<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 Azs 151/2024- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 Azs 151/2024 - 32<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Vojtcha `imí ka (soudce zpravodaj), soudkyn Michaely Bej kové a soudce OndYeje Mrákoty v právní vci ~alobce: O. K., zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíkom, z. s., Podbradská 5, Praha, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, Nad `tolou 3, Praha 7, na ochranu proti ne innosti, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2024, j. 77 A 15/202457, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost s e z a m í t á . <br/><br/>II. }ádný z ú astníko n e m á právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Vymezení vci a probh pYedchozího Yízení<br/><br/>[1] }alobce je státní pYísluaník Ukrajiny. V souvislosti s invazí Ruské federace opustil Ukrajinu a do eské republiky pYicestoval v bYeznu 2023. Cestoval vaak pYes Rumunsko, kde mu byla dne 5. 3. 2023 udlena do asná ochrana  ani~ by si byl údajn vdom, ~e o vízum na území Rumunska po~ádal. Podle ~alobce kone ným cílem, kde se chtl usadit, byla eská republika, neboe zde bydlí jeho bratr. Dne 21. 6. 2023 se proto ~alobce obrátil na zastupitelský úYad Rumunska v Praze, kde odevzdal prokaz povolení k pobytu a vzdal se práv vyplývajících z do asné ochrany, která mu byla v Rumunsku udlena.<br/>[2] Dne 6. 12. 2023 podal ~alobce ~ádost o udlení do asné ochrany podle zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina), kterou vaak ~alovaný vyhodnotil jako nepYijatelnou. }alovaný postupoval podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina, neboe prostYednictvím Platformy pro výmnu informací o ~adatelích a dr~itelích do asné ochrany mezi lenskými státy (Temporary Protection Platform) zjistil, ~e ~alobci ji~ byla pYiznána do asná mezinárodní ochrana v Rumunsku. <br/>[3] }alobce se proti postupu ~alovaného bránil zásahovou ~alobou u krajského soudu, který rozsudkem ze dne 20. 2. 2024, j. 57 A 1/202435, ozna il vyzna ení nepYijatelnosti jako nezákonný zásah a ulo~il ~alovanému povinnost obnovit stav pYed vyzna ením nepYijatelnosti. Krajský soud shledal zjevný rozpor § 5 odst. 1 lex Ukrajina s unijním právem. Vnitrostátním právem toti~ nelze stanovit výjimky udlení do asné mezinárodní ochrany nad rámec l. 28 smrnice Rady 2001/55/ES (o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími), který upravuje taxativní vý et dovodo, pro které je mo~né osobu z poskytnutí do asné ochrany vylou it. <br/>[4] }alovaný následn sdlení o nepYijatelnosti zruail a pYeruail Yízení ve smyslu § 64 odst. 1 písm. c) správního Yádu. PYeruaení Yízení odovodnil tím, ~e NSS v Yízení pod sp. zn. 8 Azs 93/2023 pYedlo~il Soudnímu dvoru EU pYedb~nou otázku, na jejím~ vyYeaení závisí rozhodnutí ve vci ~ádosti ~alobce o udlení do asné ochrany (u Soudního dvora je Yízení o této pYedb~né otázce vedeno pod sp. zn C753/23). PYedb~né otázky pYedlo~ené Soudnímu dvoru zní:<br/>a) Brání l. 8 odst. 1 smrnice Rady 2001/55/ES, a to i s ohledem na dohodu lenských státo, ~e nebudou uplatHovat l. 11 této smrnice, takové vnitrostátní úprav, podle které je nepYijatelná ~ádost o povolení k pobytu za ú elem poskytnutí do asné ochrany, jestli~e cizinec po~ádal o povolení k pobytu v jiném stát nebo jestli~e mu bylo povolení v jiném lenském stát ji~ udleno?<br/>b) Má osoba po~ívající do asné ochrany podle smrnice Rady 2001/55/ES právo na ú inný prostYedek nápravy pYed soudem podle l. 47 Listiny základních práv Evropské unie proti neudlení povolení k pobytu lenským státem ve smyslu l. 8 odst. 1 smrnice Rady 2001/55/ES?