<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 51 A 33/2024- 96 - text</title> </head> <body> ÿþ 11 51 A 33/2024<br/><br/><br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v eských Budjovicích rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra JiYíka a soudco Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve vci<br/>navrhovatele: V. B.<br/> <br/> zastoupen advokátem JUDr. Martinem Svobodou, Ph.D.,<br/> sídlem VídeHská 1021/6, Brno<br/>proti<br/>odporci: obec Staré BYíat<br/> sídlem Staré BYíat 11<br/> zastoupena advokátkou Mgr. Bc. Blankou Tomovou<br/> sídlem Palackého 61, PelhYimov <br/>o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy . 1/2024 Územního plánu obce staré BYíat<br/>takto:<br/>I. OpatYení obecné povahy . 1/2024, Územní plán obce Staré BYíat se dnem právní moci tohoto rozsudku ruaí v textové i grafické ásti ve vztahu k pozemkom p. . XA a XB, k. ú. X.<br/>II. Ve zbytku se návrh zamítá.<br/>III. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. Odporce vydal nový územní plán, proti nmu~ navrhovatel brojil dne 19. 9. 2023 námitkami, které byly zamítnuty. Navrhovatel primárn nesouhlasí s tím, ~e doalo ke zmn zposobu vyu~ití jeho dvou stavebních pozemko p. . XA a XC v k. ú. X (vaechny uvádné pozemky jsou v tomto katastrálním území) na pozemky nestavební (BV  bydlení venkovské <br/>na ZZ.k  zeleH, zahrady a sady); dále je ~alobce vlastníkem celé Yady pozemko dle listu vlastnictví . Xa a Xb na jejich~ velké ásti provozuje zemdlskou farmu a pYijaté vymezení územního systému ekologické stability (dále jen  ÚSES ) na jeho pozemcích mu provoz jeho farmy znemo~Huje, pYi em~ navrhovatel nesouhlasil ani se stanoveným zákazem staveb oplocení, ohrazení. Dle námitek ze dne 19. 9. 2023 se jedná o pozemky (resp. o dot ené území)  Parc. . XD, XE, XF, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, XQ, XR, XS, XT, XU, XV, XW, XZ, XAA, XBB, XCC, XDD, XEE, XFF, XJJ, XKK, XLL, XMM, XNN, XOO, XPP, XQQ, XRR, XSS, XTT, XUU, XVV & atd. .<br/>2. V rámci vypoYádání námitek navrhovatele odporce ve vztahu ke zmn vyu~ití uvedených dvou pozemko uvedl, ~e tyto pozemky jsou v návrhu územního plánu vedeny dle dosavadního faktického vyu~ití (oplocená obora/zahrada); navrhovatel po dobu platnosti stávajícího územního plánu neprojevil formální zájem o zmnu na zastavitelnou plochu (nepodal ~ádost o územní rozhodnutí i stavební povolení).  PYedkladatel námitky nevyu~il zákonné mo~nosti pYipomínkování územního plánu ani ve fázi spole ného jednání ani ve fázi projednání zadání ÚP. Navrhovatel ml mo~nost zú astnit se veYejného projednávání návrhu; této mo~nosti nevyu~il. Majitel dot ené parcely v rámci spole ného jednání neuplatnil pYipomínku k návrhu územního plánu, proto nebyly uvedené pozemky do následných úprav zahrnuty a obec upYednostnila pozemky tak, jak je v návrhu územního plánu pro veYejné projednání uvedeno. <br/>3. Ohledn námitek navrhovatele k nov pYijaté úprav ÚSES odporce uvedl, ~e tento je vymezen v souladu se ZÚR kraje Vyso ina; navrhovatel nepYedlo~il konkrétní návrh na zpYesnní ÚSES pro své pozemky. Ze strany dot ených orgáno nebyl vznesen po~adavek na zú~ení i úpravu nadregionálních a regionálních prvko, proto zhotovitel vycházel z platných ZÚR a zpYesHoval tyto prvky pYedevaím v zastavném území a zastavitelných plochách. Ve vztahu k zákazu oplocení, ohradníko, odporce uvedl, ~e se jedná o úpravu dle stanoviska odboru ~ivotního prostYedí a památkové pé e MÚ Humpolec tak, aby byl zachován volný pohyb zvYe v nejhodnotnjaích územích. Tato regulace navazuje na obdobná ustanovení stávajícího územního plánu. Návrh nového územního plánu té~ vymezuje více kategorií ochrany krajiny, v etn nadregionálních biokoridoro, jejich~ zpYesnní bylo mo~né Yeait v probhu projednání. K obou tmto díl ím námitkám poté zopakoval, ~e navrhovatel nepodal pYipomínky ani ve fázi spole ného jednání ani ve fázi projednání zadání územního plánu, ani v rámci spole ného jednání.<br/>II. Návrhové body<br/>4. Navrhovatel navrhuje zruaení celého územního plánu, neboe charakter vad a dopad do Yeaeného území dle jeho názoru pro vzájemnou provázanost neumo~Huje zruait územní plán pouze z ásti.