<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 164/2024- 66 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 164/2024 - 69<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Ivo Pospíaila, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní vci ~alobce: Mgr. P. V., zastoupen JUDr. Janem Bureaem, Ph.D., advokátem se sídlem Václavské námstí 807/64, Praha 1, proti ~alovanému: ministr vnitra, se sídlem Nad `tolou 936/3, Praha 7, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 27. 9. 2023, . j. MV1239026/SO2023, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2024, . j. 18 Ad 9/2023  53,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2024, . j. 18 Ad 9/2023  53 se zruauje.<br/><br/>II. Rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 9. 2023, . j. MV1239026/SO2023, se zruauje a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>III. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení v celkové výai 28 570 K  k rukám zástupce ~alobce JUDr. Jana Bureae, Ph.D., advokáta, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] V projednávané vci se Nejvyaaí správní soud zabýval podmínkami vzniku bezdovodného obohacení podle § 213 odst. 1 zákona . 361/2003 Sb., o slu~ebním pomru pYísluaníko bezpe nostních sboro (dále jen  zákon o slu~ebním pomru ), a to za situace, kdy z dovodu marného uplynutí tyYleté lhoty pro pYezkumné Yízení (§ 193 odst. 4 tého~ zákona) správní orgány nezruaily rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, na jeho~ základ bylo plnní (výsluhový pYíspvek) vyplaceno.<br/><br/>[2] }alobce byl v roce 2016 propuatn ze slu~ebního pomru policisty pro spáchání kázeHského pYestupku a záhy poté mu byl dne 6. 10. 2016 pYiznán výsluhový pYíspvek. Krajský soud v Ostrav  pobo ka v Olomouci vaak rozsudkem ze dne 11. 5. 2021, . j. 65 Ad 8/2020  75, zruail rozhodnutí o spáchání kázeHského trestu (a kasa ní stí~nost v této vci zamítl NSS rozsudkem ze dne 3. 2. 2022, . j. 4 As 176/2021  33). Tím odpadl jediný dovod pro propuatní ~alobce ze slu~ebního pomru. Xízení o jeho propuatní bylo na základ obnovy dne 26. 10. 2022 zastaveno, stejn jako ke dni 30. 11. 2022 i vyplácení výsluhového pYíspvku. V dosledku toho se ~alobce opt stal pYísluaníkem policie (resp. se na nj hledí tak, jako by jím nikdy nepYestal být), pro e~ mu byl doplacen plat. PrvostupHovým rozhodnutím v nyní pYezkoumávaném Yízení mu byla stanovena povinnost vydat bezdovodné obohacení v celkové výai 943.464 K . To mlo spo ívat ve výplatách výsluhového pYíspvku v období od pYiznání a~ do zastavení jeho výplaty. <br/><br/>[3] O podaném odvolání rozhodl ~alovaný napadeným rozhodnutím, ve kterém do výroku doplnil platební údaje a ve zbytku odvolání zamítl.<br/><br/>[4] Následn podanou ~alobu zamítl mstský soud napadeným rozsudkem. Dospl k závru, ~e rozhodnutí není nicotné ani nepYezkoumatelné (body 59 a 63 napadeného rozsudku). Za dovod vzniku bezdovodného obohacení ozna il plnní z dovodu, který odpadl. A koliv zákon o slu~ebním pomru tuto  skutkovou podstatu bezdovodného obohacení výslovn nezná, je mo~né ji podle soudu analogicky dovodit (bod 67 tamté~). Rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku sice nebylo nikdy formáln zruaeno (proto~e v dob, kdy bylo rozhodnutí o spáchání kázeHského trestu zruaeno, ji~ uplynula tyYletá lhota pro zahájení pYezkumného Yízení, která za ala b~et od právní moci rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku), ale nárok na jeho výplatu zanikl ex lege s ú inky ex tunc, co~ bylo deklarováno ve správních rozhodnutích a co~ pYedstavuje práv odpadnutí dovodu pro plnní (body 72 a 73 tamté~). Pokud jde o závr, ~e se v daném pYípad jedná o plnní z právního dovodu, který odpadl, se pYitom mstský soud výslovn odchýlil od existující judikatury Nejvyaaího správního soudu (rozsudek NSS ze dne 4. 