<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 4/2024- 109 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 64 A 4/2024<br/> <br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/>Krajský soud v Ústí nad Labem  pobo ka v Liberci rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Mgr. Lucie Trejbalové a soudco Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. ZdeHka Machá ka ve vci<br/><br/>navrhovatelky: Mgr. K. `.<br/> bytem X<br/> zastoupena advokátkou Mgr. Pavlou Krej í<br/> sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2<br/><br/>a ú astníko: 1) Krajský úYad Libereckého kraje<br/> sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2<br/><br/> 2) Michal `varc<br/> bytem X <br/><br/> 3) Pavel `lapák<br/> bytem X<br/><br/>za ú asti osoby na Yízení zú astnné: Svoboda a pYímá demokracie (SPD), politické hnutí<br/> sídlem RytíYská 410/6, Praha 1<br/> zastoupena advokátem JUDr. Adamem Batunou<br/> sídlem Václavské námstí 846/1, Praha 1<br/><br/><br/>o návrhu na neplatnost volby kandidáto volební strany SPD a Trikolora<br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Návrh se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoba na Yízení zú astnná nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Návrhem doru eným soudu dne 27. 9. 2024 se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidáto a pYípadných náhradníko zvolených do Zastupitelstva Libereckého kraje za volební stranu SPD a Trikolora (dále také jen  Volební strana ) ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. 9. 2024. Navrhovatelka pYilo~ila seznam kandidáto zmínné volební strany, dle nj~ zastupitelský mandát získali za tuto volební stranu kandidáti Michal `varc a Pavel `lapák.<br/>2. Svoj návrh navrhovatelka odovodnila tím, ~e pou~ití prostYedko volební kampan, jaké zvolila Volební strana, musí vést k vylou ení z voleb toho, kdo takovou volební kampaH vede. Dle navrhovatelky doalo jednáním Volební strany v rámci volební kampan k poruaení l. 1 odst. 1 a l. 5 Ústavy, jako~ i l. 3 a l. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatelka ozna ila v kampani pou~ité vizuály s nápisy, pexeso, volební spot, komiks, obsah novin  Na vlastní o i , propagaci Volební strany v médiích i na webových stránkách. K propagaci nenávistných materiálo dle ní docházelo také prostYednictvím letáko a billboardo, jich~ bylo u~ito mj. pYi natá ení spoto na Václavském námstí v Praze dne 5. 9. 2024. S vyu~itím tchto prostYedko byla vedena kampaH neslu itelná s hodnotami demokratického právního státu. Zposob jejího vedení je nebezpe ný a nezodpovdný vo i ob anom. Atmosféra ve spole nosti byla velmi napjatá a volební kampaH byla zcela nepYirozen pYedmtem airoké veYejné diskuse a kritiky.<br/>3. Volební kampaH vyvolávala mezi ob any silný pocit strachu, xenofobie, homofobie, posobila rasisticky a propagovala prvky násilí jako Yeaení problémo. Obsahovala prvky typické pro nacistickou ideologii. V nkterých ob anech, napY. romské národnosti, erné barvy ko~e a lenech LGBT komunity musela vyvolat pocit méncennosti. St~ovatelka si nepYeje, aby se volby konaly v takové atmosféYe a aby bylo mo~né pou~ívat v rámci volební kampan argumenty podobného ra~ení. Takové volby nepova~uje za demokratické, kdy~ chování Volební strany podstatn vybo ilo z demokratických pravidel. Popsaným jednáním doalo k hrubému ovlivnní výsledko voleb kandidáto kandidujících za Volební stranu. I kdyby vaak k hrubému ovlivnní výsledko voleb nedoalo, doalo k hrubému naruaení ústavních principo, zejména k ohro~ení práva navrhovatelky ~ít v demokratickém právním stát. Navrhovatelka si neumí pYedstavit co by se dlo, pokud by podobnou volební kampaH vedla nkterá z vtaích parlamentních stran.