<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 Afs 123/2023- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 Afs 123/2023 - 31<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Viktora Ku ery v právní vci ~alobce: GMC tech s.r.o., se sídlem Baaka 540, zast. Mgr. Janem Tomsem, advokátem se sídlem Emila Filly 296/13, Ostrava, proti ~alovanému: Finan ní úYad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem Na Jízdárn 3, Ostrava, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostrav ze dne 11. 5. 2023, . j. 22 Af 26/202128,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Probh dosavadního Yízení<br/>[1] V daHových pYiznáních k dani z pYidané hodnoty (dále jen  DPH ) za zdaHovací období ledna 2018, ervna 2018 a ervenec 2018 ~alobce vykázal nadmrné odpo ty ve výai 439 390 K , 433 584 K  a 583 474 K . Platebními výmry ze dne 27. 1. 2021 ~alovaný na základ výsledku daHové kontroly vymYil ~alobci nadmrné odpo ty za uvedená zdaHovací období ve výai 339 476 K , 232 378 K  a 429 103 K . V souvislosti s délkou provYování ~alobci vznikl nárok na úrok z daHového odpo tu podle § 254a zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád (dále jen  daHový Yád ), ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020 za období od 27. 6. 2018 do 31. 12. 2020 a ve znní ú inném od 1. 1. 2021 za období od 1. 1. 2021 do 11. 2. 2021. O vzniku tohoto úroku v celkové výai 79 381 K  jej ~alovaný informoval vyrozumními ze dne 9. 3. 2021, . j. 758711/21/320751522805127, . j. 758722/21/320751522805127 a . j. 758736/21/320751522805127.<br/>[2] Proti vyrozumním o výai úroku podal ~alobce námitky podle § 159 daHového Yádu. V nich se domáhal aplikace závro rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, publ. pod . 4055/2020 Sb. NSS (vaechna zde zmiHovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu jsou dostupná té~ na www.nssoud.cz) pYi výpo tu úroko vzniklých do 31. 12. 2020. }alobce pYipustil, ~e se zmiHovaný rozsudek vztahoval k právní úprav ú inné do 30. 6. 2017, dle jeho názoru vaak dovody, pro n~ Nejvyaaí správní soud shledal tehdejaí právní úpravu rozpornou s právem EU, pYetrvaly i po novele ú inné od 1. 7. 2017. Pokud toti~ byly nepYimYen nízké ro ní úroky ve výai 1,05 %, 1,5 % a 2 %, pak jsou nepYimYen nízké i úroky 2,5 %, 3 %, 3,75 %, 4 % i 2,25 %. }alobce rovn~ zdoraznil, ~e v letech 2018 a~ 2020 nebylo mo~né poj it si u bankovní ani nebankovní instituce pen~ní prostYedky se sazbou 2 a~ 4 % p. a., neboe promrná ro ní procentní sazba náklado (RPSN) u podnikatelských úvro se pohybovala témY v dvojnásobné výai. O nepYimYené výai úroku z daHového odpo tu do 31. 12. 2020 podle ~alobce svd ila rovn~ novelizace § 254a daHového Yádu ú inná od 1. 1. 2021.<br/>[3] }alovaný rozhodnutími ze dne 14. 4. 2021, . j. 1527865/21/320751522805127, . j. 1527900/21/320751522805127 a . j. 1527926/21/320751522805127 námitky zamítl. Konstatoval, ~e závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, jsou mu známy a v praxi je aplikuje. Na projednávaný pYípad je vaak vztáhnout nelze, neboe se týkají pouze období do 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017. Nejvyaaí správní soud ve zmiHovaném rozsudku upozornil, ~e na úrok vzniklý do 30. 6. 2017 nelze pou~ít úpravu ú innou po tomto datu (tedy znní ú inné od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020), o její pYípadné nezákonnosti se nezmínil. Ani ~ádný jiný rozsudek nedospl k závru, ~e by aplikovaná právní úprava byla v rozporu s unijním právem, proto bylo nutné ji pou~ít. }alovaný uzavYel, ~e se nelze ztoto~nit s názorem ~alobce, dle nho~ ~alovaný nerespektoval závaznou judikaturu.