<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 25 Af 16/2023- 84 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 25 Af 16/2023<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> <br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA <br/> <br/>ROZSUDEK<br/><br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Krajský soud v Ostrav rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu Mgr. JiYího Gottwalda a soudco JUDr. Zory `molkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve vci <br/>~alobce: Církevní konzervatoY Nmeckého Yádu<br/> sídlem Beethovenova 235/1, 746 01 Opava-Msto<br/> zastoupený advokátem JUDr. Michalem Filouaem<br/> sídlem Ostravská 16, 779 00 Olomouc<br/>proti <br/>~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství<br/> sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno<br/>o pYezkoumání rozhodnutí ~alovaného . j. 7191/23/5200-10421-711070 ze dne 9. 3. 2023, ve vci dan z pYíjmo fyzických osob,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>Vymezení vci<br/>1. }alobce se ~alobou ze dne 9. 5. 2023 domáhal zruaení rozhodnutí ~alovaného . j. 7191/23/5200-10421-711070 ze dne 9. 3. 2023, jím~ bylo zamítnuto odvolání ~alobce a potvrzeno rozhodnutí Finan ního úYadu pro Moravskoslezský kraj . j. 1102223/22/3216-50522-810192 ze dne 18. 3. 2022. PrvostupHovým rozhodnutím byla ~alobci stanovena k pYímé úhrad daH z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti za zdaHovací období roku 2018 ve výai 1 523 735 K . Správce dan vycházel z kontrolních zjiatní, podle nich~ 35 zamstnanco ~alobce mli se ~alobcem uzavYeny vedle pracovnprávních smluv i smlouvy o dílo podle zákona . 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znní pozdjaích pYedpiso. Tyto autorské honoráYe mly dle orgáno finan ní správy povahu pYíjmo ze závislé innosti, nicmén nebyly ~alobcem zahrnuty do základu pro výpo et zálohy na daH z pYíjmo ze závislé innosti.<br/>}aloba<br/>2. }alobce v ~alob pYedn vznesl sedm ~alobních námitek: 1) finan ní orgány hodnotí odborné zále~itosti týkající se pedagogické innosti, a  k tomu není dostate n zposobilý, 2) finan ní orgány iní odborné závry z výpovdí svdko, 3) finan ní orgány neshromá~dily dostatek dokazu pro závr o disimula ním charakteru smluv o dílo (s vypláceným autorským honoráYem), 4) finan ní orgány provedly nedostate né dokazování k závru, ~e nebyla tvoYena díla, která nespadají do pracovních povinností u itelo, 5) finan ní orgány mly zopakovat výslechy svdko, které navrhoval ~alobce, neboe u jejich prvních výslecho nevdl, jakým smrem povede správce dan dokazování a nemohl v tomto smru klást otázky, 6) výpo et finan ních orgáno týkající se srovnání istého zisku pYed zmnou pracovních smluv a po ní je nesprávný, 7) finan ní orgány nesprávn posoudily veakeré innosti související s pYímou pedagogickou inností jako innosti, které nemohou mít  obojetnou povahu , 8) právo vymYit pYedmtnou daH prekludovalo, neboe prekluzivní lhota zapo ala b~et zahájením  neformální a tajné daHové kontroly. Následn ~alobce v návaznosti na tchto sedm bodo polemizoval s textem vybraných jednotlivých odstavco napadeného rozhodnutí. <br/>VyjádYení k ~alob a dalaí podání<br/>3. }alovaný ve vyjádYení k ~alob ze dne 26. 7. 2023 ~alobní body odmítl jako nedovodné, autorské honoráYe byly posouzeny správn a právo vymYit daH neprekludovalo. Navrhl proto ~alobu zamítnout.<br/>4. Podáním ze dne 18. 