<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 178/2024- 22 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 As 178/2024 - 25<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Lenky Matyáaové a soudco JUDr. Martiny Küchlerové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vci ~alobce: RNDr. `. R., zast. Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA, advokátem se sídlem Mírové námstí 157/30, LitomYice, proti ~alovanému: Krajský úYad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) R. N., II) P. N., o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 6. 2024, . j. 141 A 30/2023-37, <br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává. <br/><br/>III. Osoby zú astnné na Yízení n e m a j í právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alobce (dále jen  st~ovatel ) domáhá zruaení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen  krajský soud ), kterým krajský soud zamítl ~alobu proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 26. 6. 2023, . j. KUUK/097536/2023. <br/>[2] }alovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání st~ovatele a potvrdil rozhodnutí Magistrátu msta Ústí nad Labem, odboru územního plánování a stavebního Yádu (dále jen  stavební úYad ), ze dne 1. 9. 2022, . j. MMUL/OÚPSX/S/243899/2022/Bu. Rozhodnutím stavebního úYadu bylo podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  stavební zákon ), st~ovateli naYízeno odstranní stavby. Konkrétn alo o jednopodla~ní nepodsklepenou stavbu pro rodinnou rekreaci na pozemku p. . Xa v k.ú. H. s plochou stYechou, její~ sou ástí je seník a sklad krmiva pro hospodáYská zvíYata na pozemku p. . Xb a áste n na pozemku p. . Xa v k.ú. H. (dále jen  stavba ). Stavební úYad st~ovateli sou asn ulo~il povinnost pYedlo~it návrh technologického postupu prací pYi odstraHování stavby v etn nutných opatYení k vylou ení, omezení i ke kompenzaci pYípadných negativních dosledko na ~ivotní prostYedí v okolí stavby.<br/>[3] St~ovatel se pokusil stavbu legalizovat jeat pYed zahájením Yízení o její odstranní. Dne 5. 11. 2018 podal u stavebního úYadu ~ádost o dodate né povolení stavby, pYi em~ tato ~ádost byla rozhodnutím stavebního úYadu ze dne 3. 4. 2019, . j. MMUL/SO/S/50831/2019/Bu, zamítnuta. Dovodem zamítnutí ~ádosti o dodate né povolení stavby bylo negativní závazné stanovisko vydané podle § 96b stavebního zákona orgánem územního plánování. St~ovatel se proti tomuto rozhodnutí neodvolal. Stavební úYad opatYením ze dne 16. 5. 2019 oznámil zahájení Yízení o odstranní stavby. St~ovatel následn postupn podal 3 ~ádosti o dodate né povolení posuzované stavby. Proto~e ani jedna ze ~ádostí o dodate né povolení stavby nebyla úplná, vyzýval stavební úYad st~ovatele k doplnní ~ádostí, avaak ~ádosti doplnny nebyly, proto stavební úYad Yízení o ka~dé z nich usnesením zastavil. Ani proti jednomu z tchto usnesení se st~ovatel neodvolal. V poYadí poslední z usnesení o zastavení Yízení o dodate ném povolení stavby bylo vydáno dne 28. 2. 2022, pod . j. MMÚL/OÚPSX/S/75454/2022/Bú. St~ovatel se proti nmu neodvolal a dne 5. 4. 2022 nabylo toto usnesení právní moci. Následn stavební úYad pokra oval ve správním Yízení o odstranní stavby a o jejím odstranní rozhodl, jak je uvedeno výae.<br/>[4] Proti rozhodnutí ~alovaného podal st~ovatel ~alobu, kterou krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), jako nedovodnou zamítl. <br/>[5] Krajský soud nejprve dospl k závru, ~e rozhodnutí ~alovaného netrpí vadou nepYezkoumatelnosti. Dále se krajský soud k ~alobní námitce zabýval otázkou, zda a pYípadn v jakém rozsahu je tYeba se v Yízení o odstranní stavby zabývat zásadou proporcionality a zkoumat újmu vzniklou st~ovateli pYípadným odstranním stavby. Krajský soud odkázal (stejn jako st~ovatel v ~alob) na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 11. 