<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 A 41/2024- 11 - text</title> </head> <body> ÿþ - 7 - 52 A 41/2024<br/><br/>USNESENÍ <br/>Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Jana DvoYáka a soudco JUDr. Aleae Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve vci <br/>navrhovatele: V. N.<br/>zastoupeného advokátkou Mgr. Pavlou Krej í, ev. . 09857<br/>sídlem Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2 <br/>o návrhu na poskytnutí volební ochrany za ú elem zajiatní estnosti a poctivosti volební kampan a demokrati nosti voleb,<br/>takto:<br/>I. Návrh se odmítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. Navrhovatel podal dne 11. 08. 2024, prostYednictvím právní zástupkyn, návrh na poskytnutí volební ochrany za ú elem zajiatní estnosti a poctivosti volební kampan a demokrati nosti voleb (dále jen  návrh ).<br/>2. Navrhovatel pYedn uvedl, ~e je voli em, který je zapsán ve stálém seznamu voli o vedeném mstem Pardubice. Dále rekapituloval, ~e doalo rozhodnutím prezidenta republiky, sz. 147/2024 Sb., k vyhláaení voleb do Senátu Parlamentu eské republiky (dále jen  SP R nebo  Senát ) a voleb do zastupitelstev krajo, kdy~ pod . 7 kandiduje do Zastupitelstva Pardubického kraje koalice SPD, Trikolora a PRO (dále ozna ena jako  Volební strana ).<br/>3. Navrhovatel v pYedmtném návrhu upozornil na to, ~e volební strana má v rámci volební kampan pou~ívat velmi agresivní prostYedky své propagace, a to vyobrazením zakrváceného ernocha s no~em a nápisem "Nedostatky ve zdravotnictví nevyYeaí  chirurgové z dovozu", pYi em~ zmínné vizuální zobrazení bylo soudu pYilo~eno jako dokaz (list spisu . 4). Navrhovatel dále poukazuje na rozsah sdílení tchto materiálo v rozných médiích (sociální sít atd), pYi em~ obsah této volební kampan pova~uje za siln neetický. Navrhovatel dále pYedestírá, ~e není mo~né vést volební kampaH, která by byla za hranou  veakerých myslitelných hranic sluanosti , a to zejména s odkazem na vyobrazování zbraní i krve. K tomu navrhovatel uvádí, ~e je seznámen s obsahem zákona . 130/2000 Sb., stejn jako judikaturou v podob nálezu Ústavního soudu R ze dne 26. 01. 2005, Pl. ÚS 74/04, jako~ i usnesením NSS ze dne 26. 06. 2006, sp. zn. Vol 5/2006. Následn vaak sám uvádí, ~e se nejedná o pln relevantní judikaturu, kdy~ byla vydána v  naprosto jiné spole enské atmosféYe a opt rezonuje své názorové pYesvd ení o nenále~itosti ur itých projevo ve volební kampani (pou~ití no~e a zobrazení krve). <br/>4. Navrhovatel se proto ve smyslu l. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen  LZPS ) obrací na soud pro ochranu svého aktivního volebního práva, které pova~uje za ohro~ené domnlou ne estností a nepoctivostí vedení volební kampan, která má vybo ovat z intencí principo demokratického právního státu. Podle pYedmtného návrhu se navrhovatel domnívá, ~e volební kampaH by mohla ve voli ích vzbuzovat nadmrný pocti strachu, kdy~ se v ní objevuje vyobrazení zbraní nebo krve po  zYejm probhlém útoku , ím~ má být frapantn vyu~íváno utrpení lidí (bod 10 návrhu). Vedle toho vaak navrhovatel i uvádí, ~e takovou vadu volební kampan pova~uje za protiústavní (bod 11 návrhu).