<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 A 65/2024- 37 - text</title> </head> <body> ÿþ11 52 A 65/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem DvoYákem v právní vci<br/>~alobce: M. J.<br/> <br/>zastoupený advokátem Mgr. Filipem Petráaem<br/>sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1<br/>proti <br/>~alovanému: Krajský úYad Pardubického kraje <br/>sídlem Komenského námstí 125, 532 11 Pardubice <br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 15. 10. 2024, .j. KUPA-19117/2024-2, sp. zn. KUPA-19117/2024 ODSH OD,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. }alobce se v asnou ~alobou domáhal soudního pYezkumu v záhlaví tohoto rozsudku ozna eného rozhodnutí ~alovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Mstského úYadu Holice ze dne 28. 8. 2024, .j. MUHO/21767/2024, jím~ byl ~alobce uznán vinným ze spáchání pYestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, neboe ml poruait ustanovení § 18 odst. 4 tého~ zákona, pYi em~ tohoto pYestupku se ml dopustit tím, ~e dne 11. 7. 2023 v 13:07 hodin, na pozemní komunikaci . I/35 v obci OstYetín u domu .p. 122, ve smru jízdy od obce Holice na obec Vysoké Mýto, Yídil motorové vozidlo tov. zna ky `KODA, reg. zna ky X, pYi em~ ml pYekro it nejvyaaí dovolenou rychlost 50 km/h v obci o 42 km/h, kdy~ mu byla namYena rychlost jízdy 95 km/h, po ode tení pYípustné tolerance mYícího zaYízení +/- 3 km/h byla jako nejni~aí mo~ná rychlost stanovena 92 km/h.<br/>2. }alobce napadá ~alované rozhodnutí v celém rozsahu, kdy~ spatYuje procesní pochybení, jak na stran ~alovaného, tak i správního orgánu I. stupn. }alobce spatYuje podstatné pochybení v tom, ~e pYestupkové Yízení bylo zahájeno po nesprávn vymezený skutek. }alovanému je pak vy ítáno, ~e se nejen odchýlil od svého dYíve vysloveného právního názoru, ale nad to aproboval nesprávný postup správního orgánu I. stupn, pYi em~ takový názorový obrat hodnotí ~alobce jako pYekvapivý a matoucí. }alobce tak namítá to, ~e mu bylo takovým odchylujícím se obratem ~alovaného zasa~eno do jeho právní jistoty, kdy~ ml ~alovaný rozn vykládat a aplikovat právní instituty. <br/>3. }alobce uvedl, ~e Yízení o pYestupku bylo zahájeno vydáním pYíkazu ze dne 19. 7. 2023, .j. MUHO/20290/2023, resp. jeho doru ením ~alobci. Tento pYíkaz vaak jako místo spáchání pYestupku uvádl silnici . I/35 v obci OstYetín u domu .p. 43. Následoval procesní postup, který vyústil v kone né rozhodnutí ve vci ze dne 20. 11. 2023, proti nmu~ podal ~alobce odvolání (dále jen  první odvolání ). V prvním odvolání ~alobce namítal roznost míst spáchání pYestupku, kdy ml být uznán vinným z pYestupku, pro který nebyl zahájeno Yízení. Odvolací orgán (~alovaný) prvnímu odvolání vyhovl a rozhodnutí správního orgánu I. stupn ze dne 20. 11. 2023 zruail pro nepYezkoumatelnost. Jako dovod jeho zruaení shledal nejasnosti ohledn místa spáchání pYestupku, a to konkrétn, ~e skute n bylo Yízení zahájeno s místem spáchání pYestupku  obec OstYetín u domu íslo popisné 43 , zatímco výrok zruaeného rozhodnutí u~ obsahoval správn uvedeno  obec OstYetín u domu íslo popisné 122 , pYi em~ nadále docházelo k stYídanému uvádní obou tchto míst. Odvolací orgán uzavYel, ~e  & v daném pYípad bylo správní Yízení ve vci pYestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silni ním provozu zahájeno s tím, ~e bylo chybn vymezeno místo spáchání uvedeného pYestupku. Je pravdou, ~e ve výroku napadeného rozhodnutí, je místo spáchání uvedeno správn, nicmén Yízení bylo zahájeno se apatn vymezeným místem spáchání pYestupku a uvedenou vadu toto nezhojí. (str. 3 ~aloby). }alovaný nadále závazn zavázal správní orgán I. stupn k odstranní uvedených rozporo, kdy mlo dojít k zahájení Yízení se správn vymezeným skutkovým djem  zejména co se tý e místa spáchání pYestupku . Podle ~alovaného pak správní orgán I. stupn nerespektoval závazný názor odvolacího orgánu, kdy~ ~alobce jen vyrozuml o pokra ování v Yízení po podaném odporu. Podle ~alobce takové vyrozumní není dosta ující a nemo~e nahradit nové zahájení Yízení o správn vymezeném skutku. Dle názoru ~alobce tak bylo pokra ováno v Yízení pro apatn vymezený skutek, pYi em~ následn opt doalo k uznání ~alobce vinného ze spáchání pYestupku, pro který tak nebylo Yízení zahájeno. Následovalo dalaí odvolání (dále jen  druhé odvolání ), které bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí nyní ~alobce