<br/>[4] }alobce podal proti rozhodnutím ~alovaného o námitkách ~alobu ke Krajskému soudu v Ostrav (resp. nejprve podal v této vci zásahovou ~alobu, kterou na výzvu krajského soudu pYeformuloval na ~alobu proti uvedeným rozhodnutím ~alovaného o námitkách). V ~alob ~alobce namítal, ~e rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, se sice pYímo týkal jen období do 30. 6. 2017, proto~e úrok jím posuzovaný vznikl pouze v tomto období, podstata rozsudku je vaak podle ~alobce jiná: úrok z daHového odpo tu podle § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném do 30. 6. 2017, byl shledán nepYimYen nízkým oproti b~ným úrokom na finan ním trhu. }alobce zopakoval, ~e pokud byly podle uvedeného rozsudku nepYimYen nízké ro ní sazby úroko v rozmezí 1,05 a~ 2 %, pak musely být nepYimYen nízké i sazby v rozmezí 2,25 a~ 3 %. Z toho podle ~alobce plynulo, ~e i úroková sazba podle § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, byla nepYimYen nízká, neboe neodpovídala promrné RPSN u podnikatelských úvro. }alobce byl pYesvd en, ~e podstata rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, pYesahuje i do právní úpravy ú inné od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, jeho závry mly být tudí~ aplikovány i na projednávanou vc. PYipomnl rovn~, ~e právní úprava ú inná od 1. 1. 2021 úroky razantn zvýaila, respektuje tedy unijní legislativu i judikaturu.<br/>[5] Krajský soud shora uvedeným rozsudkem podle § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), ~alobu zamítl.<br/>[6] K danému ~alobnímu bodu (po~adavku aplikace rozsudku ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947) krajský soud zdoraznil, ~e rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020 . j. 1 Afs 445/201947, se zabýval § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017, ve dvou rovinách podmínek pro vznik nároku na výplatu úroku ze zadr~ovaného odpo tu. PYedevaím podle krajského soudu Nejvyaaí správní soud posuzoval dobu úro ení a dospl k závru, ~e její po átek se musí odvíjet od objektivn daného a pYedvídatelného okam~iku, co~ daná právní úprava nerespektovala, neboe po átek doby úro ení byl vázán na den zahájení postupu k odstranní pochybností. Dále se Nejvyaaí správní soud podle krajského soudu zabýval pYimYeností výae úroko a dospl k závru, ~e zvýaení o 1 procentní bod nad ro ní výai repo sazby stanovené eskou národní bankou ji~ na první pohled neodpovídá úrokové sazb, kterou by musela v pYípad poj ky zaplatit osoba, která není úvrovou institucí. Nejvyaaí správní soud tedy podle krajského soudu uzavYel, ~e § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017, je co do stanovení doby, za ní~ nále~í daHovému subjektu úrok ze zadr~ovaného nadmrného odpo tu, i co do stanovení výae úroku v rozporu s l. 183 smrnice Rady 2006/112/ES o spole ném systému dan z pYidané hodnoty (dále jen  smrnice o DPH ) a z tohoto dovodu jej nebylo mo~né v tehdejaím pYípad aplikovat.<br/>[7] Krajský soud dále zdoraznil, ~e podle § 254a odst. 1 daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, daHovému subjektu nále~el úrok z daHového odpo tu stanoveného správcem dan ode dne následujícího po uplynutí 4 msíco od posledního dne lhoty stanovené pro podání Yádného nebo dodate ného daHového tvrzení, ze kterého vyplývá, ~e daHovému subjektu má vzniknout daHový odpo et, nebo ode dne, kdy bylo toto tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhot stanovené pro jeho podání, do dne vrácení daHového odpo tu nebo jeho pou~ití na úhradu nedoplatku, nejpozdji vaak do uplynutí lhoty pro jeho vrácení, a ~e úrok z daHového odpo tu odpovídal ro n výai repo sazby stanovené eskou národní bankou, zvýaené o 2 procentní body, platné pro první den pYísluaného kalendáYního pololetí. Z toho je podle krajského soudu zYejmé, ~e § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, doznal oproti pYedchozí právní úprav, je~ byla pYedmtem posouzení Nejvyaaího správního soudu v rozsudku ze dne 16. 