<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 146/2024- 93 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 146/2024 - 101<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Ivo Pospíaila, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní vci ~alobce: VeYejný ochránce práv, sídlem Údolní 39, Brno, proti ~alovanému: Magistrát msta Olomouce, sídlem Horní námstí 583, Olomouc, zastoupen JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Riegrova 12, Olomouc, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) `antovka District s. r. o., sídlem tY. Kosmonauto 1221/2a, Olomouc, II) `antovka Tower a. s., sídlem tY. Kosmonauto 1221/2a, Olomouc, ob zastoupeny Mgr. Lenkou Novou, advokátkou se sídlem Václavské námstí 813/57, Praha 1, III) CETIN a.s., sídlem eskomoravská 2510/19, Praha 9, IV) statutární msto Olomouc, sídlem Horní námstí 583, Olomouc, zastoupena JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Riegrova 376/12, Olomouc, V) Správa ~eleznic, státní organizace, sídlem Dlá~dná 1003/7, Praha 1, VI) Za krásnou Olomouc, z. s., sídlem Kosinova 874/7, Olomouc, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 10. 6. 2019, . j. SMOL/136502/2019/OS/US/Hla, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti usnesení Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci ze dne 20. 3. 2024, . j. 65 A 18/2020  553,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Usnesení Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci ze dne 20. 3. 2024, . j. 65 A 18/2020  553, se zruauje a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Napadeným rozhodnutím ~alovaný umístil stavbu `antovka Tower. Jejím stavebníkem jsou osoby zú astnné na Yízení I) a II) (jako povodní a nynjaí stavebník, dále spole n jako  stavebník nebo  investor ). Proti napadenému rozhodnutí podal ~alobce ~alobu k ochran veYejného zájmu podle § 66 odst. 3 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s.). Krajský soud ~alobu odmítl usnesením ze dne 24. 3. 2022, . j. 65 A 18/2020  383, jeliko~ shledal, ~e ~alobce neprokázal záva~ný veYejný zájem na podání ~aloby. Toto usnesení ke kasa ní stí~nosti ~alobce zruail Nejvyaaí správní soud rozsudkem ze dne 24. 1. 2024, . j. 1 As 174/2022  92, . 4577/2024 Sb. NSS, neboe dospl k závru, ~e záva~ným veYejným zájmem mo~e být v daném pYípad zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Zavázal proto krajský soud, aby provedl dokazy, které ~alobce k prokázání tohoto záva~ného veYejného zájmu navrhoval, a aby znovu posoudil, zda byla dána ve správním Yízení systémová podjatost rozhodujících úYedníko stavebního úYadu a orgánu památkové pé e.<br/><br/>[2] Krajský soud ~alobu napadeným usnesením opt odmítl. Dospl k závru, ~e námitka systémové podjatosti rozhodujících úYedníko nezakládá aktivní legitimaci ~alobce. Kontroverznost a medializaci zámru nepova~oval za okolnost, která by vyvolala relevantní míru systémového rizika podjatosti. Za významný ozna il pouze obsah mediálních vyjádYení zástupco msta Olomouce, který podle nj ovaem nelze pova~ovat za nátlak na stavební úYad i orgán památkové pé e. Neshledal ani, ~e by msto mlo na rozhodnutí ~alovaného výrazný ekonomický zájem vyplývající ze smlouvy o spolupráci uzavYené mezi mstem a investorem (dále jen  Smlouva o spolupráci ), kterou se msto pod hrozbou sankcí zavázalo, ~e nebude stavební innosti investora v dot ené lokalit bránit. Tuto smlouvu vaak podle krajského soudu nelze vylo~it tak, ~e by ml mstu reáln hrozit jakýkoli postih za jeho jednání v Yízení o umístní stavby `antovka Tower, i dokonce za jakékoli rozhodnutí ~alovaného v tomto Yízení v neprospch investora. Msto tak nemohlo mít reálnou obavu z ekonomických prací vyplývajících ze Smlouvy o spolupráci. Právní vyjádYení k této smlouv si nenechalo vypracovat z obavy z výkladu, ale a~ jako reakci na memorandum zaslané investorem, které pYedkládá investorov pohled na výklad Smlouvy o spolupráci. Diskuse o výkladu smlouvy na zasedáních zastupitelstva pak souvisely s projednáváním návrhu na vypoYádání námitek proti pYipravované zmn . II územního plánu Olomouc (dále jen  zmna územního plánu ), nikoli s Yeaením postupu msta jako ú astníka územního Yízení. Nadto v diskuzi zaznla také stanoviska o tom, ~e ze smlouvy ~ádné sankce ani rizika náhrady akody pro msto neplynou. <br/><br/>[3] Nadkritickou míru systémového rizika podjatosti nezalo~ila dle krajského soudu ani skute nost, ~e msto obdr~elo od investora výzvu k sou innosti. Msto nemohlo investorovi v zaslání výzvy zabránit a zásadní je pouze to, jak na ni reagovalo  tedy ~e podle výzvy nejednalo. Ve vztahu k orgánu památkové pé e je tento vliv zcela vylou en, jeliko~ ten stanovisko vydal ji~ dva msíce pYedtím. Kone n ani skute nost, ~e msto nepodalo proti napadenému rozhodnutí odvolání, nelze podle soudu bez dalaího interpretovat jako projev snahy dodr~et závazky ze Smlouvy o spolupráci nebo jako projev obav ze sankcí v této smlouv uvedených. Tento dovod vyplývá pouze z tvrzení novináYe, který byl autorem lánku, v nm~ formuloval toto podezYení. Krajský soud uzavYel, ~e se posuzovaný pYípad významn liaí od jiných pYípado, ve kterých Nejvyaaí správní soud shledal nadkritickou míru systémového rizika podjatosti a v nich~ ji dovodil z existence smluvních závazko obcí i krajo s investory.<br/><br/>[4] Krajský soud nespatYoval  stejn jako ve svém prvním usnesení  záva~ný veYejný zájem ani v zájmu na ochran ~ivotního prostYedí (a ve zpochybnní splnní podmínek § 12 odst. 4 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny), nebo v zájmu na zachování hodnot území msta Olomouce (a v tvrzení, ~e byla stavba `antovka Tower umístna v rozporu s nkterými regulativy územního plánu). Zájem na ochran kulturního ddictví v podob mstské památkové rezervace Olomouc pak sice podle krajského soudu je s to zalo~it aktivní legitimaci ~alobce, z pYedlo~ených dokazo ovaem nevyplynulo, ~e by stavba mla zmnit prostorovou kompozici stávajících dominant msta ani ~e by mla nevratn znehodnotit památkov chránné území.<br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení<br/><br/>II.a Kasa ní stí~nost<br/><br/>[5] }alobce (dále jen  st~ovatel ) napadl usnesení krajského soudu kasa ní stí~ností, v ní~ navrhl, aby Nejvyaaí správní soud napadené usnesení zruail a krajskému soudu vc vrátil k dalaímu Yízení. <br/><br/>[6] PYedpoklady pro naplnní veYejného zájmu ve smyslu § 66 odst. 3 s. Y. s. jsou podle nj dány, neboe v Yízení vymezil hned nkolik záva~ných veYejných zájmo a prokázal nutnost jejich ochrany. Neobstojí pYitom porovnání s rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 7. 2016, . j. 9 As 24/2016  109, . 3452/2016 Sb. NSS, ve vci FVE Moldava, neboe kasa ní soud ji~ ve svém pYedchozím rozsudku uzavYel, ~e jím nebyl stanoven ~ádný minimální práh, který by bylo tYeba pYekro it. St~ovatel je pYesvd en, ~e prokázal záva~ný veYejný zájem. Ten spatYuje v kumulaci poruaení hned nkolika právních pYedpiso dosahující intenzity popYení principo zákonnosti.<br/><br/>[7] PYedn ml za to, ~e unesl dokazní bYemeno k prokázání pYekro ení kritické míry rizika systémové podjatosti. Nebylo tYeba prokazovat podjatost konkrétních osob, neboe v tom systémová podjatost nespo ívá. Na rozdíl od krajského soudu je toho názoru, ~e stejn jako ve vci, o kterou se jednalo v rozsudku NSS ze dne 14. 5. 