<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 8/2024- 40 - text</title> </head> <body> ÿþ 16 64 A 8/2024<br/> <br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v eských Budjovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Ku erovou, ve vci<br/>~alobkyn: T. T. D., narozená dne <br/> bytem <br/> zastoupená advokátem Mgr. Petrem Václavkem<br/> se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1<br/>proti<br/>~alovanému: Ministerstvo zahrani ních vcí eské republiky<br/>Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 7. 6. 2024, . j. 109390-2/2024-MZV/OPL,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. Usnesením Velvyslanectví eské republiky v Hanoji (dále jen  zastupitelský úYad ) ze dne <br/>15. 2. 2024, . j. 1003-4/2024-MZV/HANOKO (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), byla zamítnuta ~ádost ~alobkyn o upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti o dlouhodobý pobyt dle <br/>§ 169d odst. 3 zákona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území eské republiky a o zmn nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o pobytu cizinco ) a zastaveno Yízení o ~ádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za ú elem spole ného sou~ití rodiny na území dle § 42a zákona o pobytu cizinco.<br/>2. Proti prvostupHovému rozhodnutí podala ~alobkyn odvolání, které ~alovaný rozhodnutím ze dne 7. 6. 2024, . j. 109390-2/2024-MZV/OPL (dále jen  napadené rozhodnutí ), podle <br/>§ 90 odst. 5 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ), zamítl a prvostupHové rozhodnutí potvrdil. <br/>II. Shrnutí ~aloby<br/>3. Proti napadenému rozhodnutí podala ~alobkyn dne 10. 7. 2024 ke Krajskému soudu v eských Budjovicích (dále jen  krajský soud ) ~alobu, kterou se domáhá, aby soud napadené i prvostupHové rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>4. První okruh ~alobních námitek spo ívá v tom, ~e dle ~alobkyn oba správní orgány dosply na základ pYília restriktivního výkladu pojmu  odovodnný pYípad ve smyslu § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco k nesprávnému a nedostate n odovodnnému právnímu závru, ~e soubor individuálních skutkových okolností pYípadu pYedestYených ~alobkyní, majících dle jejího názoru povahu specifických osobních a rodinných pomru , pro které by bylo nepYimYen pYísné, tvrdé a nerozumné trvat na osobním podání ~ádosti ~alobkyní na zastupitelském úYadu, nelze podYadit pod rozsah tohoto pojmu. <br/>5. V souvislosti s tím ~alobkyn odkázala na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne <br/>27. 11. 2023, . j. 3 Azs 163/2022-36, ve kterém soud dovodil, ~e i specifické rodinné pomry mohou být dovodem pro upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. Dále ~alobkyn zrekapitulovala základní skutkové okolnosti jejího pYípadu. Uvedla, ~e na území eské republiky (dále jen  R ) oprávnn pobývala od roku 2007. Se svým man~elem zde vybudovala rodinu, kdy se jim zde narodili dva spole ní synové, kteYí byli v dob podání ~aloby ve vku 13 a 8 let. Vaichni rodinní pYísluaníci jsou dr~iteli povolení k trvalému pobytu na území R. }alobkyn zmínila mimoYádn vysokou míru integrace nezletilých syno do eské spole nosti a jejich emo ní a psychickou závislost na matce. Dále ~alobkyn uvedla, ~e do roku 2023 byla takté~ dr~itelkou povolení k dlouhodobému pobytu, kdy rozhodnutí Ministerstva vnitra eské republiky o její ~ádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným ú elem je aktuáln pYedmtem soudního pYezkumu pYed krajským soudem pod sp. zn. 55 A 6/2024, pYi em~ ~alobkyn prokazateln elila ze strany Ministerstva vnitra eské republiky nezákonnému postupu, jak potvrdil Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 2. 3. 2023, . j. 2 Azs 267/2022-30.<br/>6. Mezi rozhodné okolnosti pYípadu, které ~alobkyn vylí ila ji~ v rámci své ~ádosti ze dne 2. 1. 2024, zaYadila délku jejího pobytu v R, pYítomnost rodinných pYísluaníko se stabilním pobytovým oprávnním v R a vedení soukromého a rodinného ~ivota s nimi, závislost nezletilých synu  na ~alobkyni a míru jejich integrace do eské spole nosti, specifickou pobytovou situaci ~alobkyn a okolnosti, za nich~ se v ní ~alobkyn ocitla, velkou vzdálenost zem státního ob anství a finan ní a asová náro nost cesty do zem státního ob anství za ú elem osobního podání ~ádosti na zastupitelském úYadu. Dle ~alobkyn soubor vaech tchto výjime ných dovodu  odovodHuje závr, ~e trvání na tom, aby za ú elem osobního podání ~ádosti opustila svého man~ela a své nezletilé syny, by bylo vzhledem k mo~ným dosledkom této cesty spo ívajícím v hmotné nouzi rodiny a ohro~ení vývoje, výchovy a vý~ivy nezletilých syno nepYimYen pYísné, tvrdé a nerozumné. <br/>7. }alobkyn je pYesvd ena, ~e oba správní orgány nedostate n zohlednily její specifickou pobytovou situaci, kdy~ ta dle ~alobkyn ve spojení s ostatními individuálními okolnostmi pYípadu pYedstavuje významnou okolnost, jí~ mly správní orgány vnovat vtaí míru pozornosti, aby mohly posoudit, zda pYípad ~alobkyn nemá být podYazen pod pojem odovodnný pYípad. <br/>8. Dle ~alobkyn dále není pravdivé tvrzení ~alovaného, ~e mla rozvíjet svoj rodinný ~ivot v dob, kdy její pobytová situace na území R byla nejistá. K tomu ~alobkyn uvádí, ~e oba její synové se narodili v dob, kdy ~alobkyn i její man~el disponovali stabilním pobytovým oprávnním. Komplikace v souvislosti s neprodlou~ením pobytového oprávnní ~alobkyni nastaly teprve v roce 2022, a to z dovodu apatného ozna ení ~ádosti a jejího posouzení podle jejího ozna ení, nikoliv podle skute ného obsahu ze strany Ministerstva vnitra eské republiky, kterým se zabýval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 2. 3. 2023, . j. 2 Azs 267/2022-30. UzavYel-li ~alovaný, ~e doba strávená v R, pYítomnost rodiny a absence zázemí v zemi povodu nemohou být bez dalaího dovodem pro upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti, ~alovaná namítla, ~e tyto dovody neuvádla bez dalaího, nýbr~ v souhrnu s dalaími dovody, které mly správní orgány posoudit ve vzájemné souvislosti, nikoliv izolovan. <br/>9. Vedle toho ~alobkyn nesouhlasila s tvrzením ~alovaného, ~e pé e o nezletilé syny ve vku <br/>13 a 8 let usídlené v R nemo~e být sama o sob dovodem pro upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. K tomu ~alobkyn optovn zdoraznila, ~e ~alovaný nesprávn hodnotil jednotlivé ~alobkyní uvádné dovody izolovan a oddlen. }alobkyn rovn~ poukázala na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 5. 