7. 2020 . j. 1 Afs 445/201947, zmn nejen ve výai úrokové sazby, ale také v otázce po átku úro ení, který se ji~ nepochybn odvíjel od objektivn daného a pYedvídatelného okam~iku. To ~alobce podle krajského soudu ve své argumentaci, jí~ se dovolával zmiHovaného rozsudku ze dne 16. 7. 2020 . j. 1 Afs 445/201947, vobec nereflektoval. S odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/200878, publ. pod . 2162/2011 Sb. NSS, tedy krajský soud upozornil, ~e obecné ~alobní body lze vypoYádat toliko obecn. Ztoto~nil se proto s ~alovaným, ~e nelze rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, aplikovat na projednávanou vc a posuzovat podle nj soulad právní úpravy relevantní v nyní posuzované vci se smrnicí o DPH, neboe tento rozsudek se týkal právní úpravy odliané.<br/>II.<br/>Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[8] }alobce (st~ovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností, a to z dovodo, které podYadil pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. Y. s. Úvodem konstatuje, ~e skutkový stav vci je zcela jasný a ~e spornými jsou pouze úroky vzniklé do 31. 12. 2020.<br/>[9] St~ovatel je i nadále pYesvd en, ~e i na jeho pYípad se mly vztahovat závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947. Úroková sazba stanovená v § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, byla toti~ stále nepYimYen nízká. St~ovatel zdorazHuje, ~e jeli v rozporu s unijním právem sazba okolo 2 % p. a., pak sazby 2,25 % a 2,5 % p. a. musí být nepYimYen nízké takté~. Pokud by si st~ovatel poj oval finance na trhu, neml by nejmenaí aanci získat takové úrokové sazby. St~ovatel upozorHuje, ~e je nutné posoudit, zda úroky ze zadr~ovaného odpo tu odpovídají sazb, kterou by musela osoba povinná k dani zaplatit, aby si mohla takovou ástku poj it. K tomu cituje rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2022, . j. 7 Afs 134/202229. Dále odkazuje na statistické údaje eské národní banky a konstatuje, ~e úrok podle § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, nemohl být v souladu se smrnicí o DPH ani s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. 4. 2020, SoleMizo a Dalmandi MezQgazdasági, C13/18 a C126/18, ECLI:EU:C:2020:292).<br/>[10] Podle st~ovatele je rozsudek krajského soudu rovn~ nepYezkoumatelný, neboe i rozhodnutí o námitkách bylo nepYezkoumatelné a krajský soud je z úYední povinnosti nezruail. }alovaný se zabýval úrokovými sazbami velmi obecn, nezohlednil celkové náklady úvro ani inflaci. I na podporu této námitky st~ovatel cituje ást rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2022, . j. 7 Afs 134/202229.<br/>[11] S ohledem na uvedené st~ovatel navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[12] }alovaný ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvádí, ~e pokud st~ovatel v ~alob nespecifikoval, pro  by se ml ~alovaný Yídit závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, nelze vy ítat ~alovanému (ani krajskému soudu), ~e na  lékárnických vahách nepomYoval pYimYenost výae úroku po novelizaci. Takovýto po~adavek z rozsudku ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, podle ~alovaného nevyplýval. }alovaný pYipomíná, ~e zmna právní úpravy, ú inná od 1. 7. 2017, byla motivována práv snahou o opravu nepYimYené výae úroku. UpozorHuje také, ~e výae úroku pYi získání poj ky mo~e záviset na bonit konkrétního klienta a ~e by aplikace daného ustanovení daHového Yádu mohla být vylou ena jen tehdy, pokud by výae úroku byla zjevn nepYimYená.<br/>III.