<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 259/2023- 61 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 259/2023 - 65<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Davida Hipara a soudco Tomáae Foltase a Lenky Krupi kové v právní vci ~alobce: M. P., zastoupen Mgr. Marcelem Kmetm, advokátem se sídlem Senová~né námstí 24, Praha 1, proti ~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy, se sídlem Mariánské námstí 2/2, Praha 1, v Yízení o kasa ních stí~nostech ~alobce a ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2023, . j. 6 A 115/202347,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nosti se zamítají.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2023, . j. MHMP 1844276/2023, sp. zn. SMHMP 1825495/ 2023, Magistrát hlavního msta Prahy podle § 8 odst. 2 zákona . 84/1990 Sb., o právu shroma~ovacím, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o právu shroma~ovacím ), stanovil podmínky shromá~dní, které se podle oznámení ~alobce mlo konat 12. 9. 2023 v dob od 17:30 do 19:00 hodin v Praze, formou provodu od bývalé budovy Elektrických podniko na adrese Bubenská 1, Praha 7, k budov Národního muzea u elakovského sado, po cest ulicemi Bubenská  Hlávkov most  Wilsonova  Václavské námstí, za ú elem  VeYejný pochod a happening za humanizaci magistrály a dodr~ení klimatického závazku .<br/><br/>[2] Napadené rozhodnutí stanovilo podmínku pod bodem I. tak, ~e ú astníci shromá~dní (v etn svolavatele a poYadatelo) od bývalé budovy Elektrických podniko na adrese Bubenská 1477/1, Praha 7, pojdou ulicí Bubenská a Hlávkov most, a dále odchyln od oznámené cesty provodu jsou povinni na úrovni Tanovského tunelu na konci Hlávkova mostu sejít vpravo k budov Ministerstva zemdlství, odkud pojdou ulicemi Tanov  Na Florenci  Havlí kova  Hybernská  Opletalova  Washingtonova  Politických vzHo  Wilsonova  Václavské námstí, kde na úrovni McDonald s na adrese Václavské námstí 812/59, Praha 1, pYejdou po pYechodu a následn k budov Národního muzea a k elakovského sadom, pYitom k provodu pou~ijí chodník. Pod bodem II. pak toto rozhodnutí stanovilo podmínku, ~e ú astníci shromá~dní (v etn svolavatele a poYadatelo) se nebudou pYed budovou Národního muzea, které sídlí na adrese Václavské námstí 1700/68, Praha 1, zdr~ovat ve vozovce a poYadatelom se zakazuje tuto vozovku pYehrazovat páskou i jiným pYedmtem.<br/><br/>II.<br/>[3] }alobce podal proti výae uvedenému rozhodnutí ~alobu k Mstskému soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 14. 9. 2023, . j. 6 A 115/202347, zruail výrok I. napadeného rozhodnutí a zamítl ~alobu proti výroku II. napadeného rozhodnutí. <br/><br/>[4] Mstský soud uvedl, ~e na rozdíl od ~alobce se nedomnívá, ~e by stanovením podmínky místa shromá~dní podle § 8 odst. 2 zákona fakticky doalo k jeho zákazu a ~e by takový výklad mohl vést k nepYípustnému omezení shroma~ovacího práva, neboe i takové rozhodnutí musí odpovídat podmínkám zákona, tedy mj. být i dostate n odovodnné. V samotném znní tohoto ustanovení tak mstský soud nespatYoval ~ádný nebezpe ný aspekt pYípadné libovole v rozhodování o výkonu shroma~ovacího práva.<br/><br/>[5] Pokud se týká samotného vymezení místa shromá~dní pod bodem I. napadeného rozhodnutí, dospl mstský soud k závru, ~e dovody uvádné ~alovaným pro zmnu podmínek konání shromá~dní do jiného místa nemohou obstát. Z oznámeného ú elu shromá~dní podle názoru mstského soudu jasn plyne, ~e práv místo shromá~dní je pro tento ú el podstatné. Proto rozhodnutí v tom smyslu, které toto místo zmní na místo, které vzhledem k historické podob vedení severoji~ní magistrály a vybudovaných chodníko v její blízkosti vede v podstat jinudy (napY. Opletalovou ulicí i ulicí Politických vzHo, tedy v místech oddlených od magistrály blokem domo i parkem), musí být zdovodnno skute n zásadními argumenty. Ú el shromá~dní vedený touto trasou mstský soud pova~uje