<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 95/2024- 39 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 As 95/2024 - 43<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Viktora Ku ery a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vci ~alobkyn: R. B., zastoupena Mgr. JiYím Tomolou, advokátem se sídlem V celnici 1034/6, Praha, proti ~alovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého námstí 375/4, Praha, o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2024, . j. 11 Ad 2/202359,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni na náhrad náklado Yízení ástku 4 114 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce ~alobkyn Mgr. JiYího Tomoly, advokáta se sídlem V celnici 1034/6, Praha. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/>1. Vymezení vci<br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alovaný (dále jen  st~ovatel ) domáhá zruaení v záhlaví uvedeného rozsudku Mstského soudu v Praze (dále jen  mstský soud ), kterým mstský soud zruail rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 6. 12. 2022, . j. MZDR 31457/20223/PRO, a rozhodnutí st~ovatele ze dne 19. 9. 2022, . j. MZDR 18896/20227/PRO, a vc vrátil st~ovateli k dalaímu Yízení. <br/>[2] Ministr zdravotnictví ~alobou napadeným rozhodnutím zamítl rozklad ~alobkyn a potvrdil rozhodnutí st~ovatele, kterým byla zamítnuta ~ádost ~alobkyn o poskytnutí jednorázové pen~ní ástky za protiprávní sterilizaci (dále jen  ~ádost o odakodnní ) podle zákona . 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové pen~ní ástky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o zmn nkterých souvisejících zákono (dále jen  zákon o odakodnní protiprávních sterilizací ).<br/>[3] }alobkyn podala dne 20. 6. 2022 ~ádost o odakodnní podle § 6 zákona o odakodnní protiprávních sterilizací. Ze zdravotnické dokumentace tvoYící pYílohu této ~ádosti vyplývá, ~e jí byla provedena sterilizace dne 23. 11. 1982 v nemocnice Ostrava  ZábYeh, dnes Fakultní nemocnice Ostrava, se sídlem 17. listopadu 1790/5, OstravaPoruba (dále jen  poskytovatel zdravotních slu~eb ). V ~ádosti uvedla, ~e po jejím posledním porodu, který probhl dne 27. 7. 1982, byla uvedena v omyl, ~e má na vaje nících nález, který by bez lé by mohl vést k silné otrav. Z toho dovodu souhlasila se zákrokem, ale neznala jeho konkrétní následky.<br/>[4] Z kopie zdravotnické dokumentace, kterou si st~ovatel vy~ádal od poskytovatele zdravotních slu~eb, vyplývá, ~e ~alobkyn dne 22. 10. 1982 podala ~ádost o provedení sterilizace s tím, ~e má ji~ pt dtí a dalaí si s man~elem nepYejí. }ádost ~alobkyn byla schválena steriliza ní komisí dne 9. 11. 1982, jeliko~ ~alobkyn splHovala indikaci k provedení sterilizace ve smyslu bodu XIV. odst. 3 pYílohy smrnice ministerstva zdravotnictví SR ze dne 17. prosince 1971 o provádní sterilizace, . LP252.319. 11. 71. (dále jen  steriliza ní smrnice ), tj. ji~ mla alespoH tyYi dti (v dob provedení sterilizace mla dtí celkem pt ve vku od 3 msíco do 12 let). Sou ástí rozhodnutí steriliza ní komise byla i povinnost ulo~ená primáYi ~enského oddlení poskytovatele zdravotních slu~eb, aby ~alobkyni pYedlo~il k podpisu písemné pou ení o tom, do jaké míry je zákrok reparabilní. <br/>[5] St~ovatel pYi svém rozhodování vyael z toho, ~e v dob sterilizace ~alobkyn byly splnny zákonné podmínky k jejímu provedení. Dovozuje tak zejména z její vlastní ~ádosti o provedení sterilizace, ze které vyplývá, ~e si ~alobkyn byla vdoma ú elu operace i jejích následko; nebylo tudí~ nutné ji o tchto skute nostech znovu formáln pou ovat. ZároveH byla její sterilizace schválena steriliza ní komisí. S tmito dovody se ztoto~nil i ministr zdravotnictví, který na jejich základ zamítl rozklad ~alobkyn.