<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 As 18/2024- 108 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 As 18/2024-116<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Milana Podhrázkého a soudkyH Martiny Küchlerové a JiYiny Chmelové v právní vci ~alobce: Bytové dru~stvo Bráník, se sídlem Zelený pruh 1608/103, Praha 4, zast. JUDr. OndYejem Toanerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2, proti ~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy, se sídlem Mariánské námstí 2/2, Praha 1, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: ELCONEX s.r.o., se sídlem Opletalova 1284/37, Praha 1, zast. Mgr. Frantiakem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 9. 12. 2019, j. MHMP2474769/2019/O4/Go, o kasa ních stí~nostech ~alovaného a osoby zú astnné na Yízení proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, j. 10 A 11/2020-120,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost ~alovaného se odmítá.<br/><br/>II. Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2023, j. 10 A 11/2020-120, se ruaí.<br/><br/>III. Rozhodnutí Magistrátu hlavního msta Prahy ze dne 9. 12. 2019, j. MHMP-2474769/2019/O4/Go, sp. zn. S-MHMP 1983882/2019, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení ve výai 31 798 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce ~alobce.<br/><br/>V. Osoba zú astnná na Yízení je povinna zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení ve výai 4 114 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce ~alobce.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci <br/><br/>[1] Nejvyaaí správní soud se v této vci zabýval pYezkoumatelností výae specifikovaného rozsudku Mstského soudu v Praze a dále existencí veYejn pYístupné ú elové komunikace na pozemku parc. . 826/3 v k.ú. Kr  (dále jen  pozemek ), který je ve vlastnictví osoby zú astnné na Yízení. Posouzení toho, zda je daný pozemek veYejn pYístupnou ú elovou komunikací je otázkou pYedb~nou pro posouzení zákonnosti rozhodnutí správních orgáno a následn mstského soudu o nenaYízení odstranní panelo z tohoto pozemku. PYedmtný pozemek ml dYíve plnit funkci parkoviat.<br/><br/>[2] ÚYad mstské ásti Praha 4 rozhodnutím ze dne 5. 9. 2019, j. P4/383631/19/O}PAD/JPE, k ~ádosti ~alobce nenaYídil odstranní  panelo znemo~Hujících vjezd na parkoviat z pozemku parc. . 826/3 v k. ú. Kr  . Dospl k závru, ~e dot ený pozemek není pozemní komunikací podle § 2 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen  zákon o pozemních komunikacích ). Dále uvedl, ~e ve vztahu k pozemku není dán dovod jeho obecného u~ívání podle § 19 zákona o pozemních komunikacích a nenachází se na nm ani veYejn pYístupná ú elová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 tohoto zákona. V souvislosti s otázkou existence veYejn pYístupné ú elové komunikace na pYedmtném pozemku zkoumal existenci tyY povinných znako svd ících o její existenci. Správní orgán I. stupn ve svém rozhodnutí uzavYel, ~e umístné betonové panely nejsou a ani nemohou být pevnou pYeká~kou na pozemní komunikaci podle § 29 zákona o pozemních komunikacích. Odvolání, které proti tomuto rozhodnutí podal ~alobce, ~alovaný v záhlaví ozna eným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupn potvrdil. <br/><br/>[3] Rozhodnutí ~alovaného napadl ~alobce u Mstského soudu v Praze. Mstský soud v záhlaví ozna eným rozsudkem výae nadepsané rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. Vyael z pYedpokladu, ~e i parkoviat mo~e být veYejn pYístupnou ú elovou komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, pokud bude naplHovat kritéria stanovená zákonem a dovozená judikaturou. Odkázal pYitom na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyaaího správního soudu. Mstský soud shledal vady Yízení spo ívající v nedostate n zjiatném skutkovém stavu, nesprávném vyhodnocení dokazo nacházejících se ve správním spise a také konstatoval nezákonnost rozhodnutí ~alovaného, neboe ten pYi svém rozhodování neaplikoval § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích.<br/><br/>[4] Mstský soud pYistoupil sám k posouzení jednotlivých kritérií, jejich~ kumulativní naplnní znamená, ~e na pozemku se veYejn pYístupná ú elová komunikace nachází. Nejprve Yeail znak stálosti a patrnosti v terénu. Na základ provedeného dokazování a obsahu správního spisu dospl k závru, ~e se na pozemku zYetelná plocha parkoviat nachází. PYipomnl, ~e stavba parkoviat byla Yádn umístna, povolena i zkolaudována. Parkoviat nebylo v dob kolaudace stavebn ohrani eno a tehdejaí vlastník aktivoval re~im veYejného u~ívání primárn pro parkování u~ivatelo bytových domo. Ani skute nost, ~e v roce 2014 doalo k protiprávnímu zahrazení pozemku na tchto závrech nic nemní. Mstský soud uvedl, ~e v takových pYípadech je pYi hodnocení naplnní podmínky existence komunikace nutno vycházet práv ze stavu, který panoval pYed nezákonným zahrazením vjezdu na pozemek. <br/><br/>[5] V pYípad posouzení naplnní podmínky zákonného ú elu ml ~alovaný dle mstského soudu zjevn ignorovat ustanovení § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, neboe své rozhodnutí o neexistenci veYejného parkoviat opYel pouze o § 7 odst. 1 tohoto zákona. Naplnní kritéria ú elu bylo potYebné vykládat v souladu s obma ustanoveními, pYi em~ § 12 zákona o pozemních komunikacích je speciálním k § 7 odst. 1 tohoto zákona. Na pYedmtném pozemku bylo umístno, povoleno, zkolaudováno a dokon eno parkoviat slou~ící pro potYebu bytových domo i pro veYejnost. Ú el po~adovaný zákonem tak byl splnn.<br/><br/>[6] Mstský soud pova~oval za splnnou i podmínku souhlasu vlastníka komunikace s obecným u~íváním. V daném pYípad mlo být nesporné, ~e a~ do roku 2014 na pYedmtném pozemku vozidla b~n parkovala a pYedchozí vlastníci pozemku tomu po dobu zhruba 30 let nijak nebránili. V dob udlení souhlasu byla vlastníkem pYedmtného pozemku toto~ná osoba jako v pYípad sousedních pozemko, na kterých byly vystavny bytové domy. Mstský soud v této souvislosti odkázal na rozsudky Nejvyaaího správního soudu z 27. 10. 2004, j. 5 As 20/2003-64, i z 2. 11. 2016, j. 3 As 18/2016-75, ze kterých dovodil, ~e jednou udlený souhlas s veYejným u~íváním nelze odvolat právními nástupci povodního vlastníka. <br/><br/>[7] Ohledn poslední podmínky, toti~ naplnní nutné komunika ní potYeby, mstský soud uvedl, ~e i toto kritérium pova~uje za splnné. Parkoviat bylo postaveno primárn pro potYeby bytových domo. Dalaí mo~nosti parkování jsou v lokalit omezené. }alovaný ml postupovat chybn, pokud se vobec nezabýval potYebami parkování obyvatel ve srovnání s po tem parkovacích míst v okolí pYedmtného pozemku, a proto rozhodoval na základ nedostate n zjiatného skutkového stavu. Mstský soud vzal za prokázané, ~e jediným vhodným pozemkem umo~Hujícím parkování pro bytové domy v dané lokalit je práv pYedmtný pozemek, který poskytuje dostate né mno~ství míst v adekvátní vzdálenosti. Mstský soud tedy uzavYel, ~e v pYípad daného pozemku jsou splnna vaechna tyYi kritéria rozhodující pro ur ení, ~e se na nm nachází veYejn pYístupná ú elová komunikace. }alovaný postupoval v rozporu se zákonem, kdy~ zamítl ~alobcovo odvolání, neboe betonové panely pYedstavují pYeká~ku zYízenou na veYejn pYístupné ú elové komunikaci ur ené k parkování.<br/><br/>II. Obsah kasa ních stí~ností a dalaí vyjádYení ú astníko<br/><br/>[8] Proti rozsudku mstského soudu podal ~alovaný [dále  st~ovatel a) ] kasa ní stí~nost. Uvedl v ní, ~e napadený rozsudek je nepYezkoumatelný a nezákonný z dovodu nesprávného posouzení právní otázky, zda je daný pozemek veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. Ohledn kritéria zákonného ú elu st~ovatel a) uvádí, ~e mstský soud sice konstatoval, ~e musí být sou asn naplnny podmínky § 7 odst. 1 i § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, ale pYi samotném posouzení této otázky se naplnním obecných kritérií v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích ji~ nezabýval. Dle st~ovatele a) znaky § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích naplnny nebyly, a proto pova~oval za nadbyte né posuzovat speciální znaky v § 12 odst. 6 zákona. Podmínky obou ustanovení toti~ musí být naplnny kumulativn. Stejn tak je chybný závr mstského soudu, ~e  veYejné parkoviat na daném pozemku bylo zkolaudováno. Bylo umístno a povoleno, ke kolaudaci vaak ji~ nedoalo.