<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 36/2022- 86 - text</title> </head> <body> ÿþ 11 31 Af 36/2022<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava `tencla, MA ve vci<br/>~alobce: ASD Software, s. r. o., I : 62363930<br/>sídlem }erotínova 2981/55A, 787 01 `umperk<br/>zastoupený advokátem JUDr. Radovanem Mrázkem<br/>sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 `umperk<br/>proti<br/>~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e<br/>sídlem tYída Kpt. Jaroae 7, 604 55 Brno<br/>za ú asti: Ministerstvo pro místní rozvoj<br/>sídlem Staromstské námstí 932/6, 110 00 Praha 1<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí pYedsedy ÚYadu na pro ochranu hospodáYské sout~e ze dne 19. 7. 2022, . j. ÚOHS-23983/2022/162, sp. zn. ÚOHS-R0060/2022/VZ, <br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>IV. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/> <br/>Odovodnní:<br/> I. PYedmt Yízení<br/>1. }alobou podanou ke Krajskému soudu v Brn brojil ~alobce proti shora ozna enému rozhodnutí pYedsedy ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e (dále jen ~alovaný), kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e (dále té~ ÚYad) ze dne 29. 4. 2022, . j. ÚOHS-14219/2022/510, a kterým bylo potvrzeno rozhodnutí ÚYadu.<br/>2. Rozhodnutím ÚYadu byl zamítnut návrh ~alobce na pYezkoumání úkono zadavatele - Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen  zadavatel ). PYedmtem návrhu byl postup zadavatele v zadávacím Yízení dle zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek (dále také  ZZVZ ), a to v otevYeném Yízení k nadlimitní veYejné zakázce s názvem:  Soubor centrálních slu~eb národní infrastruktury pro elektronické zadávání veYejných zakázek, ást 2 Agendový informa ní systém (dále také  zakázka ). V nkterých dokumentech zadavatele je ást 2 ozna ována názvem  Agendový informa ní systém NIPEZ a je pou~ívána zkratka  AIS NIPEZ . <br/>II. Podání ú astníko a osoby zú astnné na Yízení<br/>3. V podané ~alob ~alobce nejprve zopakoval dovody rozkladu a následn namítl, ~e doalo k výbru dodavatele v rozporu se zadávací dokumentací, neboe nesprávn doalo k hodnocení nabídek a pYidlení bodo na základ kritéria  nejlepaí nabídky (pouze v 10 z 24 kritérií skute n vybral nejlepaí nabídku, ve zbývajících 14 kritériích k výbru nejlepaí nabídky vobec nedoalo). Dále napadl rozhodnutí ~alovaného z dovodu nepYezkoumatelnosti spo ívající v chybném vypoYádání podstaty rozkladové námitky upozorHující na vzájemný rozpor ve dvou vyhodnoceních zadavatele, uvedených v lánku X. písm. b) námitek ze dne 20. 1. 2022 (napadené rozhodnutí k uvedené námitce podle ~alobce neobsahuje srozumitelné odovodnní, vyjadYovalo se toti~ k otázce bodového hodnocení místo vznesené námitky rozporu ve vcném hodnocení). Ve tYetím ~alobním bodu brojil ~alobce proti tomu, ~e v probhu Yízení byly vydávány neur ité, nepYezkoumatelné, vzájemn zamnitelné listiny, které nesplHovaly po~adavky na nále~itosti právního jednání, co~ je v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího Yízení. Zamítnutí související rozkladové námitky pYedstavuje podle nj dalaí vadu napadeného rozhodnutí. <br/>4. }alovaný navrhl zamítnout ~alobu jako nedovodnou, neboe uplatnné ~alobní námitky jsou podle nj nedovodné. K první námitce uvedl, ~e závrom ~alovaného odpovídají zadavatelem nastavená pravidla hodnocení, neboe pro pYidlení menaího po tu bodo by musely nabídky obsahovat konkrétn popsatelné nedostatky. Nabídky bez nedostatko musely být hodnoceny stejn. U druhé námitky setrval na tom, ~e se zadavatel s podstatou námitky ~alobce v rozhodnutí o námitkách vypoYádal, neboe primární závr uplatnné námitky smYoval k tomu, ~e v hodnoceném subkritériu a jeho díl ím aspektu ml být hodnocen vyaaím bodovým hodnocením. Rozhodnutí zadavatele je podle nj pYezkoumatelné, co~ dosvd uje také to, ~e ~alobce podal zposobilý návrh na zahájení správního Yízení, ve kterém s odovodnním zadavatele dále polemizuje. Pokud jde o tYetí ~alobní bod, zadavatel vyu~il v zadávacím Yízení pro podání nabídek elektronický nástroj, v rámci jeho~ funkcionalit je z povahy vci zajiatna nezamnitelnost a identifikovatelnost jednotlivých dokumento. V tomto ohledu tak nebyla nijak naruaena zásada transparentnosti.