<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 As 36/2024- 47 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 As 36/2024-50<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Jitky ZavYelové a soudco Petra Mikeae a Milana Podhrázkého v právní vci ~alobce: J. P., zastoupený JUDr. Josefem KopYivou, advokátem se sídlem Václavské námstí 819/43, Praha 1, proti ~alovanému: první námstek policejního prezidenta, se sídlem Strojnická 935/27, Praha 7, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 3. 5. 2023, j. PPR-8632-5/ J-2023-990131, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2024, j. 6 Ad 7/2023-30,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2024, j. 6 Ad 7/2023-30, se ruaí.<br/>II. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 3. 5. 2023, j. PPR-8632-5/ J-2023-990131, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>III. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení o ~alob a kasa ní stí~nosti v celkové výai 20 342 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, JUDr. Josefa KopYivy, advokáta.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Rozhodnutím z 21. 12. 2022, j. CPR-30398-11/ J-2021-9300HS (dále  prvostupHové rozhodnutí ), Yeditel Xeditelství slu~by cizinecké policie (dále  prvostupHový slu~ební orgán ) rozhodl, ~e ~alobce odpovídá za akodu na majetku eské republiky, která dne 10. 7. 2020 vznikla poakozením slu~ebního dopravního prostYedku. }alobci byla ulo~ena povinnost zaplatit ástku 40 541 K  podle § 95 odst. 2 zákona . 361/2003 Sb., o slu~ebním pomru pYísluaníko bezpe nostních sboro (dále  zákon o slu~ebním pomru ). Rozhodnutím ozna eným v záhlaví tohoto rozsudku ~alovaný zmnil prvostupHové rozhodnutí, a to v ásti týkající se ustanovení zákona o slu~ebním pomru, podle kterého bylo vydáno prvostupHové rozhodnutí (§ 94 odst. 1 a § 95 odst. 1 a 2 zákona o slu~ebním pomru), ur ení organiza ní slo~ky státu, která je oprávnná se slu~ebním vozidlem hospodaYit (Policie eské republiky, Krajské Yeditelství policie Moravskoslezského kraje), výae ástky (39 541 K ), kterou je ~alobce povinen zaplatit, a bhu subjektivní proml ecí lhoty.<br/><br/>[2] Proti rozhodnutí ~alovaného podal ~alobce ~alobu, kterou Mstský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Mstský soud na úvod konstatoval, ~e ~alobní body se nepYília stYetávají s právním názorem ~alovaného uvedeným v jeho rozhodnutí. Dále se mstský soud zabýval námitkou proml ení. Dne 10. 7. 2020 vznikla akodní událost a dozvdla se o ní Policie eské republiky. Dne 15. 11. 2021 byla ~alobci doru ena výzva k zaplacení náhrady akody (dále  výzva ). Z toho je podle mstského soudu zjevné, ~e nárok, resp. právo na náhradu akody bylo uplatnno v proml ecí lhot podle § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru. Výzva není návrhem na uzavYení dohody o náhrad akody, jak namítal ~alobce, ale b~ným uplatnním práva. K uplatnní práva proto nedoalo a~ oznámením o zahájení Yízení. Z rozhodnutí ~alovaného dále nevyplývá, ~e se slu~ební funkcionáY o akod a o tom, kdo ji zposobil, dozvdl a~ 5. 11. 2021. Výzva byla u inna pYísluaným orgánem, a to v souladu s Pokynem policejního prezidenta . 