<br/>2. Rozhodnutí mstského soudu<br/>[6] Proti rozhodnutí ministra zdravotnictví podala ~alobkyn ~alobu, kterou mstský soud shledal dovodnou a podle § 78 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), jej zruail pro nezákonnost. Sou asn s tím podle § 78 odst. 3 s. Y. s. zruail i prvostupHové rozhodnutí st~ovatele.<br/>[7] Mstský soud shrnul, ~e podle právní úpravy platné v dob sterilizace ~alobkyn bylo k jejímu zákonnému provedení tYeba splnní tYí podmínek. Jednalo se o a) souhlas nebo podání ~ádosti o sterilizaci, b) schválení ~ádosti steriliza ní komisí na základ indikací dle steriliza ní smrnice a c) pacientkou podepsané prohláaení, ~e s provedením sterilizace souhlasí a ~e bere na vdomí písemné pou ení o tom, do jaké míry je steriliza ní zákrok reparabilní. Sou asn podle § 23 zákona . 20/1966 Sb., o pé i o zdraví lidu, ve znní ú inném do 31. 12. 1991 (dále jen  zákon o pé i o zdraví lidu ), mla být ~alobkyn pou ena o  ú elu a povaze poskytované zdravotní pé e a ka~dého vyaetYovacího nebo lé ebného výkonu, jako~ i o jeho dosledcích, alternativách a rizicích . Podle mstského soudu tak neobstojí závr st~ovatele, ~e dle právní úpravy ú inné v dob sterilizace ~alobkyn posta ovalo ústní pou ení. Ze zdravotní dokumentace ~alobkyn pYitom nevyplývá, ~e by byla o povaze, ú elu i následcích sterilizace pou ena jakkoliv (bye ústn). Stejn tak je nesprávný závr st~ovatele, ~e pokud ~alobkyn dosledkom sterilizace (v etn její ireparability) nerozumla, mla dostatek asu obrátit se na lékaYský personál. Pou ovací povinnost nále~ela poskytovateli zdravotních slu~eb a není mo~né ji pYenáaet na ~alobkyni jako pacientku. Mstský soud proto uzavYel, ~e jeliko~ chyblo písemné pou ení o reparabilit sterilizace a podepsaný souhlas ~alobkyn s operací, nebyly pYi provedení sterilizace ~alobkyn splnny tehdy vy~adované zákonné podmínky, a proto se jednalo o sterilizaci protiprávní ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o odakodnní protiprávních sterilizací. St~ovatel tak ~alobkyni jednorázovou pen~ní ástku 300 000 K  podle § 4 odst. 1 zákona o odakodnní protiprávních sterilizací vyplatit ml. <br/>[8] Závrem se mstský soud zabýval otázkou ú elu zákona o odakodnní protiprávních sterilizací. Zdoraznil, ~e protiprávní sterilizace pYedstavují záva~ný zásah do základních lidských práv, jako je právo na ochranu ~ivota a zdraví, právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí i právo na rodinný ~ivot. eská republika pYijetím zákona o odakodnní protiprávních sterilizací pYiznala své minulé selhání a vyjádYila závazek k odakodnní osob, které tato praxe protiprávn postihla. PYi interpretaci a aplikaci zmiHovaného zákona je proto nutno k tmto okolnostem pYihlédnout a nespokojit se s pouhým formálním posouzením jeho po~adavko, ale jednat tak, aby se z nj stal efektivní prostYedek alespoH áste né nápravy vzniklé kYivdy. To se podle mstského soudu v projednávané vci nestalo.<br/>3. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alobkyn<br/>[9] St~ovatel proti rozsudku mstského soudu podal kasa ní stí~nost, v ní~ navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení z dovodu nezákonnosti spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem a jeho nepYezkoumatelnosti [§ 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.].<br/>[10] NepYezkoumatelnost rozsudku mstského soudu spatYuje st~ovatel v tom, ~e podle nj není jasné, z jaké právní normy vyplývalo, ~e by airoké pou ení vy~adované mstským soudem mlo být provedeno v písemné form a zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci.<br/>[11] Co se týká nezákonnosti rozsudku mstského soudu, uvádí st~ovatel, ~e z ~ádosti ~alobkyn o provedení sterilizace pYímo vyplývá, ~e bylo jejím vdomým rozhodnutím podstoupit sterilizaci proto, aby ji~ nemla dalaí dti. Po schválení této ~ádosti steriliza ní komisí se pak dobrovoln dostavila na zákrok samotný. Z toho st~ovatel dovozuje, ~e ~alobkyn byla obeznámena s podstatou zákroku i jeho následky. ZároveH vzhledem k tomu, ~e ji~ byla vícenásobná rodi ka a absolvovala i jedno umlé pYeruaení thotenství, musela být obeznámena i s metodami antikoncepce, v etn antikoncepce trvalé, za kterou sterilizaci lze pova~ovat.<br/>[12] Podle st~ovatele mstský soud pochybil i v tom, ~e ml za to, ~e v dob sterilizace ~alobkyn existovala povinnost pou ení o jejím konkrétním technickém provedení. Na zposob souhlasu s provedením ur itého zdravotnického výkonu nelze nahlí~et sou asnou optikou informovaných souhlaso. I v dneaní dob je ostatn mimo písemný informovaný souhlas vy~adován i ústní pohovor s pacientem, kterým mu jsou srozumitelným zposobem pYedány informace o vaem, co se zákrokem souvisí. V dob sterilizace ~alobkyn pak bylo ústní pou ení zcela dominantní formou, pokud zákon o pé i o zdraví lidu (respektive steriliza ní smrnice, jako lex specialis v tomto pYípad) nestanovil povinnost písemného pou ení. To vaak v pYípad sterilizace nenastalo. Ze znní ~ádosti o sterilizaci jednozna n vyplývá, ~e si ~alobkyn byla vdoma toho, ~e se jedná o zákrok ireparabilní, a proto nelze shledat absenci pou ení o jeho reparabilit ve smyslu § 11 steriliza ní smrnice. Souhlas ~adatelky se sterilizaci, její odovodnní a vdomost o její ireparabilit v souhrnu s vyaetYením ~alobkyn a jejím nastoupením k zákroku tak dohromady naplHují tehdejaí zákonné po~adavky a její sterilizaci proto nelze pova~ovat za protiprávní ve smyslu § 3 zákona o odakodnní protiprávních sterilizací. <br/>[13] }alobkyn ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti poukázala pYedevaím na § 11 steriliza ní smrnice, který zcela jednozna n stanovil povinnost písemného pou ení o reparabilit zákroku. ZároveH uvedla, ~e st~ovatel nijak nedokládá ani provedení tvrzeného ústního pou ení ~alobkyn o povaze steriliza ního zákroku. <br/>4. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[14] Nejvyaaí správní soud (NSS) nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, smYuje proti rozhodnutí, proti nmu~ je podání kasa ní stí~nosti pYípustné, a za st~ovatele jedná jeho povYený zamstnanec s vysokoakolským právnickým vzdláním, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie. Poté pYezkoumal napadený rozsudek mstského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti, a dospl k následujícímu závru.<br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[16] Nejvyaaí správní soud namítanou nepYezkoumatelnost rozsudku mstského soudu neshledal. Podle st~ovatele je rozsudek nepYezkoumatelný pouze proto, ~e nevylo~il, z jaké normy vyplývá, ~e jím tvrzené podrobné a airoké pou ení má být ve zdravotnické dokumentaci obsa~eno v písemné podob. Argumentace st~ovatele se vaak míjí s nosnými dovody rozsudku mstského soudu. PYesto~e mstský soud zároveH shledal absenci dokladu o jakémkoliv (tedy i ústním) pou ení ~alobkyn ve zdravotnické dokumentaci (a správním spise jako takovém), dovodem konstatování nezákonnosti bylo chybjící písemné pou ení o reparabilit zákroku, které vyplývá z § 11 steriliza ní smrnice, která je praktickou aplikací § 27 zákona o pé i o zdraví lidu. Tato ustanovení pYitom mstský soud pYímo citoval v odovodnní rozsudku (body 39. a 44.) a zároveH aplikoval na projednávanou vc (body 59. a 60.). Je proto zcela jednozna né, na em mstský soud svoj právní názor zalo~il, jaký skutkový stav vzal za rozhodný a jaké dovody jej vedly k dosa~enému závru. Subjektivní nesouhlas st~ovatele s odovodnnými závry mstského soudu nezposobuje nepYezkoumatelnost rozsudku (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 11. 