2024, . j. 6 Azs 167/2023-33, týkající se dle ~alobkyn skutkov podobného pYípadu, kdy~ v souvislosti s ním namítla, ~e ~alovaný nesprávn neuva~oval o dovodech tvrzených a dolo~ených ~alobkyní jako o dovodech relevantních pro posouzení její ~ádosti, respektive pro posouzení existence odovodnného pYípadu.<br/>10. }alobkyn rovn~ pova~ovala za neodovodnné a nesprávné tvrzení ~alovaného, ~e její rodinná situace není nijak výjime ná. V souvislosti s tím zopakovala okolnosti jejího dosavadního pobytu na území R a rodinné sou~ití. Dle ~alobkyn ~alovaný nesprávn nehodnotil, zda by jím uvádné okolnosti odovodHující mo~nost ~alobkyn vycestovat nedosahovaly intenzity nepYimYen pYísného, tvrdého a nerozumného opatYení. <br/>11. Dále se dle ~alobkyn ~alovaný nedostate n zabýval tím, zda její odlou ení od nezletilých dtí není opatYením nepYimYen pYísným, tvrdým a nerozumným, jak vy~aduje judikatura Nejvyaaího správního soudu, napYíklad jeho rozsudek ze dne 28. 7. 2023, . j. 8 Azs 90/2022-48. K tomu zdoraznila, ~e prokazateln byla od dtství hlavní pe ující osobou o oba své syny a vnovala jim veakerý svoj volný as. Oba synové jsou vzhledem ke svému vku na její pYítomnost a pozornosti dosud závislí a na ni zvyklí. To, ~e by teoreticky samostatné vycestování ~alobkyn a odlou ení od jejích nezletilých syno bylo mo~né, nezodpovídá dle ~alobkyn otázku, zda takové opatYení není nepYimYen pYísné, tvrdé a nerozumné. <br/>12. }alobkyn rovn~ pova~uje za nesprávnou argumentaci ~alovaného, ~e velká vzdálenost i asová a finan ní náro nost cesty na zastupitelský úYad nemohou být dovodem pro upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti, kdy~ taková argumentace dle ~alobkyn odporuje rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 5. 2024, . j. 6 Azs 167/2023-33.<br/>13. V dalaí ásti ~aloby ~alobkyn namítla, ~e oba správní orgány nedostate n posoudily pYimYenost dosledko zamítnutí její ~ádosti ve vztahu k vedení ustáleného soukromého a rodinného ~ivota ~alobkyn chránného l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod a vývoj, výchovu a vý~ivu jejích nezletilých syno, kdy v rozporu s § 3 správního Yádu nevnovaly dostate nou pozornost nejlepaímu zájmu jejích nezletilých syno po~ívajícímu zvýaené ochrany dle l. 3 Úmluvy o právech dítte. <br/>14. Konkrétn s odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 11. 2023, <br/> . j. 3 Azs 163/2022-36, dle ~alobkyn nebylo mo~né posouzení existence odovodnného pYípadu ve smyslu § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco a pYimYenosti z hlediska l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod ztoto~nit a nerozliaovat mezi nimi, co~ dle ~alobkyn správní orgány nesprávn u inily. <br/>15. Napadenému i prvostupHovému rozhodnutí ~alobkyn v této souvislosti vytkla, ~e absentuje vyhodnocení vaech relevantních individuálních okolností pYípadu, vymezení protichodných veYejných zájmu , konkrétn zájmu na osobním podání ~ádosti a na ochran práv proti zájmom ~alobkyn a jejích rodinných pYísluaníko a jejich následné pomYení. Dle ~alobkyn zájem na osobním podání ~ádosti spo ívá v jejím pYípad výlu n na dodr~ení ur itého zákonem stanoveného formálního po~adavku, naopak zásah do práv na respektování soukromého a rodinného ~ivota v etn nejlepaího zájmu dtí dosahuje mimoYádné záva~nosti, kdy zájem na zachování tchto práv pYeva~uje.<br/>16. K argumentaci ~alovaného spo ívající v tom, ~e ~alobkyn netvrdila dostatek skute ností stran zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného ~ivota a nejlepaího zájmu jejích nezletilých syno, se ~alobkyn jednak domnívá, ~e pYedestYela dostatek podklado, jednak s odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 2. 2024, . j. 10 Azs 311/2023-44, namítá, ~e v pYípad posuzování nejlepaího zájmu dítte byly kladeny vyaaí po~adavky té~ na správní orgán, který ml být pYi zjiaeování skutkového stavu aktivní. V této souvislosti ~alobkyn odkázala té~ na závry rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 4. 2024, . j. 63 A 4/2023-75. V souvislosti s tím je ~alobkyn pYesvd ena, ~e správní orgány stran nejlepaího zájmu jejích nezletilých dtí vycházely z nedostate n zjiatného skutkového stavu, kdy vlastní závr o mo~nosti odlou ení ~alobkyn od jejích nezletilých synu  na pYedem nepYedvídatelnou dobu nemá dostate nou oporu v provedeném dokazování i správním spisu. <br/>17. V závru ~aloby ~alobkyn namítla, ~e zastupitelský úYad postupoval v rozporu s vlastní pYedchozí rozhodovací praxí, tedy nepostupoval ve smyslu § 2 odst. 4 správního Yádu tak, aby ve skutkov shodných nebo obdobných pYípadech nevznikaly nedovodné rozdíly, pYi em~ ~alovaný postup zastupitelského úYadu aproboval, ím~ správní orgány poruaily zásadu legitimního o ekávání. <br/>18. Tuto ~alobní námitku ~alobkyn upYesHuje v tom smyslu, ~e zastupitelský úYad v jejím pYípad odmítl pYihlédnout k okolnostem, které v jiných v minulosti Yeaených vcech shledal relevantními a jimi~ odovodnil upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. }alobkyn tvrdí, ~e správní orgán prvního stupn v minulosti shledal relevantními nezletilost ~adatelo, jejich známost zastupitelskému úYadu, specifickou pobytovou situaci, specifickou rodinnou situaci a pYítomnost rodinných pYísluaníko na území R, disponujících povolením k pobytu, kdy~ v pYípad ~alobkyn tyto zcela pYehlédl a bagatelizoval s odkazem na výjime nost ka~dého pYípadu. <br/>19. V souvislosti s tím ~alobkyn pYipomíná, ~e a koliv § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco v sob kombinuje neur ity právní pojem odovodnný pYípad a správní uvá~ení správního orgánu, jeho postup nesmí vykazovat znaky libovole, jeliko~ by se v takovém pYípad jednalo o poruaení zásady zákazu zneu~ití pravomoci a správního uvá~ení podle § 2 odst. 2 správního Yádu. }alobkyn je dále pYesvd ena, ~e v projednávané vci nebyly splnny podmínky pro odchýlení se od dYívjaí praxe správního orgánu prvního stupn, kdy~ dovody pro odchýlení se od dYívjaí správní praxe pYitom nebyly ~alobkyni sdleny ani v napadeném rozhodnutí, proto jej ~alobkyn pova~uje za nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo. <br/>20. Kone n ~alobkyn v rámci ~aloby namítla té~ nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek dovodo, a to v souvislosti se vaemi shora zmínnými vadami napadeného rozhodnutí. <br/>II. Shrnutí vyjádYení ~alovaného<br/>21. }alovaný ve svém vyjádYení v prvé Yad uvedl, ~e se v napadeném rozhodnutí výkladem pojmu  odovodnný pYípad zabýval, pYi em~ dospl k tomu, ~e zastupitelský úYad postupoval v souladu s judikaturou Nejvyaaího správního soudu citovanou v napadeném rozhodnutí, dostate n vymezil obsah daného pojmu a aplikoval jej na zjiatný skutkový stav. }alovaný v tomto odkazuje na bod první napadeného rozhodnutí.