<br/>[5] Proti postupu ~alovaného se ~alobce bránil návrhem na opatYení proti ne innosti u Komise pro rozhodování ve vcech pobytu cizinco, která ~alovanému ulo~ila povinnost, aby do 30 dno ode dne, kdy pYeruaení Yízení skon ilo, rozhodl ve vci ~ádosti o udlení do asné ochrany ~alobce. PYesto~e Komise vyslovila ne innost ~alovaného, ú inná ochrana ~alobci poskytnuta nebyla. }alovaný byl podle ~alobce nadále ne inný, a proto se ~alobce obránil s ~alobou na ochranu proti ne innosti správního orgánu na krajský soud. <br/>[6] Krajský soud ~alobci vyhovl a ulo~il ~alovanému povinnost rozhodnout o ~ádosti ~alobce do 20 dno ode dne právní moci rozsudku krajského soudu. Krajský soud ~alovanému vytkl, ~e pYeruaením Yízení oddálil rozhodnutí ve vci a nezabýval se tím, ~e tak prohlubuje nejistotu o právech a povinnostech, co~ samo o sob mo~e pYivodit ~adatelom o do asnou ochranu újmu. Krajský soud uvedl, ~e zásada rychlosti má v dané vci pYednost pYed vy káním na kone né vyhodnocení pYedb~ných otázek. <br/>2. Kasa ní stí~nost ~alovaného<br/>[7] }alovaný (st~ovatel) se kasa ní stí~ností domáhá zruaení v záhlaví ozna eného rozhodnutí krajského soudu, a to z dovodu jeho nezákonnosti, která má spo ívat v nesprávném posouzení ne innosti st~ovatele (dovodnost pYeruaení Yízení). Nesouhlasí ani s tvrzením, ~e se nezabýval dopady na soukromý ~ivot ~alobce, jeho pYístupem k veYejnému zdravotnímu pojiatní a sociálním dávkám.<br/>[8] St~ovatel namítá, ~e § 64 odst. 1 správního Yádu aplikoval správn, neboe postupoval v souladu se zásadou zákonnosti. Podle st~ovatele je § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina stále sou ástí platného právního Yádu, a a koli jej nkteré krajské soudy pova~ují za rozporný s unijním právem a vyhýbají se jeho aplikaci, tento rozpor není doposud vyjasnn (proto byla ostatn také polo~ena pYedb~ná otázka). St~ovatel proto nemohl být ne inný, kdy~ postupoval v souladu s § 64 odst. 1 písm. c) správního Yádu a pYeruail Yízení práv z dovodu Yízení pYed Soudním dvorem. PYitom i krajský soud dovodil, ~e dovody pro pYeruaení Yízení byly naplnny. Pouze zastává názor, ~e s ohledem na oprávnné zájmy ú astníka ml st~ovatel postupovat v souladu se zásadou rychlosti a vc znovu posoudit, ani~ by Yízení pYeruail. St~ovatel nesouhlasí ani co do posouzení otázky, ~e § 5 odst. 1 lex Ukrajina je ve zjevném rozporu s unijním právem, a proto by pYi rozhodování o ~ádosti o udlení do asné ochrany neml být vobec aplikován. Podle st~ovatele krajský soud dostate n neodovodnil, pro  pova~uje § 5 odst. 1 lex Ukrajina za rozporný s unijním právem, kdy~ pouze navazuje na jím dYíve v Yízení vydaný rozsudek ze dne 20. 2. 2024, j. 57 A 1/202435, jeho~ výrokem st~ovateli ulo~il povinnost obnovit stav pYed vyzna ením nepYijatelnosti ~ádosti ~alobce. <br/>[9] St~ovatel dodává, ~e nepYistoupil k pYeruaení Yízení z nevole respektovat rozhodnutí krajského soudu, který mu ulo~il povinnost obnovit stav pYed vyzna ením nepYijatelnosti, neboe tak pYed samotným pYeruaením Yízení u inil. St~ovatel vaak nesouhlasí s krajským soudem, ~e ml postupovat v souladu se zásadou rychlosti a vydat rozhodnutí, pYesto~e do dneaního dne nebylo skon eno Yízení o pYedb~ných otázkách, na jejich~ vyYeaení rozhodnutí v dané vci závisí. <br/>3. VyjádYení ~alobce ke kasa ní stí~nosti<br/>[10] }alobce se pln ztoto~Huje s rozhodnutím krajského soudu. Postup st~ovatele pova~uje za obcházení smyslu a podstaty rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 2. 