2013, . j. 2 As 47/201330, ze dne 29. 4. 2010, . j. 8 As 11/2010163). Rovn~ tak lze poukázat na to, ~e st~ovatel s nosnými dovody rozsudku mstského soudu pYímo polemizuje, co~ by pYi jeho nepYezkoumatelnosti nebylo mo~né.<br/>[17] Pro pYiznání jednorázové pen~ní ástky ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o odakodnní protiprávních sterilizací je nutné kumulativní splnní tyY podmínek:<br/>1. podání ~ádosti do 3 let od ú innosti zákona o odakodnní protiprávních sterilizací (tj. do 31. 12. 2024);<br/>2. ~adatelka (~alobkyn) byla podrobena sterilizaci;<br/>3. k této sterilizaci doalo v rozhodném období (od 1. 7. 1966 do 31. 3. 2012); a<br/>4. tato sterilizace byla provedena v rozporu s právem.<br/>[18] V projednávané vci je naplnní prvních tYí uvedených podmínek zcela nesporné. }alobkyn podala ~ádost o odakodnní dne 20. 6. 2022. Z její zdravotní dokumentace pYitom vyplývá, ~e byla sterilizována dne 23. 11. 1982. Ji~ ve správním Yízení (a v navazujícím Yízení soudním) proto byla Yeaena pouze podmínka poslední  a sice, zda byla sterilizace provedena v souladu s tehdy platnými a ú innými právními pYedpisy.<br/>[19] Podle § 23 odst. 1 zákona o pé i o zdraví lidu je lékaY  povinen pou it vhodným zposobem nemocného, popYípad leny jeho rodiny o povaze onemocnní a o potYebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky pYi poskytování lé ebn preventivní pé e. <br/>[20] Podle § 27 zákona o pé i o zdraví lidu se sterilizace  smí provést jen se souhlasem nebo na vlastní ~ádost osoby, u ní~ má být sterilizace provedena, a to za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví (tj. st~ovatel) stanovilo zmínné podmínky prostYednictvím steriliza ní smrnice. <br/>[21] Podle § 5 odst. 1 písm. b) steriliza ní smrnice o indikaci sterilizace rozhoduje  v pYípadech podle § 2 písm. b) a~ g) lékaYská komise k tomu ú elu ustavená (steriliza ní komise). <br/>[22] ZároveH steriliza ní smrnice v § 11 stanovila:  Jeli o ~ádosti rozhodnuto kladn, poale pYedseda ~adatelku (~adatele) s doporu ením na ~enské (urologické nebo chirurgické) oddlení, jeho~ vedoucí je lenem komise. ZároveH tam zaale opis protokolu, který se stane sou ástí chorobopisu. PYed zákonem (zákrokem, pozn. NSS) podepíae osoba, u ní~ má být sterilizace provedena, popYípad její zákonný zástupce (opatrovník), prohláaení, ~e s provedením sterilizace souhlasí a ~e bere na vdomí písemné pou ení o tom, do jaké míry je steriliza ní zákrok reparabilní. <br/>[23] Lze tak shrnout, ~e pro provedení sterilizace podle tehdy platné legislativy bylo zapotYebí kumulativní naplnní tYí podmínek: a) souhlas nebo podání ~ádosti o sterilizaci, b) schválení ~ádosti steriliza ní komisí na základ indikací dle steriliza ní smrnice a c) pacientkou podepsané prohláaení, ~e s provedením sterilizace souhlasí a ~e bere na vdomí písemné pou ení o tom, do jaké míry je steriliza ní zákrok reparabilní.<br/>[24] Podstatou vci je otázka naplnní podmínky c), tedy písemného pou ení ~alobkyn o (ne)reparabilit zákroku. Nejvyaaí správní soud se ztoto~Huje se soudem mstským, ~e ~alobkyn nebyla pou ena zposobem pYedpokládaným tehdejaí právní úpravou. Se st~ovatelem lze áste n souhlasit v tom, ~e právní úprava souhlasu se zdravotnickým výkonem, i konkrétn se sterilizací samotnou, nebyla v rozhodném období pYília podrobná a nelze na ni nahlí~et optikou pozdjaího písemného souhlasu podle § 27c zákona o pé i o zdraví lidu (pYidán novelizací s ú inností 1. 