<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 6/2024- 111 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 64 A 6/2024<br/>USNESENÍ<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco Mgr. Karla ernína, Ph.D., a Mgr. Jana í~ka ve vci<br/>navrhovatelky: J. K.<br/><br/> zastoupené advokátkou Mgr. Pavlou Krej í<br/>sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2<br/>proti <br/>volebnímu orgánu: Krajský úYad Zlínského kraje <br/> sídlem tY. Tomáae Bati 21, Zlín<br/>a dalaích ú astníko: 1. Svoboda a pYímá demokracie (SPD) jednající volebním zmocnncem Bc. P. S. <br/>zastoupený advokátem JUDr. Adamem Batunou<br/>sídlem Václavské nám. 1, Praha 1 <br/> 2. K21 ZLÍNSKÝ KRAJ 21. STOLETÍ jednající volebním zmocnncem Bc. M. S.<br/>3. ANO 2011, jednající volebním zmocnncem P. M. <br/> 4. ODS, jednající volebním zmocnncem Mgr. J. Z.<br/> 5. STAROSTOVÉ pro Zlínský kraj s podporou TOP 09 a ZVUK 12, jednající volebním zmocnncem P. S.<br/> 6. STA ILO! koalice Komunistické strany ech a Moravy, eské strany národn sociální a SSD  eské suverenity sociální demokracie, jednající volebním zmocnncem M. V.<br/>o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Zlínského kraje konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024,<br/>takto:<br/>I. Návrh se zamítá. <br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/>Odovodnní:<br/>1. Navrhovatelka se podáním doru eným soudu dne 30. 9. 2024 domáhala podle § 90 odst. 2 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), rozhodnutí o neplatnosti volby vaech zvolených kandidáto a jejich pYípadných náhradníko volební strany Svoboda a pYímá demokracie (SPD, dále jen  volební strana ) ve volbách do Zastupitelstva Zlínského kraje konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024.<br/>I. Stanoviska ú astníko Yízení<br/>2. Navrhovatelka uvedla, ~e v dosledku jednání volební strany se volby konaly zposobem, který je v demokratickém právním stát neakceptovatelný. Bylo poruaeno právo navrhovatelky a ob ano kraje na ~ivot v demokratickém právním stát; právo na to, aby se sout~ politických stran konala za podmínek respektujících demokratické principy a odmítajících násilí jako prostYedek k prosazování svých zájmo; ústavní princip, ~e základní práva a svobody se zaru ují vaem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a nábo~enství, politického i jiného smýalení, národního nebo sociálního povodu, pYísluanosti k národnostní nebo etnické menain, majetku, rodu nebo jiného postavení; a právo ka~dého, aby byla zachována jeho dostojnost.<br/>3. K poruaení pravidel volební kampan mlo dojít pou~itím: plakáto se zakrváceným mu~em erné pleti s no~em a nápisem  Nedostatky ve zdravotnictví nevyYeaí  chirurgové z dovozu ; plakáto s vyobrazením romských dtí, které kouYí, s nápisem  Xíkají, ae chodíme do akoly, ale naai to maj´ na háku &  ; agresivní rétorikou proti o kování a proti vlád, plakáto s vyobrazením  normální rodiny a nápisem  Vládo promiH, ale my vYíme v rodinu, práci, národ a Panenku Marii ; pexesa pro dti, na nm~ dochází ke akrcení premiéra  DRAHOTY , píchání do nj vidlemi, kopání do nj apod.; spotu  ZATO ÍME S DRAHOTOU! , v nm~ dochází ke akrcení a kopání do premiéra  DRAHOTY ; komiksu  ZATO ÍME S DRAHOTOU! , který je v podobném vyznní jako pexeso; obsahu novin  Na vlastní o i , které obsahují útoky proti LGBT komunit, je~ je pYirovnávána k úchylom, a vtu  Nové echy, Moravany a Slezany si porodíme, nemusíme dová~et cizince! . Volební kampaH byla vedena jako celostátní a prezentována v televizi a na internetových stránkách politické strany SPD.