<br/><br/>[9] Podle st~ovatele a) mstský soud pochybil i co se tý e naplnní znaku patrnosti v terénu. Na pozemku se v tuto chvíli nachází vzrostlá zeleH a je ohrani en betonovými panely. Skute nost, ~e ze snímko poYízených pYed rokem 2014 plyne, ~e zde parkovala vozidla, není relevantní. Správní orgány toti~ mají rozhodovat podle právního a skutkového stavu platného v dob jejich rozhodování. <br/><br/>[10] V dalaí kasa ní námitce pYipomnl, ~e podle l. 11 odst. 4 Listiny platí, ~e je mo~né nucen omezit vlastnické právo pouze ve veYejném zájmu, a to na základ zákona a za náhradu. Nelze vynucovat existenci veYejného parkování na soukromém pozemku jen pro ú ely lepaího a komfortnjaího parkování veYejnosti. V posuzovaném pYípad dokonce nebyl souhlas nynjaího vlastníka s veYejným u~íváním nikdy dán, a to ani konkludentn. Tento naopak vyjádYil tzv. kvalifikovaný nesouhlas.<br/><br/>[11] Závrem shrnul, ~e nebyla naplnna ani podmínka nutné komunika ní potYeby ~alobce. St~ovateli a) je známo, ~e okolí pozemku poskytuje dostate né mno~ství parkovacích ploch v etn reziden ních a smíaených parkovacích zón.<br/><br/>[12] Proti rozsudku mstského soudu podala kasa ní stí~nost i osoba zú astnná na Yízení [dále  st~ovatel b) ]. V té pYedesílá, ~e rozsudek mstského soudu je z nkolika dovodo nepYezkoumatelný. PYedn pro nesrozumitelnost z dovodu vnitYní rozpornosti. Mstský soud v bod 52 svého rozsudku konstatuje, ~e i parkoviat musí splHovat obecná kritéria veYejn pYístupné ú elové komunikace uvedená v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, zatímco v bod 69 rozsudku uvádí, ~e § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích je k § 7 odst. 1 tohoto zákona speciálním ustanovením a podmínku naplnní obecných kritérií z toho dovodu nikterak neposuzuje. Následn popisuje, ~e je rozsudek mstského soudu nepYezkoumatelný i pro nedostatek dovodo. Mstský soud se ml v pYípad defini ního znaku tzv. zákonného ú elu omezit pouze na konstatování, ~e se na pYedmtném pozemku nachází parkoviat ve smyslu § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, ani~ by se jakkoli zabýval tím, zda jsou naplnny obecné znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace dle § 7 odst. 1 tého~ zákona. Mstský soud se nezabýval ani zásahem do ústavn zaru eného práva st~ovatele b) vlastnit majetek. St~ovatel b) poukazuje i na to, ~e mstský soud byl povinen provést tzv. test proporcionality, na co~ absolutn rezignoval. V jeho rámci ml pomYit vhodnost, potYebnost a pomYování veYejného zájmu vo i zásadnímu zásahu do vlastnického práva.<br/><br/>[13] St~ovatel b) dále namítá, ~e pYedmtný pozemek nenaplHuje znaky § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, proto jej není mo~né pova~ovat za pozemní komunikaci. Prostor je nezpevnnou zatravnnou plochou s áste n vzrostlou zelení, nejde o dopravní cestu. Pokud by Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e se o pozemní komunikaci jedná, nejsou splnny defini ní znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace. <br/><br/>[14] St~ovatel b) namítá, ~e mstský soud chybn vyhodnotil naplnní podmínky tzv. nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. }alobce se sna~í zajistit svým lenom komfortní, dlouhodob bezplatné parkování, tedy pouze  cestu z pohodlí . V okolí existuje celá Yada alternativních parkovacích míst. V kontextu mstské zástavby se o ni ím nenahraditelnou potYebu rozhodn nemo~e jednat. K podpoYe svých tvrzení doplHuje i obsáhlou fotodokumentaci, která má prokázat dostatek parkovacích míst v okolí, splHujících podmínky vzdálenosti dle § 21 odst. 1 vyhláaky . 501/2006 Sb. o obecných po~adavcích na vyu~ívání území. St~ovatel b) sou asn pYipomíná, ~e absenci nutné a ni ím nenahraditelné potYeby prokazuje u~ to, ~e se ~alobce domáhá odstranní betonových panelo a~ po pti letech od doby, co byly na pYedmtný pozemek umístny. V souvislosti s danou podmínkou mla být mstským soudem posuzována i míra proporcionality zásahu do práv st~ovatele b).<br/><br/>[15] Mstský soud dále pochybil pYi posuzování podmínky tzv. zákonného ú elu veYejn pYístupné ú elové komunikace. PYedmtný pozemek nesplHuje podmínky uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Tyto musí splHovat i veYejné parkoviat ve smyslu § 12 odst. 6 tohoto zákona. Nejedná se toti~ o spojnici jednotlivých nemovitostí pro ú ely jejich vlastníko, ani k napojení nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, ani k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko. Pochybné je i naplnní definice § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích. Dovod vzniku veYejného parkoviat ve smyslu posledn uvádného ustanovení bývá spojován s existencí budov, které jsou ur eny k u~ívání airoké veYejnosti (sportovní, obchodní nebo rekrea ní areály). Zámrem posuzovaného parkoviat ale bylo vybudování parkovacích míst pro konkrétní subjekty, nikoliv pro airokou veYejnost.<br/><br/>[16] Mstský soud se ml dopustit i nesprávného posouzení kritéria patrnosti v terénu. V nynjaí dob parkoviat na sporném pozemku zYetelné není. Z tohoto stavu pYi svém posouzení ml mstský soud vycházet, proto~e správní orgány by mly pYi svém rozhodování postupovat podle skutkového stavu panujícího v dob jejich rozhodování. Rozhodujícím tak je stav v roce 2019 a nikoli v roce 2014. K tí~i st~ovatele b) nemo~e jít skute nost, ~e se odstranní pYeká~ky ~alobce za al domáhat a~ ve chvíli, kdy ~ádná komunikace (parkoviat) v terénu patrna není, proto~e její povrch zarostl zelení.<br/><br/>[17] Poslední kasa ní námitkou st~ovatel b) brojil proti postupu soudu v pYípad vyhodnocení podmínky souhlasu vlastníka s veYejným u~íváním komunikace. Povodní zámr realizace parkoviat byl dle územního rozhodnutí z roku 1982 pro pYesn vymezené subjekty s tím, ~e následn nikdy ~ádný vlastník nedal výslovný souhlas s obecným u~íváním. Ze skute nosti, ~e pYedmtný pozemek nebyl oplocen i jinak ohrazen nelze dovozovat, ~e by byl dán konkludentní souhlas s jeho veYejným u~íváním. Pro omezení vlastnického práva je ale souhlas vlastníka st~ejní, musí na nj být kladeny vysoké nároky a výklad musí být pYísn restriktivní. <br/><br/>[18] }alobce ve vyjádYení ke kasa ním stí~nostem uvedl, ~e pova~uje rozsudek mstského soudu za správný a zákonný a pYipomnl, ~e v pYípad pYedmtného pozemku doalo k naplnní vaech znako veYejn pYístupné ú elové komunikace. K aspektu nutné komunika ní potYeby uvedl, ~e na daný pozemek byla navr~ena, umístna a povolena parkovací stání pro domy ~alobce, která podmiHují jejich u~ívání a tím tento znak naplHují. Zákonný ú el je dle ~alobce naplnn v kontextu § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích. Patrnost v terénu byla dána po dobu témY 30 let, ne~ pozemek zahradil st~ovatel b) a s tím, ~e pojde o veYejné parkoviat, souhlasil pYedchozí vlastník, do jeho~ právního postavení st~ovatel b) následn vstoupil. Od po átku alo o parkoviat veYejné, neboe bylo ur eno pro bytové domy ~alobce a dále sousední podniky a okolní zástavbu. Tato skute nost plyne z územního rozhodnutí z roku 1982.