1. 1992), resp. informovaného souhlasu ve smyslu § 28 zákona . 372/2011 Sb., o zdravotních slu~bách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních slu~bách). K ni emu takovému vaak mstský soud st~ovatele nezavázal.<br/>[25] I pYes relativní stru nost tehdejaí právní úpravy je nepochybné, ~e povinnost pacientku (~alobkyni) pYed zákrokem pou it o jeho povaze a potYebných výkonech existovala jak v obecné rovin (§ 23 odst. 1 zákona o pé i o zdraví lidu), tak práv i v pYípad sterilizace (§ 11 steriliza ní smrnice, která je pYímou aplikací § 27 zákona o pé i o zdraví lidu). Práv v konkrétní úprav pou ení o sterilizaci ve smyslu steriliza ní smrnice je pYitom nutné hledat Yeaení projednávané vci. Samotný § 11 steriliza ní smrnice toti~ pYedpokládá, ~e k pou ení pacientky ohledn reparability sterilizace dojde práv a~ po schválení její ~ádostí steriliza ní komisí (tedy po kumulativním splnní podmínek . 1 a 2), a to v písemné podob pYed provedením steriliza ního zákroku. Právní pYedpisy tak zcela jednozna n stanovily písemnou formu tohoto pou ení. <br/>[26] Dole~itost pou ení (pota~mo jeho výae zmínných pozdjaích pYísnjaích forem) je pYitom nutno spatYovat zejména v právu na kvalifikované rozhodování o vlastní tlesné integrit. S ohledem na slo~itost medicínského oboru ( i ji~ jen samotné lékaYské terminologii) je na pacienty a~ na výjimky tYeba nahlí~et jako na laiky a jejich obecné pYedstavy o fungování lidského tla (nebo dosledko lékaYského zákroku), aby byli schopni u init kvalifikované rozhodnutí, je nutno pYed tímto rozhodnutím vhodným zposobem korigovat. S tím ostatn po ítal i ji~ výae zmínný § 23 odst. 1 zákona o pé i o zdraví lidu. I v obecné rovin byl tudí~ lékaY v dob provedení sterilizace ~alobkyn povinen pacienty pou it do té míry, do jaké byli schopni toto pou ení pochopit a pYi lékaYském výkonu aktivn spolupracovat. ZároveH vaak i v rozhodném období byla otázka reparability steriliza ního zákroku pova~ována za natolik citlivou, ~e ji zákonodárce zakomponoval do právních pYedpiso. <br/>[27] Nelze proto souhlasit se st~ovatelem, ~e si ~alobkyn byla pln vdoma vaech dosledko spojených se sterilizací kvoli kombinaci textu ~ádosti o sterilizaci a jejího následného schválení steriliza ní komisí. Z textu ~ádosti nelze dovodit, ~e by si ~alobkyn byla vdoma toho, ~e se jedná o nevratný zákrok. Pouhá zmínka o tom, ~e si s man~elem dalaí dti nepYejí, sama o sob nevyjadYuje srozumní s tím, ~e pokud by v budoucnu zmnila názor, z lékaYského hlediska to ji~ nebude mo~né. Z uvedených dovodo je tYeba striktn trvat na tom, ~e písemné pou ení v rozhodném období bylo nutnou podmínkou k provedení sterilizace v souladu se zákonem.<br/>[28] V projednávané vci se pYitom ani ve zdravotnické dokumentaci, ani ve správním spise nejen~e takové písemné pou ení nenachází, ale ani z ní nelze vy íst skute nost, ~e by ~alobkyn o reparabilit sterilizace byla pou ena alespoH ústn (i kdy~ v kontextu výae uvedeného po~adavku na písemnou formu pou ení by ani ústní pou ení nebylo zposobilé k naplnní tYetí podmínky pro zákonnost sterilizace). Nelze proto pYisvd it st~ovateli ohledn toho, ~e ji~ samotnou ~ádostí o sterilizaci v kombinaci s jejím schválení steriliza ní komisí a nástupem k zákroku samotnému ~alobkyn dala najevo, ~e je s ireparabilitou sterilizace obeznámena a srozumna. }ádost o sterilizaci i její schválení jsou pouze dv ze tYí podmínek, které bylo v dob zákroku nutné kumulativn splnit, tzn., ~e pYi absenci i jen jedné z nich nedostál poskytovatel zdravotních slu~eb (lato sensu tedy stát) zákonným po~adavkom.