12. 2023 ~alobce pYedlo~il soudu písemnosti, které dle jeho názoru svd í v jeho prospch; na toto podání reagoval ~alovaný podáním ze dne 26. 3. 2024, kde písemnosti ozna il za irelevantní.<br/>Postup krajského soudu<br/>5. Krajský soud pYezkoumal napadené rozhodnutí, pYi em~ vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso, dále jen  s. Y. s. ), a dospl k závru, ~e ~aloba není dovodná. Ob strany souhlasily s rozhodnutím vci bez naYízení jednání (§ 51 odst. 1 s. Y. s.).<br/>Podstatný obsah skutkových zjiatní<br/>6. Ze správních spiso soud zjistil, ~e správce dan provedl dne 24. 10. 2018 v sídle ~alobce místní aetYení za ú elem objasnní výrazného poklesu daHové povinnosti ~alobce od msíce záYí 2018 ve srovnání s pYedchozími msíci. Dále bylo zjiatno, ~e ~alobce podal na základ výzvy správce dan vyú tování k dani z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti a funk ních po~itko a k dani vybírané srá~kou podle zvláatní sazby dan z pYíjmo fyzických osob; ob vyú tování zaevidoval správce dan dne 16. 4. 2019. Za ú elem provYení správnosti obou vyú tování byla pYed vymYením dan zahájena dne 19. 6. 2019 u ~alobce daHová kontrola na dani z pYíjmu fyzických osob ze závislé innosti za zdaHovací období roku 2018 v neomezeném rozsahu. Jejím cílem bylo provYení, zda innost vykonávaná zamstnanci ~alobce na základ smluv o dílo je inností samostatnou dle § 7 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  ZDP ), nebo inností závislou dle § 6 ZDP. V probhu daHové kontroly ~alobce pYedlo~il podklady a vyjádYení ke kontrolovaným skute nostem. Správce dan provedl té~ výslechy svdko a obstaral si i podklady v sou innosti s Oblastním inspektorátem práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a dalaími orgány veYejné správy. Správce dan dopl k závru, ~e tzv. autorské honoráYe, vyplacené ~alobcem jeho zamstnancom, pYedstavují pYíjmy ze závislé innosti, které ovaem nebyly ~alobcem zahrnuty do základu pro výpo et zálohy na daH z pYíjmo ze závislé innosti. Na základ výsledku daHové kontroly správce dan platebním výmrem ze dne 18. 3. 2022 stanovil ~alobci k pYímé úhrad daH z pYíjmo fyzických osob ze závislé innosti za zdaHovací období roku 2018 ve výai 1 523 735 K . }alobce se proti platebnímu výmru odvolal podáním ze dne 14. 4. 2022, které následn doplnil. Odvolání bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto.<br/>Uplynutí prekluzivní lhoty pro stanovení dan<br/>7. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou uplynutí prekluzivní lhoty pro stanovení dan, neboe byla-li by dovodná, pozbylo by smyslu zabývat se námitkami vcného posouzení správnosti stanovené dan.<br/>8. }alobce opYel svou námitku prekluze o skute nost, ~e z úYedního záznamu správce dan ze dne 26. 10. 2018, ~e dokazování probíhalo ji~ od tohoto dne. Doalo tehdy k excesivnímu vybo ení správce dan z vyhledávací innosti, neboe správce dan dokazoval listinami zajiatnými pYi místním aetYení a dokazoval jimi. Rovn~ z úYedního záznamu ze dne 11. 3. 2019 plyne zjiaeování skute ností ohledn paní K. P., týkající se innosti daHového subjektu. V návaznosti na judikaturu správních soudo (zejména s rozsudky Nejvyaaího správního soudu sp. zn. 3 Afs 8/2020 a 7 Afs 39/2020) je ~alobce toho názoru, ~e tYíletá lhota pro stanovení dan by mla být po ítána ji~ od 26. 10. 2018  uplynula by tedy 26. 10. 2021. PYedmtný platební výmr vaak byl ~alobci doru en a~ 18. 