2015, . j. 7 As 202/2014  66, obsahovala Smlouva o spolupráci v nynjaí vci ustanovení o právní odpovdnosti msta za zmaYení investi ního zámru. Z dokazování vyplynulo, ~e ob strany obsah smlouvy znaly a byly si vdomy i mo~né odpovdnosti msta za pYípadné poruaení smluvních závazko. Ani jedna strana nezpochybnila, ~e by se Smlouva o spolupráci zámru `antovka Tower netýkala. Odpovdnost msta za zmaYení vyplývající ze smlouvy se proto vztahovala také na tento zámr.<br/><br/>[8] St~ovatel takté~ nesouhlasil se závrem soudu o neexistenci reálné obavy msta z ekonomických sankcí. To, ~e si msto nechalo zpracovat právní analýzu k Smlouv o spolupráci a ~e na zasedání zastupitelstva projednávalo mo~né dosledky (ne)plnní závazko ze Smlouvy o spolupráci, jasn svd í o obav z nastoupení pYípadné právní odpovdnosti. Jestli~e pak investor zaslal výzvu k sou innosti krom msta také tajemníkovi ~alovaného, který je pYímým nadYízeným rozhodujících úYedníko, lze to pova~ovat za ur itou formu nátlaku na to, aby ~alovaný nepostupoval nezávisle, ale pod tíhou závazko vyplývajících ze Smlouvy o spolupráci.<br/><br/>[9] Mimoto byl podle st~ovatele záva~ný veYejný zájem naplnn také v pYípad ostatních veYejných zájmo, a to jak v kumulaci, tak jednotliv, co~ obsáhle odovodnil.<br/><br/>II.b VyjádYení ~alovaného<br/><br/>[10] Podle ~alovaného je kasa ní stí~nost nepYípustná, eventuáln je nedovodná. Ml za to, ~e krajský soud respektoval jak závazný právní názor Nejvyaaího správního soudu, tak právní úpravu a pYedchozí judikaturu. St~ovatel polemizoval s krajským soudem v otázce pYekro ení nadkritické míry systémového rizika, ani~ by pYednesl relevantní nesouhlas nad rámec své dYívjaí argumentace. Záva~ný veYejný zájem na podání ~aloby podle nj nezakládají ani dalaí dovody tvrzené st~ovatelem, pYi em~ u jednotlivých veYejných zájmo pYiblí~il pro . Dopad do veYejných zájmo pYitom nelze posuzovat kumulovan, neboe správní rozhodnutí bývají asto posti~ena roznými nesprávnostmi a nezákonnostmi a jen málo rozhodnutí je skute n  dokonalých . To ovaem nemusí mít vliv na jejich správnost a platnost, proto je nelze s ítat. Navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl.<br/><br/>II.c VyjádYení stavebníka<br/><br/>[11] Stavebník ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e napadený rozsudek netrpí vadami, které by odovodHovaly jeho zruaení, naopak obsahuje podrobné vypoYádání ~alobních námitek. Nejvtaí prostor krajský soud vnoval dopadom stavby na dálkové pohledy ve vztahu k památkov chránným hodnotám v území, neboe to bylo jediným skute ným dovodem, pro který ~alobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil. Ostatní dovody byly pouze formální a zástupné.<br/><br/>[12] St~ovatelem uplatHovaný extenzivní výklad oprávnní veYejného ochránce práv podat ~alobu ve veYejném zájmu je podle stavebníka nesprávný a akodlivý. Jde toti~ o výjime ný institut vyhrazený pro záva~né a zjevné excesy. Pokud by soud pYistoupil na tento výklad, s pYihlédnutím k chybovosti územních rozhodnutí by v podstat ka~dý stavebník musel po ítat s tím, ~e i po tYech letech od právní moci územního rozhodnutí mo~e taková ~aloba zvrátit i navazující povolení a u init z rozestavných staveb  stavby erné . Povolovací procesy ve stavebnictví jsou ji~ nyní zdlouhavé, nákladné a nepYedvídatelné. }alobce by tak ml jednozna n prokázat, ~e k pochybením naruaujícím záva~ný veYejný zájem doalo, co~ se ovaem v nynjaím Yízení nestalo.<br/><br/>[13] Není pravdou, ~e krajský soud nerespektoval závazný právní názor. Otázka, zda smlouva mezi investorem a mstem svd í o silnjaím ekonomickém zájmu msta na provedení stavby, je otázkou skutkovou, nikoli právní. Tvrzení ~alobce o kumulaci veYejných zájmo nemají oporu v právních pYedpisech, naopak jde o vadný a spole ensky akodlivý po~adavek.<br/><br/>[14] Pokud jde o otázku pYekro ení nadkritické míry systémového rizika, ztoto~nil se stavebník se závrem krajského soudu, ~e nedovodné odebrání vci pYísluanému správnímu orgánu by bylo poruaením práva na spravedlivý proces. Krajský soud v napadeném rozsudku provedl analýzu Smlouvy o spolupráci a neshledal nic mimoYádného, co by ji odliaovalo od stovek smluv, které jsou ji~ roky uzavírány mezi obcemi a stavebníky na denní bázi. Náhrada akody zakotvená ve smlouv reflektuje pouze odpovdnost vyplývající ze zákona, a nové povinnosti smluvních stran tedy v tomto ohledu nepYináaí. St~ovatel nekonkretizoval, v em spatYuje odpovdnost msta  za výsledek .<br/><br/>[15] Stavebník souhlasí s krajským soudem, ~e výzva investora k sou innosti ze záYí 2018 adresovaná mstu nemohla ovlivnit závazné stanovisko orgánu památkové pé e, ke kterému smYují základní výtky st~ovatele. To je dole~ité proto, ~e podle stavebníka klí ovým dovodem pro podání ~aloby byl nesouhlas se závry orgánu památkové pé e o pYípustnosti umístní stavby. V tomto ohledu je role stavebního úYadu pouze formální, neboe je pro nj rozhodný práv obsah takového stanoviska.<br/><br/>[16] Právní dokumenty analyzující Smlouvu o spolupráci, které si ka~dá ze stran smlouvy nechala zpracovat, nejsou pádným dovodem pro obavu z podjatosti rozhodujících úYedníko. Závr memoranda zpracovaného pro investora není nijak kontroverzní. St~ovatel neprokázal, ~e si msto právní analýzu objednalo z dovodu jeho obavy ze smluvní odpovdnosti. }ádný z pYedstavitelo msta neml dovod pYedpokládat, ~e by msto mlo soukromoprávní závazek vydat správní rozhodnutí v rámci pYenesené posobnosti.<br/><br/>[17] Stavebník se vyjádYil také k dalaím veYejným zájmom, s jejich~ posouzením st~ovatel polemizuje, a s jeho polemikou nesouhlasí. Kasa ní stí~nost navrhl zamítnout.<br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[18] Soud pYi posuzování kasa ní stí~nosti hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení. Kasa ní stí~nost je pYípustná, má rovn~ po~adované nále~itosti, byla podána v as a oprávnnou osobou.<br/><br/>[19] Jeliko~ je vc u kasa ního soudu opakovan, je st~ovatel omezen v rozsahu uplatnitelných námitek [§ 104 odst. 3 písm. a) s. Y. s.; k limitom aplikace tohoto ustanovení srov. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 22. 3. 2011, . j. 1 As 79/2009  165, . 2365/2011 Sb. NSS, body 24 a 25]. Kasa ní stí~nost je pYípustná, neboe Nejvyaaí správní soud ve svém prvním rozsudku zavázal krajský soud k provedení dokazo vztahujících se ke st~ovatelov námitce systémové podjatosti. Kasa ní argumentace pak míYí do právního posouzení, které vychází z doplnného dokazování, a jedná se tak o otázku, která v prvním kasa ním Yízení nebyla a ani nemohla být Yeaena (srov. tamté~, bod 25).<br/><br/>[20] Dovodnost kasa ní stí~nosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ je povinen pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.). Po takto provedeném posouzení dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[21] Nejvyaaí správní soud ji~ ve svém dYívjaím rozsudku v této vci shrnul, co judikatura míní záva~ným veYejným zájmem ve smyslu § 66 odst. 3 s. Y. s. (rozsudek . j. 1 As 174/2022  92, body 2637). Na tyto závry nyní navá~e.<br/><br/>III.a Základní východiska k systémové podjatosti<br/><br/>[22] Podle § 14 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, [k]a~dá osoba bezprostYedn se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu [& ], o ní~ lze dovodn pYedpokládat, ~e má s ohledem na svoj pomr k vci, k ú astníkom Yízení nebo jejich zástupcom takový zájem na výsledku Yízení, pro nj~ lze pochybovat o její nepodjatosti, je vylou ena ze vaech úkono v Yízení, pYi jejich~ provádní by mohla výsledek Yízení ovlivnit.