<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 51 A 22/2024- 77 - text</title> </head> <body> ÿþ26 51 A 22/2024<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Praze rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Vry `imonkové a soudco Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve vci<br/>navrhovatelo: a) J. T. <br/> bytem X<br/> b) N. T. <br/>bytem XX<br/>oba zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Dymá kem, LL.M.<br/>sídlem Na PoYí í 1067/25, 110 00 Praha 1<br/>proti<br/>odporkyni: Obec HYebe <br/>sídlem nám. Draha 75, 273 45 HYebe <br/>zastoupena advokátem JUDr. Filipem Chytrým <br/>sídlem Malátova 633/12, 150 00 Praha 5 <br/>o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy . 1/2023  Územní plán HYebe , schváleného zastupitelstvem odporkyn dne 29. 3. 2023, <br/>takto:<br/>I. OpatYení obecné povahy . 1/2023  Územní plán HYebe , schválené zastupitelstvem odporkyn dne 29. 3. 2023, se ruaí v ásti textového i grafického vymezení plochy ZV2  zeleH na veYejných prostranstvích, a to v rozsahu pozemku parc. . X v katastrálním území X, s ú inností od právní moci tohoto rozsudku. <br/>II. Odporkyn je povinna zaplatit ka~dému z navrhovatelo na náhrad náklado Yízení ástku 18 455,20 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce Mgr. Martina Dymá ka, LL.M., advokáta.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci <br/>1. Navrhovatelé vlastní (v rámci SJM) pozemek parc. . X v k. ú. X (dále jen  pYedmtný pozemek i  pozemek navrhovatelo ) nacházející se na území odporkyn. Na tomto pozemku zahájili stavbu rodinného domu, která dosud nebyla dodate n povolena. V povodním (starém) územním plánu (pYijatém ji~ v roce 2003) bylo toti~ území zahrnující pozemek navrhovatelo vymezeno jako nezastavitelné území  plocha zelen, a to ji~ od roku 2006, kdy byla pYijata jeho zmna . 1. <br/>2. V probhu pYijímání nového územního plánu se navrhovatelé sna~ili docílit toho, aby jejich pozemek byl vymezen jako plocha BI  Bydlení v rodinných domech  mstské a pYímstské (dále jen  plocha pro bydlení ). Odporkyn vaak zamýalela zaYadit pozemek navrhovatelo do ploch ZV - veYejné zelen. S tím ale navrhovatelé nesouhlasili. Tento svoj nesouhlas vyjádYili nejprve ve svých pYipomínkách ze dne 10. 5. 2019 proti návrhu nového územního plánu, které navazovaly na spole né jednání, následn ve svých námitkách ze dne 3. 3. 2021, které navazovaly na první veYejné projednání, a kone n i v opakovaných námitkách ze dne 4. 5. 2022, které navazovaly na opakované veYejné projednání. V uplatnných pYipomínkách i námitkách navrhovatelé v zásad shodn argumentovali tím, ~e pYedmtný pozemek je pozemkem soukromým, nacházejícím se v nové zástavb rodinných domo pYi západní hranici zastavitelného území, které se nebude dál rozaiYovat, a sou asn jde z urbanistického hlediska o celek výstavby rodinných domo. <br/>3. Dne 29. 3. 2023 zastupitelstvo odporkyn schválilo opatYení obecné povahy . 1/2023, jím~ byl pro území odporkyn vydán nový územní plán, jen~ nabyl ú innosti dne 19. 4. 2023 (dále jen  nový území plán nebo té~  napadený územní plán ). Území tvoYené pozemkem navrhovatelo v nm bylo vymezeno jako plocha ZV2  zeleH na veYejných prostranstvích (dále jen  plocha veYejné zelen ), s tmito závaznými regulativy:<br/>Hlavní vyu~ití <br/>parkové plochy s dYevinami stromového a keYového vzrostu<br/>PYípustné vyu~ití<br/>okrasné záhony<br/>dtská hYiat<br/>sportoviat<br/>prvky drobné architektury<br/>nezbytná technická a dopravní infrastruktura<br/>Podmínn pYípustné vyu~ití<br/><br/>NepYípustné vyu~ití<br/>jakékoli jiné ne~ hlavní, pYípustné a podmínn pYípustné vyu~it<br/>Podmínky prostorového uspoYádání <br/>rozmístní ploch stromového patra s ohledem na prohledy na dominanty sídel<br/><br/>4. Námitky navrhovatelo odporkyn zamítla na základ nkolika dovodo: Jednak dospla k závru, ~e ji~ ve starém územním plánu byl pozemek navrhovatelo veden jako nezastavitelné území  veYejná zeleH. Tuto kategorizaci se rozhodla následovat i v napadeném územním plánu. Dále poukázala na omezený dopravní pYístup daný slepou komunikací, její~ aíYka v neju~aím míst iní 4,5 metro, kvoli emu~ se nehodí jako plocha pro bydlení s ohledem na parametrové po~adavky plynoucí z vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na výstavbu, ú inné do 31. 