Na tomto míst soud pova~uje za vhodné pYipomenout, ~e a koliv je povinností orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku. Podle rozsudku NSS ze dne 22. 10. 2014, . j. 6 Ads 237/2014-9 (srov. té~ rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, .j. 9 Afs 70/2008-13)  povinnost orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit nelze interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku (ve vztahu k soudom srov. napY. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve vci Van de Hurk v. Nizozemí). Námitku lze vypoYádat i tak, ~e soud v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní a tím  minimáln implicite  námitku vypoYádá. Absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní rozhodnutí soudu nezposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto po~adavek by mohl vést a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení. Podstatné je, aby se správní soud vypoYádal se vaemi základními námitkami ú astníka Yízení. Rozsah reakce soudu na konkrétní námitky je co do aíYe odovodnní spjat s otázkou hledání míry, proto zpravidla posta uje, jsou-li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 13, dostupný na www.nssoud.cz). Akceptována je odpov implicitní i Ústavním soudem (srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09 /odstavec 4 odovodnní/, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odovodnní/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odovodnní/, nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68). Obdobn se k této otázce staví i Nejvyaaí správní soud (srov. rozsudky ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs 41/2012 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 30, bod 41, popY. ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/2013 50, bod 17). Skute nost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práva na spravedlivý proces. Toto právo nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11, dostupné /stejn jako dalaí citovaná rozhodnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz). <br/>6. Nadto je tYeba si uvdomit, ~e orgán veYejné moci na ur itou námitku mo~e reagovat i tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní. Tím se s námitkami ú astníka Yízení v~dy  minimáln implicitn  vypoYádá. Nelze proto bez dalaího uzavYít, ~e absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní ~alovaného rozhodnutí ( i rozhodnutí soudu) zposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto pYístup by toti~ mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení. Podstatné je, aby se správní orgán ( i následn správní soud) vypoYádal se vaemi základními námitkami ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 13). Soud není povinen výslovn reagovat na ka~dé tvrzení obsa~ené v ~alob (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/2013-19 a ze dne 6. 6. 2019, . j. 7 As 185/2018-37, bod 9).<br/>7. ZároveH je nutné dodat, ~e rozsah reakce soudu na konkrétní námitky je co do aíYe odovodnní spjat s otázkou hledání míry (proto zpravidla posta uje, jsou  li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení /srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008  13, dostupný na www.nssoud.cz/), pYípadn (za podmínek tomu pYimYeného kontextu) i s akceptací odpovdi implicitní (co~ pYipouatí i Ústavní soud  srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09 /odstavec 4 odovodnní/, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odovodnní/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odovodnní/, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, . j. 4 Ads 58/2011  72, dostupný na www.nssoud.cz atd.) - tzn., ~e na ur itou námitku lze reagovat i (napY.) tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí soud prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní tak, ~e toto zdovodnní poskytuje dostate nou oporu výroku rozhodnutí. Ústavní soud v této souvislosti konstatoval:  [n]ení poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná (srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; srov. obdobn té~ rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs 41/2012 - 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 - 30, bod 41, popY. ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/2013  50, bod 17). Ostatn i Ústavní soud v pYípad, ~e námitky st~ovatelo nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí, tyto nevypoYádává (srov. napY. bod 24. nálezu 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08; Ústavní soud zde uvedl:  Ústavní soud se nezabýval dalaími námitkami st~ovatelky, proto~e by rozhodnutí o nich nebylo zposobilé zmnit výrok. ), neboe si je pln vdom toho, ~e po~adavky kladené na orgány veYejné moci - pokud jde o detailnost a rozsah vypoYádání se s námitkami adresáto jejich akto - nesmí být pYemratné. Takové pYehnané po~adavky by byly výrazem pYepjatého formalismu, který by ohro~oval funk nost tchto orgáno, pYedevaím pak jejich schopnost efektivn (zejména v pYimYené dob a v odpovídajícím rozsahu) plnit zákonem jim ulo~ené úkoly.<br/>8. K tomu lze jeat uvést, ~e povinnost posoudit vaechny ~alobní námitky neznamená, ~e krajský soud je povinen reagovat na ka~dou díl í argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, kdy~ jeho úkolem je vypoYádat se s obsahem a smyslem ~alobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/2013-19). Anebo jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 24. 4. 2014, . j. 7 Afs 85/2013, který lze aplikovat nejen na odovodnní rozsudku soudu, ale analogicky a logicky i na odovodnní rozhodnutí správních orgáno:  & pYesto~e je tYeba z hlediska ústavních principo dosledn trvat na povinnosti dostate ného odovodnní rozhodnutí, nemo~e být tato povinnost chápána dogmaticky. Rozsah této povinnosti se toti~ mo~e mnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován s ohledem na okolností ka~dého jednotlivého pYípadu. Podstatné podle názoru Nejvyaaího správního soudu je, aby se správní soud ve svém rozhodnutí vypoYádal se vaemi st~ejními námitkami ú astníka Yízení, co~ mo~e v nkterých pYípadech konzumovat i vypoYádání nkterých díl ích a souvisejících námitek. Absence výslovného posouzení díl í ~alobní námitky, která souvisela s námitkami st~ejními, za situace, kdy mstský soud v odovodnní napadeného rozsudku dospl k vcn správnému závru, ~e st~ovatel neunesl v daHovém Yízení dokazní bYemeno, neboe dokazy jím pYedlo~ené neprokázaly u sporných obchodních pYípado splnní podmínek pro uplatnní nároku na odpo et DPH, nezposobuje jeho nepYezkoumatelnost. V této souvislosti lze odkázat napY. na nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. II. ÚS 67/04, v nm~ bylo zdoraznno, ~e z hlediska splnní nále~itostí rozhodnutí není povinností soudu se v jeho odovodnní speciáln vyjadYovat ke vaem jednotlivým argumentom ú astníka podporujícím jeho konkrétní a z hlediska sporu pouze díl í tvrzení, pokud stanovisko k nim jednozna n a logicky vyplývá ze soudem u inných závro. <br/>9. Anebo jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 6. 4. 2016, . j. 6 Afs 3/2016-45, bod 19:  Nejvyaaí správní soud se nejdYíve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu, pYi em~ dospl k závru, ~e jde o rozhodnutí zcela srozumitelné a pYezkoumatelné. Je pravda, ~e krajský soud podrobn a výslovn nereagoval na ka~dou jednotlivost, kterou st~ovatelka v ~alob namítla. Sám vaak na úvod rozhodnutí avizoval, ~e s ohledem na obsáhlost ~aloby zvolí jinou cestu vypoYádání ~aloby, a to sice ~e zformuluje právní názor, v jeho~ konkurenci ~alobní námitky jako celek neobstojí. Takový pYístup je zcela legitimní a aproboval ho i Ústavní soud&  :  Není poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná. [nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08 (N 26/52 SbNU 247), bod 68]. Také Nejvyaaí správní soud v minulosti uvedl, ~e  pokud si tedy st~ovatelka myslí, ~e na její koaatou a obsáhlou ~alobu musel reagovat krajský soud stejn koaatým a obsáhlým rozsudkem, mýlí se. Opa ný závr by smYoval k tomu, ~e u podání mimoYádn rozsáhlých, jako je i podání st~ovatelky, by bylo velmi obtí~né sepsat  pYezkoumatelný rozsudek. (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. ervna 2014, . j. 10 Afs 18/2015-48, bod 13).<br/>10. Navíc v této souvislosti je tYeba uvést, ~e je nadbyte né zabývat námitkami ú astníko, které nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí soudu (srov. - mutatis mutandis  nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08, bod 24).<br/>11. Dále platí, ~e samu okolnost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práv. Právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11, dostupné /stejn jako dalaí ní~e citovaná rozhodnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz).<br/>12. Soud dodává, ~e není smyslem soudního pYezkumu stále dokola podrobn opakovat ji~ jednou vyY ené, a proto se mo~e soud v pYípadech shody mezi názorem soudu a odovodnním ~alobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odovodnní (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005  130 publikovaný pod . 1350/2007 Sb. NSS, i rozsudky tého~ soudu ze dne 2. 7. 2007, . j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, . j. 2 Afs 37/2012  47, vaechny dostupné na www.nssoud.cz).<br/>13. Ostatn jak konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 11.2 020, sp.zn. III.ÚS 1889/20,  úkolem obecného soudu, který vypoYádává jednotlivé stí~nostní námitky, není na ka~dou z nich reagovat tím zposobem, ~e zopakuje argumentaci u innou jinými orgány veYejné moci v odovodnní pYezkoumávaného rozhodnutí, pYípadn ji pYevypráví  vlastními slovy . Pokud uplatnné stí~nostní námitky nepYesahují rozsah námitek, které tyto orgány ve svých rozhodnutích dostate n pYesvd iv a logicky vyYeaily ji~ dYíve a soud vykonávající pYezkum se s jejich hodnocením pln ztoto~Huje, nedává rozumný smysl, aby ji~ u inné závry znovu opakoval. <br/>14. K soudnímu pYezkumu ve správním soudnictví je tYeba i pro danou vc uvést, ~e v rozsudku ze dne 20. 10. 2015 ve vci . 4037/10  Fazia Ali v. Spojené království Evropský soud pro lidská práva uvedl, ~e pojem  úplný pYezkum vaak není vykládán doslova a Soud (zde mínno ESLP) se v zásad spokojí, bude-li pYezkum dostate ný (sufficient review). Je tYeba té~ pYihlédnout ke specifi nosti Yízení ve správním soudnictví, v rámci, nho~ mo~e být skutkový pYezkum v zásad omezený a odvolací soudní orgán se mo~e zamYit spíae na pYezkum pYedchozího Yízení ne~ na pYijímání skutkových závro. Z lánku 6 Úmluvy tak nevyplývá právo na pYístup k soudu, který mo~e nahradit názor správního orgánu svým vlastním názorem; v této souvislosti Soud (ESLP) zdorazHuje, ~e musí být respektována rozhodnutí správních orgáno zalo~ená na vhodnosti (expediency), která jsou mnohdy pYijímána ve specializovaných oblastech práva, jakými jsou napY. územní plánování, ochrana ~ivotního prostYedí i regulace lovu (napY. Bryan proti Spojenému království, . 19178/91, rozsudek ze dne 22. listopadu 1995, § 47). PYi posuzování dostate nosti soudního pYezkumu je podle ESLP nutno posoudit:<br/>(i) pravomoci pYísluaného soudního orgánu,<br/>(ii) oblast, jí~ se rozhodnutí správního orgánu týká, a to zejména z pohledu, zda obsahuje posouzení otázek vy~adujících zvláatní odborné znalosti,<br/>(iii) míru správního uvá~ení, kterou v dané vci pYísluané správní orgány mají,<br/>(iv) zposob, jakým bylo rozhodnutí pYijato, zejména z pohledu záruk, které mli ú astníci správního Yízení k dispozici, a<br/>(v) obsah sporu v etn rozsahu soudní ~aloby. Soud proto musí pYezkoumat právní zakotvení soudního pYezkumu jako celek, v etn procesních záruk, které ú astníci Yízení mají k dispozici, a ovYit, zda byly skutkové okolnosti v Yízení jako celku nále~it pYezkoumány. Z toho vyplývá, ~e soud ve správním soudnictví v dané vci nemo~e svým rozhodnutím nahradit odborné vcné závry správních orgáno, k nim~ jsou jen tyto povolány z hlediska jejich odborné kompetence.<br/>15. Krajský soud provedl posouzení jednotliv tvrzených ~alobních námitek, stejn jako pYezkoumal závry správního orgánu, pYi em~ dospl k závru, ~e ~aloba není dovodná, kdy~ správní orgán (~alovaný) rozhodl v mezích zákona. Krajský soud proto v mnohém odkazuje na závry uvedené v ~alovaném rozhodnutí, které pova~uje za zákonné a vcn správné. <br/>16. Ve smyslu dot ené judikatury pak krajský soud pYipomíná, ~e není jeho úkolem neustále reprodukovat u~ jednou vyslovené a u~ vobec není jeho úkolem dotváYet za ~alobce ~alobní argumentaci nebo aktivn vyhledávat pYípustné ~alobní dovody. SamozYejm s respektem k ust. § 76 odst. 2 s.Y.s. Soud tak není oprávnn za ~alobce domýalet, z jakých konkrétních dovodo pokládá ~alobce ~alované rozhodnutí za nezákonné i Yádn neodovodnné. V tomto ohledu soud poukazuje na rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010 . j. 4 As 3/2008-78, v nm~ je mimo jiné uvedeno:  Smyslem uvedení ~alobních bodo (§ 71 odst. 1 písm. d) s.Y.s.) je jednozna né ustanovení rámce po~adovaného soudního pYezkumu ve lhot zákonem stanovené k podání ~aloby. Zákonný po~adavek je proto naplnn i jen zcela obecným a stru ným, nicmén srozumitelným a