<br/>Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[13] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e je podána v as, neboe byla podána ve lhot dvou týdno od doru ení napadeného rozhodnutí krajského soudu (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), je podána oprávnnou osobou, neboe st~ovatel byl ú astníkem Yízení, z nho~ napadené rozhodnutí krajského soudu vzealo (§ 102 s. Y. s.), a je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Poté soud pYistoupil k pYezkoumání napadeného rozsudku v mezích rozsahu kasa ní stí~nosti a uplatnných dovodo, pYi em~ zkoumal, zda napadené rozhodnutí krajského soudu netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[14] Nejvyaaí správní soud se v prvé Yad zabýval otázkou (ne)pYezkoumatelnosti napadeného rozsudku, k ní~ by bylo nutné pYihlí~et i bez námitky z úYední povinnosti. K problematice nepYezkoumatelnosti soudních rozhodnutí se ve své judikatuYe tento soud ji~ mnohokrát vyjádYil (srov. napY. rozsudky ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, publ. pod . 133/2004 Sb. NSS, a ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, publ. pod . 787/2006 Sb. NSS). NepYezkoumatelnost mo~e být zposobena buto nedostatkem dovodo, o které je rozhodnutí opYeno, anebo nesrozumitelností. Není vaak projevem nenaplnné subjektivní pYedstavy st~ovatele o tom, jak ml krajský soud rozhodnout, resp., jak podrobn by mu ml být rozsudek odovodnn (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, . j. 3 Azs 69/201624, a ze dne 27. 9. 2017, . j. 4 As 146/201735).<br/>[15] Absence pYímé reakce na ka~dý jednotlivý argument ú astníka Yízení vaak nepYedstavuje nezákonnost ani nepYezkoumatelnost, pokud soud prezentuje odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní, a toto zdovodnní poskytuje dostate nou oporu výroku rozhodnutí (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 2. 2015, . j. 6 As 153/2014108, i ze dne 4. 3. 2015, . j. 8 Afs 71/2012161). Implicitní vypoYádání námitek akceptuje rovn~ Ústavní soud (viz napY. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).<br/>[16] Nejvyaaí správní soud pYipouatí, ~e napadený rozsudek krajského soudu je na samé hranici pYezkoumatelnosti. PYesto~e st~ovatel v ~alob a následn v replice (v míYe, v jaké rozvíjela ji~ Yádn a v as uplatnný ~alobní bod) pYedestYel argumentaci, pro  se dle jeho názoru rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, vztahoval i na projednávanou vc, krajský soud se touto otázkou zabýval pomrn stru n. ZároveH je vaak tYeba poznamenat, ~e to byl st~ovatel, kdo v ~alob a v replice v zásad zopakoval svou argumentaci uvedenou ji~ v námitkách, ani~ by specificky reagoval na odovodnní ~alovaného (zejména odkaz na dovody novelizace daHového Yádu od 1. 7. 2017), pYíp. jednozna n oddlil svou argumentaci od rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947. Sám st~ovatel si byl pYitom od po átku vdom, ~e tento rozsudek, jím~ argumentoval, se vztahoval k právní úprav, která byla odlianá od právní úpravy relevantní pro nyní posuzovanou vc, a to té~ v otázce po átku úro ení, jak správn poznamenal krajský soud. Ani po odmítnutí aplikace tohoto rozsudku ~alovaným vaak st~ovatel jinak ne~ opakujícími se odkazy na tento rozsudek nevysvtlil, v em pYesn podle jeho názoru spo ívá nepYimYenost úrokové sazby stanovené v § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, resp. její rozpor se smrnicí o DPH a judikaturou Soudního dvora.