<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 281/2023- 23 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 As 281/2023 - 26<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Lenky Matyáaové a soudco JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Ku ery v právní vci ~alobce: L. K., zastoupen Mgr. Markem Je~kem, advokátem se sídlem Jablunkovská 852/44, eský Taín, proti ~alovanému: Krajský úYad Zlínského kraje, se sídlem tYída Tomáae Bati 21, Zlín, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci ze dne 25. 10. 2023, . j. 60 A 52/202227,<br/>takto:<br/>Rozsudek Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci ze dne 25. 10. 2023, . j. 60 A 52/202227, se zruauje a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/>[1] Kasa ní stí~ností brojí ~alovaný (dále jen  st~ovatel ) proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostrav  pobo ka v Olomouci (dále jen  krajský soud ), který zruail rozhodnutí st~ovatele ze dne 8. 4. 2022, . j. KUZL 27815/2022 ve vci dodate ného povolení stavby. <br/>[2] Rozhodnutím stavebního úYadu ze dne 30. 8. 2021, . j. MÚRpR/071189/2021, byla podle § 129 odst. 3 zákona . 183/2006 Sb., stavební zákon, dodate n povolena stavba nazvaná  stavební úpravy objektu ve dvoYe na st. p. . XA v k. ú. R. p R. smYující ke zmn ú elu u~ívání ze skladu na slu~ební byt nále~ící k ob anské vybavenosti s . p. XE, R. p. R. . Proti tomuto rozhodnutí podal ~alobce odvolání, které st~ovatel svým rozhodnutím zamítl. <br/>[3] }alobce byl ú astníkem stavebního Yízení z titulu vlastnictví sousedního pozemku p. . XC; stavba, která je pYedmtem tohoto Yízení, se nachází 3,5 metru od rodinného domu . p. XD umístného na parcele ~alobce. Z ji~ní strany je stavba vzdálena 3,8 metru od objektu ob anské vybavenosti . p. XE, který se nachází na p. . XB. }alobce nesouhlasil se zmnou ú elu u~ívání stavby z dovodu nesplnní podmínky pro rozestupy jednotlivých nemovitostí stanovené v § 25 odst. 2 vyhláaky Ministerstva pro místní rozvoj . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  vyhláaka . 501/2006 Sb. ), konkr. musí být dodr~ena minimální odstupová vzdálenost 4 metro v pYípad dvou rodinných domo, jeliko~ ~alobce pova~uje posuzovanou stavbu po schválení zmny u~ívání za rodinný dom ve smyslu § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb.<br/>[4] }alobce v ~alob namítal, ~e povolená stavba, slu~ební byt, je rodinným domem, jeliko~ splHuje definici dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb., jedná se o stavbu pro trvalé bydlení; bytem definovaným ve vyhláace . 268/2009 Sb., o technických po~adavcích na stavby, ve znní pozdjaích úprav (dále jen  vyhláaka o technických po~adavcích na stavby ), se rozumí  soubor místností, popYípad jedna obytná místnost, který svým stavebn technickým uspoYádáním a vybavením splHuje po~adavky na trvalé bydlení a je k tomuto ú elu u~ívání ur en . Dle ~alobce není tedy mo~né init rozdíly mezi slu~ebním a b~ným bytem a je tudí~ nutné jej pova~ovat za rodinný dom dle § 2 písm. a) bod 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Namítal, ~e nebudou zachovány odstupové vzdálenosti od jeho domu stanovené v § 25 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb., proto neml být zámr dodate n povolen. Dle ~alobce je objekt jako rodinný dom fakticky u~íván, co~ stavebník deklaroval v jiném Yízení; postup správních orgáno ozna il za rozporný s § 111 odst. 2 stavebního zákona, proto~e neovYily ú inky budoucího u~ívání stavby.<br/>[5] Krajský soud dospl v odovodnní svého rozhodnutí k závru, ~e rozhodnutí st~ovatele je nepYezkoumatelné; shledal, ~e ~alobce mo~e být dot en na svých vcných právech z toho dovodu, ~e u~ívání skladu má na okolí jiné ú inky ne~ u~ívání slu~ebního bytu, jeliko~ sklad je zpravidla u~íván v pracovní dob ve vaední dny, kde~to slu~ební byt má slou~it k trvalému bydlení osob v blízkosti ~alobcova domu. Dle krajského soudu st~ovatel fakticky zmnil právní názor stavebního úYadu, proto~e dospl k závru, ~e se § 25 vyhláaky . 