3. 2022 a právní moci nabyl a~ 9. 3. 2023. Jestli~e 16. 4. 2019 u inil daHový subjekt tvrzení dan, toto bylo nepYípustné s ohledem na probíhající (tajnou) daHovou kontrolu.<br/>9. }alovaný ve vyjádYení k ~alob popYel, ~e by z úYedních záznamo vyplývalo, ~e aktivita správce dan v té dob vykazovala znaky provádní daHové kontroly. Správce dan chtl pouze prostYednictvím místního aetYení vyjasnit pokles výae záloh na daH. }alovaný dále poukázal na znní ustanovení § 148 zákona . 280/2009, daHového Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso, z nho~ plyne, ~e lhota pro stanovené dan po ne dle odst. 1 b~et dnem, v nm~ uplynula lhota pro podání Yádného daHového tvrzení; skute nosti uvedené v odst. 3, které pYeruaují bh této lhoty (napY. daHová kontrola i podání daHového tvrzení), mají význam jen v pYípad ji~ zapo atého bhu lhoty základní.<br/>10. Podle § 148 odst. 1 daHového Yádu nelze daH stanovit po uplynutí lhoty pro stanovení dan, která iní 3 roky; lhota pro stanovení dan po ne b~et dnem, v nm~ uplynula lhota pro podání Yádného daHového tvrzení, nebo v nm~ se stala daH splatnou, ani~ by zde byla sou asn povinnost podat Yádné daHové tvrzení. Podle odst. 2 písm. a) a b) tého~ ustanovení se lhota pro stanovení dan prodlu~uje o 1 rok, pokud v posledních 12 msících pYed uplynutím dosavadní lhoty pro stanovení dan doalo k podání dodate ného daHového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodate ného daHového tvrzení, pokud tato výzva vedla k domYení dan, nebo oznámení rozhodnutí o stanovení dan. Podle odst. 3 tého~ ustanovení byla-li pYed uplynutím lhoty pro stanovení dan zahájena daHová kontrola, podáno Yádné daHové tvrzení nebo oznámena výzva k podání Yádného daHového tvrzení, b~í lhota pro stanovení dan znovu ode dne, kdy byl tento úkon u inn.<br/>11. Soud se pYi posouzení námitky prekluze zcela ztoto~Huje se ~alovaným v tom, ~e skute nosti, které mají dle § 148 odst. 2 a 3 vliv na bh prekluzivní lhoty, musí nastat a~ poté, co za ne b~et základní prekluzivní lhota dle § 148 odst. 1 daHového Yádu. Hypotéza právní normy v odstavcích 2 a 3 se výslovn odvolávají na plynoucí lhotu. Soud se proto nezabýval hodnocením úkono správce dan pYede dnem, v nm~ zapo ala b~et základní prekluzivní lhota dle odst. 1. I kdyby toti~ mly charakter daHové kontroly, nemly by na bh prekluzivní lhoty ~ádný vliv. <br/>12. Uvedený výklad je pln v souladu se smyslem prekluzivní lhoty, jím~ je realizace zásad právní jistoty a povinnosti správního orgánu rozhodnout bez zbyte ných protaho (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 947/09 ze dne 17. 3. 2010). Jazykové znní zákona, které vzal soud za základ svého posouzení námitky prekluze, je v souladu s uvedenými zásadami. innost správního orgánu v dob, kdy jeat není podáno daHové tvrzení nemo~e zkracovat lhotu pro vymYení dan, neboe a~ tvrzení dan ur í pYedmt kontrolní innosti správce dan a umo~ní mu postupovat efektivn a bez zbyte ných protaho.<br/>13. Proto~e námitka prekluze dovodná není, pYistoupil soud k vcnému posouzení charakteru autorských honoráYo vyplácených ~alobcem jeho pedagogom, zda odpovídají pojmu závislé innosti, nebo nikoli.<br/>Rozsah závislé innosti pedagogických pracovníko ~alobce v návaznosti na povahu autorských honoráYo<br/>14. Podstatou vcného sporu mezi stranami je charakter autorských honoráYo dle smluv o dílo, uzavYených mezi ~alobcem a jeho pedagogickými pracovníky. Zatímco orgány finan ní správy je pova~ují za pYíjmy ze závislé innosti, ~alobce tomu odporuje.