<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 A 40/2024- 16 - text</title> </head> <body> ÿþ - 8 - 52 A 40/2024<br/><br/>USNESENÍ<br/><br/>Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn senátu JUDr. Petry Venclové, Ph. D., a soudco JUDr. Aleae Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve vci <br/>~alobkyn: V. L.<br/>zastoupena obecným zmocnncem D. Z. <br/>proti<br/>~alovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migra ní politiky, <br/>Nad `tolou 936/3, P. O. BOX 21, 170 34 Praha 7, <br/>o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem správního orgánu, <br/>takto:<br/>I. }aloba, kterou se ~alobkyn domáhá vydání rozsudku, jím~ by soud <br/>a) ur il, ~e  faktický úkon ~alovaného správního orgánu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migra ní politiky, ze dne 29. 7. 2024, íslo jednací X, u inný prostYednictvím Krajského asisten ního centra pomoci Ukrajin v Pardubicích, Pernerova 168, 530 02 Pardubice I - Zelené PYedmstí, kterým ~alovaný správní orgán prohlásil za nepYijatelnou ~ádost ~alobkyn V. L. ze dne 29. 7. 2024, o pYesídlení do asné ochrany ze `panlského království do eské republiky vyzna ením nepYijatelnosti na k ~ádosti pYilo~eném tiskopise ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany, je nezákonný , <br/>b) zakázal  ~alovanému správnímu orgánu Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migra ní politiky, pokra ovat v zásahu do práv ~alobkyn spo ívajícího v tom, ~e pova~uje ~ádost ~alobkyn V. L. ze dne 29. 7. 2024, íslo jednací X, za nepYijatelnou , <br/>c) pYikázal  ~alovanému Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migra ní politiky, obnovit stav pYed zásahem tím, ~e bude ~ádost ~alobkyn V. L. ze dne 29. 7. 2024, íslo jednací X, o pYesídlení do asné ochrany ze `panlského království do eské republiky, pova~ovat za pYijatelnou a povede o ní Yízení , <br/>se odmítá. <br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. }alobkyn z dovodu vále ného konfliktu na Ukrajin v roce 2022 opustila území Ukrajiny, pYicestovala do `panlska a zde v ervenci 2022 získala do asnou ochranu ve smyslu smrnice Rady ze dne 20. ervence 2011, . 2001/55/ES, o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími (dále té~  smrnice 2001/55/ES ).<br/>2. Dne 29. 7. 2024 po~ádala ~alobkyn ~alovaného prostYednictvím Krajského asisten ního centra pomoci Ukrajin v Pardubicích o poskynutí do asné ochrany. V ~ádosti mimo jiné prohlásila, ~e je rozvedená, údaje o dalaích osobách (napY. o dtech) neuvedla. Podání ~ádosti zdovodnila tím, ~e za celou dobu pobytu ve `panlsku  nedokázala proniknout do místní komunity a integrovat se do spole nosti a pobyt ve `panlsku se pro ni  postupem asu stal velmi t~kým, a~ neúnosným bYemenem . Aby si ~alobkyn  uchránila své duaevní zdraví, pova~uje za nezbytné pYesthovat se do jiné bezpe né zem .<br/>3. }alovaný ozna il ~ádost ~alobkyn za nepYijatelnou ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, v rozhodném znní (dále té~  zákon . 65/2022 Sb. ), neboe ~alobkyni ji~ byla udlena do asná ochrana v jiném lenském stát Evropské unie (ve `panlsku). NepYijatelnost ~alovaný vyzna il na zadní stranu formuláYe, na nm~ ~alobkyn podala svou ~ádost.<br/>4. }alobkyn soudu dne 11. 8. 2024 doru ila ~alobu na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného podle § 82 a násl. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, v rozhodném znní (dále té~  s. Y. s. ), v ní~ namítala, ~e zásah ~alovaného spo ívající v tom, ~e dne 29. 7. 2024 ~alobkyni vrátil ~ádost o do asnou ochranu jako nepYijatelnou, byl nezákonný. }alobkyn nezpochybHovala, ~e ve `panlsku získala do asnou ochranu, domnívá se vaak, ~e tato skute nost nebrání podání ~ádosti o do asnou ochranu v jiném lenském stát Evropské unie. }alobkyn dále v ~alob uvedla, ~e si je vdoma toho, ~e dle § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. Ministerstvo vnitra nepYijatelnou ~ádost cizinci vrátí a sdlí mu dovod nepYijatelnosti a ~e soudní pYezkum je vylou en. }alobkyn je nicmén pYesvd ena, ~e právo na soudním pYezkum je tYeba dovodit z l. 29 smrnice 2001/55/ES 29 a z l. 47 Listiny základních práv EU, event. z l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále té~  Úmluva ). V této souvislosti ~alobkyn odkázala na rozsudek tohoto soudu ze dne 29. 