<br/>4. Navrhovatelka dále tvrdí, ~e docházelo k propagaci nenávistných volebních materiálo prostYednictvím billboardo a vylepováním letáko na veYejných prostranstvích. Nejvýraznjaí bylo  natá ení spoto na Václavském námstí v Praze. Zposob vedení volební kampan je naprosto neslu itelný s hodnotami demokratického právního státu, nebezpe ný a neodpovdný vo i ob anom. KampaH vyvolávala mezi ob any silný pocit strachu, xenofobie, homofobie, posobila rasisticky a propagovala prvky násilí jako Yeaení problémo. Obsahovala i prvky, které lze ozna it za typické pro nacistickou ideologii. Chování volební strany podstatn vybo ilo z demokratických pravidel a ovlivnilo celkový probh voleb do zastupitelstva kraje. Doalo tak k hrubému ovlivnní výsledko voleb kandidáto kandidujících za volební stranu. I kdyby k hrubému ovlivnní výsledko volby nedoalo, doalo k hrubému naruaení ústavních principo, zejména k ohro~ení práva navrhovatelky ~ít v demokratickém právním stát.<br/>5. Odporce v pozici pYísluaného volebního orgánu, který vyhlaauje výsledek voleb [§ 90 odst. 2 s. Y. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) zákona . 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajo] ve vyjádYení k návrhu uvedl, ~e volební kampaH spadá mimo jeho posobnost. <br/>6. K návrhu se dále vyjádYilo politické hnutí Svoboda a pYímá demokracie (SPD). Podle SPD z návrhu neplyne, jak se mla volební strana dopustit v jednotlivých bodech protizákonného jednání. Návrh neobsahuje ani tvrzení nebo dokazy prokazující vliv volební kampan na výsledek voleb. Podle SPD zde není dána pYí inná souvislost mezi údajným poruaením pYedpiso a volebními výsledky a není splnn po~adavek zásadního zpochybnní volebních výsledko, který plyne z ustálené judikatury Ústavního soudu. Navrhuje proto návrh zamítnout.<br/>II. Posouzení vci <br/>7. Podle § 90 odst. 1 s. Y. s. za podmínek stanovených zvláatními zákony se mo~e ob an návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.<br/>8. Xízení podle § 90 s. Y. s. nelze pova~ovat za samostatná Yízení, ale o výrokové varianty tého~. Judikatura ve volebních vcech pYipouatí za ur itých podmínek propustnost mezi jednotlivými subtypy Yízení ve volebním soudnictví a umo~Huje, aby si soud sám v rámci jednoho a tého~ Yízení petit pYekvalifikoval [viz napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) ze dne 20. 11. 2014, .j. Vol 23/2014-110, bod 12].<br/>9. Navrhovatelka se v návrhu domáhala vyslovení neplatnosti volby vaech zvolených kandidáto a náhradníko volební strany ve volbách do Zastupitelstva Zlínského kraje. Podstata návrhu se opírá o protiústavní a nezákonný zposob vedení volební kampan.<br/>10. Návrhem na neplatnost volby kandidáta je vaak tYeba rozumt volební stí~nost zalo~enou na tvrzení, které by v pYípad své pravdivosti vy~adovalo pouze zásah soudu spo ívající v novém se tení odevzdaných hlaso a (v souladu s odevzdanými hlasy) správném stanovení kandidáto, kteYí získali na základ hlaso voli o mandát. Rozhodnutím soudu o neplatnosti volby kandidáta je konstatování, ~e konkrétní osoba na základ odevzdaných hlaso mandát nezískala a (vyplynou-li pro to v Yízení pYed soudem dostate ná skutková zjiatní) ~e naopak tento mandát získala jiná osoba. <br/>11. Návrhem na neplatnost voleb je pak návrh poukazující na takovou nezákonnost, její~ odstranní by vy~adovalo opakování volebního procesu jako celku v etn volební kampan, popY. dalaích inností pYedcházejících hlasování, aby voli  ml mo~nost si u init nový názor a svobodn zformulovat svou voli. Tento typ návrho tak bude smYovat pYedevaím na pYípady nezákonných zásaho do svobody vole voli e, jako jsou pYípady podplácení voli o, ale i na pYípady poruaení zásad volební kampan.<br/>12. V návrhu je v daném pYípad namítáno takové poruaení, jeho~ odstranní by v pYípad dovodnosti návrhu vy~adovalo opakování volebního procesu jako celku v etn volební kampan, aby voli i mli mo~nost si u init nový názor a svobodn zformulovat svou voli, a to v etn zvá~ení informace o tom, ~e v minulosti probhlo nepYípustné ovlivHování vole voli o a kdo za n byl odpovdný. Pouze tak by bylo mo~né docílit toho, ~e ob ané jako zdroj veYejné moci vyjádYí svoj názor na jejím ustavení cestou svobodných a demokratických voleb. Z tohoto dovodu soud posoudil návrh jako návrh na vyslovení neplatnosti voleb, a proto jako s ú astníky Yízení jednal s politickými subjekty, na jejich~ kandidátních listinách byli uvedeni zvolení kandidáti (srov. pYimYen usnesení NSS ze dne 20. 11. 