jednozna ným, vymezením skutkových a právních dovodo tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zYejmé, v jaké ásti a z jakých hledisek se má soud vcí zabývat& & & & & & & míra precizace ~alobních bodo do zna né míry ur uje i to, jaké právní ochrany se ~alobci u soudu dostane. ím je ~alobní bod, bye i vyhovující, obecnjaí, tím obecnji k nmu mo~e správní soud pYistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namíst, aby soud za ~alobce spekulativn domýalel dalaí argumenty i vybíral z reality skute nosti, které ~alobu podporují. Takovým postupem by pYestal být nestranným rozhod ím sporu, ale pYebíral by funkci ~alobcova advokáta. PYedmtná ~aloba vykazuje rysy abstraktnosti, kdy~ dochází k obecné polemice a opakování námitek, které u~ byly uplatnny v rámci odvolacího Yízení. Soudní pYezkum pYitom nemá slou~it jako dalaí "tYetí" instance, proto není v zásad mo~né vystavt ~alobní dovody na dovodech odvolacích. V kontextuální rovin pak stále opakující se námitky zposobují vágnost dané ~aloby.<br/>17. Krajský soud se v popisu procesní stránky pYestupkového Yízení ve vci ~alobce odkazuje na zevrubný popis, který je obsa~en na str. 4 a~ 7 ~alovaného rozhodnutí. PYedevaím je tYeba vyzdvihnout, ~e místo, kde byl ~alobce zastaven a kontrolován zasahující hlídkou Policie R je de facto parkoviatm, které je osazeno dopravním zna ením. Tato skute nost je veYejn ovYitelná prostYednictvím internetového rozhraní GoogleMaps. Navíc, jak bylo poukázáno na staraí judikaturu NSS, a to rozsudek ze dne 15. 11. 2007, . j. 6 Ans 2/2007/128, tak eviden ní stav katastru nemovitostí v daných souvislostech není relevantní. <br/>18. Ze správního spisu, který byl soudu pYedlo~en je patrné, ~e správní orgán I. stupn i ~alovaný vycházely pYi hodnocení dot eného místa spáchání pYestupku z následujících skute ností zachycených na tchto listinných podkladech  informace o pozemku (výpis z katastru nemovitostí); stanovisko OÚ Opatovice nad Labem; OOP ze dne 19. 3. 2020 ( .j. MmP 30794/2020), v etn jeho pYíloh, které obsahují vymezení jednotlivých parkovacích míst (a zón) v dané obci. Podle stanoviska OÚ Opatovice nad Labem ze dne 28. 6. 2023, .j. OÚOnL/2504/23, se na ásti pozemku parcely . Y v kat. území Opatovice nad Labem vedle bytového domu Jozífova XX nachází parkoviat (stavba), které(á) je ve vlastnictví obce. Podle dále uvedeného:  & se pozemní komunikace nezapisují jako samostatné nemovité vci do katastru nemovitostí, jsou evidovány jako druhy pozemko (ostatní plocha) se zposobem vyu~ití pozemko (dálnice, silnice, ostatní komunikace). Ovaem evidence v katastru nemovitostí není rozhodující; i v pYípad, kdy pozemek v katastru nemovitostí bude evidován jako kupY. orná poda, pYi em~ se na nm bude nacházet stavba pozemní komunikace, pojde o pozemní komunikaci (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2007, . j. 6 Ans 2/2007-128. PYílohou bylo pYipojeno opatYení obecné povahy s pYílohou vyobrazující místa k parkování vozidel. Na stran 28 pYedlo~eného spisu je zachyceno inkriminované místo spáchání pYestupku, pYi em~ je z tohoto podkladu zYejmé, ~e se jedná o parkoviat, tj. ú elovou plochu vyu~ívanou k zastavení a stání vozidel (jinak Ye eno parkování vozidel). Z poukázaného OOP ze dne 19. 3. 2020, .j. MmP 30794/2020, které se primárn vztahuje ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je zYejmé, ~e se ~alobce mohl a ml zav asu, pYedevaím v dob, ne~ se rozhodl usednout za volant pYedmtného vozidla za ú elem  pYejetí s ním , s obsahem uvedeného OOP seznámit, neboe se jedná o dokument, který je veYejn dostupný. <br/>19. Na prvním míst je tYeba ozYejmit vymezení pojmu ú elové komunikace tak, jak jí rozumí zákon . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znní pozdjaích pYedpiso, kdy~ v ust. § 7 odst. 1 tento zákon Yíká:  Ú elová komunikace je pozemní komunikace, která slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko. PYísluaný silni ní správní úYad obecního úYadu obce s rozaíYenou posobností mo~e na ~ádost vlastníka ú elové komunikace a po projednání s Policií eské republiky upravit nebo omezit veYejný pYístup na ú elovou komunikaci, pokud je to nezbytn nutné k ochran oprávnných zájmo tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veYejného pYístupu na ú elové komunikace stanovené zvláatními právními pYedpisy tím není dot ena. Druhý odstavec je pak vnován