<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud ji~ v této vci dYíve airoce pYedestYel východiska týkající se systémového rizika podjatosti (body 39 a~ 45 pYedchozího rozsudku v této vci). Ve zkratce proto nyní pouze pYipomíná, ~e ve své judikatuYe ustálen uvádí, ~e tzv. systémové riziko podjatosti existuje u úYedních osob, které jsou v zamstnaneckém i jemu obdobném pomru k subjektu, jeho~ zájmy mohou být v Yízení, v nm~ rozhodují, dot eny. To je dosledkem nastavení posobnosti správních orgáno a povahy právních vztaho mezi tmito orgány a zamstnanci subjektu (územního samosprávného celku i státu), do nho~ jsou tyto orgány zasazeny a v nich~ zamstnanci posobí jako úYední osoby. <br/><br/>[24] Systémová podjatost takto vystupujících úYedních osob není dána samotnou existencí zamstnaneckého i jiného obdobného pomru, ale pouze v pYípad pYekro ení kritické míry systémového rizika. Zamstnanecký i obdobný pomr je vaak signálem ke zvýaené opatrnosti a  podezYívavosti , k nmu~ musí pYistoupit dalaí skute nosti, které zposobí pYekro ení oné kritické míry systémového rizika (viz zejm. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 20. 11. 2012, . j. 1 As 89/2010  119, . 2802/2013 Sb. NSS, a na nj navazující rozhodnutí). RozaíYený senát podotkl, ~e k pochybám o nepodjatosti posta í i pomrn nízká míra podezYení (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 63; nebo také rozsudek NSS ze dne 10. 8. 2016, . j. 6 As 190/2015  80, bod 46). Právní úprava vychází z toho, ~e nebezpe í ovlivnní ne~ádoucím vztahem je tYeba aktivn pYedcházet tak, aby k tomu pokud mo~no nikdy nedoalo, a proto pYipouatí, ~e v nkterých pYípadech bude z výkonu pravomoci v konkrétní vci vylou ena i osoba, o ní~ není ani jisté, ~e u ní ne~ádoucí vztah existuje. Zákon tedy nevy~aduje jistotu ani pYimYenou pravdpodobnost existence ne~ádoucího vztahu; dosta uje ji~, jestli~e o nepodjatosti lze pochybovat (rozsudek ze dne 17. 12. 2024, . j. 9 As 184/2024  163, bod 49; nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 1/19, bod 39).<br/><br/>[25] Tyto závry obstojí také po novelizaci § 14 správního Yádu zákonem . 176/2018 Sb. (resp. po vlo~ení jeho odstavce 2), který pouze posiluje doraz na existenci dalaích záva~ných skute ností svd ících pro vylou ení úYedních osob (rozsudek NSS ze dne 2. 8. 2023, . j. 6 As 52/2023  127, . 4533/2023 Sb. NSS, bod 57). <br/><br/>[26] PYi zkoumání podjatosti je nutno vycházet nikoliv ze subjektivního pYesvd ení ú astníko Yízení i rozhodující osoby o její podjatosti i naopak nestrannosti, nýbr~ z existence objektivních okolností, které jsou zposobilé vyvolat oprávnné pochybnosti o nezaujatosti této osoby v konkrétním pYípad. Sou asn vaak nejde pouze o to, jak se tyto okolnosti jeví ú astníkom Yízení nebo rozhodující osob. Podstatné je také objektivní  zdání nestrannosti , tj. to, jak by se nestranné rozhodování jevilo nezaujatému vnjaímu pozorovateli. Taková úvaha pak musí vycházet z hmotnprávního rozboru skute ností, které k pochybnostem o nestrannosti rozhodující osoby vedly (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 11 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94; ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01; nebo ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. I. ÚS 722/05; tato judikatura se vyvinula zejména v souvislosti s podjatostí soudco, její závry lze nicmén vztáhnout na zkoumání podjatosti obecn, srov. rozsudek NSS ze dne 6. 10. 2015, . j. 6 As 252/2014  47, bod 28). Ostatn Evropský soud pro lidská práva dospl k závru, ~e pYi posouzení nestrannosti hraje významnou roli také to, jak pYípad posobí navenek, jeliko~  nesta í jen, aby bylo spravedlnosti u inno zadost, musí jí být viditeln u inno zadost (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 9. února 2012, Kinský proti eské republice, . stí~nosti 42856/06, bod 85). <br/><br/>[27] Z citovaného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva plyne také to, ~e politická prohláaení politiko i pYedstavitelo moci zákonodárné a výkonné mohou za ur itých okolností vyvolat obavy z ohro~ení nezávislosti, nestrannosti a v kone ném dosledku nepodjatosti rozhodujících soudco (tamté~, bod 92) jako~to jednoho z po~adavko spravedlivého procesu. Mohouli taková prohláaení mít sílu ovlivnit zdání nestrannosti a nepodjatosti soudco, kteYí jsou na rozdíl od úYedníko veYejné správy institucionáln nadáni nezávislostí, musejí mít tyto vnjaí vlivy nesporn o to vtaí dopad na nepodjatost tchto úYedníko.<br/><br/>[28] A koli je posouzení míry systémového rizika podjatosti zalo~eno v~dy na skutkových okolnostech pYípadu, lze z judikatury Nejvyaaího správního soudu vy íst vodítka k tomu, jakou váhu kasa ní soud nkterým skute nostem pYikládá. Tak napYíklad v rozsudku vydaném ve stejné vci, v ní~ rozaíYený senát vydal klí ové usnesení o systémové podjatosti ( . j. 1 As 89/2010  119), nakonec neshledal pYekro ení tzv. nadkritické míry systémového rizika podjatosti. A koliv alo o stavbu pra~ského mstského okruhu, kasa ní soud pYezkoumával pouze povolení ke kácení dYevin. PYipustil ovaem, ~e v jiném Yízení, které by bylo více provázáno s uskute nním zámru (napY. Yízení o umístní stavby), by byla nadkritická míra pYekro ena, neboe se jednalo o  velmi významnou a siln kontroverzní stavbu, která je pYedmtem etných sporo (ae ji~ ohledn toho, v jaké podob má být uskute nna, nebo dokonce zda je výstavba mstského okruhu, i nkterých jeho ástí, vobec zapotYebí) (rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2013, . j. 1 As 89/2010  152; body 31 a 32; a usnesení rozaíYeného senátu ze dne 27. 11. 2012, . j. 1 As 19/2010  106, . 2801/2013 Sb. NSS, body 33 a 34).<br/><br/>[29] Jinak byla v judikatuYe kasa ního soudu významnou okolností svd ící o pYekro ení této míry práv existence smlouvy o spolupráci mezi územním samosprávným celkem a investorem. Smlouva o spolupráci mezi krajem, resp. mstem a investorem, která pouze proklamovala podporu zámru a neobsahala ~ádné sankce, ji~ dYíve sta ila pro naplnní nadkritické míry systémového rizika podjatosti (rozsudky NSS, . j. 7 As 202/2014  66; a ze dne 2. 6. 2015, . j. 7 As 57/2015  80; ze dne 13. 2. 2015, . j. 7 As 158/2014  30).<br/><br/>[30] Nadkritická míra systémového rizika podjatosti naopak není pYekro ena v pYípad, kdy se k zámru osoby z regionální i vrcholné politiky pouze vyjadYují a téma je medializováno, neboe to samo o sob nesta í k prokázání zájmu msta na výsledku Yízení (srov. rozsudky NSS ze dne 9. 5. 2024, . j. 6 As 366/2023  46, bod 31; . j. 6 As 52/2023  127, bod 62; a ze dne 21. 12. 2018, . j. 4 As 302/2018  55, bod 3 a 40). Ka~dopádn by tak tyto osoby mly init nanejvýa opatrn, aby nevyvíjely tlak na rozhodovací orgány a nevzbudily pochybnosti o mo~ném zasahování politického vedení samospráv i státu do tchto Yízení (rozsudky NSS ze dne 8. 10. 2020, . j. 6 As 171/2020  66, . 4118/2021 Sb. NSS, bod 49; a . j. 6 As 52/2023  127, bod 63).<br/><br/>III.b Shrnutí skutkového základu vci<br/><br/>[31] Zámr `antovka Tower zahrnuje novostavbu bytového domu s výakou stYechy od 68,2 do 74,5 m, a dále podmiHující a doplHkové stavby dopravní a technické infrastruktury. Pozemky ur ené pro stavbu se nacházejí v ochranném pásmu mstské památkové rezervace Olomouc. Se zámrem se pojila pomrn velká medializace, vyjadYovali se k nmu veYejn jak jeho zastánci, tak odporci.<br/><br/>[32] Krajský soud po vrácení vci kasa ním soudem doplnil dokazování k námitce systémové podjatosti ~alovaného a orgánu památkové pé e, z nho~ vyplynuly následující pro vc zásadní skute nosti.