<br/>5. Osoba zú astnná na Yízení  zadavatel, uvedla, ~e ~alobce pouze recykluje povodní argumentaci u~itou v námitkách, podntu k ÚYadu a v rozkladu. Odkázala proto na obsah správního spisu s tím, ~e ~alobu pova~uje za nedovodnou.<br/>6. V replice k vyjádYení ~alovaného ~alobce reagoval podrobn zejména na otázku mo~ného hodnocení nabídek. Setrval na svých závrech jak v této otázce, kterou dále rozvíjel, tak i v ostatních ~alobních bodech.<br/><br/>III. Posouzení vci<br/>7. Krajský soud v Brn na základ v as podané ~aloby pYezkoumal napadené rozhodnutí pYedsedy ~alovaného v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2, vta první zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso; dále jen  s. Y. s. ), a Yízení pYedcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování ~alovaného (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Ve vci rozhodl bez naYízení jednání za splnní zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. Y. s.). PYi rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jeho~ rámec nebylo potYeba provádt dokazování.<br/>K námitce výbru dodavatele v rozporu se zadávací dokumentací<br/>8. Podstatou prvního ~alobního bodu je nesouhlas ~alobce se zposobem hodnocení nabídek zadavatelem, neboe u vaech jednotlivých subkritérií ml zadavatel povinnost vybrat pouze jednu nejlepaí nabídku. Podle ~alobce bylo na zadavateli, jaký si zvolí systém hodnocení nabídek. Mohl zvolit systém pYidlování bodo podle kvality splnní jednotlivých aspekto a udlovat maximální po et bodo více nabídkám. Namísto toho ale zadavatel preferoval hodnocení, dle kterého u ka~dého aspektu bude vybrána  nejlepaí nabídka, co~ podle nj nelze vykládat jinak ne~ tak, ~e nejlepaí nabídkou je pouze jediná, která nejlépe splHuje dané kritérium. Tuto svou námitku nadále rozvíjel pYíklady, kterými dokládal nesouhlas se závry ~alovaného.<br/>9. V rámci zadávací dokumentace je bodové hodnocení nabídek stanoveno následovn:<br/> Objednatel pYi hodnocení nabídek v rámci jednotlivých subkritérií pYidlí nabídce za ka~dý aspekt body od 1 do 4 dle následujícího klí e: <br/>· 4 body  Yeaení je nejlepaí v rámci pYísluaného aspektu <br/>· 3 body  proti nejlepaímu Yeaení v rámci pYísluaného aspektu vykazuje nabídka nedostatky, které áste n sni~ují efektivitu vytvoYení, provozu, rozvoje a správy Yeaení, ale nemají dopad na jeho cílovou kvalitu nebo pou~itelnost z pohledu u~ivatelo <br/>· 2 body  proti nejlepaímu Yeaení v rámci pYísluaného aspektu vykazuje nabídka nedostatky, které sni~ují cílovou kvalitu nebo pou~itelnost Yeaení z pohledu u~ivatelo nebo významn sni~uje efektivitu vytvoYení, provozu, rozvoje a správy Yeaení <br/>· 1 bod  nabídka je v rámci pYísluaného aspektu vnitYn nekonzistentní, nebo jsou po~adavky Objednatele interpretovány nesprávn s ohledem na ú el pou~ití modulu, nebo není patrné, jak bude hodnocený aspekt Yeaení naplnn. <br/>10. }alobce konkrétn namítal, ~e se ~alovaný nezabýval jazykovým výkladem výrazu  nejlepaí , pYi em~ v tomto smyslu odkazoval na situaci olympijského závodu v maratonu. Nebezpe í výrazu  nejlepaí tkví obecn (a samozYejm i v této konkrétní vci) v nastavení souvisejících srovnávacích kritérií. Výraz  nejlepaí bezpochyby pYedstavuje superlativ pYídavného jména  dobrý , tj. lze ho obecn vnímat tak, ~e by nejlepaí mla být v~dy jen jedna mo~nost, která kvalitativn pYevyauje vaechny ostatní. Nicmén volba nejlepaí varianty pYedpokládá, ~e jsou stanovena kritéria tak, aby bylo mo~né zvolit jedinou variantu jako nejlepaí. Pokud tomu tak není, tak mo~e být shodn kvalitativn hodnoceno i více variant (obdobn výsledko, závodníko atd.).