brojí pYedmtnou ~alobou, neboe trvá na tom, ~e ~alovaný i správní orgán I. stupn postupovaly v rozporu se zákonem. <br/>4. PYedn tYeba poznamenat, ~e se ~alovaný ve vyjádYení k pYedmtné ~alob odkázal na ~alované rozhodnutí, kdy~ setrval na jeho zákonnosti, proto navrhnul soudu ~alobu zamítnout. }alovaný poukázal na skute nost, ~e ~alobce opakuje námitky, které vznesl u~ v rámci odvolacího Yízení. Ve svém vyjádYení dále ~alovaný stru n rekapituluje procesní dj pYestupkového Yízení, v etn jeho odvolací fáze. }alovaný se zejména soustYedil na poukázání toho, ~e v rámci vypoYádání  prvního odvolání, tj. proti rozhodnutí správního orgánu I. stupn .j. MUHO/30467/2023, bylo vydáno ruaící rozhodnutí .j. KUPA-371/2024-4, kterým byl správní orgán I. stupn mj. zavázán k tomu, aby upYesnil místo mYení a místo zastavení hlídkou Policie R v souladu se spisovým materiálem a dále pokra oval v Yízení. Podle názoru ~alovaného toti~ mlo dojít pouze k tomu, ~e správní orgán I. stupn opakovan  zamHoval v písemnostech ísla popisná v obci OstYetín, a to konkrétn místo mYení a místo silni ní kontroly. }alovaný poukázal na to, ~e dle spisového materiálu doalo k mYení rychlosti v obci OstYetín u domu .p. 122 a k zastavení pYedmtného vozidla ~alobce v té~e obci u domu .p. 43.<br/>5. V replice k vyjádYení ~alovaného pak ~alobce uvedl, ~e ~alovaný má bagatelizovat nesprávný postup správního orgánu I. stupn, kdy~ se zároveH odkázal na rozsudek KS v Ústí nad Labem ze dne 12. 06. 2024, .j. 141 Af 16/2023-72. }alobce dále poukázal na skute nost, ~e správní orgán I. stupn nerespektoval pokyn nadYízeného orgánu (~alovaného jako odvolacího orgánu) a nesprávn aplikoval zákonná ustanovení po podání odporu.<br/>6. Na tomto míst soud pova~uje za vhodné pYipomenout, ~e a koliv je povinností orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku. Podle rozsudku NSS ze dne 22. 10. 2014, .j. 6 Ads 237/2014-9 (srov. té~ rozsudek NSS ze dne 28.5.2009, .j. 9 Afs 70/2008-13)  povinnost orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit nelze interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku (ve vztahu k soudom srov. napY. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve vci Van de Hurk v. Nizozemí). Námitku lze vypoYádat i tak, ~e soud v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní a tím  minimáln implicite  námitku vypoYádá. Absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní rozhodnutí soudu nezposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto po~adavek by mohl vést a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení. Podstatné je, aby se správní soud vypoYádal se vaemi základními námitkami ú astníka Yízení. Rozsah reakce soudu na konkrétní námitky je co do aíYe odovodnní spjat s otázkou hledání míry, proto zpravidla posta uje, jsou-li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 13, dostupný na www.nssoud.cz). Akceptována je odpov implicitní i Ústavním soudem (srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09 /odstavec 4 odovodnní/, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odovodnní/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odovodnní/, nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68). Obdobn se k této otázce staví i Nejvyaaí správní soud (srov. rozsudky ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs41/2012 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 30, bod 41, popY. ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/22013 50 bod 17). Skute nost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práva na spravedlivý proces. Toto právo nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11, dostupné /stejn jako dalaí citovaná rozhodnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz). Krajský soud v Yízení vedeném podle ust. § 65 an. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, v platném znní, pYezkoumal ~alované rozhodnutí v mezích ~alobních bodo, pYi em~ dospl k následujícím skutkovým a právním závrom.