<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 57 A 3/2024- 67 - text</title> </head> <body> ÿþ 14 57 A 3/2024<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK] <br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Krajský soud v eských Budjovicích rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn Mgr. Heleny Nutilové a soudco JUDr. Terezy Ku erové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra JiYíka, ve vci<br/><br/>~alobkyn: Kaaperskohorské mstské lesy s. r. o. <br/> se sídlem Dlouhá 95, Kaaperské Hory, PS  341 92<br/> zastoupeného advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem<br/> se sídlem Dominikánské nám. 656/2, 602 00 Brno,<br/>proti<br/>~alovanému: Ministerstvo ~ivotního prostYedí <br/> se sídlem Vraovická 65, Praha 10, PS  100 10,<br/><br/>za ú asti osoby zú astnné na Yízení: V. B.<br/> bytem <br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 11. 12. 2023, .j. MZP/2023/212/1652<br/>takto:<br/><br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává. <br/>IV. Osob na Yízení zú astnné se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci a stru ný obsah ~aloby<br/>1. Správa Národního parku `umava vydala dne 9. 5. 2023 pod sp. zn. SZ NPS 09091/2022/42NPS04453/2023 rozhodnutí, ve kterém výrokem I rozhodla, ~e ~alobkyn je vinna tím, ~e v probhu let 2021 a 2022 celkem na aesti místech Národního parku `umava prostYednictvím dodavatelské firmy V. B. zajistila, svými zamstnanci pYímo Yídila a kontrolovala provádní prací spo ívajících v úprav koryta vodního toku Pnivý potok a koryta jeho bezejmenných pYítoko, a to tmito zásahy<br/>a) Pnivý potok, Yí ní kilometr toku 1,920  narovnání koryta vodního toku, umístní propusti, zpevnní vtoku a výpustku balvany a zásyp hrubým kamenivem, <br/>b) pYítok Pnivého potoka Yí ní kilometr toku 0,040, kdy doalo k narovnání koryta vodního toku, umístní propustku, zpevnní vtoku a výpustku balvany,<br/>c) Pnivého potoka Yí ní kilometr toku 3,291, rovn~ stejným zásahem,<br/>d) pYítok Pnivého potoka Yí ní kilometr toku 0,101, kdy doalo k ucpání koryta vodního toku celými kmeny, klestem a následn hlínou, pYes které bylo pYibli~ováno dYevo,<br/>e) Pnivého potoka Yí ní kilometr 4,183, kdy doalo k narovnání pYirozeného koryta, umístní propustku, zpevnní vtoku a výpustku balvany a zásypu hrubým kamenivem,<br/>f) Pnivého potoka Yí ní kilometr 4,190  4,245, kdy doalo k narovnání koryta vodního vtoku a zasypání pravého bYehu hrubým lomovým kamenem,<br/>a tímto v rozporu s § 16 odst. 2 písm. a) a k) zákona o ochran pYírody a krajiny provedl bez povolené výjimky na území národního parku zastavná území obcí a zastavitelné plochy obcí zakázanou úpravu pYirozeného koryta vodních toko a zároveH v rozporu s ustanovením § 16d písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny provedla bez vydaného souhlasu úpravu koryt vodních toko a tím se dopustila pYestupku podle § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>2. Dále se ~alobkyn dopustila v roce 2022 pYestupku podle § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochran pYírody a krajiny, a to prostYednictvím dodavatelské firmy J. K., kdy na základ písemné smlouvy zajistila a prostYednictvím svých zamstnanco pYímo na míst Yídila a kontrolovala provádní prací. Tého~ pYestupku se pak dopustila ~alobkyn v roce 2022 v porostních skupinách na pozemku parc. . 293 v k.ú. Studenec u Stach v Národním parku `umava v zón soustYedné pé e s dlouhodobým cílem ochrana biodiverzity na ploae 1,4 ha zadala a nechala prostYednictvím druhých osob provést selektivní odstraHování dYevin, konkrétn bYíz a následný odvoz vtainy takto vzniklé dYevní hmoty, ím~ doalo k odstranní veakerých zde pYírodn rostoucích bYíz, co~ zposobilo negativní ovlivnní lesního porostu, ím~ v rozporu s § 16 odst. 2 zákona o ochran pYírody a krajiny bez povolené výjimky na území národního parku vykonala innost, kterou mohla zposobit podstatné zmny v biologické rozmanitosti. <br/>3. Dalaího pYestupku se ~alobkyn dopustila v letech 2021 2022 na území Národního parku `umava na pozemku parc. . 722/1 k. ú. ervená u Kaaperských Hor, kdy zajistila prostYednictvím svých zamstnanco odt~ení a odvoz veakerých vykácených stromo v ásti klidového území . 82  Pnivý potok v zón pYírodn blízké s dlouhodobým cílem neruaený probh pYirozených djo a tím jednala v rozporu s § 16 odst. 2 zákona o ochran pYírody a krajiny a spáchala pYestupek podle § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochran pYírody a krajiny. Za spáchání tchto pYestupko ~alobci byla ulo~ena pokuta ve výai 1 500 000 K .<br/>4. Proti tomuto rozhodnutí si ~alobkyn podala odvolání, pYi em~ zejména nesouhlasila s tím, ~e se dopustila pYestupko, které byly specifikovány shora, jednáními provedenými v rozporu s § 16 odst. 2 písm. k) a odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny. }alovaný rozhodnutím ze dne 11. 12. 2023 .j. MZP/2023/212/1652 zmnil ást II výroku prvoinstan ního rozhodnutí, v nm~ byla ~alobkyni ulo~ena povinnost nahradit náklady Yízení ve výai 1 500 K , a to tak, ~e tuto ástku sní~il na 1 000 K . Zbývající ást prvoinstan ního rozhodnutí, tj. výrok I zbývající ást druhého výroku a výrok III a IV byl ~alovaným potvrzen.<br/>5. }alobkyn v ~alob uvádí, ~e je na základ smlouvy uzavYené s mstem Kaaperské Hory pachtýYem pozemko ur ených k plnní funkcí lesa, proto má vo i tmto pozemkom postavení vlastníka lesa ve smyslu § 58 odst. 1 lesního zákona. <br/>6. }alobkyn hospodaYí mimo jiné na pozemcích parc. . 722/1 v k.ú. ervená u Kaaperských Hor (lokalita Pnivý potok) a parc. . 