2017, . j. 8 As 127/2016-56, ze kterého dovodil, ~e v Yízení o odstranní stavby se zkoumá pouze naplnní podmínek pro naYízení odstranní stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, zatímco v Yízení o dodate ném povolení stavby se zkoumá dot ení veYejných zájmo vymezených v § 129 odst. 3 tého~ zákona. Uvedl, ~e ve vztahu k  erným stavbám je projevem principu proporcionality zákonná mo~nost stavebníka podat ~ádost o dodate né povolení stavby. Tuto mo~nost st~ovatel ú inn nevyu~il.<br/>[6] Krajský soud zdoraznil, ~e v posuzované vci byly správní orgány v Yízení o odstranní stavby povinny posuzovat pouze naplnní podmínek pro odstranní stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tedy absenci pYísluaného povolení. }alovaný ani stavební úYad vaak nebyli oprávnni ani povinni posuzovat dalaí okolnosti, tedy ani st~ovatelem tvrzenou neproporcionalitu rozhodnutí o naYízení odstranní stavby. Stejn tak nebyli oprávnni posuzovat pYípadnou dobrou víru st~ovatele a jiné skute nosti, které st~ovatel ml a mohl uplatnit v Yízení o dodate ném povolení stavby.<br/>[7] Krajský soud se dále zabýval ~alobní námitkou, ~e se správní orgány mly zabývat otázkou, zda v pYípad posuzované stavby je nezbytné naYídit celé její odstranní nebo pouze jejích jednotlivých ástí (stavba pro rekreaci, seník a sklad krmiva). St~ovatel se dovolával toho, ~e správní orgány mly pYistupovat k tmto stavbám jednotliv a zhodnotit, zda se jedná o stavby vy~adující ohláaení, i nikoliv. Krajský soud v této souvislosti nejprve odkázal na rozhodnutí ~alovaného s tím, ~e tento se danou otázkou dokladn zabýval. Dále krajský soud uvedl, ~e i pokud by byla stavba posuzována jako soubor staveb, pak by i jednotlivé stavby pro svou realizaci vy~adovaly souhlas s ohláaeným stavebním zámrem, vydání územního rozhodnutí o umístní stavby, popYípad územní souhlas. ZároveH zdoraznil, ~e se opt jedná o problematiku (rozdlení stavby na ásti a posuzování po ástech), která mla a mohla být Yeaena v Yízení o dodate ném povolení stavby, tam st~ovatel mohl ~ádat samostatn o dodate né povolení rekrea ního objektu, skladu krmiva a seníku a argumentovat, ~e se jedná o samostatné objekty, z nich~ ne vaechny vy~adují povolení i ohláaení stavebnímu úYadu. V Yízení o odstranní stavby vaak ji~ není prostor k úvahám o dlitelnosti pYedmtu Yízení o odstranní stavby, a je tYeba vycházet z výsledko Yízení o dodate ném povolení stavby.<br/>[8] St~ovatel proti rozsudku krajského soudu podal kasa ní stí~nost, v ní uplatHuje dovod dle [§ 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.]; namítá nezákonnosti spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem.<br/>[9] St~ovatel uvedl, ~e po~adavek správního orgánu na odstranní celého souboru staveb je vadný a rozporný se zákonem. Správní orgány i krajský soud posuzovaly stavbu jako jeden celek, pYitom se mly zabývat (jako pYedb~nou otázkou) tím, zda nepYistupovat k díl ím ástem jako k jednotlivým stavbám a tyto posuzovat zcela oddlen. Správní orgány tedy mly posuzovat, zda se jedná o jednotlivé stavby vy~adující ohláaení i nikoliv, a ne stavbu automaticky posuzovat jako jeden celek. St~ovatel dále uvedl, ~e v rámci Yízení o dodate ném povolení stavby obdr~el stanovisko orgánu územního plánování, v nm~ je uvedeno, ~e zámr je pYípustný za pYedpokladu, ~e seník a sklad krmiva bude zmenaen na 7,5 a 2,5 m. St~ovatel zdoraznil, ~e ást domu na pozemku p. . Xa je Yeaena jako rekrea ní objekt v souladu s územním plánem, a stavba seníku se skladem krmiva na pozemku p. . Xb a ástí na pozemku p. . Xa mo~e být povolena za ur itých podmínek (úprava rozmro). PYi destrukci daného souboru staveb tak dojde k odstranní ásti stavby (rekrea ního objektu), kterou je mo~no formáln povolit.