11. 2023, . j. 52 A 52/2023  102, na rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 1. 7. 2024, . j. 29 A 39/2024-39, a na rozsudek Soudního dvora EU ve vci C403/16.<br/>5. Soud o ~alob uvá~il následovn: <br/>6. Podle § 1 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. se ustanovení tohoto zákona pou~ijí pYednostn pYed ustanoveními jiných právních pYedpiso upravujících právní vztahy podle odstavce 1, nestanoví li tento zákon jinak.<br/>7. Podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. je ~ádost o udlení do asné ochrany nepYijatelná, jestli~e je podána cizincem, kterému byla udlena do asná nebo mezinárodní ochrana v jiném lenském stát Evropské unie.<br/>8. Podle § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. Ministerstvo vnitra nebo Policie eské republiky nepYijatelnou ~ádost cizinci vrátí a sdlí mu dovod nepYijatelnosti; soudní pYezkum je vylou en.<br/>9. Podle § 17 odst. 1 zákona . 221/2003 Sb., o do asné ochran cizinco, v rozhodném znní (dále té~  zákon o do asné ochran cizinco ), ~alobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhot 15 dno ode dne doru ení rozhodnutí. Podle odst. 2 tého~ ustanovení je k Yízení místn pYísluaný soud, v jeho~ obvodu má ~alobce hláaené místo pobytu.<br/>10. Dle odovodnní smrnice 2001/55/ES Evropská rada na svém zvláatním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. Yíjna 1999 uznala, ~e je tYeba se dohodnout o otázkách poskytování do asné ochrany vysídleným osobám na základ solidarity mezi lenskými státy (bod 7). Je proto nezbytné vypracovat minimální normy pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a pYijmout opatYení k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí na pYijímání tchto osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími (bod 8). Tyto normy a opatYení jsou z dovodo ú innosti, souvislosti a soudr~nosti, a zejména proto, aby se pYedealo riziku druhotného pohybu osob, vzájemn provázané a na sob závislé. Mly by proto tvoYit jediný právní dokument (bod 9).<br/>11. Podle l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55/ES lenské státy pYijmou opatYení nezbytná k zajiatní povolení k pobytu osobám po~ívajícím do asné ochrany, a to na celé období trvání ochrany. Za tímto ú elem budou vydány potYebné dokumenty nebo jiné rovnocenné doklady.<br/>12. Podle l. 11 smrnice 2001/55/ES lenský stát pYevezme zpt osobu po~ívající na jeho území do asné ochrany, pokud se tato osoba v probhu doby stanovené rozhodnutím Rady podle lánku 5 bez povolení zdr~uje na území jiného lenského státu nebo se bez povolení sna~í na toto území vstoupit. Na základ dvoustranné dohody lenské státy mohou rozhodnout, ~e tento lánek nebudou pou~ívat.<br/>13. Dle § 15 odst. 2 smrnice 2001/55/ES v pYípad, ~e rodinní pYísluaníci po~ívají oddlen do asné ochrany v rozných lenských státech, zajistí jim lenské státy slou ení, jestli~e odpovídají popisu v odst. 1 písm. a) a jestli~e si to pYejí. lenské státy mohou rodinným pYísluaníkom zajistit slou ení, pokud se ujistí, ~e odpovídají popisu v odst. 1 písm. b), a jestli~e lenské státy na základ posouzení daného pYípadu rozhodnou, ~e neslou ení rodiny by vedlo k mimoYádnému strádání jednotlivých rodinných pYísluaníko.