<br/>22. K ~alobkyní zmiHovanému rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 11. 2023, <br/> . j. 3 Azs 163/2022-36, ~alovaný uvedl, ~e tento jako pYíklad specifických rodinných pomro odovodHujících upuatní od osobního podání ~ádosti zmiHuje záva~né zdravotní posti~ení dtí. Jako takový dle ~alovaného na dovody uvedené ~alobkyní v ~ádosti o upuatní od osobního podání nedopadá. }alovaný v napadeném rozhodnutí zdovodnil, pro  okolnosti pYípadu uvedené ~alobkyní nelze pova~ovat za odovodnný pYípad. Dále ~alovaný uvedl, ~e nezpochybHuje, ~e rodinné dovody mohou být dovodem pro upuatní od osobního podání ~ádosti, u ~alobkyn vaak neshledal pomry natolik specifické, aby odovodnily mimoYádný postup v podob výjimky se zákonem preferovaného pravidla, jako tomu je napYíklad v pYípad záva~ného zdravotního posti~ení dtí. Naopak pomry ~alobkyn umo~Hují vykonat cestu do zem povodu. <br/>23. Dle ~alovaného zajiaeuje-li ekonomicky rodinu ~alobkyn pouze její man~el, zatímco ~alobkyn se stará o domácnost a dti navatvují základní akolu, jsou její pomry ustálené a umo~Hují jí vykonat cestu do zem povodu. Dává-li ~alobkyn rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne <br/>28. 7. 2023, . j. 8 Azs 90/2022-48, do souvislosti s dopady, které by její odcestování mlo na její dti, tento se dle ~alovaného vnuje pouze smyslu mo~nosti upustit od povinnosti osobního podání ~ádosti. Skute nost, ~e ~alobkyn ~ije na území R spolu se svou rodinou, není natolik specifická, aby odovodHovala upuatní od povinnosti osobního podání. <br/>24. Stran ~alobkyní namítané velké vzdálenosti zem povodu i asové a finan ní náro nosti cesty ~alovaný uvádí, ~e jí odkazovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 5. 2024, <br/> . j. 6 Azs 167/2023-33, na její pYípad nedopadá. Dle ~alovaného Nejvyaaí správní soud naopak ustálen ve své judikatuYe tyto dovody nepYipouatí, není-li s nimi spojena njaká dalaí pYeká~ka objektivního rázu. }alobkyn pouze tvrdila velkou vzdálenost zem povodu i asovou a finan ní náro nost cesty, avaak nepYedlo~ila ~ádné objektivní pYeká~ky, které by st~ovaly její cestu do zem povodu. Také dalaí ~alobkyní v této souvislosti odkazovaná judikatura na její pYípad nedopadá, kdy~ tato se týká ~ádosti nezletilého ~adatele a ~alobkyn je ji~ zletilá. }alobkyni nepYibli~uje k postavení nezletilého ~adatele ani skute nost, ~e sama je matkou dvou nezletilých dtí. <br/>25. Pokud se jedná o dovod pro upuatní od osobního podání ~ádosti spo ívající v pobytové situaci ~alobkyn, k tomuto ~alovaný uvádí, ~e projednávání vci ~alobkyn se díky rozsudku Nejvyaaího správního soudu pouze vrátilo k projednání správnímu orgánu první instance. Skute nost, ~e ~alobkyn mla v minulosti povolení k pobytu, které ji~ nemá, je dovodem, pro který ~ádá o povelní k dlouhodobému pobytu za ú elem spole ného sou~ití rodiny na území, avaak nemo~e být dovodem pro upuatní od osobního podání ~ádosti. Její pYedchozí pobytové oprávnní bylo pouze na pYechodnou dobu, tak~e jeho skon ení není nijak pYekvapivé, specifické a ~alobkyn jej musela pYedpokládat. Její sou asná nejistá pobytová situace tedy nemo~e pYedstavovat dovod pro mimoYádný postup udlení výjimky z osobního podání ~ádosti. <br/>26. K ~alobní námitce, ~e se ~alovaný nezabýval ~alobkyní tvrzenými dovody ve svém souhrnu odkazuje ~alovaný na obsah napadeného rozhodnutí. <br/>27. Stran ~alobkyní namítaného nedostate ného rozsahu posouzení pYimYenosti zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného ~ivota dle l. 8. Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod ~alovaný na základ jím pYedestYené judikatury Nejvyaaího správního soudu uzavírá, ~e není oprávnn porovnávat zájem na osobním podání ~ádosti a zásah do práva na soukromý a rodinný ~ivot, co~ provedl zákonodárce ji~ pYi stanovení povinnosti osobního podání ~ádosti. Dle ~alovaného je jeho úkolem posoudit, zda opodstatnné, dolo~ené individuální okolnosti iní zásah do práv natolik nepYimYený, ~e zdovodní prolomení zákonodárcem stanoveného pravidla. Tvrzení ~alobkyn, ~e v napadeném rozhodnutí zcela zjevn absentuje vyhodnocení vaech relevantních individuálních okolností pYípadu, dle ~alovaného není nijak konkretizováno, ~alovaný tak nemá mo~nost se vo i nmu vymezit a odkazuje proto na obsah napadeného rozhodnutí. <br/>28. Dle ~alovaného povinnost správního orgánu zjistit skutkový stav vci dle § 3 správního Yádu nesmYuje ke zjiatní úplného stavu vci, nýbr~ pouze takového, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, pYi em~ v Yízení o ~ádosti vychází z informací poskytnutých ~adatelem, který má zájem na zdárném skon ení vci. V napadeném rozhodnutí proto vycházel z informací poskytnutých ~alobkyní. }alobce pova~uje ~alobkyní citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 2. 2024, . j. 10 Azs 311/2023-44, za nepYiléhavý, neboe Yízení o povinnosti opustit území nelze z hlediska jeho dopadu na ú astníka srovnávat s Yízením o upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. <br/>29. Dále dle ~alovaného není dovodná ani námitka ~alobkyn týkající se poruaení zásady legitimního o ekávání vyplývající z § 2 odst. 4 správního Yádu. V této souvislosti ~alovaný odkazuje na bod zatYetí napadeného rozhodnutí. Dle ~alovaného napadené rozhodnutí jasn vymezuje, v em se situace ~alobkyn liaí od dovodo, pro které bylo upuatno v pYedlo~ených pYípadech, resp. uvádí, pro  ~alobkyn nemohla rozumn o ekávat, ~e její ~ádosti o upuatní bude na základ dolo~ených záznamo o usnesení vyhovno. <br/>30. Kone n ~alovaný nepova~uje za dovodnou ani ~alobkyní namítanou nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Tuto dle ~alovaného ~alobkyn dále nerozvádí, kdy~ pouze odkazuje na pYedealé tYi ~alobní body. Dle ~alovaného je napadené rozhodnutí Yádn odovodnno a vychází z Yádn zjiatného skutkového stavu, který má oporu ve správním spise. Stran tvrzeného odchýlení se ~alovaného od zavedené praxe a absence vysvtlení této odchylky ~alovaná odkazuje na stranu 8 napadeného rozhodnutí. <br/>III. Právní hodnocení krajského soudu<br/>31. Krajský soud pYezkoumal napadené rozhodnutí v mezích ~alobních bodo. Vycházel pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso, dále jen  s. Y. s. ). Ve vci rozhodl v rámci ústního jednání dne 30. 9. 