<br/>15. Podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP, jsou pYíjmy ze závislé innosti mj. té~ plnní v podob pYíjmu ze sou asného nebo dYívjaího pracovnprávního, slu~ebního nebo lenského pomru a obdobného pomru, v nich~ poplatník pYi výkonu práce pro plátce pYíjmu je povinen dbát pYíkazo plátce.<br/>16. Podle § 8 odst. 3 daHového Yádu správce dan vychází ze skute ného obsahu právního jednání nebo jiné skute nosti rozhodné pro správu daní.<br/>17. Pro posouzení, zda se jedná o závislou innost, je to, zda posuzovaná innost nese znaky závislé innosti podle zákona o daních z pYíjmo, nikoliv to, jakou právní skute ností byla tato innost zalo~ena (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 410/01 ze dne 6. 12. 2001).<br/>18. Jak uvedl v napadeném rozhodnutí ji~ ~alovaný (odst. 29 a násl.) dospla judikatura pYi hodnocení splnní znako závislé innosti k tomu, ~e existují tYi typy inností (rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 6 Afs 85/2014-39 ze dne 28. 8. 2014):  V prvním pYípad se jedná o innosti provozovatelné výlu n jako nezávislá innost, ae ji~ kvoli zákonné úprav (napY. soudní exekutor, notáY) i z povahy vci (s ohledem na rozsah, druh innosti, napY. komplexní výrobní innosti, ur ité typy obchodní innosti, velká realitní kanceláY aj.). Ve druhém pYípad jde o innosti  obojetné povahy (drtivá vtaina menaích ~ivnostníko jako zedník, instalatér; svobodná povolání, asisten ní innosti; nejroznjaí slu~by jako ú etní, kadeYník atd.), ve tYetím pak o innosti ryze závislé (napY. pokladní supermarketu). K innostem obojetným pak Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 2 Afs 265/2015-114 ze dne 31. 3. 2016 (Hlu ínské here ky) uvedl, ~e tyto innosti lze uskute Hovat v re~imu samostatné innosti za splnní ur itých kritérií;  mezi tato kritéria patYí v prvé Yad to, ~e se musí jednat o takovou innost, která naplHuje znaky innosti obojetné povahy a volba smluvního typu v samostatné innosti nesmí být inna pod nátlakem na ú astníka smlouvy, musí tedy jít o dobrovolné rozhodnutí subjektu o výbru mezi obma variantami. Jsou-li dovody výbru samostatné innosti daHov optimaliza ní, pak tato skute nost neznamená, ~e jde o postup nelegitimní. ZároveH vaak nesmí jít o pYedstírání samostatnosti, zastírání skute ného stavu spo ívajícího v ryze závislé innosti a nesmí jít o zneu~ití práva. PYi vzniku pochybností o charakteru innosti je nutno postupovat dle zásady in dubiis contra fiscum. <br/>19. V nyní projednávané vci dospl ~alovaný k právnímu názoru, ~e innost pedagogického pracovníka  sestává ze dvou neoddlitelných ástí, a to z pYímé pedagogické innosti stanovené týdenním rozsahem hodin a nepYímé pedagogické innosti, jejich~ pomr v pYípad daHového subjektu stanoví Yeditel akoly, pYi em~ ob tyto innosti musí být vykonávány výlu n zamstnanci v pracovnprávním vztahu (odst. 60 napadeného rozhodnutí); pedagogickou innost lze  vykonávat pouze v re~imu pracovnprávního vztahu, kdy~ výkon ásti pedagogické innosti, ae pYímé i nepYímé, mimo rámec pracovnprávního vztahu není navíc mo~ný ani skutkov, proto~e tyto jsou v procesu vzdlávání vcn, asov i personáln propojeny, jednu innost nelze odtrhávat od druhé (odst. 199 napadeného rozhodnutí).