<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 Azs 230/2024- 42 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 Azs 230/2024-45<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Jitky ZavYelové a soudco Petra Mikeae a Milana Podhrázkého v právní vci ~alobkyn: N. A., zastoupená Mgr. Daliborem Lípou, advokátem se sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 15. 3. 2024, j. OAM-334/ZA11-ZA01-2024, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 10. 2024, j. 33 Az 8/2024-96,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 10. 2024, j. 33 Az 8/2024-96, se ruaí.<br/><br/>II. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 15. 3. 2024, j. OAM-334/ZA11-ZA01-2024, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/>III. }alobkyni se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>IV. }alovaný nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>V. Ustanovenému zástupci ~alobkyn Mgr. Daliboru Lípovi, advokátovi, se pYiznává odmna za zastupování a náhrada hotových výdajo ve výai 8 650 K , která je splatná do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku z ú tu Nejvyaaího správního soudu.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] Rozhodnutím ozna eným v záhlaví tohoto rozsudku ~alovaný zamítl ~ádost ~alobkyn o mezinárodní ochranu jako zjevn nedovodnou podle § 16 odst. 2 zákona . 325/1999 Sb., o azylu (dále jen  zákon o azylu ). Podle ~alovaného Gruzie pYedstavuje pro ~alobkyni bezpe nou zemi povodu. }alobkyn se proti rozhodnutí ~alovaného bránila ~alobou u Krajského soudu v Plzni, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.<br/><br/>[2] Podle krajského soudu ~alobkyn neprokázala, ~e v jejím pYípad nelze Gruzii pova~ovat za bezpe nou zemi povodu, ani netvrdila, ~e nejsou splnny podmínky pro zaYazení Gruzie na seznam bezpe ných zemí povodu. }alovaný si opatYil dostatek podklado, které podaly objektivní informace o zemi povodu i o individuální situaci ~alobkyn. Tvrzení ~alobkyn o násilí ze strany jejího bývalého partnera pova~uje krajský soud za ú elové, proto~e nebylo prokázáno a je v rozporu s jejím pYedchozím vyjádYením. Z dovodu nekonzistentnosti výpovdí ~alobkyn pova~oval krajský soud za nedovodné i její tvrzení o tom, ~e jí policejní orgány v Gruzii nejsou schopny poskytnout ú innou ochranu. }alobkyni také nic nebrání v tom, aby se usadila v jiné ásti zem a vyhnula se kontaktu s bývalým partnerem. Relevantním azylovým dovodem není ani odliané kulturní vnímání neman~elských dtí. }alobkyn ~ila v Gruzii v dob, kdy mla dv, dnes ji~ zletilé, neman~elské dti. Pokud ~alobkyn namítala nekvalitní a neúplný pYedklad pohovoru provádného ve správním Yízení, mohla vyu~ít práva na zptné tlumo ení, co~ ovaem neudlala. Stejn tak pYi osobním seznámení s podklady rozhodnutí nenavrhla jejich doplnní.<br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[3] Proti rozsudku krajského soudu podala ~alobkyn (st~ovatelka) kasa ní stí~nost. PYijatelnost kasa ní stí~nosti odovodnila nutností posoudit, zda situaci, kdy jí v Gruzii hrozí újma ze strany soukromé osoby, bezpe nostní slo~ky Gruzie jí nejsou schopny poskytnout ochranu, a hrozí jí kvoli neman~elskému synovi odmítnutí ze spole enského ~ivota, nelze pova~ovat za dovod pro udlení azylu i doplHkové ochrany. Gruzie není pro st~ovatelku bezpe nou zemí povodu nejen z dovodo týkajících se její situace, ale také z dovodu vlivu Ruské federace v Gruzii. V souvislosti se situací v Gruzii st~ovatelka uvedla, ~e krajský soud nevyael z aktuálních podklado. Kasa ní stí~nost pYesahuje zájmy st~ovatelky také proto, ~e výsledek Yízení o kasa ní stí~nosti bude mít vliv i na jejího nezletilého syna.