501/2006 Sb. na vc aplikuje, bye pouze v rozsahu odstavce 1; odstavec 2 se pak dle st~ovatele neaplikuje nikoliv z dovodo popsaných v § 1 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb., ale proto, ~e se stavba po provedení zámru a zmn ú elu u~ívání nestane rodinným domem. Krajský soud konstatoval, ~e st~ovatel byl povinen se ve svém rozhodnutí zabývat tím, zda se budova, ve které má být zámr realizován, stane po zmn ú elu vyu~ití stavbou rodinného domu ve smyslu § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Toto ustanovení upravuje nkolik podmínek, které musí být kumulativn splnny, aby bylo mo~né konkrétní stavbu ozna it za rodinný dom. PYedn se musí jednat o stavbu, u které více ne~ polovina podlahové plochy odpovídá po~adavkom na trvalé rodinné bydlení (podmínka . 1), dále musí být k tomuto ú elu ur ena (podmínka . 2) a mo~e mít nejvýae tYi byty, dv nadzemní a jedno podzemní podla~í a podkroví (podmínka . 3). Krajský soud uzavYel, ~e lze z tvrzení st~ovatele dospt k závru, ~e není splnna podmínka . 1 týkající se podlahové plochy odpovídající po~adavkom na trvalé rodinné bydlení. Podle krajského soudu, pokud ml st~ovatel za to, ~e posuzovaná stavba není samostatnou budovou, nýbr~ je sou ástí vtaího celku, byl povinen pYezkoumateln vy íslit pomr podlahové plochy, která odpovídá po~adavkom na trvalé rodinné bydlení, a ploch ostatních, co~ ale neu inil. Ohledn objektu . p. XE potYebné skutkové okolnosti dle krajského soudu ze správního spisu nevyplývají; není zYejmé, co se v daném objektu nachází, resp. zda se v nm (resp. spíae v jeho ásti) nachází njaký dalaí prostor, jeho~ podlahová plocha odpovídá po~adavkom na trvalé rodinné bydlení.<br/>[6] V kasa ní stí~nosti st~ovatel namítá kasa ní dovody dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ). <br/>[7] St~ovatel v kasa ní stí~nosti namítá nesprávné posouzení právní otázky, zda dodate n povolená stavba po zmn ú elu u~ívání na slu~ební byt je rodinným domem a vztahuje se tak na ni úprava § 25 odst. 2 vyhláaky 501/2006 Sb. St~ovatel ve svém rozhodnutí vyjádYil právní názor týkající se slu~ebního bytu, v nm~ pYedestYel úvahu, ~e v pYípad slu~ebního bytu se nejedná o trvalé bydlení, ale jedná se pouze o bydlení pYechodného typu. Na základ této skute nosti se tudí~ nejedná o stavbu ve smyslu § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Dle st~ovatele proto nebylo nutné zkoumat splnní kumulativních podmínek, které vymezil ve svém odovodnní krajský soud ve spojitosti s naplnním definice stavby jako rodinného domu dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Poukázal na to, ~e pojem slu~ebního bytu je vymezen v § 2297 zák. . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  ob anský zákoník ). NepYezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu spatYuje st~ovatel v tom, ~e krajský soud v odovodnní svého rozhodnutí za ~alobce konstruoval pYímé dot ení jeho vcných práv, ani~ by se zabýval skute ností, zda toto dot ení bude znamenat zásah do práv ~alobce nad míru pYimYenou místním pomrom, kdy~ tuto úvahu z dovodu absence obdobné námitky ~alobce ve stavebním Yízení neu inily správní orgány. Dále nepYezkoumatelnost spatYuje st~ovatel v nedostate ném odovodnní hodnocení závro krajským soudem, které nadto ani st~ovatel ve svém rozhodnutí neu inil.