<br/><br/>[33] Msto uzavYelo v roce 2010 s investorem smlouvu nazvanou Smlouva o spolupráci v oblasti infrastruktury a budoucích smlouvách, jejím~ pYedmtem byl zejména projekt výstavby tramvajové trati, která mla vést mj. pYes pozemky investora. Ten se zavázal podílet se na nákladech s budováním infrastruktury, neboe sám na pozemcích plánoval projekt výstavby multifunk ního centra, jeho~ druhá ze tYí fází byla práv i výstavba `antovka Tower (stavba je ve smlouv ovaem definována áste n neur it). Oba projekty mly být podle preambule vzájemn provázané, a smluvní strany se proto zavázaly k vzájemné spolupráci. Smlouva obsahuje tYi ustanovení, jejich~ výklad se stal pro Yízení o umístní stavby `antovka Tower relevantní, neboe byl pYedmtem sporu mezi mstem a investorem. Prvním se strany zavázaly ne init ~ádný krok, který by mj. nepYízniv ovlivnil mo~nost jedné ze stran uskute nit svoj zámr. Druhým pak stanovily  povinnost ochrany a sou innosti , tedy závazek chránit druhou stranu pYed vznikem akody a poskytnout sou innost druhé stran v pYípad vzniku nebo hrozby vzniku akody související s poruaením závazku stran ze smlouvy. TYetí pYedpokládalo odpovdnost smluvních stran za akodu zposobenou nedodr~ením závazko ze smlouvy.<br/><br/>[34] Po stavb tramvajové trati v roce 2016 zaslal investor mstu memorandum, jen~ si nechal zpracovat advokátní kanceláYí, která odpovídala na jeho dotazy týkající se Smlouvy o spolupráci ve vztahu k zámru `antovka Tower. Z memoranda vyplývá, ~e závazky ze Smlouvy o spolupráci trvají i po dokon ení první fáze  stavby Galerie `antovka, a to i v pYípad zmny projektu výstavby. Msto se podle ní doposud dopustilo dvou pYípado poruaení Smlouvy o spolupráci ve vztahu k  Projektu celého území SMC (tedy také vo i zámru `antovka Tower), a to pYijetím výakové regulace v územním plánu msta (která vaak byla následn zruaena soudem) a dále odmítnutím ~ádosti investora o udlení plné moci pro zastupování v územním Yízení, za co~ mo~e investor po~adovat sank ní plnní. Msto si k memorandu nechalo zpracovat své právní vyjádYení, které sice nkterá ustanovení Smlouvy o spolupráci ozna ilo za potenciáln neplatná, neur itá nebo problematická ve vztahu k zámru `antovka Tower, závrem ovaem doporu ilo smírné Yeaení vci kompromisním zposobem z dovodu rizika obtí~n odhadnutelného výsledku. Dne 20. 12. 2017 investor podal ~ádost o vydání rozhodnutí o umístní stavby zámru.<br/><br/>[35] Smlouva o spolupráci se pak stala samostatným tématem jak na zasedáních zastupitelstva msta, tak v médiích. V ervnu 2018 a v ervnu 2019 projednávalo zastupitelstvo zmnu územního plánu, resp. usnesení o námitkách proti ní, je~ mla optovn pYinést výakovou regulaci, kterou dYíve zruail krajský soud a která by stanovila limit ni~aí, ne~ byla pYedpokládaná výaka zámru `antovka Tower. PYedmtem rozpravy byl také výklad Smlouvy o spolupráci a jeho nepYedvídatelnost. Závrem obou zasedání zastupitelé schválili tajné hlasování, ve kterém následn usnesení o námitkách nebylo pYijato, a tak nebylo projednáno ani pYijetí zmny územního plánu. <br/><br/>[36] Krajský soud také provedl dokaz v podob rozhovoru s primátorem msta v internetové televizi A 11 TV z února 2019, který zhlédlo asi tisíc lidí. V nm primátor zdoraznil, ~e se smlouvy mají plnit. PYipustil, ~e Smlouva o spolupráci není jednozna ná. Uvedl ovaem, ~e je zde hrozba náhrady akody a ~e ka~dý, kdo bude na zasedání zastupitelstva hlasovat v neprospch zámru, hlasuje o budoucí akod, která mo~e dosahovat desítek a~ stovek miliono korun, které by msto muselo z rozpo tu hradit. Z lánko na webech irozhlas.cz a archiweb.cz pak vyplývá podezYení jejich autora, ~e msto mlo vypracováno odvolání proti napadenému rozhodnutí, které nakonec nepodalo.<br/><br/>III.c Námitka systémové podjatosti<br/><br/>[37] Podle výae uvedené judikatury kasa ního soudu je dáno systémové riziko podjatosti, jestli~e úYedníci (jako~to zamstnanci územního samosprávného celku) rozhodují v pYenesené posobnosti o vci, v ní~ mohou být dot eny zájmy tohoto územního samosprávného celku. Takový stav vy~aduje pouze vyaaí opatrnost a podezYívavost. Aby ovaem doalo k pYekro ení nadkritické míry systémového rizika podjatosti, a tedy k naplnní pYedpokladu podle § 14 odst. 1 správního Yádu a k vylou ení rozhodujících osob, musí k systémovému riziku podjatosti pYistoupit dalaí okolnosti.<br/><br/>[38] Jak Nejvyaaí správní soud dále rozvede, v nynjaí vci shledal systémové riziko podjatosti ve skute nosti, ~e msto s investorem uzavYelo Smlouvu o spolupráci týkající se áste n také zámru, o kterém se v územním Yízení rozhodovalo, a o umístní stavby rozhodovaly osoby, které byly v zamstnaneckém pomru k mstu.<br/><br/>[39] K nadkritické míYe systémového rizika podjatosti pak vedl souhrn dvou okolností: airoký výklad obsahu Smlouvy o spolupráci smluvními stranami (a z toho vyplývající zdání o velkém zájmu msta na výsledku Yízení), a také povaha zámru  jeho rozsáhlost a zároveH kontroverznost a na n navázaná veYejná debata. <br/><br/>III.c.1 Systémové riziko podjatosti a Smlouva o spolupráci<br/><br/>[40] Pro existenci systémového rizika podjatosti posta í, pokud jsou rozhodující úYedníci v pracovnprávním pomru k územnímu samosprávnému celku, a rozhodují o vci, která se tohoto celku pYímo nebo nepYímo týká (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 62).<br/><br/>[41] Mezi samosprávnými orgány obce i kraje (zamstnavatelem) a úYedníky tchto územních samosprávných celko (zamstnanci) existuje vztah ekonomické závislosti. Je tomu tak proto, ~e zamstnavatel má vo i zamstnanci zna né organiza ní a personální pravomoci (rozhoduje o setrvání zamstnance v pracovním pomru, o jeho finan ních i nefinan ních benefitech) a ú innému tlaku jej lze vystavit také drobnými opatYeními a ka~dodenní praxí. Naproti tomu zamstnanci pracovnprávní vztah nedává skute n ú inné záruky nestrannosti, a nato~ pak nezávislosti (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, body 37, 47 a 51; a dále napYíklad rozsudek NSS, . j. 6 As 366/2023  46, bod 29). <br/><br/>[42] Na po átku Yetzících se událostí, které ve svém dosledku dle st~ovatele zalo~ily pochybnost o systémové podjatosti, bylo uzavYení Smlouvy o spolupráci.<br/><br/>[43] Ani~ by bylo nutné blí~e se zabývat jejími jednotlivými ustanoveními, ze samotné podstaty Smlouvy o spolupráci týkající se konkrétního zámru vyplývá pYinejmenaím skute nost, ~e samospráva má alespoH minimální zájem na výsledku Yízení vedených o tomto zámru a ~e pYísluaní úYedníci rozhodují v takových správních Yízeních o vci, která se pYinejmenaím nepYímo týká této samosprávy. Z toho vyplývá, ~e v územním Yízení o umístní zámru `antovka Tower existovalo systémové riziko podjatosti, neboe pYísluané úYední osoby rozhodovaly ve vci, na jejím~ Yeaení (tedy výsledku Yízení) mlo msto alespoH v minimální míYe zájem vyplývající z uzavYené Smlouvy o spolupráci.<br/><br/>[44] Systémové riziko podjatosti ovaem samo o sob pYedstavuje pouze potenciální nebezpe í pro nestrannost rozhodování, neboe ne v~dy se toto nebezpe í musí projevit. K naplnní tzv. nadkritické míry systémového rizika je potYeba, aby k systémovému riziku podjatosti pYistoupila dalaí podezYení (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010, bod 62; rozsudek NSS ze dne 17. 10. 2024, . j. 6 As 160/2023  82, bod 93). Dovody k podezYení mohou být napY. jevy v politické a mediální sféYe nazna ující zvýaený zájem o výsledek Yízení, povaha a podstata rozhodované vci (kontroverznost i politický význam), nebo podezYení z nátlaku i snahy ovlivnit rozhodování (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 63, i rozsudky NSS 6 As 160/2023  82, bod 102; a . j. 6 As 52/2023  127, bod 48).