10. 2023, . j. 2 As 29/2023  32) a inspiroval se výkladem Nejvyaaího soudu Yeaícím problematiku plnní na základ následn zruaeného soudního rozhodnutí (rozsudek velkého senátu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011; viz bod 87 napadeného rozsudku).<br/><br/>[5] Následn mstský soud uzavYel, ~e nárok na vymáhání bezdovodného obohacení není proml en, jeliko~ se neaplikuje objektivní tYíletá proml ecí lhota ale obecná desetiletá (bod 93 tamté~). Subjektivní i objektivní proml ecí doba pak b~ela od právní moci usnesení o zastavení Yízení o propuatní ~alobce. V tom sice mstský soud korigoval úvahy ~alovaného, na závr o v asném uplatnní nároku vo i ~alobci to ovaem nemlo vliv (body 101 a~ 103 tamté~). Kone n mstský soud neml napadené rozhodnutí za zmate né (bod 112 tamté~) a za vadu nepova~oval ani nedoplnní poradní komise ~alovaného o lena odborové organizace (bod 114 tamté~).<br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[6] }alobce (dále jen  st~ovatel ) napadl rozsudek mstského soudu kasa ní stí~ností, v ní~ navrhl, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek zruail a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>[7] Zaprvé st~ovatel namítal, ~e bezdovodné obohacení nevzniklo, proto~e rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku nikdy nebylo formáln zruaeno. Z výsluhového pYíspvku se stává bezdovodné obohacení práv okam~ikem zruaení tohoto rozhodnutí. K tomu u~ navíc pro uplynutí lhot k naYízení pYezkumného Yízení nemo~e dojít, co~ odpovídá zákazu retroaktivního zasahování do práv pYiznaných v dobré víYe. Postup ~alovaného  vydání deklaratorního rozhodnutí o tom, ~e njaké dYíve pYiznané právo k ur itému datu nenále~í  je pouze snahou obejít uplynutí lhoty pro pYezkumné Yízení.<br/><br/>[8] Zadruhé st~ovatel uvedl, ~e mstský soud nesprávn kvalifikoval bezdovodné obohacení. Dle jeho názoru nelze rozaiYovat zákonem výslovn stanovené dovody vzniku bezdovodného obohacení analogií o bezdovodné obohacení vzniklé plnním z právního dovodu, který odpadl. }alobcovo bezdovodné obohacení tak mo~e být pouze plnním bez právního dovodu, který zákon o slu~ebním pomru výslovn upravuje. To má pak dopad na proml ení. Jedinou zákonem o slu~ebním pomru upravenou tYíletou proml ecí lhotu má toti~ za subjektivní i objektivní a není zde prostor pro analogické pou~ití desetileté objektivní lhoty z jiných pYedpiso. Jeliko~ jde podle st~ovatele o bezdovodné obohacení z plnní bez právního dovodu, za ala objektivní proml ení lhota plynout ji~ okam~ikem poskytnutí plnní, tedy vyplacením ka~dého jednoho výsluhového pYíspvku. Závrem pak poukázal na úpravu zamstnaneckého pracovního pomru, kde je zamstnanec siln chránn.<br/><br/>[9] }alovaný ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e napadené rozhodnutí je zákonné, a proto navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[10] Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je projednatelná. Následn pYezkoumal rozsudek mstského soudu v rozsahu dovodo uplatnných v kasa ní stí~nosti, v etn dovodo, ke kterým je povinen pYihlí~et z úYední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. )]. Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[11] V první kasa ní námitce st~ovatel uvedl, ~e bezdovodné obohacení vobec nevzniklo, proto~e rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku nebylo formáln zruaeno. Námitka je dovodná.