<br/>20. To, ~e by pYímá i nepYímá pedagogická innost mohla být vykonávána jen zamstnancem v pracovnprávním vztahu, ~ádný právní pYedpis výslovn nestanoví. }alovaný k takovému závru dospl výkladem nkolika provázaných ustanovení zákona . 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znní pozdjaích pYedpiso, a vyhláaky . 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní Yád pro zamstnance akol a akolských zaYízení zYízených Ministerstvem akolství, mláde~e a tlovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. <br/>21. Podle § 2 odst. 1 vty první zákona o pedagogických pracovnících je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná pYímou vyu ovací, pYímou výchovnou, pYímou speciálnpedagogickou nebo pYímou pedagogicko-psychologickou innost pYímým posobením na vzdlávaného, kterým uskute Huje výchovu a vzdlávání na základ zvláatního právního pYedpisu (dále jen  pYímá pedagogická innost ); je zamstnancem právnické osoby, která vykonává innost akoly, nebo zamstnancem státu, nebo Yeditelem akoly, není-li k právnické osob vykonávající innost akoly v pracovnprávním vztahu nebo není-li zamstnancem státu. Podle § 2 odst. 2 tého~ zákona pYímou pedagogickou innost vykonává a) u itel, b) pedagog v zaYízení pro dalaí vzdlávání pedagogických pracovníko, c) vychovatel, d) speciální pedagog, e) akolský logoped, f) psycholog, g) pedagog volného asu, h) asistent pedagoga, i) trenér, j) metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradn, k) vedoucí pedagogický pracovník. Podle § 22a odst. 1 tého~ zákona pedagogi tí pracovníci vykonávají v pracovní dob a) pYímou pedagogickou innost, b) práce související s pYímou pedagogickou inností. Podle odst. 2 tého~ paragrafu je pedagogický pracovník povinen být na pracoviati zamstnavatele v dob stanovené rozvrhem jeho pYímé pedagogické innosti, v dob stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dtmi a ~áky, v dob zastupování jiného pedagogického pracovníka a v pYípadech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zamstnavatel. Podle odst. 3 tého~ paragrafu jde-li o výkon jiné práce ne~ podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní dob, kterou si sám rozvrhuje, a na míst, které si sám ur í. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlu n v souvislosti s výkonem práce na jiném míst ne~ na pracoviati zamstnavatele podle vty první, se nepova~ují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.<br/>22. NepYímou pedagogickou innost popisuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) citované vyhláaky. (Tato vyhláaka se sice formáln na ~alobce nevztahuje, avaak on sám uvedené vymezení pYejal do svých vnitYních pYedpiso.) Uvedené ustanovení uvádí jako nepYímou pedagogickou innost dalaí práce související s pYímou pedagogickou inností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, napYíklad pYíprava na pYímou pedagogickou innost, pYíprava u ebních pomocek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací ~áko a dále práce, které vyplývají z organizace vzdlávání a výchovy ve akolách a akolských zaYízeních, jako je dohled nad dtmi a nezletilými ~áky ve akole a pYi akcích organizovaných akolou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se akolním metodikem prevence, s metodikem informa ních a komunika ních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci ~áko, odborná pé e o kabinety, knihovny a dalaí zaYízení slou~ící potYebám vzdlávání, výkon prací spojených s funkcí tYídního u itele a výchovného poradce, ú ast na poradách svolaných vedoucím zamstnancem akoly nebo akolského zaYízení, studium a ú ast na dalaím vzdlávání pedagogických pracovníko.