<br/>II.A Nedostate né vypoYádání námitek<br/>5. Navrhovatel pYedn nepova~uje za správné a dostate né tvrdí-li odporce u ka~dé z jeho uplatnných námitek, ~e ml pYipomínkovat územní plán ve fázi spole ného jednání a ve fázi projednání zadání územního plánu. Navrhovatel podal námitky tak, jak pYedpokládá zákon; pYipomínky a podnty nejsou závazné; veYejnost se neú astní spole ného jednání o návrhu územního plánu (§ 50 zákona . 183/2006 Sb., územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), v rozhodném znní (dále jen  stavební zákon i  starý stavební zákon ).<br/>6. Odovodnní provedených zmn pova~uje navrhovatel za nedostate n odovodnné, pYípadn odovodnní zcela chybí. RozaíYení prvko ÚSES ve vztahu k pozemkom navrhovatele není dostate n odovodnno; zmna vyu~ití jeho dvou pozemko je zcela svévolná.<br/>II.B ZaYazení pozemko p. . 306/1 a 306/3<br/>7. Navrhovatel namítá, ~e podle pYedchozího územního plánu Staré BYíat, a to po zmn . 1 z roku 2018, byly ásti pozemko p. . XA a XB ur eny k zastavitelné ploae pro bydlení (BV). Navrhovatel je koupil v roce 2014 s úmyslem na nich v budoucnu postavit dva rodinné domy pro své nezletilé dti, pYi em~ samotnou realizaci zatím nezahájil (nepodal ~ádost o stavební Yízení), proto~e dti dosud nejsou zletilé. Nový územní plán vaak tyto parcely pYeklasifikoval na nezastavitelné plochy (zahrady a sady v krajin) bez udání relevantního dovodu, a koli navazují na okolní rodinnou zástavbu v etn zástavby naproti pYes komunikaci. Tím tyto pozemky rovn~ znehodnotil bez jakékoli kompenzace; pYijatou úpravu navrhovatel pYirovnává k faktickému vyvlastnní. Dále poukazuje na vnitYní nesoulad: v textu nového územního plánu se uvádí, ~e  stabilizuje navr~ené zastavitelné plochy z povodního ÚP, které pouze drobn upravuje , pYesto v pYípad jeho pozemko doalo k zásadní zmn vyu~ití. Navíc poYizovatel územního plánu dle tvrzení navrhovatele akceptoval návrhy jiných vlastníko, co~ zakládá dojem nerovného pYístupu.<br/>8. Navrhovatel rovn~ namítá, ~e ani samotné pYedpoklady územního plánu nejsou naplnny, neboe dle nho platí, ~e  V nkterých místech je doplnno zastavné území plochami s funk ním vyu~itím [ ZZ.k ] - ZELEG - ZAHRADY A SAD - V KRAJIN, které by mly vytváYet pYirozený pYechod tradi ní skladby vesnického pozemku, kdy do krajiny jsou smYovány zahrady a sady a je zde vylou ena jakákoli výstavba . Zde ale ~ádná návaznost na plochu bydlení není.<br/>II.C Úprava ÚSES<br/>9. Navrhovatel od roku 2004 vyu~ívá vtainu svých pozemko ve Starých BYíatích k provozu zemdlské farmy s chovem daHko, jeleno, ovcí kamerunských a tyrolského aedého skotu. ObhospodaYuje pYibli~n 20 hektaro zemdlské pody a 10 hektaro leso, pYi em~ malochov pYispívá k udr~ování krajiny (spásání, pYirozená rekultivace pastvin). Pastviny jsou vymezeny roznými typy ohrad v etn elektrických ohradníko, které podle navrhovatele vtaím savcom nebrání v pYirozeném pohybu a zároveH chrání porosty pYed divokými prasaty.<br/>10. Povodní územní plán Staré BYíat (po zmn . 1 z roku 2018) ji~ nadregionální a lokální prvky ÚSES vymezoval, ale v míYe, která neomezovala provoz farmy. Nový návrh územního plánu naopak pYináaí takové zmny v rozsahu a vedení prvko ÚSES, ~e podle navrhovatele znemo~Hují i zna n zt~ují nezbytné ohrazení pastvin pro farmový chov zvíYat. Navrhovatel proto pova~uje dYívjaí umístní prvko ÚSES za dostate né a funk ní. <br/>11. Navrhovatel proto nesouhlasí s aktuální podobu, ve které doalo k rozaíYení nadregionálních a lokálních prvko ÚSES oproti pYedchozímu stavu v takovém rozsahu, ~e tyto biocentra a biokoridory nov vedou témY pYes vtainu ploch nemovitostí navrhovatele, kde provozuje farmový chov zvíYat a kde jsou dlouhodob umístny ohrazené pastviny pro tato zvíYata.<br/>12. Nový územní plán pYináaí ploaný zákaz oplocování v plochách ÚSES a migra ních koridorech velkých savco, co~ navrhovatel pova~uje za nepYimYené omezení svého dosavadního zemdlského hospodaYení. Podle nj jde o zásadní zmnu oproti pYedchozímu územnímu plánu, který vymezoval nadregionální i lokální ÚSES pYimYen a umo~Hoval b~ný provoz farmového chovu s ohradníky.