12. 2023 (dále jen  vyhláaka 501/2006 ), podle ní~ nejmenaí aíYka veYejného prostranství, jeho~ sou ástí je pozemní komunikace k rodinnému domu, iní 8 metro, a pYi jednosmrném provozu 6,5 metro. V dot eném území je rovn~ sledován zámr dopravního koridoru pro pYelo~ku silnice I/61, který je závazn zakotven v Zásadách územního rozvoje StYedo eského kraje (dále jen  ZÚR ), které jsou coby nadYazená územn plánovací dokumentace závazné. Zastavitelná plocha pro bydlení by znamenala nevhodný rozvoj v blízkosti plánované významné dopravní stavby, která mo~e pYináaet hygienická omezení. Dále odporkyn pYipomnla, ~e pYedmtný pozemek byl povodn bezúplatn pYeveden na ni od Státního pozemkového úYadu (dále jen  SPÚ ) s podmínkou, ~e bude dodr~en ú el vyu~ití po zákonem danou dobu, a práv na základ tchto podmínek doalo v roce 2006 k pYijetí zmny . 1, pYi em~ tyto podmínky jsou stále platné, pYesto~e v mezidobí byly pozemky ji~ pYevedeny na jiného vlastníka. Odporkyn rovn~ zdoraznila, ~e pozemek navrhovatelo je evidován jako orná poda a v dosledku toho podléhá ochran ve smyslu zákona . 334/1992 Sb., o ochran zemdlského podního fondu, v rozhodném znní (dále jen  zákon o ochran ZPF ), pYi em~ ochrana ZPF pYedstavuje veYejný zájem, je~ je tYeba pYi tvorb územního plánu zohlednit. Proto je tYeba pro nezemdlské ú ely pou~ít pYedevaím nezemdlskou podu, nezastavné a nedostate n vyu~ité pozemky v zastavném území nebo na nezastavných plochách stavebních pozemko staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zboYením pYe~ilých budov a zaYízení. A za tímto ú elem je tYeba pYijmout Yeaení, které bude z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnjaí. V závru uvedla, ~e zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyu~itelnosti zastavného území, jak plyne z § 18 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ú inný do 30. 6. 2024 (dále jen  stavební zákon 2006 ). Tímto zposobem odporkyn rozhodla ve vztahu k námitkám navrhovatelo ze dne 3. 3. 2021. Ve vztahu k jejich opakovaným námitkám ze dne 4. 2. 2022 uvedla, ~e namítaná problematika nebyla pYedmtem úprav Yeaených v rámci opakovaného veYejného projednání.<br/>5. O zruaení ásti nového územního plánu vymezující pozemek navrhovatelo jako plochu veYejné zelen nyní navrhovatelé usilují v rámci návrhu podle § 101b odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ).<br/>II. Obsah podání ú astníko<br/>Shrnutí návrhových bodo <br/>6. Navrhovatelé pYedn nesouhlasí s jednotlivými dovody, jimi~ odporkyn argumentovala pYi zamítnutí jejich námitek proti návrhu nového územního plánu. Svou argumentaci proti tomuto zamítavému odovodnní rozdlují do sedmi tematických bodo (A-G): Nesdílejí názor odporkyn o údajné kontinuit se starým územním plánem (A). Mají za to, ~e pYedmtného pozemku se netýká pYelo~ka silnice I/61 (B). Nedomnívají se, ~e by podmínky smlouvy ze dne 22. 7. 2004 mezi odporkyní a Pozemkovým fondem R vylu ovaly jiný zposob vymezení (C). Jinému zposobu vymezení nebrání ani ochrana ZPF, navíc pod stejnou kategorii ochrany ZPF spadají i jiná území, který byla nov vymezena jako plochy pro bydlení (D). Tch pYitom odporkyn vymezila velké mno~ství, a to jak navzdory jejímu tvrzení o nedostate né kapacit istírny odpadních vod (E), tak i navzdory jejímu tvrzení o nedostate né ob anské vybavenosti (F). Kone n nelze argumentovat § 22 vyhláaky 501/2006, který se pYi vymezování nových ploch neaplikuje (G). Uvedené návrhové body AG soud podrobnji rozvede a~ v souvislosti s jejich vypoYádáním (viz ní~e odst. 38-79 tohoto rozsudku). <br/>7. Navrhovatelé dále namítají, ~e vymezení pYedmtného pozemku jako plochy pro bydlení by nijak nenaruailo stávající urbanistickou strukturu území odporkyn. Naopak by se tím vytvoYila urbanisticky homogenní hranice zastavitelného území, k emu~ poukazují na stávající podobu lokality zahrnující jejich pozemek. Omezení odvíjející se od vymezení pYedmtného pozemku jako plochy veYejné zelen pYedstavují pomrn výrazný zásah do jejich vlastnického práva. Nutnost takového omezení odporkyn dostate n neodovodnila, a to ani pYi vypoYádání jejich námitek. V této souvislosti navrhovatelé poukazují na nutnost odovodnní opatYení obecné povahy ve smyslu § 173 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ), jeho~ naprostá absence nepYipouatí vymezení plochy v územním plánu, jak dovodil rozsudek Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) ze dne 22. 