<br/><br/>[19] Na vyjádYení ~alobce reagoval st~ovatel b) replikou, ve které se znovu vyjádYil k jednotlivým znakom veYejn pYístupné ú elové komunikace. PYipomnl, ~e po~adavek na komfortní parkování nemo~e být nutnou komunika ní potYebou, zejména v pYípad, kdy existuje alternativa, o které je mo~né rozumn uva~ovat. Argumentace ~alobce smYuje pouze k u~ívání pYedmtného pozemku jako parkoviat obyvateli jeho bytových domo. Taková argumentace postrádá hledisko obecného u~ívání  v této souvislosti st~ovatel b) odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 20. 12. 2023, j. 7 As 85/2023-82, kde se ur ení veYejn pYístupné ú elové komunikace domáhali vlastníci objekto ve vnitrobloku (pro své ú ely). <br/><br/>[20] V duplice k vyjádYení st~ovatele b) ~alobce uvedl, ~e st~ovatel b) si musel být vdom, ~e nabývá pozemek s ur itým omezením, u~ kvoli tomu, ~e na nm stálo vyu~ívané parkoviat, které slou~ilo k naplHování potYeb pYilehlých bytových domo. K tomuto ú elu bylo vybudováno, o em~ svd í i dokumentace, která je obsahem spisu. St~ovatel b) fotodokumentací neprokázal, ~e je v okolí dostatek parkovacích ploch. Naopak, je jich tam kritický nedostatek, vtaina z nich je soukromá. }alobce znovu zrekapituloval, ~e vaechny podmínky pro vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace byly naplnny, jak pYezkoumateln vyhodnotil i mstský soud.<br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal dovodnost kasa ních stí~ností v mezích jejich rozsahu a uplatnných dovodo (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). Stejn tak zkoumal, zda zde nejsou vady, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti podle § 109 odst. 4 s. Y. s. <br/><br/>III.a Kasa ní stí~nost ~alovaného [st~ovatele a)]<br/><br/>[22] Nejvyaaí správní soud st~ovatele a) po podání kasa ní stí~nosti vyzval usnesením z 24. 1. 2024, j. 8 As 18/2024-21, aby do 1 týdne pYedlo~il plnou moc udlenou advokátovi pro zastupování v Yízení o kasa ní stí~nosti anebo aby ve stejné lhot prokázal, ~e jeho zamstnanec má vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie. ZároveH ho pou il o následcích nesplnní této výzvy. Kasa ní stí~nost byla elektronicky podepsána Mgr. O. A., pracovnicí odboru pozemních komunikací a drah st~ovatele a). Usnesení z 24. 1. 2024, j. 8 As 18/2024-21, mu bylo doru eno stejného dne, lhota pro splnní této povinnosti proto dne 31. 1. 2024 uplynula, ani~ by jí st~ovatel a) vyhovl. <br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud proto odmítl jeho kasa ní stí~nost za pou~ití § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. Y. s., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.<br/><br/>III.b Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení [st~ovatele b)]<br/><br/>[24] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud se pYedn zabýval tím, zda mstský soud posoudil ~alobní body pYezkoumatelným zposobem. St~ovatel b) uvedl, ~e mstský soud v bod 52 svého rozsudku konstatoval, ~e i parkoviat musí splHovat obecná kritéria veYejn pYístupné ú elové komunikace uvedená v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, zatímco v bod 69 rozsudku uvedl, ~e § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích je k § 7 odst. 1 tohoto zákona speciálním ustanovením a podmínku naplnní obecných kritérií z toho dovodu nikterak neposuzoval. S ohledem na tuto argumentaci má být rozsudek mstského soudu nepYezkoumatelný pro nesrozumitelnost zposobenou jeho vnitYní rozporností.<br/><br/>[26] Za nepYezkoumatelné pro nesrozumitelnost judikatura pova~uje takové soudní rozhodnutí, ze kterého nevyplývá, podle kterých ustanovení a podle jakých právních pYedpiso byla v kontextu podané správní ~aloby posuzována zákonnost napadeného správního rozhodnutí, nebo pokud je jeho odovodnní vystavno na rozdílných a vnitYn rozporných právních hodnoceních tého~ skutkového stavu i pokud jsou jeho výroky vnitYn rozporné nebo z nich nelze zjistit, jak vlastn soud rozhodl (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 25. 4. 2013, j. 6 Ads 17/2013-25, bod 19). NepYezkoumatelným pro nesrozumitelnost je podle ustálené judikatury také soudní rozhodnutí, jeho~ dovody nejsou ve vztahu k výroku jednozna né (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 4. 12. 2003, j. 2 Azs 47/2003-130, . 244/2004 Sb. NSS.). Tuto vadu ve vztahu k pYezkoumávanému rozsudku mstského soudu Nevyaaí správní soud neshledal. <br/><br/>[27] V bod 52 rozsudku mstský soud uvedl, ~e není vylou eno, aby i parkoviat mohlo být veYejn pYístupnou ú elovou komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, neboe z § 12 odst. 6 tého~ zákona vyplývá, ~e parkoviatm mo~e být i vymezená plocha ú elové komunikace nebo pYímo ú elová komunikace. Dále uvádí, ~e zákon o pozemních komunikacích nebrání tomu, aby i ú elová komunikace, která je parkoviatm, mla charakter veYejn pYístupné ú elové komunikace, pokud bude splHovat kritéria vyplývající z § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a také kritéria dovozená judikaturou. Tato kritéria mstský soud dále definoval, kdy~ uvedl, ~e se musí jednat o (i) stálou a v terénu patrnou komunikaci, (ii) naplHuje ú el stanovený v zákon, (iii) její vlastník dal souhlas k obecnému u~ívání komunikace veYejností a (iv) tato komunikace naplHuje nutnou komunika ní potYebu, pYi em~ vaechny tyYi kritéria musí být splnna zároveH. Dále v bod 69 svého rozsudku vymezuje, co v pYípad parkoviat jako veYejn pYístupné ú elové komunikace rozumí naplnním kritéria ú elu stanoveného v zákon a poukazuje na § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích. Mstský soud vymezuje ona 4 kritéria, která dále zkoumá a tato zobecHuje tak, aby z nich následn mohl vycházet. PYi jejich vymezení odkazuje i na dikci § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, z tohoto ustanovení vaak erpá 2 kritéria pro ur ení existence veYejn pYístupné ú elové komunikace, konkrétn patrnost v terénu a splnní zákonného ú elu. Splnní zákonného ú elu vaak ji~ odvozuje od § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích. Rozsudek mstského soudu tak není vnitYn rozporný, jeho úvahy jsou komplexní a logické.<br/><br/>[28] St~ovatel b) namítá, ~e rozsudek mstského soudu je nepYezkoumatelný i pro nedostatek dovodo. Mstský soud se ml v pYípad defini ního znaku tzv. zákonného ú elu omezit pouze na konstatování, ~e se na pYedmtném pozemku nachází parkoviat ve smyslu § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, ani~ by se jakkoli zabýval tím, zda jsou naplnny obecné znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace dle § 7 odst. 1 tého~ zákona. Nezabýval se zásahem do vlastnického práva st~ovatele a ani neprovedl test proporcionality. <br/><br/>[29] Podle konstantní judikatury se za nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo pova~uje takové rozhodnutí, v nm~ nebyly vypoYádány vaechny ~alobní námitky. Dále rozhodnutí, z jeho~ odovodnní není zYejmé, pro  právní argumentaci ú astníka Yízení soud pova~oval za nedovodnou a pro  ~alobní námitky pova~oval za liché, mylné i vyvrácené. Stejn tak rozhodnutí, z nho~ není zYejmé, jak byla naplnna zákonná kritéria, pYípadn by nepYezkoumatelnost rozhodnutí byla dána i tehdy, pokud by z rozhodnutí nebylo zYejmé, které podklady byly vzaty v úvahu a pro  (rozsudky Nejvyaaího správního soudu z 28. 8. 2007, j. 6 Ads 87/2006-36, . 1389/2007 Sb. NSS, z 23. 6. 2005, j. 7 As 10/2005-298, . 1119/2007 Sb. NSS, z 11. 8. 2004, j. 5 A 48/2001-47, . 386/2004 Sb. NSS, nebo z 17. 9. 2003, j. 5 A 156/2002-25, . 81/2004 Sb. NSS). Takovou vadou napadený rozsudek rovn~ netrpí. Mstský soud se zabýval naplnním znaku tzv. zákonného ú elu v bod 69 svého rozsudku. Vysvtlil, ~e tak iní výlu n s ohledem na dikci § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, neboe toto ustanovení vnímá jako speciální k § 7 odst. 1 tého~ zákona. Jestli jsou jeho závry správné tak v tuto chvíli není otázkou pYezkoumatelnosti, ale zákonnosti napadeného rozsudku. Problematikou neprovedení testu proporcionality, který má souviset se zásahem do vlastnického práva st~ovatele b), se Nejvyaaí správní soud zabývá ní~e v souvislosti s vypoYádáním posledního kasa ního bodu.