spíae za nenaplnný. Podle mstského soudu tak zmna trasy pochodu shromá~dní do ú elu shromá~dní zasahuje nad míru akceptovatelnou ochranou jiných práv, které uvádl ~alovaný v odovodnní napadeného rozhodnutí, a tím i výkon práva shroma~ovacího omezuje na projev, který neaetYí podstatu a smysl oznámeného ú elu shromá~dní. Dovody uvedené v napadeném rozhodnutí, které hodnotí zásah výkonu shroma~ovacího práva do práv jiných, mstský soud tedy neml za natolik intenzívní, aby mohly legitimn odovodnit pYesun místa shromá~dní na místo, které nemá s ohláaeným ú elem shromá~dní pYímou souvislost.<br/><br/>[6] Ohledn ~alobního bodu, který se týkal výroku II. napadeného rozhodnutí, dospl mstský soud naopak k závru, ~e ~aloba v této ásti nemo~e závr ~alovaného zpochybnit. Podle mstského soudu není pYedmtný výrok zmate ný i neur itý. Bye je ve výroku pou~ito sloveso  zakázat , z celkového lenní rozhodnutí je patrné, ~e návtí obou výroko je spole né, a rozhodováno bylo podle § 8 odst. 2 zákona o právu shroma~ovacím. Výrokem II. pak nebylo shromá~dní zakázáno jako takové ve smyslu § 10 odst. 3 tého~ zákona, ale bylo zakázáno pYehrazení vozovky páskou i jiným pYedmtem. Podle názoru mstského soudu lenní výroku i jeho obsah je mo~né interpretovat jako stanovení podmínek konání shromá~dní. Jestli~e ~alovaný rozhodl v tom smyslu, ~e pozemní komunikace nesmí být úpln pYehrazena pro obecné u~ívání, ale výkon shroma~ovacího práva vymezil na plochy mimo vozovku, jedná se dostate n zdovodnné rozhodnutí s ohledem na zásadní nepomr probhu shromá~dní. Zatímco ve výroku I. se jednalo o konání provodu na ásti komunikace v jednom z jízdních pruho, který ji vaak podle oznámeného probhu nezablokoval, v této ásti oznámeného shromá~dní mlo dojít pYímo k pYehrazení celé komunikace na dobu 20 minut, a tedy k vylou ení jakéhokoliv provozu na ní. Takový výkon shroma~ovacího práva mstský soud pova~oval za natolik intenzívní zásah do práv a svobod jiných (zde ostatních ú astníko silni ního provozu, jim~ je na ur itou dobu zcela znemo~nno obecné u~ívání pozemní komunikace), v etn zde ji~ reálného nebezpe í ohro~ení projezdu vozidel IZS, ~e judikatura zásah v takovém pYípad spo ívající v omezení shroma~ovacího práva umo~Huje.<br/> <br/>[7] K namítané systémové podjatosti mstský soud uvedl, ~e se musí jednat o skute n dovodnou pochybnost o nepodjatosti úYedníko, kteYí rozhodnutí vydali, a ~e její skutkové vymezení je na ú astníkovi Yízení. V této vci rozhodnutí vydal odbor ~ivnostenský a ob anskoprávní, jeho~ Yeditel rozhodnutí opatYil podpisem. Jednalo se pYitom o výkon tzv. pYenesené posobnosti obcí (resp. hlavního msta Prahy), kde se jednotlivé úYední osoby Yídí právním Yádem, nikoliv pokyny primátora hlavního msta Prahy. V této souvislosti mstský soud odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 8. 2023, . j. 6 As 52/2023127, který se k této otázce dostate n podrobn vyjádYil. Mstský soud rovn~ poukázal na to, ~e ~alobce tzv. systémovou podjatost sice obecn namítl, neuvedl vaak ~ádné dalaí okolnosti, které by tomuto jeho názoru svd ily.<br/><br/>III.<br/><br/>[8] Proti výroku I. tohoto rozsudku podal v zákonné lhot kasa ní stí~nost ~alovaný [dále jen  st~ovatel a) ], proti výrokom II. a III. tohoto rozsudku pak podal v zákonné lhot kasa ní stí~nost ~alobce [dále jen  st~ovatel b) ].