<br/>23. }alovaný na základ svého názoru vylou il jakoukoli pedagogickou innost, ae pYímou i nepYímou, z innosti tzv. obojetné povahy. Proti tomu brojil ~alobce, který uvádl, ~e Yeditel byl oprávnn vyhodnotit, které innosti u itelo jsou obojetné povahy a ty vy lenit z nápln práce u itelo v rámci jejich zamstnaneckého pomru. }ádný pYedpis takový postup nezakazuje.<br/>24. Soud se rovn~ neztoto~Huje s výae uvedeným právním názorem ~alovaného. Je pravdou, ~e pedagogický pracovník mo~e dle zákona vykonávat pYímou pedagogickou innost jen v zamstnaneckém pomru. O tom ale není mezi stranami sporu. Spor je veden o innosti spadající do nepYímé pedagogické innosti. Tato nepYímá pedagogická innost toti~ není pro postavení pedagogického pracovníka ur ující, resp. není jeho defini ním znakem. Zákon o pedagogických pracovnících ji pYi vymezení pedagogického pracovníka vobec nezmiHuje; je uvedena pouze v souvislosti s úpravou pracovní doby pedagogických pracovníko v § 22a citovaného zákona. Tamní zmínka o nepYímé pedagogické innosti má vaak deskriptivní charakter, nikoli preskriptivní  to znamená, ~e pouze uvádí, jak má být pracovní doba rozvr~ena, pokud pedagogický pracovník vykonává nepYímou pedagogickou innost v pracovní dob, avaak nepYedepisuje, ~e tato innost mo~e být vykonávána pouze v pracovní dob. Dle názoru soudu toto nelze dovodit ani výkladem. Výklad, který toto dovodil, pominul jak obecné ústavní principy (legální licence), tak i odvtvové interpreta ní zásady (ji~ shora vzpomenutý princip in dubio contra fiscum).<br/>25. Není pravdou ani to, co uvádí ~alovaný, ~e pYímé a nepYímé pedagogické innosti nelze oddlit ani skutkov, proto~e tyto jsou v procesu vzdlávání vcn, asov i personáln neodlu n propojeny. PYedn je tYeba zdoraznit, ~e nepYímá pedagogická innost není v zákon vobec definována, a její vymezení ve vyhláace (která se navíc nevztahuje na vaechny typy akol) je velmi airoké a rozhodn zahrnuje i innosti spjaté s pYímou pedagogickou inností jen velmi voln.<br/>26. NepYímá pedagogická innost proto mo~e být v nkterých pYípadech skutkov natolik neodlu n spjata s pYímou pedagogickou inností, ~e nelze uva~ovat o tom, ~e by mohla být vykonávána na této pYímé innosti nezávisle, a tedy v jiném ne~ pracovnprávním pomru (tam mo~e spadat napY. individuální pYíprava na pYímou pedagogickou innost i formy spolupráce s rodi i i dalaími pracovníky ve akolství, které jsou podmínny znalostmi pedagoga získanými pYi pYímé pedagogické innosti). V jiných pYípadech si vaak odlou ení nepYímé pedagogické innosti od pYímé pedagogické innosti docela dobYe pYedstavit lze a lze si pYedstavit i její samostatný výkon nepedagogickým pracovníkem (napY. pé e o akolní knihovnu, odborná pé e o kabinety i dohled nad ~áky mimo vyu ování). Z hlediska mo~nosti výkonu té které nepYímé pedagogické innosti formou závislé i nezávislé innosti ve smyslu ustanovení § 6 nebo § 7 zákona o daních z pYíjmo je tYeba v~dy hodnotit charakter dané nepYímé nepedagogické innosti, resp. její  odlu itelnost od pYímé pedagogické innosti, která musí být ze zákona vykonávána ve form závislé innosti.