<br/>13. Navrhovatel odkazuje na Zásady územního rozvoje kraje Vyso ina, které vy~adují zachovat stávající typ vyu~ívání zemdlských pozemko v co nejvyaaí míYe. Tvrdí, ~e pYijetí takto pYísného opatYení nebylo nezbytné ani dostate n zdovodnné a je v rozporu s dosavadním charakterem krajiny i s praktickými potYebami zemdlské farmy, zejména pYi ochran pastvin pYed divokými prasaty.<br/>III. VyjádYení odporce<br/>14. Odporce ve svém vyjádYení ze dne 12. 12. 2024 navrhl podaný návrh zamítnout. Odporce i s odkazem na aktuální právní úpravu § 133 zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon, odmítá, ~e by jakkoli zasáhl do ústavn zaru ených práv navrhovatele a poukazuje na to, ~e postupoval v souladu se zákonem, pYi em~ územní plán není nemnným dokumentem a nelze vylou it do budoucna jeho zmnu.<br/>15. Odporce zdorazHuje, ~e pozemky parc. . XA a XB navrhovatele byly v novém územním plánu zaYazeny do nezastavitelné plochy (zahrady a sady v krajin) v souladu s jejich dosavadním faktickým vyu~íváním coby oplocené obory. Navrhovatel sice tvrdí, ~e by na nich chtl v budoucnu postavit rodinné domy pro své nezletilé dti, avaak po celou dobu vlastnictví tchto parcel nepodnikl ~ádné kroky k zahájení stavebního Yízení ani nepo~ádal o zmnu územního plánu. Navíc ji~ nyní vlastní v Yeaeném území jiný zastavitelný pozemek (parc. . XWW), který by mohl ke stejnému ú elu vyu~ít.<br/>16. Z hlediska územního plánování není mo~né dlouhodob blokovat potenciální stavební plochu, ani~ by existoval reálný zájem o její zastavní, neboe se musí dodr~ovat zásady ochrany zemdlského podního fondu a zároveH posuzovat potYeba nových zastavitelných ploch. Pokud navrhovatel v budoucnu zájem o výstavbu reáln proká~e, mo~e iniciovat zmnu územního plánu. Argumenty o diskriminaci oproti jiným vlastníkom pova~uje odporce za nedovodné, proto~e návrh na zmnu územního plánu (v etn konkrétních dovodo a odovodnní) navrhovatel sám nikdy nepodal.<br/>17. Odporce ve svém vyjádYení zdorazHuje, ~e vymezení prvko ÚSES v novém územním plánu odpovídá Zásadám územního rozvoje kraje Vyso ina (ZÚR) a stanoviskom orgáno ochrany ~ivotního prostYedí. Navrhovatel podle odporce neupYesnil, na kterých konkrétních pozemcích mu vymezení nových biokoridoro vadí, a tudí~ jeho námitky nejsou dostate n konkrétní. Podle odporce navíc v pYedchozím územním plánu ji~ platil zákaz oplocení v koridorech ÚSES, navrhovatel jej vaak poruaoval (napY. oplocením pozemko dYíve voln pYístupných zvYi).<br/>18. Odporce pYipomíná, ~e zákaz oplocení a elektrických ohradníko má chránit migraci velkých savco a nejhodnotnjaí ásti krajiny. Nemá bránit obecné zemdlské innosti, pouze omezuje oplocování v biokoridorech a biocentrech. Pokud navrhovatel tvrdí, ~e elektrické ohradníky zvYi nebrání, odporce to pova~uje za rozporné s ú elem chovu jeleno a daHko, pro který navrhovatel ohrady staví. Závrem odporce uvádí, ~e je ochoten s navrhovatelem hledat kompromis, pokud navrhovatel konkrétn pYedlo~í Yeaení a uvede, jak by alo koridory vést i upravit.<br/>19. Odporce má za to, ~e se Yádn a v souladu se zákonem vypoYádal se vaemi námitkami navrhovatele a poskytl k nim dostate né a vcné odovodnní. ZdorazHuje, ~e navrhovatel mohl ji~ bhem procesu poYizování územního plánu  podobn jako jiní vlastníci  uplatnit své po~adavky, ale neu inil tak.<br/>20. Odporce dále poukazuje na Yeaení, které sám nabídl v záYí 2023, kdy~ zastupitelstvo obce schválilo mo~nost dodate ného zaYazení pozemko p. . XA a XB do zastavitelných ploch, pokud by navrhovatel uhradil nutné vícenáklady (10 000 K  bez DPH) a konkrétn specifikoval svoj zámr výstavby. Navrhovatel vaak na tuto nabídku nijak nereagoval, pouze znovu podal námitky a poté návrh na soudní pYezkum, co~ odporce pova~uje za nekorektní postup.<br/>21. Odporce zdorazHuje, ~e zmny týkající se umístní prvko ÚSES a zmny funk ního zaYazení dvou pozemko navrhovatele byly provedeny v souladu se zákonem a dostate n odovodnny. Odmítá, ~e by postupoval diskrimina n i svévoln; je pouze malou obcí (84 obyvatel) a komunikuje s ka~dým otevYen a sou asné soudní Yízení je výsledkem nedostatku komunikace ze strany navrhovatele.