<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 Azs 244/2024- 31 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 Azs 244/2024 - 37<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Michaely Bej kové a soudco OndYeje Mrákoty a Vojtcha `imí ka ve vci ~alobce: A. G., zastoupeného advokátem Mgr. Petrem Václavkem, Opletalova 25, Praha 1, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, Nad `tolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 7. 11. 2024, j. OAM-1495/BA-BA07-BA03-PS-2024, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2024, j. 35 A 31/2024-26, <br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2024, j. 35 A 31/2024-26, se ruaí.<br/><br/>II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. 11. 2024, j. OAM-1495/BA-BA07-BA03-PS-2024, se ruaí.<br/><br/>III. }alovaný je povinen nahradit ~alobci náklady Yízení o ~alob a o kasa ní stí~nosti ve výai 12 342 K  do rukou jeho advokáta Mgr. Petra Václavka ve lhot tYiceti dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/>[1] Ve vci jde o zákonnost zajiatní cizince, který o udlení mezinárodní ochrany po~ádal poté, co mu bylo ulo~eno správní vyhoatní a co byl za ú elem jeho výkonu zbaven osobní svobody. Soud zdorazHuje, ~e ministerstvo nesmí pYi stanovení doby prvotního zajiatní dbát jen na to, aby mlo na rozhodování o mezinárodní ochran hodn asu. V úvahu musí vzít také  i spíae pYedevaím  cizincovo základní právo na osobní svobodu, které je tYeba co mo~ná nejvíce aetYit.<br/>[2] Cílem ministerstva proto musí být rozhodnout o ~ádosti o mezinárodní ochranu co nejdYíve, aby cizinec mohl být bu propuatn, nebo donucen vycestovat, a aby tak bylo co nejrychleji ukon eno období, kdy byl zbaven svobody. Takový (urychlený) postup ministerstva lze zajistit pYedevaím stanovením nepYília dlouhé prvotní doby zajiatní a lpním na tom, aby bylo její prodlu~ování odovodnno pádnými argumenty. Rozhodnutí o prvotním zajiatní proto v soudním pYezkumu neobstojí, pokud se ministerstvo odchýlí od své dosavadní praxe a u~ na po átku zajistí cizince na dobu bezdovodn delaí.<br/>[3] Takto dlouhé zajiatní je nezákonné jako celek a správní soudy nemohou rozhodnutí o nm zruait jen v rozsahu ásti doby, na ni~ byl cizinec zajiatn  tedy nemohou stanovenou dobu zajiatní samy zkrátit.<br/>1. Popis vci<br/>[4] }alobce má tureckou státní pYísluanost, ozna uje se za Kurda. Do eské republiky pYicestoval v Yíjnu 2023. Neml cestovní doklad ani vízum, byl tedy zajiatn za ú elem správního vyhoatní  to mu bylo ulo~eno na dobu 3 let spolu s povinností vycestovat do 30 dno od právní moci rozhodnutí o vyhoatní. }alobce v zaYízení pro zajiatní cizinco po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. Jako ~adatel o mezinárodní ochranu byl ~alobce tzv. pYezajiatn, doba zajiatní byla stanovena do dubna 2024. Mezinárodní ochrana ~alobci udlena nebyla, ~alobce vaak její neudlení napadl u soudu. Postavení ~adatele o mezinárodní ochranu tedy ~alobce pozbyl a~ právní mocí zamítavého rozsudku, tj. v srpnu 2024 (v té dob se u~ nenacházel v zaYízení pro zajiatní cizinco). Poté mu b~ela lhota 30 dno (stanovená v rozhodnutí o správním vyhoatní) k tomu, aby opustil území lenských státo EU. }alobce v této lhot z R nevycestoval.<br/>[5] Asi msíc a pol poté, co ml vycestovat, se ~alobce dostavil na policii a po~ádal o vydání potvrzení, ~e v R pobývá oprávnn (tvrzeným dovodem jeho ~ádosti byl plánovaný sHatek). Místo toho byl na míst zajiatn podle zákona o policii ( . 273/2008 Sb.), dva dny poté byl zajiatn (pYi trvání zbavení osobní svobody) podle zákona o pobytu cizinco ( . 326/1999 Sb.), a to na dobu 90 dno od okam~iku zbavení osobní svobody (tj. ode dne zajiatní podle zákona o policii). V zaYízení pro zajiatní cizinco ~alobce opt po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. Proto byl rozhodnutím Ministerstva vnitra tzv. pYezajiatn podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona . 325/1999 Sb., o azylu. <br/>[6] Dobu trvání zajiatní ministerstvo stanovilo na 140 dno. Vyalo z pYedpokladu, ~e o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany bude rozhodnuto do 90 dno (tj. do poloviny standardní zákonem stanovené aestimsí ní lhoty; lze toti~ o ekávat, ~e ~ádost osoby omezené na svobod bude upYednostnna). K této dob ministerstvo pYipo etlo 15 dno, tj. délku lhoty, ve které osoby umístné v zaYízení pro zajiatní cizinco mohou podat ~alobu proti rozhodnutí ve vci mezinárodní ochrany. Dále ministerstvo pYedpokládalo, ~e ~alobce s podáním ~aloby spojí i návrh, aby soud ~alob pYiznal odkladný ú inek; proto k dob trvání zajiatní pYipo etlo dalaích 30 dno  dobu, kterou má soud na rozhodnutí o takovém návrhu  a 5 dalaích dno na doru ení soudního rozhodnutí.