<br/> <br/>[9] St~ovatel a) má za to, ~e ulo~ením podmínky, ~e se provod uskute ní po chodníku, a namísto pochodu ástí ulice Wilsonova se uskute ní po stanovené trase, která je blízko oznámené trasy, nedoalo k zásadnímu omezení shroma~ovacího práva ani ke zmaYení oznámeného ú elu shromá~dní. V této souvislosti zejména poukázal na to, ~e asté opakování provodo za stejným i obdobným ú elem po tak vytí~ené komunikaci jako je severoji~ní magistrála ve svém souhrnu nepYimYen zasahuje do práv a svobod jiných ú astníko silni ního provozu, zejména Yidi o motorových vozidel. Dalaím dovodem pro zmnu trasy provodu byla i ochrana veYejného poYádku, zejména ~ivota a zdraví vaech dot ených osob, tj. ú astníko shromá~dní, policisto i dalaích ú astníko silni ního provozu. Silni ní komunikace, jako je dot ená ást úseku ulice Wilsonova, pYedstavuje pro chodce, v etn útvaru chodco, nebezpe í stYetu s rychle jedoucími vozidly, která zde jezdí ve více jízdních pruzích a na nkolika místech na n navazují pYipojovací jízdní pruhy a svým charakterem se podobá dálnici nebo silnici pro motorová vozidla. Nelze ani vylou it konflikty Yidi o jedoucích v ostatních jízdních pruzích s ú astníky shromá~dní, kteYí vzhledem k pomalé chozi zposobují za sebou kolonu vozidel. PYi takto napjaté situaci, kdy bývá nemalá ást Yidi o s ohledem na asto opakované provody poYádané za obdobným ú elem ve zjevném stresu z roz ílení, nelze ani vylou it ne ekanou reakci nkterého z nich a úmyslné najetí do ú astníko shromá~dní a doprovázejících policisto.<br/>[10] Z uvedených dovodo st~ovatel a) navrhl, aby Nejvyaaí správní soud zruail výrok I. napadeného rozsudku a vc v tomto rozsahu vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>[11] St~ovatel b) namítal, ~e ~alobou napadené rozhodnutí je ve výroku II. nepYezkoumatelné, neboe výrok rozhodnutí ve svém dosledku pYedstavuje zákaz shromá~dní v ohláaeném míst, avaak právní argumentace v rozhodnutí neodkazuje na § 10 zákona o právu shroma~ovacím, podle nho~ lze shromá~dní zakázat, ani neobsahuje ~ádné jiné kvalifikované i mYitelné dovody pro zákaz shromá~dní, resp. pro ulo~ení podmínky jejího konání mající za následek zmnu místa konání shromá~dní. Napadené rozhodnutí tak obchází zákon, neboe ve form ulo~ení podmínek konání shromá~dní podle § 8 odst. 2 zákona o právu shroma~ovacím byla st~ovateli b) ulo~ena podmínka pYedstavující zákaz shromá~dní v ur itém míst, resp. ur itým zposobem. }alovaný byl povinen ve svém rozhodnutí takto ulo~enou podmínku odovodnit v rozsahu splnní podmínek pro zákaz shromá~dní ve smyslu § 10 odst. 2 nebo 3 zákona o právu shroma~ovacím. Napadené rozhodnutí rovn~ neuvádí pYesvd ivé dovody svd ící ve prospch naplnní podmínek l. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále té~  Listina ) pro omezení shroma~ovacího práva.<br/><br/>[12] St~ovatel b) je pYesvd en, ~e právo konat shromá~dní i ve form pYehrazení vozovky, resp. v míst, jeho~ vyu~ití ke shromá~dní vede k úplnému znemo~nní silni ního provozu motorovými vozidly, vyplývá pYímo z l. 19 Listiny, resp. rovn~ ze zákona o právu shroma~ovacím, jednáli se jinak o veYejné prostranství, kam mo~e ú astník v souladu se zákonem vstupovat i vjí~dt. }alovaný svými podmínkami zcela zmaYil ú el, kdy~ zmnil místo shromá~dní. Argument o mo~nosti konat shromá~dní jinde proto nemo~e obstát. Skute nost, ~e z pYedpiso upravujících silni ní provoz nevyplývá oprávnní u~ívat vozovku ke konání shromá~dní, neznamená, ~e vozovku ke shromá~dní u~ívat nelze. Rozsudek mstského soudu nesprávn vychází z pYedpokladu, ~e limity shroma~ovacího práva jsou dány pravidly silni ního provozu. Jízda automobilem (resp. u~ívání pozemní komunikace k tomuto ú elu), jet autem kdykoliv, kamkoliv bez jakéhokoliv zdr~ení i omezení, není, na rozdíl od shroma~ování, právem nebo svobodou ve smyslu Listiny. Výkon shroma~ovacího práva je proto v tomto smru nadYazen neruaené jízd automobilem.<br/><br/>[13] St~ovatel b) v této souvislosti poukázal na skute nost, ~e v pYesn stejném míst se ji~ shromá~dní konalo, kdy~ v roce 1990 byla magistrála zablokována za stejným ú elem. Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 3. 