12. 2011, . j. 8 Ao 6/2011-87. <br/>8. Navrhovatelé rovn~ mají za to, ~e omezení spojená s vymezením pYedmtného pozemku jako ploch veYejné zelen jsou neproporcionální, neboe do jejich vlastnického práva zasahují ji~ nad pYípustnou mez. Odporkyn pYitom mla mo~nost pYijmout i mén omezující regulaci. NapYíklad mohla pro pYedmtný pozemek stanovit podmínky prostorového uspoYádání plochy ve form koeficientu zastavnosti nebo zelen. Stejn tak mla zvá~it, ~e pYedmtný pozemek vzhledem k jeho rozloze disponuje zna ným prostorem pro sdílení soukromé zelen, pYitom práv soukromá zeleH jako~to nedílná sou ást stavebních pozemko je v novém územním plánu uvádna jako hlavní zposob Yeaení sídelní zelen. Odporkyn se vaak ~ádnou z tchto mo~ností kompromisního Yeaení ani nepokusila nalézt, pYesto~e ji navrhovatelé kontaktovali za ú elem nalezení konstruktivního Yeaení a nabízeli jí kompenzaci, napYíklad v podob výstavby dtského hYiat nebo rozaíYením kapacity istírny odpadních vod (k emu~ navrhují k dokazu svoj dopis adresovaný starostce obce). Odporkyn vaak ni emu z toho nevyhovla a bez podrobnjaího odovodnní zaYadila pozemek navrhovatelo do re~imu ploch veYejné zelen, ani~ by vzala v potaz, ~e realizace zelen ve veYejném prostranství lze docílit i jinak. V takovém po ínání spatYují navrhovatelé znaky svévole. Omezení vlastnického práva pYitom musí sledovat zákonný cíl, musí být opYené o dovody a musí být inna jen v nezbytn nutné míYe s vylou ením libovole, jak plyne napY. rozsudku NSS ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009-120. Z judikatury rovn~ vyplývá, ~e zmnou ve vymezení zastavitelnosti mo~e vzniknout citelná újma (rozsudek NSS ze dne 15. 3. 2021, . j. 1 As 337/2018-48), a proto taková zmna musí být podlo~ena dostate n záva~nými dovody (rozsudky NSS ze dne 29. 1. 2020, . j. 9 As 171/2018-50 i ze dne 15. 2. 2021, . j. 1 As 73/2011-316). <br/>9. Navrhovatelé kone n poukazují na znní dovodové zprávy ke stavebnímu zákonu, která se zmiHuje o tom, ~e v procesu územního plánování je nutno volit takový postup, který dot ené osoby zat~uje co nejmén. Z toho dovozují, ~e mli dovodné legitimní o ekávání na tom, ~e jejich pozemek bude vymezen jako plocha pro bydlení a ~e jimi realizovaná výstavba bude povolena. Tomu vaak odporkyn nedostála, ani~ by svoj postup Yádn odovodnila. <br/>VyjádYení odporkyn <br/>10. Odporkyn s návrhem nesouhlasí. Dle jejího názoru chtjí navrhovatelé zmnit stav, který trvá ji~ od roku 2006, tedy skoro 20 let. Na zmnu územního plánu vaak není právní nárok. PYesto se navrhovatelé sna~í docílit zmny probhlé ji~ v roce 2006, co~ vzhledem k uplynutí zákonných lhot ji~ není mo~né. Odporkyn dále zastává názor, ~e pokud dochází ke zmnám územního plánu, pak zákon vy~aduje odovodnit pouze pYípadné zmny, nikoliv odovodHovat nezmnný stav. Nedoaloli ke zmn územního plánu, nemohlo být ani zasa~eno do vlastnických práv navrhovatelo. <br/>11. Odporkyn dále pYipomíná, ~e na pozemku navrhovatelo byla postavena stavba rodinného domu, která dosud nebyla Yádn povolena ani zkolaudována. Proto se domnívá, ~e se navrhovatelé prostYednictvím zmny územního plánu ve skute nosti sna~í docílit legalizace  erné stavby . Pokud vaak navrhovatelé mli zájem na pYedmtném pozemku stavt, mli nejprve za~ádat o zmnu územního plánu, a v pYípad jejího schválení po~ádat o stavební povolení. Není vaak mo~né postupovat obrácen. Odporkyn je proto pYesvd ena, ~e pokud by soud návrhu vyhovl, vytvoYil by tím nebezpe ný precedens, kdy by stavebníci mohli stavt na nezastavitelných plochách a následn se domáhat jejich zmny na zastavitelné, co~ by bylo pYímo proti smyslu zákona. Výskyt drobných zelených ploch v okolí pYedmtného pozemku nezakládá navrhovatelom právo na jeho zastavní. V opa ném pYípad by bylo mo~né zastavt veakerou zeleH, pokud by se v jejím okolí nacházela zeleH jiná. Dle odporkyn jsou si navrhovatelé rovn~ vdomi, ~e jejich pozemek patYí do ZPF a ~e je mo~né jeho vyntí, i toto vaak mlo pYedcházet provedení jejich stavby, a nikoliv obrácen. Z tých~ dovodo nelze argumentovat