<br/>11. Zjevný deficit argumentace ~alobce zalo~ené na pYíkladu olympijského závodu v maratonu vyplývá u~ z toho, ~e závod jist nevyhrává ten, kdo dobhne do cíle (jak uvádí ~alobce), ale ten, kdo dobhne do cíle první. }alobce nicmén zjevn pomíjí to, ~e i ve sportovním prostYedí mohou závodníci dosáhnout zcela shodných výsledko a dlit se o první místo (pYíklady mohou být Velká pardubická ro ník 2024, mu~ský závod ve skoku do výaky na Olympijských hrách Tokio 2020, ~enský závod ve sjezdu na Olympijských hrách So i 2014 atd.). <br/>12. Obdobné platí i pro pYíklad ~alobce spo ívající v hypotetické veYejné zakázce na dodávku automobilu se spotYebou paliva ni~aí ne~ 7 litro jako jedním z hodnotících kritérií. }alobce pYizposobuje svoji argumentaci i v tomto bodu svým výchozím pYedpokladom. Soud na to mo~e reagovat pouze tím, ~e v jím pYedkládané hypotetické zakázce by se mohli pYihlásit napY. dealeYi jediné tovární zna ky a nabídnout toto~né vozidlo, s toto~ným motorem, toto~nou výbavou a ve shodné barv, tj. ~ádné z nabídnutých vozidel nemo~e být po technické stránce posouzené odlian od ostatních, a proto hodnoceno jako lepaí nebo jako horaí, a pYitom vaechny budou splHovat zadavatelem po~adovaná kritéria nejlépe.<br/>13. Výraz  nejlepaí je nutné interpretovat tak, ~e se jedná o variantu, která kvalitativn splHuje po~adavky zadavatele v nejlepaí mo~né míYe. Pokud nkteré nabídky splHují stejn kvalitn po~adavky zadavatele, tj. nelze posoudit jednu jako lepaí ne~ jinou, je nutné posoudit shodn kvalitní nabídky jako nejlepaí.<br/>14. To kone n jednozna n vyplývá i ze zadávací dokumentace, kde je na prvním míst vymezena nabídka, která nejlépe splHuje po~adavky zadavatele (tj. lze ji vnímat jako nejlepaí), a dalaí nabídky jsou od  nejlepaí odliaovány kvalitativními posuny, tj. tím, ~e vykazují ur ité nedostatky ve srovnání s nejlepaí nabídkou. Jinými slovy, pokud jiné nabídky nevykazují nedostatky, pro které jim má být udleno ni~aí bodové hodnocení, je nutné k nim pYistoupit jako k dalaím  nejlepaím , tj. kvalitativn shodným nabídkám, neboe mezi nimi nelze rozliait.<br/>15. Naopak i z pYíklado ~alobce jasn vyplývá, ~e otázka hodnocení ur ité nabídky jako nejlepaí je vázána na to, jak jsou definovány po~adavky zadavatele, tj. pYedpoklady pro pYidlení hodnocení. Ze samotného pou~ití výrazu  nejlepaí nelze dovozovat, ~e maximálního po tu bodo v hodnocení mo~e dosáhnout pouze jediná nabídka. <br/>16. Na uvedeném nemo~e nic zmnit ani pou~ití jednotného ísla v rámci zadávací dokumentace (viz výae) ve spojení s výrazem  nejlepaí . Správn ~alobce poukázal na to, ~e postup pro hodnocení nabídek je uveden v zadávací dokumentaci, ale ani popis nabídek v jednotném ísle nepYedznamenává nutnost výbru jediné nabídky jako nejlepaí, neboe obecn mohl zadavatel pYedkládat, ~e bude mo~né mezi nabídkami kvalitativn rozliait, tj. zvolit pro volbu nejlepaí nabídky jednotné íslo. Jak soud uvedl výae,  cílová páska je vymezena naplnním kritérií pro hodnocení nabídek, a podle konstantní judikatury soudo nespadá do pravomoci orgánu dohledu pYezkoumávat myalenkové pochody jednotlivých hodnotitelo nabídek, ale pouze dodr~ení zákonného rámce postupu pYi zadávání veYejné zakázky (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 6. 1999, . j. 2 A 1/99 32, rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 3. 2004, . j. 2 A 9/2002  62, rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 30. 6. 2005, 31 Ca 69/2004-62, rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 11. 2009, . j. 5 Afs 75/2009 - 100). To nicmén nezproaeuje hodnotitele povinnosti tyto myalenkové postupy ve zpráv o posouzení a hodnocení nabídek pYezkoumatelným zposobem vyjádYit. Jak konstatoval Nejvyaaí správní soud napYíklad v rozsudku ze dne 7. 11. 2013, . j. 7 Afs 44/2013 37, . 3020/2014 Sb. NSS, zásada transparentnosti zadávání veYejných zakázek  prochází skrze celou zákonnou úpravu a nutn se musí odrazit v ka~dém vnjaím výstupu zadavatele (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 1. 7. 2017, . j. 6 As 89/2017 37). Soud ovYil, ~e sou ástí správního spisu jsou zprávy o hodnocení nabídek ( . 1 a . 2), proti jejich~ pYezkoumatelnosti ~alobce nebrojil, ale pouze setrvale tvrdil, ~e mly v ka~dém subkritériu být pYidleny 4 body pouze jediné nabídce. Tuto tezi soud neakceptoval. Naopak závry ~alovaného jsou logické a vcn aprobovatelné. }alobní námitku proto soud neshledal jako dovodnou.<br/>K námitce nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí<br/>17. Námitka nepYezkoumatelnosti nebyla vznesena k napadenému rozhodnutí jako celku, ale toliko jako námitka díl í nepYezkoumatelnosti vypoYádání rozkladové námitky, kterou ~alobce poukazoval na vzájemný rozpor ve dvou vyhodnoceních zadavatele, uvedených v l. X písm. b) námitek ze dne 20. 