<br/>4. Podobn ra~enou kampaní dochází k ovlivHování atmosféry v celé spole nosti, která se stává vzájemn nepYátelskou, respektive nevra~ivost je projevována vo i jakékoli odchylce od zdánlivého  normálu . Podobným vedením volební kampan dochází ke zna nému posunu morálních hranic celé spole nosti, která by mla být zalo~ena na ur itém sociálním smíru a vzájemné toleranci. Navrhovatelka citovala z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 74/04, a z usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 6. 2006, sp. zn. Vol 5/2006, a uvedla, ~e je pYesto pYesvd ena, ~e ur ité projevy do volební kampan nepatYí. Zmínná judikatura nepo ítala se zposobem vedení volební kampan, který je prezentován Volební stranou. Varováním je dle navrhovatelky situace na Slovensku, která je dosledkem takto vedené volební kampan. Rasismus je tYeba pova~ovat za zvláae t~kou formu neúcty k lidské dostojnosti, k emu~ navrhovatelka odkázala na lánek Svoboda projevu versus rasismus ve atrasburské judikatuYe autora JUDr. Bohumila Repíka. Citovala rovn~ z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 7. 2009 ve vci Féret proti Belgii.<br/>5. Dle navrhovatelky je zYejmé, ~e xenofobní, homofobní a rasistické materiály a výroky, jako~ i materiály a výroky nabízející jako prostYedek Yeaení problémo násilí, musí být z volební kampan zcela vylou eny a jejich pou~ití musí vést k vylou ení z voleb toho, kdo takto vedenou volební kampaH vede. Volební kampaH má být vedena estn a poctiv a v mezích vymezených Ústavou, dle ní~ jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci. Navrhovatelka pova~uje za velkou vadu, ~e volební zákony pro tyto pYípady neobsahují mo~nost zasáhnout do volebního procesu jeat pYed samotným rozhodnutím voli o, aby doalo k eliminaci podobného závadného chování volebních subjekto jeat ve fázi vedení volební kampan. Je otázkou, zda se nejedná o takovou vadu volebních zákono, kterou by bylo mo~né pova~ovat za protiústavní. Od 1. 1. 2017 je soudu svYena kompetence zruait výsledky voleb, respektive vyhovt návrhu na neplatnost volby kandidáta, pouze tehdy, pokud doalo k poruaení zákona zposobem, který hrub ovlivnil výsledky voleb i volby kandidáta. ást ústavních práv se v rámci volební kampan ocitá bez ochrany. Se znalostí volební judikatury navrhovatelka uvádí, ~e je pYipravena se za ú elem obrany svých práv obrátit na Ústavní soud.<br/>6. V písemném vyjádYení k návrhu Krajský úYad Libereckého kraje zrekapituloval, ~e Volební strana pYedevaím byla pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje v souladu se zákonem zaregistrována a v návaznosti na uskute nné volby byly zjiatny jejich výsledky, o em~ byl poYízen zápis. Volební strana získala ve volbách dva mandáty pYipadající na kandidáty Michala `varce a Pavla `lapáka, náhradníci za Volební stranu jsou rovn~ uvedeni v zápisu o výsledku voleb. Pokud jde o volební kampaH, zákon o volbách do zastupitelstev krajo svYuje krajskému úYadu pouze pravomoc rozhodovat o pYestupcích a správních deliktech spo ívajících v poruaení zákazu zveYejHovat výsledky pYedvolebních a volebních prozkumo. Jiné oprávnní k regulaci volební kampan krajský úYad nemá. Krajský úYad má za to, ~e mu nepYísluaí hodnotit zposob a formu volební kampan jakékoli volební strany. A koli krajský úYad dle § 11 odst. 1 písm. l) zákona o volbách do zastupitelstev krajo Yeaí stí~nosti na organiza n technické zabezpe ení voleb na úrovni obce a msta, ~ádná taková stí~nost podána nebyla, a to ani v souvislosti s volební kampaní.