<br/>[17] Je pravdou, ~e se krajský soud podrobnji nezabýval srovnáním úrokových sazeb, které provedl st~ovatel. St~ovatel vaak vobec nevysvtlil, z eho pramení jeho názor, ~e úrokové sazby 1,5 % a 2 % p. a. byly nepYimYen nízké. Rozsudek zdejaího soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947, toti~ o takových sazbách vobec nehovoYí. Nejvyaaí správní soud v této souvislosti poznamenává, ~e právní úprava, ji~ shledal neaplikovatelnou svým rozsudkem ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947 (tedy § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017), vymezila úrokovou sazbu ve výai repo sazby stanovené eskou národní bankou, zvýaené o 1 procentní bod, platné pro první den pYísluaného kalendáYního pololetí. Vzhledem k tomu, ~e výae repo sazby od 2. 11. 2012 do 4. 8. 2017 byla pouhých 0,05 %, úroková sazba vypo tená dle § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017, inila po celou dobu pouze 1,05 % p. a.<br/>[18] Novelou ú innou od 1. 1. 2017 se sazba úroku z daHového odpo tu zvýaila na úroveH repo sazby stanovené eskou národní bankou, zvýaené o 2 procentní body, platné pro první den pYísluaného kalendáYního pololetí. Tím se skute ná výae sazby úroku z daHového odpo tu v podstat zdvojnásobila z 1,05 % na 2,05 % p. a. V ~ádném pYípad tedy nelze dovozovat, ~e by byla výae úroku z daHového odpo tu podle § 254a odst. 3 daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017, srovnatelná s výaí úroku z daHového odpo tu podle § 254a odst. 3 daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020. To ostatn ji~ zdejaí soud takto vysvtlil, v etn grafického znázornní, v bodech 44 a 45 svého nedávného rozsudku ze dne 25. 4. 2024, . j. 8 Afs 274/202248, publ. pod . 4607/2024 Sb. NSS. V tomto rozsudku Nejvyaaí správní soud dospl po zevrubné analýze (obsahující vymezení po~adavko unijního práva na vnitrostátní právní úpravu, které vyplývají zejména z rozsudku Soudního dvora SoleMizo a Dalmandi MezQgazdasági, jím~ argumentuje i st~ovatel, a následné pomYení § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, s tmito po~adavky) k jednozna nému závru, ~e § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, byl v souladu s unijním právem, neboe mj. pokrýval promrné náklady na úvry poskytované nefinan ním podnikom. <br/>[19] Nejvyaaímu správnímu soudu není ani zYejmé, pro  st~ovatel v ~alob uvádl, ~e  v letech 2018 a~ 2020 nebylo mo~né si u bankovní i nebankovní instituce zapoj it pen~ní prostYedky za úrokovou sazbu 2 % a 2,25 % p. a., kdy~ promrná RPSN u podnikatelských úvro se pohybovala v témY dvojnásobné výai . Výae ro ní úrokové sazby, vypo tená podle § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, která se na st~ovatele vztahovala, toti~ inila 2,5 % (v dob od 27. 6. 2018 do 30. 6. 2018), 3 % (od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018), 3,75 % (od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019), 4 % (od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020) a 2,25 % (1. 7. 2020 do 31. 12. 2020). Ze správního spisu vyplývá, ~e pYesn tyto úrokové sazby v rozmezí 2,25 % a~ 4 % ~alovaný pro uvedená období skute n pou~il, není tedy zYejmé, pro  st~ovatel vycházel (v rozporu i s údaji, která sám st~ovatel uvádl na jiných místech svých podání, jak jsou shrnuta výae) z rozmezí 2 % a~ 2,25 %. Jeho námitka, ~e skute né úrokové sazby byly v daném období pYibli~n dvojnásobné oproti úrokovým sazbám 2 % a 2,25 % p. a., tedy vobec nesmYovala proti rozhodnutím ~alovaného.<br/>[20] Výae uvedené úvahy (v etn tch, které následn pYedestYel Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 25. 4. 2024, . j. 8 Afs 274/202248) sice ml provést ji~ krajský soud v odovodnní napadeného rozsudku, tato vada Yízení pYed krajským soudem vaak nemla vliv na zákonnost napadeného rozsudku a nepYedstavuje tak dovod pro jeho zruaení [§ 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s.]. Jak vyplývá té~ z judikatury (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 4. 