293 v k. ú. Studenec u Stach (lokalita ObYí hrad). <br/>7. }alobkyn provedla na uvedených pozemcích t~bu zamYenou primárn na t~bu smrko napadených lýko~routem smrkovým a dalaími korovcovými brouky, jako~ i t~bu korovcových souaí a dalaích stromových jedinco, suchých, vyvrácených, nemocných nebo poakozených a následn pYibli~ování a odvoz vyt~ené dYevní hmoty.<br/>8. Terén na dot ených pozemcích byl v dob provádní t~by a transportu dYeva na nkterých místech podmá ený, proto ~alobce provedl do asné úpravy koryta Pnivého potoka spo ívající mimo jiné ve zpevnní jeho ástí dot ených transportem dYeva a v do asném zatrubnní tak, aby po skon ení prací bylo mo~no obnovit povodní stav. V místech, kde v dosledku pYibli~ování dYevní hmoty doalo k vytla ení kolejí, hodlá ~alobce po skon ení prací provést zarovnání terénu.<br/>9. }alobkyn byla pYesvd ena, ~e jedná v souladu se svým hospodáYským plánem, který byl schválen na základ závazného stanoviska Správy Národního parku `umava, kdy~ povaha tchto inností se dle ~alobce nevymykala b~né lesnické praxi. PYesto bylo toto jednání ~alobce posouzeno jako pYestupkové jednání, které spatYovala Správa Národního parku `umava v tom, ~e ~alobce celkem na aesti místech upravil koryto Pnivého potoka a koryta jeho bezejmenných pYítoko v podob narovnání koryt vodních toko, umístní propustko o délce cca 8 metro, zásyp kamenem a v jednom pYípad ve vytvoYení brodu bezejmenném pYítoku formou zaskládáním koryta klestem, kdy~ dle prvostupHového orgánu se jednalo o innost zakázanou podle § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny. <br/>10. }alobkyn zejména namítá nesprávné posouzení námitky systémové podjatosti orgánu prvního stupn, kdy~ v odvolání namítala, ~e pracovníci Správy Národního parku `umava jsou z rozhodování vylou eni z dovodu tzv. systémové podjatosti vyplývající z toho, ~e Správa Národního parku `umava je podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona o ochran pYírody a krajiny pYísluaná hospodaYit s lesy, s pozemky ur enými k plnní funkcí lesa a s jiným majetkem na území Národního parku `umava, kdy~ v tomto postavení zajiaeuje hospodaYení ve státních lesích, tedy je ú astníkem hospodáYské sout~e a posobí na stejném relevantním trhu jako ~alobce coby její konkurent. <br/>11. }alobkyn plnila povinnosti, které vyplývají ze zákona . 282/1991 Sb. a zákona . 17/1992 Sb., neboe jednala v krajní nouzi. Nesprávn je v jejich innostech spatYováno naplnní skutkové podstaty pYestupku podle § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochran pYírody a krajiny, neboe tyto innosti byly realizovány výlu n v souvislosti s nahodilou t~bou aktivních korovcových stromo na pozemcích, vo i nim~ vykonává ~alobkyn práva a povinnosti vlastníka lesa ve snaze zabránit dalaímu aíYení korovcovitých brouko. }alobkyn má za to, ~e argumentace ~alovaného se zcela míjí s obsahem pYedmtné odvolací námitky. }alovaný dovodnost argumentace ve shod s prvostupHovým správním orgánem odmítl s poukazem na vzájemný vztah zákona o ochran pYírody a krajiny a lesního zákona, co~ je ovaem dle ~alobkyn pro posouzení vci nerozhodné, neboe § 4 odst. 1 písm. c) zákona 282/1991 Sb. vymezuje samostatnou podstatu pYestupku, která je na ustanovení lesního zákona do zna né míry nezávislá. Za jednání naplHující skutkovou podstatu § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. je hodnocena jakákoli liknavost nebo dokonce pasivita pYi provádní nahodilé t~by stromo napadených lýko~routem smrkovým. V souvislosti s tím ~alobkyn odkazuje na rozsudek NSS .j. 10 As 168/2023-52 a rozsudek NSS .j. 6 As 157/2014-53. Podle ~alobkyn z § 4 odst. 1 písm. c) i jiného ustanovení zákona . 282/1991 Sb. zákona o ochran pYírody a krajiny nelze dovodit závr, ~e umo~nní vývoje korovce a jeho výlet do okolí není ohro~ením ~ivotního prostYedí v lesích, pokud k nmu dojde na území národního parku. Podle ~alobkyn platí závr Nejvyaaího správního soudu v rozsudku .j. 6 As 157/2014-53 (bod 54), ~e rychlost a doslednost provedených zásaho je v pYípad ochrany lesa proti lýko~routom rozhodující. Proto ~alobkyn byla v souladu s tím podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. povinna pYistoupit k t~b a vyklizení lýko~routem napadeného dYeva v nejkrataím mo~ném termínu. Tato povinnost ~alobkyni tí~ila i pYesto, ~e ~alovaný hrozící riziko rozaíYení lýko~routa i riziko vzniku po~áru neustále zleh uje a bagatelizuje a tím popírá závry Nejvyaaího správního soudu v rozsudku .j. 10 As 168/2023-52. innost ~alobkyn tedy nebyla ni ím jiným ne~ práv pYípravou na nejhoraí mo~ný scénáY pokra ování a dalaího rozvoje korovcové kalamity. }alobkyn nemla úmysl akodliv zasáhnout do pYírodního prostYedí Národního parku `umava, proto provádla nahodilou t~bu i pYibli~ování dYevní hmoty tak, aby byly akodlivé dopady na lesní ekosystém a na ekosystém vodních toko minimalizovaný. PYípadné negativní dopady provádné její inností na lesní a vodní ekosystémy byly ni~aí ne~ negativní dopady, které by na ~ivotní prostYedí v lesích mla rezignace na ochranu pYed biologickými a biotickými akodlivými initeli. <br/>12. }alobkyn má za to, ~e neporuaila ustanovení § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny v pYípad, neboe zásahy do toku Pnivého potoka a jeho pYítoko byly provedeny s cílem minimalizovat akodlivý dopad korovcem napadeného dYeva. Podle ~alobkyn veakeré zásahy do koryta Pnivého potoka a jeho pYítoko byly provedeny za situace, kdy hrozil vznik zna ných akod na majetku msta Kaaperské Hory, proto nebylo zapotYebí výjimky podle § 43 zákona o ochran pYírody a krajiny, neboe potYebnou výjimku udlil ~alobkyni pYímo