<br/>14. Podle l. 28 odst. 1 smrnice 2001/55/ES mohou lenské státy vylou it osobu z poskytnutí do asné ochrany, pokud a) existují záva~né dovody se domnívat, ~e i) tato osoba spáchala zlo in proti míru, vále ný zlo in nebo zlo in proti lidskosti, jak jsou definovány v mezinárodních dokumentech vypracovaných za ú elem pYijetí pYedpiso týkajících se tchto zlo ino; ii) tato osoba spáchala vá~ný nepolitický zlo in mimo území hostitelského lenského státu pYedtím, ne~ na území tohoto státu byla pYijata jako osoba po~ívající do asné ochrany. Záva~nost o ekávaného trestního postihu se posoudí na základ povahy trestného inu, z nho~ je daná osoba podezYelá. MimoYádn kruté iny mohou být kvalifikovány jako vá~né nepolitické zlo iny, pYesto~e byly údajn spáchány s politickým cílem. Toto se vztahuje jak na ú astníky trestných ino, tak na jejich návodce; iii) tato osoba je vinna iny proti cílom a zásadám Spojených národo; b) existuje dovodné podezYení, ~e by tato osoba mohla ohrozit bezpe nost hostitelského lenského státu nebo ~e vzhledem ke skute nosti, ~e byla na základ pravomocného rozsudku odsouzena za mimoYádn záva~ný trestný in, pYedstavuje nebezpe í pro spole nost hostitelského lenského státu.<br/>15. Podle l. 29 smrnice 2001/55/ES platí, ~e osoby vylou ené lenským státem z poskytnutí do asné ochrany nebo zajiatní slou ení rodiny jsou oprávnny podat v daném lenském stát opravný prostYedek.<br/>16. }alobkyn se vzdor srozumiteln formulované výluce obsa~ené v § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. dovolává mo~nosti soudního pYezkumu s odkazem na l. 29 smrnice 2001/55/ES, jemu~ podle jejího pYesvd ení § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. odporuje. Z l. 29 smrnice 2001/55/ES (i podle Nejvyaaího správního soudu  k tomu srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/2022 46, bod 23) ovaem neplyne povinnost lenského státu podrobit soudnímu pYezkumu jakékoli negativní rozhodnutí o ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany, popY. faktický úkon (zde vrácení ~ádosti ~adateli jako nepYijatelné) se stejnými dosledky. Opravný prostYedek mohou podle citovaného ustanovení podat pouze cizinci, kteYí byli vylou eni z poskytnutí do asné ochrany [zajiatní slou ení rodiny ~alobkyn nepo~adovala, ~ádného rodinného pYísluaníka odpovídajícího popisu v l. 15 odst. 1 písm. a) smrnice 2001/55/ES v ~ádosti neidentifikovala (pYísluané ásti formuláYe nebyly vyplnny), a proto se nelze dovolávat závro vyslovených v odovodnní rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 1. 7. 2024, . j. 29 A 39/2024-39, i v odovodnní rozsudku tohoto soudu ze dne 29. 11. 2023, . j. 52 A 52/2023  102]. }alobkyni vaak do asná ochrana ji~ poskytnuta byla, a to ve `panlsku. Soud proto uzavírá, ~e oprávnní podat v lenském stát opravný prostYedek podle l. 29 smrnice 2001/55/ES se na pYípad ~alobkyn nevztahuje (to ostatn v obdobném pYípad konstatoval i osmý senát Nejvyaaího správního soudu v bod 49 usnesení ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023 37). }alobkyn z do asné ochrany vylou ena není, naopak jí disponuje, avaak v jiném lenském stát Evropské unie (jde o stát, v nm~ o do asnou ochranu sama po~ádala).<br/>17. Na tomto míst soud pYipomíná, ~e l. 8 odst. 1 Smrnice 2001/55/ES míYí na prvotní ~ádosti vysídlené osoby o udlení povolení k pobytu poté, co tato osoba opustila zemi povodu. Mají-li lenské státy povinnost udlit prvo~adateli povolení k pobytu, pak je ú el do asné ochrany naplHován v tom lenském stát, který povolení k pobytu udlil jako první. Z l. 8 odst. 1 zmínné smrnice vaak nevyplývá, ~e by lenský stát byl zároveH povinen udlit povolení k pobytu osob, která ji~ o povolení k pobytu po~ádala v jiném lenském stát nebo které ji~ bylo povolení k pobytu v jiném lenském stát udleno. To, ~e jde o právo lenského státu, a nikoliv o povinnost, plyne zYeteln z bodu 16 odovodnní rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. bYezna 2022, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana (dále té~  provádcí rozhodnutí ), v nm~ Rada uvedla, ~e  jakmile lenský stát vydá v souladu se smrnicí 2001/55/ES povolení k pobytu, má osoba po~ívající do asné ochrany sice právo pohybovat se po dobu 90 dno bhem období 180 dno v rámci celé Unie, ale vyu~ití práv vyplývajících z do asné ochrany by pro ni mlo být mo~né pouze v lenském stát, který povolení k pobytu vydal. Tím by nemla být dot ena mo~nost lenského státu kdykoli se rozhodnout