2011, . j. 8 As 15/201172, pYitom neobstojí zákaz shromá~dní odovodnný nutností excesivního omezení dopravy, pokud správní orgán mj. nezakázal jiné shromá~dní ve stejné lokalit a obdobném ase. }alovaný a následn mstský soud se zcela opomnli vypoYádat s § 10 odst. 3 zákona o právu shroma~ovacím, z nho~ vyplývá, ~e místo konání shromá~dní lze zakázat pouze v pYípad, pokud by tím nebyl zmaYen oznámený ú el shromá~dní. Mstský soud pYitom v napadeném rozsudku dospl k závru, ~e místo konání shromá~dní je pro ú el shromá~dní klí ové (bod 42). St~ovatel b) je pYesvd en, ~e rovn~ u shromá~dní ve vozovce pYed budovou Národního muzea byla naplnna hypotéza § 10 odst. 3 zákona o právu shroma~ovacím, kdy za pYedpokladu zmaYení ú elu shromá~dní nelze shromá~dní na ur itém míst zakázat. Za nepYezkoumatelnou navíc pova~uje st~ovatel b) argumentaci mstského soudu v bodu 67 napadeného rozsudku, kdy mu není zYejmé, co je myaleno obratem  zásadní nepomr probhu shromá~dní .<br/><br/>[14] Závrem st~ovatel b) namítal, ~e mstský soud nesprávn posoudil otázku systémové podjatosti zamstnanco ~alovaného. St~ovatel b) pYedlo~il soudu zcela konkrétní vyjádYení primátora Hlavního msta Prahy, který veYejn vystupoval tak, ~e rozhodnutí ~alovaného má být práv rozhodnutím primátora. Mstský soud vaak s takovým dokazem nepracoval a pova~oval okolnost systémové podjatosti ~alovaného za neprokázanou. Mstský soud implicitn klade na st~ovatele b) po~adavky, kterým objektivn nelze dostát. St~ovatel b) je pYi posuzování míry podjatosti správního orgánu, resp. osob vystupujících za správní orgán, odkázán na veYejná vyhláaení politiko, resp. osob rozhodujících i vystupujících za ~alovaného a objektivn nemá mo~nost obstarat si (a tedy ani pYedlo~it soudu) dokazy o konkrétním zposobu vlivu primátora na pYísluané osoby ve vci rozhodující. Z veYejn dostupných údajo je pYitom pochybné, zda je rozhodnutí ~alovaného výsledkem nezávislého výkonu pYenesené posobnosti, a v tomto smru dochází k spravedlivé aplikaci zákona, nebo zda se jedná o artikulaci politických názoro osob majících vliv na innost ~alovaného prostYednictvím své politické moci a funkcí. Rovn~ neuctivá, zneva~ující i dokonce zesmaHující vyjádYení ~alovaného evidentn svd í o tom, ~e i osoba rozhodující ve vci byla vo i st~ovateli b) nepYimYen podjata a její argumentace vo i ohláaenému shromá~dní je zcela v souladu s veYejnou prezentací vedoucích pYedstavitelo Hlavního msta Prahy vyjadYujících se i v mediálním prostoru.<br/>[15] Z uvedených dovodo st~ovatel b) navrhl, aby Nejvyaaí správní soud zruail výroky II. a III. rozsudku mstského soudu a sou asn i výrok II. ~alobou napadeného rozhodnutí.<br/><br/>[16] St~ovatel a) ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatele b) podpoYil závry mstského soudu týkající se výroku II. napadeného rozsudku a navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti. VyjádYil se rovn~ podrobn k jednotlivým okruhom kasa ních námitek. <br/><br/>[17] St~ovatel b) ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatele a) podpoYil závry mstského soudu týkající se výroku I. napadeného rozsudku a navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti. VyjádYil se rovn~ podrobn k jednotlivým okruhom kasa ních námitek.<br/><br/>IV.<br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nosti v mezích jejich rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[19] Kasa ní stí~nosti nejsou dovodné.<br/><br/>[20] Vzhledem k tomu, ~e st~ovatel b) uplatnil v kasa ní stí~nosti také dovod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s., zabýval se Nejvyaaí správní soud nejprve tímto dovodem. Bylo by toti~ pYed asné zabývat se právním posouzením vci samé, byloli by napadené rozhodnutí mstského soudu skute n nepYezkoumatelné i zalo~ené na jiné vad Yízení s vlivem na zákonnost rozhodnutí o vci samé.<br/><br/>[21] Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, tedy nesrozumitelnosti i nedostatku dovodo, kvoli kterým nelze skute n rozhodnutí vcn pYezkoumat (napY. rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/201245, bod 28). Z ustálené judikatury vyplývá, ~e nepYezkoumatelným pro nesrozumitelnost je zejména takové rozhodnutí, z jeho~ výroku nelze zjistit, jak soud ve vci rozhodl, nebo jeho~ výrok je vnitYn rozporný. Pod uvedený pojem spadají i pYípady, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odovodnní, kdo jsou ú astníci Yízení a kdo byl rozhodnutím zavázán (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200378, . 