2024, j. 57 A 1/202435, který shledal vyzna ení nepYijatelnosti v ~ádosti o udlení do asné ochrany za nezákonný zásah. Podle ~alobce je z uvedeného rozhodnutí zjevné, ~e  cílem výroku nebylo pouze zruait sdlení o nepYijatelnosti ~ádosti, ale de facto o ~ádosti optovn rozhodnout, jako kdyby dot ené ustanovení o nepYijatelnosti nebylo sou ástí právního Yádu. K pYeruaení Yízení ~alobce sdluje, ~e tak mohl postupovat i krajský soud v Yízení o nezákonném zásahu, ale neu inil tak, co~ nále~it odovodnil. }alobce je toho názoru, ~e kdy~ Yízení nepYeruail krajský soud, neml tak u init ani st~ovatel. Jeliko~ Yízení pYed Soudním dvorem mo~e trvat i déle ne~ dva roky, ml podle ~alobce st~ovatel postupovat v souladu se zásadou rychlosti a o jeho ~ádosti rozhodnout. <br/>[11] }alobce dále uvádí, ~e se obrátil na pYísluanou pobo ku úYadu práce, která mu sdlila, ~e jeat není dr~itelem do asné ochrany, a tedy ani nemá volný vstup na trh práce. Dále mu bylo sdleno, ~e mo~e podat ~ádost o vydání povolení k zamstnání, k tomu vaak bude potYebovat pYísluané pobytové oprávnní, které vaak s ohledem na situaci nedostane. }alobci bylo doporu eno, ae se obrátí na Ministerstvo vnitra, zda by jeho situace nemohla být Yeaena jiným zposobem. St~ovatel vaak na dotaz ~alobce do dne, kdy se ~alobce vyjádYil ke kasa ní stí~nosti, neodpovdl. <br/>4. Vlastní hodnocení NSS<br/>[12] NSS pYi posuzování kasa ní stí~nosti hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení, pYi em~ dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost má po~adované nále~itosti, byla podána v as a osobou oprávnnou. Dovodnost kasa ní stí~nosti NSS posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ je povinen pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.).<br/>[13] St~ovatel nezákonnost rozhodnutí krajského soudu spatYuje v nesprávném posouzení právní otázky, která se týká ne innosti správního orgánu pYi pYeruaení Yízení. Rozhodnutí správního orgánu o pYeruaení Yízení (tedy rozhodnutí, kterým se upravuje vedení Yízení) je podle § 65 s. Y. s. ve spojení s § 70 písm. c) s. Y. s. vylou eno ze soudního pYezkumu v Yízení o ~alob proti rozhodnutí. To vaak nevylu uje správní soudy z rozhodování, zda Yízení bylo pYeruaeno dovodn, v Yízení o ~alob na ochranu proti ne innosti (rozsudek NSS ze dne 14. 9. 2020, j. 5 As 393/201948 i rozsudek NSS ze dne 20. 4. 2006, j. 6 Ans 2/200568). Z usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, j. 7 Ans 10/201246, té~ vyplývá, ~e  majíli soudy efektivn poskytovat ochranu tm, kteYí se brání proti protahom ve správním Yízení zposobeným ne inností správního orgánu, není mo~né pYipustit, aby správní orgány mohly svoji pYípadnou ne innost eliminovat zneu~itím institutu pYeruaení správního Yízení a zablokovat tak zásah soudu, neboe je pYedstavitelné, ~e i to mo~e být nezákonnou ne inností. <br/>[14] V nyní posuzovaném pYípad st~ovatel pYeruail Yízení z dovodu probíhajícího Yízení o pYedb~ných otázkách pYed Soudním dvorem.<br/>[15] Podle § 57 správního Yádu postupuje správní orgán za situace, kdy se v Yízení vyskytnou otázky, které nepYísluaí správnímu orgánu, aby si je rozhodl sám, a o kterých nebylo doposud rozhodnuto. Pro posuzovanou vc klí ový § 64 správního Yádu pak umo~Huje správnímu orgánu pYeruait Yízení, probíháli pYed pYísluaným správním orgánem nebo pYed jiným pYísluaným orgánem veYejné moci Yízení o pYedb~né otázce nebo jestli~e k takovému Yízení podal správní orgán podnt nebo vyzval ú astníka Yízení, popY. jinou osobu, k zahájení Yízení pYed pYísluaným orgánem. Podle judikatury NSS § 57 odst. 2 správního Yádu správnímu orgánu umo~Huje Yízení pYeruait, neukládá mu vaak takovou povinnost. Je tedy na nm, zda tak u iní, i nikoli. Správní orgán proto nemusí pYistoupit k pYeruaení Yízení práv s ohledem na zásady hospodárnosti a rychlosti Yízení (rozsudek NSS ze dne 22. 6. 2011, j. 6 Ads 23/2011620). <br/>[16] Správní orgán je ne inný, nevydáli rozhodnutí v zákonné lhot (§ 80 odst. 1 správního Yádu). Za situace, kdy správní orgán Yízení pYeruaí, lhoty k vydání rozhodnutí neb~í (§ 65 odst. 1 správního Yádu). Podle usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, j. 7 Ans 10/201246 ( . 