169/2019, kterým se stanoví postup pYi Yeaení akodních událostí organiza ních lánko Policejního prezidia eské republiky, útvaro Policie eské republiky s celostátní posobností a Yeditelo Policie eské republiky krajských Yeditelství policie (dále  pokyn ). To podle mstského soudu vyplývá z vyjádYení ~alovaného. Zákon o slu~ebním pomru sou asn nestanoví, ~e by zmínnou výzvu musel vydat pYísluaný slu~ební funkcionáY. Rozsudek NSS z 21. 12. 2016, j. 6 As 168/2016-29, a rozsudek mstského soudu z 26. 1. 2016, j. 3 Ad 14/2013-41, ~alovaný uvedl pouze obecn a doplnil jimi své rozhodovací dovody, proto nevadí, ~e je ve skutkovém dji nelze srovnávat s Yeaenou vcí.<br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[3] Proti napadenému rozsudku podal ~alobce (dále  st~ovatel ) kasa ní stí~nost. Navrhl, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[4] St~ovatel nesouhlasí se závry mstského soud o povaze výzvy. O povinnosti nahradit akodu musí být vedeno Yízení ve vcech slu~ebního pomru, který je pomrem veYejnoprávním. Toto Yízení umo~ní uplatnní procesních práv a garantuje soudní ochranu. Závr mstského soudu, ~e je výzva b~ným uplatnním práva u druhé strany právního vztahu, platí pouze v pracovnprávních vztazích. Výzva pak v tchto vztazích pYedstavuje ofertu ze strany zamstnavatele a akceptaci ze strany zamstnance. Skute nost, ~e výzva nebyla ozna ena jako návrh smlouvy, na její povaze nic nemní. Mstský soud zjevn pYehlédl, ~e pokyn se vztahuje jak na pYísluaníky ve slu~ebním pomru, tak na zamstnance. Proto obsahuje i ustanovení o uznání viny a výzv k náhrad akody. VnitYní pYedpis nemo~e vylou it znní zákona. Pokud je tedy pYísluaník povinen nahradit akodu a~ na základ rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, pak proml ení práva na náhradu akody lze pYedejít jen vydáním a právní mocí rozhodnutí. Proml ecí lhotu nemo~e zastavit ani oznámení o zahájení Yízení, nato~ výzva. Zákon o slu~ebním pomru toti~ vobec neupravuje stavení i pYeruaení proml ecí doby. Pokud by sta ilo zahájit Yízení o náhrad akody, mohl by slu~ební funkcionáY vést Yízení neomezen dlouhou dobu, co~ by vedlo k naruaení právní jistoty.<br/>[5] Výzva je také nicotná, proto~e ji vydal nepYísluaný orgán. S pYísluaníkem mo~e jednat pouze slu~ební funkcionáY nebo povYená osoba. Úprava pokynem se týká náhrady akody zposobené zamstnancem, ne pYísluaníkem. St~ovatel závrem také uvedl, ~e dostate n vylí il, v em spatYuje nezákonnost rozhodnutí ~alovaného a prvostupHového rozhodnutí, a proto pova~uje za nepYípadné konstatování mstského soudu, ~e ~alobní body se nepYília stYetávají s právním názorem ~alovaného uvedeným v jeho rozhodnutí.<br/>[6] }alovaný se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~nil s rozsudkem mstského soudu. Podle ~alovaného je argumentace týkající se  veYejnoprávnosti vztaho upravených zákonem o slu~ebním pomru velmi obecná a nijak nesporuje závr, ~e právo na náhradu akody bylo uplatnno ji~ výzvou. Z l. 10 pokynu vyplývá, ~e akoda, u které pracovník svoji odpovdnost uznal, ale v úYedním záznamu o akodní události neprohlásil, ~e chce akodu dobrovoln nahradit, bude projednána náhradovou komisí, která mo~e vydat výzvu k zaplacení náhrady akody. Pracovníkem podle l. 2 písm. h) pokynu je pYísluaník nebo zamstnanec Policie R. Výzva tedy pYedstavuje legální prostYedek k uplatnní práva na náhradu akody. Podle ~alovaného mstský soud nepopYel judikaturu Nejvyaaího správního soudu, která se týkala pou~ití správního Yádu v Yízení ve vcech slu~ebního pomru, který se v pYípad st~ovatele neuplatnil. St~ejním dnem pro ur ení proml ení práva na náhradu akody je den, kdy byla st~ovateli doru ena výzva, tedy 15. 