tzv. neveYejné ú elové komunikaci, kdy~ Yíká:  Ú elovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavYeném prostoru nebo objektu, která slou~í potYeb vlastníka nebo provozovatele uzavYeného prostoru nebo objektu. Tato ú elová komunikace není pYístupná veYejn, ale v rozsahu a zposobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavYeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavYený prostor nebo objekt, rozhoduje pYísluaný silni ní správní úYad. <br/>20. PYedmtná vc se týká dopravního pYestupku, který ml být spáchán na ulici Jozífova u .p. X v obci Opatovice nad Labem. Uvedené místo lze mít prokazateln za ú elovou komunikaci, co~ plyne nejen z dot ené právní úpravy, ale rovn~ z faktického stavu vci. Uvedenou komunikaci lze navíc pova~ovat za veYejn pYístupnou, bye s omezením pro dr~itele povolení od OÚ. Nejprve nutno vystihnout, ~e pozemní komunikace bude mít charakter ú elové pozemní komunikace ex lege, pokud splHuje zákonem vymezené pojmové znaky, proto u~ k její kategorizaci není zapotYebí ~ádného individuálního správního aktu (typ. rozhodnutí orgánu veYejné moci). Uvedený závr plyne mj. z bodu 18 rozsudku KS v Hradci Králové ze dne 21. 8. 2024, . j. 30 A 33/2024-38. V rámci dot ené problematiky je tYeba provést komparaci (ne)veYejné ú elové komunikace, a to pro lepaí pochopení a uchopení. V pYípad neveYejné ú elové komunikace je znak neveYejnosti takový, resp. veYejné nepYípustnosti, ~e ú elovost komunikace je dána fakticitou stavu, a nikoliv dopravním zna ením, které by napY. zakazovalo vstup veYejnosti (srov. rozsudek MS v Praze ze dne 8. 2. 2018, .j. 9 A 332/2014-132). Takový prostor toti~ nemá být pYípustný airoké veYejnosti k neomezenému u~ívání (napY. parkování kohokoliv  srov. rozsudek NSS ze dne 12. 7. 2018, . j. 10 As 193/2016-34). Na prvním míst tYeba poznamenat, ~e neveYejné ú elové komunikace nejsou pYedmtem obecného u~ívání, neboe mají primárn slou~it potYebám jejich vlastníka (KO`INÁROVÁ, B. Zákon o pozemních komunikacích. KomentáY. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 19-27. ISBN 978-80-7400-848-1). A koliv nejsou neveYejné ú elové komunikace pYedmtem obecného u~ívání, tak tím nelze zcela automaticky vylou it aplikaci pravidel vyplývajících ze zákona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silni ním provozu), ve znní pozdjaích pYedpiso. Jinými slovy platí, ~e aplikace zákona . 361/2000 Sb., o silni ním provozu není sama o sob v konfliktu s úpravou zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neboe oba zákony mají jiný pYedmt jejich úpravy. <br/>21. Obecn platí, ~e neveYejné ú elové komunikace podléhají regulaci zákona . 361/2000 Sb., o silni ním provozu. In concreto je toti~ vcná posobnost zákona o silni ním provozu stanovena tak, ~e se vztahuje na vaechny ú elové komunikace, bez ohledu na jejich interní lenní (veYejné i neveYejné). K tomu lze interpreta n dojít i z ust. § 1 zákona o silni ním provozu (více viz. NOVOPACKÝ, D., VETE`NÍK, P., BEZDKOVSKÝ, K. Zákon o silni ním provozu. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer, 2022, s. 1-19. ISBN 978-80-7676-494-1). Závr o tom, ~e se pravidla silni ního provozu vztahují i na neveYejné ú elové komunikace navíc rezonoval i v rozsudku NS R ze dne 21. 08. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3797/2007. Lze shrnout, ~e pravidla silni ního provozu se uplatHují na vaech kategoriích pozemních komunikací bez rozdílu, pYi em~ ka~dý je povinen je dodr~ovat, pYíp. nést odpovdnost za jejich poruaení. V opa ném pYípad by mohlo dojít k absurdní situaci, ~e by nkteré komunikace byly zcela vyjmuty ze zákonné regulace, ím~ by na nich nebylo mo~né zajistit vyaaí spole enské hodnoty jako bezpe nost.<br/>22. ZároveH vaak platí odchylný re~im toho, ~e vlastník neveYejné ú elové komunikace mo~e, ale nemusí, stanovit odlianá pravidla provozu na této jeho komunikaci, a to nad rámec obecných pravidel podle zákona o silni ním provozu. V ~ádném pYípad vaak není oprávnn k umo~nní poruaování zákona, tj. pravidla stanovena vlastníkem takové komunikace nesmjí pYipouatt poruaování (nerespektování) zákonných zákazo. Vzta~eno k pYedmtné vci, tak i kdyby vlastník dot ené ú elové komunikace specifikoval pravidla provozu na ní, tak není legitimován k tomu, aby na ní dovolil jízdu osob, u kterých je ze zákona vylou eno, aby se ú astnili provozu na pozemních komunikacích. Konkrétn, není mo~né, aby umo~nil na takové komunikaci Yízení motorových vozidel osobami, které nejsou dr~iteli Yidi ského oprávnní (viz. rozsudek NSS ze dne 2. 