3013/2014 Sb. NSS), se vaak správní soudy mohou zabývat tím, zda k pYeruaení Yízení doalo vcn dovodn, nebo nedovodn, popY. zda bylo pYeruaení Yízení ú elové. Aby tedy nastaly pYedpokládané ú inky, musí být nejdYíve kumulativn naplnny následující podmínky: 1) dovodnost pYeruaení Yízení, 2) trvání dovodo pro pYeruaení Yízení a 3) k pYeruaení Yízení se správní orgán musí uchýlit pYed uplynutím lhoty pro vydání rozhodnutí.<br/>[17] V posuzované vci není mezi ú astníky sporné naplnní druhé ani tYetí podmínky. Dovody pro pYeruaení Yízení, tedy Yízení o pYedb~ných otázkách pYed Soudním dvorem, doposud trvají. PYed NSS nebyla zpochybnna ani tYetí podmínka, neboe st~ovatel informoval ~alobce o pYeruaení Yízení bezprostYedn poté, co rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 2. 2024, j. 57 A 1/202435, kterým byla st~ovateli ulo~ena povinnost obnovit stav pYed vyzna ením nepYijatelnosti, nabyl právní moci. <br/>[18] Sporným tak mezi ú astníky Yízení zostal první bod, tedy zda bylo samotné pYeruaení Yízení dovodné. Z usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, j. 7 Ans 10/201246, té~ vyplývá, ~e  v Yízení o ~alob na ochranu proti ne innosti je soud oprávnn k Yádné ~alobní námitce jako sou ást skutkového stavu vcn zkoumat dovodnost pYeruaení správního Yízení. Dovodností se zabýval té~ krajský soud, kdy~ st~ovateli vytkl postup podle § 64 odst. 1 správního Yádu. St~ovatel toti~ údajn nále~it neuplatnil své správní uvá~ení, v jeho~ rámci ml  v etn dovodnosti pYeruaení Yízení  posoudit té~ dosledky, které takový postup bude mít pro ~alobce. <br/>[19] Správní soudy setrvale vycházejí z toho, ~e ka~dé správní uvá~ení má své meze a musí být uplatnno v mezích stanovených zákonem. }ádné správní uvá~ení není neomezené i absolutní. Správní orgán je limitován nejen principy vyplývajícími z ústavního poYádku, ale té~ povinností výslovn uvést, z jakých okolností a podklado vycházel, jaká kritéria pou~il pro své úvahy, popY. té~ zda provedl dokazy a jak je vyhodnotil. Z odovodnní správního orgánu musí být zYejmé, k jakým skutkovým a právním závrom dospl (srov. rozsudky NSS ze dne 27. 8. 201563, 2 Ads 171/2015, ze dne 30. 7. 2011, j. 4 Ads 6/201065, usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 23. 3. 2005, j. 23. 3. 2005, j. 6 A 25/ 200242). <br/>[20] St~ovatel tak ale dle krajského soudu neu inil. A koli krajský soud souhlasí, ~e výsledek Yízení o pYedb~ných otázkách je relevantní i pro danou vc, té~ upozornil, ~e správní orgány nesmí pYehlédnout okolnost, ~e pYeruaením Yízení se oddaluje výsledné rozhodnutí ve vci, co~ mo~e zasáhnout do ústavn chránného práva na rychlost Yízení ( l. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). St~ovatel ml proto povinnost posoudit, zda pYeruaením Yízení nehrozí ú astníkovi Yízení újma, popY. zda se jedná o újmu, kterou je ú astník povinen strpt v zájmu ú elného pose kání na rozhodnutí o pYedb~ných otázkách. <br/>[21] NSS pYedn konstatuje, ~e se ztoto~Huje s krajským soudem co do závru ohledn nedovodnosti pYeruaení Yízení. Neztoto~Huje se vaak s posouzením, ~e rozhodnutí o pYedb~ných otázkách je relevantní i pro nyní posuzovanou vc. Ve vci 8 Azs 93/2023 bylo toti~ zásadní, ~e ~alobkyni A. N. byla, pYed podáním ~ádosti o udlení do asné ochrany v eské republice, udlena do asná ochrana ve SRN. V dob podání ~ádosti v eské republice tak ~alobkyn A. N. do asnou ochranu po~ívala ji~ ve SRN. S ohledem na § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina, který znemo~Huje cizincom po~ádat o udlení do asné ochrany v eské republice, pokud ji~ o ni po~ádali nebo jim byla udlena v jiném lenském stát, osmý senát NSS vyu~il institutu pYedb~né otázky a dotázal se Soudního dvora EU, zda je vnitrostátní úprava v souladu se smrnicí 2001/55/ES (viz bod 4 nyní posuzované vci). <br/>[22] Skutkové okolnosti v ~alobcov vci se vaak od vci Yeaené pod sp. zn. 8 Azs 93/2023 liaí v tom, ~e ~alobce ji~ do asnou ochranu v jiném lenském stát nepo~ívá. Jak se toti~ podává ze shora popsaného probhu pYedchozího Yízení, jeat pYedtím, ne~ ~alobce podal ~ádost o do asnou ochranu v eské republice, se obrátil na zastupitelský úYad Rumunska v Praze, který mu dne 21. 