1. 2022. Na tomto míst je proto vhodné uvést genezi tvrzené nepYezkoumatelnosti.<br/>18. }alobce v námitkách ze dne 20. 1. 2022 v l. X. písm. b) uvedl:  Dále St~ovatel upozorHuje na vzájemný rozpor v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura Yeaení. Podrobnjaí popis tohoto rozporu je uveden v ásti  IX. písm. c) tchto námitek. <br/>19. V l. IX. písm. c) uvedl:  Zadavatel v hodnocení uvádí:  Ú astník volí jako metodický základ návrhu architektury tzv. Zachmanov Framework. Z této komplexní metodiky vaak k rozpracování v nabídce vybírá pouze aplika ní, technologickou a fyzickou architekturu. V nabídce není zYejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev a pou~itá notace pro jejich zachycení rovn~ nedr~í ~ádné standardy a tam, kde je njaký standard vyu~it (napY. prvky UML) je tento vyu~it nesprávn. Výae popsané tak sni~uje transparentnost popsané architektury, nabídka vykazuje v tomto hodnoceném aspektu díl í faktické chyby a rozpracování architektonického návrhu v souladu se zvolenou metodikou si vy~ádá v rámci realizace významnou pracnost. Nabídka ú astníka je tak v tomto hodnoceném aspektu výrazn mén efektivní ne~ nejlépe hodnocena nabídka. <br/>St~ovatel rozpracoval uvedenou ást nabídky v souladu s pravidly uvedené metodiky, s tím, ~e stejn jako ostatní uchaze i uzposobil popis po~adavkom a cílom, které jsou pro popisovanou ást Yeaení relevantní, a to v souladu s pou~itým metodickým základem v takovém rozsahu a detailu, jaký byl mo~ný z informací uvedených v zadávací dokumentaci. Nabídka, vzhledem k rozsahu informací uvedených v zadávací dokumentaci, nemo~e být zpracována v takovém detailu, aby nahradila detailní analýzu, která bude provedena v rámci realizace pYedmtu plnní vítzným uchaze em. V rámci analýzy je standardn provádno detailní rozpracování globálního návrhu v etn revize aktuálnosti vaech po~adavko. Cena této analytické fáze je zapo ítána v cen za Dodání modulu AIS a jde pln na vrub dodavatele a dle St~ovatele nebude generovat ~ádnou zvýaenou pracnost na stran Zadavatele. Sou asn St~ovatel upozorHuje, ~e Zadavatel je v hodnocení prvního aspektu a druhého aspektu tohoto subkritéria v rozporu, kdy~ v hodnocení prvního aspektu uvádí, ~e je z jednotlivých pohledo na architekturu zYejmá jejich návaznost a v hodnocení druhého aspektu St~ovateli naopak píae, ~e v nabídce není zYejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev. St~ovatel se domnívá, ~e tento aspekt popsal transparentn, v dostate né míYe detailu a zachytil provázanost jednotlivých architektonických vrstev (pozn. - zdoraznní pYidáno zdejaím soudem). Z tchto dovodo mla být, dle názoru St~ovatele, jeho nabídka hodnocena v této ásti vyaaím bodovým ohodnocením ne~ 2 body. <br/>20. Na námitku sub X. písm. b) reagoval zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 2. 2022 takto:  ad b) Zadavatel se k bodovému hodnocení obou aspekto vyjádYil rovn~ ji~ výae.<br/>ZároveH je vhodné brát v potaz, ~e nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkuren ních nabídek v daném aspektu. <br/>21. Pokud jde o námitku sub IX. písm. c) uvedl:  ad c) Zadavatel nijak nepenalizoval st~ovatele za aíYi zpracování jednotlivých architektonických pohledo, ale poukazoval na absentující provázanost pohledo zpracovaných. Zde je nekorektní hovoYit jako o n em, co nelze v rámci nabídky zpracovat, neboe pokud by si st~ovatel nebyl vdom vzájemné provázanosti jednotlivých vrstev, bylo by nejasné, jak s ohledem na po~adavky dospl k navr~ené architektuYe a dimenzaci infrastruktury.<br/>Rovn~ je faktem, ~e st~ovatelem zvolená metodika prost obsahuje Yádov více modelo, ne~ metodiky zvolené konkurenty a vzhledem k tomu, ~e st~ovatel v nabídce nijak tuto mno~inu v ásti vnující se metodice dodání neomezil, tak se jeví, ~e bude modely zpracovávat v rámci dodání.