<br/>[10] Stavební úYad, ~alovaný a krajský soud, kteYí posuzovali stavbu jako jeden celek, poruaili dle st~ovatele základní zásady správního Yízení, a to aetYit práva nabytá v dobré víYe, jako~ i oprávnné zájmy osob, jich~ se innost správního orgánu v jednotlivém pYípad dotýká, a zasahovat do tchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.<br/>[11] St~ovatel nesouhlasil se závrem krajského soudu, dle kterého nebyly správní orgány povinny zabývat se st~ovatelem tvrzenou proporcionalitou rozhodnutí o naYízení odstranní stavby ve vztahu k jeho újm. Uvedl, ~e absence posouzení proporcionality ulo~ené povinnosti pYedstavuje v Yeaeném pYípad zcela nepYimYený zásah do práv st~ovatele jako~to stavebníka s tím, ~e pYimYenost ulo~ení povinnosti odstranit stavbu je tYeba zkoumat i v samotném Yízení o odstranní stavby. Odstranním (celé) stavby by bylo zásadním zposobem poruaeno jedno ze základních práv zaru ených st~ovateli v l. 11 Listiny základních práv a svobod, a to ochrana vlastnického práva.<br/>[12] }alovaný navrhl kasa ní stí~nost zamítnout a odkázal na odovodnní rozsudku krajského soudu, se kterým se pln ztoto~nil. Ve vztahu k první kasa ní námitce odkázal na argumentaci uvedenou v jeho rozhodnutí, kterou i krátce shrnul. K absenci posouzení proporcionality ulo~ené povinnosti spo ívající v naYízení odstranní stavby uvedl, ~e proporcionalita pYi posuzování tzv. erných staveb spo ívá v zákonné mo~nosti po~ádat o jejich dodate né povolení. Jestli~e k dodate nému povolení stavby nedojde, musí stavební úYad naYídit její odstranní. Není zde ji~ prostor, aby stavební úYad zva~oval, zda není s ohledem na mo~nou újmu stavebníka na míst odstranní stavby nenaYídit. Stavebník, který realizoval svou stavbu bez potYebných veYejnoprávních povolení, poruail zájmy chránné stavebním zákonem a jestli~e nedosáhl dodate ného povolení stavby, musí být tento protiprávní stav odstrann, tj. musí být naYízeno odstranní takové stavby.<br/>[13] Osoby zú astnné na Yízení se k vci nevyjádYily.<br/>[14] Nejvyaaí správní soud (NSS) nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, smYuje proti rozhodnutí, proti nmu~ je podání kasa ní stí~nosti pYípustné, a st~ovatel je Yádn zastoupen advokátem. Poté pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k následujícímu závru.<br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[16] Zásadním argumentem st~ovatele je, ~e u stavby, která je nyní pYedmtem Yízení o odstranní, mlo být zkoumáno, zda tato ve skute nosti není slo~ená z jednotlivých ástí, které jsou jako stavby samostatné a a~ spole n tvoYí soubor staveb. U ka~dé z tchto samostatných staveb pak mlo být zkoumáno, zda vobec vy~aduje veYejnoprávní pYivolení stavebního úYadu i nikoli, a zároveH mlo být správními orgány (a následn krajským soudem) posuzováno, zda je naYízení odstranní stavby proporcionální, pokud jde o újmu st~ovatele a zásah do jeho vlastnického práva. <br/>[17] Nejvyaaí správní soud pYedn pYipomíná, ~e v nyní projednávané vci je nutno terminologicky a obsahov vymezit rozdíl mezi Yízením o dodate ném povolení stavby a Yízením o jejím odstranní. Ob tato Yízení potom vycházejí z dikce § 129 stavebního zákona.<br/>[18] Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úYad naYídí odstranní stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby provádné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatYení vy~adovaného stavebním zákonem nebo bez opatYení nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodate n povolena.