<br/>7. Ú astníci Yízení Michal `varc a Pavel `lapák se k návrhu samostatn nevyjádYili.<br/>8. Jako osobu na Yízení zú astnnou soud pYibral politické hnutí Svoboda a pYímá demokracie (SPD), které je jednou ze slo~ek Volební strany (koalice), za ni~ kandidáti, jejich~ volba byla napadena, získali své mandáty. Osoba zú astnná na Yízení ve svém vyjádYení hájila svou kampaH a uvedla, ~e nejsou splnny podmínky pro zásah volebního soudu. Podmínkami pro vyhovní návrhu je protizákonnost v podob poruaení pravidel volební kampan, existence pYímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a zatemnní volebních výsledko, tedy jejich zásadní zpochybnní. Plakát mu~e s no~em je nutno vnímat jako alegorii, neYeaí rasovou otázku, nýbr~ se vymezuje proti migra ní politice EU. Dalaí vizuály cílí na problematiku vylou ených lokalit s nízkou vzdlaností dtí, ~ertovn se zabývají vedlejaími problémy spojenými s o kováním, dále ochranou a podporou rodiny a kYeseanských hodnot, vymezují se vo i vlád i zdra~ování. Vedení volební kampan je zákonem umo~nno, jejím cílem je vzbudit pozornost voli o.<br/>9. Dle osoby zú astnné cílí kampaH na dosplé osoby (voli e), její slo~ky nemusí být vnímány jako vkusné i nekonfronta ní. Ani dle Nejvyaaího správního soudu není nedostatek etiky v pYedvolební kampani dovodem neplatnosti voleb kandidáto. Navrhovatelka ani dostate n nevysvtluje protizákonnost jednotlivých sou ástí kampan. Soud se nemo~e zabývat dovodností nepodlo~ených domnnek. Návrh postrádá tvrzení i dokazy ohledn souvislosti mezi vedením volební kampan a výsledným slo~ením zastupitelského sboru. Popsaný vjem navrhovatelky by byl spíae argumentem pro odliv hlaso voli o k jiným kandidátom. Osobní vjem navrhovatelky nesvd í o zásadním zpochybnní výsledko kandidáto Volební strany. Navrhovatelkou ~ádané Yeaení by vedlo ke zpochybnní politických práv. Volební soudnictví je zalo~eno na zdr~enlivosti soudo a minimalizaci zásaho. Nemlo by slou~it jako alternativa jiných právních prostYedko ochrany. Osoba zú astnná navrhla, aby soud podaný návrh zamítl.<br/>10. Dne 8. 10. 2024, tedy po uplynutí zákonné lhoty pro podání volebního návrhu, zaslala navrhovatelka soudu doplnní svého návrhu. V nm uvedla, ~e argumentace, jak byl hrub ovlivnn výsledek voleb, je irelevantní. S východiskem, ~e výsledek voleb musí ur ovat voli i, nikoli soudy, nelze souhlasit bezvýhradn. Nesmí dojít k vyprázdnní práva ob ano na soudní volební ochranu, její~ podmínky zákonodárce nesmí stanovit natolik úzce, aby byl soudní pYezkum v podstat vylou en. Volební soud má poslou~it ochran demokratického systému a právního státu Poskytnutí dokazu týkajícího se míry ovlivnní vole voli o je nemo~né. Navrhovatelka odkázala na judikaturu Ústavního soudu, který ve vci voleb v Krupce vyjádYil princip, ~e volby lze zruait, pokud zájem na ochran demokratického právního státu pYeva~uje nad zájmem na minimalizaci zásaho soudu do vole voli o.