2014, .j. Vol 23/2014-110, a nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19).<br/>13. Návrh byl podán v as (§ 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajo), osobou k tomu oprávnnou, neboe navrhovatelka je vedena ve stálém seznamu voli o vedeném Mstským úYadem Kunovice pro volby od Zastupitelstva Zlínského kraje (§ 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajo), k soudu vcn i místn pYísluanému a splHuje vaechny formální nále~itosti na nj kladené. Soud proto pYistoupil k jeho vcnému projednání. O návrhu rozhodl bez naYízení jednání (§ 90 odst. 3 vta druhá s. Y. s.).<br/>14. Podle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajo podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se mo~e domáhat ochrany soudu ka~dý ob an zapsaný do seznamu voli o ve volebním okrsku, kde byl len zastupitelstva kraje volen. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení návrh na neplatnost voleb mo~e podat navrhovatel, má-li za to, ~e byla poruaena ustanovení tohoto zákona zposobem, který hrub ovlivnil výsledky voleb.<br/>15. Tvrzení navrhovatelky se týkají vedení volební kampan volební stranou. Podle § 56a odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev krajo volební kampaH musí probíhat estn a poctiv, zejména nesmí být o kandidátech a kandidujících politických stranách, politických hnutích nebo koalicích zveYejHovány nepravdivé údaje. <br/>16. Pro volební soudnictví platí vyvratitelná domnnka, ~e volební výsledek odpovídá voli voli o. PYedlo~it dokazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz napY. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Xízení ve vcech volebního soudnictví vychází z ústavního principu ochrany rozhodnutí, které vzealo z vole vtainy vyjádYené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menainy. Rozhodnutí voli o mo~e soudní moc zmnit jen ve výjime ných pYípadech, kdy vady volebního procesu zposobily nebo mohly prokazateln zposobit, ~e by voli i rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (viz napY. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, a ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14).<br/>17. Judikatura NSS (srov. napY. usnesení ze dne 2. 7. 2004, . j. Vol 6/2004-12, . 354/2004 Sb. NSS), vymezila v obecné rovin tYi základní pYedpoklady pro vyhovní volební stí~nosti: 1. nezákonnost, tzn. poruaení nkterých ustanovení volebního zákona, popY. zákono souvisejících; 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáto, jejich~ zvolení je napadeno volební stí~ností a 3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých dosledcích musí pYinejmenaím výrazn zpochybHovat volbu kandidáto. Podmínky pro vyhovní volební stí~nosti byly dále zpYísnny novelou volebních zákono provedenou zákonem . 322/2016 Sb. Zásah volebního soudu ji~ není podmínn pouhou potencialitou vlivu zjiatné protizákonnosti na výsledek voleb, hlasování i volby kandidáta, nýbr~ je nutné, aby poruaení zákona výsledek skute n ovlivnilo, a to hrubým zposobem (srov. usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, . j. Vol 16/2018-33).<br/>18. Soud na základ výae uvedených východisek posuzoval, zda navrhovatelka tvrdila a prokázala, ~e doalo k takovému poruaení ustanovení o vedení volební kampan volební stranou, které hrub ovlivnilo výsledek volebního procesu. <br/>19. V nyní projednávané vci vaak navrhovatelka ve svém návrhu konkrétn netvrdila, jakým zposobem v dosledku volební kampan ml být výsledek voleb ovlivnn, a k prokázání vlivu kampan na výsledek voleb neozna ila ~ádné dokazy. Konkrétní tvrzení a související dokazní návrhy navrhovatelky se zamYují pouze na to, jakým zposobem a kde kampaH volební strany probíhala a ~e byla pYedmtem diskuse v médiích. Vztahují se tedy pouze k otázce, zda doalo k nezákonnosti (první ze shora uvedených pYedpoklado). Pokud jde o vliv namítaného jednání volební strany, omezila se navrhovatelka pouze na zcela obecnou zmínku, ~e jednání volební strany  vybo ilo z demokratických pravidel a ovlivnilo tak celkový probh voleb a ~e  doalo k hrubému ovlivnní výsledku voleb kandidáto volební strany. }ádné konkrétní tvrzení o tom, jak mla namítaná nezákonnost volební kampan ovlivnit projev vole voli o a promítnout se ve výsledcích voleb, vaak navrhovatelka nepYedestYela, a nenavrhla k této otázce ~ádné dokazy. PYedlo~ené listiny (fotodokumentace kampan, lánky z médií), odkazy na internetové stránky a na televizní vystoupení pYedstavitelo SPD jsou z doby pYed konáním voleb, týkají se probhu kampan, pYípadn diskuse o ní, a nic nevypovídají o konkrétním vlivu volební kampan na výsledek voleb.