<br/>[4] Krajský soud se nedostate n vypoYádal s ~alobní argumentací st~ovatelky. St~ovatelka nepodala ~ádost o mezinárodní ochranu ú elov, jediným dovodem byla obava o ~ivot její a jejího syna v Gruzii. St~ovatelkou uvedené dovody v ~ádosti mly vést k jejímu meritornímu projednání. Rozhodnutí ~alovaného i krajského soudu jsou nepYezkoumatelná, proto~e se dostate n nezabývala aktuální situací v Gruzii. Pohovor ve správním Yízení nebyl Yádn tlumo en. St~ovatelka neví o tom, ~e mla mo~nost si výpov nechat zptn pYelo~it. Zmínný pohovor také probhl krátce pYed porodem st~ovatelky, a proto pro ni bylo slo~ité se soustYedit. A~ z rozhodnutí ~alovaného st~ovatelka zjistila, ~e pohovor byl nepYesn a nesprávn pYekládán, pYi em~ zjistila i informace zpochybHující kvalifikaci dané tlumo nice. St~ovatelka také nemla mo~nost Yádn se seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí ~alovaného. Bylo tedy poruaeno její právo na tlumo níka a právo vyjádYit ke vaem skute nostem.<br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[5] Nejvyaaí správní soud se pYedn zabýval tím, zda je kasa ní stí~nost pYijatelná. Podle § 104a odst. 1 s. Y. s. toti~ platí, ~e rozhodoval-li pYed krajským soudem o vci specializovaný samosoudce a kasa ní stí~nost svým významem podstatn nepYesahuje vlastní zájmy st~ovatele, odmítne ji Nejvyaaí správní soud jako nepYijatelnou. Nejvyaaí správní soud pYijme kasa ní stí~nost k vcnému pYezkumu pouze v pYípad rozpoznatelného dopadu Yeaené právní otázky nad rámec konkrétního pYípadu, a to i) z dovodu neexistence, nejednotnosti nebo potYeby pYekonání judikatury, nebo ii) v pYípad zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS z 26. 4. 2006, j. 1 Azs 13/2006-39, . 933/2006 Sb. NSS, Ostapenko).<br/>[6] Kasa ní stí~nost je pYijatelná, neboe krajský soud hrub pochybil pYi hodnocení Gruzie jako bezpe né zem povodu, co~ mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatelky.<br/>[7] St~ovatelka namítala, ~e její ~ádost o mezinárodní ochranu mla být projednána meritorn. ZaYazení Gruzie na seznam bezpe ných zemí povodu zpochybnila ji~ v ~alob. Tam namítala, ~e to nelze u init pouze formou vyhláaky. Krajský soud se vaak touto námitkou nezabýval. Pouze obecn konstatoval, ~e st~ovatelka neprokázala, ~e nebyly splnny podmínky pro zaYazení Gruzie na seznam bezpe ných zemí povodu. V tomto rozsahu je proto rozsudek krajského soudu nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo. Krajský soud dále hrub pochybil zejména tím, ~e nezruail rozhodnutí ~alovaného, a koli ten aplikoval koncept bezpe né zem povodu a s tím související procesní odchylky ve vztahu k ~ádosti st~ovatelky, která pochází ze státu, jen~ byl zaYazen na seznam bezpe ných zemí povodu v rozporu se zákonem o azylu.<br/>[8] }ádost st~ovatelky byla zamítnuta podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, podle kterého se  jako zjevn nedovodná se zamítne i ~ádost o udlení mezinárodní ochrany, jestli~e ~adatel o udlení mezinárodní ochrany pYichází ze státu, který eská republika pova~uje za bezpe nou zemi povodu, neproká~e-li ~adatel o udlení mezinárodní ochrany, ~e v jeho pYípad tento stát za takovou zemi pova~ovat nelze .<br/>[9] Podle § 86 odst. 4 zákona o azylu ministerstvo vyhláakou stanoví seznam bezpe ných zemí povodu, bezpe ných tYetích zemí a evropských bezpe ných tYetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláakou ministerstvo pYezkoumá nejmén jedenkrát v kalendáYním roce. S ú inností od 1. 10. 2023 byla ve vyhláace . 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o do asné ochran cizinco (dále jen  vyhláaka ), Gruzie ozna ena za bezpe nou zemi povodu jako celek.