<br/>27. PYesto~e soud dospl k závru, ~e shora uvedená zásadní premisa ~alovaného byla nesprávná, nevedlo ho to nakonec ke zruaení napadeného rozhodnutí. V daném pYípad nebylo nutno provést zhodnocení, které nepedagogické innosti v re~imu nezávislé innosti ~alobce vlastn prokázal a které z tchto prokázaných innosti lze vyhodnotit jako  odlu itelné od pYímé pedagogické innosti. Nebylo to nutno init proto, ~e sám ~alovaný vedle svého shora uvedeného právního názoru (resp. pro pYípad jeho nesprávnosti) v napadeném rozhodnutí uvádl, ~e nebyla splnna podmínka dobrovolnosti volby výkonu nezávislé innosti, pokud by se jednalo o innosti  obojetné ; ~alovaný dospl k závru, ~e i kdyby se v nyní projednávaném pYípad jednalo o innosti obojetného charakteru, jak byly vymezeny shora citovanou judikaturou, nebyla splnna podmínka dobrovolnosti volby formy výkonu této innosti, a proto tato innost nemo~e být danna v re~imu § 7 zákona o daních z pYíjmo<br/>28. }alobce se proti tomu v ~alob ohradil. Uvedl, ~e tvrzením o nátlaku staví ~alovaný u itele (vysokoakolsky vzdlané lidi) do pozice jakéhosi méncenného subjektu, který neví, co dlá, co a pro  podepisuje. Pokud svdkové uvádli, ~e poskytování inností nezávislou formou  vnímali jako vynucené, jedná se jejich pouhý subjektivní soud, nikoli o objektivní zjiatní.<br/>29. Tato obrana ~alobce dle soudu není dovodná. PYedn orgány finan ní zprávy nevycházely jen z toho, jak ú astníci pYedmtných právních vztaho jejich uzavYení vnímali, ale toto vnímání daly do kontextu objektivn zjiatných skute ností. Uvedly, ~e k formáln-právnímu vy lenní nepYímých pedagogických inností doalo na základ jednostranného uvá~ení Yeditele ~alobce, který také vaem pedagogickým pracovníkom stanovil výai autorského honoráYe Smrnicí o autorských honoráYích. Zamstnanci byli informování pouze o finan ních úsporách, nikoli o povaze jednotlivých inností a form jejich odmHování. U itelé tak dovodn vnímali kroky ~alobce jako vynucené právní jednání za ú elem dosa~ení úspor a pokud chtli pro ~alobce po zmn zposobu odmHování dále pracovat, museli se tomuto zposobu podvolit, bye to u nkterých vyvolávalo existen ní obavy. Navíc ~alobce spojoval neplnní pracovnprávních povinností se sankcionováním v rámci autorskoprávního vztahu, jak plyne e-mailu ze dne 19. 10. 2018, pYedlo~eného svdkyní K. S.! Ze vaech tchto okolností lze dle názoru soudu usoudit na absenci svobodné vole na stran pedagogických pracovníko, kdy navíc soud na rozdíl od ~alobce nemá zato, ~e vysokoakolské vzdlání v umleckém smru implikuje znalost daHovprávních optimaliza ních postupo.<br/>30. Soud proto dospl k závru, ~e i kdyby bylo prokázáno, ~e pedagogi tí pracovníci ~alobce vykonávali v rámci autorskoprávních vztaho innosti obojetné povahy, tyto by nebylo mo~no uznat za innosti nezávislé ve smyslu § 7 zákona o daních z pYíjmo, ale pro absenci dobrovolnosti pYi sjednávání smluv o dílo na stran pracovníko v~dy za innosti závislé ve smyslu § 6 tého~ zákona. <br/>31. Ze shora uvedených tchto dovodo soud ~alobu podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítl.<br/>Náklady Yízení<br/>32. Výrok o nákladech Yízení je odovodnn ustanovením § 60 odst. 1 s. Y. s., kdy procesn úspanému ~alovanému v tomto Yízení nevznikly ~ádné náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti. <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno od doru ení tohoto rozhodnutí k Nejvyaaímu správnímu soudu.<br/>V Ostrav dne 30. ledna 2025<br/>Mgr. JiYí Gottwald <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje <br/></body> </html>