<br/>5. Navrhovatel dále zdejaímu soudu vzpomíná, ~e pokud by soud nesdílel jeho názor, tak mo~e pYeruait Yízení a obrátit se na Ústavní soud R s návrhem o pYezkum ústavnosti ust. § 56a odst. 4 Volebního zákona, pYi em~ dle jeho slov je  & samozYejm pYipravena se rovn~ obrátit na Ústavní soud sám. Navrhovatel se v návrhu dále zabývá svým dovozením vcné a místní pYísluanosti zdejaího soudu, resp. Krajského soudu v Hradci Králové, kdy~ se pod písm. a) odkazuje na ust. § 4 odst. 2 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., s.Y.s. <br/>6. Navrhovatel se tak domáhá vydání rozhodnutí, kterým má soud Koalici SPD, Trikolora a PRO zakázat v rámci volební kampan ve volbách do Zastupitelstva Pardubického kraje pou~ívat v jakékoliv form propagace vyobrazení zakrváceného ernocha s no~em a s nápisem  Nedostatky ve zdravotnictví nevyYeaí  chirurgové z dovozu .<br/>7. Uvedený návrh musí krajský soud odmítnout, pYi em~ svoj závr odovodHuje následovn.<br/>8. Na prvním míst musí krajský soud s odkazem na ust. § 2 s.Y.s. pYipomenout, ~e ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veYejným subjektivním právom fyzických i právnických osob zposobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláatním zákonem, jako~ i rozhodují v dalaích vcech, v nich~ tak stanoví tento zákon. Pravomoc správních soudo je dále pro vci volební vymezena v ust. § 4 odst. 2 písm. a) s.Y.s. Konkrétn je správními soudy poskytována ochrana pYedevaím ve vcech seznamo voli o, registrace, neplatnosti voleb a hlasování, zániku mandátu, jako~ i ve vcech místního a krajského referenda (ust. § 88 a~ 93 s.Y.s.). <br/>9. Vedle toho je tYeba pYipomenout, ~e ust. § 53 zákona . 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajo, ve znní pozdjaích pYedpiso, poskytuje bli~aí úpravu soudního pYezkumu voleb do zastupitelstev krajo, a to v povaze lex specialis. Tento zákona rozvíjí mo~nost podání návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta za ú elem provedení soudního pYezkumu. Ovaem vaechny tYi varianty jsou limitovány tím, ~e byla poruaena ustanovení tohoto zákona zposobem, který hrub ovlivnil výsledky hlasování, voleb nebo volby ur itého kandidáta. Soudní pYezkum je tak podmínn tím, ~e v dosledku nezákonnosti doalo k ovlivnní výsledko volebního procesu (hlasování, voleb, volby kandidáta). V pYípad podaného návrhu na soudní ochranu v dané vci vaak ~ádná z tchto zákonných podmínek není naplnna, a proto je soudní pYezkum vylou en (srov. rozsudek ESLP ze dne 25. 7. 2019 ve vci BrzeziDski v. Polsko, stí~nost . 47542/07).<br/>10. Správní soudy jako soudy volební jsou oprávnny rozhodovat taxativn vymezené otázky týkající se voleb, a to v dob po jejich konáním (ex post). Uvedené samozYejm nevylu uje jiné formy ochrany (civilnprávní), které mohou probíhat i jinak. Nicmén pravomoc volebních soudo je striktn dána zákonným rámcem, který není mo~né nikterak pYekra ovat. V dané vci tak krajský soud doael k závru, ~e pYedmtný návrh nelze podYadit ani pod jednu zákonem pYedpokládanou situaci, která by zakládala pravomoc k soudnímu pYezkumu ve vcech volebních. Navíc nutno podotknout, ~e posláním volebního soudu není zastávat pozici jakéhosi monopolního ochránce korektnosti celého volebního procesu (k tomu lze odkázat na usnesení NSS ze dne 18. 2. 