<br/>[10] Koncept bezpe né zem povodu se projevuje v rozsahu zpráv o zemi povodu shromá~dných ~alovaným a ve vymezení dokazního bYemene aplikovaného ~alovaným pYi posuzování ~ádosti st~ovatelky. Vzhledem k ozna ení Gruzie za bezpe nou zemi povodu ~alovaný i krajský soud uplatnili domnnku, podle které ob anom této zem nehrozí pronásledování ani vá~ná újma ve smyslu § 12 a § 14a zákona o azylu. Bylo na st~ovatelce, aby tuto domnnku vyvrátila a prokázala opak. Jedná se tedy o mechanismus posuzování ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, který je zásadním zposobem odlianý od b~ného re~imu posuzování ~ádostí.<br/>[11] Soudní dvor Evropské Unie (dále jen  SDEU ) v rozsudku z 4. 10. 2024 ve vci C-406/22, CV v. Ministerstvo vnitra R, mimo jiné odpovdl na druhou z pYedb~ných otázek pYedlo~ených ve vci ~adatelo moldavské státní pYísluanosti v bodu 83 tak, ~e l. 37 Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o spole ných Yízeních pro pYiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen  procedurální smrnice ) ve spojení s pYílohou I  musí být vykládán v tom smyslu, ~e brání tomu, aby tYetí zem mohla být ozna ena jako bezpe ná zem povodu, pokud nkteré ásti jejího území nesplHují materiální po~adavky takového ozna ení, je~ jsou uvedeny v pYíloze I této smrnice . V odpovdi na tYetí pYedlo~enou pYedb~nou otázku SDEU uvedl v bod 98, ~e  je li k soudu podán opravný prostYedek proti rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, která byla posouzena ve zvláatním re~imu pou~itelném na ~ádosti podané ~adateli pocházejícími z tYetích zemí, které jsou v souladu s lánkem 37 smrnice ozna eny za bezpe né zem povodu, musí uvedený soud v rámci úplného a ex nunc posouzení, které stanoví [& ] l. 46 odst. 3, pYihlédnout na základ skute ností obsa~ených ve spise a tch, se kterými byl seznámen v probhu Yízení, k tomu, ~e doalo k poruaení materiálních po~adavko takového ozna ení uvedených v pYíloze I uvedené smrnice, i kdy~ toto poruaení není na podporu tohoto opravného prostYedku výslovn namítáno .<br/>[12] Právní stav, na základ kterého byly závry rozsudku SDEU ve vci C 406/22 formulovány, se v podstatném ohledu v nyní Yeaené vci liaí, proto~e od 1. 10. 2023 byla ve vyhláace Gruzie za bezpe nou zemi povodu ozna ena jako celek, tj. bez teritoriální výjimky Abcházie a Ji~ní Osetie. Nelze ovaem pYehlédnout, jak s právním názorem SDEU dále nalo~ila tuzemská judikatura. Ta se sice týká Moldavska, ovaem je aplikovatelná i na pYípad Gruzie, proto~e se z hlediska aplikace konceptu bezpe né zem povodu jedná o velmi podobné situace. V obou zmínných zemích je sou ástí jejich území oblast, která je podle podklado správního orgánu (které jsou sou ástí správního spisu) pod kontrolou jiné zem (zde v obou pYípadech Ruské federace). Z toho vyplývá povinnost správního orgánu dolo~it, ~e i tato území splHují materiální po~adavky ozna ení bezpe né zem povodu. Pou~ití konceptu bezpe né zem povodu toti~ správnímu orgánu umo~Huje vyu~ít zvláatního re~imu posouzení, jak byl popsán v bod [10].<br/>[13] V bodu 26 rozsudku NSS z 8. 11. 2024, j. 5 Azs 213/2022 43, Nejvyaaí správní soud citoval rozsudek Krajského soudu v Brn z 16. 10. 2024, j. 41 Az 8/2024 38, vydaného ve vci posuzované Velkým senátem SDEU pod zn. C 404/22, v nm~ je ve vztahu k Moldavsku hodnocen postup ~alovaného podle novelizovaného znní vyhláaky. Podle tohoto rozsudku bylo novelou vyhláaky na seznamu bezpe ných zemí uvedeno Moldavsko (i Gruzie) jako celek. Dovodová zpráva k novele nijak neobjasnila, co se v Moldavsku a Gruzii a konkrétn v separatistických regionech zmnilo. Naopak stále pYiznává, ~e jde o geografické oblasti, které nelze podle procedurální smrnice pova~ovat za bezpe né. Sou ástí spisu v tehdejaí vci bylo Hodnocení Moldavska jako bezpe né zem povodu z Yíjna 2023. V této zpráv se o PodnstYí píae jen, ~e  Mimo kontrolu ústYední vlády v Kiainv zostává tzv. PodnstYí, které se od