<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 141/2024- 48 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 141/2024 - 50<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Ivo Pospíaila, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní vci ~alobco: a) V. I. a b) T. I., zastoupeni JUDr. Peterem Radoaovským, Ph.D., advokátem se sídlem Nemocni ní 758/6, Praha 9, proti ~alovanému: Krajský úYad StYedo eského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 29. 5. 2023, . j. 070154/2023/KUSK, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobco proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, . j. 37 A 7/2023  83,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobci nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] V projednávané vci se Nejvyaaí správní soud zabýval otázkou závaznosti právního názoru krajského soudu pro správní orgány a otázkou pYezkumu dYívjaích zruaujících soudních rozhodnutí kasa ním soudem.<br/><br/>[2] Ji~ od roku 2003 vzniká v DobYíai komplex nkolika bytových a rodinných domo. NejdYíve správní orgány rozhodly o umístní a povolily i jeho stavbu, nicmén povolení zruail k ~alobám opomenutých ú astníko Yízení správní soud (rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2007, . j. 7 Ca 232/2005  49). Na základ dalaího postupu ve vci správní orgány zahájily Yízení o odstranní stavby. V mezidobí investor prodal jednotlivé bytové jednotky, a o dodate né povolení si proto ~ádali jednotliví vlastníci.<br/><br/>[3] Následný postup ve vci se nesl v duchu opakovaného ruaení správních rozhodnutí soudy (pro detailní shrnutí viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2021, . j. 43 A 88/2018  114, body 11 a~ 15). Pro projednávanou vc je relevantní, ~e citovaným rozsudkem soud zruail pYedchozí rozhodnutí ~alovaného, kterým potvrdil prvostupHové rozhodnutí o dodate ném povolení sporných staveb. Sou ástí závazného právního názoru soudu bylo, ~e dodate né povolení jednoho ze sporných domo, který je tvoYen dvma nadzemními podla~í a podkrovím (tzv. v~í), je v rozporu s územním plánem a pYedchozími rozsudky soudu, pro e~ o jeho povolení  vobec nelze za stávajícího územního plánu jakkoliv uva~ovat (bod 71 citovaného rozsudku). Stavba s v~í toti~ nerespektuje výakové limity a je bezpYedmtné, zda ve v~i bude nebytový prostor i ateliér. <br/><br/>[4] Následn prvostupHový orgán  mimo jiné  zamítl ~ádost o dodate né povolení sporné v~e, co~ ~alovaný v nyní napadeném rozhodnutí potvrdil (v jiné, pro projednávanou vc nerelevantní ásti, Krajský soud v Praze napadené rozhodnutí zruail rozsudkem ze dne 18. 4. 2024, . j. 51 A 55/2023  82, a to pro nepYezkoumatelnost). Krajský soud nyní napadeným rozsudkem ~alobu zamítl s tím, ~e pYezkoumávaná ást napadeného rozhodnutí je pYezkoumatelná a v souladu s pYedchozím závrem krajského soudu (bod 18 napadeného rozsudku). }alobci se nemohou dovolávat závro správních orgáno z pYedchozích soudem zruaených rozhodnutí (bod 21 tamté~) a není namíst zohlednit veYejný zájem na dodate ném povolení v~e (bod 25 tamté~). <br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení <br/><br/>[5] }alobci (dále jen  st~ovatelé ) napadli rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností, v ní~ navrhli, aby Nejvyaaí správní soud zruail rozsudek, rozhodnutí ~alovaného i prvostupHové rozhodnutí a vc vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>[6] St~ovatelé pYedn uvedli, ~e krajský soud zatí~il své rozhodnutí nepYezkoumatelností a rovn~ se nevypoYádal s vadami správního Yízení. Napadená správní rozhodnutí toti~ mli za nedostate n odovodnná, jeliko~ se ~alovaný dostate n nevyjádYil ke vaem jejich námitkám. Za zcela nepYijatelné pova~ovali to, ~e ~alovaný potvrdil prvostupHové rozhodnutí pouze s odkazem na jeho obsah a na pYedcházející rozhodnutí soudu. Takový postup pak krajský soud nesprávn aproboval.