<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 Azs 190/2024- 20 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 Azs 190/2024 - 23<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudkyH JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Martiny Küchlerové v právní vci ~alobkyn: L. M., proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 3, Praha 7, o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2024, . j. 18 A 30/202432,<br/>takto:<br/>I. V Yízení se pokra uje.<br/>II. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>III. }alobkyni se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Probh dosavadního Yízení<br/>[1] }alobkyn, státní pYísluanice Ukrajiny, po~ádala dne 17. 5. 2024 o udlení do asné ochrany. }alovaný ~alobkyni její ~ádost o do asnou ochranu vrátil jako nepYijatelnou podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, v relevantním znní (dále jen  zákon . 65/2022 Sb. ), neboe po~ádala o do asnou ochranu v jiném lenském stát Evropské unie.<br/>[2] }alobkyn podala proti tomuto postupu ~alovaného k Mstskému soudu v Praze ~alobu na ochranu pYed nezákonným zásahem správního orgánu, které mstský soud rozsudkem ze dne 28. 6. 2024, . j. 18 A 30/202432, vyhovl. Mstský soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl, ~e zásah ~alovaného spo ívající v tom, ~e dne 17. 5. 2024 ~alobkyni vrátil ~ádost o do asnou ochranu jako nepYijatelnou, byl nezákonný. Výrokem II. pak mstský soud ~alovanému zakázal pokra ovat v poruaování práv ~alobkyn a pYikázal mu, aby obnovil stav pYed vrácením ~ádosti o do asnou ochranu ~alobkyni. Mstský soud pYedn konstatoval, ~e není sporu o tom, ~e ~aloba je pYípustná, nezále~í na tom, zda tato pYípustnost vyplývá pYímo z prvního pododstavce l. 47 Listiny základních práv EU, i také z l. 29 smrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. ervence 2001 o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími (dále jen  smrnice o do asné ochran ).<br/>[3] Podle mstského soudu nebylo namíst pYeruait Yízení, neboe rozhodování Soudního dvora EU mo~e trvat dlouho a o zásahových ~alobách je tYeba rozhodovat pYednostn. Podle mstského soudu není ~ádoucí, aby se prodlu~ovala doba, kdy ~alobkyn nemá ~ádné pobytové oprávnní.<br/>[4] Mstský soud proto pYistoupil k projednání vci a shrnul dosavadní judikaturu krajských soudo zabývající se § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb., podle ní~ je tato úprava v rozporu s unijním právem. eský zákonodárce toti~ vytvoYil dovody pro nepYijatelnost ~ádosti nad rámec smrnice o do asné ochran. Ta je postavena na konstrukci, podle které mohou být lenské státy vo i vysídleným osobám vstYícnjaí, nemohou se vaak vydat opa ným smrem a stanovit tmto osobám podmínky mén pYíznivé. Mstský soud se neztoto~nil s názorem ~alovaného, ~e smrnice o do asné ochran neupravuje soub~né ~ádosti ve vícero lenských státech a ~e zákonodárce má proto  volnou ruku . Mezi taxativn vymezenými dovody vylou ení vysídlené osoby z poskytnutí do asné ochrany není to, ~e ~adatel podal ~ádost v jiném lenském stát. Dovodem nepYijatelnosti ~ádosti ~alobkyn tak nemohlo být to, ~e ji~ po~ádala o do asnou ochranu v Nmecku.<br/>[5] }ádný z taxativn vymezených dovodo vylou ení z do asné ochrany nezahrnuje skute nost, ~e vysídlená osoba ji~ po~ádala o ochranu v jiném lenském stát. Mstský soud zdoraznil, ~e smrnice o do asné ochran naopak pYiznává vysídleným osobám právo vybrat si lenský stát, v nm~ o do asnou ochranu po~ádají. Pokud ml ~alovaný podezYení na zneu~ití práva, ml ~ádost vcn posoudit a svoj závr odovodnit, nikoli ji vrátit jako nepYijatelnou.