<br/>[7] Ministerstvo ve svém rozhodnutí dále zdoraznilo, ~e ~alobce opakovanou ~ádost o mezinárodní ochranu podal opt a~ po umístní do zaYízení pro zajiatní cizinco; svoj azylový pYíbh pYitom zmnil (a ten proto posobí nedovryhodn). Ministerstvo kone n Yeklo, ~e ~alobci nelze namísto zajiatní ulo~it zvláatní opatYení podle § 47 zákona o azylu. }alobce není nikde hláaen k pobytu; adresu své pYítelkyn, u které prý bydlí, si nepamatuje; nemá finan ní prostYedky; a neprojevil ~ádnou snahu dodr~ovat právní pYedpisy. <br/>[8] Rozhodnutí ministerstva napadl ~alobce u Krajského soudu v Plzni. Namítal, ~e jeho zajiatní je nezákonné  ~ádost o mezinárodní ochranu nemo~e být pova~ována za ú elovou jen proto, ~e ji cizinec u iní v zaYízení pro zajiatní cizinco. }alobci se dále nelíbilo, ~e ho ministerstvo nevyslechlo, a nemohlo tak nále~it posoudit, zda zajiatní nelze nahradit jinými opatYeními (ministerstvo vycházelo jen z policejního protokolu o podání vysvtlení). }alobce má pYitom v R pYítelkyni, se kterou ekají dít.<br/>[9] Krajský soud dobu ~alobcova zajiatní zkrátil (rozhodnutí ministerstva zruail v ásti výroku týkající se ur itého  rozmezím dat ur eného  období a ve zbylém rozsahu ~alobu zamítl). Konkrétní asové úseky doby zajiatní spo ívají podle krajského soudu na samostatném skutkovém základu a samostatném právním posouzení, a proto je vedlejaí výrok o stanovení doby trvání zajiatní vnitYn strukturovaný a dlitelný. Doba prvotního zajiatní v délce 110 dno je v souladu s ustálenou judikaturou (rozsudek NSS ze dne 14. 3. 2024, j. 9 Azs 38/2024-50, body 23 a 24), ovaem u~ k ní není mo~né automaticky pYidat dalaích 30 dno ur ených k rozhodování soudu o návrhu na pYiznání odkladného ú inku ~alob (rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2024, j. 9 Azs 187/2024-29, body 24 a 25). Jednak to nelze u init bez zvá~ení toho, zda ~aloba nebude mít odkladný ú inek ze zákona, jednak nelze pYedpokládat, ~e cizinec pYiznání odkladného ú inku navrhne (na pYípadný návrh lze ostatn reagovat prodlou~ením zajiatní). <br/>[10] Proti rozsudku krajského soudu podal ~alobce kasa ní stí~nost (nyní tedy vystupuje jako st~ovatel).<br/>2. Argumenty stran v kasa ním Yízení<br/>[11] St~ovatel se v kasa ní stí~nosti výslovn zabývá její pYijatelností. Tvrdí, ~e NSS dosud neYeail otázku, zda krajský soud mo~e pYi rozhodování o zákonnosti tzv. pYezajiatní cizince zkrátit stanovenou dobu zajiatní. Podle st~ovatele krajský soud nemo~e mnit výrok správního orgánu (nejde tu o moderaci správního trestu). Judikatura NSS, na kterou se krajský soud odvolává (a která se vztahuje k daHovému Yízení), není pro zajiatní cizinco pou~itelná. Jestli~e ministerstvo nezákonn stanovilo dobu trvání zajiatní, stalo se tím rozhodnutí o zajiatní nezákonným jako celek. Dosledkem postupu krajského soudu je trvání zajiatní, které je nezákonné; takový stav poruauje Úmluvu o ochran lidských práv a základních svobod. St~ovatel proto navrhuje, aby NSS zruail jak napadený rozsudek, tak i rozhodnutí ministerstva. <br/>[12] Ministerstvo vnitra ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedlo, ~e krajský soud správn rozhodl tzv. rozsahovým výrokem. V rozsahu konkrétních dob lze toti~ zajiatní zkrátit nebo prodlou~it; jde tedy o jednotlivá rozhodnutí v materiálním smyslu.<br/>3. Právní hodnocení <br/>[13] Ve vcech, v nich~ pYed krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení pYípustnosti kasa ní stí~nosti zabývá otázkou, zda kasa ní stí~nost svým významem podstatn pYesahuje st~ovatelovy zájmy (§ 104a s. Y. s.). Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepYijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, j. 1 Azs 13/2006-39, . 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, j. 9 As 83/2021-28, . 4219/2021 Sb. NSS, body 11 12).<br/>[14] Kasa ní stí~nost je pYijatelná. Krajský soud hrub pochybil pYi výkladu práva, a jeho pochybení mohlo mít (respektive mlo) vliv na výsledek Yízení o ~alob.<br/>[15] Kasa ní stí~nost je proto i dovodná. Krajský soud toti~ rozhodnutí ministerstva nezruail jako celek, a  ml, a namísto toho rozhodl zposobem, jakým mu to právní Yád neumo~Huje.<br/>[16] NSS nejprve shrne obecná východiska posuzování vci, která vyplývají z právních pYedpiso ( ást 3.1) a související judikatury ( ást 3.2). Poté vysvtlí, pro  bylo tYeba rozhodnutí o st~ovatelov zajiatní zruait ( ást 3.3) a pro  ho krajský soud nemohl zruait jen z ásti ( ást 3.4).<br/>3.1 Obecná východiska: právní pYedpisy<br/>[17] Podle Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod má ka~dý právo na svobodu a osobní bezpe nost; nikdo nesmí být zbaven svobody, pokud se tak nestane v souladu s Yízením stanoveným zákonem ( l. 5 odst. 1 Úmluvy). Stejn tak podle Listiny základních práv a svobod je osobní svoboda zaru ena a nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak ne~ z dovodo a zposobem, který stanoví zákon ( l. 8 odst. 1 a 2 Listiny). Kone n také Listina základních práv Evropské unie, která se pou~ije pYi uplatHování unijního práva, stanoví, ~e ka~dý má právo na svobodu a osobní bezpe nost ( l. 6 Listiny EU). <br/>[18] Osobní svobody lze zbavit cizince, který na území R pobývá neoprávnn (respektive o kterém to bylo pravomocn vysloveno), pokud sám dobrovoln nevycestoval. Ú elem takového zásahu do jeho základního práva není cizince trestat, ale jen zajistit, ~e z území R (respektive lenských státo EU a zemí pYidru~ených k Schengenu) skute n vycestuje.