zákonodárce v § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny. }alovaný toto tvrzení ~alobkyn nesprávn odmítl, neboe z tohoto ustanovení nelze dovodit, ~e zákonná výjimka postihující úpravy pYirozených koryt vodních toko nedopadá na zásahy, které probíhají postupn. Existence bezprostYedního ohro~ení je zákonodárcem vy~adována pouze v pYípad zásaho ohledn ohro~ení ~ivota nebo zdraví osob, v pYípadech rizika vzniku zna ných akod na majetku vaak asový aspekt nemá právní význam. Výjimka mimo pochybnost dopadá i na úpravy dlouhodobjaí i opakované povahy, je-li jejich ú elem eliminace hrozby vzniku zna ných akod na majetku. }alobkyn má za to, ~e nebylo její povinností prokázat, ~e pYi neprovedení t~by a vyklizení korovcem napadených stromo hrozil majetku msta Kaaperské Hory vznik zna né akody, neboe pYestupkové Yízení je ovládáno zásadou vyaetYovací. Naopak bylo povinností správních orgáno prokázat, ~e pYi rezignaci na provedení t~ebního zásahu vznik zna né akody nehrozí, co~ se nestalo. Pova~uje proto napadené rozhodnutí za nezákonné i z tohoto dovodu.<br/>13. }alobkyn namítá, ~e postupovala v souladu s lesním hospodáYským plánem (dále jen LHP), proto napadá argumentaci ~alovaného ohledn zastoupení bYízy v porostních skupinách 35B8 a 35A8 dle platného lesního hospodáYského plánu pro Kaaperskohorské mstské lesy. }alobkyn v odvolání namítala nesprávnost skutkového závru, ~e pYirozen rostoucí bYízy na ploae v porostních skupinách 35B8 a 35A8 zaujímaly povodn minimáln 22 %, kdy~ poukazovala na to, ~e dne 22. 5. 2023 probhla fyzická kontrola, pYi které bylo zjiatno zastoupení dYevin, a proto ozna ila za zcela nejasné, jakým zposobem a na základ jakých metod dosply správní orgány k údaji o zastoupení pYevyaujících 22 %. LHP ozna uje bYízu pouze za pYismíaenou, resp. vtrouaenou, bez uvedení procentuálního zastoupení, co~ dokládá, ~e závr správního orgánu prvního stupn o zastoupení bYízy nemo~e obstát. }alobkyn tvrdí, ~e odstranní bYíz bylo umo~nno dle schváleného LHP, resp. souhlasným závazným stanoviskem, které bylo podklad o jeho schválení vydanou podle § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny. Podle ~alobkyn odstranní pYedmtných bYíz bylo v zájmu ochrany pYírody a krajiny ~ádoucí, neboe její zastoupení bylo pYiblí~eno stavu uvedenému v LHP, s ním~ orgán ochrany pYírody vydáním závazného stanoviska vyslovil souhlas.<br/>14. }alovaný v napadeném rozhodnutí správn citoval ustanovení § 4 zákona o ochran pYírody a krajiny, nevzal vaak v úvahu, ~e jím citované znní se stalo sou ástí zákona o ochran pYírody a krajiny a~ 1. 1. 2022. V dob vydání závazného stanoviska Správy Národního parku `umava k LHP, tj. k 12. 12. 2018 vaak platilo, ~e prostYednictvím závazného stanoviska provYoval orgán ochrany pYírody akceptovatelnost navr~eného LHP z hlediska zákona o ochran pYírody a krajiny jako celku. Napadené rozhodnutí se tak opírá o nesprávnou právní normu.<br/>15. }alobkyn má za to, ~e odstranním pYedmtných bYíz bylo její zastoupení pYiblí~eno stavu, s ním~ Správa Národního parku `umava vydáním závazného stanoviska vyslovila souhlas. Proto toto jednání nelze ozna it za innost odporující zákonu, je nepYípustné, aby byla správním orgánem ukládána pokuta za vznik stavu, který byl správním orgánem odsouhlasen.<br/>16. Podle ~alobkyn nebyl prokázán rozpor její innosti s § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny, neboe nebylo prokázáno, ~e innostmi popsanými ve výroku I. v bodech 2, 3 a 4 prvoinstan ního rozhodnutí doalo k poruaení zákazu obsa~eného v § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny. Podle ~alobkyn ~alovaný zcela ignoruje skute nost, ~e v pYestupkovém Yízení je prokázání viny obvinnému na stran správního orgánu nikoli na stran obvinného. I pYes tuto absenci povinnosti ~alobkyn pYedlo~ila zprávu z terénního aetYení zpracovanou Výzkumným ústavem lesního hospodáYství a myslivosti. Podle ~alobkyn vaechny negativní následky její innosti, které ~alovaný popisuje, by se dostavily ve vtaím ploaném rozsahu, pokud ~alobkyn na t~bu a odvoz korovcem napadené dYevní hmoty by rezignovala. }alobkyn má za to, ~e nebylo prokázáno, ~e její innost mohla zposobit podstatné zmny v biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci ekosystému.<br/>17. Závrem ~alobkyn navrhuje, aby bylo upuatno od ulo~ení sankce, neboe pokuta ve výai odpovídající 75% zákonné sazby nkolikanásobn pYekra uje tvrzenou spole enskou nebezpe nost její innosti a je nepYimYená k rozsahu a intenzit, jimi~ ml být naruaen veYejný zájem chránný zákonem. Postup ~alobkyn byl motivován obavou z poruaení povinností vyplývajících ze zákona, co~ nebere ~alovaný v úvahu. }alobkyní je proto navrhováno, aby od pokuty ulo~ené ~alobkyni v pYípad, ~e soud neshledá dovod pro zruaení obou rozhodnutí, od pokuty upustil. <br/>II. Stru né shrnutí vyjádYení ~alovaného<br/>18. }alovaný ve vyjádYení k ~alob setrval na závru, ~e ~alobkyní vznesená námitka systémové podjatosti je nedovodná a ni ím nepodlo~ená. Nesprávné je tvrzení ~alobkyn, ~e ~alovaný vyvrací dovodnost námitky systémové podjatosti tím, ~e je podjatost dot ených úYedních osob vylou ena ji~ organiza ním lenním Správy Národního parku `umava, resp. oddlením výkonu innosti státní správy od innosti hospodáYské. Takový závr rozhodnutí neobsahuje. Dovodností námitky podjatosti se ~alovaný Yádn zabýval na stran 7 napadeného rozhodnutí. }alobkyn své tvrzení o podjatosti blí~e nerozvedla, pouze je opYela o dokazy, které podle ~alovaného zájem Správy Národního parku `umava na výsledku Yízení nedokládají a nevyplývají z nich ani ~ádné okolnosti zakládající podezYení na mo~né ovlivHování pYístupu úYedních osob Yeaené vci.