<br/>IV. Posouzení vci krajským soudem<br/>22. Krajský soud pYezkoumal napadené opatYení obecné povahy v mezích podaného návrhu (§ 101d odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen s. Y. s.). Vycházel pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob vydání opatYení obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. Y. s.). Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. Y. s.).<br/>23. Návrh je áste n dovodný.<br/>24. Obecn platí, ~e pYijetí konkrétního územního plánu je politickou diskrecí konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a projevem práva na samosprávu územního celku. NepYimYené zásahy soudní moci do konkrétních odovodnných a zákonných vcných rozhodnutí územní samosprávy by byly poruaením ústavních zásad o dlb moci (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 2. 2011, . j. 6 Ao 6/2010103, . 2552/2012 Sb. NSS). Soudy se pYi hodnocení zákonnosti územn plánovací dokumentace Yídí zásadou zdr~enlivosti a principem proporcionality. Úlohou soudu je bránit jednotlivce pYed excesy v územním plánování, nikoliv územní plány dotváYet i vcn regulovat (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, . j. 2 Ao 2/200773, . 1462/2008 Sb. NSS).<br/>25. Jakkoli obecn platí, ~e neexistuje subjektivní právo vlastníka nemovitosti na stanovení konkrétního zposobu vyu~ití jeho pozemku, sou asn platí, ~e  pokud oprávnná osoba uplatní proti návrhu územního plánu námitky, je povinností orgánu vydávajícího územní plán rozhodnout o nich a dovody svého rozhodnutí vylo~it (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, . j. 1 Ao 5/2010-169, . 2266/2011 Sb. NSS). Jakkoli územní plán jako relativn obecný nástroj územního plánování nemá a ani nemo~e zohlednit veakeré skute nosti vá~ící se ke ka~dému konkrétnímu pozemku v regulovaném území, tak nelze rezignovat na odovodnní zmny funk ního vyu~ití území, resp. je opatYit pouze stru nými a zcela obecnými tvrzeními o potYeb takového opatYení (zásahu do vlastnických práv jednotlivých majitelo pozemko). Hodnoty chránné územním plánem musí být nejen Yádn pojmenovány a specifikovány, ale také odovodnny. O to více je tato potYeba naléhavá, dozná-li funk ní vyu~ití dot eného pozemku zásadní zmny (je ur en k diametráln odlianému funk nímu vyu~ití oproti pYedchozímu stavu) i je-li s ur ením (deklarováním) funk ního vyu~ití pozemku (plochy) spjat ur itý zákonem pYedvídaný proces, který vy~aduje jisté procesní standardy odovodnní. V takovém pYípad musí být tato zmna v územním plánu vysvtlena a odovodnna. V souladu s principem právní jistoty má toti~ ka~dý právo znát dovody zmn, je~ se ho dotýkají. Nejen z tohoto dovodu je nezbytné zásadní funk ní zmny, které se dotýkají vlastnických práv subjekto v územních plánech, odovodnit pYesn, jasn, ur it a srozumiteln, aby nebylo mo~no mluvit o zneu~ití práva a svévoli (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, . j. 2 As 295/2015-83). (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 9. 2024, <br/>7 As 321/2023-29).<br/>26. Ji~ dYíve Nejvyaaí správní soud konstatoval, ~e  [j]estli~e je rozhodnutí o námitkách minimáln z formálního hlediska správním rozhodnutím, které musí dle § 172 odst. 5 správního Yádu obsahovat vlastní odovodnní, je tYeba na odovodnní rozhodnutí o námitkách klást stejné po~adavky jako v pYípad jiných správních rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního Yádu). V prvé Yad se jedná o po~adavek pYezkoumatelnosti rozhodnutí (rozsudek z 24. 11. 2010, . j. 1 Ao 5/2010-169, . 2266/2011 Sb. NSS, bod 154); pYitom  [n]edostatek odovodnní rozhodnutí vaak nelze nahrazovat podrobnou argumentací uvedenou ve vyjádYení k návrhu na zruaení opatYení obecné povahy (tamté~, bod 157). Z rozhodnutí o námitkacáh musí být seznatelné, z jakého dovodu pova~uje obec námitky uplatnné oprávnnou osobou (§ 52 odst. 2 stavebního zákona) za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo pro  pova~uje skute nosti pYedestírané oprávnnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými Yádn provedenými dokazy za vyvrácené. ZároveH nelze opomenout ur ité zmk ení kladených nároko na podobu odovodnní napY. dle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne z 12. 