12. 2015, .j. 6 As 289/2015-59, a dále zmínný rozsudek NS R ze dne 21. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3797/2007). Regulace provozu na (neveYejných) ú elových komunikacích sleduje veYejný zájem na garantování a zachování bezpe nosti a plynulosti takového provozu, resp. bezpe nosti jeho ú astníko. <br/>23. Jak pYíhodn poukázal i ~alovaný na rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2007, . j. 6 Ans 2/2007/128, tak:  Ke vzniku veYejn pYístupné ú elové komunikace tedy není tYeba správního rozhodnutí ani není podstatné, jak je pYísluaný pozemek, na nm~ se komunikace nachází, veden v katastru nemovitostí i jak byl evidován v minulosti. Nakolik zostává podstatným to, jestli takový pozemek splHuje veakeré znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace uvedené v ust. § 7 zákona o pozemních komunikacích. PYitom platí, ~e posobnost pYísluaného silni ního správního úYadu v sob zahrnuje i jeho pravomoc k tomu, aby v pochybnostech vyhodnotil, zda se jedná o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci, i o neveYejnou ú elovou komunikaci umístnou v uzavYeném prostoru i objektu.<br/>24. S poukazem na argument ~alobce, ~e byl zastaven na soukromém pozemku, kde neplatí pravidla silni ního provozu, proto by zde policie nemla vykonávat svoje pravomoci, musí soud uvést následující poznámky. Výae bylo uvedeno, ~e regulace provozu na (neveYejné) ú elové komunikaci je ve veYejném zájmu. Tento veYejnoprávní charakter potom sám o sob zachovává pravomoc policie k výkonu jejich pravomocí (viz. rozsudek MS v Praze ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 6 A 125/2020). Výkon pravomocí policie (Policie R) je projevem veYejného zájmu, neboe policie jedná na základ zákonné zmocnní, mj. v tomto pYípad podle ust. § 124 odst. 11 a 12 zákona . 361/2000 Sb., o silni ním provozu. V pYípad ohro~ení hodnot chránných veYejným právem, typ. bezpe nost a plynulost silni ního provozu, se naplno prosazuje oprávnní policie k ochran veYejného zájmu na zajiatní tchto hodnot (~ivoto, zdraví i majetku jiných). Navíc jak plyne a contrario z rozsudku NSS ze dne 2. 12. 2015, sp. zn. 6 As 289/2014, tak správní orgány mohou za poruaení pravidel silni ního provozu na (neveYejných) ú elových komunikacích ukládat veYejnoprávní sankce. Uvedená východiska lze doktrináln posunout jeat dál, kdy~ lze dovodit, ~e u~ivatel (neveYejné) ú elové komunikace je posti~itelný za spáchání pYestupku podle pYísluaných ustanovení zákona o silni ním provozu (z. . 361/2000 Sb.), pYi em~ je tYeba odliaovat charakter poruaeného zájmu (veYejný nebo soukromý) protiprávním jednání pYestupce (KO`INÁROVÁ, B. Pravidla provozu na neveYejných ú elových komunikacích. In Právní rozhledy, 22/2023, s. 785 an. ISSN 1210-6410). Podle toho, který zájem byl poruaen, jestli veYejný nebo soukromý, se dostáváme k posuzování mo~ností uplatHování veYejné moci. SamozYejm pYi respektování tzv. enumerativnosti veYejnoprávních pretenzí, která vychází z l. 2 odst. 3 Ústavy R. V pYípad, ~e doalo k poruaení veYejného zájmu, tak lze uplatnit veYejnou moc ex lege (policie i správní orgány jsou oprávnny k výkonu zákonem svYených pravomocí). Doalo-li k poruaení soukromého zájmu, pak je tYeba k zásahu veYejné moci souhlasu oprávnné osoby (typ. vlastníka pozemku). <br/>25. U veYejn pYístupné ú elové komunikace je proto situace odlianjaí, kdy~ není fakticky stanoveno vylou ení obecného u~ívání, které se naopak pYedpokládá (typ. parkoviat bez závor). Nicmén omezení vlastnického práva v podob existence veYejn pYístupné ú elové komunikace, jako inkriminované místo spáchání pYestupku, bez souhlasu vlastníka pYedstavuje omezení ve prospch veYejného zájmu ( l. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), nikoliv omezení ve prospch chránného obecného zájmu ( l. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), co~ plyne z rozsudku NSS ze dne 16. 5. 2011, . j. 2 As 44/2011-99. U veYejn pYístupných ú elových komunikací dochází k omezení vlastnických práv tmi zposoby, ~e jsou vlastníci povinni strpt obecné u~ívání pozemku jako komunikace a umo~nit na n veYejný pYístup (viz. nález ÚS ze dne 15. 3. 2011, sp. zn. III. ÚS 2942/10).