133/2004 Sb. NSS). NepYezkoumatelným pro nesrozumitelnost je dále takové rozhodnutí, které postrádá základní zákonné nále~itosti, i jeho~ výrok je v rozporu s odovodnním. Mo~e se jednat té~ o rozhodnutí, jeho~ závry jsou v pYíkrém rozporu se skutkovými zjiatními, nebo jeho~ odovodnní je ve vztahu k výroku nejednozna né (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003130, . 244/2004 Sb. NSS). V nyní posuzované vci Nejvyaaí správní soud ~ádnou vadu zposobující nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nesrozumitelnost neshledal. Z jeho obsahu je zYejmé, jakým zposobem o vci mstský soud rozhodl a odovodnní rozsudku je pln v souladu s jeho výrokem. Úvahy mstského soudu jsou dostate n jasné a srozumitelné.<br/><br/>[22] Napadený rozsudek nelze pova~ovat ani za nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo, neboe z jeho obsahu je zYejmé, jak o vci mstský soud uvá~il, a pro  podané ~alob áste n vyhovl a zruail výrok I. napadeného rozhodnutí a ve vztahu k výroku II. ~alobu zamítl. A koli se mstský soud výslovn nevyjadYoval ke ka~dému ~alobnímu tvrzení ( i jeho doplnní), je z napadeného rozsudku jasn patrné, ~e podle názoru mstského soudu zásadní nepomr probhu shromá~dní spo íval v tom, ~e zatímco ve výroku I. se jednalo o konání provodu na ásti komunikace v jednom z jízdních pruho, který ji vaak podle oznámeného probhu nezablokoval, v ásti oznámeného shromá~dní podle výroku II. mlo dojít pYímo k pYehrazení celé komunikace na dobu 20 minut, a tedy k vylou ení jakéhokoliv provozu na ní, pYi em~ takový výkon shroma~ovacího práva pova~oval mstský soud za intenzivní zásah do práv a svobod jiných, v etn reálného ohro~ení projezdu vozidel IZS. NepYezkoumatelné toti~ není rozhodnutí, z jeho~ odovodnní lze zjistit, jaký názor soud i správní orgán zaujal na skutkové a právní otázky, které jsou podstatné pro rozhodnutí (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, . j. 2 As 196/2016123, . 3668/2018 Sb. NSS, bod 29; k významu pYezkoumatelnosti soudního rozhodnutí obecn pak bod 30 tamté~). Správnost a úplnost skutkových a právních úvah, na nich~ mstský soud své rozhodnutí zalo~il, je potom otázkou zákonnosti jeho rozhodnutí, nikoli pYezkoumatelnosti. Rovn~ v tomto ohledu napadený rozsudek mstského soudu pln obstojí.<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud s ohledem na výae uvedené shledal, ~e nic nebrání vcnému pYezkumu napadeného rozsudku v rozsahu kasa ních námitek.<br/><br/>[24] Podstatou sporu v pYípad výroku I. ~alobou napadeného rozhodnutí je posouzení, zda pYesunutí oznámeného shromá~dní mimo místní komunikaci I. tYídy, kde mlo být konáno (severoji~ní magistrála), a~ na po áte ní úsek této silnice, kde bylo omezeno na chodník, který v této ásti je vybudován (dále ji~ chodník není), na trasu jinou (která odpovídá chozi po chodníku v blízkosti silnice), pYedstavovalo zásah státní moci v takovém rozsahu, ~e popírá ú el shromá~dní (podle zákona o právu shroma~ovacím), i podstatu a smysl tohoto základního politického práva podle Listiny. <br/><br/>[25] Podle lánku 19 Listiny základních práv a svobod:  (1) Právo pokojn se shroma~ovat je zaru eno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v pYípadech shromá~dní na veYejných místech, jdeli o opatYení v demokratické spole nosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veYejného poYádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpe nost státu. Shromá~dní vaak nesmí být podmínno povolením orgánu veYejné správy. <br/><br/>[26] Podle lánku 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod:  PYi