<br/><br/>[12] Existenci majetkového prospchu st~ovatele se Nejvyaaí správní soud vnoval ji~ v Yízení, ve kterém správní soudy pYezkoumávaly rozhodnutí o zániku nároku na výsluhový pYíspvek. V nm kasa ní soud dospl k závru, ~e  po zruaení rozhodnutí o propuatní ze slu~ebního pomru doalo zptn k obnovení slu~ebního pomru (se vaemi k tomu nále~ícími nároky); v souladu s výae uvedenou právní úpravou se má za to, ~e slu~ební pomr trval po celou dobu, co byl neplatn skon en. Bez skon ení slu~ebního pomru tak nemohou st~ovateli oprávnn nále~et nároky, které se skon ením slu~ebního pomru souvisí (rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2024, . j. 1 As 115/2024  46, bod 25). V nynjaím Yízení  týkajícím se rozhodnutí o povinnosti vydat bezdovodné obohacení  ji~ kasa nímu soudu nepYísluaí tyto závry pYezkoumávat, neboe je jimi naopak vázán. PYedmtem tohoto Yízení  jsou toliko otázky, zda je st~ovateli vyplacený výsluhový pYíspvek bezdovodným obohacením, a zda nedoalo k proml ení nároku bezpe nostního sboru na jeho vydání (srov. rozsudek NSS . j. 2 As 29/2023  32, bod 30). V projednávané vci je nezvratné, ~e v dob, kdy byl st~ovateli výsluhový pYíspvek vyplácen, dlo se tak zcela po právu. Teprve po zastavení Yízení o propuatní ze slu~ebního pomru se ukázalo, ~e mu výsluhový pYíspvek nenále~el. Otázkou nyní je, zda takto pobíraný výsluhový pYíspvek lze pojmov podYadit pod bezdovodné obohacení a jako takové jej vymáhat.<br/><br/>[13] Podle § 213 zákona o slu~ebním pomru se za bezdovodné obohacení [& ] pova~uje prospch získaný plnním bez právního dovodu, z neplatného právního úkonu nebo z rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, které bylo zruaeno. Z toho jsou jasn zYejmé tYi rozné typy bezdovodného obohacení. Plnní z dovodu, který odpadl mezi nimi pYitom není uvedeno.<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud nesouhlasí s mstským soudem, ~e absence titulu bezdovodného obohacení pro plnní z dovodu, který odpadl v zákon o slu~ebním pomru je pouze legislativním nedostatkem a ~e lze v takovém pYípad pYipustit analogickou aplikaci obecné úpravy bezdovodného obohacení (bod 67 napadeného rozsudku). Ustanovení § 213 zákona o slu~ebním pomru takový legislativní nedostatek neobsahuje. Omezení vzniku bezdovodného obohacení pouze na plnní z rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, které bylo zruaeno, je toti~ v souladu se systematikou slu~ebních vztaho jako vztaho vyplývajících z veYejného práva, v nich~ jsou práva zakládána, mnna a ruaena a povinnosti ukládány správním rozhodnutím. V takovém pYípad podle kasa ního soudu nelze rozsah titulo bezdovodného obohacení rozaiYovat nad výslovné znní zákona a dovozovat existenci obecnjaího titulu bezdovodného obohacení z dovodu, který odpadl.<br/><br/>[15] Zákonodárce stanovil bezdovodné obohacení pro plnní z rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, které bylo zruaeno. Jde sice o konkrétní subtyp obecnjaího bezdovodného obohacení, a to plnní z dovodu, který odpadl. S tím souhlasí i judikatura kasa ního soudu, dle které s právní mocí zruaujícího rozhodnutí vydaného v pYezkumném Yízení odpadl právní dovod plnní, jeliko~ povodní rozhodnutí pYiznávající výsluhový pYíspvek bylo zruaeno (rozsudek NSS ze dne 16. 11. 2022, . j. 6 As 162/2021  46, bod 52). To reflektuje i dovodová zpráva, dle které je naYízení vrácení bezdovodného obohacení mo~né  jen tehdy, jestli~e vykonatelné rozhodnutí slu~ebního funkcionáYe, kterým pYísluaník pen~itý prospch získal, bylo v následném Yízení zruaeno (dovodová zpráva k § 218 zákona o slu~ebním pomru).<br/><br/>[16] Omezení obecného titulu bezdovodného obohacení z plnní z dovodu, který odpadl, pouze na plnní ze zruaeného rozhodnutí dává smysl v kontextu Yízení ve vcech slu~ebního pomru. Nároky vyplývající z veYejnoprávních vztaho je nutno pova~ovat za veYejnoprávní (rozsudek NSS ze dne 2. 12. 2020, . j. 8 As 319/2018  59, . 