<br/>[8] St~ovatel dále upozornil na nedostate nou právní úpravu týkající se slu~ebních byto v oblasti stavebního práva, která je asto suplována v rámci územního plánování. Zde je v rámci pYípustných inností formulována mo~nost umístní slu~ebních byto do ploch, které dle územního plánu nejsou ur eny k bydlení, napY. do ploch výroby a skladování, veYejné zelen, ob anské vybavenosti, dopravní i technické infrastruktury. St~ovatel poskytl pYíklady výskytu pojmu  slu~ební byt v návrzích územních pláno Zlínského kraje, kde je definováno, ~e je mo~né umístit slu~ební byt napYíklad do objekto ob anské vybavenosti za ú elem pYechodného bydlení osob ze slu~ebních dovodo i výkonu jejich zamstnání. Závrem st~ovatel pYipomnl, ~e dot ený orgán územního plánování vydal kladné stanovisko ke zmn ú elu u~ívání posuzované stavby, která má být slu~ebním bytem.<br/>[9] }alobce se ke kasa ní stí~nosti, která mu byla zaslána, nevyjádYil.<br/>[10] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost je podána v as, neboe byla podána ve lhot dvou týdno od doru ení napadeného rozhodnutí krajského soudu (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), je podána oprávnnou osobou, neboe st~ovatel byl ú astníkem Yízení, z nho~ napadené rozhodnutí krajského soudu vzealo (§ 102 s. Y. s.), a jedná za nj k tomu povYená osoba s nále~itým právnickým vzdláním (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). <br/>[11] Nejvyaaí správní soud pYistoupil k posouzení kasa ní stí~nosti v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo, pYi em~ zkoumal, zda rozhodnutí krajského soudu netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[12] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>[13] Nejvyaaí správní soud se pYedn zabýval vznesenou námitkou nepYezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu, kterou shledal dovodnou. K otázce nepYezkoumatelnosti soudních a správních rozhodnutí se ve své judikatuYe tento soud ji~ mnohokrát vyjádYil (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, . 133/2004 Sb. NSS, a ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, . 787/2006 Sb. NSS). NepYezkoumatelnost mo~e být zposobena buto nedostatkem dovodo, o které je rozhodnutí opYeno, anebo nesrozumitelností. <br/>[14] Nejvyaaí správní soud nemohl pYehlédnout, ~e jak v rozhodnutí st~ovatele, tak i ve vyjádYení k ~alob a kone n i v kasa ní stí~nosti st~ovatel konstantn uvádl, ~e stavba le~ící v katastrálním území R. p. R., p. . XA, je objektem ob anské vybavenosti, je vedlejaí stavbou nedisponující vlastním eviden ním íslem; ú elov je spjata se stavbou hlavní le~ící rovn~ v katastrálním území R. p. R., p. . XB, s íslem popisným XE. Ob tyto stavby jsou v katastru nemovitostí zapsány jako stavby ob anského vybavení. <br/>[15] Krajský soud neml za prokázané, ~e tyto dv stavby spolu ú elov souvisejí vzhledem k tomu, ~e nebylo v rozhodnutí st~ovatele popsáno, co se v budov . p. XE nachází. Nejvyaaí správní soud krajskému soudu nepYisvd il.<br/>[16] Nejvyaaí správní soud podotýká, ~e ze vaech správních Yízení, která se stavby na p. . XA týkala, je nepochybné, ~e se jedná o stavební úpravy objektu ve dvoYe na p. . XA v k. ú R. p. R., smYující ke zmn ú elu u~ívání ze skladu na slu~ební byt nále~ející k ob anské vybavenosti s . p. XE, R. p. R.. To je zYejmé jak z prvotního stavebního povolení ze dne 12. 8. 2020, . j. MÚRpR/77719/2020, resp. následného zruaující rozhodnutí st~ovatele ze dne 4. 12. 2020, . j. KUZL 77192/2020, následného oznámení o zahájení Yízení o odstranní stavby ze dne 1. 3. 2021, . j. MÚRpR/019624/2021, rozhodnutí stavebního úYadu o dodate ném povolení stavby ze dne 30. 8. 2021, rozhodnutí st~ovatele ze dne 8. 4. 