6. 2023 vyhotovil certifikát o vzdání se práv vyplývajících z do asné ochrany a potvrdil pYevzetí jeho prokazu povolení k pobytu. <br/>[23] Práv tuto odlianost od vci vedené pod 8 Azs 93/2023 pova~uje NSS za zásadní, neboe pro posouzení dovodnosti pYeruaení Yízení je významné, zda se na ~alobce § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina vobec vztahuje. Pokud nikoli, není dovod, aby st~ovatel vy kával na výsledek Yízení o pYedb~né otázce, zda jsou tato ustanovení souladná s unijním právem, neboe na pYípad ~alobce se pYímo neaplikují. V takovém pYípad pak krajský soud st~ovateli po právu ulo~il, aby v ~alobcov vci dále neotálel a o jeho ~ádosti rozhodl.<br/>[24] Otázku aplikace § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina s ohledem na specifickou situaci ~alobce NSS posoudil následovn.<br/>[25] Je nesporné, ~e ~alobce je cizinec, na kterého ve smyslu § 3 odst. 1 lex Ukrajina dopadá provádcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana. Neníli dán ~ádný z dovodo, pro který by byl z poskytnutí do asné ochrany vylou en podle l. 28 smrnice, má právo na poskytnutí do asné ochrany, resp. na zajiatní povolení k pobytu a dalaích práv spojených s do asnou ochranou, v nkterém lenském stát. <br/>[26] Podle § 5 odst. 1 lex Ukrajina je ~ádost o udlení do asné ochrany nepYijatelná, jestli~e <br/>c) je podána cizincem, který o do asnou nebo mezinárodní ochranu po~ádal v jiném lenském stát Evropské unie, nebo<br/>d) je podána cizincem, kterému byla udlena do asná nebo mezinárodní ochrana v jiném lenském stát Evropské unie.<br/>[27] Samotný text tchto ustanovení pYipouatí dva mo~né výklady:<br/>- jakmile u~ jednou cizinec po~ádal o do asnou ochranu v jiném lenském stát nebo jakmile mu jiný lenský stát ochranu udlil, u~ nikdy nemo~e podat ~ádost v R; nebo <br/>- po~ádalli cizinec o do asnou ochranu v jiném lenském stát a Yízení o této ~ádosti stále b~í (zatím o ní nebylo rozhodnuto) nebo bylali mu ochrana v jiném lenském stát udlena a stále trvá, (jeat) nemo~e podat ~ádost v R. <br/>[28] Jak je známo, jazykový výklad je jen prvotním východiskem, které pomáhá ujasnit si smysl a ú el právní normy (nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97). V dovodové zpráv k lex Ukrajina, která by význam § 5 odst. 1 písm. c) a d) mohla objasnit, se pYitom nic pYínosného pro výklad neuvádí. Za této situace musí soud dále hledat objektivní smysl toho, pro  zákonodárce mezi dovody nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu zaYadil i skute nost, ~e cizinec po~ádal o její udlení v jiném lenském stát nebo ~e mu tam u~ byla udlena. <br/>[29] NSS má za to, ~e ú elem § 5 odst. 1 písm. c) a d) je procesn zabránit tomu, aby o ~ádosti tého~ cizince b~elo sou asn Yízení i v dalaím lenském stát ne~ v R (resp. aby se ve dvou rozných lenských státech vedlo Yízení o tomté~), nebo aby byla cizinci poskytována do asná ochrana v R a v dalaím lenském stát zároveH. Tedy zabránit ne~ádoucímu zdvojení ochrany, která by mla být poskytována v~dy jen v jednom lenském stát (srov. l. 11, 15 a 26 smrnice 2001/55/ES a bod 16 odovodnní provádcího rozhodnutí Rady). Smyslem tchto ustanovení zákona naopak nemá být  jednou prov~dy zabránit cizincom, kteYí v minulosti bye jen podali ~ádost v jiném lenském stát, po~ádat o udlení do asné ochrany v R poté, co Yízení o ~ádosti jinde u~ neb~í (cizinci by napY. vzali svou ~ádost zpt nebo jim jiný lenský stát do asnou ochranu nakonec neudlil) nebo co jim u~ do asná ochrana jinde poskytována není. <br/>[30] Takový výklad ostatn NSS u~ nazna il v rozsudku ze dne 25. 4. 