<br/>Oba výae uvedené závry zadavatel v hodnocení pojmenoval a vedou k výrazn ni~aí efektivit dodání modulu, co~ odpovídá pYidleným 2 bodom. <br/>22. ÚYad v prvostupHovém rozhodnutí obdobnou námitku nepYezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách vypoYádal v bodu 144., ve kterém uvedl:  Zadavatel k výae uvedenému nejprve v rozhodnutí o námitkách uvedl, ~e se k bodovému hodnocení obou aspekto vyjádYil rovn~ ji~ v pYedchozích bodech rozhodnutí o námitkách, tj. v ásti rozhodnutí o námitkách vnující se námitkám dle ásti IX. Vcn nesprávné hodnoceni  nabídek písm.b) a c) námitek. Následn zadavatel uvedl, ~e  ZároveH je vhodné brát v potaz, ~e nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkuren ních nabídek v daném aspektu. (viz bod 141. odovodnní tohoto rozhodnutí). Z uvedené citace je dle ÚYadu jasná podstata argumentace zadavatele, který pYi hodnocení pYedmtných aspekto vychází pYedevaím z toho, ~e ka~dý samostatný aspekt je hodnocen  oddlen od dalaích aspekto, neboe ka~dý aspekt je hodnocen i ve vztahu ke kvalit konkuren ních nabídek, která mo~e být u ka~dého aspektu odlianá. V tomto ÚYad spatYuje podstatu zadavatelovy odpovdi na námitku navrhovatele týkající se rozporu v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura Yeaení. Sou asn zadavatel odkazuje i na svou pYedchozí argumentaci obsa~enou v ásti rozhodnutí o námitkách vztahující se k ásti IX. písm. b) a c) námitek, kde podrobn popisuje, pro  hodnotil jednotlivé nabídky v pYedmtných aspektech tak, jak je hodnotil, resp. pro  je v daných aspektech nabídka navrhovatele horaí ne~ nabídka vybraného dodavatele. <br/>23. Tyto závry napadl ~alobce v rozkladu a na námitku nepYezkoumatelnosti reagoval ~alovaný tak, ~e uvedl:  Z obsahu podaných námitek tak vyplývá, ~e navrhovatel svoji námitku skute n smYuje proti hodnocení, které provedl zadavatel, avaak primární závr této námitky smYuje k vyjádYenému pYesvd ení, ~e v hodnoceném subkritériu a jeho díl ím aspektu ml být hodnocen vyaaím bodovým hodnocením, o em~ svd í zejména poslední citovaná vta z ásti IX. písm. c). & Nelze proto pYisvd it tvrzení navrhovatele, ~e zadavatel ani ÚYad se nevypoYádali se skute ným obsahem námitky, která dle navrhovatele mla primárn smYovat k vnitYnímu rozporu v provedeném hodnocení zadavatele, kdy~ sám navrhovatel podanou námitku koncipoval tak, ~e primárn smYovala také k tomu, ~e ml obdr~et více bodo. Z obsahu napadeného rozhodnutí pak vyplývá, ~e se ÚYad námitkou navrhovatele zabýval zcela v souladu s tím, jak byla navrhovatelem vznesena. Co ÚYad uvedl k otázce vnitYních rozporo v hodnocení, to je uvedeno v bod 143 napadeného rozhodnutí (citováno výae). Názor ÚYadu na otázku posuzování pYidlených bodo ve správním Yízení pYed ÚYadem plyne zYeteln z obecných východisek vyjádYených v bodech 171 a~ 176 napadeného rozhodnutí (viz té~ ní~e), kde ÚYad konstatoval, ~e nemo~e posuzovat úvahy hodnotitelo po vcné stránce (tj. napYíklad kolik bodo je tYeba té které nabídce pYidlit), ale je povolán pouze ke kontrole rámce, v nm~ se hodnocení provádí ( & pravomoci ÚYadu sahají do úrovn tch inností zadavatele, které vytváYejí prostor pro fair podmínky pro ú ast dodavatelo v sout~i, ale kon í tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalit&  ; tu né zvýraznní doplnno). Dle názoru pYedsedy ÚYadu rozkladová námitka navrhovatele ji~ navíc posouvá význam povodní námitky návrhu. Z tohoto dovodu nelze námitku navrhovatele smYující k nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pova~ovat za dovodnou, neboe ÚYad pYi jejím posouzení a vypoYádání nijak nepochybil.<br/>29. Sou asn pYedseda ÚYadu pova~uje za podstatné navrhovatele upozornit, ~e pokud v podaném rozkladu výslovn uvádí, ~e z hlediska této podané námitky sám nic netvrdil o bodovém hodnocení, pak obsah jeho vlastního návrhu svd í o opaku. <br/>24. Pokud jde o obsah námitek ~alobce v zadávacím Yízení, je to pouze a jedin ~alobce, kdo mo~e vysvtlit, co svou námitkou chtl vyjádYit a jaké závry zadavatele napadnout. Je zYejmé, ~e ~alobce setrvale ve svých podáních k ÚYadu, ~alovanému i v ~alob tvrdí, ~e smyslem námitky uvedené pod l. X. písm. b) zamýalel napadnout vcné závry zadavatele, resp. poukázat na jejich absenci. Z pohledu soudu je proto nesprávné, aby ~alovaný ~alobci v rozporu s jeho jasn vyjádYenou volí vnucoval svoji interpretaci jeho námitek. Postup ~alovaného v nyní projednávané vci navozuje dojem, ~e je to práv ~alovaný, který ví, co chtl ~alobce svou námitkou vyjádYit, nikoliv sám ~alobce. <br/>25. Pokud byly námitky ~alobce formulovány nedostate n srozumiteln a nevyplývalo z nich jednozna n, eho se ~alobce domáhal, tj. zda se domáhal revize bodového hodnocení v l. IX. písm. c) a vcného posouzení rozporo v l. X. písm. b), nebo jiného vcného hodnocení, tak mly správní orgány posoudit pouze to, zda zadavatel vypoYádal dostate n pYezkoumateln námitky ~alobce tak, jak byly uplatnny. Ne se pouatt do interpretace toho, co vlastn chtl Yíct ~alobce tím, co Yekl.