<br/>19. Námitku ~alobkyn, ~e plnila povinnosti vyplývající ze zákona . 282/1991 Sb. a zákona . 17/1992 Sb. a jednala v krajní nouzi, pova~uje ~alovaný za nedovodnou, neboe § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. nelze bez dalaího aplikovat. }alovaný setrval na závru, ~e pYi posuzování pYedmtné problematiky je nezbytné zabývat se tím, zda intenzita zamýalených zásaho proti korovci a s nimi související innosti nemohou znamenat negativní dopad na zájmy chránné zákonem. Tvrzení ~alobkyn, ~e ~alovaný zleh uje a bagatelizuje hrozící riziko aíYení korovce je podle ~alovaného ni ím nepodlo~ené. }alovaný v rozhodnutí konstatoval, ~e nebylo prokázáno, ~e tato rizika skute n hrozila v ~alobkyní tvrzeném rozsahu, ~e hrozila bezprostYedn a bylo zapotYebí bezodkladn zasáhnout.<br/>20. S námitkou ~alobkyn, ~e nepova~uje správný závr ~alovaného, jimi~ odmítl aplikaci  výjimky obsa~ené v § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny na jednání specifikované v bod 1 (prvního výroku prvoinstan ního rozhodnutí) ~alovaný nesouhlasí, neboe dle jeho názoru má asový odstup provedení úprav vodních toko, jimi~ byla podle ~alobkyn odstraHována hrozba vzniku zna ných akod na majetku, má pro Yeaenou vc právní význam. }alovaný pova~uje za neopodstatnné, aby byla výjimka aplikována na situaci, kdy jsou nejprve provádny úpravy vodních toko a teprve poté vykonávána innost, která má vzniku zna ných akod na majetku zabránit. PYedmtem dokazování nebylo v daném pYípad najisto postavit, ~e pYi neprovedení t~by a vyklizení korovcem napadených stromo hrozil vznik akody, pYedmtem dokazování bylo najisto postavit, zda lze úpravy koryt vodních toko specifikované ve výroku I. v bod 1. prvoinstan ního rozhodnutí pova~ovat za innost, kterou byla odvrácena hrozba vzniku zna ných akod na majetku i byla k jejich realizaci nezbytná výjimka podle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>21. K námitce ~alobkyn, ~e postupovala v souladu s LHP, ~alovaný setrval na svých závrech obsa~ených na stran 19 a násl. napadeného rozhodnutí, tedy ~e nebylo vcí Správy, aby pYi vydání závazného stanoviska podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny zkoumala správnost údajo o stavu lesa v jednotlivých porostních skupinách. Tvrzení ~alobkyn, ~e její jednání popsané ve výroku I. v bod 3. smYovalo k pYiblí~ení stavu, který Správa národního parku `umava vydáním závazného stanoviska ze dne 12. 12. 2018 odsouhlasila, nedává smysl.<br/>22. Neopodstatnnou pova~uje námitku ~alobkyn, ~e nebyl prokázán rozpor v innosti ~alobkyn s § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny, neboe bylo povinností ~alobkyn v pYípad, ~e tvrdila, ~e zmna biologické rozmanitosti ve struktuYe a funkci ekosystému v dosledku vytýkané innosti absentuje bylo na ní, aby toto tvrzení prokázala a dolo~ila. }alovaná se rovn~ zabývala zprávou z terénního aetYení zpracovanou Výzkumným ústavem lesního hospodáYství a myslivosti, kterou ~alobkyn dolo~ila. }alovaný má za to, ~e bylo prokázáno, ~e innosti specifikované ve výroku I. v bodech 2 4 prvoinstan ního rozhodnutí mohou vést k podstatným zmnám v biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci dot ených lesních ekosystémo ve smyslu § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>23. K návrhu ~alobkyn na upuatní od ulo~ené sankce ~alovaný uvedl, ~e upuatní nepova~uje za pYípadné, neboe výae ulo~ené sankce je pYimYená vzhledem k záva~nosti vytýkaných jednání, okolnostem Yeaené vci, kdy bylo pYihlédnuto ke skute nosti, ~e bylo dot eno nejpYísnji chránné území národního parku. <br/>III. Skutková zjiatní a právní hodnocení vci krajským soudem<br/>24. Krajský soud pYezkoumal napadené rozhodnutí v mezích ~alobních bodo, vycházel pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, dále jen  s. Y. s. ). Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboe ú astníci projevili s takovým postupem souhlas (§51 odst. 1 s.Y.s.).<br/>25. }aloba není dovodná.<br/><br/>Nesprávné posouzení námitky systémové podjatosti orgánu I. stupn<br/>26. }alobkyn namítá, ~e pracovníci Správy Národního parku `umava byli z rozhodování vylou eni z dovodu tzv. systémové podjatosti vyplývající ze skute nosti, ~e Správa Národního parku `umava je podle § 22 odst. 2 zákona o ochran pYírody a krajiny pYísluaná hospodaYit s lesy, s pozemky ur enými k plnní funkce lesa a s jiným majetkem ve vlastnictví státu s plnním funkce lesa na území Národního parku `umava a jeho ochranného pásma , kdy zajiaeuje hospodaYení ve státních lesích na území národního parku zahrnující mimo jiné nákup lesnických slu~eb prací i materiálu a t~bu dYeva a jeho následný prodej, tedy je ú astníkem hospodáYské sout~e a posobí tak na stejném relevantním trhu jako ~alobkyn, coby její konkurent.<br/>27. }alovaný tuto námitku odmítl s odkazem na rozsudek NSS .j. 2 Aps 7/2012 48, s ím~ ~alobce nesouhlasí, neboe ~alovaný vyvrací dovodnost námitky systémové podjatosti tak, ~e podjatost dot ených úYedních osob vylou ena ji~ organiza ním lenním Správy Národního parku `umava, respektive oddlením výkonu innosti státní správy od innosti hospodáYské, co~ dle ~alobkyn správné není. V souvislosti s tím tak ~alobkyn odkázala na usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2012 .j. 1 As 89/2010 190.<br/>28. Soud poznamenává, ~e judikatura Nejvyaaího správního soudu námitkou systémové podjatosti ozna uje pouze situace,  kdy je obsahem námitky podjatosti úYedních osob práv z dovodu jejich ekonomické závislosti zposobené zamstnaneckým, slu~ebním i obdobným pomrem k subjektu, do nho~ je organiza n zasazen pYísluaný správní orgán, jeho zájmy mohou být v daném Yízení dot eny (viz. bod 49 rozsudku .j. 6 As 52/2023 127). Z citovaného rozsudku vyplývá, ~e dle novely ú inné od 1. 