11. 2021. Názor, ~e k uplatnní práva na náhradu akody dochází pouze skrze pravomocné rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, judikatura nesdílí (rozsudky mstského soudu z 1. 3. 2023, j. 5 Ad 7/2019-70, i z 26. 1. 2016, j. 3 Ad 14/2013-41, nebo rozsudek NSS z 21. 12. 2016, j. 6 As 168/2016-29). K uplatnní práva na náhradu akody byla dostate ná výzva, která umo~Huje uplatnní procesních práv a garantuje soudní ochranu. Zahájení Yízení ve vcech slu~ebního pomru nemá vliv na okam~ik uplatnní práva na náhradu akody. Právo na náhradu akody není v dané vci proml eno. Smyslem Yízení o náhrad akody je domoci se zaplacení vzniklé akody, není dovod, pro  by slu~ební funkcionáY takové Yízení bezdovodn protahoval. K vydání výzvy je povYen pYedseda náhradové komise, a pokud není podle výzvy plnno, je pYísluaný rozhodnout slu~ební funkcionáY.<br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[7] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>[8] St~ovatel v souvislosti s výzvou namítl jednak její nicotnost, proto~e ji nevydal pYísluaný orgán. Jednak proml ení práva bezpe nostního sboru na náhradu st~ovatelem zposobené akody, neboe pouhá výzva k náhrad akody nepYedstavuje uplatnní práva na náhradu akody ve smyslu § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru.<br/>[9] Nejvyaaí správní soud se pYedn zabýval tím, zda výzva k náhrad akody obecn mo~e mít ú inky uplatnní práva na náhradu akody v proml ecí lhot.<br/>[10] Podle § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru lhota pro uplatnní nároku na náhradu akody iní 2 roky; za ne b~et dnem, kdy se poakozený dozví, ~e akoda vznikla a kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu akody se proml í, jestli~e nebyl uplatnn ve lhot 3 let, a jde-li o akodu zposobenou úmysln, ve lhot 10 let ode dne, kdy doalo k události, ze které akoda vznikla; to neplatí, jde-li o akodu na zdraví.<br/>[11] Podle judikatury Nejvyaaího správního soudu  § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru hovoYí o uplatnní nároku na náhradu akody. Jinými slovy stanoví pouze hranici, do kdy musí být právo vo i druhé strán uplatnno, oznámeno, po~adováno, nestanoví vaak  kone nou hranici , v ní~ musí být právo pYiznáno, splnno i o nm pravomocn rozhodnuto. Zjednoduaen Ye eno právo na náhradu akody se dle citovaného ustanovení neproml í, pokud bylo v daných lhotách Yádn uplatnno u druhé strany (rozsudek NSS z 21. 12. 2016, j. 6 As 168/2016-29).<br/>[12] Z citovaného závru podle Nejvyaaího správního soudu pro nyní projednávanou vc plyne, ~e pro uplatnní práva na náhradu akody v zákonné proml ecí lhot není nutné pravomocn rozhodnout ve správním Yízení. Tato argumentace st~ovatele je proto nesprávná.<br/>[13] V kontextu st~ovatelovy kasa ní argumentace vaak nezodpovzenou otázkou zostává, zda mo~e být (ji~) samotná výzva uplatnním, oznámením i po~adováním práva na náhradu akody, nebo zda je jím (a~) oznámení o zahájení správního Yízení o náhrad akody [resp. obecn u inní prvního úkonu vo i ú astníku ve smyslu § 178 odst. 2 písm. b) zákona o slu~ebním pomru]. PYímo touto otázkou se doposud nezabývala ani judikatura správních soudo. Ta zatím Yeaila pouze to, zda (doru ení) oznámení o zahájení Yízení o náhrad akody (u inní prvního úkonu vo i ú astníku), je takovým uplatnním práva, nikoli vaak, zda jím nemo~e být jiný, pYedcházející, úkon poakozeného, resp. osoby za poakozeného jednající (rozsudky Krajského soudu v Plzni z 24. 