<br/>[19] Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úYad zahájí Yízení o odstranní stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení Yízení vlastníka nebo stavebníka pou í o mo~nosti podat ve lhot 30 dno od zahájení Yízení ~ádost o dodate né povolení stavby. Byla-li ~ádost o dodate né povolení podána pYed zahájením Yízení o odstranní stavby, má se za to, ~e byla podána v okam~iku zahájení Yízení o odstranní stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby po~ádá ve stanovené lhot o její dodate né povolení, stavební úYad pYeruaí Yízení o odstranní stavby a vede Yízení o podané ~ádosti.<br/>[20] Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodate n povolit, pokud stavebník nebo její vlastník proká~e, ~e a) není umístna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územn plánovací dokumentací a s územním opatYením o stavební uzávYe nebo s územním opatYením o asanaci území nebo s pYedchozími rozhodnutími o území, b) není provádna i provedena na pozemku, kde to zvláatní právní pYedpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými po~adavky na výstavbu nebo s veYejným zájmem chránným zvláatním právním pYedpisem. Bude-li stavba dodate n povolena, stavební úYad Yízení o odstranní stavby zastaví. Dodate né povolení nahrazuje v pYísluaném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li pYedmtem dodate ného povolení rozestavná stavba, stavební úYad stanoví podmínky pro její dokon ení.<br/>[21] Nejvyaaí správní soud se obsahovým rozdílem mezi uvádnými Yízeními zabýval napYíklad ve svém rozsudku ze dne 7. 11. 2018, . j. 9 As 368/2017-48, kde dospl k závru, ~e Yízení o dodate ném povolení stavby a Yízení o odstranní stavby jsou dv samostatná správní Yízení, v ka~dém z nich proto stavební úYad zkoumá naplnní odlianých zákonných podmínek. Pro vydání rozhodnutí o odstranní stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je podstatné pouze to, zda uvedená stavba byla provedena bez rozhodnutí i opatYení vy~adovaného stavebním úYadem a nebyla povolena ani dodate n; naopak nejsou relevantní námitky, které mli ~alobci smYovat do Yízení o dodate ném povolení stavby (napY. tvrzená dobrá víra pYi realizaci stavby nebo námitka, ~e stavba není v rozporu s veYejným zájmem).<br/>[22] Obecn potom dále platí, ~e Yízení o odstranní stavby je Yízením zahajovaným výhradn z úYední moci (a zároveH i z úYední povinnosti); zjistí-li stavební úYad existenci  erné stavby, nemá na vybranou, jestli toto Yízení zahájí, nebo ne, ale musí tak u init, a to neprodlen (viz napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 4. 2015, . j. 3 As 96/2014-40). Naopak Yízení o dodate ném povolení stavby je Yízením návrhovým, jeho zahájení závisí zásadn na aktivit stavebníka, tj. na podání jeho ~ádosti (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, . j. 2 As 166/2015-33). Na rozdíl od Yízení o dodate ném povolení stavby (v nm~ se postupuje v prvé Yad podle § 109 - § 115 stavebního zákona), pro Yízení o odstranní stavby stavební zákon nestanoví zvláatní procesní pravidla, krom speciální úpravy okruhu ú astníko Yízení (§ 129 odst. 10 stavebního zákona); uplatní se v nm tedy obecná pravidla správního Yádu.<br/>[23] Proto~e na výsledku Yízení o dodate ném povolení stavby závisí i výsledek Yízení o odstranní stavby, lze v tom smyslu Yízení o dodate ném povolení chápat jako Yízení o pYedb~né otázce, i kdy~ nejde o zcela standardní situaci, vzhledem k tomu, ~e ob Yízení vede tentý~ stavební úYad (k tomu viz PRnCHA, P., GREGOROVÁ, J. a kolektiv autoro: Stavební zákon, praktický komentáY, vydání první, Leges, Praha 2017, komentáY k § 129).