<br/>11. Podle § 90 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ), se za podmínek stanovených zvláatními zákony mo~e ob an, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdru~ení nezávislých kandidáto a sdru~ení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidáto návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.<br/>12. Podle § 53 zákona . 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajo a o zmn nkterých zákono, se podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta mo~e domáhat ochrany soudu ka~dý ob an zapsaný do seznamu voli o ve volebním okrsku, kde byl len zastupitelstva kraje volen, jako~ i ka~dá politická strana, politické hnutí nebo koalice, její~ kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je tYeba podat nejpozdji do 10 dno po vyhláaení výsledko voleb do zastupitelstev krajo Státní volební komisí. Návrh na neplatnost hlasování mo~e podat navrhovatel, má-li za to, ~e byla poruaena ustanovení tohoto zákona zposobem, který hrub ovlivnil výsledky hlasování. Návrh na neplatnost voleb mo~e podat navrhovatel, má-li za to, ~e byla poruaena ustanovení tohoto zákona zposobem, který hrub ovlivnil výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta mo~e podat navrhovatel, má-li za to, ~e byla poruaena ustanovení tohoto zákona zposobem, který hrub ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.<br/>13. PYed meritorním posouzením podaného návrhu soud ovYil, ~e navrhovatelka je podle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajo ve spojení s § 90 odst. 1 s. Y. s. aktivn legitimována k podání návrhu, neboe jde o ob anku zapsanou do stálého seznamu voli o v obci Velké Hamry, a tedy ve volebním okrsku, kde byli zastupitelé Libereckého kraje voleni. Návrh byl podepsanému vcn a místn pYísluanému soudu doru en dne 27. 9. 2024, tedy pYed uplynutím zákonné desetidenní lhoty pro podání návrhu dle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajo.<br/>14. Podaný návrh je svou povahou ponkud specifický. Navrhovatelka výslovn ~ádá vyslovení neplatnosti volby kandidáto zvolených za konkrétní volební stranu. Jejich mandáty by pak dle pYedstav navrhovatelky nemly pYipadnout ani náhradníkom zvoleným za Volební stranu. Tím by doalo k penalizaci kandidáto Volební strany za to, jakou kampaH Volební strana vedla. Soudu je známo, ~e výhrady smYující vo i volební kampani bývají zpravidla uplatHovány v rámci Yízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, popYípad hlasování. Judikatura správních soudo ve vcech volebních pYitom pYipouatí propustnost mezi jednotlivými subtypy Yízení ve volebním soudnictví (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové  pobo ky v Pardubicích ze dne 20. 11. 2006, sp. zn. 52 Ca 71/2006, publ. ve Sb. NSS 1055/2007). V daném pYípad vaak návrh v jeho podstat není vystavn tak, ~e by Volební strana ze své volební kampan vyt~ila neoprávnnou výhodu v podob lepaího volebního výsledku, který by nenastal, pokud by kampaH nebyla vedena popsaným zposobem. T~iat návrhu nele~í ve zpochybnní výsledku voleb, resp. ovlivnní hlasování, nýbr~ v kritice vlastního obsahu volební kampan bez ohledu na výsledek voleb. Obsah kampan se dle navrhovatelky negativn neprojevil ani tak ve výsledku tchto voleb, resp. hlasování, jako spíae v celospole enské atmosféYe a obavách o budoucí vývoj spole nosti a státu.