ani dobrou vírou, neboe pokud si navrhovatelé byli vdomi, ~e na pYedmtném pozemku budují stavbu bez pYísluaných povolení, tak ani nemohli nabýt v dobré víYe ~ádných práv. Pokud navrhovatelé nabyli pYedmtný pozemek v nadji, ~e jej budou moci zastavt, podstoupili tím b~né investi ní riziko, za jeho~ nesprávné vyhodnocení nemo~e být odpovdná odporkyn. Celkov má odporkyn za to, ~e argumentace navrhovatelo proti novému územnímu plánu je ve skute nosti argumentací pro stavební povolení, o které si vaak navrhovatelé mli po~ádat jeat pYed realizací stavby. <br/>12. Odporkyn kone n nesouhlasí s tím, ~e by nový územní plán nebyl dostate n odovodnn. Ostatn navrhovatelé sami podali námitky, které byly vypoYádány. Není tedy pravdou, ~e by s nimi nebylo dostate n komunikováno. Vzhledem k mno~ství ú astníko nelze v procesu pYijímání územního plánu oslovovat ka~dého jednotliv. Odporkyn proto odmítá tvrzení navrhovatelo o libovoli i svévoli. Naopak je pYesvd ena, ~e vaechny zákonné povinnosti dodr~ela. <br/>Replika navrhovatelo<br/>13. Na vyjádYení odporkyn zareagovali navrhovatelé replikou. PYedn odmítají tvrzení odporkyn, ~e by údajnou  zmnou územního plánu mohlo dojít k legalizaci stavby na pYedmtném pozemku. Podstatou jejich návrhu je, ~e pova~ují za nesprávné dovody, na jejich základ byl pYedmtný pozemek vymezen novým územním plánem jako plocha zelen. Navrhovatelé pYipouatjí, ~e sou ástí pYedmtného pozemku je stavba rodinného domu, která dosud nebyla povolena, a rovn~ jsou si vdomi, ~e nemají právní nárok na vymezení ploch v územním plánu dle svého pYání. PYípadné Yízení o dodate ném povolení stavby na pYedmtném pozemku by vaak bylo a~ navazujícím procesem, který nijak nesouvisí s povinností odporkyn Yádn, pYezkoumateln a proporcionáln zdovodnit, pro  v novém územním plánu vymezila plochy ur itým zposobem. Zvláae za situace, kdy proti tomuto vymezení byly podány námitky. Navrhovatelé dále pYipomínají, ~e byl pYijat zcela nový územní plán vymezující zcela nový zposob vyu~ití, proto nemo~e obstát argumentace odporkyn, ~e se oproti pYechozímu územnímu plánu nic nemní a ~e by návrh smYoval proti zmn probhlé u~ v roce 2006, kterou byly plochy zelen vymezeny poprvé. V návaznosti na to navrhovatelé s poukazem na pYísluanou právní úpravu (§ 172 odst. 5 a § 68 odst. 3 správního Yádu) uvádjí dovody pro podporu svého závru, pro  by ml být nový územní plán Yádn odovodnn. Dále pYipomínají, ~e odporkyn ve svém vyjádYení na jejich návrhovou argumentaci prakticky nereagovala. Zejména to, co odporkyn uvedla k problematice zelen a ZPF, se míjí s podstatou návrhové argumentace. Navrhovatelé pYipomínají, ~e svá tvrzení ohledn existence zelen neuvádli z dovodu dalaí zastavitelnosti pYedmtného pozemku, jak uvádí odporkyn, ale k prokázání skute nosti, ~e funkci veYejné zelen mohou plni i jiné plochy v daném území a sou asn potYeba jejího vymezení na pYedmtném pozemku není tak výrazná, aby to zdovodHovalo omezení vlastnického práva navrhovatelo. Podobn návrhová tvrzení ohledn ZPF smYovala na to, ~e je neproporcionální na jednu stranu ve vztahu k jejich pozemku argumentovat nutností ochrany zemdlské pody, ale na druhou stranu na jiných místech, která spadají do jeat vyaaího stupn ochrany ZPF, vymezí plochy pro bydlení. Ve zbytku navrhovatelé shrnují nosné argumenta ní body týkající se otázky proporcionality a nezat~ování nad nepYimYenou míru. <br/>III. Probh jednání a doplHující skutková zjiatní<br/>14. PYi jednání ú astníci shrnuli svou argumentaci a zdoraznili její podstatné body. <br/>15. Soud pYi jednání doplnil dokazování o následující: <br/>· Náhledem do katastru nemovitostí v etn náhledu do katastrálních ortofotomap, a to se zamYením na pYedmtný pozemek a okolní pozemky . XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG a XH, a soub~n porovnáním tého~ území s grafickou ástí napadeného územního plánu, z nich~ lze zjistit, ~e vaechny uvedené pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako orná poda se zposobem ochrany ZPF, zároveH se ale na nich nacházejí stavby rodinných domo, dle grafické ásti napadeného územního plánu jsou vaechny uvedené pozemky vymezeny jako plochy zastavitelné (ke konkrétním poznatkom z toho plynoucím podrobnji viz odst. 41 a~ 46 ní~e); <br/>· Smlouvou o bezúplatném pYevodu pozemko . 