<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 4/2024- 10 - text</title> </head> <body> ÿþ 4 64 A 4/2024<br/>USNESENÍ<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco Mgr. Karla ernína, Ph.D., a Mgr. Jana í~ka ve vci<br/>navrhovatelky: J. K.<br/><br/> zastoupené advokátkou Mgr. Pavlou Krej í<br/>sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2<br/>o návrhu ze dne 11. 8. 2024, aby soud ulo~il volební stran zákaz pou~ívat ve volební kampani pYed krajskými volbami, je~ se mají konat 20. 21. 9. 2024, vyobrazení zakrváceného ernocha s no~em a s nápisem  Nedostatky ve zdravotnictví nevyYeaí  chirurgové z dovozu <br/>takto:<br/>I. Návrh se odmítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. Navrhovatelka doru ila Krajskému soudu v Brn dne 12. 8. 2024 podání ze dne 11. 8. 2024 ozna ené jako  Návrh na poskytnutí ochrany za ú elem zajiatní estnosti a poctivosti volební kampan a demokrati nosti voleb . Poukazuje v nm na volební kampaH koalice SPD, Trikolora a PRO (dále jen  volební strana ), konkrétn na plakát s vyobrazením zakrváceného ernocha s no~em a s textem  Nedostatky ve zdravotnictví nevyYeaí  chirurgové z dovozu . Navrhovatelka pokládá takový zposob volební kampan za siln neetický. Uvádí, ~e pokládá za vadu, ~e volební zákony neobsahují mo~nost zasáhnout do volebního procesu jeat pYed samotným rozhodnutím voli o a pokládá takovou vadu za protiústavní.<br/>2. Dále uvádí, ~e jediné pravidlo pro obsah volební kampan lze nalézt v § 56a odst. 4 zákona . 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajo a o zmn nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o volbách do zastupitelstev krajo ), podle nj~ platí:  Volební kampaH musí probíhat estn a poctiv, zejména nesmí být o kandidátech a kandidujících politických stranách, politických hnutích nebo koalicích zveYejHovány nepravdivé údaje. Nicmén zákon dle navrhovatelky dodr~ování tohoto pravidla nijak nezaru uje a neumo~Huje potrestat ty subjekty, které se toto pravidlo rozhodnou pYekro it, ani neumo~Huje závadné chování zakázat.<br/>3. Navrhovatelka dovozuje své právo obrátit se na soud z l. 4 Ústavy R, podle kterého jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci. Pokud by vaak soud byl názoru, ~e její návrh nemo~e vcn projednat, ~ádá navrhovatelka, aby se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zruaení § 56a odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev krajo. <br/>4. Ze shora uvedených dovodo navrhovatelka navrhuje, aby soud zakázal volební stran pou~ívat v rámci volební kampan pro volby do Zastupitelstva StYedo eského kraje plakát popsaný v bod 1 tohoto usnesení.<br/>5. Krajský soud v Brn se pYedn zabýval otázkou, zda mo~e podání vcn projednat a dospl k závru, ~e tomu tak není. Z úYední innosti je mu známo, ~e ke stejnému závru dospl ji~ dYíve Krajský soud v Praze ve vztahu k obdobnému podání navrhovatel iny zástupkyn (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2024, . j. 54 Na 18/2024-7). S posouzením Krajského soudu v Praze se zdejaí soud zcela ztoto~nil, proto v následujícím textu beze zmny pYebírá jeho odovodnní, pouze s krátkým dovtkem na konci:<br/>6.  Úvodem soud konstatuje, ~e podle l. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatHovat jen v pYípadech a v mezích stanovených zákonem, a to zposobem, který zákon stanoví. Výae uvedené vyjadYuje zásadu enumerativnosti veYejnoprávních pretenzí, je~ má zabránit svévoli pYi innosti orgáno veYejné moci, jeliko~ tímto jim je výslovn zakázáno init nco, k emu je zákon neopravHuje. Dané ustanovení Listiny základních práv a svobod zavazuje rovn~ orgány moci soudní.<br/>7. Pravomoc soudo rozhodujících ve správním soudnictví je vymezena v § 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ).<br/>8. Podle § 4 odst. 1 s. Y. s. Soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) ~alobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veYejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jako~ i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svYeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veYejné správy, (dále jen  správní orgán ), b) ochran proti ne innosti správního orgánu, c) ochran pYed nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompeten ních ~alobách.<br/>9. Podle § 4 odst. 2 s. Y. s. ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve vcech volebních a ve vcech místního a krajského referenda, b) ve vcech politických stran a politických hnutí, c) o zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ástí pro rozpor se zákonem.<br/>10. Soud pYedn uvádí, ~e ustanovení § 4 odst. 1 s. Y. s. v projednávané vci nepYipadá vobec do úvahy, jeliko~ volební strana není správním orgánem ve smyslu § 4 s. Y. s. Navrhovatelka se dovolává ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) s. Y. s., jeliko~ se dle ní jedná o vc volební. Soud vaak zdorazHuje, ~e soudní Yád správní je nutno íst jako celek. Vzhledem k tomu je § 4 odst. 2 písm. a) s. Y. s. nutno vykládat ve spojení s § 88 a násl. s. Y. s., pYi em~ tato ustanovení specifikují, v jakých pYípadech a jakým zposobem mo~e správní soud ve vcech volebních rozhodovat. Z tchto ustanovení vyplývá, ~e soudy poskytují ve volebních vcech ochranu ve vci seznamu voli o (§ 88 s. Y. s.), registrace kandidátních listin (§ 89 s. Y. s.), platnosti voleb a hlasování (§ 90 s. Y. s.) a ve vcech zániku mandátu (§ 91 s. Y. s.). Jiná Yízení ve vcech volebních soudní Yád správní (a ani ~ádný jiný pYedpis) nevymezuje a správní soudy v souladu s l. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nemají pravomoc z tchto mantinelo vykro it.<br/>11. Z výae uvedeného je patrné, ~e návrh navrhovatelky, aby soud zakázal volební stran ur itý prvek volební kampan, nespadá do shora uvedených mantinelo, v nich~ je soud povinen se pohybovat. Navrhovatelka se tedy domáhá n eho, co soud není oprávnn u init a její návrh je proto tYeba dle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s. odmítnout. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. Y. s., podle kterého nemá ~ádný z ú astníko právo na náhradu náklado Yízení, byl-li návrh odmítnut. <br/>12. K výae uvedenému pokládá soud za potYebné doplnit nkolik poznámek.<br/>13. Za prvé  pokud jde o návrh navrhovatelky na pYedlo~ení vci Ústavnímu soudu, soud konstatuje, ~e navrhovatelkou ozna ené ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev krajo pouze uvádí, ~e volební kampaH musí probíhat estn a poctiv a o jeho ústavnosti nemo~e být pochyb. Pokud má navrhovatelka za to, ~e dané ustanovení je imperfektní (tedy, ~e neobsahuje nástroje, je~ by stanovenou povinnost vynucovaly), pak soud je toho názoru, ~e tato skute nost nemá ústavnprávní rozmr (Yada norem v právním Yádu neobsahuje ~ádnou sankci) a má-li navrhovatelka za to, ~e by daná norma mla obsahovat rovn~ sankci, je tYeba se obrátit na zákonodárce, jeliko~ ke zmn zákona je v demokratickém právním státu povolán práv a pouze zákonodárce, nikoli soudy.<br/>14. Za druhé  pYesto~e je pravdou, ~e volební zákonodárství neobsahuje ustanovení chránící poctivost volební kampan, nelze pYehlédnout, ~e ur itá ochrana pYesto existuje. Po skon ení voleb mají jak voli i, tak jednotlivé kandidující subjekty, mo~nost obrátit se na soud s návrhem dle § 90 s. Y. s., v nm~ mohou namítat i poruaení § 56a odst. 4 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev krajo.<br/>15. Za tYetí  volební soudnictví je zalo~ené na zdr~enlivosti soudo a minimalizaci zásahu do volebního procesu. Projevem tchto zásad je, ~e Yada problematických bodo, které se bhem volebního procesu mohou vyskytnout, není Yeaitelná pYed soudem. I to vaak je projevem demokratického charakteru spole nosti  je toti~ primárn na ob anech, jakým názorom dopYejí sluchu a jaké jednání budou pokládat za nemravné. Primárním soudcem volební kampan jsou sami voli i  úloha soudní moci je pouze podporná. Navrhovatelka má mo~nost, pokud nesouhlasí s tím, co volební strana prezentuje, se volební kampan aktivn ú astnit a pYesvd ovat ostatní voli e o nemravnosti jednání volební strany.<br/>16. Za tvrté  pYesto~e soud nemá oprávnní navrhovatelce vyhovt a nemo~e ani ukládat volební stran, jakým zposobem má vést volební kampaH, apeluje tímto na volební stranu, aby zvá~ila zposob, jakým se chce ve volební kampani prezentovat. Má-li se volební strana v úmyslu vnovat v kampani pYed krajskými volbami tématu migrace, lze tak jist init i mén problematickým zposobem. <br/>17. Krajský soud v Brn k výae uvedenému posouzení provedenému Krajským soudem v Praze podotýká jen tolik, ~e ka~dá volební strana, která se rozhodne vést politickou kampaH zposobem, který je z hlediska etiky a sluanosti  na hran , riskuje dva rozné negativní dosledky. Za prvé, mo~e svým jednáním popudit samotné voli e a namísto úspchu ve volbách se mo~e do kat nízkého volebního výsledku. Za druhé, i pokud ve volbách s touto strategií uspje, mo~e se stát, ~e správní soud prohlásí volby za neplatné a naYídí jejich opakování, pokud dojde k závru, ~e volební strana poruaila zákon (mj. pYekro ila hranici, za kterou ji~ nejde o estné a poctivé vedení kampan) zposobem, který hrub ovlivnil výsledek voleb.<br/>18. A koliv je tedy v R omezena ochrana volebního procesu jen na ochranu následnou (poté, co volby probhnou), nepova~uje to krajský soud za protiústavní. Jist, znamená to, ~e navrhovatelka bude nucena vedenou kampaH volební strany  snáaet a~ do skon ení voleb. Pokud by nicmén mly prohYeaky volební strany natolik intenzivní charakter, ~e by ji~ pYedstavovaly pYestupek nebo trestný in (napY. by alo o podncování rasové nenávisti), je tu v~dy mo~nost podat podnt k zásahu orgánom pYestupkovým i orgánom inným v trestním Yízení.<br/>19. Kone n krajský soud na vysvtlenou uvádí, ~e a koliv návrh se vcn týkal voleb, nealo o volební stí~nost, kterou by bylo mo~no podYadit pod kterékoliv z ustanovení hlavy II, dílu 4 soudního Yádu správního. Proto má krajský soud za to, ~e se neuplatní zvláatní úprava obsa~ená v § 93 a § 104 odst. 1 s. Y. s. Tudí~ toto usnesení nabývá právní moci dnem doru ení navrhovatelce a kasa ní stí~nost proti nmu je pYípustná.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto usnesení lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních právních pYedpiso vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 15. 8. 2024<br/>Mgr. Milan Procházka <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>