3. 2020, j. 57 Ad 4/2019-33, body 32 a~ 34, a mstského soudu j. 3 Ad 14/2013-41, j. 5 Ad 7/2019-70, i z 31. 7. 2023, j. 8 Ad 1/2022-60, body 47 a~ 50). Dále se judikatura zabývala otázkou, zda je takovým uplatnním práva uplatnní nároku na náhradu akody v adhezním Yízení podle trestnprávních pYedpiso (rozsudek NSS z 10. 7. 2014, j. 3 Ads 56/2013-25).<br/>[14] Zákon o slu~ebním pomru blí~e neupravuje zposob uplatnní práva na náhradu akody ve smyslu § 207 odst. 3 tohoto zákona. Ani výslovn neuvádí subsidiární aplikaci jiných právních pYedpiso (rozsudek Krajského soudu v Plzni j. 57 Ad 4/2019-33, bod 31). Z judikatury a komentáYové literatury vaak vyplývá závr, ~e i pYes veYejnoprávní povahu slu~ebního pomru je mo~né aplikovat instituty soukromého (pracovního) práva. Ústavní soud konkrétn k této otázce uvedl, ~e  [i]nstitut náhrady akody zposobené jednomu ze subjekto slu~ebního pomru zakotvený v § 93 a násl. zákona o slu~ebním pomru pYísluaníko bezpe nostních sboro má, bye je slu~ební pomr státn zamstnaneckým vztahem, své koYeny v soukromoprávní úprav, a je proto v zásad mo~né na nho aplikovat poznatky právní teorie o pracovnprávní odpovdnosti [nález ÚS z 30. 6. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 1/19 (N 139/100 SbNU 523), bod 33]. Obdobný závr zastává i komentáYová literatura k zákonu o slu~ebním pomru (CHROBÁK, J., komentáY § 95, in CHROBÁK, J. a kol. Zákon o slu~ebním pomru pYísluaníko bezpe nostních sboro: Praktický komentáY. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer). A ve vztahu k zákonu . 234/2014 Sb., o státní slu~b, k nmu dospl i zvláatní senát zYízený podle zákona . 131/2002 Sb., o rozhodování nkterých kompeten ních sporo, v usnesení z 26. 3. 2024, j. Konf 10/2023-22, bod 16.<br/>[15] Konkrétn k institutu proml ení nároku Nejvyaaí správní soud v rozsudku j. 3 Ads 56/2013-25 uvedl, ~e  pYedstavuje typickou ob anskoprávní problematiku, ke které se proto významn vyjadYuje práv civilní judikatura. Z ní vyplývají principy, které lze analogicky aplikovat na otázku proml ení také v projednávané vci pYesto, ~e zde bylo proml ení nároku policie primárn posuzováno podle slu~ebního zákona. &  . Dále ke stavení bhu proml ení lhoty uplatnním nároku uvedl, ~e  [s]lu~ební zákon obsahuje v ust. § 206 odst. 2 úpravu stavení bhu proml ecí lhoty pro pYípady, kdy pYísluaník bezpe nostního sboru uplatní právo tam uvedeným zposobem. Obdobné právo ve prospch bezpe nostního sboru ovaem toto ustanovení ani slu~ební zákon na jiném míst nezakotvuje. Jinými slovy, pokud slu~ební zákon neobsahuje explicitní úpravu stavení proml ecí lhoty pro pYípady, kdy je právo uplatHováno bezpe nostním sborem v Yízení soudním, a zároveH neobsahuje výslovný odkaz, která právní norma Yeaí otázky neupravené slu~ebním zákonem, pak s pYihlédnutím k principu jednotnosti právního Yádu je, dle názoru Nejvyaaího správního soudu, tYeba analogicky aplikovat nejbli~aí pYísluaná ustanovení obecné, zde tedy ob anskoprávní, úpravy . Tehdy Nejvyaaí správní soud aplikoval § 112 ji~ neú inného zákona . 40/1964 Sb. ob anský zákoník, jemu~ dnes odpovídá § 648 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník (dále  ob anský zákoník ).