<br/>II.<br/>Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alobkyn<br/>[6] }alovaný (st~ovatel) napadl rozsudek mstského soudu kasa ní stí~ností, a to z dovodo, které podYadil pod § 103 odst. 1 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ).<br/>[7] St~ovatel namítá, ~e § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. dopadá na odlianou skupinu ~adatelo o do asnou ochranu, ne~ je skupina vylou ených osob v l. 28 smrnice o do asné ochran. Institut nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu z dovodu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. nikoho z do asné ochrany nevylu uje, stanoví toliko procesní omezení. To podle st~ovatele smrnici neodporuje, nýbr~ ji pouze doplHuje (unijní právo opakované ~ádosti vobec neYeaí).<br/>[8] Cílem smrnice podle st~ovatele je mimo jiné i zabránit druhotnému pohybu ~adatelo. Podávání ~ádostí postupn v rozných lenských státech ve snaze o získání lepaích podmínek pYedstavuje podle st~ovatele zneu~ívání systému do asné ochrany. PYístup mstského soudu tedy legalizuje ne~ádoucí chování ozna ované jako  temporary protection shopping . Pokud se mstský soud domnívá, ~e § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona . 65/2022 Sb. odporuje smrnici o do asné ochran, ml pYedlo~it pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie. Vzhledem k uvedenému st~ovatel navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[9] }alobkyn se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYila.<br/>III.<br/>PYeruaení Yízení<br/>[10] Nejvyaaí správní soud pYi projednávání vci zjistil, ~e usnesením ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023-37 (vaechna zde zmiHovaná rozhodnutí správních soudo jsou dostupná na www.nssoud.cz), jeho osmý senát pYeruail Yízení o kasa ní stí~nosti st~ovatele ve zmiHované vci a pYedlo~il Soudnímu dvoru Evropské unie následující pYedb~né otázky: <br/>1. Brání l. 8 odst. 1 smrnice Rady 2001/55/ES, a to i s ohledem na dohodu lenských státo, ~e nebudou uplatHovat l. 11 této smrnice, takové vnitrostátní právní úprav, podle které je nepYijatelná ~ádost o povolení k pobytu za ú elem poskytnutí do asné ochrany, jestli~e cizinec po~ádal o povolení k pobytu v jiném lenském stát nebo jestli~e mu bylo povolení v jiném lenském stát ji~ udleno? <br/>2. Má osoba po~ívající do asné ochrany podle smrnice Rady 2001/55/ES právo na ú inný prostYedek nápravy pYed soudem podle l. 47 Listiny základních práv Evropské unie proti neudlení povolení k pobytu lenským státem ve smyslu l. 8 odst. 1 smrnice Rady 2001/55/ES?<br/>[11] Osmý senát tak u inil, neboe ml pochybnost o tom, zda je § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona . 65/2022 Sb. v souladu se smrnicí o do asné ochran. Dle osmého senátu je podstatná také otázka, zda je vylou ení soudního pYezkumu postupu spo ívajícího ve vrácení ~ádosti o do asnou ochranu z dovodu její nepYijatelnosti v souladu s právem Evropské unie. Vc je Soudním dvorem vedena pod ozna ením Krasiliva, C-753/23. Jeliko~ v nyní posuzované vci byla ~ádost ~alobkyn shledána nepYijatelnou práv podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb., Nejvyaaí správní soud usnesením ze dne 6. 8. 2024, . j. 5 Azs 190/2024-16, Yízení o kasa ní stí~nosti pYeruail, neboe ml za to, ~e rozhodnutí Soudního dvora o pYedb~ných otázkách podaných osmým senátem by mohlo mít vliv na rozhodování v nynjaí vci.