1002990409 ze dne 22. 7. 2004 uzavYené mezi nkdejaím Pozemkovým fondem R a odporkyní, jejím~ pYedmtem bylo nabytí pozemko parc. . X (jeho~ podstatná ást dnes tvoYí pYedmtný pozemek) a parc. . XI v k. ú. X odporkyní od státu;<br/>· Kupní smlouvou ze dne 25. 1. 2019 uzavYenou mezi navrhovateli a spole ností mandarinka s. r. o., jejím~ pYedmtem bylo úplatné nabytí (mj. také) pozemku parc. . X navrhovateli coby kupujícími od zmiHované spole nosti coby prodávající;<br/>· Nedatovaným dopisem navrhovatelo starostce odporkyn (pYi jednání upYesnno, ~e mlo jít o e-mail), v nm~ navrhovatelé vyjadYují lítost nad vzniklou situací spo ívající v postavení rodinného domu na pYedmtném pozemku bez pYísluaného povolení, a sou asn navrhují, ~e výmnou za vymezení pYedmtného pozemku jako plochy pro bydlení by byli ochotni investovat do zYízení zelen i výstavby dtského hYiat;<br/>· E-mailovou komunikací mezi Ing. arch. F. M. a zástupkyní ~alobco Mgr. T. M. ze dne 25. 6. 2024. <br/>K relevantním skutkovým zjiatním plynoucím ze shora uvedených dokazo se soud podrobn vyjadYuje a~ ní~e v souvislosti s vypoYádáním pYísluaných návrhových bodo (viz odst. 38-79 a 88 ní~e). <br/>IV. Posouzení soudem<br/>16. Nový územní plán byl vydán formou opatYení obecné povahy podle § 43 odst. 4 in fine ve spojení s § 55 odst. 2 stavebního zákona 2006 a § 171 správního Yádu. Soud ovYil, ~e návrh na zruaení jeho ásti byl podán v as (§ 101b odst. 1 s. Y. s.) a obsahuje vaechny zákonem po~adované nále~itosti (§ 37 odst. 2 a 3 ve spojení s § 101b odst. 2 s. Y. s.), jde tedy o návrh pYípustný a projednatelný. <br/>17. PYi pYezkumu napadeného územního plánu soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob jeho vydání [§ 101b odst. 3 s. Y. s.; resp. § 328 zákona . 283/2021 Sb., stavebního zákona, z ásti ú inného od 1. 1. 2024 (dále jen  stavební zákon 2021 nebo té~  nový stavební zákon )]. PYi tomto pYezkumu je soud vázán rozsahem a dovody návrhu (§ 101d odst. 1 s. Y. s. ve spojení se závry usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 12. 12. 2023, . j. 9 Ao 37/2021-57). <br/>18. Návrh je dovodný. <br/>Obecná východiska <br/>19. Soud pYedn musel vzít v úvahu, ~e pYedmtem pYezkumu je nový územní plánu, a nikoliv pouze jeho zmna. <br/>20. Tyto dv situace je zapotYebí dosledn rozliaovat, neboe  [v] té první odporce pYebere regulaci z povodního opatYení obecné povahy, typicky územního plánu, do územního plánu nov vydaného. V tchto pYípadech dosavadní judikatura pYiznává navrhovateli plnou soudní ochranu zYejm proto, ~e odporce skute n dosavadní regulaci novým opatYením obecné povahy odstraHuje, za íná takYíkajíc  s istým stolem a do práv dot ených subjekto tak zasahuje v celém rozsahu nov, neboe vae je otevYeno ke zmnám. Odporce proto nemo~e spoléhat na jakousi imunitu vo i soudnímu pYezkumu jen proto, ~e se nov ulo~ené omezení na právech shoduje s njakým dYívjaím, které tehdy pYed soudem napadeno nebylo. Naproti tomu odlianá situace nastává, pokud odporce vydá pouze zmnu územního plánu, pYi em~ ten povodní zostává stále v platnosti, pouze je v pYísluaném rozsahu upraven (novelizován) provedenou zmnou. V takovém pYípad dosavadní judikatura stojí na tom, ~e zmna územního plánu do práv navrhovatele (typicky vlastníka pozemku) nov nezasahuje (podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2020, . j. 6 As 141/2019-64, . 4077/2020 Sb. NSS, odst. 20; obdobn té~ rozsudky NSS ze dne 25. 9. 2020, . j. 6 As 151/201953, odst. 12, i ze dne 22. 1. 2021, . j. 1 As 161/2019-56, odst. 22 a~ 24, ze dne 10. 8. 2023, . j. 9 as 105/2023-41, odst. 18, ze dne 5. 2. 2024, . j. 10 As 273/2023-44, odst. 34, i ze dne ze dne 27. 3. 2024, . j. 5 As 318/202239, odst. 31). <br/>21. V nyní posuzované vci jde práv o první ze zmiHovaných situací, kdy odporkyn pYijetím nového územního plánu za íná takYíkajíc  s istým stolem a do práv dot ených subjekto  a logicky tedy i navrhovatelo  zasahuje v celém rozsahu nov, neboe vae je otevYeno zmnám. <br/>22. Nemo~e proto obstát argument odporkyn, ~e se novým územní plánem nic nemní. Soud samozYejm nepYehlí~í, ~e vymezení pozemku navrhovatelo jako plochy veYejné zelen v novém územním plánu se do zna né míry shoduje s regulací v územní plánu povodním, v nm~ bylo toté~ území (od ú innosti zmny . 