<br/>7. Nadto je tYeba si uvdomit, ~e orgán veYejné moci na ur itou námitku mo~e reagovat i tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní. Tím se s námitkami ú astníka Yízení v~dy  minimáln implicitn  vypoYádá. Nelze proto bez dalaího uzavYít, ~e absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní ~alovaného rozhodnutí ( i rozhodnutí soudu) zposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto pYístup by toti~ mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení. Podstatné je, aby se správní orgán ( i následn správní soud) vypoYádal se vaemi základními námitkami ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9 Afs 70/2008 13). Soud není povinen výslovn reagovat na ka~dé tvrzení obsa~ené v ~alob (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, .j. 7 As 126/2013-19 a ze dne 6. 6. 2019, .j. 7 As 185/2018-37, bod 9).<br/>8. ZároveH je nutné dodat, ~e rozsah reakce soudu na konkrétní námitky je co do aíYe odovodnní spjat s otázkou hledání míry (proto zpravidla posta uje, jsou  li vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení /srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, . j. 9Afs 70/2008  13, dostupný na www.nssoud.cz/), pYípadn (za podmínek tomu pYimYeného kontextu) i s akceptací odpovdi implicitní (co~ pYipouatí i Ústavní soud  srov. napY. usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09 /odstavec 4 odovodnní/, usnesení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odovodnní/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odovodnní/, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 12. 2011, . j. 4 Ads 58/2011  72, dostupný na www.nssoud.cz atd.) - tzn., ~e na ur itou námitku lze reagovat i (napY.) tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí soud prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní tak, ~e toto zdovodnní poskytuje dostate nou oporu výroku rozhodnutí. Ústavní soud v této souvislosti konstatoval:  [n]ení poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná (srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; srov. obdobn té~ rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, . j. 8 Afs 41/2012 - 50, bod 21, nebo ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Afs 44/2013 - 30, bod 41, popY. ze dne 3. 7. 2013, . j. 1 As 17/2013  50, bod 17). Ostatn i Ústavní soud v pYípad, ~e námitky st~ovatelo nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí, tyto nevypoYádává (srov. napY. bod 24. nálezu 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08; Ústavní soud zde uvedl:  Ústavní soud se nezabýval dalaími námitkami st~ovatelky, proto~e by rozhodnutí o nich nebylo zposobilé zmnit výrok. ), neboe si je pln vdom toho, ~e po~adavky kladené na orgány veYejné moci - pokud jde o detailnost a rozsah vypoYádání se s námitkami adresáto jejich akto - nesmí být pYemratné. Takové pYehnané po~adavky by byly výrazem pYepjatého formalismu, který by ohro~oval funk nost tchto orgáno, pYedevaím pak jejich schopnost efektivn (zejména v pYimYené dob a v odpovídajícím rozsahu) plnit zákonem jim ulo~ené úkoly.<br/>9. K tomu lze jeat uvést, ~e povinnost posoudit vaechny ~alobní námitky neznamená, ~e krajský soud je povinen reagovat na ka~dou díl í argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, kdy~ jeho úkolem je vypoYádat se s obsahem a smyslem ~alobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3.4.2014, .j. 7 As 126/2013-19). Anebo jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 24. 4. 2014, . j. 7 Afs 85/2013, který lze aplikovat nejen na odovodnní rozsudku soudu, ale analogicky a logicky i na odovodnní rozhodnutí správních orgáno:<br/> & pYesto~e je tYeba z hlediska ústavních principo dosledn trvat na povinnosti dostate ného odovodnní rozhodnutí, nemo~e být tato povinnost chápána dogmaticky. Rozsah této povinnosti se toti~ mo~e mnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován s ohledem na okolností ka~dého jednotlivého pYípadu. Podstatné podle názoru Nejvyaaího správního soudu je, aby se správní soud ve svém rozhodnutí vypoYádal se vaemi st~ejními námitkami ú astníka Yízení, co~ mo~e v nkterých pYípadech konzumovat i vypoYádání nkterých díl ích a souvisejících námitek. Absence výslovného posouzení díl í ~alobní námitky, která souvisela s námitkami st~ejními, za situace, kdy mstský soud v odovodnní napadeného rozsudku dospl k vcn správnému závru, ~e st~ovatel neunesl v daHovém Yízení dokazní bYemeno, neboe dokazy jím pYedlo~ené neprokázaly u sporných obchodních pYípado splnní podmínek pro uplatnní nároku na odpo et DPH, nezposobuje jeho nepYezkoumatelnost. V této souvislosti lze odkázat napY. na nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. II. ÚS 67/04, v nm~ bylo zdoraznno, ~e z hlediska splnní nále~itostí rozhodnutí není povinností soudu se v jeho odovodnní speciáln vyjadYovat ke vaem jednotlivým argumentom ú astníka podporujícím jeho konkrétní a z hlediska sporu pouze díl í tvrzení, pokud stanovisko k nim jednozna n a logicky vyplývá ze soudem u inných závro. <br/>10. Anebo jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 6. 