9. 2016, . j. 8 As 89/2016-48, bodu 30, dle nj~  odovodnní rozhodnutí o námitce je sou ástí odovodnní celého opatYení obecné povahy, a proto je tYeba je vnímat v souvislostech. Odovodnní rozhodnutí o námitce netrpí nepYezkoumatelností, je-li z odovodnní rozhodnutí o námitce a pota~mo z odovodnní celého opatYení obecné povahy zYejmé, jak byla daná problematika uvedená v námitce Yeaena .<br/>27. Dále krajský soud pYipomíná proces poYizování územního plánu. Na základ zadání poYizovatel poYídí pro obec návrh územního plánu, o nm~ se vede spolu s dot enými orgány a krajským úYadem spole né jednání (§ 50 odst. 1 a 2 stavebního zákona). PoYizovatel doru í návrh územního plánu veYejnou vyhláakou a ka~dý mo~e uplatnit písemné pYipomínky (§ 50 odst. 3 stavebního zákona). Po pYípadné úprav návrhu územního plánu následuje zásadní ást z pohledu dot ených osob, a to veYejné projednání návrhu územního plánu (§ 52 stavebního zákona) a podávání námitek. Návrh územního plánu je doru en veYejnou vyhláakou a § 52 odst. 2 stavebního zákona stanovuje vlastníkom dot ených pozemko mo~nost podat námitky. V námitce musí dot ená osoba uvést odovodnní, údaje k dot eným pozemko, vymezit území dot ené námitkou (§ 52 odst. 3 stavebního zákona). Na základ veYejného projednání mo~e dojít k úprav návrhu územního plánu. Jak shrnuje napY. Nejvyaaí správní soud v právních vtách svého rozsudku ze dne 24. 1. 2019, . j. 5 As 257/2016-49,  Jednotlivé fáze procesu územního plánování je tYeba dosledn dodr~ovat. Dot ení vlastníci pozemko mohou uplatnit své námitky teprve v závre né fázi pYípravy návrhu územního plánu, tj. a~ proti  upravenému a posouzenému návrhu územního plánu , který je doru en veYejnou vyhláakou ve smyslu § 52 odst. 1 stavebního zákona. Pokud dot ení vlastníci pozemko nevyu~ili  upraveného a posouzeného návrhu územního plánu k uplatnní plnohodnotné námitky (§ 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona) o nepYimYenosti zásahu do svého vlastnického práva, pota~mo práva na podnikání, nemohou se úspan domáhat toho, aby soud tento zásah pYezkoumal tzv. v první linii. <br/>28. Jak popisuje Nejvyaaí správní soud napYíklad ve svém rozsudku ze dne 17. 1. 2025, . j. 5 As 3/2024  23:<br/> [24] Pokud je územním plánem nebo jeho zmnou zmnno funk ní vyu~ití pozemko, jedná se o zásah do vlastnického práva vlastníka dot ených pozemko, jeliko~ je jím vlastník autoritativn omezen v právu u~ívat pYedmt vlastnictví podle dosavadního zposobu vyu~ití pozemko (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 8. 2017, . j. 6 As 67/201738, ze dne 29. 1. 2020, . j. 9 As 171/201850, a ze dne 7. 1. 2022, . j. 5 As 223/202063). Nejvyaaí správní soud k tomu ji~ dYíve upYesnil, ~e zásahy do tchto práv musí být ústavn legitimní, odovodnné zákonnými cíli, musí být co nejvíce aetrné a nezbytné, vést rozumn k zamýalenému cíli, a to nediskrimina ním zposobem a s vylou ením libovole. PYi vytváYení územního plánu jsou proto správní orgány povinny Yídit se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu. Za pYedpokladu dodr~ení uvedené zásady mo~e územním plánem dojít k omezením vlastníka v území regulovaném tímto plánem, nepYesáhnouli spravedlivou míru; taková omezení nevy~adují souhlasu doty ného vlastníka a ten je povinen strpt je bez náhrady (usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009120, . 1910/2009 Sb. NSS).<br/>[25] Pro posouzení, zda zásah do konkrétního vcného práva byl v souladu se zásadami územního plánování, je st~ejní rozhodnutí o námitkách proti návrhu územního plánu [§ 53 odst. 1 stavebního zákona, § 172 odst. 5 správního Yádu]. Odovodnní rozhodnutí o námitkách je zpravidla tou ástí územního plánu, která obsahuje podrobné dovody ur ení funk ního vyu~ití konkrétního pozemku, neboe tyto dovody zpravidla míYí nad rámec podrobnosti textové ásti územního plánu (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 4. 