pou~ívání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být aetYeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmjí být zneu~ívána k jiným ú elom, ne~ pro které byla stanovena. <br/><br/>[27] Podle § 8 odst. 1, 2 zákona o právu shroma~ovacím: (1) ÚYad mo~e s ohledem na místní podmínky nebo na veYejný poYádek navrhnout svolavateli, aby se shromá~dní konalo na jiném míst nebo v jinou dobu. (2) ÚYad mo~e v nezbytných pYípadech pro ú ely ochrany veYejného poYádku nebo práv a svobod jiných rozhodnutím stanovit podmínky konání shromá~dní. ÚYad mo~e stanovit podmínky pro konání shromá~dní zejména tehdy, máli se na stejném míst a ve stejnou dobu konat jiné shromá~dní nebo veYejnosti pYístupný kulturní, sportovní nebo jiný spole enský podnik (dále jen "veYejnosti pYístupný podnik") a mezi svolavateli nebo mezi svolavatelem a osobou poYádající veYejnosti pYístupný podnik nedoalo k dohod o úprav doby nebo místa konání shromá~dní nebo veYejnosti pYístupného podniku. <br/><br/>[28] Nejvyaaí správní soud souhlasí s mstským soudem v tom, ~e z oznámeného ú elu shromá~dní je zYejmé, ~e místo shromá~dní (tj. trasa pochodu) bylo pro tento ú el podstatné. St~ovatel b) jako svolavatel jasn deklaroval, ~e symbolickým pochodem v pravém jízdním pruhu ú astníci shromá~dní vyjádYí svoj nesouhlas s vedením vysokokapacitní silnice v historickém centru msta, v bezprostYední blízkosti obytných domo, která podle jejich názoru omezuje obyvatele msta a ohro~uje jejich zdraví, pYi em~ formuloval i Yadu po~adavko na dokon ení  humanizace magistrály (napY. instalací svtelných závor ve smru do centra, realizací chybjících pYechodo pro chodce a doplnním cyklopruho v úseku mezi Vltavskou a Pankrácí). St~ovatel b) rovn~ uvedl, ~e bhem pochodu ú astníci shromá~dní pojdou ohláaenou trasou v souladu s pravidly silni ního provozu v pravém jízdním pruhu v útvaru chodco, do ostatních jízdních pruho nebudou vstupovat a ty tak zostanou bez omezení projezdné pro automobilovou dopravu. <br/><br/>[29] Jak správn uvedl mstský soud, z výroku I. ~alobou napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e st~ovatelem a) ur ená trasa vede v podstat jinudy  v místech oddlených od magistrály blokem domo i parkem. Z uvedeného je zYejmé, ~e ú el shromá~dní vedený toto odlianou trasou nebude z pohledu jeho ú astníko naplnn. Práv faktické septí konkrétní po~adované trasy (místa shromá~dní) s dovody, pro které se shromá~dní konalo, podle pYesvd ení kasa ního soudu správn vedlo mstský soud k úvaze, ~e ~alovaný nesnesl dostatek argumento k vedení provodu jinudy, ne~ byla trasa oznámena (bye i v nkterých úsecích relativn nedaleko od magistrály, resp. po jejím chodníku). <br/><br/>[30] Nejvyaaí správní soud rovn~ souhlasí s argumentací mstského soudu pod body 43 a~ 48 napadeného rozsudku, kde mstský soud dospl k pYesvd ivému závru, ~e podle dopravních pYedpiso nelze pohyb chodco na severoji~ní magistrále vylou it, a to zejména s odkazem na kategorizaci dané vozovky jako místní komunikace I. tYídy. Zákon . 361/2000 Sb., o silni ním provozu, ve znní pozdjaích pYedpiso, upravuje pohyb chodco na takovéto komunikaci (viz § 53 odst. 1, 3 a § 56 odst. 1), kdy útvar chodco má povinnost pohybovat se vpravo, pYi em~ nebylo prokázáno, ~e by pohyb chodco byl na této konkrétní komunikaci zakázán. Proto neobstojí argumentace st~ovatele a), kterou se pokouaí dovodit oprávnnost omezení shroma~ovacího práva na severoji~ní magistrále jednak výkladem pravidel silni ního provozu, jednak odkazem na stavební stav severoji~ní magistrály ( áste ná neexistence chodníku, úzká a~ ~ádná krajnice, vysoká svodidla, aíYe vozovky, mno~ství jízdních a pYipojovacích pruho).