2013, sp. zn. Vol. 10/2013-50, kde soud uvedl:  & argumentace u~itá vaemi aktéry voleb nakonec podléhá kritickému posouzení ze strany voli o. Ti vnímají nejen obsah volebních prohláaení, ale i úroveH prostYedko ve volebním boji u~itých. Vaímají si té~ ú elových zmn názoro kandidáto na jednotlivá témata. S ohledem na povahu volebního procesu nepYísluaí soudu pYísn soudit kvalitu volební kampan nebo porovnávat kvalitu jednotlivých kandidáto. Soud nemo~e ani ur ovat témata pYedvolební kampan, ani nkterá témata ex post facto zakazovat. Jinak by se soud namísto voli o postavil do pozice kone ného arbitra sluanosti a etiky, co~ mu v ~ádném pYípad nepYísluaí. ). Tento úkol pYísluaí i jiným orgánom veYejné moci a je vcí jednotlivých kandidáto a koneckonco i voli o, aby se svým aktivním jednáním zasazovali o férovost voleb. Mo~nosti volebního soudu jsou toti~ pomrn limitované, kdy~ zostává jeho pravomocí napY. rozhodnout o neplatnosti voleb, co~ je natolik záva~ný zásah do projevené vole voli o, ~e k nmu lze pYistoupit pouze ve výjime ných pYípadech. Do rozhodnutí voli o jako suveréna mo~e soudní moc vstoupit jen ve výjime ných pYípadech, kdy vady volebního procesu zposobily nebo mohly zYejm zposobit, ~e by voli i rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (nález Ústavního soudu ze dne 26.1.2005, Pl. ÚS 73/04).<br/>11. Ochrana poskytovaná ve volebním soudnictví je tedy následné povahy. ZároveH platí premisy toho, ~e soudy by mly zasahovat do volebního procesu jen v pYípadech nejzáva~njaích vad tohoto procesu, neboe aby soud zneplatnil volby z dovodu aíYení úto ných informací, tak musí být kumulativn splnno nkolik podmínek, a to nezákonnost, zatemnní výsledku voleb a kauzální nexus (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2018, . j. 40 A 28/2018-39). Právní Yád R toti~ ani nezná absolutní volební vady, kdy~ se prosazuje po~adavek dostate né intenzity k ovlivnní/naruaení volebního výsledku (nález ÚS ze dne 18. 2. 1999, I. ÚS 526/98). V tomto charakteru tak nelze u init jen obecný poukaz na to, ~e se ve volební kampani objevily úto né argumenty bez toho, aby se tento negativní jev njak promítl do výsledku voleb, tedy na voli voli o. Poctivost a estnost volební kampan se proto ve svtle vaeho uvedeného posuzuje a~ v rámci jednotlivých ~alobních typo ve vcech volebních, kdy~ bez voleb samotných a jejich výsledko de facto ani není, prozatím, co posuzovat. K estnosti a poctivosti volební kampan lze odkázat také na zdroj GERLOCH, A., TRYZNA, J., WINTR, J. Soudní pYezkum estnosti a poctivosti volební kampan. In Právní rozhledy, 2005, . 24, s. 889 an.<br/>12. Navrhovatel vícemén pYedkládá soudu pouze svoje subjektivní pocity z vedené volební kampan, kterou pocieuje jako neetickou, ne estnou, nepoctivou (jak sám uvedl:  za hranou veakerých myslitelných hranic sluanosti ). Nakolik nejde navrhovateli odpírat jeho pYesvd ení, s pYihlédnutím k tomu, ~e dané propaga ní materiály mohou posobit neadekvátn, tak se ovaem v mnoha pYípadech ani ryze urá~livá hesla nemusejí vymykat zákonnému vedení volební kampan (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem  pobo ky v Liberci ze dne 2. 11. 2018, . j. 64 A 19/2018-45). Navíc mnohé takové texty vykazují nutnou dávku neutrality, ím~ z nich nelze dovodit ~ádné konkrétní poakození n ích práv (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, . j. 43 A 144/2018-145). Navrhovatel se odkázal mj. na nález ÚS ze dne 26. 1. 