<br/><br/>III.c.2 PodezYení vyplývající ze Smlouvy o spolupráci a z její interpretace navenek<br/><br/>[45] Smlouva o spolupráci v nynjaím pYípad je soukromoprávní smlouvou (strany uzavYely takté~ veYejnoprávní plánovací smlouvu, z té ovaem st~ovatel podjatost nevyvozuje). Od jiných soukromoprávních smluv se taková smlouva liaí specifikem postavení obce jako jedné ze smluvních stran. Obec má toti~ zákonem stanovené úkoly, které nemo~e smluvn omezit (dokonce i tam, kde je obec pYi nakládání se svým majetkem nadána smluvní volností, musí se tak dít ve prospch obce coby spole enství ob ano, nikoliv ve prospch jejích pYedstavitelo i jiných subjekto  nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1167/11, bod 24). Zákon ukládá obci povinnost pe ovat o vaestranný rozvoj svého území a o potYeby svých ob ano a pYi plnní svých úkolo chránit také veYejný zájem [§ 2 odst. 2 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zYízení)]. Svoj majetek musí vyu~ívat ú eln a hospodárn v souladu se svými zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené posobnosti (§ 38 odst. 1 tamté~).<br/><br/>[46] Tento typ smluv je dole~itým nástrojem v procesu územního plánování, který umo~Huje dosáhnout efektivnjaího rozvr~ení náklado mezi obce a investory. Na stran jedné mají obce pYíle~itost rozvíjet své území s finan ní asistencí, na investora mo~e obec pYenést ást oblasti poskytování veYejných slu~eb nebo také finan ní odpovdnost za negativní externality spojené s výstavbou (napY. revitalizace okolí stavby v podob veYejné zelen, výstavba infrastruktury pro veYejnou hromadnou dopravu nebo staveb vzdlávacích institucí). Na druhou stranu to investorovi pYináaí jistotu pYi procesu pYípravy a stavby zámru a jeho urychlení. Smlouvy o spolupráci, pokud jsou zarámovány obecnjaími zásadami pro spolupráci s investory, mohou být také nástrojem proti korupci. To je dáno pYedevaím tím, ~e procedura sjednávání smluv o spolupráci a jejich obsah jsou veYejnosti pYedem známy a sou asn tato pravidla zajiaeují otevYený pYístup vaech investoro k uzavYení smlouvy. <br/><br/>[47] Lze si jist pYedstavit, ~e se obec i kraj zavá~e ke konkrétnímu jednání ( i pasivit), ani~ by následn vobec pYicházelo v úvahu, ~e úYedníci jako~to zamstnanci obce i kraje budou systémov podjatí ve správních Yízeních týkajících se zámro, na které se Smlouva o spolupráci vztahuje. Smlouvu uzavYenou mezi samosprávou a investorem nelze v tomto smru hodnotit bez konkrétního posouzení jednotlivých práv a povinností, které z ní vyplývají, a pYedevaím dalaích okolností, které jsou s ní spojeny. Zále~í na mnoha faktorech: k jakým povinnostem a v jakém rozsahu (zejména s ohledem na úkoly svYené samosprávným celkom zákonem) se samosprávný celek zavá~e, jaké mu ze smlouvy plynou záruky (mo~nosti neplnit své povinnosti s ohledem na specifika procesu územního plánování a územního rozhodování) i okolnosti, které pYedcházely, doprovázely nebo navazovaly na proces sjednávání této smlouvy.<br/><br/>[48] Msto a investor se ve Smlouv o spolupráci konkrétn zavázali neu init  jakýkoliv jiný právní úkon nebo jiný krok, který by mohl mít nepYíznivý vliv na práva druhé Strany z této Smlouvy nebo který by nepYízniv ovlivnil právní i faktickou mo~nost druhé Strany realizovat a provozovat Projekt SMC, Projekt celého území SMC nebo Projekt Msta, dle pYísluaného pYípadu. <br/><br/>[49] Povinnost sou innosti byla sjednána tak, ~e  ka~dá Strana se zavazuje vo i druhé Stran: a) chránit druhou Stranu pYed vznikem jakékoliv akody z dovodu nebo v souvislosti s poruaením jakéhokoliv závazku první Strany [& ], a b) poskytnout na své náklady sou innost druhé Stran v pYípad vzniku nebo hrozby vzniku jakékoliv akody takové Stran z dovodu nebo v souvislosti s poruaením jakéhokoliv závazku první Strany .<br/><br/>[50] Na tyto povinnosti navazovala povinnost k náhrad akody:  ka~dá Strana se zavazuje zaplatit druhé Stran veakeré akody, ztráty, náklady, výdaje a dalaí újmy vzniklé z dovodu nebo v souvislosti s: a) poruaením jakéhokoli závazku odakodHující Strany z této Smlouvy nebo v souvislosti s ní .<br/><br/>[51] Krajský soud vyael z pYedpokladu, ~e Smlouva o spolupráci obsahovala pouze vágní ustanovení, která mstu nezakládala odpovdnost za zmaYení plánu investora na uskute nní stavby. Proto msto nemohlo mít ani silný ekonomický zájem na výsledku Yízení o umístní stavby. Pro závr o míYe systémového rizika podjatosti vaak v daném pYípad není podstatný samotný obsah smlouvy a u~ vobec ne to, jak jej nyní vykládá krajský soud. Podstatné je, jaký výklad smluvní strany zastávaly, resp. jaký význam pYikládaly obsahu smlouvy pYed a v okam~iku rozhodování o umístní zámru a jak tyto skute nosti prezentovaly navenek. O tom svd í jak veYejná prohláaení, tak dalaí jednání (vystupování) smluvních stran po uzavYení smlouvy. Vaechny tyto skute nosti toti~ nakonec ovlivHovaly to, jak by se nestrannost rozhodujících úYedníko ~alovaného mohla jevit nezávislému vnjaímu pozorovateli.<br/><br/>[52] Z memoranda ze dne 13. 12. 2016 vyplývá, ~e investor ml za to, ~e smlouva se vztahuje na zámr `antovka Tower, ~e msto je nadále smlouvou vázáno a ~e ji~ dvakrát závazky ze smlouvy poruailo, za co~ mu mo~e nále~et náhrada akody. Na svoj postoj investor upozornil msto dvakrát, a to nejdYíve v prosinci 2016 zasláním memoranda (viz bod 34 tohoto rozsudku) a následn v záYí 2018 v rámci výzvy k sou innosti zaslané primátorovi, dalaím pYedstavitelom msta a také tajemníkovi ~alovaného (tedy pYímému nadYízenému rozhodujících úYedníko). Stavebník výzvu odovodnil nkterými kritickými výroky pYedstavitelo msta ohledn uskute nní zámru.<br/><br/>[53] A koli si msto nechalo zpracovat vlastní právní vyjádYení k memorandu, byly tímto vyjádYením pouze relativizovány klí ové závry memoranda, nedoalo jím vaak zjevn k rozptýlení pochyb, které vedly msto k poYízení této právní analýzy. Jak ze zápiso ze zasedání zastupitelstva msta, tak z tvrzení pYedstavitelo msta vyplývá, ~e msto mlo pochybnost o své odpovdnosti za pYijetí minulé a potenciáln i dalaí územn plánovací dokumentace, která by mla na stavbu zámru vliv, a také za jednání jako~to ú astníka Yízení v probíhajícím Yízení o umístní stavby. Nezodpovzenou otázkou tak zostal rozsah povinnosti nezmaYit uskute nní zámru, co~ vyplývalo z toho, jak airoce byly závazky ve smlouv formulovány. Hrozbou pak mohla být náhrada akody ve výai desítek a~ stovek miliono korun. <br/><br/>[54] Nejvyaaí správní soud si je vdom skute nosti, ~e povinnost k sou innosti je b~ným smluvním ujednáním, bez nho~ by se mnohé jiné smluvní závazky mohly stát  bezzubými . Míra zájmu samosprávy na výsledku Yízení se ovaem bude liait, pokud samospráva zplnomocní ke svému zastoupení investora v celém rozsahu pro celé Yízení, oproti situaci, kdy si strany posílají podání pouze s pYedstihem na vdomí. Relevantní pro posouzení míry zájmu územního samosprávného celku na výsledku Yízení mohou být také smlouvou stanovené dovody pro odmítnutí sou innosti. <br/><br/>[55] Investor dvakrát vyzval msto k sou innosti v územním Yízení, nejdYíve výzvou k udlení plné moci investorovi pro celé Yízení, poté k podmínní podávání jakýchkoli vyjádYení v Yízení pYedealým souhlasem investora. A koliv msto výzv k sou innosti explicitn udlením plné moci nevyhovlo, tak samotná výzva a pasivita msta jsou silnou indicií o tom, ~e zájmy investora a msta byly nebo pYinejmenaím mohly být toto~né. Investor ml jako ~adatel zjevný zájem na tom, aby jeho ~ádosti bylo vyhovno. Msto sice toto~ný zájem pYímo nedeklarovalo (napYíklad tím, ~e by plnou moc udlilo), nicmén i obava z odpovdnosti (demonstrovaná pasivitou msta) za toto odmítnutí svd í o tom, ~e jeho pYedstavitelé mli za to, ~e výsledkem Yízení bude msto dot eno.