1. 2018, § 14 odst. 2 správního Yádu provedenou zákonem . 176/2018 Sb. úYední osoba není vylou ena podle odst.1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím slu~ebním pomrem nebo pracovnprávním nebo jiným obdobným vztahem k územnímu samosprávnému celku, co~ je tYeba chápat jako posílení dorazu práv na tyto pYistupující okolnosti.<br/>29. V souvislosti s tím soud rovn~ odkazuje na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 8.2013 .j. 2 Aps 7/2012 47, na který je odkazováno jak ~alobkyní, tak i ~alovaným. Dle tohoto rozsudku. Správa národního parku `umava jako orgán ochrany pYírody a odborná organizace pYírody je povinna vo i správ jako subjektu hospodaYícímu se státními lesy na území národní parku postupovat stejn jako ke vaem ostatním vlastníkom lesa.<br/>30. Z rozsudku NSS ze dne 16. 7. 2004 .j. 5 A 151/2001 56 pak vyplývá, ~e ani v tomto rozsudku NSS neshledal podjatost pracovníka Správy Národního parku `umava pro jejich pracovní pomr Správ, pYesto~e alo o udlení souhlasu k ~ádosti Správy Národního parku `umava, jako u~ivatele lesa ve státním vlastnictvím. Nejvyaaí správní soud dále uvedl, ~e pYedmtné dvojí postavení Správy Národního parku `umava je Yeaeno jejím vnitYním organiza ním uspoYádáním a nedospl tak k závru, ~e by pracovníci správy mli být vylou eni pro podjatost. }alobkyn namítá systémovou podjatost SNP`, z dovodu rozhodování o majetkových právech subjektu, který je pYímým konkurentem na trhu, tedy jde obsahov o zcela odlianou námitku od pYípado, které NSS posuzovaly, a to s opa ným závrem, ne~ tvrdí ~alobkyn. <br/>31. Systémové riziko podjatosti úYedníko se tak vztahuje k rozhodování ve vci, které se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku. V rozsudku NSS ze dne 2. 8. 2023 .j. 6 As 52/2023  127) se klade dokaz na skute nosti, které nasvd ují tomu, ~e zájem státu i územního samosprávného celku mo~e být v dané vci prosazován práv prostYednictvím vztahu ekonomické závislosti úYední osoby na jejím zamstnavateli.<br/>32. Z toho tedy vyplývá dle soudu, ~e námitka ~alobkyn, ~e je zájem subjektu, který plní svou zákonnou povinnost hospodaYit ze státním lesy na území národního parku, eventuáln pYímo zájem státu, v pYípad ulo~ení pokuty za pYestupek ulo~ené jeho organiza ním útvarem, který plní zákonnou povinnost správního orgánu pYírody a krajiny, ~e mo~e konkuren n znevýhodnit jiného vlastníka i nájemce lesa, je s ohledem na shora citovanou judikaturu tato námitka ~alobce zcela nedovodná. Správa Národního parku `umava plní jen povinnosti, které vyplývají ze zákona o ochran pYírody a krajiny proto tedy do podnikání na trh nenastoupila ze svého rozhodnutí, ale ze zákona, jako státní pYíspvková organizace. <br/>33. Rovn~ je nutno poznamenat, ~e ze strany ~alobkyn nebyla namítána systémová podjatost Správy národního parku `umava jako orgánu ochrany pYírody a krajiny pYi vydání závazného stanoviska podle § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, nezbytného ke schválení hospodáYského plánu, kdy prostYednictvím tohoto správního úkonu bylo práv ovlivnno hospodaYení ~alobkyn významnji.<br/>34. Námitka systémové podjatosti je tedy dle soudu zcela nepYípadná, neboe je namíYena proti zákonné úprav, která takovou situaci pYedpokládá. Soud poznamenává, ~e osoba zú astnná na systémovou podjatost pouze tvrdí ovaem neuvedla ~ádné relevantní skute nosti, které by nasvd ovaly tomu, ~e Správa Národního parku `umava jako státní pYíspvková organizace mo~e být v daném pYípad ve vztahu k ekonomické závislosti úYední osoby na jejím zamstnavateli.<br/>35. Pokud ~alobkyn odkazuje na informace, které byly poskytnuty veYejnoprávním médiím o obsahu nepravomocného rozhodnutí, tak z této skute nosti nelze dovozovat podjatost, v pYípad ~e doalo ke zpYístupHování informací o ~ivotním prostYedí.<br/>36. Soud proto u inil závr, ~e ~alovaný se správn vypoYádal s námitkou systémové podjatosti v napadeném rozhodnutí. Rovn~ v pYípad, ~e uvedl ~alovaný, ~e pokuta má citeln zasáhnout do majetkové sféry ~alobkyn nelze spatYovat podjatost, a to i s ohledem na skute nost, ~e toto bylo uvádno ~alovaným v napadeném rozhodnutí v souvislosti s posuzováním výae sankce ulo~ené Vladimíru Baborovi (str. 28).<br/>K námitce ~alobkyn, ~e plnila si povinnosti vyplývající ze zákona . 282/1991 Sb. a zákona . 17/1992 Sb. a, ~e jednala v krajní nouzi.<br/>37. }alobkyn namítá, ~e inností vymezenou ve výroku I. napadeného rozhodnutí se nemohla dopustit pYestupku, neboe odvracela nebezpe í pYímo hrozícímu zájmu chránnému zákonem o ochran pYírody a krajiny a lesním zákonem, plnila tak povinnost, která pro ni vyplývá z § 19 zákona . 17/1992 Sb. o ~ivotním prostYedí. Její jednání pak mlo povahu jednání v krajní nouzi podle § 24 zákona o pYestupcích, proto nemo~e tedy být postihována za pYestupek.<br/>38. Podle ~alobkyn ~alovaný nesprávn tuto její námitku vyvrací poukazem na vzájemný vztah zákona o ochran pYírody a krajiny a lesního zákona, neboe § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb., vymezuje samostatnou skutkovou podstatu pYestupku, která je na ustanovení lesního zákona nezávislá. Za jednání naplHující tuto skutkovou podstatu je nutno hodnotit jakoukoliv liknavost nebo dokonce pasivitu pYi provádní nahodilé t~by stromo napadeným lýko~routem smrkovým (viz. Rozsudek NSS .j. 10 As 168/2023 52).