2024, j. 6 Azs 259/202321. V nm Yeail situaci, kdy ministerstvo odHalo oprávnní k pobytu udlené cizince a jejím nezletilým dtem z dovodu, ~e v ~ádostech uvedli nepravdivé údaje [§ 5 odst. 7 lex Ukrajina, § 9 odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 2 zákona o do asné ochran cizinco]. Ve formuláYi ~ádosti toti~ vyplnili, ~e o do asnou ochranu jinde ne~ádali. Ministerstvo ale z platformy pro výmnu informací zjistilo, ~e pYed udlením do asné ochrany v R podali cizinci ~ádost ve `védsku, kde jim byla ochrana udlena. NSS ve shod s krajským soudem dospl k závru, ~e ministerstvo nemohlo dovozovat, ~e cizinka v ~ádosti uvedla nepravdivé údaje, jen z výpisu z platformy. Cizinka toti~ podle vlastního tvrzení nevdla, ~e ve `védsku podává ~ádost o udlení do asné ochrany, jeliko~ ~ádost byla sepsána v jazyce, kterému nerozumla, a pYi jednání nebyl pYítomen tlumo ník. Ministerstvo si tedy mlo obstarat ~ádosti podané ve `védsku a zjistit bli~aí okolnosti jejich podání; nepravdivost údajo toti~ musí ministerstvo prokázat. Sou asn NSS uvedl:  Stejn tak by bylo nezbytné ovYit, zda do asná ochranu udlená ve `védském království nadále trvá (bod 16).<br/>[31] Podporn lze odkázat také na dovodovou zprávu k zákonu . 175/2022 Sb., kterým byly s ú inností od 27. 6. 2022 do lex Ukrajina doplnny dovody zániku oprávnní k pobytu za ú elem do asné ochrany. To zaniká mimo jiné (§ 5 odst. 8):<br/>a) podáním ~ádosti o udlení do asné ochrany podle rozhodnutí Rady v jiném lenském stát Evropské unie,<br/>b) udlením do asné ochrany podle rozhodnutí Rady jiným lenským státem Evropské unie,<br/>c) podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany v jiném lenském stát Evropské unie vázaném naYízením Evropského parlamentu a Rady (EU) . 604/2013, nebo<br/>d) udlením víza k pobytu nad 90 dno, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území eské republiky nebo v jiném stát.<br/>Dovodová zpráva k tomu uvádí: <br/> Navrhuje se doplnit dalaí dovody pro zánik oprávnní k pobytu za ú elem do asné ochrany pYímo ze zákona, a to o situace, kdy je zjevné, ~e cizinci je poskytována dostate ná ochrana ve smyslu i jiného oprávnní k pobytu jiným státem (nebo eskou republikou). Cílem navr~ené úpravy je zamezit tomu, aby jedna osoba disponovala roznými pobytovými tituly. <br/>[32] Rovn~ dovody pro zánik oprávnní k pobytu za ú elem do asné ochrany, které  jak se v dovodové zpráv dále uvádí   do zna né míry odrá~ejí dovody pro nepYijatelnost ~ádosti o do asnou ochranu , tak mají podle zákonodárce reagovat na situace, kdy by byla cizinci dostate ná ochrana poskytována jinak. Tedy zabránit tomu, aby do asná ochrana byla cizinci poskytována v R a v jiném lenském stát sou asn, resp. okolnostem k tomu vedoucím. Nevyplýváli z textu § 5 odst. 1 c) a d) lex Ukrajina ani z ni eho jiného, ~e zákonodárce skute n ml v úmyslu být pYísnjaí a odepYít tak do asnou ochranu i cizincom, kteYí ji jinde nemají a ani o ni jinde ne~ádají, je tYeba dovodit, ~e jeho úmyslem také bylo jen zabránit ne~ádoucímu zdvojení.<br/>[33] Jeli toti~ také cílem § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina zabránit ú elovému jednání i zneu~ívání institutu do asné ochrany, pak výklad tchto ustanovení doposud zastávaný st~ovatelem iní z institutu nepYijatelnosti ~ádosti pYíslove ný  kanón na vrabce , tedy zjevn nepYimYený prostYedek. Za snahu o zneu~ití ur it nelze pova~ovat jen to, ~e cizinec postupn po~ádá o do asnou ochranu v rozných lenských státech (bez ohledu na to, zda na to má právo, na co~ odpoví Soudní dvor ve vci C753/23). Samo o sob toti~ takové jednání nijak ú elové není. U~ jen proto, ~e ani smrnice 2001/55/ES nebrání lenským státom zavádt nebo udr~ovat opatYení pYíznivjaí pro osoby po~ívající do asné ochrany (bod 12 odovodnní a l. 3 odst. 5). Po ítá tedy s vnitrostátní úpravou, která bude vstYícná ke druho~adatelom a kterou ostatn