<br/><br/>[31] K argumentaci st~ovatele a), v ní~ odkazuje na existenci vá~ného nebezpe í pro ~ivot a zdraví ú astníko provodu i policisto ze strany tYetích osob (zejm. kolemjedoucích Yidi o), Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e hypotetické protiprávní jednání neú astníko shromá~dní nelze pYi ítat k tí~i st~ovatele b). Kasa ní soud stejn jako mstský soud je pYesvd en, ~e v ohláaeném míst konání shromá~dní, kde se ji~ v nedávné minulosti nkolik pochodo konalo, je dostatek prostoru k zajiatní bezpe nosti jak ú astníko shromá~dní, tak dalaích osob, které jsou konáním shromá~dní dot eny. Ustálená judikatura pYitom vychází z toho, ~e se shroma~ovacím právem jsou spojeny i pozitivní závazky veYejné moci. Nejen, ~e je veYejná moc povinna zdr~et se ur itých zásaho do tohoto práva, ale v ur itých pYípadech je povinna toto právo aktivn chránit a zajiaeovat jednotlivcom mo~nost je ú inn vykonávat (viz § 6 zákona o právu shroma~ovacím). Policie R (v sou innosti s poYadateli) má bezpochyby dostate né prostYedky k zajiatní bezpe í ú astníko provodu i dalaích ú astníko silni ního provozu.<br/><br/>[32] Rovn~ lze souhlasit se závrem mstského soudu, ~e konáním shromá~dní v ohláaené trase nedojde k takovému zásahu do práv a svobod jiných osob (ú astníko silni ního provozu), které by odovodHovalo zmnu ohláaené trasy provodu. V této souvislosti lze zejména poukázat na oznámený charakter probhu shromá~dní, kdy provod ú astníko má zabírat pouze jeden (pravý) jízdní pruh a dalaí jízdní pruhy mají být bez omezení projezdné. Lze tak pYedpokládat relativn nízkou intenzitu omezení provozu na pYedmtné komunikaci. Navíc jak správn uvedl ji~ mstský soud, st~ovatel a) v ~alobou napadeném rozhodnutí pYezkoumatelným zposobem neposoudil samotné místo shromá~dní a jeho as ve vztahu k intenzit zásahu do dopravy, jak vy~aduje judikatura (napY. rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2007, . j. 5 As 26/200786). Z odovodnní ~alobou napadeného rozhodnutí není zYejmé, pro  místo a as konání shromá~dní st~ovatel a) vyhodnotil tak, ~e by mlo dojít k záva~nému naruaení dopravy velké intenzity.<br/><br/>[33] Pokud jde o kasa ní námitky st~ovatele b), které se týkaly výroku II. ~alobou napadeného rozhodnutí, jím~ byla ú astníkom shromá~dní stanovena povinnost nezdr~ovat se ve vozovce u Národního muzea a nepYehrazovat tuto vozovku páskou i jiným pYedmtem, zde Nejvyaaí správní soud naopak pochybení st~ovatele a) neshledal. <br/><br/>[34] Nejvyaaí správní soud nesouhlasí s tvrzením st~ovatele b), ~e výrok II. ~alobou napadeného rozhodnutí pYedstavuje ve svém dosledku zákaz shromá~dní v ohláaeném míst. Z výroku I. napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e ú astníci shromá~dní mli v závru provodu na Václavském námstí na úrovni McDonald's pYejít po pYechodu k budov Národního muzea a k elakovského sadom. St~ovatel a) výrokem II., který navazuje na výrok I., ú astníkom pouze stanovil, ~e se nebudou pYed budovou Národního muzea zdr~ovat ve vozovce (jak podle oznámení po dobu 20 minut zamýalel svolavatel) a tuto nebudou nijak pYehrazovat, nicmén v konání shromá~dní na chodníku v oznámené trase jim nebylo nijak bránno. I z odovodnní rozhodnutí vyplývá (viz 1. odstavec na stran 8), ~e v oznámení avizovaný  happening pYed budovou Národního muzea mohou ú astníci shromá~dní uskute nit na chodníku, tedy v bezprostYední blízkosti vozovky. Stanovené podmínky konání shromá~dní tak nemohly pro svolavatele pYedstavovat zákaz shromá~dní. Za této situace nebyl dovod, aby právní argumentace v napadeném rozhodnutí odkazovala na § 10 zákona o právu shroma~ovacím, i aby obsahovala jiné kvalifikované i mYitelné dovody pro zákaz shromá~dní, jak po~aduje st~ovatel b). Nejvyaaí správní soud na rozdíl od st~ovatele b) proto nedospl k závru, ~e napadené rozhodnutí obchází zákon. Jak správn uvedl mstský soud, formou stanovení podmínek konání shromá~dní podle § 8 odst. 2 zákona o právu shroma~ovacím lze obecn vymezit jakékoliv podmínky konání shromá~dní, tedy i místo a dobu jeho konání.