<br/>39. }alobkyn se tedy výkladem skutkové podstaty pYestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. sna~í zbavit odpovdnosti za uvedený pYestupek.<br/>40. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí pYestupku tím, ~e vytvoYí podmínky pro posobení akodlivých biotických initelo, kdy~ za tento pYestupek lze ulo~it pokutu do výae 5miliono korun.<br/>41. }alobkyn provádním úprav koryt vodních toko na území Národního parku `umava poruailo ustanovení zákona o ochran pYírody a krajiny, a to ustanovení § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny a bli~aí ochranné podmínky obsa~ené v § 16d písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny. Podle § 16 odst. 2 písm. k), je zakázáno upravovat pYirozená koryta vodních toko ne~ odstraHovat splaveniny. Úpravy koryt vodních toko byly ~alobkyní realizovány bez pYísluané výjimky a souhlasu orgánu ochrany pYírody, tedy v rozporu s § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny a s ustanovením § 16d písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny, kdy pYedmtnou inností bylo dot eno území s výskytem Yady zvláat chránných druho ~ivo icho a rostlin, v etn tch nejpYísnji chránných a nejvnímavjaích k opakovanému ruaení, neboe vtaina úprav koryt vodních toko byla realizována v klidovém území a v zón pYírod blízké, jejím~ dlouhodobým cílem je neruaený probh pYirozených djo.<br/>42. Tvrzení ~alobkyn, ~e jednala ve stavu krajní nouze je nutno odmítnou u~ s ohledem na skute nost, ~e tyto práce byly provádny postupn bhem let 2021, 2022, kdy ~alobkyn mla s ohledem na tuto dobu dostatek asu na podání ~ádosti o výjimku nebo o vydání souhlasu. Proto nelze souhlasit s tvrzením ~alobkyn, ~e innost provádla v souvislosti s nahodilou t~bou korovcových stromo a jejich následnou dopravou za situace, kdy hrozil vznik zna ných akod na majetku, a proto se § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírod a krajiny na její realizaci nevztahuje.<br/>43. V souvislosti s touto námitkou je nutno odkázat na § 22 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny podle nho~ lesy v národním parku nelze zaYazovat do kategorie leso hospodáYských a ustanovení o zásazích proti akodcom v pYípadech mimoYádných okolností a nepYedvídaných akod lze pou~ít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany pYírody.<br/>44. Je nutno preferovat zájem na ochran leso v národních parcích z hlediska pYírody a krajiny. V daném pYípad tedy ~alobkyn poruaila povinnosti, které jí plynuly ze zákona o ochran pYírody a krajiny, kdy~ není dovodná argumentace ~alobkyn, ~e jednala v krajní nouzi, pYi em~ nebylo zjiatno, jaké jednání a v jaké konkrétní lokalit provádla ~alobkyn v zájmu ochrany pYírody a krajiny v národním parku a jaké následky jako ohro~ení i poruaení chránných bylo v zájmu bylo tYeba odvracet.<br/>45. }alobkyn ani neprokázala, ~e hrozilo riziko aíYení korovce i riziko vzniku po~áru v tom rozsahu, jak je ~alobkyní tvrzeno a ~e hrozilo bezprostYedn a ~e bylo tedy zapotYebí bezodkladn zasáhnout. Dle soudu nelze pova~ovat protiprávní jednání ~alobkyn v rozporu se zákonem ochrany pYírody a krajiny za innost, kterou by zamezovala akod na ~ivotním prostYedí, tedy ~e by se jednalo o jednání, které má povahu krajní nouze dle § 24 zákona o pYestupcích.<br/>46. Zcela nepYípadn je ~alobkyní odkazováno na judikaturu Nejvyaaího správního soudu k § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb., neboe se týká hospodáYských leso, tedy netýká se podmínek v lesích národních parko, které jsou zaYazeny v kategorii leso zvláatního ur ení.<br/>K námitce ~alobkyn, ~e neporuaila ustanovení § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>47. }alobkyn namítá nesprávný závr ~alovaného na stran 13 napadeného rozhodnutí, který odmítl aplikaci výjimky obsa~ené v § 16 odst. 2 písm. k) zákona o ochran pYírody a krajiny ohledn jednání uvedeného v bod 1 (I. výroku prvoinstan ního rozhodnutí), kde je zakotvena výjimka ze zákazu upravovat pYirozená koryta vodních toko a odstraHovat z pYirozených koryt vodních koryt splaveniny i jiné pYirozen vzniklé pYeká~ky. Z tohoto ustanovení vyplývá, ~e na celém území národních parko je zakázáno mimo jiné upravovat pYirozená koryta vodních toko nebo odstraHovat z pYirozených koryt vodních toko splaveniny nebo jiné pYirozen vzniklé pYeká~ky, s výjimkou pYípado bezprostYedního ohro~ení ~ivota nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku zna ných akod na majetku. Jestli~e úpravy koryt vodních toko souvisely s provádním t~by a dopravy dYíví, nelze z toho dovodit, ~e hrozila zna ná akoda na majetku msta Kaaperské hory, a ~e provedením tchto úprav doalo k odvrácení hrozby zna né akody.<br/>48. Zcela nesprávný je názor ~alobkyn, ~e nebylo její povinností prokázat, ~e pYi neprovedení t~by a vyklizení korovcem napadených stromo hrozil vznik akody dosahující ástky nejmén 1 milión korun. Soud se ztoto~Huje se ~alovaným, ~e skute n nelze bez dalaího tvrdit, ~e hrozila zna ná akoda na majetku a ~e provedením úpravy koryt toko byla tato hrozba zna né akody odvrácena, respektive, ~e by bez jejich realizace tato akoda reáln nastala. V této vc pYedmtem dokazování nebylo, zda úpravy koryt vodních toko, která jsou specifikované v prvním výroku v bod 1 prvoinstan ního rozhodnutí, lze pova~ovat za innost, kterou byla odvrácena hrozba vzniku zna ných akod na majetku i byla k jejich realizaci nezbytná výjimka podle § 43 odst. 1 zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>49. Zcela nesprávný je tak výklad ~alobkyn, ~e podmínka bezprostYedního rizika se vztahuje jen k ohro~ení ~ivota nebo zdraví, ale nevztahuje se ji~ k hrozb vzniku akod na majetku.