4127/2021 Sb. NSS, bod 33), pod co~ spadají i bezdovodná obohacení vzniklá z titulu vyplácení výsluhového pYíspvku (rozsudek NSS ze dne 5. 5. 2021, . j. 1 As 46/2021  30, bod 20). Ve vcech slu~ebních pomro se vede správní Yízení, v nm~ se autoritativn rozhoduje o právech a povinnostech ú astníko Yízení (§ 170 zákona o slu~ebním pomru) se vaemi z toho vyplývajícími dosledky. Platí zde proto i obecný princip presumpce správnosti správních akto, tedy ~e  správní akt je zákonný a správný, a to a~ do okam~iku, kdy pYísluaný orgán zákonem pYedvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruaí jej (rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2009, . j. 1 As 79/2008128, . 1815/2009 Sb. NSS).<br/><br/>[17] RozaíYený senát v tomto kontextu pYipomenul zásadu materiálního právního státu spolu s právní jistotou a ochranou práv nabytých v dobré víYe. Proto je institut pYezkumného Yízení, kterým se zasahuje do ji~ pravomocných rozhodnutí, omezen a asov limitován (rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 9. 12. 2014 . j. 2 As 74/2013  45, . 3166/2015 Sb. NSS, body 24 a 25). V pYípad pYísluaníko bezpe nostních sboro navíc zákonodárce stanovil oproti obecné úprav ve správním Yádu tyYnásobnou délku lhoty, v ní~ lze pYezkumné Yízení naYídit (§ 193 odst. 4 zákona o slu~ebním pomru a § 96 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád).<br/><br/>[18] ZároveH nelze opomenout, ~e judikatura kasa ního soudu spojuje vznik bezdovodného obohacení a~ se zruaením rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku v pYezkumném Yízení. Právní moc tohoto ruaícího rozhodnutí toti~  je zcela zásadní skute ností pro posouzení nároku na vydání bezdovodného obohacení spo ívajícího ve vyplaceném výsluhovém pYíspvku (rozsudek NSS ze dne 17. 2. 2023, . j. 5 As 10/2022  32, body 27 a~ 29). Stejn tak kasa ní soud dYíve dovodil, ~e  [p]ro posouzení otázky vzniku bezdovodného obohacení je tak podstatná toliko skute nost, jestli bylo rozhodnutí, na základ nho~ st~ovatel získal prospch (byl mu vyplácen výsluhový pYíspvek), zruaeno (rozsudek NSS ze dne 5. 5. 2021, . j. 1 As 46/2021  30, bod 27). Zruaení pYedchozího rozhodnutí tak ml Nejvyaaí správní soud opakovan za klí ové pYi hodnocení vzniku bezdovodného obohacení z neoprávnn vypláceného výsluhového pYíspvku.<br/><br/>[19] Lze tak usuzovat, ~e zvláatní úprava bezdovodného obohacení v zákon o slu~ebním pomru byla zákonodárcem zvolena zcela zámrn. V tomto ohledu je nutné pYipomenout i premisu konzistentního a racionálního zákonodárce, u nho~ lze pYedpokládat, ~e i pYi tvorb právních pYedpiso v oblasti veYejného práva vychází ze základních ústavních zásad, zejména mo~nosti jednat pouze na základ zákona a v jeho mezích ( l. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a l. 2 odst. 3 Ústavy; srov. rozsudek NSS ze dne 11. 7. 2022, . j. 5 As 95/2021  27, bod 27). Pokud tedy zákonodárce s vdomím tchto zásad u institutu bezdovodného obohacení stanovil, ~e bezdovodné obohacení vzniká pouze z rozhodnutí funkcionáYe, které bylo zruaeno, a nikoliv z jakéhokoliv dovodu, který odpadl, pak jeho zYejmým úmyslem bylo striktn vy~adovat zruaení rozhodnutí. <br/><br/>[20] Ke zruaení rozhodnutí pYiznávajícího výsluhové pYíspvky st~ovateli v projednávané vci nedoalo. To bylo vydáno v roce 2016. Rozsudek, jím~ doalo ke zruaení rozhodnutí o spáchání kázeHského pYestupku byl ovaem vydán a~ v roce 2021. V mezidobí tak uplynula tyYletá lhota pro zahájení pYezkumného Yízení, která po íná b~et od právní moci pYezkoumávaného rozhodnutí (§ 193 odst. 4 zákona o slu~ebním pomru) a po dobu soudního Yízení se nestaví. Povodní rozhodnutí tak ji~ není mo~né v pYezkumném Yízení zruait. Proto ani nebyla naplnna hypotéza § 213 zákona