Yada jiných lenských státo pYijala (napY. Slovensko, srov. https://www.ukraineslovakia.sk/temporaryprotection/). Podle dosavadního výkladu eských orgáno vaak vaichni druho~adatelé ploan zneu~ívají institut do asné ochrany. Takový výklad proto neobstojí. <br/>[34] Zneu~íváním institutu do asné ochrany by toti~ byla naopak situace, kdy cizinec jako druho~adatel podá ~ádost v jednom lenském stát, pYesto~e stále jeat vyu~ívá do asnou ochranu udlenou v jiném lenském stát, ve snaze erpat výhody s tím spojené ve dvou i více lenských státech sou asn. Práv tomu brání výklad § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina, ke kterému se NSS pYiklonil výae. ZároveH takový výklad nebrání ani reagovat na dalaí pYípady, kdy by cizinci mohli zneu~ívat právo na do asnou ochranu, napY. kdy~ by se ú elov vzdávali do asné ochrany v jednom lenském stát a poté o ni znovu ~ádali jinde podle toho, kde by zrovna mohli erpat  lepaí výhody. Jak vaak u~ ve svých rozsudcích dYíve vysvtlily nkteré krajské soudy, s jejich~ názorem se NSS ztoto~Huje: v takových pYípadech by bylo namíst provést správní Yízení, ~ádost vcn posoudit a v zamítavém rozhodnutí závr o zneu~ití práva odovodnit, nikoli ~ádost odmítnout  od stolu zaakrtnutím polí ka ve formuláYi (napY. rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2023, j. 55 A 12/202395, bod 89, nebo ze dne 6. 9. 2023, j. 77 A 30/202368, bod 82; novji napY. rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2024, j. 18 A 31/202428, body 26 a 27). <br/>[35] Pro úzký výklad § 5 odst. 1 lex Ukrajina svd í i dalaí argument. Chtlli by zákonodárce skute n, aby do asná ochrana v eské republice nebyla za ~ádných okolností udlována druho~adatelom, pak by jako dovod nepYijatelnosti sta ilo jen samotné podání ~ádosti v jiném lenském stát § 5 odst. 1 písm. c), nikoli i udlení do asné ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina. Nejprve je toti~ tYeba v~dy podat ~ádost, aby mohla být do asná ochrana vobec udlena. PYi jiném výkladu by tedy úprava obsa~ená v písmenu d) byla nadbyte ná, neboe by dopadala jen na pYípady, které u~ bezezbytku pokrývá písmeno c). Logi tjaí výklad tohoto ustanovení proto je, ~e se vztahuje na situace, kdy jeho hypotéza nadále trvá  tedy kdy cizinec po~ádal o udlení do asné ochrany v jiném lenském stát a Yízení o této ~ádosti i jiný postup smYující k jejímu (ne)udlení stále b~í. Jinými slovy: písmeno c) stanoví jen (pYechodnou) pYeká~ku soub~n vedených Yízení, která po rozhodnutí o ~ádosti v jiném lenském stát odpadá. V souladu s touto logikou je pak tYeba vykládat i písmeno d), které se tak vztahuje jen na situace, kdy cizinci byla udlena do asná ochrana v jiném lenském stát a tato ochrana stále trvá.<br/>[36] Jiný výklad, ne~ ke kterému dospl NSS, by bezdovodn komplikoval ~ivot nejen sou asnému ~alobci, který údajn v Rumunsku ani o do asnou ochranu ~ádat nechtl a pouze podepsal papír sepsaný v jazyce, kterému nerozuml. (}alobce ostatn od po átku tvrdí, ~e ml namíYeno do eské republiky za bratrem, v sou asné dob zde ~ije s pYítelkyní a na Rumunsko, kde mu povodn do asná ochrana byla udlena, ~ádné vazby nemá.) Situace ~alobce toti~ není ojedinlá. NSS je z úYední innosti zYejmé (a plyne to i z Yady rozhodnutí krajských soudo), ~e i dalaí ~adatelé tvrdili, ~e o do asné ochran udlené v jiném lenském stát, pYes který na útku pYed válkou jen procházeli s cílem usadit se a~ v R, ani nevdli.