<br/>[24] Problematikou aplikace a posuzování principu proporcionality u tzv.  erných staveb se Nejvyaaí správní soud ji~ rovn~ zabýval, napYíklad ve svých rozsudcích ze dne 30. 11. 2017, . j. 8 As 127/2016-56, i ze dne 7. 8. 2014, . j. 5 As 108/2013-33. Na první ze zmínných rozsudko ostatn st~ovatel sám poukazuje, nicmén z nj vytrhává jen ur ité pasá~e a tyto vztahuje k Yízení o odstranní stavby, a koli se zpravidla týkají práv Yízení o jejím dodate ném povolení. <br/>[25] Nejvyaaí správní soud tedy ji~ dYíve ve vztahu k otázce proporcionality shrnul, ~e Yízení o odstranní stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je prostYedkem k odstranní tzv.  erných staveb. Nebylo by vaak v souladu s principem proporcionality, aby k odstranní  erných staveb doalo v~dy, za vaech okolností. Takový postup by mohl znamenat nepYimYený zásah do práv vlastníka stavby i stavebníka. Z tohoto dovodu stavební zákon umo~Huje (za kumulativního splnní nkolika zákonných podmínek), aby byla  erná stavba dodate n povolena. PYes vzájemnou spojitost Yízení o odstranní stavby a Yízení o dodate ném povolení stavby se jedná o dv samostatná Yízení s rozdílným ú elem a pYedmtem. Ú elem Yízení o odstranní stavby je uvedení do souladu právního a skute ného stavu, a to naYízením odstranní nepovolené stavby. Ú elem Yízení o dodate ném povolení stavby je dodate né zhojení protiprávního stavu, spo ívajícího v absenci zákonem vy~adovaného rozhodnutí, opatYení nebo jiného úkonu. Liaí se také podmínky, jejich~ splnní zkoumá stavební úYad v Yízení o dodate ném povolení stavby a v Yízení o jejím odstranní. Jak ji~ bylo uvedeno výae, v prvém pYípad jde o kumulativní splnní podmínek § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona, zatímco v pYípad Yízení o odstranní stavby jde o kumulativní splnní podmínek stanovených v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tj. ~e se jedná o stavbu provádnou nebo provedenou bez rozhodnutí nebo opatYení nebo jiného úkonu vy~adovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním. <br/>[26] Jak tedy správn poznamenal krajský soud, v nyní pYezkoumávaném typu Yízení, tedy v Yízení o odstranní stavby ji~ bylo mimo jeho pYedmt zabývat se proporcionalitou rozhodnutí o naYízení odstranní stavby ve vztahu k újm st~ovatele.<br/>[27] Jediným pYedmtem nyní pYezkoumávaného Yízení je posouzení naplnní podmínek odstranní stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tedy posoudit absenci pYísluaného povolení ve smyslu zmínného zákonného ustanovení.<br/>[28] Mimo pYedmt Yízení o odstranní stavby smYuje i druhá námitka st~ovatele, jak byla stavba posouzena. St~ovatel toti~ opakovan uvádí, ~e má jít o soubor staveb (relativn samostatných), z nich~ mla být optikou stavebního zákona posuzována ka~dá z nich samostatn. Krajský soud i v tomto pYípad správn poznamenal, ~e daná námitka smYuje mimo pYedmt tohoto Yízení. Uvedená argumentace mla být Yeaena v rámci Yízení o dodate ném povolení stavby, kde st~ovatel mohl ~ádat samostatn o dodate né povolení rekrea ního objektu, skladu krmiva a seníku. To vae s argumentací, ~e se jedná o samostatné objekty. V nynjaím Yízení vaak ji~ není prostor k úvahám o dlitelnosti pYedmtu Yízení o odstranní stavby, kdy~ je tYeba vycházet z výsledku Yízení o dodate ném povolení stavby a z tam uplatnných ~ádostí, ze kterých plynulo, ~e rekrea ní objekt, sklad krmiva a seník tvoYí jeden stavební celek.