2013, . j. 6 Ads 17/201325), s tímto kasa ním dovodem je nutné zacházet obezYetn, neboe zruaením rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost i jinou vadu Yízení pYed krajským soudem se oddaluje okam~ik, kdy bude základ sporu uchopen a s kone nou platností vyYeaen. <br/>[21] Jak ji~ bylo pYitom konstatováno, ve zmiHovaném rozsudku ze dne 25. 4. 2024, . j. 8 Afs 274/202248, se Nejvyaaí správní soud zabýval toto~nou otázkou, jaká je pYedmtem sporu i v nyní posuzované vci, a to velmi podrobn, pYi em~ mj. provedl v bodech 39 a~ 40 rozsudku zevrubné srovnání (v etn pYehledného znázornní v tabulce a za pomoci grafu) jednotlivých úrokových sazeb dle posuzované právní úpravy v daném období a tehdejaích úrokových sazeb u podnikatelských úvro, jeho~ se dovolává i st~ovatel, a dospl pYitom k závru, ~e  zákonná sazba skute n náklady na úvry poskytované nefinan ním podnikom (po dobu ú innosti posuzované úpravy) pokrývala. PYi srovnání s daty za úvry obecn (bez kontokorento, revolvingových úvro a pohledávek z kreditních karet) je závr jednozna ný. Zákonná sazba náklady na tyto úvry takYka po celé období pYevyaovala (nkdy i pomrn výrazn). Jedinou výjimkou je první polovina roku 2020. Ani v tomto období vaak nebyla zákonná sazba výrazn ni~aí. PYi srovnání s kontokorenty, revolvingovými úvry a pohledávkami z kreditních karet není situace ji~ tak jednozna ná, stále ale zákonná sazba náklady na tyto úvry v zásad pokrývala. Zákonná sazba byla stejná nebo vyaaí ne~ úrok na tchto úvrech v 7 ze 14 tvrtletí v daném období. I v tch pYípadech, kdy byla zákonná sazba ni~aí, se vaak nejednalo o významnjaí rozdíly (pohybovaly se v desetinách procentních bodo). . ZároveH Nejvyaaí správní soud v bod 41 zdoraznil, ~e  [u]nijní právo ka~dopádn nepo~aduje úplnou pYesnost stanovené výae úroko. Soudní dvor uvádí, ~e stanovený úrok je pauaalizovaný, a proto mo~e být v konkrétních pYípadech vyaaí nebo ni~aí ne~ skute ná ztráta (rozsudek Soudního dvora ze dne 28. 2. 2018, Nidera, C387/16, ECLI:EU:C:2018:121, bod 36). Dole~ité je to, ~e stanovená sazba v zásad (s mo~ností ur itých menaích odchylek) náklady na úvr pokrývá. Z tohoto pohledu tedy po~adavky efektivity a daHové neutrality zákonná sazba úroku ve výai repo sazba + 2 procentní body splHuje. . Vzhledem k tmto svým závrom tedy Nejvyaaí správní soud potvrzuje, ~e v nyní posuzované vci nepYedstavují zmínné nedostatky odovodnní rozsudku krajského soudu vadu Yízení, pro ni~ by ho bylo nutné zruait. <br/>[22] St~ovatel dále spatYuje nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku v tom, ~e krajský soud se podle nj dostate n nezabýval pYezkoumatelností ~alobou napadených rozhodnutí o námitkách. Ta byla podle st~ovatele nepYezkoumatelná, k emu~ ml krajský soud pYihlédnout z úYední povinnosti. Nejvyaaí správní soud k tomu uvádí, ~e sice krajský soud by skute n byl povinen dle § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s. k pYípadné vad nepYezkoumatelnosti ~alobou napadených rozhodnutí pYihlédnout i pYesto, ~e nebyla st~ovatelem v Yízení pYed krajským soudem namítána, ovaem pouze pokud by mu tato vada bránila v pYezkoumání tchto rozhodnutí v mezích ~alobních bodo (viz usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, . j. 7 Azs 79/200984, publ. pod . 2288/2011 Sb. NSS), a zejména, pouze pokud by byl o nepYezkoumatelnosti rozhodnutí ~alovaného skute n pYesvd en. Pokud krajský soud takovou nepYezkoumatelnost neshledal, nebyl povinen tento svoj závr za situace, kdy st~ovatel pYísluanou ~alobní námitku neuplatnil, ve svém rozsudku explicitn zdovodHovat. Nejvyaaí správní soud pYitom konstatuje, ~e ~alovaný se argumentací st~ovatele (tvrzením, ~e ml být aplikován rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947) zabýval sice stru n, ale v zásad dostate n: vysvtlil, z jakého dovodu postupoval jinak ne~ v pYípadech, na n~ se uvedený rozsudek pYímo vztahoval (odlianost právní úpravy a smysl provedené novelizace).