<br/>[12] V pozdjaím rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428, který byl plénem Nejvyaaího správního soudu schválen k publikaci ve sbírce rozhodnutí tohoto soudu, vaak desátý senát Nejvyaaího správního soudu upozornil, ~e aplikace § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona . 65/2022 Sb. není vobec namíst, pokud ~adatel nepo~ívá do asné ochrany v jiném lenském stát EU ani v jiném lenském stát neb~í Yízení o jeho ~ádosti. Desátý senát pYipustil, ~e text zákona umo~Huje dva mo~né výklady, a to (i)  jakmile u~ jednou cizinec po~ádal o do asnou ochranu v jiném lenském stát nebo jakmile mu jiný lenský stát ochranu udlil, u~ nikdy nemo~e podat ~ádost v R (výklad zastávaný v projednávané vci st~ovatelem), nebo (ii)  po~ádalli cizinec o do asnou ochranu v jiném lenském stát a Yízení o této ~ádosti stále b~í (zatím o ní nebylo rozhodnuto) nebo bylali mu ochrana v jiném lenském stát udlena a stále trvá, (jeat) nemo~e podat ~ádost v R .<br/>[13] Jeliko~ dovodová zpráva nepYispla ke zjiatní zámru zákonodárce, Nejvyaaí správní soud hledal v uvedeném rozsudku východiska, na jejich~ základ by bylo mo~né pYiklonit se k jednomu z tchto výklado. V bod [29] tohoto rozsudku vysvtlil, ~e  ú elem § 5 odst. 1 písm. c) a d) je procesn zabránit tomu, aby o ~ádosti tého~ cizince b~elo sou asn Yízení i v dalaím lenském stát ne~ v R (resp. aby se ve dvou rozných lenských státech vedlo Yízení o tomté~), nebo aby byla cizinci poskytována do asná ochrana v R a v dalaím lenském stát zároveH. Tedy zabránit ne~ádoucímu zdvojení ochrany, která by mla být poskytována v~dy jen v jednom lenském stát (srov. l. 11, 15 a 26 smrnice 2001/55/ES a bod 16 odovodnní provádcího rozhodnutí Rady). Smyslem tchto ustanovení zákona naopak nemá být  jednou prov~dy zabránit cizincom, kteYí v minulosti bye jen podali ~ádost v jiném lenském stát, po~ádat o udlení do asné ochrany v R poté, co Yízení o ~ádosti jinde u~ neb~í (cizinci by napY. vzali svou ~ádost zpt nebo jim jiný lenský stát do asnou ochranu nakonec neudlil) nebo co jim u~ do asná ochrana jinde poskytována není. .<br/>[14] Citovaný právní názor Nejvyaaí správní soud podpoYil odkazem na svoj pYedchozí rozsudek ze dne 25. 4. 2024, . j. 6 Azs 259/202321, podle nho~ bylo tYeba posoudit, zda do asná ochrana v jiném lenském stát stále trvá, a citací dovodové zprávy k zákonu . 175/2022 Sb., o dalaích opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o zmn dalaích zákono v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Stejné závry podle zdejaího soudu poskytuje i systematický výklad [pokud by samotné podání ~ádosti v jiném stát ve smyslu § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. mlo mít za následek nemo~nost jejího podání v jiném lenském stát kdykoli v budoucnu, zcela by pozbyla smyslu existence dovodu nepYijatelnosti podle písmene d) tého~ ustanovení]. Nejvyaaí správní soud rovn~ upozornil, ~e jím pYijatý výklad neznemo~Huje zabránní ú elovému cestování za výhodnjaími podmínkami do asné ochrany. Ztoto~nil se vaak s právním názorem vysloveným opakovan krajskými soudy, dle nho~ je v takovém pYípad tYeba vést Yízení a zneu~ití práva prokázat, nikoli bez dalaího ~ádost vrátit jako nepYijatelnou.