2024. Bhem tohoto jednání strany sporu setrvaly na svých v Yízení uplatnných stanoviscích.<br/>32. }aloba není dovodná.<br/>33. Podstatou projednávané vci je posouzení, zda správní orgán ml s ohledem na skutkové okolnosti pYípadu ~alobkyn upustit od osobního podání ~ádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za ú elem spole ného sou~ití rodiny ve smyslu § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco.<br/>III.A K námitce nepYezkoumatelnosti<br/>34. Krajský soud se nejprve zabýval namítanou nepYezkoumatelností napadeného rozhodnutí pro nedostatek dovodo, neboe dovodnost této námitky by sama o sob byla dovodem pro zruaení napadeného rozhodnutí.<br/>35. Tato ~alobní námitka není dovodná. <br/>36. Krajský soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyaaího správního soudu, podle které  nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, <br/> . j. 7 Afs 212/2006-74, publ. pod . 1566/2008 Sb. NSS, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, . j. 8 Afs 267/201738). Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/2012 45, i ze dne 6. 5. 2021, . j. 7 Azs 350/2020 22). Takovými vadami vaak napadené rozhodnutí netrpí.<br/>37. V otázce po~adavko na kvalitu odovodnní správního rozhodnutí lze poukázat napYíklad na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, . j. 4 As 58/2005-65, v nm~ Nejvyaaí správní soud konstatoval, ~e z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno,  pro  správní orgán pova~uje námitky ú astníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skute nosti vzal za podklad svého rozhodnutí, pro  pova~uje skute nosti pYedestírané ú astníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými Yádn provedenými dokazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se Yídil pYi hodnocení dokazo . Z rozhodnutí správního orgánu tedy musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvá~il o pro vc podstatných skute nostech, resp. jakým zposobem rozhodné skute nosti posoudil. Povinnost odovodnit rozhodnutí vaak z druhé strany nemo~e být chápána tak, ~e vy~aduje podrobnou odpov na ka~dý argument ú astníko Yízení (srov. obdobn napYíklad nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgáno obou stupHo tvoYí z hlediska soudního pYezkumu jeden celek a není proto vylou eno, aby pYípadné mezery odovodnní tato rozhodnutí vzájemn zaplHovala (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, . j. 6 As 161/2013-25). <br/>38. Na tomto míst krajský soud pYipomíná té~ to, ~e dle § 71 odst. 1 písm. d) s. Y. s. platí, ~e ~aloba musí obsahovat ~alobní body, z nich~ musí být patrno, z jakých skutkových a právních dovodo pova~uje ~alobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Nejvyaaí správní soud k tomu ve svém rozsudku ze dne 8. 12. 2005, . j. 6 Azs 101/2004-52, uvedl, ~e  [p]pojem ~alobního bodu tak musí být interpretován z hlediska této jeho funkce. V souladu s touto funkcí je pak po~adavek konkrétn formulovaného ~alobního bodu, který jasn vymezí rozsah soudního pYezkumu, a tím i míru zásahu moci soudní do moci výkonné. [& ] PYipuatním vágn a nekonkrétn formulovaných ~alobních bodo by toto ustanovení ztratilo smysl, správní ~aloba by se stala b~ným (bye mimoYádným) opravným prostYedkem. }alobní bod je tedy spojením jak skutkových tvrzení, tak i jejich právního posouzení. Právní náhled na vc se pYitom nemo~e spokojit pouze s obecnými odkazy na ur itá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami (srov. napY. rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, . j. 2 Azs 92/2005-58).<br/>39. }alobkyn namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek dovodo pouze v obecné rovin. V podstat nijak neargumentuje, ím konkrétn mla být jí tvrzená nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí zalo~ena. Z podané ~aloby vyplývá, ~e dle ~alobkyn nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí zposobují ostatní ~alobkyní namítané vady napadeného rozhodnutí, konkrétn tedy namítaný restriktivní výklad pojmu  odovodnný pYípad , nedostate né posouzení pYimYenosti zásahu do práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota a nejlepaího zájmu nezletilých dtí i namítané poruaení zásady legitimního o ekávání. <br/>40. Dle náhledu krajského soudu napadené rozhodnutí nedostatkem dovodo netrpí, kdy~ odpovídá vaem shora citovaným po~adavkom na odovodnní rozhodnutí správního orgánu. Z napadeného (i prvostupHového) rozhodnutí je patrné, jaké konkrétní dovody vedly správní orgány k závru, ~e ~ádosti ~alobkyn o upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti nelze vyhovt. Své závry oba správní orgány podlo~ily pYiléhavou judikaturou Nejvyaaího správního soudu. VypoYádaly se pYitom se vaemi okolnostmi, které na podporu své ~ádosti ~alobkyn pYedestYela. Ve vztahu k této ~alobní námitce lze poukázat na to, ~e pYezkoumatelnost rozhodnutí není závislá na subjektivní pYedstav ú astníka o tom, jak podrobn by mlo být rozhodnutí odovodnno. Stejn tak nesouhlas ú astníka s právním názorem správního orgánu nezakládá nepYezkoumatelnost rozhodnutí, v nm~ je tento názor obsa~en (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 10. 2019, . j. 1 Afs 184/2019-38). Krajský soud proto uzavírá, ~e napadené rozhodnutí se zposobilé být podrobeno soudnímu pYezkumu. <br/>III.B K námitce restriktivního výkladu pojmu  odovodnný pYípad <br/>41. St~ejní otázku v projednávané vci dle krajského soudu pYedstavuje vyhodnocení, zda konkrétní skutkové okolnosti pYípadu pYedestYené ~alobkyní opodstatHují udlení výjimky ze zákonem stanoveného pravidla v podob povinnosti osobního podání ~ádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na zastupitelském úYadu.<br/>42. Dle § 42a odst. 5 zákona o pobytu cizinco platí, ~e  [~]ádost o povolení k dlouhodobému pobytu za ú elem spole ného sou~ití rodiny podává cizinec na zastupitelském úYadu. Dle § 169d odst. 1 zákona o pobytu cizinco platí, ~e  [~]ádost o udlení dlouhodobého víza, [& ] ~ádost o vydání povolení k dlouhodobému, pYechodnému nebo trvalému pobytu je cizinec povinen podat osobn. <br/>43. Dle § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco platí, ~e  [s] výjimkou ~ádostí nepYijatelných podle <br/>§ 169h odst. 1 písm. b) a § 169h odst. 3 mo~e zastupitelský úYad v odovodnných pYípadech od povinnosti osobního podání ~ádosti upustit, pokud sou asn s doru ením ~ádosti cizinec dolo~í dovody pro upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. Xízení je v pYípad podle vty první zahájeno dnem, kdy ~ádost doala zastupitelskému úYadu. Neupustí-li zastupitelský úYad v pYípad podle vty první od povinnosti osobního podání ~ádosti, Yízení o ~ádosti usnesením zastaví. [& ] .