2005, Pl. ÚS 74/04, ve kterém vaak bylo mj. vysloveno:  Nelze vaak tyto pojmy vykládat z hlediska soukromého práva a obecné morálky, neboe jde o jejich pou~ití v podmínkách volební kampan, která není ni ím jiným ne~ bojem o hlasy voli o. Jeho negativní projevy lze regulovat, nelze je vaak zákonem vylou it. Z uvedeného ústavního judikátu plyne jednozna ný závr, kterému samozYejm svd í, i právní doktrína, a to ~e pYedmtné volební projevy není mo~né vykládat z hlediska morálky, bye se mohou jevit jako amorální, resp. neetické. V kone ném dosledku toti~ i nedostatek etiky v rámci volebních prohláaení u inných bhem volební kampan neznamená, bez dalaího, poruaení zákona (usnesení NSS ze dne 29. 06. 2006, .j. Vol. 45/2016-17).<br/>13. Navrhovatel také pYedlo~il svoji obavu z toho, ~e by taková volební kampaH mohla ve voli ích vzbuzovat nadmrný pocti strachu. K tomu je nutné poznamenat, ~e v ~ádném volebním zákon není upraven zákaz vyu~ívání motivu strachu pYi aíYení informací, resp. pYi vedení volební kampan a její propagace. Otázkou proto zostává, jestli vobec bylo ú elem takového njakého sdlení vyu~ít nebo vyvolat pocit strachu. Hledání odpovdi je nesnadné, neboe soudy se prozatím s tímto aspektem nemusely zabývat. Nakolik se vaak jeví problematické prokázání takového motivu daného sdlení, které spíae bude vedeno s poukázáním na ur itou míru nadsázky projevující se v pYehánní, symboli nosti, zkratkovitosti i personalizace ur itých politických slogano a hesel (usnesení NSS ze dne 18. 2. 2013, .j. Vol 33/2013-45). V této souvislosti nutno poukázat i na svobodu projevu promítající se do volební kampan, jako~ i svobodné volební sout~i, kde právo na informace nutn zahrnuje nejen informace o uchaze ích, ale i dalaí informace napY. týkající se toho, jestli ten i onen kandidát ( i strana) stojí za aíYením takových informací (argumento, i tch úto njaích), co~ se mo~e pozitivn i negativn promítnout ve volebních preferencích, co~ odpovídá práv svobod volební sout~e. V kone ném dosledku pYitom zostává na samotných voli ích, aby se s pYedkládanými informacemi sami vypoYádali. K tomu lze odkázat na dYívjaí judikát zdejaího soudu ze dne 11. 11. 2014, .j. 52 A 99/2014-35, kde bylo vysloveno, ~e voli i jsou racionáln uva~ující bytosti, a nikoliv "malé nerozumné dti", které uvYí vaemu, co se v kampani objeví (co uvidí). K tomu lze jeat dodat, ~e ~ijeme v éYe informa ní spole nosti, co~ znamená, ~e vaichni máme pYístup k airokému mno~ství informací, ale pYedevaím k rozným zdrojom a pramenom tak, abychom byli schopni tyto informace vyhledávat, ovYovat, selektovat a racionáln hodnotit, a to nejen dle práva, ale práv dle i jiných normativních systémo jako morálky nebo etiky. <br/>14. Zmínná svoboda politické sout~e toti~ zahrnuje i kampaH negativní, její~ snahou je pYedevaím odvrátit voli e od nabídky politických konkurento (usnesení NSS ze dne 4. 7. 2006, .j. Vol 40/2006-38). Vtaí ostrost politických projevo v probhu volební kampan je tolerantnjaí, ne~ by tomu bylo za jiných okolností (rozhodnutí ESLP ze dne 11. 04. 2006 ve vci Brasilier v. Francie, stí~nost . 71343/01). Negativní politická kampaH navíc vykazuje nkolik efekto, a to tzv. boomerang efekt, efekt obti, nebo efekt dvojího poakození, které se hodnotí podle toho, na koho negativní kampaH negativn dopadá. Zmínný negativní dopad vaak nemusí potkat pouze domnlou protistranu, ale mo~e se reverzn obrátit i vo i samotnému aktéru takového projevu (více viz. BRADOVÁ, E. Negativní reklama a negativní kampaH: Historie, vyu~ití a výzkum. In BRADOVÁ, E. a kol. Negativní kampan a politická reklama ve volbách. Olomouc: Periplum, 2008, s. 28). <br/>15. Nad rámec vaeho uvedeného je vhodné jeat doplnit, ~e svoboda projevu je základem demokratické spole nosti, pYi em~ volební kampaH a její vedení je jednou z forem jejího výkonu (usnesení NSS ze dne 30. 