<br/>[19] Na unijní úrovni je tato situace Yeaena v tzv. návratové smrnici (smrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, o spole ných normách a postupech v lenských státech pYi navracení neoprávnn pobývajících státních pYísluaníko tYetích zemí). Tato smrnice po ítá s tím, ~e cizinci neoprávnn pobývajícímu na území EU bude vydáno rozhodnutí o navrácení (konstatující neoprávnnost cizincova pobytu a ukládající mu povinnost opustit území, l. 6 smrnice), pYípadn  nevycestuje-li a je-li vydání takového rozhodnutí pYedvídáno vnitrostátním právem  rozhodnutí o vyhoatní (naYizující výkon rozhodnutí o navrácení, l. 8 smrnice). Rozhodnutí o navrácení mo~e a pYípadné rozhodnutí o vyhoatní (zpravidla) musí být spojeno s rozhodnutím o zákazu vstupu (stanovujícím dobu, po kterou cizinec nesmí vstoupit a pobývat na území lenských státo, l. 11 smrnice). Cizince, o jeho~ navrácení alespoH probíhá Yízení, lze podle smrnice za ur itých podmínek zajistit (zbavit osobní svobody) za ú elem pYípravy návratu nebo výkonu vyhoatní. Zajiatní musí trvat co nejkrataí dobu (a jen dokud jsou s nále~itou pe livostí inny úkony smYující k vyhoatní), musí být v pYimYených asových odstupech pYezkoumáváno (z moci úYední i na ~ádost cizince), musí podléhat soudnímu pYezkumu, a je-li podle soudu nezákonné, musí být okam~it ukon eno. Zajiatní podle návratové smrnice nesmí trvat déle ne~ aest msíco, o nanejvýa dalaích dvanáct msíco mo~e být prodlou~eno jen pYi nedostate né spolupráci cizince i tYetích zemí ( l. 15 smrnice).<br/>[20] V eském právu je návratová smrnice provedena (pYedevaím) zákonem . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území eské republiky. Podle tohoto zákona lze cizinci ulo~it správní vyhoatní, tj. ukon it jeho pobyt na území R a sou asn mu stanovit dobu k vycestování (z území lenských státo EU a zemí pYidru~ených k Schengenu) a dobu, po kterou se na toto území nesmí vrátit (§ 118 zákona). Jde tedy  v unijní terminologii  o rozhodnutí o navrácení spojené s rozhodnutím o zákazu vstupu. Cizince staraího 15 let, jemu~ bylo doru eno oznámení o zahájení Yízení o správním vyhoatní anebo o jeho~ správním vyhoatní u~ bylo pravomocn rozhodnuto, lze za ur itých podmínek zajistit (§ 124 zákona). Policie v rozhodnutí o zajiatní stanoví dobu trvání zajiatní; prvotn stanovenou dobu zajiatní lze za ur itých podmínek dalaím(i) rozhodnutím(i) prodlou~it. Po celou dobu zajiatní musí policie zkoumat, zda dovody zajiatní trvají, a bezodkladn rozhodovat o pYípadných (po ur itém ase podávaných) ~ádostech cizince o propuatní (§ 126 zákona). Rozhodnutí o zajiatní, rozhodnutí o prodlou~ení doby trvání zajiatní i rozhodnutí o nepropuatní ze (zajiaeovacího) zaYízení podléhají soudnímu pYezkumu; pokud správní soud napadené rozhodnutí zruaí, zajiatní musí být bez zbyte ného odkladu ukon eno [§ 127 odst. 1 písm. b) zákona]. Zajiatní nesmí trvat déle ne~ 180 dno od okam~iku omezení osobní svobody (pYesnji Ye eno zbavení osobní svobody ve smyslu l. 5 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2013, j. 7 Azs 19/2013-38, . 2971/2014 Sb. NSS). Zajiatní lze prodlou~it o nanejvýa dalaích 365 dno, a to pYi nedostate né spolupráci cizince (§ 125 odst. 1 a~ 3 zákona).<br/>[21] Cizinec, který v R po~ádal o udlení mezinárodní ochrany, tu pobývá oprávnn, a to a~ do pYípadného negativního rozhodnutí o jeho ~ádosti (respektive a~ do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nejsou-li jeho ú inky odlo~eny). PYesto lze i takového (v R prozatímn oprávnn pobývajícího) cizince zbavit osobní svobody. Ú elem takového zásahu do cizincova základního práva není cizince trestat za podání ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany. Jeho ú elem mo~e být (mimo jiné) zajistit, ~e cizinec, který ~ádostí o mezinárodní ochranu jen oddaluje výkon své povinnosti vycestovat z území R (respektive lenských státo EU a zemí pYidru~ených k Schengenu), pozdji skute n vycestuje. <br/>[22] Na unijní úrovni je tato situace Yeaena v tzv. procedurální smrnici (smrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU, o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany) a v tzv. pYijímací smrnici (smrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU, kterou se stanoví normy pro pYijímání ~adatelo o mezinárodní ochranu). Podle procedurální smrnice mo~e cizinec, který po~ádal o mezinárodní ochranu, setrvat na území lenského státu v zásad a~ do rozhodnutí o jeho ~ádosti, a za ur itých okolností jeat i po dobu soudního pYezkumu tohoto rozhodnutí ( l. 9 a l. 46 procedurální smrnice). Smrnice také stanoví, jak dlouho mo~e rozhodování o ~ádosti trvat ( l. 31 procedurální smrnice). Podle pYijímací smrnice má ~adatel o mezinárodní ochranu právo se voln pohybovat na ( ásti) území lenského státu ( l. 7 pYijímací smrnice); toto jeho právo vaak lze za ur itých podmínek omezit a jej samotného zajistit. }adatel mo~e být zajiatn mimo jiné tehdy, byl-li u~ zajiatn podle návratové smrnice a existují-li dolo~itelné oprávnné dovody se domnívat, ~e ~ádá o mezinárodní ochranu jen proto, aby pozdr~el nebo zmaYil výkon rozhodnutí o navrácení [ l. 8 odst. 3 písm. d) pYijímací smrnice]. }adatel musí být zajiatn jen po co nejkrataí dobu (a jen dokud pYetrvávají dovody zajiatní a dokud jsou související správní Yízení vedena s nále~itou pé í), zajiatní musí být v pYimYených asových odstupech pYezkoumáváno soudem (z moci úYední i na ~ádost cizince), a je-li zajiatní podle soudu nezákonné, ~adatel musí být okam~it propuatn ( l. 9 pYijímací smrnice).