2022, . j. KUZL 27815/2022; kone n je to zYejmé i z kolauda ního souhlasu. Správní orgány nikdy dodate n povolovanou stavbu za samostatnou stavbu nepova~ovaly. V katastru nemovitostí je uvedeno, ~e se jedná o stavbu bez ísla popisného a eviden ního, vlastníkem p. . XA je RNDr. J. C..; u p. . XB je v katastru nemovitostí uvedeno, ~e se na ní nachází budova s . p. XE, která je budovou ob anské vybavenosti, vlastníkem je RNDr. J. C. St~ovatel ve svém rozhodnutí popsal dovody, pro  stavbu pova~uje za doplHkovou stavbu k budov . p. XE le~ící na p. . XB. Uvedl, ~e budova . p. XE le~ící na p. . XB je s budovou bez eviden ního ísla nacházející se na p. . XA  spojena spole ným dvorem, ím~ jsou objekty provozn provázány, co~ zahrnuje parkování pro zamstnance, vstupy do objekto a odpo inkové zázemí& . Celá stavba slou~í jako slu~ební byt a plní doplHkovou funkci ke stávající stavb ob anské vybavenosti s . p. XE. Stávající stavba objektu ve dvoYe  skladu, nále~í k objektu s . p. XE umístném na p. . XB. Oba objekty jsou ob anskou vybaveností a nadále jí zostanou . Dle koordina ní situace airaích vztaho, která je sou ástí dokumentace nále~ející k ~ádosti o dodate ném povolení stavby, je mo~né seznat, ~e ob stavby jsou spojeny vzájemným dvorem, jak je uvedeno v rozhodnutí st~ovatele. V souhrnné technické zpráv, která je rovn~ pYílohou ~ádosti o dodate né povolení stavby, je uvedeno, ~e objekt le~ící na p. . XA je napojen na in~enýrské sít vody a na elektrické energie sekundárn ze sousedního objektu ob anské vybavenosti . p. XE na p. . XB vnitYními rozvody. Ostatn ~alobce v ~alob ani odvolání nenamítal, ~e by ob budovy nemly být provozn provázené. Vzhledem k výae uvedeným skute nostem Nejvyaaí správní soud shodn se st~ovatelem pova~uje ob budovy za provozn provázané a má za to, ~e stavbu na p. . XA není mo~né posuzovat jako stavbu samostatnou. S tmito skute nostmi se vaak krajský soud ve svých úvahách a odovodnní rozhodnutí vobec nevypoYádal, pYesto~e jsou sou ástí správního spisu.<br/>[17] Dle § 2 odst. 1 písm. m) stavebního zákona se veYejnou infrastrukturou rozumí pozemky, stavby a zaYízení, pYi em~ dle bodu 3 stejného ustanovení se ob anským vybavením rozumí  stavby, zaYízení a pozemky slou~ící napYíklad pro vzdlávání a výchovu, sociální slu~by a pé i o rodiny, zdravotní slu~by, kulturu, veYejnou správu, ochranu obyvatelstva . Dle komentáYové literatury  starý stavební zákon taxativn vymezuje tyYi základní typy veYejné infrastruktury (dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, ob anské vybavení, veYejné prostranství), které jsou zYizované nebo u~ívané ve veYejném zájmu. Ob anské vybavení zde uvedené lze charakterizovat jako  ob anské vybavení veYejné infrastruktury . Od nj se liaí ostatní ob anské vybavení, jeho~ umístní v území územní plánování také Yeaí, ale které poskytuje komer ní slu~by, napYíklad obchodní zaYízení nejroznjaího druhu nebo výrobní slu~by, opravny, servisy (Machá ková, J. a kol., Stavební zákon. KomentáY, 3. vydání, Praha C. H. Beck, 2018). <br/>[18] Z výae uvedeného je zYejmé, ~e stavbami ob anského vybavení se rozumí stavby, které jsou ve veYejném zájmu, ae u~ to je ob anské vybavení veYejné infrastruktury nebo ostatní ob anské vybavení, které je zYizováno z komer ních dovodo. Krajský soud se s pojmem  ob anské vybavenosti a skute ností, zda budova takto zapsána v katastru nemovitostí, její~ ú el nebyl v rámci ~aloby zpochybnn, mo~e slou~it trvalému rodinnému bydlení, nezabýval. <br/>[19] Dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. se rodinným domem rozumí  rodinný dom, ve kterém více ne~ polovina podlahové plochy odpovídá po~adavkom na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto ú elu ur ena; rodinný dom mo~e mít nejvýae tYi samostatné byty, nejvýae dv nadzemní a jedno podzemní podla~í a podkroví . <br/>[20] Dle § 25 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb  jeli mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menaí ne~ 7 m a jejich vzdálenost od spole ných hranic pozemko nesmí být menaí ne~ 2 m. Ve zvláae stísnných územních podmínkách mo~e být vzdálenost mezi rodinnými domy sní~ena a~ na 4 m, pokud v ~ádné z protilehlých stn nejsou okna obytných místností; v takovém pYípad se odstavec 4 nepou~ije .