<br/>26. Zákon o pozemních komunikacích dále pYesn vymezuje pojem  veYejné parkoviat v rámci ust. § 12 odst. 6 jako:  VeYejné parkoviat je stavebn a provozn vymezená plocha místní nebo ú elové komunikace anebo samostatná místní nebo ú elová komunikace ur ená ke stání silni ního motorového vozidla. Uvedené vymezení pYíhodn dopadá i na inkriminované místo spáchání pYedmtného pYestupku, neboe se hovoYí mj. o ú elové komunikaci bez toho, aby doalo k jejímu bli~aí diferenciaci. Vae výae uvedené navíc posiluje skute nost, ~e pYedmtná plocha alias "parkoviat" je osazena dopravní zna kou IP12 (Réservé  Vyhrazené parkoviat) s dodatkem  Na povolení OÚ , spolu s bli~aím upYesnním. }alobce uvedl, ~e je pYesvd en, ~e  jakákoliv úprava, i pou~ití svislých, nebo vodorovných dopravních zna ek nemo~e sama o sob u init z místa veYejnou komunikaci. V tomto smyslu se ~alobce nemýlí, neboe umístní dopravní zna ky skute n nikterak nemní charakter pozemní komunikace. Na druhou stranu vaak ~alobce pYehlédl skute nost, ~e samotným umístním dopravní zna ky na ur ité místo dochází ke konkretizaci pravidel tamjaího provozu, resp. k úprav práv a povinností (viz. KN}ÍNEK, J. OpatYení obecné povahy na praktickém pYíkladu stanovení dopravního zna ení. In Právní fórum, 2007, . 4, s. 143 an. ISSN 1214-7966). Umístní dopravní zna ky na ur ité místo nemní charakter komunikace, ale práv konkretizuje úpravu provozu na daném míst. Není pochyb o tom, ~e stanovení dopravního zna ení je typickým, nkdy ozna ováno a~ u ebnicovým, pYíkladem opatYení obecné povahy v materiálním pojetí, kdy~ reflektuje konkrétnost pYedmtu a obecnost subjekto (rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2009, . j. 4 Ao 1/2009-58; nebo rozsudek NSS ze dne 7. 1. 2009, .j. 2 Ao 3/2008-100).<br/>27. }alobce dále vzájemné mísí nkolik právních úprav, které vaak mají odliané pYedmty regulace, ím~ se týkají zcela odlianých právních otázek. Podle názoru ~alobce je nutné k zahájení silni ního provozu na ur ité komunikaci rozhodnutí stavebního orgánu v kolauda ním Yízení, v etn zápisu do katastru nemovitostí. Takto pYedlo~ená argumentace je k meritu projednávané vci zcela lichá a irelevantní. Stavební Yízení a orgány na nm se podílející nemají ~ádné pravomoci k tomu, aby se mohly vyjadYovat k rozsahu i posobnosti uplatHování pravidel silni ního provozu. Takovým skute nostem se mohou vyjadYovat typ. dopravní úYady a pYíp. dopravní inspektoráty (P R). Navíc platí, ~e ú elová komunikace nemusí být stavbou, která by vy~adovala stavební povolení (rozsudek NS ze dne 21. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000). Pokud jde o namítaný zápis v katastru nemovitostí, tak krajský soud musí opt poukázat na irelevanci této argumentace, a to s odkazem toho, ~e zápis do katastru nemovitostí má pouze eviden ní charakter. Per analogiam lze vyvodit závr, ~e eviden ní ozna ení pozemku za manipula ní plochu nebrání aplikaci pravidel silni ního provozu (analogicky srov. usnesení NS ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4077/2018). }alobce uvedl, ~e se mlo jednat  pouze a jenom o  manipula ní plochu , proto dle jeho názoru to nebyla plocha ur ená pro  b~ný pohyb motorových vozidel . Nehled na formální pojetí uvedeného místa (plochy) se ~alobce mýlí v tom ohledu, ~e dané místo není ur eno pro b~ný pohyb motorových vozidel. Opak je pravdou, neboe podle materiálního pojetí a faktického stavu se jedná o parkoviat, které je jako vyhrazené parkoviat ozna eno dopravní zna kou, ale pYedevaím je za ú elem parkování vozidel pravideln u~íváno. Kdy~ ~alobce tvrdí, ~e se nejedná o místo ur ené pro b~ný pohyb vozidel, tak jak je mo~né, ~e tam jiné oprávnné osoby vozidla pravideln parkují? Jinými slovy, jak je mo~né, ~e se takové oprávnné osoby (vlastník/ci i jiní nájemci) se svými vozidly na daném míst b~n pohybují? Jak patrno, tak argumentace ~alobce selhává i v tomto bod. Na základ zYejmých skute ností se jedná o místo (plochu), které je ur eno pro b~ný pohyb motorových vozidel.<br/>28. Ostatn k povaze manipula ní plochy lze dodat, ~e zpravidla se jedná o ú elov zamYený prostor b~n slou~ící projezdu i parkování vozidel, tj. dopravní obsluze (nález ÚS ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 263/11). K právní povaze manipula ní plochy lze jinak odkázat na rozsudek NS ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 818/2019. Nicmén v~dy je tYeba vycházet z onoho materiálního pojetí, které se vá~e mj. k ú elu uvedené komunikace a její funkci, kterou nej astji bude funkce dopravní (rozsudek NSS ze dne 11. 