<br/>[16] Podle posledn uvedeného ustanovení uplatní-li vYitel v proml ecí lhot právo u orgánu veYejné moci a pokra uje-li Yádn v zahájeném Yízení, proml ecí lhota neb~í. To platí i o právu ji~ vykonatelném, pokud byl pro n navr~en výkon rozhodnutí nebo navr~eno naYízení exekuce. Uplatnní práva podle zmínného ustanovení se obecn rozumí procesní úkon, jím~ se iniciuje proces smYující k vydání závazného rozhodnutí autoritativn Yeaícího otázku existence posuzovaného práva. Mo~e jít o podání ~aloby i jiného návrhu na zahájení Yízení k soudu, v zákonem stanovených pYípadech o zahájení Yízení o ob anskoprávních nárocích pYed jinými orgány veYejné moci, o uplatnní nároku na náhradu akody nebo nemajetkové újmy i vydání bezdovodného obohacení v trestním Yízení, o zahájení rozhod ího Yízení podle zákona . 216/1994 Sb., o rozhod ím Yízení a o výkonu rozhod ích nálezo, i o podání pYihláaky pohledávky v insolven ním Yízení (BRIM, L. § 648 [Bh proml ecí lhoty pYi uplatnní práva u orgánu veYejné moci]. In: LAVICKÝ, P. a kol. Ob anský zákoník I. Obecná ást (§ 1"654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 2133, marg. . 5-6.). <br/>[17] Ne~ tyto závry Nejvyaaí správní soud aplikuje na vc st~ovatele, je potYeba poukázat na specifické postavení Policie R, resp. jejích jednotlivých útvaro a slu~ebních funkcionáYo v etn prvostupHového slu~ebního orgánu a ~alovaného. Bye formáln je poakozeným je eská republika jako veYejnoprávní korporace, jejím~ majetkem je poakozené slu~ební vozidlo, právo s ním hospodaYit má Policie eské republiky, Krajské Yeditelství policie Moravskoslezského kraje (druhý odstavec na str. 9 rozhodnutí ~alovaného). V Yízení o náhrad akody tak za eskou republiku v postavení poakozeného vystupovali pYísluaní slu~ební funkcionáYi Policie R v etn prvostupHového slu~ebního orgánu a ~alovaného. Policie R, jako bezpe nostní sbor, se v tchto pYípadech ocitá ve dvojaké roli. Krom toho, ~e vystupuje na stran poakozeného (jako jedné ze stran odpovdnostního vztahu), za nj~ uplatHuje právo na náhradu akody, je také, prostYednictvím slu~ebních funkcionáYo jako slu~ebních orgáno v postavení orgánu veYejné moci, který o náhrad akody v posledku autoritativn rozhoduje ve správním Yízení ve vcech slu~ebního pomru. Doktrína i judikatura hovoYí o tzv. autorealizaci vole (usnesení zvláatního senátu ze dne 12. 3. 2015,  j. Konf 8/2014-25, . 3227/2015 Sb. NSS, bod 64). Jak plyne mimo jiné i z uvedeného usnesení zvláatního senátu, takové postavení státu (v nejairaím slova smyslu) bez dalaího neznemo~Huje analogické pou~ití soukromoprávních prostYedko, zde ob anskoprávní úpravy uplatnní práva na náhradu akody. To znamená, ~e v souladu s § 648 ob anského zákoníku stát jako poakozený musí uplatnit právo na náhradu akody u orgánu veYejné moci (zde moci výkonné), tedy fakticky  sám u sebe . Výae uvedený závr, ~e stavit proml ecí lhotu je mo~né pouze na základ úkono, které mají formu uplatnní práva u soudu i jiného orgánu veYejné moci (bod [16] tohoto rozsudku) potvrzuje i judikatura Nejvyaaího soudu. Konkrétn v rozsudku ze 7. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 590/2012, Nejvyaaí soud uvedl, ~e  [p]ro zachování proml ecí doby jsou pYitom bez významu jakékoliv výzvy nemající formu uplatnní práva u soudu i jiného orgánu (závr se sice týkal výkladu § 112 ji~ neú inného zákona . 