<br/>[15] Z usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023-37, jím~ byly polo~eny citované pYedb~né otázky Soudnímu dvoru EU, pYitom nevyplývá, ~e by ~alobkyn v uvedené vci nezískala i ji~ nepo~ívala do asné ochrany v jiném lenském stát (v Nmecku). Naproti tomu ve vci nyní posuzované ze správního spisu jako~ i z vyjádYení stran jednozna n plyne, ~e do asná ochrana ~alobkyn v Nmecku zanikla ji~ pYed podáním ~ádosti o do asnou ochranu v R, na její pYípad se tedy podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428, § 5 odst. 1 písm. c) ani d) zákona . 65/2022 Sb. vobec nevztahuje. Není tedy tYeba ekat na rozhodnutí Soudního dvora EU o tom, jestli jsou tato ustanovení souladná s unijním právem. Vzhledem k tomu, ~e na vc nedopadají dovody nepYijatelnosti ~ádosti dle § 5 odst. 1 písm. c) ani d) zákona . 65/2022 Sb., nemo~e na ni dopadat ani výluka ze soudního pYezkumu postupu st~ovatele v pYípad nepYijatelné ~ádosti dle § 5 odst. 2 zákona . 65/2002 Sb. Ostatn tuto otázku st~ovatel v kasa ní stí~nosti vobec nevznesl. Ani posouzení souladu tohoto ustanovení s unijním právem, jeho~ se týká druhá pYedb~ná otázka vznesená u Soudního dvora osmým senátem Nejvyaaího správního soudu, tedy není pro rozhodnutí nyní posuzované vci tYeba. <br/>[16] Nejvyaaí správní soud proto pYistoupil k pokra ování v Yízení a k rozhodnutí ve vci samé.<br/>IV.<br/>Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[17] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e je podána v as, neboe byla podána ve lhot dvou týdno od doru ení napadeného rozhodnutí mstského soudu (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), je podána oprávnnou osobou, neboe st~ovatel byl ú astníkem Yízení, z nho~ napadené rozhodnutí mstského soudu vzealo (§ 102 s. Y. s.), a jedná za nj k tomu povYená zamstnankyn s odpovídajícím právnickým vzdláním (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Poté soud pYistoupil k pYezkoumání napadeného rozsudku v mezích rozsahu kasa ní stí~nosti a uplatnných dovodo, pYi em~ zkoumal, zda napadené rozhodnutí mstského soudu netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[18] Není sporu o tom, ~e ~alobkyn povodn po~ádala o do asnou ochranu v Nmecku. Podle výstupu z informa ního systému TPD  Temporary Protection Platform, poYízeného ke dni podání ~ádosti, ~alobkyn skute n byla v systému evidována. V poli  Type of protection ovaem byla uvedena hodnota  ia . St~ovatel pYitom ji~ ve vyjádYení k ~alob vysvtlil, ~e  ia znamená  inactive , tedy neaktivní (z jiných Yízení je Nejvyaaímu správnímu soud známo, ~e  PE naopak ozna uje probíhající Yízení o ~ádosti, zatímco  TP do asnou ochranu stále trvající). St~ovatel ji~ ve zmiHovaném vyjádYení v ~alob potvrdil, ~e do asná ochrana udlená ~alobkyni v Nmecku ji~ netrvá. Dle jeho názoru by vaak v takovém pYípad mla být ~ádost nepYijatelná podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb.<br/>[19] Podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona . 65/2022 Sb.  [~]ádost o udlení do asné ochrany je nepYijatelná, jestli~e<br/>c) je podána cizincem, který o do asnou nebo mezinárodní ochranu po~ádal v jiném lenském stát Evropské unie,<br/>d) je podána cizincem, kterému byla udlena do asná nebo mezinárodní ochrana v jiném lenském stát Evropské unie .<br/>[20] Nejvyaaí správní soud pro úplnost poznamenává, ~e st~ovatel ve svých podáních uvádí, ~e ~ádost ~alobkyn byla vyhodnocena jako nepYijatelná podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb., ovaem z ru n psané poznámky ( NE  DO V NMECKU ) uvedené na kopii ~ádosti, která je sou ástí správního spisu, spíae vyplývá dovod podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. Tato díl í nepYesnost vaak nemá na projednávanou vc ~ádný významnjaí vliv, neboe na ~ádost ~alobkyn nebylo mo~né aplikovat ~ádné z tchto ustanovení.