<br/>[23] V eském právu jsou procedurální a pYijímací smrnice provedeny (pYedevaím) zákonem . 325/1999 Sb., o azylu. Podle tohoto zákona mo~e ministerstvo v pYípad nutnosti a za ur itých dalaích podmínek rozhodnout o zajiatní ~adatele o udlení mezinárodní ochrany, podal-li ~ádost o udlení mezinárodní ochrany v zaYízení pro zajiatní cizinco a existují-li oprávnné dovody se domnívat, ~e tak u inil jen s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoatní nebo ho pozdr~et, mimo jiné proto, ~e o udlení mezinárodní ochrany mohl po~ádat dYíve [§ 46a odst. 1 písm. e) zákona]. Ministerstvo v rozhodnutí o zajiatní stanoví dobu trvání zajiatní; prvotn stanovenou dobu zajiatní lze dalaím(i) rozhodnutím(i) prodlou~it. Po dobu platnosti rozhodnutí o zajiatní ( i o prodlou~ení doby jeho trvání) ministerstvo zkoumá, zda dovody zajiatní trvají, a rozhoduje o pYípadných (po ur itém ase podávaných) ~ádostech cizince o propuatní (§ 46a odst. 10 zákona). Rozhodnutí o zajiatní, rozhodnutí o prodlou~ení doby trvání zajiatní i rozhodnutí o nepropuatní ze (zajiaeovacího) zaYízení podléhají soudnímu pYezkumu (§ 46a odst. 7 zákona); pokud správní soud napadené rozhodnutí zruaí, zajiatní musí být bez zbyte ného odkladu a bez rozhodnutí ukon eno [§ 46a odst. 13 písm. c) zákona]. Zajiatní musí být ukon eno také tehdy, uplynula-li lhota stanovená v rozhodnutí o zajiatní nebo o prodlou~ení zajiatní [§ 46a odst. 13 písm. b) zákona]. Doba trvání zajiatní mo~e být stanovena nejdéle na celkem 180 dno (§ 46a odst. 5 zákona).<br/>[24] Vztah mezi zajiatním podle zákona o pobytu cizinco (pobytovým zajiatním) a zajiatním podle zákona o azylu (azylovým zajiatním) je podle právní úpravy následující. Cizince, který v dob pobytového zajiatní po~ádal o udlení mezinárodní ochrany, lze ponechat v re~imu pobytového zajiatní, jen nerozhodlo-li ministerstvo o azylovém zajiatní a jsou-li pro takový postup splnny podmínky; policie v takovém pYípad vydá nové rozhodnutí o pobytovém zajiatní (§ 124 odst. 4 zákona o pobytu cizinco). Ministerstvo o azylovém zajiatní cizince, který po~ádal o udlení mezinárodní ochrany v dob trvání pobytového zajiatní, rozhoduje do pti pracovních dno od podání cizincovy ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany; k uplynulé dob pobytového zajiatní se pYitom nepYihlí~í (§ 46a odst. 4 zákona o azylu). Rozhodnutím ministerstva o azylovém zajiatní je ukon eno pobytové zajiatní [§ 127 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinco].<br/>[25] V azylovém zajiatní mo~e být jen cizinec v postavení ~adatele o mezinárodní ochranu. Pokud je mu mezinárodní ochrana udlena, je azylové zajiatní ukon eno a pobytové zajiatní nepYichází v úvahu, proto~e cizinec na území R pobývá oprávnn. Pokud cizinec mezinárodní ochranu nezíská, pova~uje se za ~adatele (osobu azylov zajistitelnou) a~ do okam~iku, kdy ministerstvo zjistí, zda byla proti rozhodnutí ve vci mezinárodní ochrany podána ~aloba, nastaneli tento okam~ik nejpozdji do 10 dno po uplynutí lhoty pro podání takové ~aloby. Cizinec se za azylov zajistitelného dále pova~uje jeat 5 dno po rozhodnutí soudu o ~alob, která mla automatický odkladný ú inek, pYípadn po rozhodnutí o nepYiznání odkladného ú inku ~alob, která jej automaticky nemla. Tato doba slou~í k tomu, aby policie rozhodla o pobytovém zajiatní (§ 46a odst. 15 zákona o azylu). K uplynulé dob azylového zajiatní pYitom policie nepYihlí~í (§ 125 odst. 5 zákona o pobytu cizinco); pYihlí~í vaak k uplynulé dob pYedchozího pobytového zajiatní (pYi nepYeruaeném zbavení osobní svobody se doby zajiatní na základ odlianých právních re~imo s ítají oddlen). Oznámením rozhodnutí o pobytovém zajiatní se pak ruaí rozhodnutí o azylovém zajiatní (§ 46a odst. 11 zákona o azylu). <br/>3.2 Obecná východiska: judikatura<br/>[26] Evropský soud pro lidská práva ve svých rozhodnutích pYipomíná, ~e l. 5 Úmluvy zaru uje fyzickou svobodu jednotlivce a ~e jeho zámrem je zajistit, aby nikdo nebyl této svobody zbaven svévoln. Jakékoli zbavení osobní svobody tedy musí spadat pod jednu z výjimek vyjmenovaných v Úmluv [v l. 5 odst. 1 písm. a) a~ f)] a musí být v souladu s vnitrostátními právními pYedpisy; ty nadto nemohou ponechávat prostor pro svévoli, a proto musejí být jasné (pYesné, srozumitelné) a pYedvídatelné (napYíklad rozsudek velkého senátu ze dne 21. 10. 2013, . 42750/09, Del Río Prada proti `panlsku, bod 125). <br/>[27] Na situaci cizinco, kteYí byli zbaveni osobní svobody za ú elem nuceného vycestování ze zem, se vztahuje l. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy  podle nj lze svobody zbavit osobu, proti které jsou podnikány kroky s cílem ji vyhostit. Nesta í tedy, ~e Yízení související s vyhoatním cizince formáln probíhá; musí být také vedeno s nále~itou pé í (nesmí být nepYimYen dlouhé), tj. pYísluané orgány v Yízení musejí vyvíjet ur itou aktivitu (rozsudek velkého senátu ze dne 15. 11. 1996, . 