4. 2016, .j. 6 Afs 3/2016-45, bod 19:  Nejvyaaí správní soud se nejdYíve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu, pYi em~ dospl k závru, ~e jde o rozhodnutí zcela srozumitelné a pYezkoumatelné. Je pravda, ~e krajský soud podrobn a výslovn nereagoval na ka~dou jednotlivost, kterou st~ovatelka v ~alob namítla. Sám vaak na úvod rozhodnutí avizoval, ~e s ohledem na obsáhlost ~aloby zvolí jinou cestu vypoYádání ~aloby, a to sice ~e zformuluje právní názor, v jeho~ konkurenci ~alobní námitky jako celek neobstojí. Takový pYístup je zcela legitimní a aproboval ho i Ústavní soud& . :  Není poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná. [nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08 (N 26/52 SbNU 247), bod 68]. Také Nejvyaaí správní soud v minulosti uvedl, ~e  pokud si tedy st~ovatelka myslí, ~e na její koaatou a obsáhlou ~alobu musel reagovat krajský soud stejn koaatým a obsáhlým rozsudkem, mýlí se. Opa ný závr by smYoval k tomu, ~e u podání mimoYádn rozsáhlých, jako je i podání st~ovatelky, by bylo velmi obtí~né sepsat  pYezkoumatelný rozsudek. (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. ervna 2014 . j. 10 Afs 18/2015-48, bod 13).<br/>11. Navíc v této souvislosti je tYeba uvést, ~e je nadbyte né zabývat námitkami ú astníko, které nejsou zposobilé zmnit výrok rozhodnutí soudu (srov. - mutatis mutandis  nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08, bod 24).<br/>12. Dále platí, ~e samu okolnost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práv. Právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11, dostupné /stejn jako dalaí ní~e citovaná rozhodnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz).<br/>13. Soud dodává, ~e není smyslem soudního pYezkumu stále dokola podrobn opakovat ji~ jednou vyY ené, a proto se mo~e soud v pYípadech shody mezi názorem soudu a odovodnním ~alobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odovodnní (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005  130 publikovaný pod . 1350/2007 Sb. NSS, i rozsudky tého~ soudu ze dne 2. 7. 2007, . j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, . j. 2 Afs 37/2012  47, vaechny dostupné na www.nssoud.cz).<br/>14. Ostatn jak konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 10.11.2020, sp.zn. III.ÚS 1889/20,  úkolem obecného soudu, který vypoYádává jednotlivé stí~nostní námitky, není na ka~dou z nich reagovat tím zposobem, ~e zopakuje argumentaci u innou jinými orgány veYejné moci v odovodnní pYezkoumávaného rozhodnutí, pYípadn ji pYevypráví  vlastními slovy . Pokud uplatnné stí~nostní námitky nepYesahují rozsah námitek, které tyto orgány ve svých rozhodnutích dostate n pYesvd iv a logicky vyYeaily ji~ dYíve a soud vykonávající pYezkum se s jejich hodnocením pln ztoto~Huje, nedává rozumný smysl, aby ji~ u inné závry znovu opakoval. <br/>15. K soudnímu pYezkumu ve správním soudnictví je tYeba i pro danou vc uvést, ~e v rozsudku ze dne 20. 10. 2015 ve vci . 4037/10  Fazia Ali v. Spojené království Evropský soud pro lidská práva uvedl, ~e pojem  úplný pYezkum vaak není vykládán doslova a Soud (zde mínno ESLP) se v zásad spokojí, bude-li pYezkum dostate ný (sufficient review). Je tYeba té~ pYihlédnout ke specifi nosti Yízení ve správním soudnictví, v rámci, nho~ mo~e být skutkový pYezkum v zásad omezený a odvolací soudní orgán se mo~e zamYit spíae na pYezkum pYedchozího Yízení ne~ na pYijímání skutkových závro. Z lánku 6 Úmluvy tak nevyplývá právo na pYístup k soudu, který mo~e nahradit názor správního orgánu svým vlastním názorem; v této souvislosti Soud (ESLP) zdorazHuje, ~e musí být respektována rozhodnutí správních orgáno zalo~ená na vhodnosti (expediency), která jsou mnohdy pYijímána ve specializovaných oblastech práva, jakými jsou napY. územní plánování, ochrana ~ivotního prostYedí i regulace lovu (napY. Bryan proti Spojenému království, . 