<br/>26. Soud má nicmén za to, ~e zadavatel na vcný obsah námitky ~alobce sub X. písm. b) odpovdl. V tomto smru se soud ztoto~Huje s rozhodnutím ÚYadu v ásti, ve které ÚYad uvedl, ~e podstata argumentace zadavatele k námitce ~alobce týkající se rozporu v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura Yeaení vycházela z toho, ~e ka~dý samostatný aspekt je hodnocen  oddlen od dalaích aspekto, neboe ka~dý aspekt je hodnocen i ve vztahu ke kvalit konkuren ních nabídek, která mo~e být u ka~dého aspektu odlianá. ÚYad zároveH poukázal na argumentaci zadavatele obsa~enou v ásti rozhodnutí o námitkách vztahující se k ásti IX. písm. b) a c) námitek, kde podrobn popisuje, pro  hodnotil jednotlivé nabídky v pYedmtných aspektech tak, jak je hodnotil, resp. pro  je v daných aspektech nabídka navrhovatele horaí ne~ nabídka vybraného dodavatele.<br/>27. Soud zároveH musí konstatovat, ~e obsah l. X. písm. b) námitek ~alobce je pomrn neur it formulovaný. Je z nj sice patrné, ~e ~alobce upozorHoval na vzájemný rozpor v hodnocení prvního a druhého aspektu subkritéria Architektura Yeaení, ale v popisu rozporu odkazoval na l. IX. písm. c) námitek, kde brojil výlu n proti bodovému ohodnocení. Pokud zadavatel pYi hodnocení uvedené námitky takté~ postupoval áste ným vypoYádáním a odkazem na vypoYádání l. IX. písm. c) námitek, nelze mu nic vy ítat. <br/>28. Pokud jde o l. IX. písm. c) námitek, tak vcný rozpor spatYoval ~alobce v zadavatelov hodnocení prvního aspektu a druhého aspektu dot eného subkritéria v tom, ~e v hodnocení prvního aspektu bylo uvedeno, ~e je z jednotlivých pohledo na architekturu zYejmá jejich návaznost a v hodnocení druhého aspektu naopak píae, ~e v nabídce není zYejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev. Nicmén i tato ást, jak správn poukázal ~alovaný, byla jednozna n vzta~ena k bodovému hodnocení, kdy~ i tuto ást své argumentace ~alobce uvádl jako jeden z dovodo, pro  mla být jeho nabídka hodnocena v této ásti vyaaím bodovým ohodnocením ne~ 2 body. <br/>29. Ve vypoYádání námitky zadavatelem neshledal soud nic nepYezkoumatelného. Konstatování, ~e se zadavatel k bodovému hodnocení obou aspekto vyjádYil rovn~ ji~ výae, neznamená, ~e se se samotnou námitkou nevypoYádal. Jak správn konstatoval ÚYad, zadavatel toti~ dále uvedl, ~e  je vhodné brát v potaz, ~e nabídky jsou v jednotlivých aspektech hodnoceny navzájem a bodové ohodnocení v jednom aspektu nemusí nijak implikovat bodové hodnocení jiného aspektu. Na toto má dopad kvalita konkuren ních nabídek v daném aspektu. PYesto, ~e zadavatel v uvedeném hovoYí o bodovém hodnocení, je jasn patrné, ~e to, jak byla nabídka ~alobce hodnocena v jednom aspektu, neznamená, ~e by nemohla být hodnocena jinak v jiném. Na takovém závru zadavatele nelze shledat nic nepYezkoumatelného zejména v situaci, kdy ze samotné zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, ~e hodnocení dot ených aspekto nabídky ~alobce není v ~ádném zásadním rozporu.<br/>30. Pokud jde o architekturu Yeaení, tak v prvním aspektu bylo hodnoceno zadání  identifikuje úplnji mno~inu po~adavko a cílo, které jsou pro popisovanou ást Yeaení relevantní a správn je zohlední pYi návrhu Yeaení a u ~alobce byly hodnoceny jednotlivé pohledy na architekturu Yeaení, u kterých byla zYejmá jejich návaznost, ale ta není zachycena ve schématech a chybí rovn~ návaznost na po~adavky zadavatele a není pln zYejmý zposob naplnní nkterých z nich. Tj. není dokon ena analytická fáze nabídky. <br/>31. V rámci druhého aspektu bylo hodnoceno zadání  nejlépe dodr~í pravidla dodavatelem zvolené metodiky pro zpracování architektonického návrhu a u ~alobce bylo hodnoceno, ~e v nabídce není zYejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev a pou~itá notace pro jejich zachycení rovn~ nedr~í ~ádné standardy a tam, kde je njaký standard vyu~it (napY. prvky UML), je tento vyu~it nesprávn. Nabídka byla hodnocena jako nedostate n transparentní a obsahující díl í faktické chyby.