<br/>[21] Jak ji~ Nejvyaaí správní soud podrobn popsal výae v ásti týkající se pYeruaení Yízení o kasa ní stí~nosti, podle rozsudku zdejaího soudu ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428, není vobec namíst aplikovat § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona . 65/2022 Sb. v pYípadech, kdy ~adateli ji~ není poskytována ochrana (ani neb~í Yízení o ~ádosti o do asnou ochranu) v jiném lenském stát. S tímto právním závrem, k nmu~ dospl desátý senát, se následn ztoto~nily i dalaí senáty Nejvyaaího správního soudu, v etn nyní rozhodujícího pátého senátu (viz nedávný rozsudek ze dne 17. 1. 2025, . j. 5 Azs 274/202421). Ani v nyní posuzované vci neml pátý senát Nejvyaaího správního soudu dovod se od ustálené judikatury odchýlit.<br/>[22] V podrobnostech Nejvyaaí správní soud vedle ji~ citovaného rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428, odkazuje na odovodnní svých rozsudko ze dne 29. 11. 2024, . j. 3 Azs 167/202335 (jím~ byla zamítnuta kasa ní stí~nost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2023, . j. 55 A 12/202395, který poprvé formuloval základ argumentace, s ní~ se ztoto~nil a kterou dále rozvedl desátý senát Nejvyaaího správního soudu v rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428), i ze dne 17. 12. 2024, . j. 9 Azs 223/202421. Rovn~ osmý senát, který polo~il pYedb~nou otázku ve vci sp. zn. 8 Azs 93/2023, v usnesení ze dne 16. 1. 2025, . j. 8 Azs 257/202433, potvrdil, ~e § 5 odst. 1 písm. c) ani d) zákona . 65/2022 Sb. se neaplikují v pYípadech, kdy ji~ do asná ochrana (ani Yízení o ní) netrvá.<br/>[23] Lze dodat, ~e formulace pYísluaných ustanovení zákona . 65/2022 Sb. byla sou ástí vládního návrhu zákona, st~ovatel se tedy mohl ji~ v rámci legislativního procesu pokusit zajistit, aby text zákona mohl být vykládán jednozna n a aby z dovodové zprávy bylo zYejmé, jaké byly úmysly zákonodárce. NepYesnost textu zákona nelze pYikládat k tí~i jednotlivce (srov. napY. rozsudek tohoto soudu ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/200544, publ. pod . 689/2005 Sb. NSS). To platí obzvláae v situaci, kdy je interpretace správního orgánu dokonce v rozporu s logickým výkladem (srov. citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428, bod [35]).<br/>[24] Jak vyplývá z výae uvedeného, za sou asné procesní situace postrádá smysl posuzování, zda je § 5 odst. 1 písm. c) i d) zákona . 65/2022 Sb. v souladu s unijním právem. Nejvyaaí správní soud se proto podrobnji nezabýval argumentací st~ovatele, která v daném ohledu zpochybHuje závry mstského soudu, neboe sporné ustanovení na posuzovanou vc vobec nedopadá. Soud pouze na okraj upozorHuje, ~e námitka st~ovatele, podle ní~ mstský soud nebyl oprávnn sám posoudit otázku souladu § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona . 65/2022 Sb. s unijním právem, ani~ by polo~il pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru, vychází ze zjevné neznalosti základních procesních principo unijního práva. Ji~ z l. 267 Smlouvy o fungování EU toti~ vyplývá, ~e povinnost polo~it pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru EU, vyvstane-li taková otázka výkladu unijního práva v jeho vci (a nejsou-li dány výjimky acte clair i acte éclairé dovozené judikaturou Soudního dvora), má pouze soud, jeho~ rozhodnutí v dané vci nelze napadnout opravnými prostYedky podle vnitrostátního práva, co~ pochopiteln