<br/>[21] Dle § 31 odst. 3 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zYízení), se samostatným íslem eviden ním a popisným neozna ují pYísluaenství budovy, která jsou sou ástí jednoho celku. <br/>[22] Nejvyaaí správní soud zdorazHuje, ~e v posuzované vci se jedná o stavební úpravu stávajícího objektu ob anské vybavenosti (jeho ásti) s novým ú elem vyu~ití; po zmn na slu~ební byt stavb nebylo pYidleno samostatné popisné íslo; tedy zostane i nadále stavbou ob anské vybavenosti. <br/>[23] Krajský soud ve svém rozhodnutí dospl k závru, ~e je nutné, aby st~ovatel vy íslil celkovou podlahovou plochu budov ob anské vybavenosti k ploae slu~ebního bytu, a tak jednozna n dolo~il, ~e plocha ur ená pro trvalé rodinné bydlení netvoYí více jak polovinu z celkové plochy obou staveb. Avaak tímto svým závrem bez pYezkoumatelného odovodnní krajský soud aproboval názor, ~e komplex staveb nacházejících se na p. . XA a p. . XB mo~e být rodinným domem; pYi em~ nijak nereflektoval skute nost, ~e ob stavby mají v katastru nemovitostí zapsaný ú el u~ívání stavba ob anské vybavenosti, nikoliv ú el u~ívání bydlení. Krajský soud se napY. nijak nevypoYádal se skute nostmi, ~e slu~ební byt se nachází uvnitY areálu stavby ob anské vybavenosti, nezabýval se velikostí posuzované stavby, pYíjezdu k bytu pYes areál stavby ob anské vybavenosti jeho bránou apod.<br/>[24] Ze správního spisu vyplývá, ~e ~alobce brojí proti stavb le~ící na p. . XA, která byla dodate n povolena stavebním úYadem a zkolaudována jako slu~ební byt. V odvolání ani v ~alob vaak ~alobce pYitom nijak nerozporuje skute nost, ~e stavba le~ící na p. . XB, která disponuje . p. XE a má být stavbou hlavní, slou~í ob anské vybavenosti, tak, jak je její ú el zapsán v katastru nemovitostí. Stavba . p. XE má dv nadzemní podla~í a její podlahová plocha ítá 346 m2, zastavná plocha 254 m2. Stavba, která má být stavbou doplHkovou ke stavb le~ící na p. . XE (nyní projednávaný slu~ební byt) disponuje jedním nadzemním podla~ím a její u~itná plocha je 57,2 m2; zastavná plocha je 82,8 m2. <br/>[25] Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e pokud není ~alobcem ani st~ovatelem rozporováno, ~e budova . p. XE je stavbou ob anské vybavenosti, není zYejmé, jak krajský soud dospl závru, ~e by ob budovy mohly naplnit definici rodinného domu dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhláaky . 501/2006 Sb., resp. ~e by více jak polovina podlahové plochy odpovídala po~adavkom plochy pro trvalé rodinné bydlení. Krajský soud tímto svým závrem dovozuje a pYedjímá skute nosti, které ani nebyly v ~alob namítány. Neexistuje dovodná pochybnost, ~e by zápis v katastru nemovitostí neodpovídal skute nosti, proto není dovod z nj nevycházet. Sou ástí stavby ob anské vybavenosti mo~e být rovn~ jednotka slou~ící bydlení, nicmén pokud pYevládají nebytové prostory, tak se stále jedná o stavbu ob anské vybavenosti. V rámci správního Yízení ani v ~alob nadto nebylo ~alobcem namítáno, ~e by budova ob anské vybavenosti . p. XE obsahovala jiné ne~ nebytové prostory krom nov vybudovaného slu~ebního bytu (z povodního skladu). <br/>[26] Z veYejného rejstYíku vyplývá, ~e spole nost Laogong s. r. o. se sídlem v budov . p. XE na p. . XB se mimo jiné vnuje zejména tradi ní ínské medicín, akupunktuYe a masá~ím; tato skute nost je ostatn potvrzena i v rámci zprávy revize elektrického zaYízení ze dne 6. 6. 2022, eviden ní íslo 2022/06/06/4JM/1, která je zalo~ena ve správním spise. Jako objednatel zde figuruje Laogong s. r. o., I O: 05906130, se sídlem Palackého XE, Ro~nov pod Radhoatm a revidovaným objektem je dom bez ísla popisného. Jak bylo uvedeno výae, ~alobce v probhu správního Yízení ani v rámci ~aloby nevznesl námitku, ~e by stavba . p. XE nebyla stavbou ob anského vybavení a jejím ú elem by nebylo poskytování slu~eb veYejnosti. Závr krajského soudu, ~e je rozhodné, a je tedy tYeba, aby se st~ovatel zabýval tím, jaké slu~by jsou zde provozovány, je mylný a pro rozhodnutí vci je to nepodstatné. Stavební Yízení o dodate ném povolení stavby se týkalo