<br/>[37] Je obecn známo, ~e nejprve uprchlická vlna zasáhla lenské státy na východ, popY. jihovýchod Evropy, pYes které denn proudily stovky i tisíce cizinco. NkteYí jist chtli  jen uprchnout pYed válkou kamkoli a nevadilo jim v tchto lenských státech zostat, jiní si to zanedlouho v klidu a v bezpe í rozmysleli, jeat dalaí vaak opustili Ukrajinu s jasnou pYedstavou o tom, kde se usadí. Otázkou je, jak mezi nimi pracovníci pYísluaných orgáno ( i dobrovolníci jim pomáhající) rozliaovali, a zda to bylo vobec mo~né. Lze se proto dovodn domnívat, ~e v Yad pYípado bylo uprchlíkom umo~nno se zaregistrovat a v dobré voli jim byla poskytnuta pYechodná ochrana, respektive oprávnní k pobytu, a to ani~ by byli nále~it pou eni a ani~ by byl zjiaeován jejich skute ný zájem a jejich budoucí plány a pYedstavy. Nehled na to, ~e ruská invaze za ala dne 24. 2. 2022, provádcí rozhodnutí Rady bylo pYijato dne 4. 3. 2022 a lex Ukrajina, zavádjící dovody nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d), nabyl platnosti i ú innosti a~ dne 21. 3. 2022. Tedy v dob, kdy cizinci mohli mít do asnou ochranu u~ udlenu v jiném lenském stát EU a nemohli pYedvídat, ~e tím ztratí mo~nost pozdji po~ádat o do asnou ochranu v R, kam tYeba chtli pokra ovat.<br/>[38] Lze tak uzavYít, ~e ve svých dosledcích by jiný výklad eské právní úpravy zcela vyprazdHoval právo cizinco skute n si vybrat lenský stát, v nm~ chtjí po~ívat práv spojených s do asnou ochranou (bod 16 odovodnní provádcího rozhodnutí Rady)  a to jen kvoli tomu, ~e jim na po átku války po útku z Ukrajiny jiný lenský stát udlil do asnou ochranu, pYesto~e tudy jen procházeli nebo hodlali pokra ovat dál. Za výae popsaných okolností toti~ o skute ném výbru nemo~e být Ye  (tím vaak NSS nijak nepYedjímá odpov na otázku, zda ze smrnice 2011/55/ES s ohledem na dohodu lenských státo o tom, ~e nebudou uplatHovat l. 11, vyplývá cizincom i právo svoj prvotní výbr zmnit). V situaci, kdy se tito cizinci dobrovoln vzdají takto udlené do asné ochrany, aby mohli po~ádat o do asnou ochranu v cílovém lenském stát, se u~ z podstaty nemo~e jednat o zneu~ití práva na do asnou ochranu. Práv taková je i situace ~alobce, který podle svých tvrzení pYes Rumunsko pouze procházel a jeho cílem bylo od po átku usadit se v eské republice.<br/>[39] Kone n nelze odhlédnout ani od toho, ~e kdyby stejn pYísnou úpravu pYijaly i vaechny ostatní lenské státy (nebo ji stejn pYísn vykládaly), ve výae popsaných situacích by to znamenalo faktické popYení práva na do asnou ochranu jako takového. Poté, co by u~ cizinci jednou získali  ani~ by o tom leckdy vdli  do asnou ochranu v jednom lenském stát, nemohli by o ni u~ nikdy ~ádat jinde.<br/>[40] Lze proto uzavYít, ~e se na ~alobce § 5 odst. 1 písm. c) a d) lex Ukrajina nevztahuje, neboe pYi podání ~ádosti v eské republice ji~ nepo~íval do asné ochrany v jiném lenském stát EU. V pYedmtné vci proto není dán ani relevantní dovod pro pYeruaení Yízení z dovodu pose kání na výsledek Yízení o pYedb~ných otázkách, který by zde byl za pYedpokladu duplicitní do asné ochrany. Krajský soud tak správn dovodil, ~e st~ovatel byl ve vci ne inný ve smyslu § 80 odst. 1 správního Yádu. Pro upYesnní vaak NSS dodává (jakkoliv lze obecn souhlasit s krajským soudem, ~e v posuzované vci má zásada rychlosti Yízení jist svou relevanci a ~e st~ovatel se ml pYi správním uvá~ení zabývat dopadem pYeruaení Yízení do práv ~alobce), ~e NSS absenci dovodo pro pYeruaení Yízení vidí práv v tom, ~e v ~alobcov situaci se § 5 odst. 1 písm. c) a d) neuplatní. <br/>5. Závr a náklady Yízení<br/>[41] Na základ výae uvedených skute ností dospl NSS k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[42] Proto~e kasa ní stí~nost není dovodná, NSS ji podle § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/>[43] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl na základ § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel neml ve vci úspch, proto mu právo na náhradu náklado nenále~í. }alobce, který byl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, ~ádné náklady Yízení k výzv soudu neuplatnil.<br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 31. Yíjna 2024<br/><br/>Vojtch `imí ek <br/> pYedseda senátu<br/></body> </html>