19178/91, rozsudek ze dne 22. listopadu 1995, § 47). PYi posuzování dostate nosti soudního pYezkumu je podle ESLP nutno posoudit:<br/>(i) pravomoci pYísluaného soudního orgánu,<br/>(ii) oblast, jí~ se rozhodnutí správního orgánu týká, a to zejména z pohledu, zda obsahuje posouzení otázek vy~adujících zvláatní odborné znalosti,<br/>(iii) míru správního uvá~ení, kterou v dané vci pYísluané správní orgány mají,<br/>(iv) zposob, jakým bylo rozhodnutí pYijato, zejména z pohledu záruk, které mli ú astníci správního Yízení k dispozici, a<br/>(v) obsah sporu v etn rozsahu soudní ~aloby. Soud proto musí pYezkoumat právní zakotvení soudního pYezkumu jako celek, v etn procesních záruk, které ú astníci Yízení mají k dispozici, a ovYit, zda byly skutkové okolnosti v Yízení jako celku nále~it pYezkoumány. Z toho vyplývá, ~e soud ve správním soudnictví v dané vci nemo~e svým rozhodnutím nahradit odborné vcné závry správních orgáno, k nim~ jsou jen tyto povolány z hlediska jejich odborné kompetence.<br/>16. Krajský soud v Yízení vedeném podle ust. § 65 an. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, v platném znní, (dále jen  s.Y.s ), pYezkoumal ~alované rozhodnutí v mezích ~alobních bodo, pYi em~ dospl k následujícím skutkovým a právním závrom.<br/>17. Krajský soud musí napYed vyjasnit nkolik termíno, a to skutek, popis skutku, jako~ i toto~nost skutku, neboe v uvedené vci je patrné, ~e ob strany k nim pYistupují odlian. V této souvislosti je vhodné poukázat na rozsudek NSS ze dne 9. 11. 2016, .j. 1 As 46/2016 24.<br/>18. Za skutek se pova~uje ur itá událost ve vnjaím svt zále~ející v jednání lovka, jen~ mo~e mít znaky jednoho trestného inu (nebo pYestupku) i více, nebo ~ádného. Nadále platí, ~e za jeden skutek se pova~ují vaechny projevy vole pachatele (daného deliktu), které jsou pYí inou následku významného z hlediska tohoto deliktu, pokud jsou zahrnuty v zavinní (`ÁMAL, P., GXIVNA, T. a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022, s. 141 an. ISBN 978-80-7598-764-8; rovn~ k tomu rozsudek NSS ze dne 8. 6. 2005, .j. 3 As 51/2004-72). Na rozdíl od toho pak popisem skutku je pouze slovní vyjádYení události, které zahrnuje deskripci jednání i skutkových okolností, jen~ lze podYadit pod formální znaky skutkové podstaty daného pYestupku (srov. bod 14 rozsudku NSS ze dne 9. 11. 2016, . j. 1 As 46/2016 24, i dále rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2011, .j. 5 Afs 53/2010-420). ZároveH platí, ~e popis skutku musí být dostate n ur itý, aby smYoval k jeho nezamnitelnosti (rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2022, .j. 4 As 27/2020-25). Toto~ností skutku jest rozumn soulad mezi jeho popisem v ~alobním návrhu (oznámení o zahájení Yízení) a popisem ve výrokové ásti rozhodnutí soudu (správního orgánu). K tomu platí, ~e posta uje shoda v podstatných skutkových okolnostech, tj. shoda áste ná, kdy~ nemusí panovat úplná shoda. Nad rámec uvedeného platí, ~e toto~nost je pYípad zachována i v situaci, kdy je dána úplná shoda alespoH v jednání pYi rozdílném následku (k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 13. 3. 2012, .j. 1 As 22/2012-55).<br/>19. Co do kvality popisu i vymezení skutku v oznámení o zahájení Yízení jest po~adováno dosáhnutí dostate né konkrétnosti, a to min. v takové míYe, aby bylo zYejmé, o em bude jednáno a nadále rozhodováno (MATES, P., `EMÍK, K. K nkterým otázkám významu skutku ve správním právu trestním. In Trestnprávní revue, 11-12/2023, s. 259 an. ISSN 1213-5313). Skutek vymezený v oznámení o zahájení Yízení se musí s popisem skutku v kone ném rozhodnutí shodovat v podstatných rysech, aby byla zachována jeho toto~nost. Nemusí proto existovat naprostá shoda, a to z dovodu toho, ~e teprve v následném procesním postupu mohou vyvstat díl í skutkové okolnosti i mo~e dojít ke korekci skutkových pYedpoklado (viz. PRÁ`KOVÁ, H. Nové pYestupkové právo. Praha: Leges, 2017, s. 33-34. ISBN 978-80-7502-221-9; jako~ i rozsudek NSS ze dne 14. 3. 2011, .j. 2 Afs 91/2009-149). K tomu zbývá jen dodat, ~e je-li zachována toto~nost skutku, tak zmna právní kvalifikace skutku nemá vliv na probíhající Yízení, které se vede nadále, kdy~ není tYeba zahajovat Yízení nové (viz. rozsudek NSS ze dne 5. 10. 2011, .j. 1 As 110/2011-74).<br/>20. K pojmu skutek tYeba dodat, ~e jej nutno chápat v materiálním smyslu, nikoliv ryze formálním, a to v závislosti na konkrétním chránném zájmu (v daném pYípad bezpe nosti silni ního provozu). Z uvedených východisek docházíme nutn k závru, ~e na zachování toto~nosti skutku nemá vliv zmna okolností individualizujících skutek z hlediska asu, místa spáchání, míry a formy zavinní (bod 15 rozsudku NSS ze dne 9. 