40/1964 Sb. ob anský zákoník, lze jej vaak bez dalaího vztáhnout i na § 648 ob anského zákoníku). Práv a~ v samotném formáln zahájeném a vedeném správním Yízení (ve vcech slu~ebního pomru) má pYísluaník bezpe nostního sboru jako ú astník odpovídající práva a povinnosti, jako~ i prostYedky k ochran svých práv, v etn obrany proti pYípadné ne innosti správního (slu~ebního) orgánu. V opa ném pYípad, tj. uplatnní práva na náhradu akody ji~ pouhou výzvou, by ú astník neml ~ádnou obranu proti potenciálním jakkoli dlouhým protahom ze strany správního (slu~ebního) orgánu v dob mezi u inním výzvy a pYípadným zahájením správního Yízení. Výzva sama o sob toti~ neznamená, ~e správní Yízení musí být a bude zahájeno. K zahájení správního Yízení toti~ správní (slu~ební) orgán bez dalaího  nenutí ani zákonná úprava, jeliko~ podle § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru se nárok na náhradu akody proml í, není-li v tam uvedených lhotách uplatnn; nikoli není-li o nm (pravomocn) rozhodnuto (body [11] a [12] výae).<br/>[18] Z uvedených úvah a po~adavko na uplatnní práva podle § 648 ob anského zákoníku vyplývá, ~e výzva takové po~adavky nesplHuje. Výzva svým charakterem odpovídá tzv. pYed~alobní výzv (výzv k plnní) podle § 142a zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yád, kterou vYitel (poakozený) sdluje dlu~níkovi (akodci), co po nm ~ádá, z jakého titulu a v jaké výai. PYed~alobní výzva se z podstaty vci podává pYedtím, ne~ je návrhem (~alobou) uplatnno právo u orgánu veYejné moci. Takové typy úkono nemohou stavit proml ecí lhoty práv proto, ~e nejsou uplatnny vo i orgánu veYejné moci. Pro nadbyte nost se Nejvyaaí správní soud tedy ji~ nezabýval otázkou, zda výzvu vydal pYísluaný orgán.<br/>[19] Vzhledem k výae uvedenému musí uvedeným po~adavkom plynoucím z § 648 ob anského zákoníku odpovídat i uplatnní práva podle § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru. Po~adavek spo ívající v uplatnní práva u orgánu veYejné moci splHuje v kontextu výae nazna eného specifického postavení Policie R práv (a~) oznámení o zahájení Yízení ve vcech slu~ebního pomru z 24. 11. 2022, jeho~ doru ením st~ovateli 4. 11. 2022 prvostupHový slu~ební orgán u inil vo i st~ovateli jako ú astníku první úkonu ve smyslu § 178 odst. 2 písm. b) zákona o slu~ebním pomru, ím~ zahájil správní Yízení o náhrad akody. A~ tím tedy, pohledem § 648 ob anského zákoníku, uplatnil právo u orgánu veYejné moci a zahájil proces, jen~ vedl k závaznému autoritativnímu rozhodnutí, tj. prvostupHovému rozhodnutí, resp. rozhodnutí ~alovaného.<br/>[20] Mezi ~alovaným a st~ovatelem není sporu, ~e se bezpe nostní sbor vystupující za poakozeného ( eskou republiku) dozvdl o vzniku akody a kdo za ni odpovídá v den, kdy ke akod doalo, tj. 10. 7. 2020, kdy st~ovatel akodní událost nahlásil svému nadYízenému (tYetí odstavec na str. 10 rozhodnutí ~alovaného, kde ~alovaný nedopatYením uvedl datum 10. 7. 2021, avaak z dalaích ástí odovodnní i spisového materiálu bez pochybností plyne, ~e ml na mysli 10. 7. 2020). Dvouletá subjektivní proml ecí lhota stanovená v § 207 odst. 3 zákona o slu~ebním pomru tak uplynula v pondlí 11. 7. 2022. Poakozený, prostYednictvím Policie R, ovaem právo na náhradu akody uplatnil a~ 4. 11. 2022, kdy prvostupHový slu~ební orgán st~ovateli doru il oznámení o zahájení správního Yízení o náhrad akody, tedy témY 4 msíce po uplynutí proml ecí lhoty. Z tohoto dovodu doalo k proml ení práva poakozeného na náhradu akody jeat pYed jeho Yádným uplatnním.