<br/><br/>[30] Je zYejmé, ~e spor mezi stranami tkví v tom, zda mstský soud správn pYezkoumal a následn sám hodnotil kritéria, pYi jejich~ splnní lze pova~ovat pYedmtný pozemek za veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci.<br/><br/>[31] Mstský soud provedl pomrn rozsáhlé dokazování. V jeho rámci vyvrátil skutkové závry ~alovaného a zároveH poukázal na to, ~e tyto jsou v mnohém nedostate né. }alovaný se toti~ spokojil s tím, ~e parkoviat na pozemku parc. . 826/3 nemohlo být umístno, povoleno, ani zkolaudováno, neboe takové íslo pozemku se v ~ádném z uvedených povolovacích akto nenachází. <br/><br/>[32] Mstský soud zjistil, ~e dne 20. 7. 1982 vydal Útvar hlavního architekta pod j. 5235/82 rozhodnutí o umístní stavby, kterým umístil dva bytové objekty a západn a východ od nich umístil parkovací plochy a komunika ní napojení z ulice Zelený pruh. V textové ásti rozhodnutí nejsou uvedena ~ádná parcelní ísla pozemko, umístní je popsáno pouze vzhledem k okolním stavbám. Z ovYeného situa ního výkresu ale vyplývá, ~e parkoviat je situováno na podstatné ásti dneaního pozemku parc. . 826/3, k.ú. Kr . Následn bylo dne 17. 11. 1982 vydáno stavební povolení pro stavbu, která zahrnovala 2 bytové objekty o 32 bytových jednotkách v etn pYípojek, komunikace, parkoviat, zpevnné plochy a dalaí. Dne 29. 2. 1984 Obvodní národní výbor v Praze 4 vydal pod j. výst. 6481/83-Gu kolauda ní rozhodnutí, kterým povolil u~ívání stavby dvou bytových objekto. V podmínkách pro u~ívání stavby stanovených v procesu kolauda ního Yízení je uvedeno, ~e  stavební úYad ukládá stavebníkovi odstranní drobných nedostatko skute ného provedení stavby, zjiatných pYi kolauda ním Yízení a) pYístupové a pYíjezdové komunikace a parkoviat dokon ete do 06/84. Jaký postup následoval po vydání kolauda ního rozhodnutí v roce 1984 a v letech následujících, ji~ z dolo~ených listin zalo~ených ve spisu zjistit nelze. V územním rozhodnutí z roku 1982 je umístní parkoviat popsáno bez uvedení parcelního ísla, ze situa ního výkresu ale vyplývá, ~e plocha parkoviat je na pozemku parc. . 826/3 k.ú. Kr . Ve stavebním povolení a kolauda ním rozhodnutí byla plocha parkoviat evidována pod parc. . 826/1. Povodní pozemek parc. . 826 byl veden jako pole. Zápisem geometrického plánu se oddlila plocha parcely 826/3, která na základ aetYení souladu evidence nemovitostí z roku 1989 byla vyzna ena pro zposob vyu~ití jako ostatní komunikace (viz sdlení katastrálního úYadu ze dne 25. 7. 2016). Dne 4.9.2014 provedl stavební úYad v Yízení sp. zn. S-MHMP 1973394/2017/STR, kontrolní prohlídku a zjistil, ~e na pozemku parc. . 826/3  byla odstranna pojezdová vrstva bývalého parkoviat a funkce parkoviat byla zruaena, odstranní provedla spole nost ELCONEX s.r.o., která je toto~ná se spole ností, která podala ~ádost o umístní stavby nazvané  BYTOVÝ DnM ZELENÝ PRUH .<br/><br/>[33] Z fotografií poYízených stavebním úYadem v roce 2013 nebo 2014 a leteckých snímko parkoviat v rozmezí let 1989-2015 mstský soud zjistil, ~e stavba parkoviat byla realizována tak, ~e podmínka uvedená kolauda ním rozhodnutí ze dne 29. 2. 1984 byla splnna. Z fotografií plyne, ~e parkoviat bylo vybudováno, plocha parkoviat zpevnna zatravHovacími pásy, a tato plocha slou~ila jako parkoviat. St~ovatel b) po roce 2014 odstranil tyto zatravHovací pásy a znemo~nil umístním pYeká~ky vstup na parkoviat. Postupoval v rozporu se stavebním zákonem, neboe odstranil stavbu parkoviat bez pYísluaného povolení nebo souhlasu stavebního úYadu (co~ bylo konstatováno i v rozhodnutí ~alovaného ze dne 4. 4. 2018, j. MHMP 474242/2018, sp. zn. S-MHMP 1973394/2017/STR).<br/><br/>[34] Podle § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích platí, ~e [p]ozemní komunikace je dopravní cesta ur ená k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci, v etn pevných zaYízení nutných pro zajiatní tohoto u~ití a jeho bezpe nosti.<br/><br/>[35] Podle § 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích platí, ~e se pozemní komunikace dlí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) ú elová komunikace.<br/><br/>[36] Podle § 7 odst. 1 první vty zákona o pozemních komunikacích platí, ~e [ú] elová komunikace je pozemní komunikace, která slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko.<br/><br/>[37] Podle § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích platí, ~e [v]eYejné parkoviat je stavebn a provozn vymezená plocha místní nebo ú elové komunikace anebo samostatná místní nebo ú elová komunikace ur ená ke stání silni ního motorového vozidla.<br/><br/>[38] V prvé Yad je nutné konstatovat, ~e Nejvyaaí správní soud v pYípad veYejn pYístupné ú elové komunikace dlouhodob judikuje, ~e vzniká ji~ samotným naplnním znako vyplývajících ze zákona a judikatury, není zapotYebí ~ádného konstitutivního rozhodnutí správních orgáno i soudo (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 27. 10. 2004, j. 5 As 20/2003-64). Znaky, je~ musí být pro existenci veYejn pYístupné ú elové komunikace kumulativn naplnny, jsou: (i) existence pozemní komunikace ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vyzna ující se stálostí a patrností v terénu; (ii) zákonný ú el ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (tedy spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí, spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko); (iii) souhlas vlastníka a (iv) existence nutné komunika ní potYeby. TYetí a tvrtý znak veYejn pYístupné ú elové komunikace nevyplývají pYímo ze zákona, ale dovodila je judikatura. Ústavní soud v nálezu z 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, shrnul dosavadní východiska a upozornil, ~e nespojuje-li § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích existenci veYejn pYístupné ú elové komunikace s ~ádnou náhradou, pak takové omezení vlastnického práva lze v souladu s l. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod pYipustit pouze tehdy, pokud s ním vlastník souhlasil a zároveH je dána i existence nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby (za ú elem zajiatní proporcionality omezení). Souhlas vlastníka komunikace s jejím veYejným u~íváním mo~e být i konkludentní (rozsudek Nejvyaaího soudu z 21.11.2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000), pYi em~ tento právní názor následn pYevzal i nynjaí Nejvyaaí správní soud (rozsudky z 30. 9. 2009, j. 5 As 27/2009-66, . 2012/2010 Sb. NSS a z 22. 12. 2009, j. 1 As 76/2009-60, bod 37, . 2028/1010 Sb. NSS). <br/><br/>[39] Nejvyaaí správní soud pYistoupil k posouzení, zda lze výae uvedené podmínky aplikovat i na ú elové komunikace podle § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích. Parkoviat, která jsou sou ástí místní komunikace nebo jsou samostatnou místní komunikací ve vlastnictví veYejnoprávní korporace, jsou z podstaty vci veYejná. Jinak tomu ale mo~e být v pYípad vlastnictví parkoviae  soukromými osobami . Nejvyaaí správní soud dospívá shodn se správními orgány a mstským soudem k závru, ~e pro posuzování veYejnosti parkoviae na soukromých pozemcích jsou pou~itelné znaky, které charakterizují veYejn pYístupné ú elové komunikace, bye je potYeba je naplnit specifickým (k nim pYiléhavým) obsahem. Tento závr ostatn ~ádný z ú astníko správního Yízení nesporoval.<br/><br/>[40] Parkovací plochy ve vlastnictví soukromých osob nebo i veYejnoprávních korporací, pokud se nejedná o místní komunikaci, mohou mít povahu ú elové komunikace. Pojde tedy o veYejné parkoviat, na n~ se bude vztahovat zákon o pozemních komunikacích (v etn pravidla bezplatného u~ívání). Nebo mohou být soukromou odstavnou plochou, její~ re~im bude pln v dispozici vlastníka. Obdobný závr se ostatn podává i z odborné literatury (viz ernínová, M. In: ernínová, M. a kol. Zákon o pozemních komunikacích. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer R, 2015, § 19).<br/><br/>[41] Z pYedestYených dovodo je zYejmé, ~e správní orgány a soud musí v kontextu ka~dého jednotlivého Yízení zvláae posuzovat skute nosti, které jsou v Yeaené vci podstatné tak, aby dokázal správn vyhodnotit, zda je na míst deklarovat parkoviat jako veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci, i nikoliv. <br/><br/>[42] Nejvyaaí správní soud se tak ní~e konkrétn vyjadYuje k jednotlivým znakom veYejn pYístupné ú elové komunikace, neboe naplnní vaech jejích znako rozporoval st~ovatel b) v kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III.b.a Existence stále a v terénu patrné komunikace (parkoviat)<br/><br/>[43] St~ovatel b) napadá posouzení otázky tzv. patrnosti cesty v terénu mstským soudem. Ten na rozdíl od st~ovatele b) posuzoval skutkový stav (patrnost parkoviat v terénu) v dob, která pYedcházela ~alobcem namítanému neoprávnnému zásahu v roce 2014. V této souvislosti dává Nejvyaaí správní soud za pravdu mstskému soudu. Pro rozhodování správního orgánu je skute n rozhodující skutkový a právní stav v dob vydání rozhodnutí, jak vyplývá zejména z § 96 odst. 2, § 90 odst. 4 nebo § 82 odst. 4 správního Yádu. Mstský soud ale ve svém rozsudku správn aplikoval tuto zásadu modifikovaným zposobem s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brn z 18. 12. 2012, j. 31 A 27/2012-91, bod 19, se kterým se Nejvyaaí správní soud ztoto~nil v rozsudku z 31. 5. 2023, j. 5 As 142/2022-50, bod 42. Z rozsudku Krajského soudu v Brn plyne, ~e  [j]estli~e ~alobci tvrdí, ~e byla pYedmtná sporná cesta pYehrazena a bylo zamezeno jejímu u~ívání a o sjednání nápravy ve vci se sna~í ji~ od roku 2008, lze logicky pYedpokládat, ~e v pYípad painy na obhospodaYovaných pozemcích dojde k zániku patrnosti v terénu ji~ pouze bhem asu. V logice ~alovaného by ad absurdum ztratila ú elová veYejná komunikace svoj charakter stálosti a patrnosti v terénu, pokud by tsn pYed místním aetYením byl pozemek pYeorán. Úkolem ~alovaného bylo deklarovat existenci ú elové pozemní komunikace a k tomu je tYeba, aby se ~alovaný, resp. správní orgán zabýval stálostí a patrností komunikace v terénu v dob, kdy bylo zabránno jejímu u~ívání, a ne po uplynutí Yady let. Ke stejnému závru dospl i veYejný ochránce práv ve svém stanovisku ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 4368/2011/VOP, jeho~ první právní vta zní:  Znak patrnosti cesty v terénu jako jeden ze znako veYejn pYístupné ú elové komunikace (§ 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) musí úYad zkoumat k okam~iku uzavYení cesty. St~ovatel a) postupoval pYi posouzení patrnosti parkoviat v terénu nezákonn. V souladu s uvedenou judikaturou, ml správní orgán posuzovat existenci parkoviat od doby jeho vzniku (kontinuáln) ke dni jeho zahrazení, jak správn uvedl mstský soud.<br/><br/>[44] Faktická existence parkoviat pYed jeho pYehrazením není sporná. Uznal ji i ~alovaný a správní orgán I. stupn. St~ovatel b) v kasa ní stí~nosti brojí pouze proti posouzení asového ur ení, ve kterém se naplnní splnní tohoto kritéria zkoumá. Samotnou existenci parkoviat pYed rokem 2014 nijak nepopírá. Lze proto shrnout, ~e pYed zamezením pYístupu na pYedmtný pozemek parkoviat existovalo. <br/><br/>III.b.b Naplnní ú elu stanoveného v zákon<br/><br/>[45] Podle st~ovatele b) se mstský soud chybn spokojil s tím, ~e v bod 69 svého rozsudku uvedl, ~e pro kritérium ú elu stanoveného v zákon pova~uje za splnné. V této souvislosti odkázal na dikci § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích s tím, ~e § 12 je speciálním k § 7 odst. 1 tohoto zákona. <br/><br/>[46] Obecným pravidlem plynoucím ze zákona o pozemních komunikacích je, ~e pro naplnní tzv. zákonného ú elu pro deklarování existence veYejn pYístupné ú elové komunikace je splnní nkteré z podmínek vyjádYených v § 7 odst. 1 tohoto zákona. Zpravidla proto zákonný ú el spo ívá ve spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko.<br/><br/>[47] V pYípad naplnní ú elu stanoveného v zákon je tYeba mít v pYípad parkoviat vlastnného soukromou osobou na pamti, ~e musí být sou asn naplnna podmínka dle § 12 odst. 6 tohoto zákona. Ta stanovuje ú el parkoviae a plyne z ní, ~e parkoviatm mo~e být vymezená plocha ú elové komunikace nebo pYímo ú elová komunikace, která slou~í ke stání silni ního motorového vozidla. Uvedený znak zajiaeuje, ~e za veYejné parkoviat nebude mo~né pova~ovat plochy, které k parkování zpravidla obecn neslou~í nebo slou~it nemají (napY. nezpevnné plochy zelen). Ú el parkoviae je zjevn jiný, ne~ je b~ný ú el pozemních komunikací, které zajiaeují spojení míst. Parkoviat slou~í k doprav v klidu, kterou lze pova~ovat za doplHkovou, vo i hlavnímu ú elu. Tedy jako následek spojený s propojením míst. Jinými slovy po pYíjezdu na místo ur ení je nutné dopravní prostYedek zaparkovat. Parkovací i odstavné stání, v terminologii normy SN 736110 slou~í k parkování vozidla po dobu nákupu, návatvy nebo napY. zamstnání a odstavné stání slou~í k odstavení vozidla v míst bydliat nebo sídla provozovatele vozidla po dobu, kdy se nepou~ívá (k tomu optovn srov. ernínová, M. In: ernínová, M. a kol. Zákon o pozemních komunikacích. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer R, 2015, § 19).<br/><br/>[48] Ostatn i naplnní znaku tzv. zákonného ú elu, jako~to jednoho z kritérií pro závr o existenci veYejn pYístupové ú elové komunikace, je pYedmtem judikatorního vývoje. Nejvyaaí správní soud ve svém rozsudku dne 29. 8. 2017, j. 7 As 63/2017-48, bod 22, konstatoval, ~e:  Z judikatury Nejvyaaího správního soudu toti~ vyplývá, ~e pojmy komunikace a nutná komunika ní potYeba nelze vnímat tak zu~ujícím zposobem, ~e by alo v~dy pouze o ur itou vlastnost jednoho pozemku vztahující se k jinému pozemku, tedy ~e by alo opravdu striktn vzato pouze o propojení jednotlivých pozemko, tak aby bylo zajiatno jejich základní propojení. Takový zu~ující pYístup toti~ odhlí~í od skute nosti, ~e komunikace mají slou~it komunika ní potYeb  tedy vzájemnému propojení  lidí, k zajiatní jejich potYeb, nikoli pouze vzájemnému propojení pozemko. Jinak Ye eno, kdy~ § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích mluví o tom, ~e ú elová komunikace slou~í  ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi , je tYeba zdoraznit, ~e beneficienty existence tchto komunikací nejsou samotné pozemky, ale jejich vlastníci. Tímto pohledem je za ú elovou komunikaci mo~no ozna it i takovou pozemní komunikaci, která slou~í komunika ní potYeb airaí veYejnosti tím, ~e vlastníkom nemovitostí v obci umo~Huje pYístup k jejich nemovitostem, a to v etn veYejné hromadné dopravy. Proto i pozemky, které jsou nezbytné pro pYístup veYejnosti k zastávce veYejné hromadné dopravy a pro její provoz, mohou být legitimn sou ástí místní ú elové komunikace. <br/><br/>[49] Ú elem parkoviae je stání motorových vozidel. Obecné ustanovení § 7 odst. 1 proto musí být vykládáno v úzkém spojení s § 12 odst. 6 tohoto zákona. Nelze pYisvd it pohledu st~ovatele b), který tvrdí, ~e zde nejsou splnny pYedpoklady § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Smyslem a ú elem parkoviat jako plochy ur ené pro dopravu v klidu není a nemo~e být propojení jednotlivých nemovitostí. Ad absurdum by po~adavek na naplnní dikce § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích znamenal, ~e parkoviat (jako~to samostatná plocha, která není sou ástí liniové komunikace) nemohlo nikdy být veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. Tomuto závru ale odporuje práv dikce § 12 odst. 6 tohoto zákona. Tím, co odliauje parkoviat od  jakékoliv jiné plochy je práv primární ú el, ke kterému z povahy vci slou~í. <br/><br/>III.b.c Souhlas vlastníka<br/><br/>[50] Za nesprávné ozna il st~ovatel b) i závry mstského soudu, ~e byl dán souhlas s veYejným u~íváním pYedmtného pozemku. Dle nj tehdejaí vlastník souhlas k obecnému u~ívání nikdy neudlil. Povodní zámr byl toti~ umo~nit parkování pYesn definovaným subjektom (v této souvislosti odkázal na rozhodnutí o umístní stavby). Mo~né udlení konkludentního souhlasu je tYeba vykládat restriktivn a v pYípad existence pochybností je namíst jej neaprobovat. Vlastník musí o u~ívání pozemku veYejností dobYe vdt, být s touto skute ností Yádn seznámen a souhlasit bez toho, aby souhlas asov omezil. Udlení souhlasu nelze dovozovat ani z toho, ~e pozemek nebyl nijak oplocen, i jinak zajiatn.