Moldavska odtrhlo v roce 1991, vytvoYilo paralelní státní struktury a je z velké ásti závislé na Ruské federaci. Nic jiného se v tomto Hodnocení, o které se ~alovaný opYel, o PodnstYí neobjevilo. Z ~ádného z relevantních zdrojo a podklado tedy neplynulo, jaké jsou vcné dovody, pro které lze nyní PodnstYí pova~ovat za bezpe nou ást Moldavska. Krajský soud neml od ~alovaného podklad, na jeho~ základ by mohl pYezkoumat, zda PodnstYí  a tedy i celé území Moldavska  splHuje podmínky pYílohy I procedurální smrnice pro vymezení této zem coby bezpe né zem povodu. Pokud tedy bezpe ná zem povodu musí splHovat kritéria procedurální smrnice na celém svém území, co~ musí dokládat informace o takové zemi, které jsou sou ástí správního spisu, pak tmto po~adavkom ~alovaný nedostál.<br/>[14] K podobné situaci doalo i v nyní projednávaném pYípad. V Hodnocení Gruzie jako bezpe né zem povodu z 3. 10. 2023 je uvedeno, ~e gruzínská vláda nemá pod kontrolou separatistické regiony Abcházie a Ji~ní Osetie, které vytvoYily paralelní státní struktury a jsou závislé na Ruské federaci. Tyto regiony jsou de facto pod kontrolou Ruské federace. Správní spis sice obsahuje i dalaí podklady ~alovaného (Situace gruzínských ob ano vracejících se do zem po dlouhodobém pobytu v zahrani í z 8. 9. 2023; Policie  ochrana proti soukromým osobám, korupce a místní vlivy, pYítomnost policie v okolí administrativní hranice s Ji~ní Osetií z 14. 4. 2023; Domácí násilí  legislativa, státní ochrana a podpora obtí z 12. 5. 2023), které ovaem nijak neobjasHují, jak je to s naplnním materiálních po~adavko konceptu bezpe né zem povodu na celém území Gruzie (v etn zmínných separatistických regiono).<br/>[15] V souladu s bodem 27 rozsudku NSS j. 5 Azs 213/2022 43 lze i v nyní Yeaené vci konstatovat, ~e posouzení st~ovatel iny ~ádosti jako zjevn nedovodné v re~imu § 16 odst. 2 zákona o azylu bylo zalo~eno na informacích o Gruzii, z nich~ vyplynulo, ~e území Abcházie a Ji~ní Osetie nelze pova~ovat z hlediska podmínek dle pYílohy I procedurální smrnice za bezpe né. Podle odpovdi na tYetí pYedb~nou otázku z rozsudku ve vci C 406/22 ml krajský soud pYi pYezkumu napadeného rozhodnutí z moci úYední v rámci úplného a ex nunc posouzení pYihlédnout na základ skute ností obsa~ených ve spise k tomu, ~e doalo k poruaení materiálních po~adavko ozna ení Gruzie jako bezpe né zem povodu, i kdy~ toto poruaení nebylo v ~alob výslovn namítáno.<br/>[16] Materiální po~adavky bezpe né zem povodu obsahuje lánek 36 a~ 39 procedurální smrnice a PYíloha I této smrnice:<br/>Zem se pova~uje za bezpe nou zemi povodu, pokud lze na základ tamjaí právní situace, uplatHování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, ~e v ní obecn a soustavn nedochází k pronásledování podle lánku 9 smrnice 2011/95/EU, k mu ení nebo nelidskému i poni~ujícímu zacházení i trestom a k hrozb z dovodu svévolného násilí v pYípad mezinárodního nebo vnitYního ozbrojeného konfliktu.<br/>PYi tomto hodnocení se vezme v úvahu mimo jiné rozsah, v jakém je poskytována ochrana proti pronásledování nebo apatnému zacházení prostYednictvím:<br/>a) pYísluaných právních pYedpiso zem a zposobu, jakým se uplatHují;<br/>b) dodr~ování práv a svobod stanovených v Evropské úmluv o ochran lidských práv a základních svobod nebo Mezinárodním paktu o ob anských a politických právech nebo Úmluv OSN proti mu ení, a to zejména práv, od nich~ se podle l. 15 odst. 2 uvedené evropské úmluvy nelze odchýlit;<br/>c) dodr~ování zásady nenavracení podle }enevské úmluvy;<br/>d) systému ú inných opravných prostYedko proti poruaování tchto práv a svobod.