<br/>15. Vzhledem k uvedenému soud nepYistoupil k  pYekvalifikování návrhu na jiný subtyp volebního návrhu, ne~ jaký zYeteln zvolila navrhovatelka. Jestli~e návrh dostate n neakcentuje ovlivnní hlasování i výsledku voleb, pak není cestou nápravy opakování hlasování i celých voleb. Práv proto jej navrhovatelka pojala zvoleným zposobem, kdy brojí výhradn proti volb kandidáto Volební strany. Soud tento zámr navrhovatelky respektuje, proto mj. v souladu s § 90 odst. 2 vta poslední s. Y. s. vzal za ú astníky Yízení zvolené kandidáty Volební strany, jejich~ volba byla napadena. Skute nost, ~e na Volební stranu pYipadají pYi zisku celkem 5 875 platných hlaso dva mandáty, resp. ~e tyto mandáty získali ú astníci Michal `varc a Pavel `lapák, soud ovYil v zápisu o výsledku voleb, který je sou ástí Krajským úYadem Libereckého kraje pYedlo~ené volební dokumentace.<br/>16. Popsaný postoj plynoucí z návrhu navrhovatelka znovu akcentovala v pozdji podaném doplnní návrhu. Obecn platí, ~e návrh ve volební vci nelze po uplynutí lhoty k jeho podání rozaiYovat, neboe by se fakticky jednalo o obcházení ustanovení o lhot k jeho podání, její~ zmeakání pYitom dle § 93 odst. 3 s. Y. s. nelze prominout. V maximáln dvacetidenním soudním Yízení není pro takový postup prostor ji~ pro zjevný nedostatek asu k reakci na pozdjaí podání ze strany ú astníko Yízení i soudu. Na druhé stran soud konstatuje, ~e t~iat podaného doplnní, které soud pro jeho pozdní podání ji~ ostatním ú astníkom Yízení ani nezasílal, se neodchyluje od podstaty povodního návrhu.<br/>17. S pYihlédnutím k obsahu návrhu pova~uje soud za potYebné pYipomenout, ~e dle platné a ú inné právní úpravy není úkolem volebního soudu za~ehnat jakékoli nedostatky týkající se voleb, jejich probhu a výsledku, nýbr~ v kontextu návrhu soustYedit svou pozornost pYedevaím k tomu, zda se volební výsledek citeln neodchyluje od skute né vole voli o. Jak uvedl Nejvyaaí správní soud v usnesení ze dne 15. 2. 2018, . j. Vol 16/2018-33:  Zákon . 322/2016 Sb., kterým se mní volební zákony a dalaí související zákony, zpYísnil podmínky pro vyhovní volební stí~nosti. Zásah volebního soudu ji~ není podmínn pouhou potencialitou vlivu zjiatné protizákonnosti na výsledek volby, nýbr~ je nutné, aby poruaení zákona výsledek volby skute n ovlivnilo, a to hrubým zposobem. Tento závr se v pYípad voleb do zastupitelstva kraje opírá pYedevaím o text ustanovení § 53 zákona o volbách do zastupitelstev krajo, které výslovn hovoYí o hrubém ovlivnní výsledko hlasování, voleb i volby kandidáta.<br/>18. Z návrhu je patrno, ~e sama navrhovatelka není pYesvd ena o tom, ~e by v pYípad aktuálních krajských voleb k takovému hrubému ovlivnní výsledko doalo. Navrhovatelka si je vdoma relevantní právní úpravy, jako~ i dosavadní judikatury volebních soudo. V návaznosti na to tedy v návrhu zmiHuje, ~e popsaným jednáním Volební strany doalo k hrubému ovlivnní výsledko kandidáto kandidujících za Volební stranu. Tato vta je vaak uvedena spíae formáln, neboe ji navrhovatelka v dalaím textu návrhu nenaplnila obsahem. Z návrhu neplynou úvahy, pro  a jak si mli kandidáti Volební strany pochybnou kampaní pomoci k lepaím volebním výsledkom. Návrh toti~ smYuje jiným smrem.