1 z roku 2006) vymezeno jako nezastavitelné území  plocha zelen. Nový územní plán v této ásti skute n do zna né míry navázal na ten pYedchozí. Tato faktická kontinuita v regulaci území vaak nemní nic na tom, ~e pYijetím nového územního plánu byla povodní regulace z roku 2006 ji~ jednou prov~dy  odklizena ze stolu , a proto je tYeba na vae, co vymezil nový územní plán, nahlí~et jako na zcela novou regulaci, bez ohledu na její podobnost s tou dYívjaí. Proti této zcela nové regulaci je navrhovatelom pYiznána plná soudní ochrana. Jsou proto aktivn legitimováni brojit i proti tomu, ~e jejich pozemek byl zaYazen do konkrétní plochy (veYejné zelen) a nikoliv do plochy jiné (plochy pro bydlení), a to bez ohledu na zposob vymezení z roku 2006. Lichá je proto argumentace odporkyn, ~e proti vymezení pYedmtného pozemku jako plochy zelen se navrhovatelé mli bránit v posledn zmiHovaném období a ~e dnes u~ jim uplynuly lhoty k podání návrhu. Podobn lichá je ovaem i argumentace navrhovatelo, ~e jeat pYed rokem 2006 byl pYedmtný pozemek vymezen jako zastavitelný, neboe i toto je zcela lhostejné v situaci, kdy je pYijímán územní plán nový a je znovu za ínáno (slovy shora citované judikatury NSS)  s istým stolem . <br/>23. V Yízení o pYezkumu nového územního plánu soudu nepYísluaí, aby rozhodoval o tom, jak má být ur ité území vyu~ito. Rozhodování zastupitelstva obce ohledn regulace vyu~ití území v zákonných mantinelech spadá do realizace práva obce na samosprávu (viz nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11) a správní soudy do nj mohou zasahovat jen do té míry, aby bránily jednotlivce pYed buto nedodr~ením zákonných mantinelo, nebo pYed excesy v územním plánováni. Úkolem soudu naopak není územní plán jakkoli dotváYet. Proto je tYeba pYi soudním pYezkumu územních pláno zachovávat zásadu zdr~enlivosti (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2007, . j. 2 Ao 2/2007-73, . 1462/2008 Sb. NSS) a ke zruaení územního plánu pYistoupit jen ve dvou situacích: Buto doalo-li k poruaení zákona v nezanedbatelné míYe, resp. v intenzit zpochybHující zákonnost posuzovaného Yízení a opatYení obecné povahy jako celku (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 2. 2011, . j. 6 Ao 6/2010-103, . 2552/2012 Sb.), nebo pokud obcí pYijaté Yeaení je ve vztahu ke konkrétní osob zjevn nepYimYené, nezdovodnitelné i diskrimina ní (srov. rozsudek NSS ze dne 5. 2. 2009, . j. 2 Ao 4/2008-88).<br/>24. V nyní posuzované vci se soud vnuje primárn druhé z tchto situací, tedy otázce pYimYenosti a odovodnnosti nov pYijatého Yeaení. Sem ostatn smYuje i podstata argumentace navrhovatelo zalo~ená na tom, ~e vymezení pYedmtného pozemku jako plochy veYejné zelen je vnímáno jako nepYimYený zásah do jejich vlastnického práva. Práv míYe a kvalit odovodnní této pYimYenosti jsou vnovány následující odstavce. <br/>PYezkoumatelnost a existence dovodo pro konkrétní zposob vymezení<br/>25. Doalo-li pYijetím nového územního plánu ke zcela nové regulaci území (srov. odst. 20-22 výae), pak se soud nemo~e ztoto~nit s argumentací odporkyn, ~e je zde od roku 2006 nemnný stav, který není tYeba odovodHovat. Je tomu toti~ pYesn naopak: PYijetím nového územního plánu doalo ke komplexní zmn, tudí~ nále~ité odovodnní je nezbytnou podmínkou k tomu, aby bylo vobec mo~no zhodnotit její obsah. <br/>26. Odovodnní územního plánu lze rozliaovat dvojí: Za prvé vlastní odovodnní (§ 53 odst. 5 ve spojení s § 55 odst. 2 stavebního zákona 2006 a § 173 odst. 1 správního Yádu), a za druhé odovodnní rozhodnutí o námitkách (§ 172 odst. 5 správního Yádu). Po~adavek pYezkoumatelného odovodnní platí shodn jak pro vlastní odovodnní zmny územního plánu, tak pro odovodnní rozhodnutí o námitkách. <br/>27. PYesto je vaak nutno oba typy odovodnní rozliaovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, odst. 29 a 31, který se týkal odovodnní ZÚR, nicmén závry v nm uvedené lze vztáhnout té~ na odovodnní zmny, resp. nového územního plánu). V prvním pYípad  tj. u vlastního odovodnní územního plánu  jsou krom odborných úvah pYedkládány té~ výsledky samosprávné (politické) vole zastupitelstva obce, kterou správní soud nemo~e revidovat, pokud je v odborných mezích mo~ná. Naproti tomu ve druhém