o slu~ebním pomru a po~adovaná ástka není bezdovodným obohacením. A koliv st~ovateli tedy nároky související se skon ením slu~ebního pomru nyní oprávnn nenále~í, jak ji~ kasa ní soud uzavYel dYíve (bod [12] tohoto rozsudku), nelze je vymáhat zposobem, který ~alovaný zvolil. To sice vede na první pohled k nelogickému dosledku, ~e st~ovateli fakticky zostane za stejné období jak výsluhový pYíspvek, tak plat, který mu byl následn pYiznán a doplacen. To neznamená, ~e by za b~ných okolností byl oprávnn k obma plnním sou asn; jde pouze o následek toho, ~e slu~ební orgány nestihly v pYezkumném Yízení odklidit rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku. Není pYitom rozhodující, jaké skute nosti vedly k marnému uplynutí lhoty a který z orgáno k tomu pYispl. Tyto skute nosti nemohou pYevá~it nad výslovným znním zákona, které pro vznik bezdovodného obohacení vy~aduje formální zruaení rozhodnutí, resp. nemohou pYevá~it nad presumpcí správnosti správních akto a principy právní jistoty a ochrany nabytých práv.<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e zruaení rozhodnutí v pYezkumném Yízení má pYi vymáhání bezdovodného obohacení po pYísluaníkovi bezpe nostních sboro své opodstatnní. NepYipouatí tedy aplikaci obecnjaího typu bezdovodného obohacení z dovodu, který odpadl. Je nepochybné, ~e st~ovatel nemá na výsluhový pYíspvek nárok, co~ kasa ní soud ji~ konstatoval v rozsudku . j. 1 As 115/2024  46, avaak to je jiná otázka, ne~ zda jde o bezdovodné obohacení podle zákona o slu~ebním pomru. Mstský soud a ~alovaný tím, ~e dovodili obecný typ bezdovodného obohacení, který v § 213 zákona o slu~ebním pomru není uveden (bod 67 napadeného rozsudku)  navíc k tí~i st~ovatele  u inili tak v rozporu s l. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a l. 2 odst. 3 Ústavy nad rámec zákona. Ji~ proto jsou napadený rozsudek a rozhodnutí ~alovaného nezákonná.<br/><br/>[22] Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e mstský soud pYehlédl dole~ité skutkové odlianosti nyní projednávaného pYípadu a vci Yeaené v rozsudku NSS . j. 2 As 29/2023  32, která se vnovala bezdovodnému obohacení vzniklému bez právního dovodu. V citované vci byly skutkové okolnosti následující. }alobce skon il slu~ební pomr u policie a ihned poté vstoupil do slu~ebního pomru vojáka z povolání. Mezitím ovaem po~ádal o výsluhový pYíspvek, který mu byl pYiznán  na ten ovaem neml s ohledem na vznik slu~ebního pomru vojáka nárok. Poté, co správní orgán tuto skute nost o nkolik let pozdji zjistil, do~adoval se vydání bezdovodného obohacení spo ívajícího ve vyplacených výsluhových pYíspvcích (srov. rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2023, . j. 10 Ad 3/2022  33, bod 3; tento rozsudek byl pYezkoumán výae citovaným rozsudkem NSS).<br/><br/>[23] V tchto mezích je pak nutné chápat dYívjaí závry kasa ního soudu o tom, ~e ka~dé jednotlivé plnní výsluhového pYíspvku bylo samostatným bezdovodným obohacením a od jednotlivých výplat b~ela i objektivní proml ecí lhota (rozsudek NSS . j. 2 As 29/2023  32, bod 38). Klí em je sled událostí v ase, který mstský soud nedostate n zohlednil. Jeliko~ okam~iky ukon ení slu~ebního pomru policisty a vzniku slu~ebního pomru vojáka na sebe bezprostYedn navazovaly, nebyly podmínky pro výplatu výsluhového pYíspvku splnny ji~ v okam~iku jednotlivých výplat. Proto je logické, ~e ka~dé jednotlivé plnní bylo samostatným bezdovodným obohacením bez právního dovodu (jakkoliv kasa ní soud nebyl v ozna ování konkrétní skutkové podstaty dostate n dosledný a jednotný). Ji~ v okam~iku vydání rozhodnutí o pYiznání výsluhového pYíspvku a následn u ka~dé jednotlivé výplaty pYíspvku ji~ bylo jasné, ~e ~alobci takový nárok nenále~í.