<br/><br/>[56] Ze skute ností uvedených v bodech 52 a 53 tohoto rozsudku je pro Nejvyaaí správní soud významné pYedevaím to, ~e výklad smlouvy byl mezi stranami sporný a nejasný, a to a~ v takovém rozsahu, ~e existuje pochybnost, zda se Smlouva o spolupráci na zámr `antovka Tower vobec vztahovala a také k jakému jednání msto zavazovala.<br/><br/>[57] Právní vyjádYení zpracované pro msto pochybnosti nerozptýlilo a dv výzvy k sou innosti naopak svd ily o tom, ~e investor pova~uje smlouvu za jednozna n zavazující msto také pro Yízení o zámru `antovka Tower. Msto tak bylo vystaveno tlaku a obav, ~e bylo ji~ v dob pYed zahájením územního Yízení potenciáln odpovdné za akodu ve výai (podle slov primátora) desítek a~ stovek miliono korun, co~ zvyauje podezYení o intenzit zájmu msta na výsledku Yízení. Ostatn zastupitelstvo msta po zruaení výakových limito soudem ji~ obdobnou regulaci po diskusi nad smlouvou a jejími dosledky pro msto nepYijalo (viz bod 35 tohoto rozsudku). Dalaí pYípadné akod by bylo buto úpln zabránno, nebo by byla pYinejmenaím zmírnna, pokud by stavební úYad ~ádosti investora vyhovl a rozhodnutí o umístní stavby by bylo vydáno.<br/><br/>[58] Ustanovení o odpovdnosti za akodu pYitom také není výjime ným ustanovením smluv o spolupráci a kasa ní soud souhlasí s krajským soudem, ~e samo o sob nemusí zakládat  nový závazek, neboe odpovdnost za akodu plyne pYímo ze zákona. Svd í ovaem o tom, ~e tato odpovdnost mo~e vyplývat z jiných smluvních povinností, jejich~ poruaení smluvní stranou by akodu mohlo zposobit. Zásadní ovaem není to, ~e smlouva obsahovala ustanovení o povinnosti k náhrad akody, ale to, ~e ze strany msta se nejednalo o pouhou proklamaci podpory zámru (na rozdíl od vci Yeaené v rozsudku NSS . j. 7 As 202/2014  66) a ~e poruaením smlouvy mohla vzniknout rozsáhlá akoda, k její~ náhrad by mohlo být msto povinno, a ~e pYedstavitelé msta na toto riziko veYejn poukazovali, a dokonce je spojovali s individuální odpovdností vaech, kteYí o zámru budou rozhodovat. <br/><br/>[59] V tomto smru je pak podstatná i skute nost, ~e zastupitelé na zasedání zastupitelstva ve dnech 4. 6. 2018 a 17. 6. 2019 po rozprav (ve které se vtainov shodli na nepYedvídatelnosti pYípadného soudního sporu o výkladu smlouvy) odhlasovali, ~e o námitkách proti zmn územního plánu budou hlasovat tajn; samotné usnesení o tchto námitkách pYijato nebylo, a tedy nebylo projednáváno ani pYijetí zmny územního plánu. Uvedené svd í o tom, ~e se zastupitelé sami obávali závazko plynoucích pro msto ze smlouvy a proti osobní odpovdnosti, o ní~ veYejn hovoYil i primátor, se chránili tak, ~e o zmnách hlasovali v tajném hlasování. Tuto alternativu vaak rozhodující úYedníci nemli. A koli vykonávali pYenesenou posobnost, a nemuseli se tedy obávat dopadu výkladu smlouvy pYímo, v Yízení museli rozhodovat osobn a pYirozen  pod svým jménem . Z pohledu nezávislého vnjaího pozorovatele tak mohli mít obavu, ~e pYevzali zodpovdnost za výsledek Yízení, na kterém má jejich zamstnavatel silný ekonomický zájem. Ze zamstnaneckého vztahu mezi nimi a mstem pYitom mohou plynout nemén záva~né negativní dosledky (viz bod 41 tohoto rozsudku) v porovnání se zastupiteli.<br/><br/>[60] Z výae uvedeného vyplývá, ~e investor vykládal závazky msta ze smlouvy tak, ~e zahrnovaly airoký a potenciáln neur itý (nepYedvídatelný) rozsah povinností ze smlouvy a za jejich nesplnní vyvozoval majetkovou odpovdnost. K tomu pak inil konkrétní (právní) kroky s cílem vynutit si plnní takto airoce vykládaných závazko. Naopak msto nedisponovalo pro nj pYesvd ivými argumenty, které by takový výklad dostate n rozporovaly, a jeho pYedstavitelé výklad naopak veYejn akceptovali. <br/><br/>[61] Existence Smlouvy o spolupráci i nejasný výklad jejího obsahu byly veYejn známé. `antovka Tower byla zámrem, jen~ byl kontroverzní i mezi lokálními politiky, kteYí veYejn vystupovali v jeho prospch i neprospch, a veYejné jsou také zápisy ze zasedání zastupitelstva. <br/><br/>[62] Je pYitom nutno pYedpokládat, ~e úYedníci rozhodující ve veYejn diskutovaných vcech mají vaechny informace, které byly st~ovatelem pYedlo~eny jako relevantní. Rozhodující úYedníci jist ne~ijí v informa ním vzduchoprázdnu, izolováni od tchto veYejných diskusí, nota bene tch, které se bezprostYedn a takto intenzivn ~alovaného týkají. PYedpoklad, ~e si byli vaech tchto kontroverzí vdomi, plyne jak z jejich zamstnaneckého pomru k mstu, a z toho vyplývajícího blízkého pYístupu k pYedstavitelom msta, tak také z pYirozené lidské zvídavosti Lze si skute n st~í pYedstavit, ~e práv úYedníci rozhodující v územním Yízení nevdli o pochybnosti msta stran výkladu Smlouvy o spolupráci.<br/><br/>[63] Kone n, není ani relevantní, zda o Smlouv o spolupráci a o jednání msta a investora vdla velká mno~ina lidí; posta í, ~e informace o nich byly veYejn pYístupné a dohledatelné, a ~e by i v nezaujatém vnjaím pozorovateli, který by se k takovým informacím dostal, mohly vyvolat pochybnosti o tom, zda k ovlivnní úsudku rozhodujících úYedníko doalo.<br/><br/>[64] Z výae uvedeného tedy pro nezávislého vnjaího pozorovatele vyplynulo následující. Nejen ~e ze Smlouvy o spolupráci uzavYené mezi investorem a mstem plyne zájem obou smluvních stran na uskute nní zámru, ale strany z ní vyvozují takové povinnosti, ~e by v pYípad neuskute nní zámru mohlo být msto odpovdné za akodu ve výai miliono korun. Tento nárok by pYitom investor vo i mstu uplatnil nejen za pYijetí územního plánu, ale také za (ne)u inné kroky msta ve vztahu k Yízení o umístní stavby. Z jednání pYedstavitelo msta se navíc jevilo, ~e si sami nejsou jisti, jak airoce je msto smlouvou vázáno a kde jeho povinnosti kon í. Vztahovalali se vágn formulovaná povinnost nezmaYit projekt investora (viz bod 48 tohoto rozsudku) v soukromoprávní smlouv podle nj také na veYejnoprávní oprávnní msta pYijmout územní plán, byla hranice mezi takovou povinností a odpovdností za výsledek Yízení o to mén zYetelná a mohla vyvolávat pochybnosti. Mimoto i sama akoda, která by mohla vzniknout poruaením pouze tch povinností, které investor mstu vytknul, by se pravdpodobn projevila a~ neúspchem v Yízení o umístní stavby, a byla tak na nj áste n navázána. Z hrozby pYípadné odpovdnosti msta za akodu proto pro vnjaího pozorovatele vyplývala existence silného ekonomického zájmu msta na výsledku Yízení, co~ samo o sob zesiluje pochybnosti o nestrannosti rozhodujících úYedníko jako zamstnanco msta.<br/><br/>[65] Nejvyaaí správní soud proto u inil díl í závr, ~e vaechny výae uvedené skute nosti zásadn zvyaují míru systémového rizika podjatosti, neboe svd í o silném ekonomickém zájmu msta na výsledku Yízení.<br/><br/>III.c.3 PodezYení vyplývající z charakteru stavby<br/><br/>[66] Zámr `antovka Tower zahrnuje vysokou stavbu bytového domu (a~ 74 metro), která by vizuáln a výakov konkurovala nejvyaaím stavbám ve mst  katedrále sv. Václava (100,65 m) a v~i radnice (78 m), které byly dosud mstskými dominantami (bod 56 napadeného rozsudku). Stavba byla umístna poblí~ historického jádra msta. Jedná se tedy o rozsáhlý zámr i v pomru k mYítku msta Olomouce a pYedstavoval velké dot ení území, do kterého byla stavba umístna.