11. 2016, .j. 1 As 46/2016 24), neboe podstata skutku jest ur ena ú astí ~alobce na ur ité události, tj. toho, ~e jako Yidi  pYekro il v dané obci maximální dovolenou rychlost jízdy. Toto~nost skutku zostane zachována po celou dobu správního Yízení i v dob, kdy se zmní popis skutku. Správní Yízení o pYestupku se vede pro daný skutek, a nikoliv pro jeho popis.<br/>21. Ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silni ním provozu Yíká, ~e fyzická osoba se dopustí pYestupku tím, ~e v provozu na pozemních komunikacích pYi Yízení vozidla pYekro í nejvyaaí dovolenou rychlost v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více. Z konstrukce této skutkové podstaty je zYejmé, ~e místo spáchání pYestupku není pYímo její sou ástí. K naplnní této skutkové podstaty posta uje pYekro ení rychlosti o uvedený limit mimo obec nebo v obci. Konkrétní místo tak není rozhodné pro závr, jestli se pYestupek stal, i nikoliv (viz. rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, .j. 8 Afs 17/2012-375). Místo spáchání pYestupku vaak tvoYí nezbytnou sou ást popisu skutku. Ad causa nutno konstatovat, ~e povodní pochybení správního orgánu, který zamnil místo zmYení vozidla (spáchání pYestupku) s místem zastavení vozidla (silni ní kontroly), znamenalo toliko apatn popsaný skutek, ale nezalo~ilo zmnu skutku jako takovou, neboe ~alobce byl neustále stíhán pro jednozna n daný skutek (a pYestupek) pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy v obci, a to konkrétn v obci OstYetín. Krajský soud si k tomu provedl dohledání obou dot ených míst, tj. adresy OstYetín .p. 122 a OstYetín .p. 43 v GoogleMaps, s výsledkem toho, ~e se jedná o dva objekty, které jsou od sebe vzdáleny cca 290 metro uvnitY obce. Podstata zostává nemnná, a to ~e se ~alobce dopustil pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy v obci o 42 km/h. Pro tento skutek byl ~alobce jako obvinný stíhán, kdy~ i pro tento skutek bylo vedeno pYestupkové Yízení a vydáno meritorní rozhodnutí. V daném pYípad tak toto~nost skutku zostala zachována. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek NSS ze dne 04. 05. 2017, .j. 1 As 31/2017-33, ve kterém NSS v bod 18 uvedl, ~e posta uje vymezení místa spáchání pYestupku v obci na konkrétní ulici, ani~ by bylo tYeba blí~e specifikovat íslo popisné konkrétního domu. I ve staraí judikatuYe vaak NSS dospl k závru, ~e je dosta ující vymezení místa spáchání pYestupku  & u obce Panenský Týnec na silnici I/7&  , co~ plyne z rozsudku NSS ze dne 25. 06. 2015, .j. 9 As 290/2014-53. V jiném rozsudku ze dne 25. 03. 2015, .j. 1 As 155/2014-36, zase dospl NSS k závru, ~e je dosta ující vymezení místa spáchání pYestupku, tj. i skutku samotného, na konkrétní ulici v dané obci, zejména je-li tak u inno ve spojení s datem, pYesným asem a údajem o maximální povolené rychlosti jízdy.<br/>22. Z procesní aktivity ~alobce v probhu vedeného pYestupkového Yízení, stejn jako samotné ~alobní argumentace, je nepochybné, ~e ~alobci bylo známo, ~e je dané pYestupkové Yízení vedeno pro konkrétní skutek, a to pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy v obci OstYetín. Správní orgán I. stupn se vaak dopustil namítané chyby (procesnímu pochybení), kdy~ nevhodn popsal uvedený skutek. V takovém pYípad bylo dozajista pYípustnou procesní strategií ~alobce, tehdy jeat obvinného, aby správní orgán I. stupn na tuto chybu neupozornil a následn namítal mo~nou nezákonnost procesního postupu. }alobce se vaak nemohl domnívat, ~e by tato chyba v procesním postupu správního orgánu mohla vést k vyhnutí se jeho odpovdnosti za daný pYestupek, resp. skutek spo ívající v pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy v obci. Toto~nost daného skutku toti~ zostala zachována a díl í pochybení v popisu skutku nemohlo vést ke zproatní jeho obvinní (viz. bod 23 rozsudku NSS ze dne 9. 11. 