<br/><br/>[51] Nejvyaaí správní soud nejprve obecn pYedesílá, ~e jednou z nále~itostí veYejn pYístupné ú elové komunikace, která vyplývá pYímo ze zákona, je souhlas vlastníka. Tento závr plyne i z dosavadní judikatury civilní i správní (viz napY. rozsudek Nejvyaaího soudu z 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000, rozsudek Nejvyaaího soudu z 7. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002, rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 27. 10. 2004, j. 5 As 20/2003 64 a nález Ústavního soudu z 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06).<br/><br/>[52] Co se tý e  kvality souhlasu vlastníka, ten mo~e být bu výslovný, i konkludentní. Jestli~e vaak vlastník se zYízením ú elové komunikace souhlasil, jsou jeho soukromá práva v takovém pYípad omezena veYejnoprávním institutem obecného u~ívání pozemní komunikace, které nemo~e být vylou eno jednostranným úkonem vlastníka, jen~ takový souhlas udlil, ani jeho právními nástupci (rozsudek Nejvyaaího soudu z 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005). Jestli~e vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek za al slou~it jako ú elová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o ú elovou komunikaci vzniklou ze zákona. Sta í, aby vlastník strpl u~ívání pozemku jako komunikace. V pYípad nesouhlasu musí jít o aktivní jednání. Pokud vznikne ú elová komunikace, je její právní status závazný i pro budoucí majitele pozemku  ú elové komunikace, kteYí nejsou oprávnni komunikaci ze své vole uzavYít. Výjimku z tohoto pravidla tvoYí pouze pYípady, kdy nedochází k pYevodu mezi soukromými subjekty, ale kdy je komunikace nabývána od veYejnoprávní korporace  zde nelze souhlas bez dalaího presumovat (nález Ústavního soudu z 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06). VeYejnou cestou se tedy obecn pozemek stává jeho vnováním obecnému u~ívání, ae ji~ vlastníkem výslovn projeveným souhlasem nebo konkludentním strpním (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 30. 9. 2009, j. 5 As 27/2009-66). Tmto východiskom závr u inný mstským soudem odpovídá. <br/><br/>[53] Podrobn se Nejvyaaí správní soud povahou a potYebou souhlasu vlastníka zabýval i ve svém rozsudku z 9. 11. 2011, j. 9 As 55/2011-141. Zde dospl k závru, ~e existují dv varianty  postup v pYípad výslovného souhlasu vlastníka a postup v pYípad konkludentního souhlasu vlastníka dot eného pozemku. V prvním pYípad, tj. kdy ú elová komunikace byla zYízena vlastníkem pozemku, pYípadn vlastník pozemku s jejím zYízením prokazateln souhlasil, nic nebrání tomu, aby se spole n se vznikem i zYízením ú elové komunikace aktivoval re~im obecného u~ívání. Za této situace je v Yízení o vydání deklaratorního rozhodnutí nadbyte né zkoumat nutnou a nenahraditelnou komunika ní potYebu, neboe vlastník fakticky  vnoval tuto komunikaci do veYejného u~ívání. Ve druhém pYípad je vaak situace odlianá, neboe zYízení a existence ú elové pozemní komunikace je v rozporu s volí vlastníka dot eného pozemku, pYípadn vlastník o ní neví, a není s ní tedy výslovn srozumn. Deklarace existence ú elové pozemní komunikace v takovém pYípad pYedstavuje potvrzení nuceného omezení vlastnického práva tohoto subjektu v podob veYejného pYístupu ka~dého na tuto komunikaci (tj. její obecné u~ívání), a v takovém pYípad bude nutno postupovat v souladu s ustanovením l. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, za pou~ití ústavn konformního výkladu (v souladu se zásadou proporcionality).<br/><br/>[54] Zda jde o výslovný i konkludentní souhlas je tak potYebné zkoumat i s ohledem na nutnost následného zkoumání posledního ze znako veYejn pYístupné ú elové komunikace, a toti~ znaku nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby.<br/><br/>[55] Mstský soud se udlením souhlasu s veYejným u~íváním pYedmtného pozemku a jeho povahou zabýval v bodech 70-72 svého rozsudku. Dospl pYitom závru, ~e souhlas povodního vlastníka s veYejným u~íváním parkoviat byl udlen konkludentn. <br/><br/>[56] Je sice pravdou, ~e parkoviat bylo povodn vybudováno zejména pro obyvatele pYilehlých bytových domo a závodo, nicmén v dob vyu~ívání parkoviat muselo bezvýhradn dojít k tomu, ~e jej vyu~ívala i veYejnost. V Yízení pYed správním orgánem (ani mstským soudem) ~ádný z ú astníko netvrdil, ~e by kterýkoliv z vlastníko jakkoli selektivn pYistupoval k parkujícím osobám. Nemusel tak init prostYednictvím oplocení, jak správn podotýká st~ovatel b), jeho nesouhlas by ale musel mít takovou formu, aby jej alo ozna it za tzv. kvalifikovaný  vlastník by v této souvislosti musel jednat aktivn (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 22. 12. 2009, j. 1 As 76/2009-60). To se vaak nestalo. Mstský soud zdoraznil, ~e z fotek obsa~ených ve správním spise spíae plyne, ~e na parkoviati bhem 30 let mohla parkovat veYejnost, která míYila do dané lokality a tomuto  veYejnému parkování za al bránit a~ st~ovatel b) oblo~ením pYedmtného pozemku betonovými pYeká~kami. St~ovatel a) tuto argumentaci nijak relevantn nezpochybnil. Znak souhlasu vlastníka lze tak v kontextu vaeho výae uvedeného pova~ovat za naplnný.<br/><br/>III.b.d Nutná komunika ní potYeba<br/><br/>[57] St~ovatel b) uvedl, ~e mstský soud se v tomto pYípad vobec nezabýval smyslem defini ního znaku tak, jak jej formulovala judikatura správních soudo. Neprovedl ani test proporcionality a v souladu s po~adavky rozsudku Nejvyaaího správního soudu z 16. 5. 2011, j. 2 As 44/2011-99, body 29, 32 a 37, neposuzoval existenci nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. St~ovatel b) poukazoval na mo~nosti parkování v pYilehlém okolí. Zdoraznil také, ~e zahrazení pYedmtného pozemku trvalo cca 5 let, ne~ se ~alobce za al domáhat odstranní pYeká~ek pYed správními orgány a následn mstským soudem. Mstský soud nevycházel z ~ádného podkladu, který by komplexn prokazoval alternativní parkování v okolí, jeho závr o tom, ~e podmínka nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby je splnna, nemo~e obstát. St~ovatel b) i pYed Nejvyaaím správním soudem pYedlo~il Yadu fotografií, které mají komplexn zachycovat okolí pozemku se zamYením na mo~nosti parkování, kterých ve vzdálenosti ptiset metro naael více ne~ sto. <br/><br/>[58] St~ovatel b) pova~uje za nepYípadnou i argumentaci mstského soudu hodnotou nemovitostí, odvíjející se od legitimního o ekávání parkovat. }alobce se nijak vá~n nezajímal o mo~nosti parkování svých leno a v podstat spoléhal na neomezené a bezplatné parkování na pozemku st~ovatele b), co~ je obzvláat na území hlavního msta Prahy zcela vymykající se zámr. Vyzdvihl i skute nost, ~e by mlo být preferováno soukromoprávní Yeaení parkování, tím spía, ~e deklarace veYejn pYístupné ú elové komunikace se ~ádný z pYípadných parkujících nikdy nedomáhal. Pokud se mstský soud zaobíral pYípadným zásahem do vlastnických práv leno ~alobce, ml tak bezpochyby u init i ohledn st~ovatele b). Ve vci se jedná toti~ o stYet údajn veYejného zájmu na parkování veYejnosti a zásadního omezení vlastnického práva st~ovatele b). <br/><br/>[59] PYed pYistoupením k vypoYádání poslední kasa ní námitky pova~uje Nejvyaaí správní soud za dole~ité zmínit, ~e st~ovatel b) nebrojí proti tomu, ~e znak nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby má být ve vci splnn. Bez dalaího se jím zabýval rovn~ mstský soud. S ohledem na obsah kasa ní stí~nosti se proto Nejvyaaí správní soud dále zabýval otázkou, zda se mstský soud se splnním znaku nutné komunika ní potYeby v nyní posuzované vci Yádn vypoYádal.