<br/>[29] Dlu~no dodat, ~e i samotné rozhodnutí steriliza ní komise ulo~ilo poskytovateli zdravotních slu~eb povinnost pYedlo~it ~alobkyni pYed zákrokem k podpisu prohláaení, ~e se sterilizací souhlasí a ~e bere na vdomí písemné pou ení o tom, do jaké míry je zákrok reparabilní. Je tedy zjevné, ~e poskytovatel zdravotních slu~eb si byl (respektive ml být) vdom toho, ~e písemné pou ení je obligatorní ástí procesu pYedcházejícího sterilizaci. Tuto svou povinnost vaak nesplnil.<br/>[30] Z uvedených dovodo tak sterilizaci ~alobkyn nelze pova~ovat za provedenou po právu. Nic na tom nemní ani umlé pYeruaení thotenství, na které v kasa ní stí~nosti poukázal st~ovatele a které ~alobkyn v minulosti (v roce 1973) rovn~ podstoupila. Jak bylo dovozeno výae, písemné pou ení o reparabilit sterilizace muselo pYímo pYedcházet zákroku, a pYípadné dYívjaí pou ení související s prodlanou interrupcí tedy nemo~e hrát ~ádnou roli. Steriliza ní smrnice jasn stanovila nutnost písemného pou ení o reparabilit sterilizace pYed zákrokem samotným. Argumentace pou ením v nesouvisející vci z doby pYibli~n devt let pYed sterilizací ~alobkyn je proto naprosto nepYiléhavá.<br/>[31] Ohledn nutnosti pou ení o konkrétním technickém provedení lze souhlasit s tím, ~e míru podrobnosti pou ení o ú elu, povaze, mo~ných dosledcích i alternativách Yeaení zdravotního stavu zákon o pé i o zdraví lidu nestanovil. Nicmén samotné pou ení povinné bylo. Jak vaak ji~ bylo uvedeno výae, ve spise se nenachází doklad o tom, ~e by ~alobkyn byla pou ena jakýmkoliv zposobem, dodr~ení pou ovací povinnosti tedy nebylo dolo~eno ani v rozsahu zákroku jako celku, nikoliv jen z hlediska jeho reparability. Zdejaí soud se ovaem touto otázkou podrobnji nezabýval, jeliko~ pro konstatování protiprávnosti sterilizace ~alobkyn posta í práv ji~ jen absence písemného pou ení o jeho reparabilit.<br/>[32] Závrem je nutno poukázat na recentní rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 7. 2024, . j. 9 As 61/202365, . 4623/2024 Sb. NSS, týkající se rovn~ otázky odakodHování protiprávních sterilizací. NSS zde pYipomnl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve vci V. C. proti Slovensku (rozsudek ze dne 8. 11. 2011, . 18968/07), ze kterého vyplývá, ~e nezákonná sterilizace je poruaením l. 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, tedy vystavením nelidskému a poni~ujícímu zacházení. K provedení sterilizace duaevn zposobilé dosplé osoby je tak dle ESLP nezbytný její informovaný souhlas, nejednáli se o výjime né situace, kdy by byl ohro~en její ~ivot nebo zdraví. Dále NSS v uvedeném rozsudku zdoraznil, ~e eská republika pYijetím zákona o odakodnní protiprávních sterilizací výslovn uznala svou odpovdnost za záva~ný zásah do základních práv. Cílem tohoto zákona je zajistit efektivní prostYedek nápravy, kterého není mo~né dosáhnout b~nými prostYedky ochrany práv. Dole~itá je práv ona efektivita ochrany, kterou nelze zajistit pouhou formální mo~ností ~ádosti o odakodnní, ale je nutné aby správní orgány (tedy st~ovatel) vyvinuly aktivitu k vlastnímu zjiaeování skutkového stavu. I kdy~ se stále jedná o Yízení o ~ádosti, do zna né míry se v nm uplatní i vyaetYovací zásada z Yízení ex officio.<br/>[33] S ohledem na uvedenou specifi nost Yízení podle zákona o odakodnní protiprávních sterilizací tedy nelze po ~adatelkách po~adovat, aby samy v~dy nade vaí pochybnost prokázaly naplnní vaech pYedpoklado pro pYiznání odakodnní. Dovodem je zejména rozhodné období a jeho délka, jako~ i omezená mo~nost ~adatelek k obstarání dokazních prostYedko. Základní dokaz  tedy zdravotnická dokumentace, mo~e být toti~ velmi asto (bez viny ~adatelky) skartována. V takové situaci sta í pouze to, kdy~ ~adatelka (~alobkyn) pYedlo~í uvYitelný pYíbh podlo~ený indiciemi o probhu a dovodech její sterilizace.