<br/>[17] Práv z toho, ~e v posuzované zemi povodu obecn a soustavn nedochází k pronásledování, k mu ení nebo nelidskému i poni~ujícímu zacházení (& ), SDEU dovodil, ~e se zmínné po~adavky musí vztahovat na celé území daného státu, který je ozna ován jako bezpe ná zem povodu. Tomu vaak podklady obsa~ené ve správním spise neodpovídají. Naopak, tyto podklady uvádjí, ~e jsou sou ástí gruzínského území oblasti, které nemá gruzínská vláda pod kontrolou, a je tedy otázkou, zda je lze pouze z tohoto obecného vyjádYení pova~ovat ze bezpe né.<br/>[18] Ve svtle výae uvedeného nemo~e obstát závr krajského soudu, ~e st~ovatelku lze pova~ovat za ~adatelku o mezinárodní ochranu pocházející ze zem, je~ je pro ni bezpe ná. Nemohlo dojít k pYenosu dokazního bYemene, na základ eho~ by musela tvrdit a prokázat relevantní skute nosti z hlediska dovodo pro udlení mezinárodní ochrany. Krajský soud vyael v rozporu se závry rozsudku SDEU ve vci C 406/22 z premisy, ~e ~alobkyn mla vyvracet zákonnou domnnku pojetí Gruzie jako bezpe né zem povodu.<br/>[19] Pro rozpor § 2 bodu 8 vyhláaky s (eurokonformn vylo~eným) zákonem o azylu nemohl Nejvyaaí správní soud k tomuto ustanovení pYihlédnout a aplikovat je na projednávanou vc. Rozhodnutí ~alovaného je proto nezákonné, neboe aplikoval koncept bezpe né zem povodu a s tím související procesní odchylky ve vztahu k ~ádosti st~ovatelky, která pochází ze státu, jen~ byl zaYazen na seznam bezpe ných zemí povodu v rozporu se zákonem o azylu. Krajský soud ml z výae uvedeného dovodu napadené rozhodnutí zruait pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s. Y. s. To ml u init, pYesto~e st~ovatelka neuplatnila ~alobní bod, jím~ by poukazovala na tento aspekt nezákonnosti rozhodnutí, nýbr~ svoji argumentaci omezila na tvrzení, ~e unesla své dokazní bYemeno plynoucí z § 16 odst. 2 zákona o azylu. <br/>[20] SDEU v rozsudku ve vci C 406/22 toti~ sou asn dovodil z l. 46 odst. 3 procedurální smrnice, ~e i kdy~ poruaení pravidel stanovených touto smrnicí pro ozna ení ur itého státu za bezpe nou zemi povodu nebylo ~alobcem výslovn namítáno, pYedstavuje toto poruaení právní otázku, kterou se musí soud zabývat v rámci úplného a ex nunc posouzení projednávané vci. Je tYeba mít za to, ~e rozhodující prvek zamítavého rozhodnutí, které je zalo~eno na ozna ení tYetí zem za bezpe nou zemi povodu, je nutn zahrnut v ~alob, kterou ~alobce podal proti rozhodnutí. Soud rozhodující o ~alob tak musí posoudit legalitu takového ozna ení na základ l. 46 odst. 3 procedurální smrnice.<br/>[21] Tento závr pro projednávanou vc vyplývá i z usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 12. 12. 2023, j. 9 Ao 37/2021 57, . 4562/2024 Sb. NSS. V nm rozaíYený senát pYipomnl, ~e pokud ur itá vada brání pYezkumu napadeného aktu v mezích Yádn uplatnných bodo (návrhových i ~alobních), je soud oprávnn se i takovou vadou zabývat a na jejím základ napadený akt zruait. Zdoraznil, ~e to platí zejména pro vady právní. Soud na jednu stranu nemá za navrhovatele právní argumenty domýalet, na druhou stranu vaak platí zásada  soud zná právo (iura novit curia). Soud tak není pYi posouzení vci omezen jen na argumenta ní linii ~alobce i ~alovaného, ale mo~e  a ml by  posoudit uplatnné ~alobní body autonomn a po právní stránce vyhodnotit vc komplexn. Soud je tudí~ oprávnn vybo it z právních dovodo návrhu napYíklad tím, ~e je právn pYekvalifikuje. Stejn tak musí mít mo~nost pYihlédnout k právní vad, která by mu jinak zabránila provést pYezkum v mezích návrhových, resp. ~alobních dovodo. <br/>[22] V situaci, kdy ml krajský soud na základ v as uplatnných ~alobních bodo posoudit, zda ~alovaný dospl ke správnému závru, pokud jde o vyvrácení domnnky bezpe né zem povodu ve vztahu k jejich individuálnímu pYípadu, bránila mu právní vada spo ívající v tom, ~e zem povodu nebyla Yádn ozna ena za bezpe nou zemi povodu, v pYezkumu tchto ~alobních bodo.