<br/><br/>[60] Ve vztahu k vypoYádání tvrtého znaku v nyní posuzované vci dospívá Nejvyaaí správní soud k závru, ~e mstský soud jej vypoYádal nepYezkoumatelným zposobem a na podklad nedostate n zjiatného skutkového stavu. Mstský soud toti~ ~alovanému vytýkal nedostate nost úvah ohledn zásaho do práv ~alobce a jeho leno napYíklad tím, ~e hodnotil pokles ceny jejich nemovitostí v dosledku nemo~nosti pohodln zaparkovat. Sám ale nevzal nijak v potaz omezení vlastnického práva st~ovatele b) a dostate n nehodnotil ani konkrétní pomry v míst, kde se nachází pYedmtný pozemek po vzoru po~adavko na zkoumání znaku nutné komunika ní potYeby, jak je vymezila judikatura civilních a správních soudo. Z tchto dovodo je v této ásti rozsudek mstského soudu nepYezkoumatelný.<br/><br/>[61] Lze souhlasit se st~ovatelem b) v tom, ~e je nutné zkoumat proporcionalitu omezení vlastnického práva ve veYejném zájmu. Nejvyaaí správní soud u~ v rozsudku z 16. 5. 2011, j. 2 As 44/2011-99, bod 32 uvedl, ~e: [v] souladu se zásadou proporcionality musí být míra a rozsah omezení pYimYené ve vztahu k cíli, který omezení sleduje, a ve vztahu k prostYedkom, jimi~ je omezení dosahováno. Aby mohlo dojít k deklaraci existence konkrétní veYejn pYístupné ú elové pozemní komunikace, musí být dostate ným zposobem zjiatn veYejný zájem na obecném u~ívání takové komunikace. Nelze s ním u~ ale souhlasit v jeho po~adavku na provedení testu proporcionality. Jak ji~ Nejvyaaí správní soud uvedl výae, ustálená judikatura se shoduje na tyYech defini ních znacích, které musí být naplnny, aby se jednalo o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci. HovoYí-li nález II. ÚS 268/06 v bodu 34 o  proporcionalit , má tím na mysli, ~e existence nutné komunika ní potYeby je jednou z podmínek proporcionality (pYimYenosti) omezení soukromého vlastnictví veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. Jinak Ye eno, aby bylo omezení soukromého vlastnictví existencí veYejn pYístupné ú elové komunikace pYimYené ( proporcionální ), musí (spole n se zbylými tYemi defini ními znaky) existovat nutná komunika ní potYeba. Jsou-li vaechny tyYi defini ní znaky splnny, je omezení vlastnictví veYejn pYístupnou ú elovou komunikací  proporcionální . Správní orgány ani krajské soudy (zde mstský soud) nemusí výslovn provádt výslovný test proporcionality, neboe obecný po~adavek na pYimYenost zásahu do vlastnického práva je obsa~en ji~ v posouzení defini ních znako. Tento závr vyjádYil Nejvyaaí správní soud v rozsudku z 28. 6. 2022, j. 10 As 99/2022-56 a je pln aplikovatelný na nyní projednávanou vc. Pokud jsou po~adavky na naplnní jednotlivých defini ních znako dostate n relevantn a individuáln posouzeny, jsou proporcionální. To se ale v projednávané vci nestalo, práv v pYípad onoho tvrtého defini ního znaku.<br/><br/>[62] }alovaný ve velmi stru ném odovodnní pouze pYisvd il správnímu orgánu I. stupn. Mstský soud pak dostate n nezkoumal podmínky, které pro naplnní nutné komunika ní potYeby stanovuje judikatura. Dle ní je nutné vzít v potaz veakeré relevantní skute nosti proto, aby bylo mo~né u init objektivní a dostate n podlo~ený závr o naplnní defini ního znaku nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. To se v Yeaené vci nenastalo. Nejvyaaí správní soud zdorazHuje, ~e mstský soud zcela pominul, ~e v pYípad posuzování naplnní defini ních znako veYejn pYístupné ú elové komunikace je tYeba tyto posuzovat s ohledem na veYejnost, nikoliv pouze obyvatele pYilehlých bytových domo, jinak by tento znak logicky nemohl být naplnn. Mstský soud bez dalaích dokazo, i bez uvedení konkrétních nebo logických úvah stroze uvedl, ~e  pozemek parc. . 826/3 je jediným vhodným pozemkem umo~Hujícím parkování v dané lokalit pro bytové domy, pro které bylo ur eno jak z hlediska mno~ství parkovacích míst, tak i z hlediska vzdálenosti od tchto bytových domo. Dalaí mo~nosti parkování, na které odkazuje ~alovaný a osoba zú astnná na Yízení ani zdaleka neodpovídají po tu potYebných míst a sou asn vzdálenosti od bytových domo a neumo~Hují tedy srovnatelné podmínky pro parkování [& ] . Tyto závry postrádají oporu ve správním spisu. Mstský soud nebyl schopen pouze z fotografií z minulosti a aktuálnjaích fotografií, které se nachází na l. 77-79 soudního spisu kvalifikovan posoudit pomry v okolí. Proto, aby dostál po~adavkom, které na nj Nejvyaaí správní soud klade, musel by mstský soud, a samozYejm nejprve ~alovaný, jeliko~ ten rozhodoval také na základ nedostate n zjiatného skutkového stavu, opatYit obsah spisu dokazní prostYedky které by prokazovaly skute nou situaci v míst a pYilehlém okolí. Mstský soud ve vci sice provádl pomrn obsáhlé dokazování, to se ale týkalo spía historických souvislostí, zejména stavebních povolovacích akto, které byly v souvislosti s parkoviatm vydávány.<br/><br/>[63] PYi dalaím projednání nyní posuzované vci je mo~né se inspirovat judikatorním návodem, jak onen tvrtý znak obsahov posoudit. V pYípad  klasických veYejn pYístupných ú elových komunikací u~ Nejvyaaí správní soud v rozsudku, j. 8 As 65/2021-50 (bod 26), podrobn shrnul, ~e závr, ~e nutná komunika ní potYeba není dána, nelze vyvodit pouze z existence jiné pozemní komunikace (zde parkoviat) v okolí (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 9. 8. 2022, j. 9 As 36/2022-60, bod 37). Naopak pYi posuzování alternativních komunikací správní orgány hodnotí i dalaí rozhodné skute nosti, jako napYíklad kvalitu pYípadné alternativní komunikace (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 16. 3. 2010, j. 5 As 3/2009-76), to, jaký typ dopravy má alternativní cesta pojmout a zda je toho schopna, stav alternativní cesty (rozsudek z 25. 9. 2014, j. 7 As 68/2014-87), délky obou posuzovaných cest, jejich vztah k ostatním v lokalit (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 9. 1. 2013, j. 8 As 19/2012-42, bod 71), i bezpe nost alternativní komunikace (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 28. 6. 2022, j. 10 As 99/2022-56, . 4377/2022 Sb. NSS, bod 30). Alternativní cesta nemusí být nutn stejn kvalitní, musí vaak být schopná slou~it stejnému ú elu jako sporná cesta. V tomto pYípad se tak lze shodnout s mstským soudem, ~e plocha slou~ila nkolik desetiletí jako parkoviat pro parkující v blízkosti ulice Zelený pruh. Tento díl í znak se tak v souvislosti s údajem z katastru nemovitostí, dle kterého je zYejmé, ~e pozemek na parc. . 826/3 je ur en jako ostatní komunikace (rozsudek mstského soudu bod 33), jeví, jako~e by mohl napovídat závru svd ícímu ~alobci, tedy, ~e parkoviat bylo veYejn u~íváno. Vhodnou alternativou ale mo~e obecn být i cesta, která pYedstavuje zhoraení komunika ních mo~ností, napY. práv co do vzdálenosti pYístupu (rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 9. 1. 2012, j. 8 As 19/2012-42, bod 29). V tomto smyslu mo~e kvalita alternativního parkoviat znamenat i vtaí vzdálenost od bydliat. Relevantní mo~e být také vlastnictví alternativní komunikace nebo parkoviat rozsudek Nejvyaaího správního soudu z 7. 4. 2022, j. 10 As 67/2021-70, bod 19). Obdobné úvahy, které Nejvyaaí správní soud shora v obecné rovin jako mo~né (nikoliv jediné) pYíklady uvedl, v napadených rozhodnutích chybí. V novém Yízení ~alovaný i soud pYihlédnou i k faktu, ~e trvalo celých pt let, ne~ ~alobce o odstranní tvrzené pevné pYeká~ky po~ádal, z eho~ lze vyvodit dalaí indicii v posouzení vci.