<br/>K námitce ~alobkyn, ~e její postup byl v souladu s lesním hospodáYským plánem<br/>50. }alobkyn nesouhlasí se závrem ~alované ohledn zastoupení bYízy v porostních skupinách sice 35B8 a 35A8, dle platného lesního hospodáYského plánu.<br/>51. }alobkyn namítá, ~e formulace  orgán ochrany pYírody v Yízení o vydání závazného stanoviska k návrhu lesního hospodáYského plánu posuzuje dot ení zájmu chránných podle ásti druhé a~ paté ZOPK , kterou ~alovaný v rozhodnutí pou~il, nebyla v dob vydání závazného stanoviska SNP `umava k návrhu LHP ze dne 12. 12. 2018 v § 4 odst. 4 zákona o ochran pYírody krajiny obsa~ená. Tato námitka není dovodná, neboe jak vyplývá z napadeného rozhodnutí ~alovaný toto ustanovení v napadeném rozhodnutí necitoval, pouze uvedl, jakými hledisky se má orgán ochrany pYírody a krajiny pYi posuzování návrhu lesního hospodáYského plánu podle ustanovení. § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny, zabývat. Správní orgány správn posuzovaly dopad návrhu lesního hospodáYského plánu na zájmy chránné podle ásti druhé a~ páté zákona o ochran pYírody a krajiny, pYitom platila i v dob pYed zmnou znní ustanovení § 4 odst. 4, tedy pYed 1. 1. 2022.<br/>52. }alobkyn má za to, ~e provedené selektivní odstranní bYíz jí bylo umo~nno schváleným lesním hospodáYským plánem, respektive souhlasným závazným stanoviskem, které jako podklad po schválení vydal podle § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny orgán ochrany pYírody a krajiny. Tento závr správný není, soud se ztoto~Huje se závrem ~alovaného na stran 19 a násl. napadeného rozhodnutí, ~e nebylo vci správy, aby pYi vydání závazného stanoviska podle § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny zkoumala správnost údajo o stavu lesa v jednotlivých porostních skupinách. Tvrzení ~alobkyn, ~e její jednání uvedené v prvém výroku v bod 3 prvoinstan ního rozhodnutí smYovalo k pYiblí~ení stavu, který Správa národního parku `umava vydáním závazného stanoviska ze dne 12. 12. 2018 odsouhlasila, je tak zcela neodovodnné.<br/>53. Orgán ochrany pYírody závazné stanovisko podle § 4 odst. 3 zákona o ochran pYírody a krajiny vydává na ~ádost pYísluaného orgánu státní správy leso, pYi em~ lesní hospodáYský plán hodnotí vliv, jaký na zájmy ochrany pYírody a krajiny mo~e mít vlastníkem plánovaná hospodáYská innost. Jestli~e tedy v daném lesním hospodáYském plánu nebyla bYíza uvedena nemohl pak ~alovaný reagovat pYi schvalovacím procesu na nco, co ke schválení pYedlo~eno nebylo. Z toho tedy vyplývá, ~e není povinností orgánu ochrany pYírody zkoumat to, co není v návrhu lesního hospodáYského plánu uvedeno, eventuáln nedostate n je v nm zachycen skute ný stav lesa.<br/>54. Tvrzení ~alobkyn, ~e odstranní pYedmtných bYíz bylo z hlediska zájmu ochrany pYírody a krajiny ~ádoucí, neboe jím bylo její zastoupení pYiblí~eno stavu uvedenému v LHP, s ní~ orgán ochrany pYírody vydáním závazného stanoviska vyslovil souhlas je neopodstatnné, neboe orgán ochrany pYírody nemohl prostYednictvím závazného stanoviska ke schválení LHP takovou skute nost po~adovat (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 8. 2009 .j. 3 As 48/2008 113). Závazné stanovisko pouze hodnotilo akceptovatelnost navr~eného lesního hospodáYského plánu z hlediska zákona o ochran pYírody a krajiny jako celku.<br/>K námitce ~alobkyn, ~e nebyl prokázán rozpor její innosti s ustanovením § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>55. Podle ~alobkyn nebylo prokázáno, ~e innostmi popsanými ve výroku I. v bodech 2, 3 a 4 prvoinstan ního rozhodnutí doalo k poruaení zákazu obsa~eného v § 16 odst. 2 písm. a) zákona ochran pYírody a krajiny, kdy ~alovaný na shodnou námitku ~alobkyn reagoval na stran 21 v odovodnní napadeného rozhodnutí pouze souhrnným konstatováním, která je ~alobkyní doslovn citováno.<br/>56. Ustanovení § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny zakazuje  pou~ívat prostYedky nebo vykonávat innosti, které mohou zposobit podstatné zmny v biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci ekosystémo v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s re~imem zón národního patku .<br/>57. }alobkyn má za to, ~e její inností nemohlo k ~ádné podstatné zmn biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci ekosystému dojít, neboe jí toto nebylo prokázáno., kdy nebylo na ~alobkyni, aby n ím konkrétním dolo~ila své tvrzení o absenci podstatné zmny biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci ekosystému v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s re~imem zón národního parku, neboe tato povinnost byla na ~alovaném, aby prokázal, ~e k takové zmn skute n doalo. }alobkyn, pYesto~e to nebylo její povinností, tak dolo~ila zprávu z terénního aetYení zpracovanou Výzkumným ústavem lesního hospodáYství a myslivosti v. v. i. Dle ~alobkyn vaechny negativní následky by se dostavily a v podstatn vtaím ploaném rozsahu, pokud ~alobkyn na t~bu a odvoz korovcem napadené dYevní hmoty by rezignovala. Podle ~alobkyn nikoliv aktivita nýbr~ naopak její pasivita ve vztahu k riziku aíYení lýko~routa smrkového a rizika vzniku po~áru by byla poruaením zákazu obsa~eného v § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny, a to s pYihlédnutím k povinnostem ~alobkyn, které vyplývají z § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. a z § 13 zákona . 17/1992 Sb., o ~ivotním prostYedí. }alobkyn proto má za to, ~e jí nebylo prokázáno, ~e její innost mohla zposobit podstatné zmny v biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci ekosystému v rozporu s cíli ochrany zón národního parku dle § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochrany pYírody a krajiny, a proto je napadené rozhodnutí nezákonné.