pYípad  tj. u odovodnní rozhodnutí o podaných námitkách  jsou pYedkládány konkrétní právní a skutkové dovody, pro n~ je tYeba z pozice veYejné moci (bye tYeba pYedur ené politickou úvahou) zasáhnout do práv, povinností i zájmo konkrétního jednotlivce, a zde je naopak správní soud povinen k návrhu pYezkoumat pYípadnou pYimYenost takového zásahu. <br/>28. Z obsahu návrhu pYitom vyplývá, ~e navrhovatelé v zásad namítají nedostatky obou zmiHovaných typo odovodnní, pYesto~e je áste n smaují. Jednak uvádjí, ~e nový územní plán nesplHuje po~adavky odovodnní opatYení obecné povahy ve smyslu § 173 odst. 1 správního Yádu, ale sou asn uvádjí, ~e v odovodnní nového územního plánu postrádají dostate n odovodnný závr o zásahu do jejich vlastnického práva, který nebyl zhojen ani v rámci rozhodnutí o námitkách, resp. ~e u~ v rámci samotné úvahy o poYízení územního plánu ml být pomYován veYejný zájem na vymezení zelených ploch oproti soukromému zájmu fyzických osob na zajiatní bytových potYeb (viz zejm. odst. 44-46 v oddíle III návrhu a dále podstatná ást návrhové repliky). <br/>29. V pYípad prvního typu odovodnní (tj. vlastního územního plánu) se navrhovatelé v po~adavcích na jeho podrobnost mýlí. PYesto~e ani u odovodnní vlastního územního plánu nelze pYipustit naprostou absenci konkrétních dovodo pro jeho pYijetí (srov. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2021, . j. 55 A 38/2021-64, odst. 55, a ze dne 13. 7. 2023, . j. 41 A 32/2023-133, odst. 26, a dále ernín, K.: § 101d Rozsudek a jeho ú inky. In: Kühn, Z., Kocourek, T. a kol.: Soudní Yád správní. KomentáY. Wolters Kluwer R, Praha 2019, s. 895, marg. . 16), tak zároveH lze pYipusti mnohem vtaí obecnost tohoto odovodnní. Naopak zde nelze o ekávat míru podrobnosti v podob konkrétního vyva~ování zájmo, neboe to s ohledem na rozsah otázek regulovaných územním plánem nebo jeho zmnou ani není myslitelné. Vlastní odovodnní územního plánu proto zostává zásadn spíae v obecné rovin a není nutné, aby v nm (a~ na zcela výjime né pYípady) byla pYísluaná regulace odovodHována z pohledu ka~dého dot eného pozemku i vaech Yeaených ploch. Povinností obcí není odovodnit v obecné ásti odovodnní ka~dý jednotlivý díl í parametr napadeného územního plánu i jeho zmny, obzvláat jestli~e vo i nmu nesmYovala konkrétní námitka (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2022, . j. 43 A 54/2022-90, odst. 52 a 53). Proto ani odporkyn v nyní posuzované vci nebyla povinna podrobnji odovodHovat potYebnost ka~dé jednotlivé plochy, neobdr~ela-li konkrétní námitky i pYipomínky. Nijak proto nepochybila, jestli~e se mimo rámec obdr~ených námitek v odovodnní nového územního plánu explicitn nevyjadYovala k vymezování území, je~ je pYedmtem vlastnického práva navrhovatelo. <br/>30. V pYípad druhého typu odovodnní (tj. rozhodnutí o námitkách) jsou vaak po~adavky na jeho kvalitu odliané. Zde je naopak zapotYebí, aby v mezích obdr~ených námitek oprávnných osob bylo provedeno pomYení mezi dvma i více konkurujícími zájmy (zpravidla veYejným zájmem obce na regulaci konkrétního území a mezi soukromým zájmem osob uplatHujících námitky), a aby výsledek pomYení tchto konkurujících zájmo byl patrný z rozhodnutí o dané námitce. Bye ani zde nelze klást pYehnané po~adavky na detailnost a rozsah vypoYádání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, i ze dne 5. 11. 2015, sp. zn. III. ÚS 3836/13), tak zároveH lze po~adovat, aby vypoYádání obdr~ených námitek bylo alespoH natolik srozumitelné a úplné, aby z nj bylo zYejmé, jak bylo se vznesenou námitkou nalo~eno a pro  jeden konkurující zájem musí ustoupit druhému. Funk ní zmny, které se dotýkají vlastnických práv subjekto v územních plánech, je proto tYeba odovodnit dostate n pYesn, jasn, ur it a srozumiteln, aby nebylo mo~no uva~ovat o zneu~ití práva a svévoli (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 3. 