2019, . j. 9 As 65/201929). <br/>29. Ji~ na tomto míst je proto nutno zcela odmítnout opakovaný poukaz odporce na to, ~e navrhovatel  nevyu~il zákonné mo~nosti pYipomínkování územního plánu ani ve fázi spole ného jednání ani ve fázi projednání zadání ÚP. Navrhovatel ml mo~nost zú astnit se veYejného projednávání návrhu; této mo~nosti nevyu~il. Majitel dot ené parcely v rámci spole ného jednání neuplatnil pYipomínku k návrhu územního plánu . Odporce v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvádí, ~e vaechny námitky navrhovatele byly uplatnny v souladu s § 52 stavebního zákona, co~ je rozhodující pro závr o tom, ~e navrhovatel Yádn vyu~il pYísluaného prostYedku obrany svých práv. To, ~e nepodal pYipomínky, je nerozhodné.<br/>IV.A ZaYazení pozemko p. . 306/1 a 306/3<br/>30. Zmnu zaYazení tchto pozemko odporce odovodnil aktuálním vyu~itím území, kdy pozemek je vyu~íván jako oplocená obora, zahrada. To za situace, ~e navrhovatel doposud neprojevil zájem tyto pozemky zastavt déle jak 5 let.<br/>31. Jak popsal Nejvyaaí správní soud napYíklad ve svém rozsudku ze dne 7. 1. 2022, <br/> . j. 5 As 223/2020-63, [p]okud je novým územním plánem zmnno funk ní vyu~ití pozemko, jedná se o zásah do vlastnického práva vlastníka dot ených pozemko, jeliko~ je jím vlastník autoritativn omezen v právu u~ívat pYedmt vlastnictví dle dosavadního zposobu vyu~ití pozemko. Takovou zmnu je proto nutné Yádn odovodnit dostate n silným veYejným zájmem pYesahujícím vlastnické právo vlastníka. (bod 37). Takovéto odovodnní vaak odporce nenabízí, neboe samotný argument o stavebním nevyu~ití tohoto pozemku není dosta ující. Není ani reagováno na námitky navrhovatele, ~e  PYitom plocha navazuje na stávající zástavbu a logicky doplHuje výstavbu nových rodinných domo naproti, pYes komunikaci. Do tohoto území jsem pYi koupi investoval nemalé prostYedky a budu zde stavt dva rodinné domy pro své dti. <br/>32. Absenci relevantního zdovodnní poté pouze umocHuje samotné vyjádYení odporce, který uvádí, ~e uhradil-li by navrhovatel ástku 10 000 K  jako náklady na pYepracování územního plánu, bylo by vyu~ití tchto pozemko dle územního plánu za ur itých podmínek zmnno (konkretizace zámru, nezdr~ení pYijímání územního plánu).<br/>33. Zcela nesprávné je poté závre né hodnocení ohledn pasivity navrhovatele, které v tomto pYípad odporce zdorazHuje i tím, ~e  Majitel dot ené parcely v rámci spole ného jednání neuplatnil pYipomínku k návrhu územního plánu, proto nebyly uvedené pozemky do následných úprav zahrnuty a obec upYednostnila pozemky tak, jak je v návrhu územního plánu pro veYejné projednání uvedeno. ; k tomu ji~ viz výae.<br/>34. Potud shledal krajský soud návrh dovodným a postupem dle § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s. územní plán v této ásti zruail pro nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo.<br/>IV.B ÚSES a jeho úprava<br/>35. Dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní pozdjaích pYedpiso, platí, ~e územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemn propojený soubor pYirozených i pozmnných, avaak pYírod blízkých ekosystémo, které udr~ují pYírodní rovnováhu. Rozliauje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Dle § 4 odst. 1 tého~ zákona platí, ~e vymezení systému ekologické stability zajiaeujícího uchování a reprodukci pYírodního bohatství, pYíznivé posobení na okolní mén stabilní ásti krajiny a vytvoYení základo pro mnohostranné vyu~ívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádjí orgány územního plánování a ochrany pYírody ve spolupráci s orgány vodohospodáYskými, ochrany zemdlského podního fondu a státní správy lesního hospodáYství. Ochrana systému ekologické stability je povinností vaech vlastníko a u~ivatelo pozemko tvoYících jeho základ; jeho vytváYení je veYejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemko, obce i stát. Podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti pláno, projekto a opatYení v procesu jeho vytváYení stanoví Ministerstvo ~ivotního prostYedí vyhláakou.<br/>36. Jak dále plyne z uvedeného zákona ve spojení s provádcí vyhláakou . 395/1992 Sb., rozliaujeme tYi úrovn ÚSES, nadregionální (orgánem odpovdným za vymezení je Ministerstvo ~ivotního prostYedí), regionální (orgánem odpovdným za vymezení je krajský úYad) a místní (orgánem odpovdným za vymezení je obecní úYad obce s rozaíYenou posobností). Jak popisuje krajský soud ní~e, navrhovatel neuvádí, který konkrétní prvek ÚSES rozporuje; na první pohled je v územním plán viditelné rozaíYení nadregionálního prvku tak, jak krajský soud popisuje ní~e.