2016, .j. 1 As 46/2016 24). Z pYedlo~eného spisu je navíc krajský soud pYesvd en, ~e ~alobce ú elov vy kával s tím, aby danou chybu namítal, co~ je postup procesn pYípustný v rámci strategie obhajoby. }alobce vaak nemohl spoléhat na to, ~e "správné" na asování pYedmtné výtky mu zajistí zastavení Yízení nebo zánik jeho odpovdnosti v dosledku plynutí asu (prekluze). <br/>23. }alobce se domáhal napravení zjiatného nedostatku v rámci prvního odvolání, kterému odvolací orgán (~alovaný) vyhovl a napadané rozhodnutí zruail a vc vrátil k novému projednání. }alobce se vaak mýlí v tom, ~e správní orgán I. stupn musel znovu zahájit Yízení pro "správn" vymezený skutek, resp. se správn uvedeným místem spáchání pYestupku. To by toti~ znamenalo, ~e správní orgán I. stupn by nemusel zasílat oznámení o zahájení Yízení, ale mohl by znovu poslat pYíkaz, podle ~alobce se správn vymezeným skutkem. Lze se jen domnívat, jaký by byl dalaí postup ~alobce, který by nejspíae ve svtle výae uvedených postuláto namítal poruaení principu litispendence, tedy toho, ~e je pro stejný skutek stíhán dvakrát, co~ by teprve znamenalo zásah do jeho garantovaných práv. Tato úvaha je vaak jen hypotetická, stejn jako domnnky ~alobce ohledn správného procesního postupu správního orgánu. Jeliko~ skutek zostal toto~ný, resp. zachován, tak správní orgán postupoval správn, kdy~ ~alobce vyrozuml o pokra ování v Yízení a pYedvolal jej k ústnímu jednání s tím, ~e vaak doalo k upYesnní místa spáchání pYestupku, tj. ke zpYesnní popisu skutku. <br/>24. K replice ~alobce v návaznosti na vyjádYení ~alovaného pak krajský soud, nad rámec vaeho výae uvedeného, dodává následující. }alobce poukazuje na to, ~e správní orgán I stupn nerespektoval závazný pokyn svého nadYízeného správního orgánu jako orgánu odvolacího (~alovaného), který jej ve svém prvním zruaujícím rozhodnutí zavázal mj. k tomu, ~e:  & Zaale obvinnému nové zahájení Yízení o pYestupku se správn vymezeným skutkovým djem&  . Tato skute nost nedopadá ani tak na vrub správního orgánu I. stupn, kde~to spíae obt~kává samotného ~alovaného, který tímto svým postupem ztí~il Yádné projednání dané vci. Správní orgán I. stupn toti~ ani nemohl respektovat tento  závazný pokyn ~alovaného, neboe mu v tom bránila pYeká~ka litispendence. Správní orgán I. stupn nemohl vydat dalaí oznámení o zahájení Yízení pro daný skutek, proto~e takové Yízení u~ bylo zahájeno doru ením pozdji zruaeného pYíkazu v dosledku podání odporu ~alobce. }alobce dále polemizuje nad diferenciací toho, kdy se ú astník Yízení vyrozumívá a kdy se mu oznamuje, a to s odkazem na písemnost správního orgánu I. stupn po podaném odporu, která byla ozna ena jako  Vyrozumní o pokra ování Yízení po podaném odporu . Jak krajský soud uvedl v rámci tohoto odovodnní výae v textu, tak je vhodnjaí po podání odporu zaslat písemnost, která by se nazývala jako  oznámení o pokra ování Yízení , co~ pYesnji koresponduje k ust. § 78 zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich, ve znní pozdjaích pYedpiso. Tuto terminologickou nesrovnalost vaak sám ~alovaný editoval, co~ plyne z ~alovaného rozhodnutí (str. 5).<br/>25. }alovaný v napadeném rozhodnutí mj. uvedl, ~e:  V daném pYípad, tak správní orgán I. stupn postupoval správn, kdy~ zástupci obvinného ve vci zaslal písemnost vyrozumní o pokra ování správního Yízení po podaném odporu, i kdy~ je pravdou, ~e vhodnjaí by bylo zaslat pouhé pYedvolání k ústnímu jednání s informací o zpYesnní skutkového dje. Krajský soud nesdílí tento názor ~alovaného, neboe s ohledem na dot enou právní úpravu, ale pYedevaím srozumitelnost procesních kroko vedeného správního Yízení o pYestupku je vhodnjaí po podaném odporu informovat obvinného o tom, ~e po podání odporu Yízení pokra uje. Podle ust. § 150 odst. 3 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso, platí, ~e  ..Podáním odporu se pYíkaz ruaí a Yízení pokra uje;& . Postupuje-li správní orgán tak, ~e obvinnému zaale písemnost obsahov orientovanou na oznámení  pokra ování v Yízení o pYestupku , tak tím naplHuje zásadu zákonnosti s poukazem na informa ní charakter takového oznámení, nebo i vyrozumní. Na druhou stranu písemné pYedvolání (tzv. pYedvolánka) jako úkon zajiaeující ú el a probh Yízení není vhodnou formou pro sdlování jakýchkoliv procesn významnjaích skute ností i informací (jako  zpYesnní skutkového dje ). Postup spo ívající v zaslání prostého pYedvolání je po odporu dozajista mo~ný, obzvláat je-li obvinný zastoupen právním zástupcem, avaak ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného pYípadu, je tYeba pYistupovat k procesním krokom individuáln.<br/>26. Dalaí zásadní skute ností zostává, ~e v projednávané vci byla dostate n prokázána vina ~alobce, která zpravidla posta uje k vydání rozhodnutí, ~e se ~alobce pYestupko dopustil. PYedn krajský soud konstatuje, ~e podle názoru vysloveném v usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, .j. 5 As 126/2011-68, publikovaném pod . 