22414/93, Chahal proti Spojenému království, body 112 a 113). Ze zmínného ustanovení Úmluvy nevyplývá po~adavek, aby vnitrostátní právo stanovilo maximální dobu zajiatní cizinco; pokud vaak vnitrostátní právo takové asové omezení obsahuje, jeho neospravedlnné nedodr~ení v zásad vede k poruaení Úmluvy (rozsudek ze dne 10. 5. 2007, . 199/05, John proti Xecku, body 30 a 35). Poruaením Úmluvy pak je i to, pokud zákonnost (pYimYenost) zajiatní cizince nepodléhá pravidelnému soudnímu pYezkumu v dostate n krátkých asových rozestupech. Tyto rozestupy nemusejí být tak krátké, jako je tomu u osob dr~ených ve vazb, zároveH ale nesmjí být tak dlouhé, jako je tomu u odsouzených i duaevn nemocných; v souladu s po~adavky Úmluvy se zdá být soudní pYezkum zajiatní cizinco v intervalu dvou a~ tyY msíco (rozsudek ze dne 2. 10. 2012, . 14743/11, Abdulkhakov proti Rusku, bod 214). <br/>[28] Soudní dvor Evropské unie zdorazHuje, ~e soudní pYezkum zajiatní podle návratové i pYijímací smrnice musí mít  ve zkratce Ye eno  povahu ex nunc pYezkumu provádného ex offo. Zajiatný cizinec musí být okam~it propuatn, nejen pokud podmínky pro jeho zajiatní nebyly splnny v dob rozhodnutí o zajiatní, ale také pokud nejsou splnny v dob soudního pYezkumu (rozsudek velkého senátu Soudního dvora ve spojených vcech C-704/20 a C-39/21, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid, bod 79). Ani v lenských státech, kde o zajiatní nejprve rozhodují správní orgány, pYitom soudní pYezkum nemo~e být omezen tím, jak spor vymezili ú astníci Yízení. Soud musí pYezkoumat splnní i tch podmínek zákonnosti zajiatní, jejich~ nesplnní se cizinec nedovolával, a to na základ skute ností obsa~ených ve spise (tentý~ rozsudek, body 89 a 92).<br/>[29] Soudní dvor dále pYipomnl, ~e pYijímací smrnice nestanoví ~ádnou lhotu, po jejím~ uplynutí by lenské státy musely ukon it zajiatní ~adatele o mezinárodní ochranu. Ze smrnice tedy nevyplývá, ~e by maximální doba trvání zajiatní musela být stanovena ve vnitrostátním právu. }adatel o mezinárodní ochranu vaak musí mít ú inné procesní záruky, které umo~Hují jeho zajiatní ukon it, pYestane-li být nezbytné nebo pYimYené vzhledem ke sledovanému cíli (rozsudek velkého senátu Soudního dvora ve spojených vcech C-924/19 a C-925/19, FMS a dalaí, body 263 a~ 266).<br/>[30] eská právní úprava maximální dobu azylového zajiatní stanoví, a to na 180 dno. DYíve (pYed 1. 7. 2023) byla tato doba krataí  azylové zajiatní mohlo trvat nejvýae 120 dno. Zákonodárce k jejímu prodlou~ení pYistoupil s úmyslem zabránit situacím, kdy je cizinec propuatn na území, ani~ se stihlo dokon it azylové Yízení. PYipustil pYitom, ~e jinou variantou by bylo razantní zkrácení lhot pro vaechny instance; to ale v sou asném systémovém nastavení zatím nepova~oval za mo~né (srov. dovodovou zprávu k novele . 173/2023 Sb.). NSS vaak upozornil, ~e dosledkem novely nemo~e být bezdovodný odklon od správní praxe týkající se délky prvotního zajiatní. Ministerstvo sice nov mo~e  je-li to skute n tYeba  dobu zajiatní prodlu~ovat a~ na celkových 180 dno; to ale neznamená, ~e mo~e dobu trvání azylového zajiatní stanovit delaí u~ v prvním rozhodnutí o zajiatní. Jinak Ye eno, pokud ministerstvo dosud po ítalo s posouzením ~ádosti o mezinárodní ochranu v ur itém ase, nemo~e nov automaticky po ítat s tím, ~e toto rozhodování potrvá déle. Právní úprava se toti~ zmnila jen ve vztahu k maximální dob zajiatní, nikoli ve vztahu ke lhotám i k procesu rozhodování o mezinárodní ochran (rozsudky ze dne 14. 3. 2024, j. 9 Azs 38/202450, bod 28; ze dne 24. 10. 2024, j. 9 Azs 187/202429, bod 25; a ze dne 4. 12. 2024, j. 1 Azs 254/2024-45, bod 15). Zákon tedy ministerstvu na jednu stranu dává prostor k uvá~ení a ke stanovení doby zajiatní. Na druhou stranu je vaak tYeba, aby ministerstvo svou úvahu ohledn doby trvání zajiatní nále~it odovodnilo; jen tak bude soud pYípadn moci pYezkoumat, zda ministerstvo svého správního uvá~ení nezneu~ilo i nepYekro ilo jeho meze (rozsudek ze dne 5. 3. 2014, j. 3 Azs 24/2013-42).<br/>[31] NSS také zdoraznil, ~e v pYípad cizince, který po~ádal o udlení mezinárodní ochrany v dob trvání pobytového zajiatní pravdpodobn s cílem vyhnout se výkonu správního vyhoatní, je ú el azylového zajiatní z povahy vci provázán s délkou Yízení o mezinárodní ochran; cizince proto nelze zajistit na dobu krataí, ne~ je doba Yízení o mezinárodní ochran (rozsudek ze dne 23. 1. 2019, j. 1 Azs 363/2017-38, bod 41). ZároveH ale platí, ~e pokud Yízení o mezinárodní ochran trvá pYília dlouho  dokonce pYekra uje zákonné limity  stává se zbavení osobní svobody cizince nepYimYeným (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 652/22, bod 38). Je proto zásadní, aby byl v nále~itých asových rozestupech umo~nn soudní pYezkum zákonnosti zajiatní a aby se cizinci v pravidelných intervalech dostalo odpovdi na to, zda dovody, pro které byl zbaven osobní svobody, stále trvají (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 12/19 ze dne 19. 7. 2022, bod 79).