<br/>32. Z uvedeného je patrné, ~e oba aspekty nabídky se týkaly áste n odliané otázky tj. identifikace po~adavko a cílo a  dodr~ení pravidel zvolené metodiky , a zároveH nebyly hodnoceny stejné skute nosti odlian, neboe v prvním pYípad byla hodnocena existující návaznost pohledo na architekturu Yeaení a ve druhém nedostate n zYejmá provázanost jednotlivých architektonických vrstev. Soud v uvedeném ~ádný rozpor nespatYuje. To kone n vyplývá i z rozdílu mezi  návazností a  provázaností . <br/>33. Návaznost znamená, ~e ~alobce pYedstavil pohledy na architekturu Yeaení, které navazují jeden na druhý. Provázanost znamená, ~e jednotlivé architektonické vrstvy jsou vzájemn propojené. Postup zadavatele, který následn aproboval ÚYad, je pYezkoumatelný a umo~nil ~alobci vcnou polemiku, neboe návaznost jednotlivých pohledo na architekturu Yeaení neznamená to samé, co provázanost jednotlivých architektonických vrstev.<br/>K netransparentnosti listin<br/>34. V pYípad námitky netransparentnosti listin namítal ~alobce nepYezkoumatelnost obou rozhodnutí ÚYadu, neboe se správní orgány nezabývaly neur itostí právního jednání. Podle ~alobce je nutné init rozdíl mezi obsahem listiny (problematikou ur itosti doru ovaných listin § 553 zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku) a zposobem doru ení listiny (§ 211 ZZVZ) a ani ÚYad, ani ~alovaný ve svých rozhodnutích neYeaili otázku namítanou ~alobcem, tedy zda vydávané listiny splHují obecné po~adavky na ur itost právního jednání. <br/>35. Soud se pYedn neztoto~Huje s námitkou, ~e by rozhodnutí správních orgáno byla nepYezkoumatelná. Je sice pravdou, ~e se správní orgány nezabývaly výkladem § 533 ob anského zákoníku, nicmén to nemá vliv na pYezkoumatelnost jejich závro. }alobce se v podané ~alob sna~í zjednoduait ob rozhodnutí tak, ~e ur itost právního jednání vázaly správní orgány na otázku doru ení listin prostYednictvím Národního elektronického nástroje (NEN). Tak tomu ale není. Jak ÚYad, tak i ~alovaný se pomrn podrobn zabývali podstatou NEN a specifiky, které NEN pYedstavuje pro vyhotovování listin. Jasn uvedli, ~e v dosledku § 211 odst. 5 ZZVZ nevy~alovaly listiny odesílané prostYednictvím NEN digitální podpis, a zároveH uvedly, ~e díky komunikaci v NEN bylo jasné, kdy byly listiny vyhotoveny. }alovaný výslovn zdoraznil, ~e zadavatel neml povinnost listiny podepisovat a uvedl:  ~e v rámci funkcionalit elektronického nástroje je z povahy vci zajiatna nezamnitelnost a identifikovatelnost jednotlivých listin, kdy je v~dy mo~no jednozna n ur it, o jakou listinu se jedná a kdy byla vyhotovena, pYípadn odeslána, bye by pro lepaí pYehlednost postupu zadavatele bylo datování listin jist vhodné. <br/>36. Jinými slovy, správní orgány se zabývaly práv otázkou, zda systém NEN umo~Huje dostate n zajistit transparentnost, ur itost a srozumitelnost listin, nikoli pouze otázkou doru ování.<br/>37. Závry správních orgáno pova~uje soud za správné a pouze pova~uje za vhodné doplnit následující. To, ~e veakeré listiny v probhu zadávacího Yízení byly vydávány (a doru ovány) prostYednictvím NEN, není sporné. U vaech ~alobcem v ~alob uvádných listin bylo namítáno, ~e listiny byly vydávány bu bez data, nebo bez podpisu, resp. bez data a bez podpisu.<br/>38. Podle § 553 odst. 1 ob anského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neur itost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.<br/>39. Podle § 553 odst. 2 ob anského zákoníku byl-li projev vole mezi stranami dodate n vyjasnn, nepYihlí~í se k jeho vad a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od po átku.<br/>40. Podle § 211 odst. 5 ZZVZ, ve znní ú inném do 15. 7. 2023, nejde-li o komunikaci uskute Hovanou prostYednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být datová zpráva opatYena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o a) výzvu ur enou ú astníkom zadávacího Yízení, b) oznámení o výbru dodavatele, c) rozhodnutí o nejvhodnjaím návrhu v sout~i o návrh, d) vylou ení ú astníka zadávacího Yízení.