<br/>20. Namítaná nezákonnost volební kampan pYitom nepYedstavuje takovou vadu volebního procesu, která by ji~ ze své podstaty bez dalaího byla zposobilá zpochybnit výsledek voleb jako~to projev skute né a svobodné vole voli o.<br/>21. Nelze toti~ pYehlédnout, ~e ani zjevn záva~ný  faul ve volební kampani nemusí volební výsledek výraznji ovlivnit, pokud na nj mohou ostatní kandidující subjekty pYimYeným zposobem odpovdt a v kone ném dosledku z toho tYeba nakonec i politicky profitovat (viz usnesení NSS ze dne 26. 6. 2006, .j. Vol 5/2006-37, . 944/2006 Sb. NSS, a ze dne 18. 2. 2013, .j. Vol 44/2013-72). Sama navrhovatelka pYitom poukazuje na to, ~e volební kampaH probíhala ji~ v srpnu 2024 a byla podrobena airoké veYejné diskusi a kritice. Ostatní kandidující subjekty tak mly mo~nost k ní zaujmout postoj (srov. obdobn usnesení NSS ze dne 18. 2. 2013, .j. Vol 44/2013-72). Je primárn úkolem zbylých kandidujících subjekto, aby se v rámci politického boje proti volební kampani vymezily, a pokusily se jí v mezích své estné a poctivé volební kampan vyu~ít ve svoj prospch. Voli i mli pYitom zachovánu mo~nost pYístupu k rozným informacím a názorom, mezi nimi~ si mohli svobodn vybrat. Navrhovatelka neuvádí a neprokazuje ~ádnou okolnost, která by nasvd ovala opaku, tedy ~e by se ob ané v dosledku vystavení volební kampani nemohli svobodn rozmyslet, jak nalo~í se svým hlasem. Jak uvedl NSS v usnesení ze dne 13. 2. 2018, . j. Vol 26/2018-23:  Za takové situace je tYeba respektovat svobodný výkon volebního práva ka~dým z voli o spojený s jeho odpovdností za vlastní volbu. Jiný pYístup by ve svých dosledcích vedl k tomu, ~e by výsledek volby neur ovali voli i, nýbr~ soudci. Tím by vaak byla popYena povaha eské republiky jako demokratického právního státu zalo~ená na úct k právom a svobodám lovka a ob ana ( l. 1 odst. 1 Ústavy), v ní~ je lid zdrojem veakeré státní moci a zdrojem legitimity vaech státních orgáno, prezidenta republiky nevyjímaje ( l. 2 odst. 1 Ústavy). <br/>22. Ústavní soud ji~ v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 vysvtlil, ~e eské volební soudnictví nezná absolutní vady volebního Yízení, tj. takové poruaení ustanovení volebního pYedpisu, které by mlo za následek automatické zruaení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Vaechny mo~né vady a pochybení je v tomto smyslu tYeba pova~ovat za relativní a jejich význam je tYeba pomYovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popY. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.<br/>23. Zruaení voleb tudí~ nelze brát jako trest za poruaení volebních pYedpiso, nýbr~ jako prostYedek k zajiatní legitimity zvoleného orgánu. Namítá-li tedy navrhovatelka, ~e by s ur itým zposobem vedení kampan mlo být spojeno automatické vylou ení z voleb, je tYeba konstatovat, ~e zákon o volbách do zastupitelstev krajo ani jiný zákon nespojuje s poruaením pravidel volební kampan ztrátu volitelnosti, ani neumo~Huje vyslovit neplatnost volby ur itého kandidáta jako sankci za takové poruaení. Smyslem následného volebního pYezkumu není zajiatní Yádného probhu volební kampan, ale má umo~nit odstranit takové naruaení volebního procesu, které mohlo ovlivnit jeho výsledky. Argumentace navrhovatelky, ~e nesoulad volební kampan s ústavními principy by ml z voleb diskvalifikovat kandidáty uvedené na jeho kandidátní listin, je tedy lichá, neboe takový druh sankce platná právní úprava nezná.