<br/>19. Soud nezpochybHuje, ~e kampaH Volební strany byla vedena tak, jak ji navrhovatelka v návrhu ozna ila s vyu~itím konkrétních obrazových materiálo. Je airoce známo, ~e kampaH byla vedena v celostátním rozsahu, nepochybn ji tedy mohli zaznamenat také voli i ve volbách do Zastupitelstva Libereckého kraje. Soud ji~ vysvtlil, ~e stYedobodem pozornosti volebního soudu je s ohledem na obsah podaného návrhu eventuální hrubé ovlivnní volebních výsledko kandidáto Volební strany. Je proto namíst zamYit svou pozornost na volební výsledky a jejich zasazení do airaího kontextu. Kandidáti, jejich~ volba je napadena, kandidovali ze volební koalici politického hnutí Svoboda a pYímá demokracie (SPD) a politické strany Trikolora. Na kandidáty této koalice pYipadly v letoaních krajských volbách dva mandáty pYi zisku 5 875 platných hlaso.<br/>20. Ze sdlení Státní volební komise . 395/2020 Sb., o vyhláaení a uveYejnní celkových výsledko voleb do zastupitelstev krajo konaných ve dnech 2. a 3. Yíjna 2020, plyne, ~e v pYedchozích krajských volbách v Libereckém kraji konaných v roce 2020 kandidovaly subjekty, je~ nyní v koalici tvoYí Volební stranu, samostatn. Politické hnutí Svoboda a pYímá demokracie (SPD) tehdy získalo 8 466 platných hlaso a 3 mandáty v krajském zastupitelstvu, politická strana Trikolora (tehdy jeat pod názvem Trikolóra hnutí ob ano) získalo 3 362 platných hlaso, co~ nesta ilo na zisk ~ádného mandátu. I pYi zohlednní mírn ni~aí volební ú asti v letoaních krajských volbách, která má dopad na absolutní ísla platných hlaso, je zYejmé, ~e Volební strana, resp. subjekty, které ji tvoYí, si oproti posledním volbám do Zastupitelstva Libereckého kraje znateln pohoraily. Ztrátou jednoho mandátu získaly o tYetinu mén mandáto, ne~ kolik jim v sou tu pYipadlo po volbách v roce 2020. K tomu je tYeba pYipomenout, ~e jist nejde o voli om neznámé subjekty. Jsou naopak etablovány i na celostátní politické úrovni, co~ výraznji platí pro hnutí Svoboda a pYímá demokracie (SPD), které je na základ výsledko posledních voleb do Poslanecké snmovny z roku 2021 reprezentováno dvaceti poslanci v Poslanecké snmovn, a jde tedy o výrazného hrá e na aktuální politické map R.<br/>21. Pokud mly subjekty, které tvoYí Volební stranu, v posledních krajských i snmovních volbách takovéto výsledky, musí soud konstatovat, ~e zisk mandáto v Zastupitelstvu Libereckého kraje pro kandidáty Volební strany není pYekvapivý. Byl naopak ji~ pYed volbami o ekávatelný, neboe Volební strana (subjekty ji tvoYící) se evidentn, dle historických volebních výsledko, i na delaím asovém horizontu a v rámci celé R taí pYízni nikoli zanedbatelné skupiny voli o. Naopak lze pozorovat, ~e zejména v kontextu výsledko krajských voleb v Libereckém kraji z roku 2020 není zisk mandáto pro pouze dva kandidáty této koalice pYílianým úspchem. Subjekty, které se spojily do koalice, a vytvoYily tak Volební stranu, rozhodn neobhájily svoj volební výsledek z pYedchozích krajských voleb konaných v Libereckém kraji v roce 2020, v nich~ pYitom navrhovatelkou popsanou aktuální kampaH vobec nepou~ily.<br/>22. Z uvedeného neplynou poznatky o hrubém ovlivnní výsledku kandidáto Volební strany, je~ by bylo zapYí inno volební kampaní. Spíae slabaí výsledek Volební strany svd í o tom, ~e kampaH jejím kandidátom nové voli e nepYinesla, naopak ást dYívjaích voli o se od Volební strany odklonila. Lze tedy dovodn pochybovat o tom, zda mla kampaH vobec jakýkoli pozitivní dopad na výsledek kandidáto Volební strany. Tím mén lze hovoYit o hrubém ovlivnní jejich volebních výsledko, které by vy~adovalo zásah volebního soudu. Soud nemá za to, ~e by volební výsledek kandidáto Volební strany hrub neodpovídal skute né voli voli o, a není povolán k tomu, aby skute nou voli voli o deformoval.