<br/><br/>[24] Obdobn kasa ní soud postupoval i v jiné vci pYi hodnocení bezdovodného obohacení, které vzniklo vyplacením výsluhového pYíspvku bez zohlednní valorizace invalidního dochodu. }alobci byl pYiznán výsluhový pYíspvek. Po ur ité dob mu byl pYiznán i invalidní dochod. Práv od pYiznání invalidního dochodu pak ~alobci nále~ela pouze ást výsluhového pYíspvku ve výai rozdílu mezi ním a invalidním dochodem (§ 160 zákona o slu~ebním pomru). Jeliko~ mu ale byl výsluhový pYíspvek vyplácen nadále v plné výai, vymáhal jeho ást ~alovaný jako bezdovodné obohacení. Soudy na tomto skutkovém základ uzavYely, ~e od pYiznání invalidního dochodu byla ást výsluhového pYíspvku vyplácena bez právního dovodu, pro e~ jej ~alobce musel vrátit jako bezdovodné obohacení (rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2023, . j. 11 Ad 10/2022  68, bod 37; ten byl pYezkoumán v rozsudku NSS ze dne 27. 3. 2024, . j. 4 As 167/2023  41). V asové souslednosti i právních závrech tak alo o toto~ný pYípad jako v rozsudku NSS . j. 2 As 29/2023  32.<br/><br/>[25] Oproti tomu v projednávané vci nárok st~ovatele v okam~iku výplaty výsluhového pYíspvku existoval, a nemo~e se ji~ jen proto jednat o bezdovodné obohacení bez právního dovodu. <br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[26] Nejvyaaí správní soud tak uzavírá, ~e ~alovaný nebyl oprávnn po~adovat po st~ovateli vydání bezdovodného obohacení. Bezdovodným obohacením podle § 213 zákona o slu~ebním pomru mo~e být pouze majetkový prospch plynoucí z rozhodnutí, které bylo zruaeno. K tomu ovaem v projednávané vci nedoalo. <br/><br/>[27] Kasa ní stí~nost byla dovodná. Nejvyaaí správní soud proto zruail napadený rozsudek, a jeliko~ k tomuto postupu byl dán dovod ji~ v Yízení pYed mstským soudem, zruail i napadené rozhodnutí ~alovaného [§ 110 odst. 1 a odst. 2 písm. a) s. Y. s.]. V dalaím Yízení je ~alovaný vázán právním názorem Nejvyaaího správního soudu zde uvedeným [§ 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 5 s. Y. s.].<br/><br/>[28] Podle § 110 odst. 3, vty druhé, s. Y. s. zároveH soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti a ~alob. St~ovatel ml ve vci plný úspch, a proto mu podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. nále~í proti ~alovanému náhrada náklado Yízení, které dovodn vynalo~il.<br/><br/>[29] Náklady Yízení st~ovatele tvoYí soudní poplatky ve výai 8 000 K  (3 000 K  za ~alobu; 5 000 K  za kasa ní stí~nost).<br/><br/>[30] V Yízení pYed mstským soudem pak náklady Yízení pYedstavuje odmna advokáta za zastupování (za pYevzetí a pYípravu zastoupení, sepsání ~aloby, vyjádYení a ú ast na jednání). Odmna podle vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní do 31. 12. 2024, tak iní 4 x 3 100 K  [§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) citované vyhláaky]. K úkonom právní slu~by je tYeba pYipo íst 4 x 300 K  pauaální náhrady hotových výdajo podle § 13 odst. 4 vyhláaky. Náhrada je zvýaena o DPH, jeliko~ zástupce je plátcem dan. Za Yízení o ~alob tak náhrada celkem iní 16 456 K . <br/><br/>[31] V Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí náklady Yízení odmna advokáta za zastupování (sepsání kasa ní stí~nosti), tj. 1 x 3 100 K  (§ 12 odst. 4 citované vyhláaky) a pauaální náhrada 1 x 300 K , takté~ zvýaené o DPH. Za Yízení o kasa ní stí~nosti tak náhrada celkem iní 4 114 K .<br/><br/>[32] }alovaný je tedy povinen st~ovateli nahradit náklady Yízení o ~alob i kasa ní stí~nosti ve výai 28 570 K , a to ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce advokáta JUDr. Jana Bureae, Ph.D.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 4. února 2025<br/><br/>Ivo Pospíail<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>