<br/>24. Bye lze souhlasit s navrhovatelkou, ~e projevy rasismu, diskriminace i vybízení k násilí do volební kampan v demokratickém právním stát nepatYí, soud se s ohledem na výae uvedené vcn nezabýval hodnocením zákonnosti jednotlivých projevo volební kampan volební strany, neboe s ohledem na chybjící konkrétní tvrzení a dokazní návrhy nelze dospt k závru, ~e namítané poruaení pravidel volební kampan, i pokud by k nmu doalo, hrub ovlivnilo výsledky voleb.<br/>25. Soud tedy návrh shledal nedovodným, proto~e navrhovatelka netvrdila a neprokázala, jak se namítaná nezákonnost volební kampan mla promítnout do výsledku voleb.<br/>26. Nad rámec uvedeného je tYeba uvést, ~e pou~itá kampaH zjevn nemla zásadní pozitivní vliv na získaní vyaaího po tu mandáto, neboe dle volebních výsledko získala volební strana toliko dva mandáty z pta tyYiceti. Byli to tedy ji~ voli i, kteYí volební kampaH, v etn jejích morálních aspekto,  ohodnotili .<br/>27. K navrhovatel in tvrzení, ~e má jako voli ka právo na to, aby byla volební kampaH vedena estn, poctiv a v mezích Ústavy, soud dodává, ~e smyslem soudního pYezkumu voleb je pYedevaím zajistit objektivnost výsledko voleb. Práv proto je pro závr o dovodnosti volební stí~nosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces poruaena takovým zposobem, který hrub ovlivnil volební výsledek (viz napY. bod 14 usnesení NSS ze dne 10. 7. 2024, .j. Vol 17/2024-59).<br/>28. Pokud navrhovatelka namítá, ~e volební kampaH ovlivHuje atmosféru ve spole nosti a posouvá morální hranice, soud pYipomíná, ~e úkolem volebního soudu je pouze pYezkum regulérnosti hlasování, voleb i volby kandidáto, nikoli hodnocení stavu spole enské debaty i politického programu jednotlivých stran (srov. usnesení NSS ze dne 16. 11. 2017, .j. Vol 11/2017-22 a .j. Vol 12/2017-33). Nelze pYitom pYehlédnout, ~e zposob vedení volební kampan mo~e být podroben pYezkumu i prizmaty trestního práva. Jak konstatoval NSS v usnesení ze dne 18. 2. 2013, .j. Vol 44/2013-72, i v období volební kampan  si vaichni její aktéYi musí být neustále vdomi toho, ~e se mohou dopustit poruaení Yady právních pYedpiso nejen z oblasti volebního práva, ale také správního, ob anského, mediálního i dokonce trestního práva. Posláním volebního soudu není zastávat pozici jakéhosi monopolního ochránce korektnosti celého volebního procesu. Tento úkol pYísluaí i jiným orgánom veYejné moci a je vcí jednotlivých kandidáto a koneckonco i voli o, aby se svým aktivním jednáním zasazovali o férovost voleb. Mo~nosti volebního soudu jsou toti~ pomrn limitované: jeho pravomocí je pouze rozhodnout o neplatnosti voleb, co~ je natolik záva~ný zásah do projevené vole voli o, ~e k nmu lze pYistoupit pouze ve výjime ných pYípadech. <br/>29. Argumentace navrhovatelky chybjícím zákonným zakotvením kontroly probhu volební kampan jeat pYed samotným rozhodnutím voli o mo~e být podntem k veYejné diskusi ohledn pYijetí takové úpravy de lege ferenda, nemo~e vaak být bez dalaího dovodem k zásahu do volebního výsledku, ani~ by byly splnny zákonné podmínky (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. IV. ÚS 2981/22).<br/>30. Ke shodnému závru ve skutkov a právn shodných vcech ostatn ji~ dosply i jiné krajské soudy, konkrétn Krajský soud v Praze (sp.zn. 41 A 43/2024), Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích (sp. zn. 52 A 58/2024), Krajský soud v Hradci Králové (sp. zn. 30 A 66/2024), Krajský soud v Ústí nad Labem  pobo ka v Liberci (sp. zn. 64 A 4/2024) i Krajský soud v Plzni (sp. zn. 55 A 37/2024). Zdejaí soud se se závry citovaných soudo ztoto~Huje a nevidí dovod se od nich odchylovat. <br/>III. Závr a náklady Yízení<br/>31. S ohledem na výae uvedené soud návrh jako nedovodný zamítl.<br/>32. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. Y. s., podle nho~ v Yízení o neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta nemá ~ádný z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto usnesení není kasa ní stí~nost pYípustná (§ 104 odst. 1 s. Y. s.).<br/>Brno 21. 10. 2024<br/><br/>Mgr. Milan Procházka <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>