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[21] Nejvyaaí správní soud shledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto napadený rozsudek mstského soudu zruail (§ 110 odst. 1 s. Y. s.). Jeliko~ by mstský soud vázán názorem Nejvyaaího správního soudu mohl ~alob pouze vyhovt a vrátit vc ~alovanému, rozhodl Nejvyaaí správní soud sou asn o zruaení ~alobou napadeného rozhodnutí ~alovaného a vc mu vrátil k dalaímu Yízení [§ 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s. ve spojení s § 78 odst. 4 s. Y. s]. V dalaím Yízení je ~alovaný vázán právním názorem Nejvyaaího správního soudu vyjádYeným v tomto rozsudku [§ 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 5 s. Y. s.].<br/><br/>[22] V pYípad, ~e Nejvyaaí správní soud zruaí rozsudek mstského soudu a sou asn i rozhodnutí správního orgánu, je povinen rozhodnout krom náklado Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení, které pYedcházelo zruaenému rozhodnutí mstského soudu (§ 110 odst. 3 vta druhá s. Y. s.). Úspch ve vci se posuzuje dle výsledku Yízení pYed správními soudy. Výsledkem soudního pYezkumu bylo zruaení rozhodnutí ~alovaného, st~ovatel proto ml ve vci plný úspch. V takovém pYípad je ~alovaný povinen dle § 60 odst. 1 s. Y. s. nahradit st~ovateli náklady Yízení pYed soudem.<br/><br/>[23] V Yízení o ~alob i v Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem byl st~ovatel zastoupen JUDr. Josefem KopYivou, advokátem. Náklady Yízení o ~alob tvoYí zaplacený soudní poplatek ve výai 3 000 K  a odmna zástupce. Ta zahrnuje dva úkony právní slu~by spo ívající v pYíprav a pYevzetí zastoupení a sepsání ~aloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb, ve znní ú inném do 31. 12. 2024 (advokátní tarif)], a iní v dané vci 2 x 3 100 K  (6 200 K ) [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a pauaální ástku ve výai 300 K  za ka~dý úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy 2 x 300 K  (600 K ). Zástupci st~ovatele tak nále~í odmna a náhrada hotových výdajo ve výai 6 800 K . Jeliko~ zástupce st~ovatelky je plátcem DPH, zvyauje se tato ástka o 21% sazbu této dan, tj. o 1 428 K . Náklady Yízení pYed mstským soudem tedy celkem pYedstavovaly 11 228 K  (3 000 K  + 6 200 K  + 600 K  + 1428 K ).<br/><br/>[24] Náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí zaplacený soudní poplatek ve výai 5 000 K  a odmna zástupce. Ta zahrnuje jeden úkon právní slu~by spo ívající v sepsání kasa ní stí~nosti [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], a iní v dané vci 3 100 K  [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a pauaální ástku ve výai 300 K  za jeden úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupci st~ovatele tak nále~í odmna a náhrada hotových výdajo ve výai 3 400 K . Jeliko~ zástupce st~ovatele je plátcem DPH, zvyauje se tato ástka o 21% sazbu této dan, tj. o 714 K . Náklady Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem tedy celkem pYedstavovaly 9 114 K  (5 000 k  + 3 400 K  + 714 K ).<br/><br/>[25] Celkem tedy má st~ovatel právo na náhradu náklado ve výai 20 342 K . Tuto ástku je ~alovaný povinen st~ovateli zaplatit k rukám jeho zástupce JUDr. Josefem KopYivy, advokáta, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 26. února 2025<br/><br/><br/>Jitka ZavYelová<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>