<br/>41. Pokud jde o sporné údaje, které by mly vést k neur itosti listin dle § 553 ob anského zákoníku, tak s ohledem na to, ~e veakeré listiny byly doru ovány prostYednictvím NEN, nebyl jejich nutnou nále~itostí podpis (viz § 211 odst. 5 ZZVZ ve znní ú inném do 15. 7. 2023 à contrario). ZZVZ pYedstavuje zcela jasn lex specialis ve vztahu k ob anskému zákoníku, jeliko~ se týká omezené ásti obchodních vztaho. Absence podpisu na listinách v souladu se zákonem tedy nemo~e pYedstavovat skute nost, která by zposobovala neur itost nebo nesrozumitelnost shora ozna ených listin.<br/>42. Jinou otázkou je absence data na uvedených listinách. V tomto smru právní úprava ZZVZ nijak konkrétní není. Ur ité vodítko stran ur itosti a srozumitelnosti listin doru ovaných prostYednictvím NEN pYedstavuje vyhláaka . 260/2016 Sb., o stanovení podrobnjaích podmínek týkajících se elektronických nástrojo, elektronických úkono pYi zadávání veYejných zakázek a certifikátu shody.<br/>43. Podle § 7 odst. 1 písm. b) citované vyhláaky zadavatel zajistí poYízení záznamo o provedených elektronických úkonech, veakerých dalaích innostech a systémovém stavu elektronického nástroje. Sou ástí tohoto záznamu musí být alespoH as provedení elektronického úkonu podle § 8.<br/>44. Samotný NEN tedy eviduje datum, kdy byla ta která listina vytvoYena (o tom není mezi stranami sporu). Soud se shoduje se ~alovaným v tom, ~e pro pYehlednost a  u~ivatelský komfort by bylo jist vhodné, aby ka~dá listina byla samostatn datována, nicmén pro transparentnost a nezamnitelnost listin je jejich evidování v NEN dostate ným minimem. Skute nost, ~e by nkterá z ~alobcem sporovaných listin nebyla v NEN evidována, ~alobce netvrdil. <br/>45. Odkaz ~alobce na podobnost s poatovním doru ováním listinných zásilek je nepYípadný. NEN je zcela specifickým systémem pro administraci veYejných zakázek a jsou proto v ZZVZ a v pYísluaných provádcích vyhláakách upravena jeho specifika, která jej odliaují práv od obecného systému doru ování zásilek v listinné podob, u kterých bezpochyby není obálka obligatorní sou ástí doru ované listiny. Specifika NEN jsou jasn vidt ji~ v tom, ~e samotný systém nahrazuje ze zákona podpis uveYejHované listiny. Z pohledu soudu je bli~aím institutem doru ování prostYednictvím datových schránek, kde samotný výpis z datové schránky nahrazuje ur ité údaje, které by jinak byly vy~adovány pro zachování listinné formy.<br/>46. Soud vnímá argumentaci ~alobce, ~e mu napY. pYedávání vytiatných listin z NEN bez nkterých údajo zposobuje obtí~e, nicmén se nejedná o takové skute nosti, které by mohly zapYí init netransparentnost veYejné zakázky, i by mly pYedstavovat dovody pro naplnní podmínek velmi obecného § 553 odst. 1 ob anského zákoníku. Nutnost doplnní údajo z NEN k jednotlivým listinám pYedstavuje pouze dosledek zptného pYevodu elektronizovaného (preferovaného) zposobu vedení veYejné zakázky zpt do listinné (nepreferované, zadavatelem nevy~adované a neakceptované) podoby.<br/>IV. Shrnutí a náklady Yízení<br/>47. S ohledem na vae shora uvedené dospl soud k závru, ~e rozhodnutí ~alovaného, kterým bylo odvolání ~alobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené ~alobní námitky uplatnné ~alobcem nejsou dovodné. Soudu tedy nezbylo, ne~ ~alobu jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítnout.<br/>48. Výroky o nákladech Yízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobce v Yízení úspaný nebyl, a proto mu právo na náhradu náklado Yízení nepYísluaí. }alovaný ml v Yízení plný úspch, ale v souvislosti s tímto Yízením mu ~ádné náklady nad rámec jeho administrativní innosti nevznikly, a proto krajský soud rozhodl, ~e se ~alovanému náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/>49. O náhrad náklado osoby zú astnné na Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ má osoba zú astnná na Yízení právo na náhradu jen tch náklado, které ji vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jí soud ulo~il. V tomto Yízení ~ádná povinnost osob zú astnné na Yízení ulo~ena nebyla, a proto na náhradu náklado Yízení právo nemá.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 26. listopadu 2024<br/><br/><br/><br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>