<br/>[23] Lze uzavYít, ~e sou asné znní vyhláaky by bylo pou~itelné pouze v pYípad, ~e by ~alovaný v novém hodnocení Gruzie jako bezpe né zem povodu, které by bylo sou ástí správního spisu, dokladn zhodnotil i situaci ve zmínných separatistických regionech a dospl k závru, ~e splHují podmínky PYílohy I procedurální smrnice, a tedy i tato území Gruzie lze pova~ovat za bezpe ná. V opa ném pYípad bude ~alovaný povinen posoudit ~ádost v plnohodnotném Yízení (nenastanou li dovody pro zastavení Yízení dle § 25 zákona o azylu i neshledá li ~alovaný dovod pro zamítnutí ~ádosti jako zjevn nedovodné dle § 16 odst. 1 zákona o azylu). <br/>[24] Za této situace se Nejvyaaí správní soud pro nadbyte nost nezabýval zbývajícími kasa ními námitkami.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud shledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto rozsudek krajského soudu zruail (§ 110 odst. 1 s. Y. s.). Vzhledem k tomu, ~e ji~ v Yízení pYed krajským soudem byly dány dovody pro zruaení napadeného rozhodnutí, pYikro il Nejvyaaí správní soud i k jeho zruaení a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení postupem podle § 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s. a § 78 odst. 1 a 4 s. Y. s. }alovaný je vázán v tomto rozsudku vysloveným právním názorem [§ 78 odst. 5 ve spojení s § 110 odst. 2 písm. a) s. Y. s.].<br/><br/>[26] V pYípad, ~e Nejvyaaí správní soud zruail rozsudek krajského soudu a sou asn zruail i rozhodnutí správního orgánu dle § 110 odst. 2 s. Y. s., je povinen rozhodnout krom náklado Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení, které pYedcházelo zruaenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3 vta druhá s. Y. s.). PYi rozhodování o náhrad náklado Yízení vyael Nejvyaaí správní soud z celkového úspchu ve vci (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s.). St~ovatelka byla úspaná, nicmén jí v Yízení pYed krajským soudem ani v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nevznikly. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl, ~e se jí náhrada náklado nepYiznává. }alovaný v Yízení úspaný nebyl, a právo na náhradu nákladu nemá.<br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud rozhodl té~ o odmn a náhrad hotových výdajo zástupce st~ovatelky Mgr. Dalibora Lípy, advokáta, který jí byl ustanoven usnesením krajského soudu z 17. 5. 2024, j. 33 Az 8/2024-24. Podle § 35 odst. 10 ást vty prvé za stYedníkem s. Y. s. platí v takovém pYípad hotové výdaje a odmnu za zastupování ustanoveného zástupce stát. <br/><br/>[28] Ustanovenému zástupci byly hotové výdaje a odmna za zastupování v Yízení pYed krajským soudem pYiznány samostatným usnesením z 29. 10. 2024, j. 33 Az 8/2024-125, které zostalo tímto rozsudkem nedot eno. <br/><br/>[29] Ustanovenému zástupci se podle § 35 odst. 10 s. Y. s. s pYihlédnutím k § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. b) a d), § 11 odst. 2 písm. a) ve spojení s odst. 3 vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), pYiznává odmna za zastupování za dva úkony právní slu~by spo ívající v podání kasa ní stí~nosti a dalaí porad s klientem a pol úkon za návrh na pYiznání odkladného ú inku. Odmna advokáta tedy iní v dané vci 2,5 x 3 100 K  [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], a pauaální ástku ve výai 300 K  za ka~dý úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tedy 3 x 300 K . Zástupce st~ovatelky není plátcem DPH. Výae celkové odmny ustanoveného zástupce a náhrady hotových výdajo proto iní 8 650 K . Tato ástka mu bude vyplacena z ú tu Nejvyaaího správního soudu do 30 dno ode dne právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 20. prosince 2024<br/><br/><br/>Jitka ZavYelová<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>