<br/><br/>[7] St~ovatelé dále uvedli, ~e nepovolení v~e je v zcela v rozporu se skutkovými zjiatními, a poukázali na správní rozhodnutí vydaná v pYedcházejících Yízeních. V nich se prvostupHový orgán odkazoval na vyjádYení generálního projektanta, dle kterého byla stavba v~e mo~ná.<br/><br/>[8] Závrem st~ovatelé uvedli, ~e s ohledem na dobu trvání stavebního Yízení a pYedchozí rozhodnutí soudo bylo namíst provést pYezkum napadeného rozhodnutí také s ohledem na veYejný zájem. Pakli~e takový pYezkum nebyl proveden, jde o dalaí vadu posobící nezákonnost.<br/><br/>[9] }alovaný se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYil.<br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[10] Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je projednatelná. Kasa ní soud proto pYezkoumal rozsudek krajského soudu v rozsahu dovodo uplatnných v kasa ní stí~nosti, v etn dovodo, ke kterým je povinen pYihlí~et z úYední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. )]. Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[11] Kasa ní soud pYedn uvádí, ~e st~ovatelé nedostate n reflektují celý probh správních a soudních Yízení a z toho vyplývající dosledky. Jak ji~ uvedl krajský soud, dodate né nepovolení v~e napadeným rozhodnutím je  pouze dosledkem jasného a závazného závru, který krajský soud vyslovil ji~ v pYedchozím rozsudku. V nm zruail rozhodnutí ~alovaného s tím, ~e v~ nelze povolit (body 16 a~ 18 napadeného rozsudku). Správní orgány musely tento závazný právní názor respektovat (§ 78 odst. 5 s. Y. s.; usnesení rozaíYeného senátu ze dne 23. 2. 2022, . j. 1 Azs 16/2021  50, . 4321/2022 Sb. NSS, bod 39 a judikatura tam citovaná). PYi pYezkumu správního rozhodnutí vydaného v dalaím Yízení pak krajský soud pYezkoumává pouze to,  zda správní orgán postupoval v souladu se závazným právním názorem krajského soudu; ohledn takto vyYeaených otázek toti~ ji~  není prostor pro polemiku  (viz tamté~). <br/><br/>[12] S ohledem na pYedchozí závazný závr o nemo~nosti v~ dodate n povolit nemohl krajský soud v nyní projednávané vci rozhodnout jinak. Navíc tyto závry nepYísluaí pYezkoumávat nyní ani Nejvyaaímu správnímu soudu. Platí toti~, ~e pokud ~alovaný (tj. neúspaný ú astník Yízení) nepodá proti zruaujícímu rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost, nemo~e proti tam obsa~eným závrom brojit a~ v kasa ní stí~nosti proti dalaímu zruaujícímu rozsudku (rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2019, . j. 6 As 301/2018  31, bod 17; obdobn také rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2016, . j. 9 As 201/2015  34, body 21 a~ 25). Jeliko~ nynjaí st~ovatelé byli osobami zú astnnými na Yízení v pYedchozím Yízení pYed krajským soudem (vedeném pod sp. zn. 43 A 88/2018), a v daném Yízení nebyli úspaní (udlené dodate né stavební povolení bylo zruaeno), nic jim nebránilo podat kasa ní stí~nost a v ní se pokusit závry krajského soudu zvrátit (§ 102 s. Y. s.). To neu inili, a koliv tak u init mohli, a nyní ji~ není takový pYezkum mo~ný (rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2022, . j. 2 As 328/2019  50, bod 39; usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 Azs 16/2021  50, bod 39). Nedoalo pYitom ani k ~ádné z judikaturou pYedvídaných skute ností (zmna právních i skutkových pomro anebo podstatná zmna judikatury; viz tamté~, bod 41) omezující kasa ní závaznost.