<br/>[23] K odkazu st~ovatele na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2022, . j. 7 Afs 134/202229, zdejaí soud poznamenává, ~e ka~dý pYípad je tYeba posuzovat v kontextu jeho specifických okolností. Nelze zobecHovat závry týkající se nepYezkoumatelnosti jednotlivého rozhodnutí správního orgánu (navíc odlianého od ~alovaného v projednávané vci). To platí tím spíae tehdy, pokud není zYejmé, zda námitky ú astníka Yízení, jejich~ nedostate né vypoYádání k závru o nepYezkoumatelnosti v uvedené vci vedlo, odpovídaly námitkám st~ovatele ve vci nyní posuzované.<br/>[24] St~ovatel rovn~ nevysvtlil, pro  a jakým zposobem by mlo být v jeho pYípad  po ítáno s inflací . Ze spisu toti~ vyplývá, ~e st~ovatel byl o výai úroku z daHového odpo tu vyrozumn ji~ msíc poté, co mu byly nadmrné odpo ty dne 11. 2. 2021 vyplaceny. Neexistovala tedy ~ádná zásadní prodleva, která by ve smyslu zmiHovaného rozsudku Soudního dvora SoleMizo a Dalmandi MezQgazdasági i rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 5. 2021, . j. 10 Afs 382/202051, publ. pod . 4202/2021 Sb. NSS, vy~adovala následné úro ení opo~dn pYiznaného úroku. Jak ji~ tento soud upozornil v opakovan zmiHovaném rozsudku ze dne 25. 4. 2024, . j. 8 Afs 274/202248 (bod 36), pYi posuzování pYimYenosti samotné výae úroku postrádá smysl pYi ítat k obvyklému tr~nímu úroku navíc inflaci, neboe její vliv je ji~ v tomto úroku zahrnut.<br/>[25] Rovn~ argumentaci aktuálním znním § 254a daHového Yádu, ú inným od 1. 1. 2021, ji~ Nejvyaaí správní soud vypoYádal v rozsudku ze dne 25. 4. 2024, . j. 8 Afs 274/202248 (bod 43):  Od 1. 1. 2021 je (& ) ú inná úprava, která stanoví jiný mechanismus výpo tu úroku z nadmrného odpo tu. }alobkyn argumentuje, ~e zákonodárce si byl vdom rozporu dosavadní úpravy s unijním právem, a proto sazbu zvýail, aby tento rozpor odstranil. Tento argument neobstojí. PYedn neplatí, ~e by se sazba od 1. 1. 2021 zvýaila; zmnil se mechanismus výpo tu. Podle sou asného znní § 254a daHového Yádu platí, ~e výae úroku z daHového odpo tu odpovídá polovin úroku z prodlení. NapYíklad v sou asnosti by tak sazba úroku vycházela podle zde posuzované úpravy (ú inné do 31. 12. 2020) vyaaí ne~ podle úpravy sou asné. Podle sou asné úpravy je úrok z nadmrného odpo tu 6,88 % [(5,75+8)/2]; podle úpravy ú inné do 31. 12. 2020 by byl 7,75 % (2 + 5,75). PYedevaím ale ze skute nosti, ~e se zmnila právní úprava, nelze jakkoliv dovozovat, ~e by snad pYedchozí úprava byla v rozporu s unijním právem. <br/>[26] Jak vyplývá z výae uvedeného, Nejvyaaí správní soud se ani v nynjaí vci neztoto~nil s námitkou, ~e § 254a daHového Yádu, ve znní ú inném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, byl v rozporu s unijním právem, pro e~ ml být i pro toto období aplikován rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2020, . j. 1 Afs 445/201947.<br/>IV.<br/>Závr a náklady Yízení<br/>[27] Nejvyaaí správní soud tedy neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/>[28] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. }alovaný ml ve vci úspch, nále~elo by mu tedy vo i neúspanému st~ovateli právo na náhradu náklado, které v Yízení dovodn vynalo~il. }alovanému vaak v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nad rámec b~né administrativní innosti nevznikly, proto mu soud jejich náhradu nepYiznal.<br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/><br/>V Brn dne 14. Yíjna 2024<br/><br/><br/>JUDr. Jakub Camrda <br/> pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>