<br/>3.3 St~ovatelovo zajiatní bylo nezákonné<br/>[32] Ministerstvo st~ovatele zajistilo, proto~e podal ~ádost o udlení mezinárodní ochrany v zaYízení pro zajiatní cizinco  o udlení mezinárodní ochrany pYitom mohl po~ádat (a také u~ neúspan po~ádal) dYíve  a proto~e existovaly oprávnné dovody se domnívat, ~e o udlení mezinárodní ochrany po~ádal jen proto, aby se vyhnul hrozícímu výkonu vyhoatní nebo ho pozdr~el. Za takové oprávnné dovody ministerstvo ozna ilo to, ~e st~ovatel je v R delaí dobu, pYesto o udlení mezinárodní ochrany v~dy (dvakrát) usiloval a~ poté, co mu hrozilo vyhoatní, respektive co byl za ú elem výkonu vyhoatní zajiatn. Ministerstvo tedy st~ovatele zajistilo v souladu se zákonem o azylu a z dovodu, který tento zákon (respektive pYijímací smrnice) výslovn pYedpokládá [§ 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, l. 8 odst. 3 písm. d) pYijímací smrnice]. <br/>[33] Ministerstvo také zvá~ilo, zda jsou splnny zákonné podmínky zajiatní, tedy zejména zda lze st~ovateli namísto zajiatní ulo~it jinou povinnost, která by mén zasahovala do jeho práv, ale která by sou asn vedla k naplnní sledovaného ú elu  st~ovatelov dosa~itelnosti v pYípad, ~e by mu mezinárodní ochrana nebyla udlena a st~ovatele by bylo tYeba donutit k vycestování. NSS nehodnotí, zda ministerstvo své úvahy v tomto smru Yádn odovodnilo, respektive zda dostate n vysvtlilo, pro  st~ovateli nelze ulo~it mírnjaí opatYení. Rozhodnutí ministerstva toti~ neobstojí u~ z jiného dovodu  k tomu dále.<br/>[34] Ministerstvo poté, co dosplo k závru, ~e st~ovatele je mo~né a nutné zajistit, pYistoupilo ke stanovení délky trvání zajiatní. Stanovilo ji na celkem 140 dno. Svou úvahu vedoucí ke stanovení práv této doby ministerstvo zalo~ilo na pYedpokládaném procesním vývoji vci. Ministerstvo o ekávalo, ~e o st~ovatelov mezinárodní ochran rozhodne v polovin zákonné lhoty; dále nevylou ilo, ~e se st~ovatel proti negativnímu rozhodnutí bude bránit ~alobou, ~e tato ~aloba nebude mít automatický odkladný ú inek, ~e st~ovatel navrhne, aby soud ~alob odkladný ú inek pYiznal, a ~e soud o tomto návrhu rozhodne v nejzazaím mo~ném termínu.<br/>[35] Ministerstvo tedy st~ovatele  pro jistotu zajistilo na dobu natolik dlouhou, aby (u~ dopYedu) pokryla vaechny tyto procesní eventuality. Jinak Ye eno, svou úvahu ohledn délky trvání zajiatní zalo~ilo ministerstvo zejména na potYeb nepropustit st~ovatele pYed asn a zaru it jeho dostupnost pro pYípad, ~e bude namíst donutit ho vycestovat. Otázkou  na kterou NSS odpovídá záporn (podrobnji dále)  je, zda ministerstvo vzalo v úvahu jiné hledisko vyplývající z ústavního poYádku, tj. nutnost co nejvíce aetYit st~ovatelovo základní právo na osobní svobodu. <br/>[36] NSS pYipomíná, ~e zákon o azylu neYíká, jak pYesn má ministerstvo stanovit dobu trvání zajiatní, respektive k jakým skute nostem má pYi stanovení doby trvání zajiatní pYihlí~et (zákon nevyjmenovává ~ádná hlediska). Zákon o azylu mluví jen o maximální celkové dob zajiatní. Ani unijní legislativa neupYesHuje, jak se má stanovit délka doby zajiatní takového ~adatele o mezinárodní ochranu, který o její udlení patrn po~ádal jen ve snaze vyhnout se nucenému vycestování. PYijímací smrnice ostatn ani nevy~aduje, aby rozhodnutí o zajiatní zahrnovalo ur ení konkrétní doby trvání zajiatní ve dnech. Smrnice vy~aduje  jen to, aby dot ený cizinec  patrn ú elov ~ádající o mezinárodní ochranu  byl zajiatn po co nejkrataí dobu, jen dokud dovody zajiatní pYetrvávají (cizinci stále hrozí, ~e bude donucen vycestovat) a dokud jsou související správní Yízení vedena s nále~itou pé í (dokud je bez zbyte ných prodlev vedeno Yízení o mezinárodní ochran).<br/>[37] Hlediska, která je tYeba vzít v úvahu pYi stanovování prvotní doby trvání zajiatní, ovaem vyplývají z ú elu azylového zajiatní a významu základního práva na osobní svobodu. PYihlédnout je potYeba k tomu, ~e:<br/>- ú elem zajiatní cizince, který ~ádostí o mezinárodní ochranu pravdpodobn jen oddaluje výkon své povinnosti vycestovat z území, je zajistit jeho dostupnost pro pYípad, ~e by mezinárodní ochranu (tj. oprávnní k pobytu) nezískal. Tento ú el by byl zmaYen, pokud by se cizinci podaYilo ~ádostí o mezinárodní ochranu dosáhnout propuatní na území, tj. pokud by zajiatní skon ilo dYíve ne~ Yízení o mezinárodní ochran;<br/>- nikdo nesmí být svévoln zbaven osobní svobody. B~ící Yízení, která jsou dovodem cizincova zajiatní, nesmjí být svévoln prodlu~ována; naopak musejí být vedena s nále~itou pé í. Pokud nejsou, nelze cizince dále svobody zbavovat.<br/>Na jednu stranu je tedy tYeba prvotní dobu azylového zajiatní stanovit dostate n dlouhou, aby se pYedealo potYeb ji opakovan prodlu~ovat kvoli b~ícímu Yízení o mezinárodní ochran. Na druhou stranu je vaak tYeba prvotní dobu azylového zajiatní stanovit dostate n krátkou, aby se pYedealo mo~nosti, ~e poslou~í ke svévolnému prodlu~ování Yízení o mezinárodní ochran. Bye jsou tyto dva po~adavky do ur ité míry protichodné, ministerstvo musí uvá~it oba sou asn a nesmí svou úvahu o dob trvání zajiatní zalo~it jen na jednom z nich.