<br/><br/>[13] Jinými slovy Ye eno, kasa ní pYezkum v nynjaí vci je v zásad omezen na otázku, zda se krajský soud v napadeném rozsudku, a pYenesen i správní orgány, neodchýlil od pYedchozího závazného právního názoru, a takté~ na pYípadné vady napadeného rozsudku (napY. nepYezkoumatelnost). Touto optikou je pak nutné nahlí~et na kasa ní námitky st~ovatelo.<br/><br/>[14] Napadený rozsudek je pYezkoumatelný. Je z nj zYejmé, ~e krajský soud vycházel z pYedchozího zruaujícího rozsudku s jasným právním závrem o nemo~nosti v~ dodate n povolit (body 16 a~ 18 napadeného rozsudku). Je takté~ v souladu se zákonem, pokud prvostupHový správní orgán a následn ~alovaný z tohoto závazného právního názoru vyali, neboe ani nemohli postupovat jinak. Kasa ní soud zdorazHuje, ~e nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí, proto~e z nj nelze zjistit jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006  74, . 1566/2008 Sb. NSS). Není pYípustné institut nepYezkoumatelnosti libovoln rozaiYovat. Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je tedy vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, ve kterých pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat. To ale v projednávané vci mo~né je. Vcné ~alobní námitky st~ovatelo pak soud nemusel vypoYádávat, a to s ohledem na ji~ uvedenou závaznost pYedchozího právního názoru soudu.<br/><br/>[15] Argumentujíli st~ovatelé opa ným postupem správních orgáno, které v minulosti vydávaly rozhodnutí v jejich prospch, ani zde jim nelze pYisvd it. S ohledem na závazný právní názor vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Praze . j. 43 A 88/2018  114 nebylo mo~né, aby správní orgány setrvaly na povodních právních a skutkových závrech. Takový postup by byl v pYímém rozporu se závazným rozsudkem (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2004, . j. 5 A 110/2002  25, . 442/2005 Sb. NSS). Domnívajíli se st~ovatelé, s odkazem na vyjádYení generálního projektanta, ~e v odovodnných pYípadech bylo mo~né stavbu v~e provést, mli tyto námitky vznést proti pYedchozímu rozsudku ve vci. Toté~ pak platí i o námitce posouzení  veYejného zájmu na dodate ném povolení stavby , jeliko~ pYedcházející rozsudek krajského soudu nenechal prostor pro jakékoliv úvahy správních orgáno, které by mohly vést k dodate nému povolení.<br/><br/>[16] Jakkoliv má Nejvyaaí správní soud pochopení pro rozhoY ení st~ovatelo nad celkovou délkou Yízení o stavebním povolení, nelze jim pYisvd it v tom, ~e je nutné pYihlédnout k délce Yízení pYi posouzení zákonnosti. Jak ji~ soud uvedl dYíve,  [n]amítané protahy v Yízení nemají relevanci z hlediska zákonnosti napadeného rozhodnutí [& ]. Ji~ z povahy vci proto není mo~no zruait vydané rozhodnutí státního orgánu  tedy vyústní jeho procesní aktivity ve form vydání individuálního právního aktu  pouze z dovodu namítaných protaho v Yízení, neboe takový postup by odporoval samotné logice takto namítané protizákonnosti (rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2003, . j. 6 A 171/2002  41; i novji ze dne 26. 7. 2024, . j. 5 As 193/2023  29, bod 27).<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud kasa ním námitkám nepYisvd il a neshledal ani vadu, ke které by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. Kasa ní stí~nost proto zamítl podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s.<br/><br/>[18] O náhrad náklado Yízení rozhodl kasa ní soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelé ve vci nemli úspch, a proto nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. }alovanému v souvislosti s tímto Yízením nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti. Soud mu tedy náhradu náklado Yízení nepYiznal.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 13. února 2025<br/><br/><br/><br/><br/><br/>Ivo Pospíail <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>