<br/>37. Bod E.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY územního plánu obsahuje vý et jednotlivých prvko územního systému ekologické stability. Písm. e) stanovuje, ~e v plochách ÚSES jsou zakázány stavby oplocení, i ohrazení (ohrazení rozumjme dYevné ohrady, elektrického ohradníky apod., tj. jakékoli zposoby výbrové redukce prostupnosti území vymezených prvko ÚSES). Bod. E. 3 PROSTUPNOST KRAJINY poté dále upravuje pravidla prostupnosti krajiny, zákazy a výjimky ve vztahu k oplocení a ohradám  výjimka pro oplocenky  na PUPFL z dovodo ochrany pYed akodami zposobenými zvYí a do asná oplocení pastvin ; oplocení pozemko v krajin s kulturou  zahrada ; oplocení dle regulativo ploch; oplocení jako stavba mo~e být realizováno v rámci sou asn zastavného nebo zastavitelného území; v nezastavném území je umo~nno oplocení ploch NSz  sado v krajin. Dále je konkretizováno nepYípustné trvalé i do asné oplocení  pletivové ploty, ploty se základy, s podezdívkou a podobn, krom plochy lesa; pYípustné je umiseování ohrad dle jednotlivých ploch RZV;  V migra ním koridoru velkých savco není pYípustné umiseovat ~ádné ohrady, oplocení, ani elektrické ohradníky a výbhy. <br/>38. V rámci tohoto okruhu námitek se krajský soud nejprve zamYil na to, jakým zposobem (co do obsahu) navrhovatel tvrdil a dokládal dot ení svých práv v rámci procesu poYizování územního plánu a jakým zposobem tak iní nyní.<br/>39. Jak nazna il krajský soud ji~ výae, v souladu s § 52 odst. 3 stavebního zákona musí námitky obsahovat odovodnní a údaje podle katastru nemovitostí dokladující dot ená práva a vymezit území dot ené námitkou.<br/>40. V rámci námitek doru ených poYizovateli dne 19. 9. 2023 (následn i duplicitn znovu) odporce vymezil dot ené pozemky ve vztahu k této úprav tak, ~e je vlastníkem pozemko na listu vlastnictví . 335 a 302. K tomu popsal, ~e  [n]a velké ásti z uvedených pozemko, jako~to zemdlský podnikatel zapsaný v evidenci zemdlských podnikatelo, provozuji zemdlskou farmu  zemdl. Výroba, zpracování, chov zvíYat . Následoval vý et parcel jako  dot eného území s dovtkem  atd. tak, jak krajský soud cituje výae v závru bodu 1 odovodnní tohoto rozsudku. K tomu obdobn jako v podaném návrhu popsal, ~e je soukromým zemdlcem, chová zvíYata, popsal význam oplocení a to, ~e ÚSES ve velké míYe zasahuje do jeho pastevních a chovatelských teritorií.<br/>41. Odporce námitky navrhovatele zamítá a co do podoby vymezení ÚSES uvádí, ~e ten byl vymezen v souladu se ZÚR kraje vyso ina, zpYesnní je mo~né, konkrétní pYedstava podatele námitky vaak nebyla pYedlo~ena. Na to navazuje odporce ji~ shora krajským soudem odmítnutým odovodnním ohledn nepodání pYipomínek atd. Co se tý e zákazu oplocení, ohrazení, zde odkazuje odporce na stanovisko MÚ Humpolec.<br/>42. V rámci nyní Yeaeného návrhu navrhovatel uvedl pouze ísla listo vlastnictví s ji~ popsaným dovtkem o své podnikatelské innosti.<br/>43. Krajský soud dospl k závru, ~e identifikace dot eného území tak, jak ji navrhovatel uvádí, je obecná, pouze demonstrativní, a proto i nedostate ná. Obecné jsou poté i vznesené námitky, které byly i v odpovídající míYe obecnosti vypoYádány. Nesouhlas navrhovatele s obsahem vypoYádání námitek nezakládá nepYezkoumatelnost tohoto vypoYádání. Navrhovatel neuvedl v rámci podaných námitek konkrétní jednotlivé pozemky, na kterých provozuje svoji farmu, na kterých má pastviny s ohradníkem a nevymezil tak ani, který konkrétní prvek v rámci vymezení ÚSES rozporuje a z jakého konkrétního dovodu. Není zYejmé, jaký prvek ÚSES a kde má být nevhodn, nepYimYen vymezen a jaký je v daném míst dopad do veYejných subjektivních práv navrhovatele, k jejich~ ochran je krajský soud povolán (§ 2 s. Y. s.). Odkaz navrhovatele na listy vlastnictví v situaci, ve které sou asn navrhovatel uvádí, ~e pouze na velké ásti tchto pozemko provozuje zemdlskou farmu, stejn jako demonstrativní vý et konkrétních pozemko s dovtkem atd. je jednak neur itým vymezením