<br/><br/>[35] Nelze ani souhlasit se st~ovatelem b), ~e právo konat shromá~dní ve form pYehrazení vozovky, které vede k úplnému znemo~nní silni ního provozu motorovými vozidly, vyplývá pYímo z l. 19 Listiny, resp. rovn~ ze zákona o právu shroma~ovacím. St~ovatel a) v ~alobou napadeném rozhodnutí uvedl relevantní konkrétní dovody, pro  se v daném ase a míst jedná o natolik intenzivní zásah do obecného u~ití komunikace a práv a svobod ostatních ú astníko silni ního provozu, v etn reálného nebezpe í znemo~nní projezdu vozidel IZS, který nemo~e být odovodnn konáním shromá~dní. Nelze odhlédnout ani od skute nosti, ~e ú astníkom shromá~dní nebylo bránno, aby svoj  happening uskute nili na chodníku v bezprostYední blízkosti vozovky, tedy podle názoru zdejaího soudu nedoalo ke zmaYení oznámeného ú elu shromá~dní. Výkon shroma~ovacího práva není absolutní a v odovodnných pYípadech jej lze v souladu s platnými právními pYedpisy omezit.<br/><br/>[36] Odkaz st~ovatele b) na skute nost, ~e ve stejném míst se ji~ shromá~dní konalo, kdy~ v roce 1990 byla magistrála zablokována za stejným ú elem, je podle názoru kasa ního soudu bezpYedmtný. Je zYejmé, ~e nelze srovnávat situaci v roce 1990 a v sou asnosti, a to zejména s ohledem na intenzitu provozu a stav dopravní infrastruktury. To, ~e správní orgán nezakázal jiné shromá~dní ve stejné lokalit a obdobném ase v dávné minulosti, bez dalaího neznamená, ~e tak nemo~e u init pozdji za pYedpokladu, ~e své rozhodnutí Yádn odovodní. Navíc je tYeba dodat, ~e v nyní posuzovaném pYípad nedoalo k zákazu shromá~dní podle § 10 odst. 3 zákona o právu shroma~ovacím, ale toliko k stanovení podmínek konání shromá~dní podle § 8 odst. 2 tého~ zákona.<br/><br/>[37] Nejvyaaí správní soud nepova~uje za dovodnou ani námitku  systémové podjatosti . Mstský soud správn uvedl, ~e st~ovatel a) je správním orgánem vykonávajícím na daném úseku pYenesenou posobnost, proto ve vztahu k primátorovi hlavního msta Prahy pota~mo jiným politickým pYedstavitelom msta není ve vztahu podYízenosti. Podle st~ovatele b) mla podjatost úYedních osob vyplývat z prokázaného intenzivního zájmu politického vedení msta na výsledku Yízení, tedy na tom, aby nedocházeno k opakovanému blokování dopravy ú astníky shromá~dní. Takto obecn pojaté podezYení nemo~e pYedstavovat skute nost prokazující mimoYádné riziko systémové podjatosti vaech ozna ených úYedních osob. St~ovatel b) neprokázal, ~e by na úYední osoby byl inn ze strany vedení msta tlak, aby rozhodovaly v souladu s jeho politickými zájmy. Ani z obsahu spisu nic takového nevyplývá. Obecn lze dodat, ~e Nejvyaaí správní soud ji~ v Yad dYívjaích pYípado konstatoval, ~e veYejná vystoupení politiko jsou v pYípad místn dole~itých zájmo b~ným jevem a korelují s podstatou politiky jako správy vcí veYejných; jakákoliv politická vyjádYení nelze automaticky pova~ovat za dovod podjatosti úYedníko vystupujících v zamstnaneckém i obdobném pomru vo i korporaci, kterou tito politi tí pYedstavitelé zastupují (viz napY. rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2018, . j. 4 As 302/201855, i ze dne 2. 3. 2017, . j. 4 As 219/201635). ZároveH vaak dodal, ~e je v zájmu politických pYedstavitelo vyjadYovat se z hlediska probíhajících Yízení umYen tak, aby nevzbudili pochybnosti o mo~ném zasahování politického vedení samospráv i státu do tchto Yízení (rozsudek ze dne 8. 10. 2020, . j. 6 As 171/202066, . 4118/2021 Sb. NSS). <br/><br/>[38] S poukazem na shora uvedené dovody Nejvyaaí správní soud zamítl kasa ní stí~nosti jako nedovodné (§ 110 odst. 1 s. Y. s.).<br/><br/>[39] Soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o kasa ních stí~nostech podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatelé nebyli v Yízení o kasa ních stí~nostech úspaní, proto nemají právo na náhradu náklado Yízení. <br/> <br/> <br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 26. záYí 2024<br/><br/><br/>David Hipar<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>