<br/>[38] Mohlo by se zdát, ~e otázka stanovení prvotní doby trvání azylového zajiatní není nijak zásadní. Bez ohledu na to, na jak dlouho ministerstvo cizince do budoucna zajistí, je toti~ cizinec neprodlen propuatn, jakmile získá mezinárodní ochranu, pYípadn je opt tzv. pYezajiatn  tentokrát do re~imu pobytového zajiatní  jakmile mezinárodní ochranu nezíská (a je najisto postaveno, ~e dopad tohoto rozhodnutí nebude v dosledku ~aloby odlo~en), pYípadn jakmile soud zamítne jeho ~alobu proti takovému rozhodnutí. Navíc si cizinec mo~e (pYi dodr~ení ur itých lhot) v probhu zajiatní po~ádat o propuatní a jeho nepropuatní podléhá soudnímu pYezkumu. Uplynutí doby zajiatní tedy není jedinou okolností, která vede k propuatní cizince. Zdánliv tedy nemo~e být problematické, ~e ministerstvo dobu trvání zajiatní stanoví jako pYília dlouhou: tuto dobu lze pYece v jejím probhu zkrátit jak z iniciativy ministerstva (urychlen rozhodujícího o mezinárodní ochran), tak z iniciativy cizince (v pYípad jeho úspané ~ádosti o propuatní i o soudní pYezkum rozhodnutí o nepropuatní).<br/>[39] Z ásti tomu tak je. Dole~itjaí ne~ doba, na kterou bylo zajiatní na po átku stanoveno, je  zvláat z pohledu zajiatného cizince  doba, po kterou zajiatní skute n probíhá. Dole~itjaí ne~ posuzovat, zda byla doba zajiatní do budoucna stanovena vhodn, je proto pYezkoumávat aktuální opodstatnnost zajiatní. Do budoucna toti~ nelze zaru it, ~e související správní Yízení (tj. Yízení o mezinárodní ochran) bude v ka~dém okam~iku vedeno s nále~itou pé í (srov. [22]  po~adavky pYijímací smrnice), a je proto zásadní, aby tato skute nost mohla být provYována v probhu zajiatní.<br/>[40] ZároveH vaak  navzdory mo~nosti azylové zajiatní ukon it pYed uplynutím doby, na kterou bylo stanoveno  je zásadní i samotná prvotní doba, na kterou je cizinec zajiatn. Práv ona ur uje, kdy nejpozdji se ministerstvo bude muset zabývat tím, zda je Yízení o mezinárodní ochran vedeno s nále~itou pé í, a zda je tak namíst cizince nadále zbavovat osobní svobody. PYília dlouhá prvotní doba azylového zajiatní tak otevírá prostor pro jeho nezákonnost v dosledku chybjícího tlaku na urychlené rozhodování o mezinárodní ochran.<br/>[41] Kone n je tYeba zodpovdt otázku, jaká prvotní doba azylového zajiatní u~ je pYília dlouhá, tj. natolik dlouhá, ~e pYi jejím stanovení zjevn nebyla uvá~ena potYeba pYedcházet svévolnému zbavení osobní svobody. NSS zdorazHuje, ~e tuto dobu nelze stanovit ploan ( i pro ur itý okruh cizinco). To proto, ~e ka~dý pYípad azylového zajiatní cizince je jedine ný a jeat neexcesivní dobu trvání zajiatní je nutné stanovit a~ ve vztahu ke konkrétnímu zajiaeovanému cizinci. ZároveH je tYeba ministerstvu ponechat prostor pro nezprostYedkované posouzení individuálních okolností vci a zasáhnout skute n jen tehdy, pokud bude prvotní doba azylového zajiatní excesivní. Za pYília dlouhou prvotní dobu azylového zajiatní lze ovaem v~dy ozna it dobu, která se bezdovodn odchyluje od dosavadní správní praxe, respektive je zYeteln delaí  práv taková doba toti~ byla zjevn stanovena, ani~ ministerstvo vzalo v úvahu nutnost pYedcházet svévoli pYi zbavení osobní svobody.<br/>[42] V nynjaí vci byl st~ovatel zajiatn na 140 dní. Ministerstvo pYitom dYíve (za stejné právní úpravy lhot i procesu rozhodování o mezinárodní ochran) cizince zajiaeovalo jen na 110 dní (srov. [30]) a odklon od své vlastní praxe nov odovodnilo jen úvahami o mo~ném procesním vývoji, tedy snahou pYedejít zmaYení ú elu zajiatní v dosledku pYed asného propuatní st~ovatele. Neuvá~ilo vaak, ~e ve vci alo o st~ovatelovu osobní svobodu, ~e bylo nutné aetYit st~ovatelovo právo na to, aby jí nebyl svévoln zbaven, a ~e bylo tedy tYeba zajistit, aby se ministerstvo v pYimYené dob zabývalo tím, zda je Yízení o mezinárodní ochran vedeno s nále~itou pé í.<br/>[43] Z tohoto dovodu ml krajský soud rozhodnutí ministerstva zruait. Krajský soud ho (z ásti  k tomu dále) zruail, a to pro nepYezkoumatelnost. Odkázal pYitom zejména na rozsudek NSS ve vci 9 Azs 187/2024; podle nj nelze k b~n stanovované prvotní dob azylového zajiatní pYidat dalaích 30 dno jen proto, ~e by cizinec mohl navrhnout, aby soud jeho ~alob proti negativnímu rozhodnutí ve vci mezinárodní ochrany pYiznal odkladný ú inek  a soudu by rozhodování o tomto návrhu mohlo trvat práv onch 30 dno. NSS tehdy zdoraznil, ~e prodlou~ení prvotní doby zajiatní oproti pYedchozí praxi volá po nále~itém odovodnní  a odovodní-li ministerstvo dobu trvání zajiatní jen práv shrnutými argumenty, je jeho rozhodnutí nepYezkoumatelné. V nynjaí vci NSS na dYívjaích závrech devátého senátu staví a jeat více zdorazHuje, ~e stanovení ur ité prvotní doby azylového zajiatní nelze odovodnit jakýmikoli úvahami, ale ~e je tYeba uvá~it zejména potYebu neumo~nit svévolné (nepYimYen dlouhé) zajiatní cizince spolu se snahou nezmaYit ú el zajiatní v dosledku pYed asného propuatní cizince. Pokud ministerstvo ur itou dobu prvotního zajiatní stanoví, ani~ by ob tato hlediska do své úvahy a jejího odovodnní promítlo, vydá rozhodnutí snad pYezkoumatelné, ale jist ne zákonné.<br/>3.4 Krajský soud nemohl stanovit jinou (krataí) dobu trvání st~ovatelova zajiatní<br/>[44] Krajský soud dospl ke správnému závru, ~e prvotní doba azylového zajiatní v délce 140 dno je pYília dlouhá. Ovaem místo aby rozhodnutí ministerstva zruail, rozhodl se krajský soud dobu st~ovatelova zajiatní zkrátit.