<br/>23. Uvedené skute nosti jsou pro soud a jeho rozhodnutí o podaném návrhu st~ejní. Podstata navrhovatel iných výhrad se vaak s nimi míjí, neboe navrhovatelce ve skute nosti nejde o to, ~e by výsledky voleb kandidáto Volební strany i kohokoli jiného mly být hrub ovlivnny. Navrhovatelka je dot ena zposobem kampan Volební strany, a to ve skute nosti bez ohledu na dosa~ený výsledek kandidáto Volební strany. V tom spo ívá pravá podstata návrhu. Soud nicmén vysvtlil, ~e je zákonem povolán zakro it práv a pouze v pYípadech hrubého ovlivnní volebních výsledko. Navrhovatelka sama citovala úryvky z volební judikatury týkající se obsahu volební kampan, jen~ mo~e být ostrý, negativní i kontroverzní. PYíhodná je pasá~ usnesení ze dne 26. 6. 2006, . j. Vol 5/2006-46, kde Nejvyaaí správní soud uvedl:  Úkolem volebního soudnictví pak není vytváYet alternativu vo i jiným prostYedkom právní ochrany, kterými mohou být v konkrétních pYípadech napY. ~aloby na ochranu osobnosti, pYestupkové Yízení a~ trestní stíhání, nýbr~ vyhodnotit, zda objektivn seznatelnou protizákonností nedoalo k tak intenzivnímu zásahu do volební sout~e, ~e to mohlo dovodn vést ke zpochybnní jejích výsledko. <br/>24. V daném pYípad dospl soud k závru, ~e k takovému zásahu nedoalo. Z výae prezentovaných závro týkajících se volebních výsledko je patrno, ~e voli i se popsanou kampaní nenechali výrazn ovlivnit, resp. ~e kampaH s nimi nerezonovala, a kandidátom Volební strany tak své hlasy vtainov neodevzdali. Navrhovatelka hodlá u volebního soudu bránit demokratické základy R. Soud konstatuje, ~e je projevem demokracie, pokud voli i mj. na pYedmtnou kampaH reagovali pYi volbách, a to neodevzdáním velkého mno~ství hlaso pro Volební stranu. Je projevem demokratického právního státu, pokud následn volební soud respektuje voli voli o, jestli~e sezná, ~e ta nebyla nepYípustn potla ena i zdeformována protizákonnou inností. Tak je tomu v tomto pYípad. Navrhovatelka sama uvedla, ~e kampaH Volební strany byla pYedmtem airoké veYejné diskuse a kritiky. Tuto skute nost soud pova~uje za ~ádoucí a zdravý projev demokratické spole nosti, který v daném pYípad není namíst doplHovat intervencí volebního soudu.<br/>25. KampaH Volební strany lze jist ozna it pYinejmenaím za agresivní, mnohý voli  ji mo~e pova~ovat za a~ ostudnou i urá~livou. Ani soud ji nemíní jakkoli hájit i chválit. Na rozdíl od navrhovatelky by ji pYece jen neozna il pYímo za kampaH propagující násilí jako Yeaení problémo, jeliko~ nelze odhlédnout od ur ité metafori nosti nkterých zobrazení, kdy se napY. na pexesu hrdina v trikotu s nápisem SPD fyzicky vypoYádává s premiérem DRAHOTOU. Její zacílení napY. proti migrantom i nepYizposobivým je zYetelné, lze je vnímat jako kontroverzní, nicmén takový je program Volební strany. V R jsou k dispozici právní prostYedky obrany proti urá~kám, rasismu, nacismu apod. Ani politickým stranám i hnutím a jejich koalicím není dovoleno napY. páchání pYestupkové i trestné innosti, v krajním pYípad upraveném zákonem lze politické strany i hnutí i proti jejich voli rozpustit. Posouzení naplnní podmínek pro nále~itý zákrok v uvedeném smyslu vaak není úkolem volebního soudu, jeho~ ú el je jiný. I kdyby soud ozna il kampaH za ne estnou a nepoctivou, kandidáti volební strany nevyt~ili z volební kampan výsledek, jen~ by hrub neodpovídal volebnímu výsledku, který by mohli o ekávat, pokud by této kampan nebylo. Proto není dovod k zásahu volebního soudu.