9. 2009, . j. 5 As 62/2008-59).<br/>29. V dané vci tak krajský soud pYijal vo i argumentaci smYující k charakteru pozemní komunikace a dopravního zna ení výae uvedené závry, kdy~ shledal, ~e se jedná o ú elovou komunikaci, a to veYejn pYístupnou, bye omezenou pro dr~itele povolení od OÚ. Na této pozemní komunikaci (parkoviati) platí pravidla silni ního provozu, a to nehled na eviden ní stav zaznamenaný v katastru nemovitostí.<br/>30. Co se tý e samotného pYestupku Yízení bez Yidi ského oprávnní podle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silni ním provozu, tak se jedná o záva~né poruaení pravidel silni ního provozu. Jak plyne z rozsudku NSS ze dne 23. 9. 2021, . j. 4 As 87/2021-39, bod 13:  Podle § 5 zákona o pYestupcích je pYestupkem spole ensky akodlivý protiprávní in, který je v zákon za pYestupek výslovn ozna en a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný in. Z tohoto ustanovení vyplývá, ~e znaky pYestupku jsou stanoveny zákonem, pYi em~ pYestupek je vymezen materiálním a formálním znakem, které musí být naplnny sou asn. Materiální znak pYestupku spo ívá v tom, ~e zavinné protiprávní jednání poruauje nebo ohro~uje zákonem chránné zájmy spole nosti. Zákon o silni ním provozu chrání bezpe nost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, tj. dole~itý spole enský zájem. iní tak mimo jiné tím, ~e v § 3 odst. 3 písm. a) vy~aduje, aby motorová vozidla Yídili dr~itelé pYísluaných Yidi ských oprávnní. Pokud tedy st~ovatel Yídil motorové vozidlo, ani~ by byl dr~itelem potYebného Yidi ského oprávnní, je zjevné, ~e svým jednáním poruail a ohrozil uvedený zájem spole nosti, a naplnil tak skutkovou podstatu uvedenou v § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silni ním provozu nejen po formální, ale i materiální stránce. Uvedený závr je pln pYiléhavý k pYedmtn Yeaené vci ~alobce. Xízení motorového vozidla bez Yidi ského oprávnní je tYeba v~dy hodnotit jako nebezpe né a nezodpovdné chování lidí v silni ním provozu. Kone n i vysoké sazby správních tresto vypovídají o nebezpe nosti (spole enské akodlivosti) tohoto spole ensky ne~ádoucího a neakceptovatelného jednání (viz. rozsudek NSS ze dne 8. 1. 2013, . j. 3 As 42/2012-35).<br/>31. }alobce uvedl, ~e de facto jen pYejí~dl motorovým vozidlem z jednoho místa na druhé, a to vae v rámci manipula ní plochy, kdy~ jak výslovn uvedl:  pouze popojel na soukromém parkoviati . K tomu dodal, ~e na  & toto místo nemá pYístup nikdo jiný ne~ vlastníci, i nájemci uvedeného pozemku. Touto argumentací se ~alobce sna~í poukázat na to, ~e nemohlo dojít k ohro~ení jiných ú astníko silni ního provozu. Jeho formulace vaak sama nese odkaz na spole enskou akodlivost jeho jednání, kdy~ uvádí  & ne~ vlastníci, i nájemci&  Z podstaty vci je rozhodné, ~e se de facto jedná o parkoviat, na které mají pYístup i jiní ú astníci silni ního provozu ne~ sám ~alobce, bye se má jednat o vlastníka pozemku i nájemce. Protiprávní jednání ~alobce toti~ ohro~ovalo práv tuto mno~inu subjekto (vlastníky i nájemce), neboe ty jsou rovn~ oprávnni, jak sám ~alobce pYiznal (bod II. odst. 4 ~aloby:  Na tuto plochu ml pYístup toliko omezený po et lidí&  ), u~ívat uvedené parkoviat. Ka~dý dalaí nájemce i vlastník mohl na ono parkoviat vjet se svým vozidlem v dob, kdy se tam pohyboval s vozidlem ~alobce, který vaak k Yízení nemá Yidi ské oprávnní, ím~ doalo k ohro~ení chránných zájmo tchto jiných ú astníko silni ního provozu. Nehled na pYípadné chodce i jiné osoby vyskytující se na daném míst v inkriminovanou dobu. Není proto pravdou, ~e by ~alobce svým jednáním nikoho neohrozil, kdy~ min. ohrozil práv zbylé nájemce i vlastníky (jím zmínný  omezený po et lidí ), kteYí byli oprávnni tuto ú elovou komunikaci rovn~ dle své libosti u~ít. <br/>32. Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.Y.s., kdy~ ~alobce nebyl v Yízení úspaný a neml právo na náhradu náklado Yízení a úspanému ~alovanému ~ádné náklady Yízení podle obsahu spisu nevznikly (tj. náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti). <br/>Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doru ení ú astníkom Yízení. <br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Pardubice 5. února 2025<br/>JUDr. Jan DvoYák v. r. <br/>samosoudce<br/><br/><br/></body> </html>