nebyl mstský soud v nyní posuzované vci. <br/>[25] Zbývá vaak posoudit námitku zneu~ívání práva ze strany  druho~adatelo o do asnou ochranu. Smrnice o do asné ochran nezavedla cosi jako obdobu sou asného dublinského systému, v jejím~ rámci by bylo mo~né jednozna n ur it pouze jeden lenský stát, který by byl pYísluaný pro vyYízení ~ádosti konkrétní vysídlené osoby o do asnou ochranu, a sám st~ovatel uznává, ~e vysídlená osoba si mo~e vybrat pYinejmenaím první stát, v nm~ po~ádá o do asnou ochranu. V tomto ohledu je tedy nesmyslné hovoYit o bránní  temporary protection shopping . St~ovateli vaak lze pYisvd it, ~e i pYi vyu~ití instituto unijního práva mo~e nepochybn dojít k situaci, kdy ur itá osoba své právo vykonává zneu~ívajícím zposobem. I zdejaí soud ji~ k této problematice vytvoYil rozsáhlou judikaturu, zejména v oblasti daHové. Veakerá tato judikatura vaak stojí na pYedpokladu, ~e zneu~ití práva je nutné v konkrétním pYípad prokázat. S tím se neodmysliteln pojí i povinnost správních orgáno své závry nále~it odovodnit. Takový postup ji~ z povahy vci není mo~ný, pokud se správní orgán návrhem ú astníka Yízení bez dalaího odmítne zabývat a vobec ~ádné Yízení nevede.<br/>[26] Jak ji~ tento soud konstatoval v citovaném rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428,  [z]neu~íváním institutu do asné ochrany by toti~ byla naopak situace, kdy cizinec jako druho~adatel podá ~ádost v jednom lenském stát, pYesto~e stále jeat vyu~ívá do asnou ochranu udlenou v jiném lenském stát, ve snaze erpat výhody s tím spojené ve dvou i více lenských státech sou asn. Práv tomu brání výklad § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina, ke kterému se NSS pYiklonil výae. ZároveH takový výklad nebrání ani reagovat na dalaí pYípady, kdy by cizinci mohli zneu~ívat právo na do asnou ochranu, napY. kdy~ by se ú elov vzdávali do asné ochrany v jednom lenském stát a poté o ni znovu ~ádali jinde podle toho, kde by zrovna mohli erpat  lepaí výhody. Jak vaak u~ ve svých rozsudcích dYíve vysvtlily nkteré krajské soudy, s jejich~ názorem se NSS ztoto~Huje: v takových pYípadech by bylo namíst provést správní Yízení, ~ádost vcn posoudit a v zamítavém rozhodnutí závr o zneu~ití práva odovodnit, nikoli ~ádost odmítnout  od stolu zaakrtnutím polí ka ve formuláYi (napY. rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2023, . j. 55 A 12/202395, bod 89, nebo ze dne 6. 9. 2023, . j. 77 A 30/202368, bod 82; novji napY. rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2024, . j. 18 A 31/202428, body 26 a 27). <br/>[27] V rozsudku ze dne 17. 1. 2025, . j. 5 Azs 274/202421, Nejvyaaí správní soud upozornil na následující:  U ~alobce je navíc nutno odmítnout zneu~ití práva tím spíae, ~e poprvé ~alobce ~ádal o do asnou ochranu v Polsku jako nezletilý v zastoupení svého zákonného zástupce  matky, s ní~ se posléze vrátil na Ukrajinu, zatímco nyní ~ádá o do asnou ochranu v eské republice sám jako zletilý. Z pohledu Nejvyaaího správního soudu se nejedná o ~ádné ú elové i zneu~ívající jednání ve smyslu  temporary protection shopping , jak se sna~í prezentovat st~ovatel. Podle jeho názoru, resp. výkladu, který zastává ve vztahu k § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina, by v zásad (a~ na st~ovatelem uvedené výjimky) vaichni druho~adatelé ploan zneu~ívali institut do asné ochrany. Takový výklad neobstojí. Rovn~ v projednávané vci jde o ~adatelku, která byla a~ do 7. prosince loHského roku nezletilá a která jako nezletilá