<br/>44. Z hlediska právní teorie je mo~no pYedeslat, ~e § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco v sob kombinuje správní uvá~ení a neur itý právní pojem  odovodnný pYípad . Tento pojem nelze obsahov dostate n pYesn vymezit a jeho aplikace závisí na odborném posouzení v ka~dém jednotlivém pYípad. Je na správním orgánu, aby rozhodl, zda konkrétní situace nále~í do rozsahu daného pojmu. Jeho úvaha se musí zamYit na skutkové okolnosti pYípadu a jejich vyhodnocení (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Azs 213/2018, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 3. 2023, . j. 4 Azs 19/2023-34).<br/>45. Krajský soud pYitom vychází z toho, ~e shora citovaná právní úprava výslovn pYedpokládá osobní podání ~ádosti. Pouze opodstatnné a dolo~ené individuální okolnosti ~alobkyn by mohly vést k výjime nému prolomení tohoto pravidla. Legitimitu tohoto zákonného pravidla ji~ dYíve Nejvyaaí správní soud akceptoval (srov. napY. rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 30. 5. 2017, . j. 10 Azs 153/2016-52, publikovaný pod . 3601/2017 Sb. NSS). Judikatura Nejvyaaího správního soudu dále dovodila, ~e mo~nost upustit od osobního podání ~ádosti je mo~ností zcela výjime nou a mlo by k ní být pYistoupeno pouze v pYípadech, kdy by trvání na osobním podání ~ádosti bylo nepYimYen pYísné, tvrdé i nerozumné (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 8. 2015, . j. 6 Azs 77/2015-36, ze dne 27. 7. 2016, . j. 10 Azs 219/2015-67, i ze dne 8. 9. 2016, . j. 10 Azs 163/2016-37). Za odovodnný pYípad lze dle judikatury Nejvyaaího správního soudu pova~ovat napYíklad pYípady, kdy je ~adatel v osobním podání ~ádosti omezen svým zdravotním stavem, dále pYípady, kdy bude objektivn nemo~né dostavit se k zastupitelskému úYadu, nebo také situace, kdy je dostupnost zastupitelského úYadu z provozních dovodo objektivn velmi ztí~ena (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Azs 213/2018-22, i ze dne 28. 7. 2023, . j. 8 Azs 90/2022-48). V ~alobkyní odkazovaném rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 11. 2023, . j. 3 Azs 163/2022-36, soud uvedl, ~e  [d]ovodem pro upuatní od osobního podání ~ádosti mohou být i specifické rodinné pomry ~adatele o pobytové oprávnní (napY. záva~né zdravotní posti~ení jeho dtí, kvoli nmu~ není spravedlivé po nm po~adovat jejich delaí odlou ení) . Nutno zmínit rovn~ to, ~e ani samotné naplnní znako odovodnného pYípadu jeat automaticky nezajiaeuje upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. Jsou-li pYísluaným zastupitelským úYadem v konkrétním pYípad shledány znaky odovodnného pYípadu, pak je vcí jeho dalaího správního uvá~ení, zda od povinnosti osobního podání ~ádosti upustí i nikoliv (srov. § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco, dle kterého  mo~e zastupitelský úYad v odovodnných pYípadech od povinnosti osobního podání ~ádosti, není k tomu vaak bez dalaího povinen; k tomu srov. napY. rozsudek ze dne 12. 2. 2021, . j. 2 Azs 265/2020-38). Nelze pominout ani skute nost, ~e zákon o pobytu cizinco výslovn vyjmenovává pYípady, kdy cizinec mo~e ~ádost o povolení k dlouhodobému pobytu za ú elem spole ného sou~ití rodiny podat na území ministerstvu <br/>(srov. § 42a odst. 6 zákona o pobytu cizinco).<br/>46. PYedn krajský soud pova~uje za nutné vypoYádat ~alobní námitku spo ívající v tom, ~e dle ~alobkyn správní orgány jí uvedené dovody nesprávn nehodnotily ve svém souhrnu jako soubor okolností odovodHující nutnost upuatní od osobního podání ~ádosti, nýbr~ izolovan a oddlen. Zákon blí~e nestanoví, které pYípady lze pod pojem  odovodnný pYípad podYadit a které nikoliv. Dle náhledu krajského soudu nelze jednotlivé ~alobkyní uvedené dovody ~ádným zposobem kvantifikovat a souhrnn vyhodnotit, kdy jeat ~alobkyn bude schopna dostát zákonem stanovené povinnosti podat ~ádost o pobytové oprávnní osobn v zemi povodu, a kdy naopak ji~ takový po~adavek bude nepYimYený, tvrdý i nerozumný. S ohledem výjime nost institutu upuatní od osobního podání ~ádosti vaak dle krajského soudu lze uzavYít, ~e správní orgány oproti názoru ~alobkyn v rámci vlastního hodnocení mají hledat takovou okolnost pYípadu, která zjevn (i sama o sob) vylu uje mo~nost dostát zákonem stanovené povinnosti osobního podání ~ádosti, ne~ ~e by od zákonem stanoveného po~adavku osobního podání ~ádosti v zemi povodu upustily na základ souboru tvrzených okolností, které vaak objektivn ani subjektivn osobní podání ~ádosti ~ádným zposobem nevylu ují. Na tom nic nemní ani skute nost, ~e tento zposob podání ~ádosti je pro ~alobkyni nekomfortní, je spojen se zvýaenou finan ní i asovou náro ností i ur itým, nikoliv vaak výjime ným zposobem zasahuje do jejího soukromého i rodinného ~ivota. <br/>47. Ji~ v rozsudku ze dne 31. 5. 2011, . j. 9 Aps 6/2010-106, publikovaném pod 2387/2011 Sb. NSS, Nejvyaaí správní soud dovodil, ~e  [p]rostYednictvím daného institutu (upuatní od osobního podání ~ádosti  pozn. krajského soudu) lze tedy zohlednit situace, které budou cizinci dovodn bránit v osobním podání ~ádosti pYímo na zastupitelském úYad. O jaké typové pYípady v praxi pojde, zda se má jednat pouze o pYípady pYeká~ek osobní ú asti, které jsou na stran cizince, nebo té~ o pYípady pYeká~ek na stran zastupitelského úYadu, zákon o pobytu cizinco ~ádným zposobem ani neupravuje ani nenazna uje. Ka~dé takové posouzení tedy závisí na úvaze zastupitelského úYadu, který by ml pYi svém rozhodování zohlednit vaechny v daném ase a dané zemi existující podstatné okolnosti. }alobkyn neopodstatnnost osobního podání ~ádosti v zemi povodu shledává v délce jejího pobytu v R, pYítomnosti rodinných pYísluaníko se stabilním pobytovým oprávnním v R, vedení soukromého a rodinného ~ivota s nimi, závislosti nezletilých syno na ~alobkyni a míYe jejich integrace do eské spole nosti, specifické pobytové situaci ~alobkyn, velké vzdálenosti zem státního ob anství a finan ní a asové náro nosti cesty do zem státního ob anství. Z uvedeného je zYejmé, ~e ~alobkyn odovodHuje ~ádost o upuatní od osobního podání spíae v eventuálních následcích jejího vycestování do zem povodu i nikoliv zcela výjime ných okolnostech jejího dosavadního ~ivota na území R, ne~ ~e by tvrdila okolnosti, která by zjevn vylu ovaly, aby se ~alobkyn za ú elem podání ~ádosti osobn dostavila na zastupitelský úYad. Bylo-li by zámrem