06. 2006, .j. Vol. 28/2006-80; nebo usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, .j. Vol. 16/2018-33). V demokratické spole nosti má ka~dý právo vyjadYovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným zposobem, jako~ i svobodn vyhledávat, pYijímat a rozaiYovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Svoboda projevu skýtá i mo~nost zastávat rozné názory a pYijímat a rozaiYovat informace nebo myalenky bez zasahování státní moci, nikoliv vaak výlu n. Svobodné volby jsou projevem spolupodílení se na utváYení demokratické spole nosti, proto je i volné aíYení informací v dob pYed volbami obzvláat dole~ité (rozsudek ESLP ze dne 09. 01. 2007 ve vci KwiecieD v. Rusko, stí~nost . 51744/99). V této souvislosti je pYijímá teze, ~e ochrana dotýká nejen informací, ale i myalenek, které jsou pozitivn pYijímány nebo pova~ovány za neakodné, pYi em~ i projevom, které mohou zraHovat, aokovat nebo dokonce znepokojovat. Taková idea pYitom vychází z po~adavko na toleranci a snáaenlivost charakteristických práv pro demokratickou spole nost (rozsudek ESLP ze dne 28. 8. 2018 ve vci Savva Terentyev v. Rusko, . stí~nosti 10692/09; ale i rozsudek ESLP ze dne 23. 4. 2015 ve vci Morice v. Francie, stí~nost . 29369/10) PYípadné omezení jakékoliv diskuze o otázkách veYejného zájmu je sice pYípustné, ale jen pro velmi silné a zákonné dovody (rozsudek ESLP ze dne 12. 07. 2001 ve vci Feldek v. Slovensko, stí~nost . 29032/95). Takovými výroky se mohou stát obsahov zamYené k násilí nebo nenávisti, pYi em~ v ur itých pYípadech se i "urá~livý jazyk" mo~e dostat mimo ochranu svobody projevu, ale pYitom samotné u~ití vulgarismo není pro posouzení charakteru takových výroko rozhodující, proto~e je tYeba posuzovat, jestli aokující nebo urá~livé projevy s pYihlédnutím ke vaem mo~ným souvislostem vedly k nelegitimním cílom (typ. propagace násilí nebo nesnáaenlivosti (rozsudek ESLP ze dne 28. 08. 2018 ve vci Savva Terentyev v. Rusko, . stí~nosti 10692/09; ale i rozsudek ESLP ze dne 15. 10. 2015 ve vci Perinçek v. `výcarsko, stí~nost . 27510/08). V daní vci by bylo jen st~í mo~né uva~ovat o takových dosledcích. <br/>16. Navrhovatel se dovolává soudní ochrany svého aktivního volebního práva, tedy práva k samotnému projevu jeho volební vole ve smyslu, ~e ob an  smí volit . Krajský soud dává navrhovateli za pravdu v tom ohledu, ~e jeho aktivní volební právo, stejn jako i pasivní volební právo a dalaí zaru ená práva s tím související, jsou pod ochranou soudní moci. V daném pYípad vaak krajský soud neshledává dovodnost námitky k ochran jeho aktivního volebního práva, které dle názoru soudu nebylo nikterak ohro~eno a ani naruaeno (do tohoto práva navrhovatele nebylo nikterak zasa~eno), kdy~ navrhovateli pYedmtnou volební kampaní není nikterak znemo~Hováno ú astnit se nadcházejících voleb a v nich aktivn volit (projevit svoji voli). <br/>17. Navrhovatel mj. uvedl, ~e shledává vadu volebních zákono, kterou pova~uje za protiústavní. V