dot eného území, jednak postrádá konkretizaci ve vztahu ke konkrétnímu dot ení toho i onoho pozemku ae u~ samotným zahrnutím do ÚSES, tak zákazem oplocení i ohrazení. <br/>44. Úkolem krajského soudu není za navrhovatele cokoli domýalet i dohledávat; nadto ani pYípadná precizace podoby zásahu do právní sféry navrhovatele ve smyslu uvedeného by na hodnocení krajského soudu nemohla nic zmnit, kdy~ samotné námitky v rámci procesu poYizování územního plánu byly takto obecné, nekonkrétní. Krajskému soudu nenále~í jako prvnímu posuzovat proporcionalitu pYijaté úpravy, to nále~í samotnému odporci, který vaak s ohledem na obecnost vznesených námitek neml co podrobnji hodnotit (srov. obdobn napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 11. 2020, . j. 1 As 50/2020-46, i ze dne 21. 8. 2020, . j. 6 As 270/2019-38).<br/>45. V obecné rovin krajský soud uvádí, ~e oproti pYedcházejícímu územnímu plánu (dostupný online napY. na https://www.starebriste.cz/file.php?nid=5936&oid=7410570) doalo k úprav vymezení ÚSES, na první pohled je viditelné rozaíYení nadregionálního biokoridoru ( . NRBK.78 <br/>K61 - K124). Jeho vymezení tak, jak uvádí odporce, a i sám navrhovatel ve své námitce, koresponduje se Zásadami územního rozvoje Kraje Vyso ina (srov. samotná ZUR a online dostupné mapové podklady na Portálu územního plánování Kraje Vyso ina, <br/>https://pupo.kr-vysocina.cz/). Nesouhlasí-li navrhovatel s vymezením ÚSES v ZUR, ml on, pYípadn jeho právní pYedchodce, proti takovému vymezení zákonem stanoveným zposobem brojit.<br/>46. Namítá-li navrhovatel, ~e dosavadní vymezení ÚSES pova~uje za dostate né, ~e by ji~ nemlo docházet k jeho rozaiYování smrem k lidským sídlom, jedná se o zcela obecné námitky. Co se tý e argumentace navrhovatele, ~e správn postavený elektrický ohradník není pYeká~kou pro malé ani velké savce, ale doká~e ú inn ochránit cenná rostlinná spole enstva pYed predatací prasete divokého, jedná se opt o zcela obecnou argumentaci, v jejím~ rámci nadto navrhovatel vychází z toho, ~e omezovat pohyb divokých prasat v plochách ÚSES je bez dalaího mo~né (neproblematické). K otázce ohrazení pastevních ploch a naplHování ú elu ÚSES navrhovatel v rámci své argumentace ji~ nic neuvádí.<br/>47. PYi vymezování biokoridoru v rámci územních pláno jednotlivých obcích je prostor pro zohlednní stávajících ohrazení v krajin. Jak popisuje i metodika Ministerstva ~ivotního prostYedí,  [p]Yípadnou potYebu vyhnout se s trasováním vtví ÚSES a vymezením jejich jednotlivých skladebných ástí ohrazeným (oploceným) územím je tYeba posuzovat v~dy individuáln, v kontextu vaech základních principo vymezování ÚSES, ú elu ohrazení (oplocení) a specifik konkrétních území. (Metodický podklad pro zpracování pláno územního systému ekologické stability v rámci PO4 OP}P 2014-2020 (aktivity 4.1.1 a 4.3.2), Ministerstvo ~ivotního prostYedí, dostupné na www.mzp.cz, str. 92). Takové konkrétní, individualizované po~adavky vaak navrhovatel nevznesl, a proto ani odporce nemohl takovou v citovaném textu popisovanou potYebu zohlednit. <br/>48. Obecn je nutno mít na pamti, ~e ÚSES tvoYí propojené ekosystémy s cílem zachovat biodiverzitu a migra ní koridory a jakékoli oplocení zde nesmí naruait prochodnost pro ~ivo ichy. Vzhledem k tomu, ~e navrhovatel zejména v rámci samotných námitek pYi poYizování územního plánu setrvával pouze v obecné rovin jako nyní, neshledává krajský soud v postupu odporce vad, pro které by bylo nutné pYistoupit ke zruaení územního plánu i v tomto rozsahu. Ve zbylé ásti návrh proto jako nedovodný zamítl (§ 101d odst. 2 s. Y. s.)<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>49. Krajský soud shledal podaný návrh áste n dovodným, áste n nedovodným tak, jak je vylo~eno shora.<br/>50. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. dle procesního úspchu ve vci, kdy~ ka~dý z ú astníko byl rovným dílem úspaný. Z tohoto dovodu krajský soud rozhodl, ~e ~ádnému z ú astníku se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/> eské Budjovice 29. ledna 2025<br/>Mgr. et Mgr. Bc. Petr JiYík v.r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.<br/><br/><br/></body> </html>