zákonodárce, aby napYíklad osoby pobývající na území R po delaí dobu i pe ující zde o své nezletilé potomky, nebyly sti~eny povinností vycestovat za ú elem podání ~ádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za ú elem spole ného sou~ití rodiny do zem povodu, jist by to do zákona o pobytu cizinco vtlil, resp. takto ji~ u inil napY. v podob zmiHovaného ustanovení § 42a odst. 6 zákona o pobytu cizinco, kdy~ tyto podmínky vaak ~alobkyn nesplHuje. <br/>48. Ze ~alobkyní uvedených okolností svd ících dle jejího názoru pro upuatní od osobního podání ~ádosti se krajskému soudu jeví jako nejrelevantnjaí a nejzáva~njaí ta skute nost, ~e v souvislosti s jejím vycestováním bude fakticky do asn pé i o nezletilé syny ~alobkyn zajiaeovat pouze man~el ~alobkyn (v pYípad, ~e zbytek rodiny ~alobkyn setrvá na území R). V této souvislosti vaak konstantní judikatura Nejvyaaího správního soudu vychází z toho, ~e je na ~adateli o pobytové oprávnní, aby uspoYádal své osobní zále~itosti tak, ~e se jeho vycestování na pYechodnou dobu za ú elem podání ~ádosti dotkne rodiny ~adatele co nejmén. Dle náhledu krajského soudu zájem nezletilých dtí na tom, aby o n pe ovali oba rodi e a aby nebyla rodina rozdlena, správní orgány správn vyva~ovaly v nyní projednávané vci s legitimním zájmem státu na tom, aby ~alobkyn zákonem stanoveným postupem legalizovala svoj pobyt v R a aby pYísluaný zastupitelský úYad, jen~ je nejlépe seznámen se specifickými místními pomry ve stát povodu ~alobkyn, mohl Yádn posoudit ~ádost ~alobkyn o udlení povolení k dlouhodobému pobytu (k tomu srov. napY. rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, . j. 10 Azs 153/2016-52, publikovaný pod 3601/2017 Sb. NSS). V této souvislosti se zcela pYiléhavým jeví odkaz ~alovaného na nedávný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2024, . j. 10 Azs 156/2022-46, kde soud dovozuje, ~e  [d]o asná nepYítomnost jednoho z rodi o není situací výjime nou i neYeaitelnou. Zastupitelský úYad i st~ovatel popsali ~alobci obvyklé alternativy, jak skloubit vycestování do Vietnamu s rodinným ~ivotem (mo~nost pé e o nezletilé dti ve státních zaYízeních i na komer ním základ). Ne ka~dé Yízení, jeho~ výsledek se mo~e pYímo nebo nepYímo promítnout do ~ivota nezletilých dtí, má stejn intenzivní dopad do jejich práv [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 950/19 ze dne 14. 4. 2020 (N 70/99 Sb. NU 362)]. Také v nyní projednávaném pYípad správní orgány v rámci odovodnní svých rozhodnutí vysvtlily, pro  není odovodnn závr, ~e by zbytek rodiny ~alobkyn neml její do asnou fyzickou nepYítomnost zvládnout a pYedestYel zposoby, kterými lze dopady její nepYítomnosti zmírnit. Lze poukázat rovn~ na to, ~e Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 24. 10. 2018, . j. 1 Azs 296/2018-35, dovodil, ~e  [s]amotná skute nost, ~e cizinec má na území R rodinné vazby tak automaticky nemo~e znamenat, ~e by stanovení povinnosti opustit území pYedstavovalo nepYimYený zásah do soukromého a rodinného ~ivota. Je tedy tYeba posuzovat, zda by vycestování cizince (s ohledem na to, jak slo~itý je v daném pYípad návrat cizince do R) mohlo nepYimYen zasáhnout jeho soukromý a rodinný ~ivot. NepYimYený zásah do soukromého a rodinného ~ivota cizince v dosledku vydání rozhodnutí o opuatní území vaak bude zpravidla shledán pouze ve výjime ných situacích, které by ospravedlHovaly naprostou nezbytnost pYítomnosti cizince na území R . }alobkyn vaak ve své ~ádosti ~ádné skute nosti svd ící pro  naprostou nezbytnost její pYítomnosti na území R neuvedla. Nelze opomenout ani usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. II. ÚS 1276/20, v nm~ Ústavní soud legitimitu vycestování rodi e nezletilého dítte za ú elem podání ~ádosti aproboval, kdy~ dovodil, ~e obecn lze po ~adateli o pobytové oprávnní spravedliv po~adovat, aby na pYechodnou dobu vycestoval do zem povodu za ú elem podání ~ádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, a  má na území eské republiky rodinné vazby a fakticky zde ji~ delaí dobu ~ije.<br/>49. Správní orgány v projednávané vci zaujaly stanovisko ke vaem ~alobkyní uvedeným dovodom pro upuatní od osobního podání ~ádosti, kdy své závry podlo~ily pYiléhavou judikaturou Nejvyaaího správního soudu. Na tchto závrech není dle náhledu krajského soudu potYeba ni eho mnit. }ádný z tchto dovodo pak správní orgány neshledaly natolik intenzivní, aby pYímo vylou il mo~nost dostát zákonem stanovené povinnosti podat ~ádost o pobytové oprávnní osobn. Práv skute nost, ~e ~ádná ze skutkových okolností tvrzených ~alobkyní nepYedstavuje relevantní faktickou pYeká~ku osobního podání ~ádosti, svd í dle krajského soudu pro závr, ~e její ~ádosti o upuatní od osobního podání nebylo mo~no vyhovt. Zmínnému postupu správních orgáno proto z pohledu krajského soudu nelze ni eho vytknout.<br/>III.C K námitce nepYimYeného zásahu do práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota a nejlepaího zájmu nezletilých dtí<br/>50. Dále ~alobkyn v ~alob namítá, ~e oba správní orgány nedostate n posoudily pYimYenost dosledko zamítnutí ~ádosti ~alobkyn na soukromý a rodinný ~ivot ~alobkyn a vývoj, výchovu a vý~ivu jejích nezletilých syno, kdy nevnovaly dostate nou pozornost nejlepaímu zájmu jejích nezletilých syno.<br/>51. V tomto ohledu nelze dle krajského soudu se ~alobkyní souhlasit. Správní orgány dostate n vyhodnotily zásah do jejích soukromých a rodinných pomro, který její vycestování do zem povodu pYedstavuje. PYitom dosledn vycházely z tvrzení ~alobkyn. Ze skute ností, které ~alobkyn uvádla v rámci správního Yízení i nyní v rámci projednávané ~aloby nevyplývá, ~e by její vycestování spojené s do asným pobytem ve Vietnamu mlo pYedstavovat pro ni samotnou i pro leny její rodiny natolik zásadní zásah, ~e by bylo namíst kvoli nmu pYistoupit k upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. }alobkyn opakovan vyzdvihuje okolnosti jejího dosavadního rodinného sou~ití na území R, neuvádí vaak ~ádné konkrétní okolnosti na své stran i na stran své rodiny, které by svd ily pro závr, ~e v pYípad jejího do asného vycestování do zem povodu by man~el a nezletilé dti ~alobkyn nemli nastalou situaci zvládnout. Dle tvrzení ~alobkyn man~el ~alobkyn zajiaeuje chod domácnosti po finan ní stránce. Z ni eho nevyplývá ~e by man~el ~alobkyn, coby pracovn inná dosplá a pln svéprávná osoba, nebyl schopen postarat se v dob nepYítomnosti ~alobkyn o chod domácnosti. NepYimYený zásah nelze shledat ani ve vztahu k nezletilým synom ~alobkyn. Oba