<br/>[34] Podle uvedeného rozsudku NSS . j. 9 As 61/202365 st~ovatel mo~e zamítnout ~ádost o pen~itou ástku za protiprávní sterilizaci z dovodu neprokázání hmotnprávních podmínek nároku ve tYech pYípadech.  Za prvé, pokud správní orgán obstará zdravotnickou dokumentaci, z ní~ zjistí, ~e ke sterilizaci ~adatelky bu nedoalo, nebo ta nebyla protiprávní (typicky byla provedena na základ jejího nezpochybnitelného informovaného souhlasu), a sou asn nic nebude nasvd ovat nedovryhodnosti takové zdravotnické dokumentace. Druhým pYípadem zamítnutí ~ádosti poté bude situace, kdy i navzdory neexistenci zdravotnické dokumentace nebudou tvrzení ~adatelky o pen~itou ástku na první pohled hájitelná a pokud správní orgán ani pYes pYípadné vlastní kroky ke zjiatní stavu vci nezjistil nic, co by nasvd ovalo jejich dovryhodnosti. Kone n tYetím pYípadem zamítnutí ~ádosti poté bude situace, kdy ~adatelka sice pYedestYe hájitelná a na první pohled pravdpodobná tvrzení, správní orgán je vaak zpochybní a proká~e, ~e existuje jiné objektivní vysvtlení popsaných djo a skute ností. <br/>[35] V nyní projednávané vci tak z hlediska uvedeného vymezení pYipadala s ohledem na existenci zdravotnické dokumentace (nebo alespoH její relevantní ásti, která je sou ástí správního spisu) do úvahy pouze varianta první, tj. vyvrácení protiprávnosti sterilizace práv prostYednictvím zdravotnické dokumentace. Jak vaak ji~ Nejvyaaí správní soud dovodil výae, právními pYedpisy vy~adovaný písemný souhlas s provedením sterilizace a pou ení o míYe její reparability sou ástí spisu není, a lze tedy uzavYít, ~e ~alobkyn pYed provedením zákroku nebyla pou ena v míYe, jakou vy~adovaly i tehdy platné a ú inné právní pYedpisy. Nebyly tak naplnny podmínky pro zamítnutí ~ádosti ~alobkyn a mstský soud proto postupoval správn, kdy~ zruail jak ~alobou napadené rozhodnutí, tak rozhodnutí st~ovatele a zavázal jej k odakodnní ~alobkyn ve smyslu zákona o odakodnní protiprávních sterilizací.<br/> 5. Závr a náklady Yízení <br/>[36] S ohledem na výae uvedené Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[37] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl úspaný, a nemá tedy právo na náhradu náklado Yízení. }alobkyn mla ve vci plný úspch, proto jí pYísluaí vo i neúspanému st~ovateli právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, které jsou tvoYeny ástkou pYipadající na zastoupení advokátem Mgr. JiYím Tomolou.<br/>[38] Pro ur ení výae náklado spojených s tímto zastoupením se pou~ije v souladu s § 35 odst. 2 s. Y. s. vyhláaka . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso. Zástupce ~alobkyn u inil ve vci jeden úkon právní slu~by, kterými je vyjádYení ke kasa ní stí~nosti. Za tento úkon právní slu~by v dané vci nále~í mimosmluvní odmna ve výai 3100 K  [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], která se zvyauje o 300 K  pauaální náhrady hotových výdajo (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem tedy za jeden úkon právní slu~by pYipadá ástka ve výai 3 400 K  zvýaená o DPH ve výai 21 %, tj. dohromady 4 114 K . Tuto ástku je st~ovatel povinen zaplatit k rukám zástupce ~alobkyn Mgr. JiYího Tomoly, advokáta se sídlem V celnici 1034/6, Praha, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>Pou ení: <br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/>V Brn dne 14. listopadu 2024<br/> <br/><br/>JUDr. Viktor Ku era <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>