vydat povolení k pobytu osobám po~ívajícím do asné ochrany podle tohoto rozhodnutí. <br/>18. lenský stát tedy mo~e (ale nemusí) stanovit pYíznivjaí podmínky pro osoby po~ívající do asné ochrany podle l. 3 odst. 5 smrnice 2001/55/ES. Nebrání mu proto nic v tom, aby udlil povolení k pobytu rovn~ druho~adateli. Pokud vaak lenský stát vnitrostátní právní úpravou vylou í mo~nost udlení povolení k pobytu druho~adateli, nijak nesni~uje standard jeho ochrany a nezt~uje mu výkon práv vyplývajících z do asné ochrany. Ta mu je toti~ poskytována v tom lenském stát, ve kterém po~ádal o povolení k pobytu jako první. V tomto ohledu proto není v pYípad sekundárního udlování povolení k pobytu rozhodný l. 28 odst. 1 a l. 29 Smrnice 2001/55/ES. Daná osoba toti~ není vylou ena z poskytnutí do asné ochrany, neboe ta jí bude poskytována nebo je poskytována v jiném lenském stát (srov. shodn usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023 37, bod 42).<br/>19. Na výae uvedeném nic nemní ani skute nost, ~e se lenské státy povodn dohodly (srov. bod 15 odovodnní provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 a prohláaení lenských státo ze dne 4. bYezna 2022, 6826/22), ~e pro ú ely hromadného pYílivu vysídlených osob podle provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 nebudou aplikovat l. 11 Smrnice 2001/55. To vaak neznamená nic víc ne~ to, ~e dr~itel do asné ochrany, který by neoprávnn pobýval na území jiného lenského státu, nebude tímto lenským státem pYemíseován do lenského státu, který mu povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany vydal. Dot ené osoby tak mohou setrvat na území tohoto jiného lenského státu, v takovém pYípad si vaak musí zajistit materiální podmínky takového pobytu, kdy~ jej upYednostnily pYed pobytem na území lenského státu, který jim poskytl do asnou ochranu (tyto osoby mají navíc stále mo~nost se vrátit na území toho lenského státu, který jim do asnou ochranu poskytuje). Nadto eská republika na jednání Coreperu a Rady dne 24. ervna 2024 prohlásila (dokument 11031/24, dostupný na eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CONSIL:ST_11119_2024_ADD_1&qid=1724262784641), ~e ji~ není schopna pln uplatHovat odchylku od l. 11 Smrnice 2001/55/ES, jak bylo povodn dohodnuto v prohláaení ze dne 4. bYezna 2022. Pokud tedy nkteré soudy z výae zmínné dohody lenských státo týkající se aplikace l. 11 smrnice 2001/55/ES v minulosti dovozovaly vznik povinnosti eské republiky udlit povolení k pobytu i tm ~adatelom, kteYí ji~ o povolení k pobytu po~ádali v jiném lenském stát nebo kterým ji~ bylo povolení k pobytu v jiném lenském stát udleno, nemohou tyto závry  bez ohledu na jejich správnost  ve vztahu k eské republice po 24. ervnu 2024 obstát. <br/>20. Povinnost lenského státu vydat dr~iteli do asné ochrany v jiném lenském stát povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany se omezuje podle smrnice 2001/55/ES pouze na pYípady uvedené v lánku 15 smrnice 2001/55/ES a na pYípady uvedené l. 26 této smrnice (takovým pYípadem ovaem pYípad ~alobkyn není). Jak v pYípadech uvedených v l. 15, tak i v pYípadech uvedených v l. 26 se pYedpokládá pYedchozí dohoda lenských státo na pYemístní dr~itele do asné ochrany a jeho souhlas.<br/>21. Lze tedy shrnout, ~e ~ádný z lánko smrnice 2001/55/ES negarantuje právo vaech dr~itelo do asné ochrany libovoln se mezi roznými lenskými státy pohybovat, resp. postupn získávat do asné ochrany ve vícero lenských státech dle vlastní volby. Takováto interpretace by zcela vyprázdnila smysl ustanovení l. 26 a také l. 15 smrnice 2001/55/ES a odporovala by ú elu smrnice 2001/55/ES, jejím~ cílem je (mimo jiné)  pYedejít riziku druhotného pohybu osob (viz bod 9 odovodnní smrnice 2001/55/ES). Postrádalo by smysl, aby l. 15 smrnice 2001/55/ES upravoval nárok rodinných pYísluaníko vyjmenovaných v l. 15 odst. 1 písm. a) smrnice 2001/55/ES na slou ení v jiném lenském stát, pokud by bylo obecn mo~né, aby se vaichni dr~itelé do asné ochrany mezi lenskými státy pYesouvali dle vlastního uvá~ení. <br/>22. Soud (ve shod s druhým senátem Nejvyaaího správního soudu  k tomu srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/2022 46, bod 26) neshledal ani rozpor § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. s l. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále té~  Listina ). ZmiHovaný lánek Listiny pYímo pYipouatí, aby zákon stanovil výjimky ze soudního pYezkumu správních rozhodnutí. Takovou výjimku pYinesl § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. Jeliko~ má tento zákon podle svého § 1 odst. 2 aplika ní pYednost, nepou~ije se v tomto pYípad § 17 zákona o do asné ochran. <br/>23. Ani z l. 47 Listiny základních práv Evropské unie neplyne povinnost zajistit právo na opravný prostYedek proti rozhodnutí o neudlení povolení k pobytu ve smyslu l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55 státnímu pYísluaníkovi tYetí zem, který ji~ po~ívá do asné ochrany v jiném lenském stát. Soud opakuje a shrnuje, ~e rozhodnutím Rady [dne 4. bYezna 2022 pYijala Rada provádcí rozhodnutí (EU) 2022/382, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES; provádcím rozhodnutím Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. Yíjna 2023 o prodlou~ení do asné ochrany zavedené provádcím rozhodnutím (EU) 2022/382 byla do asná ochrana pro kategorie vysídlených osob uvedené v provádcím rozhodnutí (EU) 2022/382 prodlou~ena do 4. bYezna 2025; prodlou~ení do asné ochrany mimo jiné pomohlo zajistit, aby azylové systémy lenských státo nebyly pYetí~eny výrazným nárostem po tu ~ádostí o mezinárodní ochranu, které by mohly podat osoby po~ívající do asné ochrany do 4. bYezna 2024, pokud by do asná ochrana do té doby skon ila, nebo osoby prchající pYed válkou na Ukrajin, které pYijdou do Unie po tomto datu a pYed 4. bYeznem 2025] byla zavedena do asná ochrana osob, na n~ se toto rozhodnutí vztahuje, a následn byla a je lenskými státy poskytována ochrana, která má okam~itý a do asný charakter. Do asnou ochranu pYiznává konkrétní lenský stát konkrétním osobám, a to prostYednictvím vydávání povolení k pobytu ve smyslu l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55/ES. lenský stát, který státnímu pYísluaníkovi tYetí zem udlil toto povolení k pobytu, má vo i nmu povinnosti ve smyslu kapitoly III smrnice 2001/55/ES. Státní pYísluaník tYetí zem tak výhody plynoucí z do asné ochrany po~ívá v konkrétním lenském stát, který mu vydal povolení k pobytu ve smyslu l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55/ES, co~ jednozna n plyne z provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 (viz bod 16 odovodnní provádcího rozhodnutí Rady 2022/382). Dalaí lenský stát proto ji~ nemá povinnost pYiznat osob po~ívající do asné ochrany v jiném lenském stát povolení k pobytu ani výhody s ním související. Pokud toti~ cizinec po~ádá o udlení do asné ochrany v jednom lenském stát nebo ji tamté~ získá, má mo~nost na jeho území setrvat, je tím splnn ú el do asné ochrany. Smyslem smrnice 2001/55/ES je poskytnout tm, kteYí opouatjí zemi povodu v dosledku tamních událostí jakési do asné úto iat, tedy mimoYádné pobytové oprávnní, aby se nemuseli vracet do zem, kterou z dovodu tamní bezpe nostní situace opustili. Toto je jediný ú el do asné ochrany, není to výkon zamstnání, studium apod. Jde o nouzové a do asné Yeaení mimoYádné situace. Z odovodnní smrnice . 2001/55/ES (bod 9) je pYitom sou asn zcela zYejmé, ~e jejím cílem naopak není umo~nit druhotný pohyb dr~itelo do asné ochrany mezi lenskými státy. Jakkoliv je, pokud jde o výbr lenského státu, kde hodlají po~ívat výhod do asné ochrany, státním pYísluaníkom Ukrajiny dána volnost, je v zájmu zajiatní stability a efektivity vnitrostátních pYijímacích systémo (resp. v zájmu prevence pYetí~ení a kolapsu tchto systémo) nezbytné na podání (první) ~ádosti o povolení k pobytu podle l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55/ES hledt jako na ur ení lenského státu, který má povinnost dot ené osob poskytovat výhody plynoucí z do asné ochrany. Skute nost, ~e se lenské státy povodn dohodly ( l. 15 odovodnní provádcího rozhodnutí Rady 2022/382), ~e nebudou uplatHovat l. 11 smrnice Rady . 