<br/>[29] ZároveH je tYeba v této souvislosti poukázat i na obsah odovodnní ~alovaného, který se zabýval i tím, jak postupovat, pokud by na ka~dou z ástí stavby mlo být pohlí~eno jako na stavbu samostatnou. Uvedl, ~e pokud by stavba byla posouzena jako soubor staveb skládající se z rekrea ního objektu a skladu se seníkem, pak by i jednotliv tyto stavby pro svou realizaci vy~adovaly souhlas s ohláaeným stavebním zámrem, vydání územního rozhodnutí o umístní stavby, popYípad územního souhlasu. Stavba skladu krmiva a seník by samostatn byla o zastavné ploae 28,75 m² a rekrea ní objekt (bez zastYeaené terasy) o zastavné ploae 60 m². Dle § 104 stavebního zákona posta í ohláaení u staveb pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podla~ím do hloubky 3 m a nejvýae se dvma nadzemními podla~ími a podkrovím [§ 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona] a u staveb do 70 m² celkové zastavné plochy a do 5 m výaky s jedním nadzemním podla~ím, podsklepené nejvýae do hloubky 3 m [§ 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona]. <br/>[30] Dle § 96 odst. 2 písm. b) stavebního zákona posta í u ohlaaovaných staveb vydání územního souhlasu. Územní souhlas místo územního rozhodnutí lze vydat za splnní podmínky stanovené v § 96 odst. 1 stavebního zákona, ~e zámr je v zastavném území nebo zastavitelné ploae, pomry v území se podstatn nemní a zámr nevy~aduje nové nároky na veYejnou dopravní a technickou infrastrukturu. PYedmt Yízení vymezený jako rekrea ní objekt, jeho~ sou ástí je sklad a seník nebo soubor staveb skládající se z rekrea ního objektu a skladu se seníkem, pak stejn vy~adoval ke své realizaci vydání územního rozhodnutí, popYípad územního souhlasu a souhlasu s provádním ohláaeného stavebního zámru. Uvedený závr ~alovaného st~ovatel nikterak nezpochybHoval. Je tedy mo~né uzavYít, ~e i pokud by byly jednotlivé ásti stavby posuzovány jako stavby samostatné, potYebovaly by i tak veYejnoprávní pYivolení stavebního úYadu. <br/>[31] V této souvislosti je nutné rovn~ zdoraznit, ~e st~ovatel opakovan nedoplnil ~ádosti o dodate né povolení stavby. Ani v jednom Yízení o dodate ném povolení stavby tak nemohl prokázat, ~e jím vymezený pYedmt ~ádosti je v souladu se zákonem stanovenými podmínkami pro její dodate né povolení.<br/>[32] Stavba (ani její jednotlivé ásti) nedisponuje pYísluaným povolením stavebního úYadu (v nejairaím slova smyslu), jsou tedy naplnny podmínky § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a správní orgány (následn i krajský soud) postupovaly v souladu se zákonem, kdy~ naYídily odstranní stavby. St~ovatel v podané kasa ní stí~nosti nenabízí argumentaci, kterou by s ohledem na výae uvedené mohl zvrátit vydané rozhodnutí o odstranní stavby. V kasa ní stí~nosti uplatnná argumentace smYuje mimo pYedmt nyní pYezkoumávaného Yízení.<br/>[33] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[34] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl úspaný, a nemá tedy právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému by dle pravidla úspchu ve vci náhrada náklado Yízení nále~ela; ~ádné náklady nad rámec b~né správní innosti vaak nevynalo~il. Proto mu soud náhradu náklado v Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznal.<br/>[35] Osoba zú astnná na Yízení má právo na náhradu náklado Yízení pouze v pYípad, kdy jí soud ulo~í povinnost (§ 60 odst. 5 s. Y. s.); tak tomu v projednávané vci u osob zú astnných na Yízení I) a II) nebylo, a nemají tedy právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/>Pou ení: <br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/>V Brn dne 24. ledna 2025<br/><br/><br/><br/>JUDr. Lenka Matyáaová <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/></body> </html>