<br/><br/>[67] Z výae uvedeného plyne ur itá kontroverznost stavby, zvýaený mediální zájem a její politický význam. VyjadYovaly se k ní osoby z Yad politické reprezentace, ale také odborná veYejnost (napY. M. H., A. G., R. `. nebo P. Z.). Jak ji~ výae kasa ní soud uvedl, medializace zámru a vyjadYování lokálních politických pYedstavitelo k nmu nemohou být samy o sob dovodem podjatosti úYedníko, jsouli pYimYené charakteru zámru  jeho nezvyklosti a rozsáhlosti (srov. rozsudek NSS . j. 6 As 366/2023  46, bod 31). Míru systémového rizika ovaem zpravidla budou zvyaovat, jako je tomu i v nynjaím pYípad. <br/><br/>[68] Nynjaí vc se pYitom odliauje od Yízení ve vci . j. 1 As 89/2010  152, kde systémová podjatost nebyla dána pro nízkou relevanci  typu správního Yízení (o povolení kácení dYevin) ve vztahu k dot enému zámru (stavba pra~ského mstského okruhu). V projednávané vci se oproti tomu rozhodovalo o umístní zámru stavby `antovka Tower, tj. o zcela zásadní otázce v procesu realizace jakéhokoliv stavebního projektu. Práv jeho výsledek ml zásadní dopad na jeho uskute nní a lze tak pYedpokládat, ~e do takového Yízení bude smYovat ur itý politický tlak (tentý~ rozsudek, bod 32), neboe práv na výsledku tohoto Yízení mlo msto zvýaený zájem.<br/><br/>[69] I tyto skute nosti tak zvyaují míru systémového rizika podjatosti v této vci.<br/><br/>III.c.4 PYekro ení nadkritické míry systémového rizika podjatosti<br/><br/>[70] Systémové riziko podjatosti plyne z modelu spojené územní veYejné správy, v rámci nho~ tyté~ orgány obce a kraje vykonávají vedle samostatné posobnosti také státní správu v pYenesené posobnosti. Zatímco výkon samostatné posobnosti je výkonem ústavn garantovaného práva na samosprávu a správou vlastních vcí, státní správa v pYenesené posobnosti má být oproti tomu vykonávána pro stát a jeho jménem, jednotn na území celého státu. Obecní a krajské úYady jsou  najaty k tomu, aby vykonávaly nkteré pravomoci státu. V sou asném modelu ovaem nelze nikdy úpln oddlit politická a zákonná hlediska pYi výkonu státní správy. Proto, jak uvedl rozaíYený senát,  je nezbytné podezYení vyplývající z existence  systémového rizika podjatosti brát velmi vá~n a s ohledem na smysl a ú el § 14 odst. 1 správního Yádu z roku 2004 [& ] v pochybnostech dát pYednost vylou ení vaech úYedních osob pYísluaného správního orgánu z úkono v Yízení (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 67).<br/><br/>[71] Ostatn tohoto rizika si byl vdom také zákonodárce pYi pYijímání zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen  nový stavební zákon ). V dovodové zpráv toti~ uvedl, ~e cílem nové právní úpravy je mimo jiné  odstranní rizika systémové podjatosti úYado vykonávajících státní správu jako pYenesenou posobnost v úYadech tchto samospráv . Je pak otázkou, zda tomuto cíli pYijatá právní úprava dostála, neboe se jednalo o dovodovou zprávu k první verzi zákona, který doznal zásadních zmn, mj. z nj  vypadla mo~nost vzniku Nejvyaaího stavebního úYadu, naopak zostala skoro nezmnna airoká úprava plánovacích smluv. Nový stavební zákon tak výslovn pYedpokládá, ~e se obec mo~e zavázat napY. k poskytnutí sou innosti k uskute nní zámru, k u inní kroko k vydání územn plánovací dokumentace i k jejímu nevydání, popY. nezmnní, nebo k tomu, ~e nebude ve správních a soudních Yízeních uplatHovat návrhy, vyjádYení a opravné prostYedky, které by byly v rozporu s obsahem uzavYené plánovací smlouvy (§ 131 odst. 1 nového stavebního zákona). <br/><br/>[72] Krajský soud se s dosavadními rozsudky kasa ního soudu, které se týkaly smluv o spolupráci a systémového rizika podjatosti, sice zdánliv vypoYádal (bod 132 napadeného usnesení), jejich odovodnní ovaem desinterpretoval. PYedn Nejvyaaí správní soud ani u jednoho ze zámro (jimi~ byly stavby spaloven odpadu) nepYihlí~el k jejich povaze. V rozsudku . j. 7 As 202/2014  66 výslovn uvedl, ~e zabývat se významem v mYítku kraje bylo s ohledem na existenci plánovací smlouvy nadbyte né, avaak ne chybné; krajský soud v citované vci pYitom vzal v potaz mediální zájem, který zámr vyvolal, mno~ství individuálních pYipomínek, zájem ekologických spolko a tsný výsledek místního referenda  nikoli vaak  strategi nost zámru, jak uvedl krajský soud v nynjaí vci (bod 132 napadeného usnesení). Takté~ nebylo rozhodné, ~e ve vci . j. 7 As 158/2014  30 ~alobce tvrdil  finan ní pouto mezi mstem a investorem, neboe jej v Yízení neprokázal a soudy k nmu tedy nepYihlí~ely. Tvrzení se nicmén týkalo pYíspvku investora na kulturnvzdlávací a sociální ú ely ve mst ve výai cca pol milionu korun, k jeho~ platb se investor ka~doro n zavázal. Jednalo se tedy o závazek k plnní v mnohonásobn ni~aí hodnot ne~ jaké by dosahovalo plnní vzniklé z odpovdnosti za akodu, které se v nyní Yeaeném pYípad msto obávalo.<br/><br/>[73] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e silný ekonomický zájem msta na výsledku Yízení o umístní stavby plynoucí z mo~ného velkého rozsahu jeho odpovdnosti ze Smlouvy o spolupráci a skute nost, ~e se jednalo o rozsáhlý a kontroverzní zámr, ve svém souhrnu naplHují nadkritickou míru systémového rizika podjatosti. Ve vci tudí~ rozhodovaly úYední osoby, které mly být podle § 14 odst. 1 správního Yádu vylou eny ze vaech úkono v Yízení. To pYitom platí také pro úYední osoby, které vydaly závazná stanoviska, a to bez ohledu na okam~ik jejich vydání. Byly toti~ sou ástí tého~ úYadu a podílely se na jeho rozhodovací innosti (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2024, . j. 9 As 184/2024  163, body 52 a 55).<br/><br/>III.d Princip právní jistoty a ochrany práv nabytých v dobré víYe <br/><br/>[74] Nejvyaaí správní soud ji~ v prvním rozsudku v této vci dospl k závru, ~e je zájem na nestranném rozhodování státní správy natolik záva~ným veYejným zájmem, ~e sám o sob zakládá aktivní legitimaci st~ovatele (rozsudek . j. 1 As 174/2022  92, bod 49).<br/><br/>[75] Z judikatury kasa ního soudu plyne, ~e v pYípad posuzování aktivní procesní legitimace veYejného ochránce práv musí být zva~ována i otázka ochrany právní jistoty a práv nabytých v dobré víYe jiných osob. Tam, kde pYevá~í právní jistota a dobrá víra jednotlivých ú astníko, není sou asn mo~né hovoYit o existenci záva~ného veYejného zájmu (rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2015, . j. 9 As 294/2014  114, body 46 a 47). Budeli ovaem poakození i ohro~ení záva~ného veYejného zájmu natolik intenzivní a z hledisek celospole enských natolik nepYijatelné, ~e je ani pYi pomYení se zájmem na ochran právní jistoty a na ochran vztaho, které v mezidobí vznikly, nelze v ~ádném pYípad strpt,  konzumuje existence tohoto záva~ného veYejného zájmu ochranu právní jistoty a práv nabytých v dobré víYe (rozsudky NSS . j. 9 As 294/2014  114, bod 49; a . j. 9 As 24/2016  109, bod 47; ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 12. 2015, . j. 15 A 108/2013  277).<br/><br/>[76] Rozhodování nepodjatou a nestrannou osobou je významnou zárukou spravedlivosti ka~dého rozhodovacího procesu, tedy i procesu správního. Je proto tYeba trvat na dosledném prosazování nestrannosti (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 58). Institut vylou ení pro podjatost je pak odrazem zásady rovnosti a nestranného pYístupu k dot eným osobám vyjádYené v § 7 správního Yádu, jako~ i zásady materiální pravdy (rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2013, . j. 3 Ads 133/2012  19). Rozhodování vylou enou úYední osobou je záva~ným deficitem správního Yízení (rozsudek NSS ze dne 9. 3. 