<br/>26. Soud se nedomnívá, ~e by navrhovatelce byla upYena její ústavním poYádkem zaru ená práva, která zmiHuje. V Libereckém kraji probhly svobodné demokratické volby, a je to naopak zásah do jejich výsledku, k nmu~ je tYeba pYistupovat s rozvahou, zdr~enliv a výhradn v mezích zákona, aby nedoalo k popYení principo demokratického právního státu. Volební strany dostaly prostor pYedstavit voli om svoj program, sout~ily v rovném postavení a voli i jim odevzdaly své hlasy. <br/>Byla- i pro navrhovatelku kampaH Volební strany urá~livá, patrn tuto stranu nevolila tak, jak to u inila naprostá vtaina zú astnných voli o. Relevantním prostYedkem ochrany dostojnosti a rovnosti vaech potom není návrh k volebnímu soudu, neboe bylo vysvtleno, ~e pYes kontroverzi kampan soud nemá pochybnosti o tom, ~e by výsledky kandidáto volební strany neodpovídaly skute né a nepokYivené voli voli o.<br/>27. Pokud navrhovatelka volí prostYedek ochrany svých práv, jeho~ ú el je ponkud jiný, ne~ navrhovatelka chce, nejde o neústavnost právní úpravy tohoto prostYedku. Volební soud není ani orgánem inným v trestním Yízení, ani orgánem povolaným k ochran atmosféry ve spole nosti, bye v této druhé oblasti snad nkdy svým rozhodnutím, ovaem v mezích zákonných kritérií, mo~e pYispt. Zmínka o tom, co by se dlo, kdyby s podobnou kampaní pYiala nkterá z vtaích parlamentních stran, je spekulativní úvahou irelevantní pro rozhodnutí volebního soudu, stejn jako situace na Slovensku. KampaH pYed krajskými volbami v Libereckém kraji ostatn dle volebních výsledko neukázala potenciál oslovit zde vtainového voli e.<br/>28. Lze tak uzavYít, ~e krajský soud v uplatnných námitkách neshledává protizákonnost, která by hrub ovlivnila výsledek voleb v etn výsledku zvolených kandidáto Michala `varce a Pavla `lapáka, jako~ i jejich náhradníko, kteYí za Volební stranu mandát nezískali. Z tchto dovodo soud dospl k závru, ~e podaný návrh není dovodný, proto jej zamítl.<br/>29. V souladu s § 90 odst. 3 s. Y. s. bylo o návrhu rozhodnuto usnesením v zákonné dvacetidenní lhot od jeho doru ení, a to bez naYízení jednání, neboe soud mohl o návrhu rozhodnout na základ tvrzení ú astníko a pYedlo~ené volební dokumentace.<br/>30. Výrok o náhrad náklado Yízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. Y. s., podle nho~ na náhradu náklado Yízení ve vcech volebních nemá právo ~ádný z ú astníko Yízení. S ohledem na uvedené ustanovení nemá na náhradu náklado Yízení právo ani osoba zú astnná na Yízení (srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 11. 2018, . j. Vol 76/2018-105).<br/>31. Usnesení bude doru eno ú astníkom Yízení a zú astnné osob a sou asn bude vyvaeno na úYední desce soudu, právní moci nabývá dnem vyvaení dle § 93 odst. 5 s. Y. s.<br/><br/>Pou ení:<br/><br/>Proti tomuto rozhodnutí nejsou podle § 104 odst. 1 s. Y. s. opravné prostYedky pYípustné<br/><br/>Liberec 15. Yíjna 2024 <br/><br/><br/>Mgr. Lucie Trejbalová v. r.<br/>pYedsedkyn senátu<br/>Shodu s prvopisem potvrzuje Z. F.<br/><br/></body> </html>