jsou ji~ dlouho ve vku, kdy plní povinnou akolní docházku, co~ samo o sob zpochybHuje potYebu pYímého výchovného posobení jejich matky i zvýaenou naléhavost potYeby její pé e o n. Z ni eho nevyplývá, ~e by man~el ~alobkyn v dob její nepYítomnosti nemohl uzposobit svoj as tomu, aby odpovídající pé i o nezletilé zajistil. ZároveH z ni eho neplynou okolnosti odovodHující zvýaenou potYebu osobní pé e ~alobkyn, jako napYíklad zdravotní omezení leno rodiny ~alobkyn. <br/>52. NepYítomnost ~alobkyn mo~e pro zbytek její rodiny jist znamenat ur itý diskomfort, tento vaak dle náhledu krajského soudu nepYedstavuje zásah takové intenzity, aby bylo nutné udlit ~alobkyni výjimku ze zákonem pYedepsaného pravidla spo ívajícího v osobním podání ~ádosti. V tomto ohledu ~alobkyn nepYedlo~ila ~ádný dokaz, na základ kterého by bylo mo~no dovodit, ~e jejím do asným pobytem ve Vietnamu by mohl být zposoben jejím nezletilým synom i man~elovi zásah natolik intenzivní povahy, ~e by vobec bylo namíst uva~ovat o upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti. Jak u~ krajský soud shora s odkazem na citovanou judikaturu Nejvyaaího správního soudu uvedl, k upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti mo~e být pYistupováno jen výjime n a v jen v odovodnných pYípadech. }alobní argumentace vaak dle náhledu krajského soudu tuto logiku pYevrací, neboe ~alobkyn se domáhá udlení výjimky v pYípad, kdy zásah do soukromého a rodinného ~ivota ~alobkyn a její rodiny nedosahuje nijak významné intenzity. V této souvislosti krajský soud odkazuje na bod 48 odovodnní tohoto rozsudku a zde uvedené závry soudo vyaaích instancí, zejména pak zmiHované usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. II. ÚS 1276/20, v rámci kterého Ústavní soud posoudil legitimitu po~adavku na vycestování rodi e nezletilého dítte ~ijícího na území R do zem povodu za ú elem podání ~ádosti o dlouhodobý pobyt, kdy tento po~adavek neshledal za neslu itelný se základním právem st~ovatele na respektování soukromého a rodinného ~ivota dle l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod a l. 10 odst. 2 ve spojení s l. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. <br/>53. Namítá-li ~alobkyn, ~e stran posuzování nejlepaího zájmu dítte ml správní orgán vyvinout aktivitu pYi zjiaeování skutkového stavu, nelze této námitce pYisvd it. Jak vyplývá z nedávného rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 5. 2024, . j. 8 Azs 101/2023-38, soud uzavYel, ~e  konkrétní dovody, které odovodHují upuatní od povinnosti podat ~ádost osobn, musí vymezit ~adatel, co~ plyne z jeho povinnosti dovodnost ~ádosti  dolo~it ve smyslu § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco (rozsudek NSS z 18. 1. 2021, j. 5 Azs 258/2020-67, bod 26). Tato povinnost plyne také z toho, ~e jde o Yízení o ~ádosti cizince, který orgány eské republiky o nco ~ádá (zde o upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti), z eho~ plyne, ~e je v jeho vlastním zájmu tvrdit a osvd it skute nosti, na základ kterých lze dospt k závru o tom, ~e jde o odovodnný pYípad uvedený v § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco. To se týká zejména tch skute ností, které se týkají soukromého a rodinného ~ivota ~adatele a dalaích osob, s nimi~ má rodinný vztah. Mo~nosti správního orgánu zjiaeovat takové skute nosti jsou toti~ zna n omezené, neboe jde o sféru soukromou, pod ochranou základního práva na respektování soukromého a rodinného ~ivota ve smyslu l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, resp. l. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a  pYi aplikaci na situaci, na ni~ dopadá unijní úprava  l. 7 Listiny základních práv Evropské unie. Správní orgán ohledn rodinných pomro (v etn tch, které se týkají nezletilých dtí a jejich nejlepaího zájmu) v tomto Yízení o ~ádosti mo~e vycházet jen z toho, co uvede a osvd í ~adatel, leda~e jsou správnímu orgánu nkteré skute nosti známy z probíhajícího i souvisejícího Yízení. Iniciativa nicmén musí pYicházet pYedevaím ze strany ~adatele a je pYedevaím na nm, zda stran soukromého a rodinného ~ivota poskytne správnímu orgánu hodnovrné informace, které mohou vést k závru o naplnní pojmu odovodnný pYípad uvedeného v § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco. Od uvedených závro není dle krajského soudu dovod se odchylovat. Z uvedeného je patrné, ~e to byla práv ~alobkyn, která mla tvrdit a nále~it prokázat okolnosti, které svd í o nepYimYenosti zásahu do práva na ochranu nejlepaího zájmu jejích nezletilých syno, resp. do práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota. Odkaz ~alobkyn na rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 2. 2024, . j. 10 Azs 311/2023-44, je dle krajského soudu nepYiléhavý, neboe tento rozsudek se týká skutkov zcela odliané vci a zásah do práva na ochranu nejlepaího zájmu dtí v souvislosti se správním orgánem ukládanou povinností opustit území lenských státo EU dosahuje výrazn vyaaí intenzity, ne~ je tomu v nyní posuzovaném pYípad ~alobkyn. <br/>54. Nelze pYisvd it ani námitce ~alobkyn, ~e ~alovaný dostate n nepomYoval mezi veYejným zájmem na osobním podání ~ádosti proti zájmom ~alobkyn a jejích rodinných pYísluaníko. Úkolem správního orgánu není v ka~dém individuálním pYípad objasHovat rozumnost i nezbytnost zákonem stanoveného po~adavku osobního podání ~ádosti (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2020, . j. 8 Azs 351/201850). Zákon, ani relevantní judikatura, povinnost provedení testu pYimYenosti správním orgánom neukládá. Naopak samotný zákon jednozna n upYednostHuje zájem na osobním podání ~ádosti. K výjime nému prolomení tohoto pravidla mo~e dojít jen na podklad opodstatnných a dolo~ených individuálních okolností ~adatele, jak zde ji~ krajský soud opakovan vylo~il. Tyto podle zákona nejsou v hodnotové rovin s výae uvedeným veYejným zájmem (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2023, . j. 9 Azs 19/2023-39). }alovaný nebyl povinen vylo~it, v em pYeva~uje zájem na osobním podání ~ádosti nad zájmem ~alobkyn setrvat se svou rodinou na území R. Takové úvahy by pYedstavovaly vybo ení ze zákonem stanoveného pravidla uvedeného v § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinco. <br/>55. Dle krajského soudu nejsou správní orgány povinny init podrobný test proporcionality, v jeho~ rámci by vá~ily zájem státu na dodr~ení pYedepsaného zposobu podání ~ádosti vo i zájmu ~adatele na tom, aby nebyl nucen vycestovat do zem svého povodu. Ze zákona