3014/2014 Sb. NSS,  v Yízení o pYestupku postupuje správní orgán tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu potYebném pro rozhodnutí o pYestupku. V nyní posuzované vci správní orgány dostály tomuto po~adavku. Podklady, které byly vyu~ity správním orgánem I. stupn ke zjiatní skutkového stavu a k prokázání ~alobcovi viny, pln posta ovaly k vydání rozhodnutí, ~e se ~alobce zmínných pYestupko dopustil. Kone n ani ~alobce nesporuje jádro vci, tj. svojí vinu ohledn spáchání skutku spo ívajícího v pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy v obci, kdy~ se jen sna~il ~alovaného a nyní soud pYesvd it o tom, ~e se daného skutku nedopustil, a to pro chybn popsané místo spáchání skutku (pYestupku). }alobci se vaak nepodaYilo svojí argumentací pYesvd it ani ~alovaného a ani krajský soud, který pova~uje za rozhodné práv to, ~e se ~alobce dopustil pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy v obci OstYetín o 42 km/h, a to nehled na to, jestli se tak stalo u domu .p. 122 i 43 (s poukazem na jejich vzdálenost cca 290 metro uvnitY obce, tedy nikoliv u za átku i konce obce, kde by obecn platila vyaaí rychlost jízdy). <br/>27. Na druhou stranu bylo v dané vci tYeba pomYit dalaí okolnosti, a to procesní pochybení správního orgánu vo i spole enské akodlivosti protiprávního jednání ~alobce a ohro~ení chránného zájmu, kterým byla bezpe nost silni ního provozu. PYestupek spo ívající v pYekro ení maximální dovolené rychlosti jízdy (nyní dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silni ním provozu) je ohro~ující povahy, neboe jím dochází práv k ohro~ení bezpe nosti a plynulosti silni ního provozu. Spole enská akodlivost pYekra ování rychlostních limito je dána povahou potencionálního ohro~ení chránných zájmo, tj. nebezpe í pro chránné zájmy. Nutno si pYiznat, ~e dodr~ování nejvyaaí povolené rychlosti pYispívá k bezkoliznímu a bezpe njaímu provozu na pozemních komunikacích, co~ platí zejména pro provoz v obcích, tj. zastavných oblastech. Spole enská akodlivost je dána u~ samotným pYekro ením rychlostních limito (viz. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2019, .j. 1 As 284/2018-32). Spole enská akodlivost je de facto umocnna tím, ~e z hlediska fyzikálních zákono je brzdná dráha z takové vyaaí rychlosti významn delaí, ne~ by tomu bylo ze zákona stanovené maximální rychlosti (50 km/h v obci). Vedle toho platí, ~e reak ní doba Yidi e se, vedle zmínné brzdné dráhy vozidla, ve vyaaí rychlosti výrazn prodlu~uje (bod 33 rozsudku NSS ze dne 20. 3. 2013, .j. 1 As 183/2012-50). Ka~dý Yidi  by si ml pYi pYekra ování rychlosti uvdomit, ~e vysokou rychlostí ohro~uje nejen sebe, ale i ostatní ú astníky silni ního provozu. ZároveH jako Yidi  musí pYedpokládat, ale i pYedvídat, ~e se na vozovce mohou objevit náhlé pYeká~ky, díky kterým by Yízení vozidla jedoucího vysokou rychlostí nemusel zvládnout, ím~ by mohlo dojít k naruaení chránných zájmo (v podob vzniku újmy na ~ivot, zdraví i akod na majetku). Záva~nost pYestupkového jednání ~alobce v daném pYípad spo ívá v ohro~ení bezpe nosti silni ního provozu, kdy pYi takto vysoké rychlosti mohou být následky pYípadné kolizní situace (dopravní nehody) obvykle záva~né a~ tragické. Z uvedených premis krajský soud dovozuje, ~e spole enská akodlivost protiprávního jednání ~alobce (jízdy v obci rychlostí 92 km/h) dosáhla takové intenzity, ~e ani díl í procesní pochybení správních orgáno nemohlo zavdat dovod k oslabení legitimity na vyvození odpovdnosti za ní, proto nemohlo mít ani dostate ný vliv na zákonnost ~alovaného rozhodnutí tak, aby jej soud zruail.<br/>28. Ze vaech výae zmínných dovodo tak krajský soud dopl k závru, ~e ~aloba nebyla dovodná, proto nezbylo ne~ ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.Y.s. rozhodnout o jejím zamítnutí. <br/>29. Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.Y.s., kdy~ ~alobce nebyl v Yízení úspaný a neml právo na náhradu náklado Yízení a úspanému ~alovanému ~ádné náklady Yízení podle obsahu spisu nevznikly (tj. náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti). <br/>Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doru ení ú astníkom Yízení. <br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Pardubice 14. ledna 2025<br/>JUDr. Jan DvoYák, v. r. <br/>samosoudce<br/><br/><br/></body> </html>