pYedmtné vci pak zdejaímu soudu pYipomenul, ~e mo~e pYeruait Yízení a obrátit se na ÚS s návrhem na pYezkum ústavnosti pYísluaného ustanovení Volebního zákona. Krajský soud navrhovateli naopak pYipomíná, ~e není soudem poskytujícím ochranu ústavnosti. Podle l. 83 Ústavy R platí, ~e jediným a výlu ným soudním orgánem ochrany ústavnosti je Ústavní soud jako vysoce specializovaný a samostatný orgán, jeho~ úkoly a smysl se od "obecných" soudo zna n odliauje a pYevyauje (více viz. FILIP, J. Pojem rozporu (nesouladu) zákona s ústavním poYádkem v teorii a judikatuYe. In asopis pro právní vdu a praxi, 2010, ro . 18, . 2, s. 91-100). De iure to znamená, ~e jedin ÚS R je oprávnn zabývat se zkoumáním ústavnosti, tedy vyhodnocovat (ne)soulad zákono a jiných závazných právních pYedpiso s Ústavou, resp. ústavním poYádkem R. V daném pYípad se krajský soud neztoto~Huje s navrhovatelem, proto nepova~uje za nezbytné pYeruaovat Yízení a obracet se s pYedlo~enými argumenty navrhovatele k ÚS, kdy~ navíc, jak sám navrhovatel uvedl, je pYipraven tak u init sám. Namítanou  protiústavnost ml navrhovatel rovnou pYedlo~it ÚS, a nikoliv zdejaímu soudu jako soudu správnímu. Ústavní konstrukce postavení soudní moci ve smyslu l. 95 Ústavy neumo~Huje, aby soudy aktivn vystupovaly s návrhy na pYezkum ústavnosti zákono tam, kde to není nevyhnutelné pYi Yeaení konkrétní vci, o které se má rozhodovat a ve které spatYují (zYejmou) protiústavnost (nález ÚS ze dne 24. 07. 2012, Pl. ÚS 34/10-2). Soudy tak jsou za ur itých okolností aktivn legitimovány k podávání návrho na pYezkum ústavnosti konkrétního zákona, ale musí dospt k závru, ~e takový právní pYedpis je v rozporu s ústavním poYádkem (nález ÚS ze dne 13. 3. 2024, Pl. ÚS 27/23).<br/>18. V dané vci se krajský soud nemohl zabývat vcným projednáním pYedmtného návrhu, neboe rozhodování o nm není v pravomoci správních soudo a není tak splnna jedna ze základních procesních podmínek pro vcné rozhodování o návrhu, pYi em~ se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek Yízení a krajský soud proto musel návrh odmítnout (§ 46 odst. 1 písm.a) s.Y.s.)<br/>19. Podle ust. § 46 s.Y.s. platí, ~e soud usnesením návrh odmítne, jestli~e a) o té~e vci ji~ rozhodl nebo o té~e vci ji~ probíhá Yízení u soudu, nebo nejsou-li splnny podmínky Yízení, b) návrh byl podán pYed asn nebo opo~dn, c) návrh byl podán osobou k tomu zjevn neoprávnnou, d) návrh je nepYípustný. V dané vci tak nezbývá, z výae uvedených dovodo ne~ pYedmtný návrh odmítnout pro nesplnní podmínek Yízení. Nedostatek podmínek Yízení je dán tím, ~e ani zákon . 150/2002 Sb., s.Y.s. jako lex generalis, ale ani zákon . 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajo jako lex specialis, neumo~Huje pYezkum (v pYedmtné vci) ex ante. Z hlediska dot ených zákono je tak tYeba konstatovat, ~e v tuto chvíli nejsou splnny podmínky soudního pYezkumu. <br/>20. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl (výrok II) podle § 60 odst. 3 s. Y. s., dle kterého ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení, bylo-li Yízení zastaveno nebo ~aloba odmítnuta.<br/>Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doru ení ú astníkom Yízení. <br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Pardubice dne 28. srpna 2024<br/>JUDr. Jan DvoYák v. r. <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>