o pobytu cizinco vyplývá pouze povinnost správních orgáno na základ svého správního uvá~ení posoudit, zda konkrétní ~adatelem tvrzené dovody, pro které se domáhá upuatní od povinnosti osobního podání ~ádosti, lze podYadit pod neur itý právní pojem  odovodnný pYípad a v souvislosti s tím uva~ovat, zda od povinnosti osobního podání ~ádosti upustí i nikoli. V nyní projednávané vci správní orgány dosply k závru, ~e se o odovodnný pYípad nejedná. Je proto zcela lhostejné, jestli se ~alobkyn domnívá, ~e zájem státu na dodr~ení zákona nepYeva~uje její zájem na upuatní od nutnosti vycestovat za ú elem osobního podání ~ádosti, neboe se vobec nejedná o právn relevantní úvahu. Nic pak na vci nemo~e zmnit ani poukaz ~alobkyn na l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod chránící právo na rodinný ~ivot, neboe, jak u~ krajský soud shora konstatoval, Ústavní soud dospl k závru, ~e i z hlediska tohoto práva lze obecn po ~adateli o pobytové oprávnní spravedliv po~adovat, aby na pYechodnou dobu vycestoval do zem svého povodu za ú elem osobního podání ~ádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, a  má za území R rodinné vazby a fakticky zde ji~ delaí dobu ~ije.<br/>56. Konstantní judikatura Nejvyaaího správního soudu dovozuje, ~e na povinnost osobního podání ~ádosti o pobytové oprávnní na zastupitelském úYadu v zemi povodu nelze hledt jako na zbyte ný formalismus. Nejvyaaí správní soud napYíklad ve svém rozsudku ze dne 12. 2. 2021, <br/> . j. 2 Azs 265/2020-38, dovodil, ~e  zákonné zakotvení povinnosti osobního podání ~ádosti (& ) sleduje legitimní cíl, jím~ je ovYení toto~nosti, motivace a osobní a dalaích pomro ~adatele, na základ eho~ mo~e eská republika zvá~it bezpe nostní rizika a jiné aspekty související s následným uvá~ením, zda má i nemá být vyhovno ~ádosti ~adatele. <br/>57. Krajský soud proto s ohledem na shora uvedené uzavírá, ~e správní orgány dostate n posuzovaly pYimYenost dosledko zamítnutí ~ádosti ~alobkyn o upuatní od osobního podání ~ádosti z hlediska mo~ných dopado do soukromého a rodinného ~ivota ~alobkyn i do práva na ochranu nejlepaího zájmu nezletilých dtí ~alobkyn, kdy ze ~alobkyní tvrzených skute ností nevyplynulo, ~e by dosledky jejího vycestování pYedstavovaly nepYimYený zásah do soukromého a rodinného ~ivota ~alobkyn i jejích rodinných pYísluaníko pobývajících na území R. <br/>III.D K námitce poruaení zásady legitimního o ekávání<br/>58. Kone n se krajský soud zabýval té~ námitkou ~alobkyn spo ívající v poruaení zásady legitimního o ekávání, kdy~ vaak ani tuto neshledal dovodnou.<br/>59. Dle § 2 odst. 4 správního Yádu platí, ~e  [s]právní orgán dbá, aby pYijaté Yeaení bylo v souladu s veYejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného pYípadu, jako~ i na to, aby pYi rozhodování skutkov shodných nebo podobných pYípado nevznikaly nedovodné rozdíly. <br/>60. }alobkyn ke své ~ádosti pYilo~ila tyYi anonymizované záznamy o usnesení, kterými zastupitelský úYad upustil od osobního podání ~ádosti. Konkrétní skutkové okolnosti jednotlivých pYípado posuzovaných zastupitelským úYadem z tchto záznamo o usnesení nejsou zYejmé, kdy vaak z odovodnní tYí z tchto záznamo o usnesení (ze dne 25. 4. 2022, 28. 3. 2022 a 21. 2. 2023) se podává, ~e zastupitelský úYad pYistoupil k upuatní od osobního podání ~ádosti vedle jiných okolnosti té~ z dovodu  velmi nízkého vku ú astníka Yízení . Z odovodnní tvrtého z pYedlo~ených záznamo o usnesení (ze dne 19. 4. 2022) vyplývá, ~e zastupitelský úYad zohlednil zejména  mimoYádn specifickou rodinnou situaci ú astníka Yízení a skute nost, ~e nejbli~aí rodinní pYísluaníci ú astníka Yízení pobývají na území R na základ pobytového oprávnní k trvalému pobytu , kdy tyto okolnosti nejsou blí~e specifikovány. <br/>61. Dle náhledu krajského soudu rozhodoval-li zastupitelský úYad o upuatní od osobního podání ~ádosti, kdy ~adatelem bylo nezletilé dít, lze ji~ s ohledem na tuto skute nost uzavYít, ~e zastupitelský úYad vycházel ze zcela rozdílných skutkových okolností pYípadu, ne~ které ve prospch upuatní od osobního podání ~ádosti uvádí ~alobkyn, která je ji~ osobou zletilou. Na tom nic nemní ani skute nost, ~e se ~alobkyní odkazované pYípady teoreticky mohly v nkterých jednotlivostech shodovat s pYípadem ~alobkyn. Rovn~ ze tvrtého z pYedlo~ených záznamo o usnesení není patné, v em konkrétn spo ívala mimoYádn specifická rodinná situace ú astnice Yízení, kterou zastupitelský úYad shledal. }alobkyn ~ádným zposobem netvrdí, v em konkrétn shledává podobnost tohoto pYípadu. }alobkyn v ~ádosti pouze obecn uvádí, ~e argumenty zastupitelského úYadu pro upuatní od osobního podání ~ádosti mly pYedstavovat mimo jiné vk ~adatelo, známost ~adatelo zastupitelskému úYadu i specifická pobytová situace ~adatelo. Z pouhého odkazu na skute nost, ~e zastupitelský úYad v rámci odovodnní jako jeden z dovodo pro upuatní od osobního podání ~ádosti bez dalaího uvedl specifickou rodinnou situaci tohoto ú astníka Yízení, nelze dovozovat, ~e skutková podstata tohoto pYípadu se s pYípadem ~alobkyn shodovala natolik, ~e by ~alobkyn mohla o ekávat stejný výsledek posouzení její ~ádosti, resp. dovozovat poruaení zásady legitimního o ekávání, pokud zastupitelský úYad její ~ádosti nevyhovl. <br/>62. Krajský soud proto uzavírá, ~e v posuzovaném pYípad neshledal v postupu správních orgáno poruaení zásady legitimního o ekávání. Jak ji~ bylo výae nkolikrát konstatováno, zastupitelský úYad, pota~mo ~alovaný, je povinen posuzovat ka~dý pYípad jednotliv a zohlednit vaechny okolnosti daného pYípadu ve svém souhrnu, co~ dle krajského soudu v nyní projednávaném pYípad u inil a své závry Yádn zdovodnil. <br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>63. Na základ shora uvedeného dospl krajský soud k závru, ~e ~aloba není dovodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítl. <br/>64. O náhrad náklado Yízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. }alobkyn nemla v Yízení úspch, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. Pokud jde o procesn úspaného ~alovaného, v jeho pYípad nebylo prokázáno, ~e by mu v souvislosti s tímto Yízením pYed soudem vznikly nezbytné náklady dovodn vynalo~ené nad rámec b~né úYední innosti. Z toho dovodu mu krajský soud náhradu náklado Yízení nepYiznal.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/> eské Budjovice 30. záYí 2024<br/><br/>JUDr. Tereza Ku erová v. r. <br/>samosoudkyn<br/><br/> Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. <br/><br/></body> </html>