<br/><br/>[64] Celou situaci je potYeba posoudit komplexn, ale v~dy s ohledem na vaechny skute nosti, rozhodné v daném pYípad. Dle konkrétních okolností vci je tYeba hodnotit práv ty skute nosti, které jsou pro daný pYípad relevantní, nikoliv automaticky vaechny judikaturou dovozené. Nelze se proto ztoto~nit pouze s konstatováním, ~e parkování v Praze je problematické, a proto nutnou komunika ní potYebu deklarovat. A  si je Nejvyaaí správní soud vdom, ~e zejména pro ~alovaného je konkrétní místní situace notorietou, nicmén i z tohoto dovodu se ml ve svém rozhodnutí konkrétnji vyjádYit k mo~nostem parkování v kontextu konkrétní lokality, zde mstské ásti Praha 4, zejm. pak v pYilehlém okolí tvrtí Braník a Kr . Ml se zajímat o obecné mo~nosti jak parkování veYejného, tak soukromého. SamozYejm bez omezení pouze na leny ~alobce. Pokud toti~ má být parkoviat deklarováno veYejn pYístupnou ú elovou komunikací, není vobec rozhodující, ~e mlo být ur eno pouze pro leny ~alobce. Tento znak musí být z podstaty vci zkoumán vo i zde parkující veYejnosti (tedy i obyvatelom pYilehlého okolí). V návaznosti na ~alovaného ml danou otázku posoudit rovn~ mstský soud. Ten sice ve vci provedl obsáhlé dokazování, tímto ale problematiku existence znaku nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby sám nevyjasnil.<br/><br/>[65] Vzhledem ke zruaení rozsudku mstského soudu i rozhodnutí správního orgánu pro nepYezkoumatelnost se Nejvyaaí správní soud nijak blí~e nezabýval ani st~ovatelem b) pYedlo~enými listinami a fotografiemi. S tmi se vypoYádá ~alovaný v dalaím Yízení v souladu s výae uvedeným postupem. <br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[66] Nejvyaaí správní soud z výae uvedených dovodo dospl k závru, ~e mstský soud spornou otázku posoudil áste n nepYezkoumatelným zposobem. S ohledem na to jej zruail. Zruaí-li Nejvyaaí správní soud napadené rozhodnutí krajského (zde mstského) soudu, a pokud ji~ v Yízení pYed krajským soudem byly pro takový postup dovody, sou asn se zruaením napadeného rozsudku mo~e sám podle povahy vci rozhodnout o zruaení rozhodnutí správního orgánu [§ 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s.]. V dané vci by mstský soud v souladu s vysloveným závazným právním názorem a charakterem vytýkaných vad neml jinou mo~nost ne~ zruait napadené rozhodnutí, a to z dovodu jeho nepYezkoumatelnosti pro nedostatek dovodo. Mstský soud sice ve vci provedl dokazování, jeho doplnní ale musí být s ohledem na výae uvedené podstatn obsáhlejaí, zejména pokud se týká vyjasnní splnní posledního znaku existence veYejn pYístupné ú elové komunikace. Nejvyaaí správní soud proto v souladu s § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 76 odst. 1 písm. b) a § 78 odst. 4 s. Y. s. rozhodl tak, ~e toto rozhodnutí sám zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>[67] V dalaím Yízení bude ~alovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. Zohlední skute nosti rozhodné pro posouzení (ne)naplnní podmínky nutné komunika ní potYeby v etn aktuální judikatury, dle které lze existenci této podmínky zkoumat ve vztahu k airaí veYejnosti, která parkoviat vyu~ívá (obyvatelom okolní zástavby, i návatvníkom a zákazníkom dalaích budov). ZároveH vymezí a zhodnotí relevantní skute nosti a porovná mo~né alternativy parkování. Pouze na základ takového Yádn odovodnného závru vysloví odpov na pYedb~nou otázku, zda je parkoviat na pozemku parc. . 826/3 v k. ú. Kr  veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. Teprve poté rozhodn o ~ádosti ~alobce o zahájení Yízení o odstranní pevné pYeká~ky na pozemku.<br/><br/>[68] V pYípad, ~e Nejvyaaí správní soud zruaí rozsudek krajského (zde mstského) soudu a sou asn rozhodnutí správního orgánu, je povinen rozhodnout krom náklado Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení, které pYedcházelo zruaenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3 vta druhá s. Y. s.). Úspch ve vci se posuzuje dle výsledku Yízení pYed správními soudy.<br/><br/>[69] Podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. Nejprve vaak bylo nutné ujasnit si, který z ú astníko Yízení ml úspch ve vci (§ 60 odst. 1 s. Y. s.). Nejvyaaí správní soud toti~ na jednu stranu vyhovl kasa ní stí~nosti st~ovatele b) na stranu druhou vaak rozhodnutí st~ovatele a) zruail, neboe ~alobu proti nmu pova~oval  stejn jako mstský soud  za dovodnou. Z hlediska celkového výsledku soudního pYezkumu rozhodnutí st~ovatele a) je za úspaného ú astníka Yízení proto tYeba pova~ovat ~alobce, který i pYesto, ~e byl st~ovatel b) s kasa ní stí~ností proti rozsudku mstského soudu úspaný, dosáhl cíle, který sledoval podáním ~aloby, toti~ zruaení rozhodnutí st~ovatele a), (ke stejnému závru dospl Nejvyaaí správní soud i v rozsudku z 28. 8. 2013, j. 1 As 74/2013-34, i z 6. 12. 2017, j. 6 Afs 282/2017-26). }alobce v probhu celého Yízení zastával procesní pozici, kterou se domáhal zruaení rozhodnutí správních orgáno; naopak st~ovatelé a) i b) mli v Yízení shodný zájem, kterým bylo zachování rozhodnutí správních orgáno, kterého se ostatn domáhali té~ svými kasa ními stí~nostmi. }alobci proto pYísluaí právo na náhradu náklado Yízení pYed krajským soudem, které dovodn vynalo~il proti ~alovanému, který ve vci úspch neml, a proti st~ovateli b) v Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem, neboe práv ten Yízení o kasa ní stí~nosti vyvolal, neboe kasa ní stí~nost st~ovatele a) byla odmítnuta. St~ovatel b) ve vci úspch neml, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. }alobce ml ve vci plný úspch, a proto mu soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. pYiznal náhradu náklado Yízení, jak je specifikováno ní~e. Kasa ní stí~nost st~ovatele a) byla odmítnuta. V souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. Y. s., nemá ~ádný z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, která byla odmítnuta.<br/><br/>[70] Co se tý e pYiznané náhrady náklado ~alobce ve vztahu ke st~ovateli a), náklady Yízení o ~alob tvoYí zaplacený soudní poplatek ve výai 3 000 K  a odmna advokáta. Ta zahrnuje sedm úkono právní slu~by spo ívající v pYíprav a pYevzetí zastoupení, sepsání ~aloby, sepsání podání z 15. 5. 2020, 22. 6. 2020, 25. 6. 2021, 28. 9. 2021 a ú asti na jednání [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif)], a iní v dané vci 7 x 3 100 K  [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a pauaální ástku ve výai 300 K  za ka~dý úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy 7 x 300 K . Zástupci ~alobce tak nále~í odmna a náhrada hotových výdajo ve výai 23 800 K , která se dále navyauje o DPH ve výai 4 998 K , jejím~ je zástupce ~alobce plátcem. Náklady Yízení pYed mstským soudem tedy celkem pYedstavovaly 31 798 K . Náklady Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobci ve vztahu ke st~ovateli a) pYiznány nejsou, neboe jeho kasa ní stí~nost byla odmítnuta a v takovém pYípad nemá ~ádný z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (viz § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. Y. s.). PYiznanou náhradu náklado Yízení o ~alob ve výai 31 798 K  st~ovatel a) uhradí k rukám zástupce ~alobce do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>[71] Náhrada náklado pYiznaná ~alobci za Yízení o kasa ní stí~nosti je tvoYena ástkou 3 100 K  za jeden úkon právní slu~by podle § 9 odst. 4, § 7 a § 11 odst. 1 písm. d) vyhláaky . 177/1966 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), a to vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatele b). Náhrada hotových výdajo iní podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ástku ve výai 300 K  za jeden úkon právní slu~by. Celkovou ástku 3 400 K  soud dále zvýail o DPH, jeliko~ zástupce ~alobce je jejím plátcem. PYiznanou náhradu náklado Yízení ve výai 4 114 K  st~ovatel b) uhradí k rukám zástupce ~alobce do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 6. bYezna 2025<br/><br/><br/>Milan Podhrázký <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>