<br/>[45] Takový postup ale není mo~ný. NepYedvídá ho ani eské, ani unijní pYímo pou~itelné právo. PYijímací smrnice vy~aduje jen to, aby soudy rozhodovaly o zákonnosti zajiatní, nikoli o dob jeho trvání. Zákon o azylu jednozna n stanoví, ~e o dob trvání zajiatní rozhoduje ministerstvo. Podle soudního Yádu správního mo~e soud zmírnit nepYimYen pYísný trest ulo~ený za správní delikt (§ 78 odst. 2 s. Y. s.); zajiatní ~adatele o udlení mezinárodní ochrany vaak není trestem a podání ~ádosti o mezinárodní ochranu s cílem znemo~nit (alespoH na as) výkon správního vyhoatní není správním deliktem. <br/>[46] S krajským soudem lze souhlasit v tom, ~e soudní Yád správní v zásad pYipouatí, aby soud rozhodl o jednotlivých ástech napadeného rozhodnutí odlian (srov. § 76 odst. 2 s. Y. s.). Základním pYedpokladem pro mo~nost nalo~it odlian s ástmi rozhodnutí, které z formálního hlediska tvoYí jeden celek, je skute nost, ~e se jedno formální rozhodnutí skládá ze dvou i více materiálních rozhodnutí. Rozhodnutí v materiálním smyslu je pYitom projev správního orgánu, který v ur ité vci zakládá, mní nebo ruaí práva anebo povinnosti jmenovit ur ené osoby nebo v ur ité vci prohlaauje, ~e taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v pYípadech stanovených zákonem rozhoduje o procesních otázkách (rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2008, j. 2 As 45/2008-60). Tento pYedpoklad je splnn napYíklad za situace, kdy správní orgán vydá formáln jedno rozhodnutí o odvolání proti nkolika platebním výmrom (rozsudky NSS ze dne 20. 9. 2022, j. 4 Afs 306/2020, a ze dne 20. 6. 2024, j. 10 Afs 59/2023-38) i o vin a pokut za nkolik pYestupko (2 As 45/2008). Práv na situace (rozsudky) uvedené v pYedchozí vt krajský soud odkázal. St~ovatelova vc s nimi vaak není v podstatném ohledu srovnatelná. Ministerstvo toti~ st~ovateli nestanovilo nkolik povinností, ale povinnost jednu  zostat v zaYízení pro zajiatní cizinco. Stanovením doby trvání zajiatní ministerstvo pak jen ur ilo, jak (dlouho) má st~ovatel tuto svou povinnost plnit.<br/>[47] NSS rozumí obav krajského soudu, ~e v dosledku zruaení rozhodnutí o zajiatní bude st~ovatel propuatn jeat pYed ukon ením Yízení o jeho ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany; a pokud se ~ádostí neuspje, bude výkon rozhodnutí o jeho správním vyhoatní problematický, proto~e místo st~ovatelova pobytu zostane neznámé. Ani pod dojmem této obavy vaak soud nemo~e rozhodovat zposobem, jakým mu to právní Yád neumo~Huje.<br/>4. Závr<br/>[48] Ministerstvo st~ovatele zajistilo (podle zákona o azylu), ani~ vhodn odovodnilo, pro  se pYi stanovení prvotní doby zajiatní odchýlilo od své dosavadní praxe. Délka stanovené doby trvání zajiatní svd ila o tom, ~e ministerstvo pYi svém rozhodování neuvá~ilo ústavnprávní pYíkaz co nejvíce aetYit st~ovatelova základní práva a neumo~nit, aby byl st~ovatel zbaven osobní svobody svévoln. Rozhodnutí ministerstva proto bylo tYeba zruait.<br/>[49] Krajský soud to neudlal a namísto toho rozhodl zposobem, jakým to právní Yád neumo~Huje  zkrátil dobu st~ovatelova zajiatní. Proto NSS rozsudek krajského soudu zruail.<br/>[50] NSS zruail také rozhodnutí ministerstva, proto~e krajskému soudu by stejn nezbylo ne~ ho zruait a proto~e st~ovatele je v souladu s pYijímací smrnicí nutné propustit neprodlen poté, co soud shledá jeho zajiatní nezákonným ( l. 9 odst. 3 pYijímací smrnice). NSS proto ani nevyslovil, ~e se vc vrací ministerstvu k dalaímu Yízení (jak to pYedpokládá § 78 odst. 4 s. Y. s.), neboe neexistuje Yízení, ve kterém by ministerstvo mohlo pokra ovat (srov. rozsudek NSS ze dne 1. 11. 2012, j. 9 As 111/2012-34, . 2757/2013 Sb. NSS). Povinnost propustit st~ovatele tedy vzniká vyhláaením rozsudku NSS [§ 46a odst. 13 písm. c) zákona o azylu].<br/>[51] PYi zruaení nejen soudního, ale i správního rozhodnutí je NSS povinen rozhodnout krom náklado Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení pYed krajským soudem. Náklady Yízení o ~alob a náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí v tomto pYípad jeden celek a NSS rozhodne o jejich náhrad jediným výrokem. PYi rozhodování o náhrad náklado Yízení vychází soudní Yád správní z celkového úspchu ve vci, který zde pYísluaí st~ovateli.<br/>[52] St~ovatel tak dostane celkovou náhradu náklado Yízení ve výai 12 342 K  tvoYenou tmito ástkami:<br/>- odmnou advokátovi za zastupování v Yízení o ~alob, tj. za dva úkony právní slu~by (pYevzetí vci, ~aloba). Odmna podle vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znní ú inném pYed 1. 1. 2025 iní 2 x 3 100 K  [§ 7 bod 5; § 9 odst. 4 písm. d); § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Ke ka~dému ze dvou úkono právní slu~by je tYeba pYipo íst 300 K  pauaální náhrady hotových výdajo podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. To dohromady iní 6 800 K . <br/>- odmnou advokátovi za zastupování v Yízení o kasa ní stí~nosti, tj. za jeden úkon právní slu~by (kasa ní stí~nost). Odmna iní 3 100 K , náhrada hotových výdajo 300 K , dohromady 3 400 K .<br/>- ástkou DPH ve výai 21 % z vypo tené odmny a pauaálních náhrad (10 200 K ), kterou je advokát coby plátce DPH povinen odvést; ta iní 2 142 K .<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn dne 20. února 2025<br/>Michaela Bej ková <br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>