2001/55/ES, na výae uvedené závry nemá vliv, neboe dosledkem této dohody je pouze to, ~e lenské státy nebudou dr~itele do asné ochrany v jiném lenském stát, který neoprávnn pobývá na jejich území, aktivn pYemiseovat i pYedávat do lenského státu, který mu povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany vydal. Nadto, jak bylo uvedeno výae, eská republika na jednání Coreperu a Rady dne 24. ervna 2024 prohlásila, ~e ji~ není schopna pln uplatHovat odchylku od l. 11 smrnice 2001/55/ES, jak bylo povodn dohodnuto v prohláaení ze dne 4. bYezna 2022.<br/>24. Na podávání opakovaných ~ádostí o udlení do asné ochrany v rozných lenských státech lze dokonce nahlí~et i jako na zneu~ití práva na podání, respektive získání do asné ochrany (temporary protection shopping). Navíc tím dochází k dalaímu zat~ování ji~ tak pYetí~ených pYijímacích systémo jednotlivých lenských státo. Pokud se nejedná o pYípady slou ení rodin rozdlených rodinných pYísluaníko, které smrnice 2001/55/ES pYedvídá, je podávání opakovaných ~ádostí o udlení do asné ochrany v rozných lenských státech nepYijatelné. Pokud by Rada (EU) zamýalela dát dot eným osobám právo po~ádat o do asnou ochranu ve více lenských státech najednou i postupn, jist by toto právo ve smrnici 2001/55/ES zakotvila. Cílem smrnice 2001/55/ES je ovaem naopak více etným ~ádostem zabránit, resp. zabránit druhotnému pohybu osob.<br/>25. Proto~e, jak bylo vylo~eno výae, státní pYísluaník tYetí zem, který po~ívá do asné ochrany v jednom lenském stát a který o tuté~ ochranu ~ádá v jiném lenském stát, nemá právo na udlení povolení k pobytu podle l. 8 odst. 1 smrnice 2001/55/ES, neexistuje ani právo zaru ené právem Unie ve smyslu l. 47 Listiny základních práv Evropské unie, které by mlo podle tohoto ustanovení podléhat soudní ochran.<br/>26. Ani ~alobkyní zmiHovaný l. 8 Úmluvy dle ustálené judikatury neukládá státu vaeobecný závazek respektovat volbu dot ených osob ohledn zem jejich spole ného pobytu, resp. napomáhat rozvíjení vztaho mezi nimi (z poslední doby srov. napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7.2024, . j. 6 Azs 302/2023 41, bod 28 a judikaturu tam citovanou), nadto ~alobkyn, jak ji~ bylo zdoraznno výae, v ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany ~ádného rodinného pYísluaníka odpovídajícího popisu v l. 15 odst. 1 písm. a) smrnice 2001/55/ES v ~ádosti neidentifikovala (jméno, pYíjmení, datum narození, státní ob anství, místo aktuálního pobytu) a neu inila to ani v ~alob. Pouze pro úplnost je vaak mo~no zopakovat, ~e slou ení rodinných pYísluaníko upravuje l. 15 ve spojení s l. 25 a 26 smrnice 2001/55/ES.<br/>27. Rozsudek Soudního dvora EU ve vci ve vci C403/16 se netýká výkladu právních norem relevantních v této vci, nýbr~ výkladu lánku 32 odst. 3 naYízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 810/2009 ze dne 13. ervence 2009 o kodexu Spole enství o vízech (vízový kodex).<br/>28. Soud tedy (shodn jako druhý senát Nejvyaaího správního soudu ve skutkov a právn obdobné vci - viz rozsudek ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/2022 46) uzavírá, ~e ~aloba je dle § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb. nepYípustná, a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. Y. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. Y. s. odmítl. (výrok I). <br/>29. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl (výrok II) podle § 60 odst. 3 s. Y. s., dle kterého ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení, byla-li ~aloba odmítnuta.<br/>30. Soud rozhodl bez jednání, neboe nerozhodoval in meritum (srov. § 51 s. Y. s.). <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>V Pardubicích dne 22. srpna 2024<br/>JUDr. Petra Venclová, Ph. D., v. r. <br/>pYedsedkyn senátu <br/><br/></body> </html>