pouze zmny ú elu u~ívání stavby na p. . XA; u stavby na p. . XB k ~ádným zmnám, které by mohly zalo~it dovodnou pochybnost, ~e stavba ji~ není stavbou ob anské vybavenosti, nedoalo. <br/>[27] Dle § 2297 ob anského zákoníku  jeli nájem bytu ujednán v souvislosti s výkonem zamstnání, funkce nebo jiné práce a jeli podle výslovného ur ení smlouvy pronajat byt slu~ební, mohou být práva nájemce slu~ebního bytu omezena. To platí i v pYípad, jeli v této souvislosti ujednán nájem domu. St~ovatel u inil závr, ~e slu~ební byt je spjat s výkonem funkce nebo zamstnání pro pronajímatele, tudí~ je asov omezený. Dle § 2298 ob anského zákoníku  nájem slu~ebního bytu skon í posledním dnem kalendáYního msíce následujícího po msíci, ve kterém nájemce pYestal vykonávat práci podle § 2297, ani~ k tomu ml vá~ný dovod . Krajský soud se vaak tím, zda bydlení ve slu~ebním byt lze podYadit pod trvalé rodinné bydlení, pYípadn, zda ozna ení slu~ební byt práv nesvd í závru, ~e ob budovy je nutné posuzovat spole n, jeliko~ slu~ební byt je mo~né u~ívat v souvislosti s výkonem zamstnání, funkce nebo výkonu jiné práce pro pronajímatele dle § 2297 ob anského zákoníku, nezabýval; rovn~ v této ásti je napadený rozsudek nepYezkoumatelný. <br/>[28] Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e podstatou vci bylo posoudit, zda se v pYípad slu~ebního bytu jedná o trvalé bydlení nebo jen o  pYechodné ubytování, jeho~ délka je navázána na dobu  slu~by (pracovního i obdobného pomru), a na základ toho pak vycházet pYi Yeaení otázky, zda se v posuzovaném pYípad skute n jedná o rodinný dom, i ostatní ubytovací zaYízení ve smyslu sou asné právní úpravy. St~ovatel dospl k závru, ~e se o trvalé bydlení nejedná, tedy se vobec nejedná o stavbu pro bydlení ve smyslu § 2 písm. a) bod 2. vyhláaky . 501/2006 Sb. <br/><br/>[29] Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e krajský soud nepYedlo~il ~ádnou oponentní argumentaci proti závru st~ovatele, ~e slu~ební byt nemo~e tvoYit rodinný dom. Naopak, vykro il zcela jiným smrem a na základ úvah, které nemají oporu ve správním spise, dospl k závru, ~e by se mohlo jednat o rodinný dom a st~ovateli ulo~il init v tomto smru dalaí skutková zjiatní, ale jednou z rozhodných skute ností, zda rodinný dom mo~e být tvoYen slu~ebním bytem, se nezabýval. <br/>[30] Nejvyaaí správní soud pYisvd il st~ovateli, ~e krajský soud za ~alobce dovozoval mo~né dot ení jeho vcných práv, pYi em~ ~alobce nikdy konkrétn netvrdil, v em jej stavba s novým ú elem vyu~ití (oproti pYedchozímu stavu) omezuje. Konstatování krajského soudu, ~e provoz rodinného domu pYedstavuje nepochybn vtaí zát~, ne~ provoz skladu, je pouhou spekulací; mo~e tomu být práv i naopak. Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e ~alobce v ~alob namítal nezákonnost rozhodnutí, jeliko~ pova~oval slu~ební byt za rodinný dom, pro e~ rozporoval odstupovou vzdálenost 3, 5 m od svého domu, co~ není v souladu s § 25 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Lze pYipustit, ~e pokud ~alobce namítá rozpor faktického stavu vci s právními pYedpisy, mohou být jeho vcná práva dot ena ji~ nastalým (tvrzeným) protiprávním stavem. <br/>[31] Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e rozhodnutí st~ovatele na rozdíl od krajského soudu neshledal nepYezkoumatelným; naopak krajský soud svoj rozsudek zalo~il na nepYezkoumatelných závrech. Z výae uvedených dovodo proto Nejvyaaí správní soud dle § 110 odst. 1 vty první s. Y. s. napadený rozsudek krajského soudu zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení. V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud rovn~ o nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>Pou ení: <br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/>V Brn dne 14. Yíjna 2024<br/><br/><br/><br/>JUDr. Lenka Matyáaová <br/> pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>