po~ádala o do asnou ochranu v Nmecku, kam pYicestovala s kamarádem a jeho matkou, kdy~ jí bylo 15 let, ale následn se vrátila na Ukrajinu, proto~e se o ni ji~ tyto osoby nemohly starat. Do eské republiky pak pYijela a o do asnou ochranu zde po~ádala a~ následn. Ani pYíbh ~alobkyn tedy na první pohled nepYedstavuje njaký pokus o získání výhodnjaích podmínek do asné ochrany. Jde spíae o pochopitelný vývoj ~ivotních okolností, které sama ~alobkyn mohla jen málo ovlivnit. S námitkou zneu~ití práva ze strany ~alobkyn se tedy Nejvyaaí správní soud neztoto~nil.<br/>[28] Výrok napadeného rozsudku byl odovodnn tím, ~e st~ovatel neml pou~ít § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. Tento svoj závr mstský soud odovodnil rozporem aplikovaného ustanovení s unijním právem. Jeliko~ Soudní dvor o pYedb~ných otázkách ve vci Krasiliva dosud nerozhodl, není mo~né nyní posoudit, zda díl í argumenty mstského soudu byly správné, i nikoli. Ovaem vzhledem k tomu, ~e aplikace § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. nebyla mo~ná v situaci, kdy ji~ netrvala ~ádná do asná ochrana (ani neb~elo Yízení o ~ádosti v jiném lenském stát), závry mstského soudu o neaplikovatelnosti tohoto ustanovení tak v ka~dém pYípad obstojí. Bylo by pYepjatým procesním formalismem, kdyby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail jen z toho dovodu, aby mstský soud své odovodnní (jeho~ závr se navíc s nemalou pravdpodobností mo~e ukázat být správným) nahradil i pouze doplnil o dovody, pro n~ lze konstatovat nezákonný zásah i bez nutnosti posouzení souladu pYísluaných ustanovení zákona . 65/2022 Sb. s unijním právem. To platí tím spíae v situaci, kdy je zapotYebí co nejdYíve postavit najisto pobytový status ~alobkyn, jak správn poznamenal i mstský soud v závru napadeného rozsudku. Je toti~ nadále zcela neúnosné, aby ~alobkyn, která a~ do zmínného nedávného data byla v R ve zranitelném postavení nezletilé osoby bez doprovodu, se nadále nacházela v jakémsi právním vakuu, bez pYístupu ke zdravotní pé i, na trh práce atd. <br/>[29] Nejvyaaí správní soud ve shod s hodnocením mstského soudu uzavírá, ~e zásah st~ovatele spo ívající ve vrácení ~ádosti ~alobkyn pro nepYijatelnost byl nezákonný, neboe nebylo namíst aplikovat § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb.<br/>V.<br/>Závr a náklady Yízení<br/>[30] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/>[31] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. }alobkyn mla ve vci úspch, nále~elo by jí tedy vo i neúspanému st~ovateli právo na náhradu náklado, které v Yízení dovodn vynalo~ila. Ze spisu vaak nevyplývá, ~e by ~alobkyni v souvislosti s Yízením o kasa ní stí~nosti jakékoli náklady vznikly, proto jí soud náhradu náklado nepYiznal.<br/>[32] Nejvyaaí správní soud pouze pro úplnost dodává, ~e ~alobkyn byla i v Yízení o kasa ní stí~nosti povodn zastoupena opatrovníkem, Mgr. Pavolem Kehlem, advokátem se sídlem Panská 895/6, Praha 1, kterého jí ustanovil ji~ mstský soud. Dnem 7. 12. 2024, jím~ ~alobkyn v probhu Yízení o kasa ní stí~nosti zletila, vaak toto zastoupení zaniklo. Zmínný opatrovník nevykonal v probhu Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádný úkon právní slu~by, za nj~ by mu pYísluaela odmna, Nejvyaaí správní soud tedy ani po zániku zastoupení o jeho odmn nerozhodoval. <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/>V Brn dne 24. ledna 2025<br/><br/><br/><br/>JUDr. Jakub Camrda <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>