2016, . j. 3 As 15/2016  47). Stejn záva~ným deficitem je bezpochyby také rozhodování úYední osobou nevylou enou navzdory tomu, ~e byla podjatá, neboe rozhodnutí o vylou ení je rozhodnutím pouze deklaratorním a podjatost nastává ze zákona ji~ naplnním podmínek § 14 odst. 1 správního Yádu (rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2014, . j. 9 As 121/2014  33, bod 40).<br/><br/>[77] Právo na nestranné rozhodnutí je vaak také ústavn zaru eným právem jednotlivce jako sou ást práva na spravedlivý proces ( l. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; srov. rozsudek NSS ze dne 4. 7. 2019, . j. 9 As 70/2019  34, bod 48). Také Ústavní soud ji~ dovodil, ~e po~adavek nestrannosti se uplatní i v rozhodovací innosti správních orgáno, a koli to ustanovení l. 36 odst. 1 Listiny výslovn nepYedpokládá (usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 30/09). Jak Ústavní soud pYipomnl,  [n]estranností je toti~ tYeba rozumt objektivní, pYedem nezaujatý pYístup povYených osob k posuzování, Yeaení a zejména rozhodování právních vcí, a ten je nutno vy~adovat v pYípad vaech státních orgáno. Jiný výklad by ve svém dosledku zalo~il procesní nerovnost, a otYásl by tak dovrou v právní stát [& ], jeho~ posláním je mimo jiné i zajistit neutrální a objektivní rozhodování jeho orgány (usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. II. ÚS 1062/08; obdobn také rozsudek NSS . j. 9 As 121/2014  33, bod 34).<br/><br/>[78] Na úrovni samosprávných celko lze z dovodu vtaí provázanosti vztaho prosazovat rozné lokální a partikulární (tedy neveYejné) zájmy zpravidla bezprostYednji a ú innji ne~ na úrovni státní. RozaíYený senát vysvtlil, ~e  v soudobém eském modelu spojené územní veYejné správy, v nm~ státní správu i samosprávu vykonávají z podstatné ásti orgány územních samosprávných celko jako~to politických entit ovládaných místními i regionálními politickými reprezentacemi, prosazujícími nezYídka partikulární zájmy, a nikoli zájem veYejný, nelze nebezpe í plynoucí ze  systémového rizika podjatosti podcenit. Je tomu tak proto, ~e v modelu, v nm~ v posledku o osudech zamstnanco územního samosprávného celku rozhoduje místní i regionální politická reprezentace, nezYídka ovládaná zákulisními vlivovými strukturami, je~ z povahy vci má zájmy na tom, aby ur ité vci místního významu byly Yeaeny ur itým zposobem, fakticky nelze v rámci územní samosprávné jednotky zajistit skute n úplné oddlení politických a zákonných hledisek pYi výkonu veYejné správy (usnesení rozaíYeného senátu . j. 1 As 89/2010  119, bod 67). PYi rozhodování orgáno veYejné správy je proto tYeba eliminovat riziko, ~e se ve správním procesu prosadí práv takové partikulární zájmy, i u~ jenom situace, v nich~ by se mohlo navenek jevit, ~e se tyto zájmy prosadily na úkor zájmo veYejných.<br/><br/>[79] Z výae uvedených dovodo nemo~e nad zájmem na nestranném rozhodování státní správy pYevá~it ani zájem na ochran právní jistoty a práv nabytých v dobré víYe.<br/><br/>III.e Vliv pYekro ení nadkritické míry systémového rizika podjatosti na zákonnost napadeného rozhodnutí<br/><br/>[80] Nejvyaaí správní soud si je vdom, ~e pYezkoumává usnesení krajského soudu, jím~ byla ~aloba veYejného ochránce odmítnuta z dovodu neprokázání záva~ného veYejného zájmu. Jak ji~ odovodnil shora, tento závr pova~uje za nesprávný a nezákonný, a naopak má za to, ~e st~ovatel záva~ný veYejný zájem prokázal. <br/><br/>[81] Sou asn vaak kasa ní soud pova~uje za nutné uvést, ~e systémová podjatost je v nynjaí vci natolik záva~nou vadou správního rozhodnutí, ~e odovodHuje jeho zruaení bez dalaího. Podle judikatury Nejvyaaího správního soudu je sice potYeba v pYípad zjiatní, ~e ve vci rozhodovala podjatá osoba, dále zkoumat vliv této vady na zákonnost napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 12. 2024, . j. 6 As 158/2024  40, bod 10, a tam citovaná judikatura). V tomto pYípad to ovaem není namíst. Systémová podjatost celého stavebního úYadu zposobila, ~e byli podjatí a ze zákona vylou ení vaichni jeho úYedníci. Nejednalo se tedy pouze o úYední osobu rozhodující o kone ném výsledku Yízení, ale také o ty, které se podílely na rozhodování o díl ích otázkách vydáním závazných stanovisek.<br/><br/>[82] Krom toho nebylo rozhodnutí o umístní stavby v této vci pYezkoumáno nadYízeným (odvolacím) správním orgánem, jeliko~ ve vci nebylo podáno odvolání [ú astníky byl investor, msto, vlastníci staveb dopravní a technické infrastruktury a dalaí právnické osoby spole n se slo~kami státu na základ § 85 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon)]. Správní soudy pYi pYezkumu správních rozhodnutí pYistupují k rozhodnutí prvního a druhého stupn jako k celku, a tak také posuzují vliv vad na jejich zákonnost (srov. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 12. 10. 2004, . j. 5 Afs 16/2003  56, . 534/2005 Sb. NSS). Vychází mimo jiné z toho, ~e odvolací orgán mo~e vadu áste n  zhojit (srov. rozsudky NSS ze dne 28. 7. 2010, . j. 5 Afs 89/2009  120; nebo ze dne 17. 2. 2023, . j. 8 As 24/2021  90, bod 22), to se ovaem v nynjaí vci nestalo.<br/><br/>[83] Podle Nejvyaaího správního soudu si proto nyní nelze u init úsudek o tom, zda by jiný nepodjatý správní orgán vydal stejné rozhodnutí (a contrario rozsudek NSS ze dne 5. 4. 2023, . j. 4 As 67/2023  27, bod 29), a jaký vliv tedy na Yízení vada systémové podjatosti mohla mít.<br/><br/>[84] Kasa ní soud také podotýká, ~e z dovodu specifické koncepce aktivní legitimace veYejného ochránce práv byly v nynjaím pYípad vady napadeného rozhodnutí a jeho intenzita hodnoceny ji~ pYi posouzení pYípustnosti ~aloby. Nejvyaaí správní soud ji~ výae uzavYel, ~e vady dosahovaly takové intenzity, ~e naplnily po~adavek záva~ného veYejného zájmu na podání ~aloby. To je pYísnjaí po~adavek na záva~nost vad, ne~ jaký s. Y. s. klade na  prostou nezákonnost správních rozhodnutí, kterou by ml krajský soud dále zkoumat v rámci posouzení dovodnosti ~aloby v dalaím Yízení (srov. rozsudek NSS . j. 9 As 294/2014  114, bod 42).<br/><br/><br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[85] S ohledem na výae uvedené posoudil Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost jako dovodnou, pro e~ usnesení krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení (§ 110 odst. 1 s. Y. s.). V nm bude vázán shora vysloveným právním názorem (§ 110 odst. 4 s. Y. s.). To znamená, ~e shledá st~ovatele aktivn legitimovaným k podání ~aloby podle § 66 odst. 3 s. Y. s. a posoudí ji vcn.<br/><br/>[86] S ohledem na specifika posuzování aktivní legitimace st~ovatele k podání ~aloby ve veYejném zájmu a okolnosti nynjaí vci, v ní~ vada systémové podjatosti sama o sob naplnila záva~ný veYejný zájem na podání ~aloby, musí mít závry Nejvyaaího správního soudu k této vad (v kontextu posouzení aktivní legitimace) nutn vliv na posouzení její dovodnosti (viz bod 84 tohoto rozsudku). Je proto namíst, aby krajský soud rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení, ani~ by se vcn vyjadYoval k dalaím námitkám. Jejich pYípadné posouzení by bylo s ohledem na subsidiární povahu správního soudnictví pYed asné, neboe je musí nejdYíve posoudit nepodjatý správní orgán, jemu~ bude vc po zruaení napadeného rozhodnutí postoupena dle § 131 odst. 4 správního Yádu, pokud si ú astníci takového Yízení tyto námitky osvojí a Yádn je uplatní.<br/><br/>[87] Krajský soud v souladu s § 110 odst. 3 s. Y. s. v dalaím Yízení rozhodne i o náhrad náklado Yízení o kasa ních stí~nostech.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 29. ledna 2025<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>Ivo Pospíail <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>