<br/>58. Soud se ztoto~Huje s tím, jestli~e ~alobkyn tvrdila, ~e podstatná zmna biologické rozmanitosti, struktuYe a funkce ekosystému v dosledku vytýkané innosti absentuje, bylo na ~alobkyni, aby toto své tvrzení prokázala a dolo~ila, co~ vyplývá z ustanovení § 52 správního Yádu. Poté, co ~alobkyn pYedlo~ila zprávu z terénního aetYení zpracovanou Výzkumným ústavem lesního hospodáYství a myslivosti, pak se tímto dokazem správní orgány Yádn zabývaly, a to jednak na stran 25 prvostupHového rozhodnutí a ~alovaný opodstatnnost závru zprávy vyhodnotil v napadeném rozhodnutí na stran 17. Tímto listinným dokazem vaak nebylo vyvráceno tvrzení ~alobkyn, proto soud se ztoto~Huje se správními orgány, ~e bylo prokázáno, ~e ~alobkyn inností specifikovanou ve výroku I. v bodech 2  4 prvoinstan ního rozhodnutí mohou vést k podstatným zmnám biologické rozmanitosti, struktuYe a funkci dot ených lesnických ekosystému ve smyslu ustanovení. § 16 odst. 2 písm. a) zákona o ochran pYírody a krajiny.<br/>59. Soud má za to, ~e ~alobkyn skutková zjiatní správních orgáno Yádn nezpochybnila ani nenavrhla relevantní dokazy na podporu svých tvrzení, proto tato její tvrzení byla správn hodnocená jako ú elová, tedy nezakládající dovodné pochybnosti o skutkovém stavu v etn jeho odborného posouzení, vy~aduje-li hodnocení zjiatných skute ností vyaaí míru odborných znalostí, jak tomu bylo v tomto pYípad. }alobkyn sice pYedlo~ila zprávu z terénního aetYení u Kaaperskohorských leso s.r.o., která byla zpracována Výzkumným ústavem lesního hospodáYství a myslivosti, v.v.i. Z tohoto listinného dokazu vaak nelze mít za to, ~e tvrzení ~alobkyn bylo prokázáno. Proto ~alovaný správn u inil závr, ~e k vypovídací hodnot tohoto dokazu se vyjádYil srozumitelným a dosta ujícím zposobem k jeho závrom prvostupHový správní orgán. }alovaný se pYezkoumáním argumentace prvostupHového rozhodnutí v napadeném rozhodnutí Yádn zabýval. <br/>60. Na tvrzení ~alobkyn, ~e vaechny negativní následky by se dostavily ve vtaím ploaném rozsahu, jestli~e by ~alobkyn na t~bu a odvoz korovce napadené dYevní hmoty rezignovala, bylo správn reagováno, ~e výskyt korovce mo~e zposobit postupný rozpad lesních porosto, nicmén i jednorázovým odstranním vaech napadených stromo dojde v pYípad vtaích ploch rovn~ k odstranní stromového patra navíc za cenu zna ného poakození zmlazení.<br/>}ádost ~alobkyn o upuatní od ulo~ení sankce<br/>61. }alobkyn má za to, ~e pokuta ve výai odpovídající 75 % zákonné sazby nkolikanásobn pYekra uje tvrzenou spole enskou nebezpe nost v její innosti a je proto nepYimYená k rozsahu a k intenzit, jím~ ml být naruaen veYejný zájem chránný zákonem. }alovaný nevzal v úvahu, ~e innost ~alobkyn byla motivována povahou z poruaení povinností vyplývající z § 4 odst. 1 písm. c) zákona . 282/1991 Sb. a z ustanovení. § 13 zákona . 17/1992 Sb., za co~ v daném pYípad byla ~alobkyni ulo~ena pokuta ve výai 1 500 000 K , tedy pYi horní hranici zákonem stanovené sazby, která pro pYestupek, kterého se ~alobkyn dopustila, pYedstavuje dle § 88 odst. 3 písm. b) zákona o ochran pYírody a krajiny ástku 2 miliony korun. <br/>62. Z odovodnní napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e správní orgány se Yádn zabývaly posouzením jednotlivých protiprávních jednání spole nosti ve vztahu k zákonným kritériím. }alovaná zohlednila pYi stanovení výae sankce snahu ~alobkyn napomoci odstranní akodlivých následko, konkrétn áste ným odstranním dvou zhotovených propustko a asanacemi vzniklých kolejí, kdy~ v pYípad selektivního odstranní bYíz pYihlédla ve prospch spole nosti k tomu, ~e tímto zásahem nebyl dot en mimoYádn cenný biotop. Správn za významné pYit~ující okolnosti bylo pova~ováno, ~e se ~alobkyn dopustila spáchání více pYestupko, kdy~ si musela být existence omezení vyplývajících ze zákona pln vdoma. Soud se s odovodnním o výai ulo~ené sankce zcela ztoto~nil se ~alovanou. Tato sankce je sice ulo~ena ve druhé polovin zákonné sazby, pYesto je vaak pYimYená s ohledem na mno~ství pYestupko, kterých se ~alobkyn dopustila, a i s ohledem na záva~nost tchto pYestupko, kterých se dopustila na území národního parku. }alovaný se zabýval správn tím, zda výae sankce je pro spole nost likvida ní a dospl ke správnému závru, ~e ~alobkyn v roce 2022, jestli~e vykázala zisk více jak 40 miliono korun, pak tomu tak být nemo~e. Výae ulo~ené sankce rovn~ nepYesahuje dotaci na provozní ú ely a náhrady, které spole nost obdr~ela v roce 2022 v celkové výai 2 560 000 K . Z tchto dovodu soud neshledal dovod pro upuatní od sankce, neboe výae sankce je pYimYená k záva~nosti pYestupko, kterými bylo dot eno nejpYísnji chránné území.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>63. Z dovodo uvedených shora soud ~alobu dovodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítl. <br/>64. Výrok o náhrad náklado Yízení vyplývá z ust. § 60 odst. 1 s.Y.s. }alobkyn nebyla v Yízení úspaná, proto jí nemohla být náhradu náklado Yízení pYiznána. }alovaný náhradu náklado Yízení nepo~adoval, neboe mu nevznikly náklady nad rámec jeho b~né administrativní innosti.<br/>65. Osob zú astnné na Yízení nebyly náklady Yízení pYiznány, neboe soudem nebyla ukládána ~ádná povinnost (§ 60 odst. 5 s.Y.s.).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/> eské Budjovice dne 18. prosince 2024<br/>Mgr. Helena Nutilová v. r. <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/>Shoda s prvopisem: J. M.<br/> <br/></body> </html>