2016, . j. 2 As 295/201583). Soud proto pYisvd uje navrhovatelom potud, ~e mohli oprávnn po~adovat, aby jim v mezích jimi uplatnných námitek odporkyn vylo~ila dovody, pro  byl pYedmtný pozemek vymezen jako plocha veYejné zelen, a nikoliv jako plocha pro bydlení, a pro  bylo takové vymezení nezbytné i navzdory vyaaímu zásahu do jejich vlastnického práva. <br/>31. Této povinnosti vaak odporkyn v obecné rovin dostála. V rozhodnutí o námitkách vyjmenovala konkrétní dovody, pro  nelze vyhovt po~adavku navrhovatelo, a pro  je tYeba pYedmtný pozemek vymezit jako plochu veYejné zelen. Tchto dovodo bylo hned nkolik: PotYeba udr~et veYejnou zeleH stejn jako v pYedchozím územním plánu, nedostate ný dopravní pYístup a nemo~nost dodr~et po~adavky vyhláaky 501/2006, vymezení v ZÚR jako zámru pro pYelo~ku silnice I/61, ochrana zemdlské pody, vázanost podmínkami smlouvy s SPÚ (resp. dYíve Pozemkovým fondem). Soud na tomto míst nehodnotí kvalitu a vcnou relevanci tchto dovodo (tomu se vnuje a~ v následující ásti v odst. 38 a~ 77 ní~e), pouze konstatuje, ~e jde o dovody dostate n konkrétní a srozumitelné, a tedy i pln pYezkoumatelné. Ostatn i pYeva~ující ást návrhu ( ást II ozna ená body A-G v rozsahu osmi stran) je zalo~ena na obsáhlé argumenta ní polemice s tmito dovody, co~ by sotva bylo mo~né, pokud by se jednalo o dovody nepYezkoumatelné. <br/>32. Na pYezkoumatelnost dovodo k zamítnutí námitek nemá vliv, ~e v nich není výslovn rozebírána varianta alternativního i kompromisního Yeaení se zavedením podmínky prostorového uspoYádání plochy ve form koeficientu zastavnosti nebo zelen. Tato varianta toti~ nebyla v námitkách ani pYipomínkách navrhovatelo proti napadenému územnímu plánu výslovn obsa~ena, navrhovatelé ji poprvé pYedestYeli a~ v Yízení soudním. Nelze proto odporkyni vy ítat, ~e se zmiHovanou variantu v rozhodnutí o námitkách výslovn nezaobírala. Soud nepYehlí~í, ~e variantu s kompromisním Yeaením navrhovatelé pYedestYeli ji~ v nedatovaném dopise (resp. výHatku e-mailu) adresovaném starostce odporkyn. Tento dopis ovaem nelze pova~ovat za uplatnní námitek (a ani pYipomínek) v re~imu § 52 odst. 2 stavebního zákona 2006, o nich~ by odporkyn byla povinna rozhodnout. Jakkoli soud pYipouatí, ~e v rámci dobré správy by se sluaelo na takový dopis alespoH odpovdt, tak ur it nebylo povinností odporkyn zohledHovat jeho obsah pYi tvorb územního plánu. <br/>33. Lze tedy shrnout, ~e odovodnní nového územního plánu je celkov pYezkoumatelné, a to jak jeho vlastní odovodnní, tak i odovodnní rozhodnutí o námitkách navrhovatelo. <br/>34. Soud se pYesto musí z ásti pozastavit nad nepYília dosledným postupem odporkyn pYi zveYejHování rozhodnutí o námitkách. Na elektronické úYední desce odporkyn je sice zveYejnno úplné znní nového územního plánu (dostupné na https://www.hrebec.cz/urad/uzemni-plan-obce/ [cit. 20. 6. 2024]), nicmén ást zachycující rozhodnutí o námitkách a vypoYádání pYipomínek zde schází. Tato chybjící ást je dohledatelná jedin v archivu elektronické úYední desky (dostupné na https://www.hrebec.cz/urad/uredni-deska/oznameni-verejnou-vyhlaskou-vydani-uzemniho-planu-hrebec-2946.html?kshow=5&sort=1&order=0&show=1&archiv_rok=2023&Zobrazit=Filtrovat, [cit. 20. 6. 2024] a s uvádným datem jejího sejmutí 20. 4. 2023), k nmu~ se lze dostat a~ teprve po hlubaí lustraci jejích webových stránek, v sekci územní plánování obce schází jakýkoliv pYímý link. K výzv soudu k pYedlo~ení úplné spisové dokumentace odporkyn zaslala jen stávající obsah elektronické úYední desky, tj. bez ásti obsahující její rozhodnutí o námitkách. K dalaí výzv soudu, aby byly pYedlo~eny i ásti spisu zachycující rozhodnutí o námitkách v etn procesu pYijímání nového územního plánu, zaslala odporkyn jen prázdný soubor. Tyto nedoslednosti by za ur itých okolností mohly zakládat vadu nepYezkoumatelnosti z dovodu absence podstatných ástí správního spisu prokazujících zákonnost procesu vedoucího k vydání konkrétního správního aktu (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 5. 2009, . j. 1 As 111/2008363, i ze dne 23. 2. 2018, . j. 1 As 296/2017-56, odst. 72). V tomto konkrétním pYípad se vaak o pYeká~ku bránící pYezkumu napadeného územního plánu nejedná, neboe soud dovedl potYebnou dokumentaci obstarat jinak, a to pYevzetím z vci sp. zn. 59 A 17/2024, která se týkala návrhu na zruaení jiné ásti tého~ územního plánu a kde bylo mo~no nalézt i ást zachycující rozhodnutí o námitkách (nejen) navrhovatelo. Tm byl pYitom zposob rozhodnutí o jejich námitkách zjevn znám, neboe se proti nmu argumenta n vymezují v uplatnných návrhových bodech, které naopak nesmYují proti zposobu nedostate ného zveYejnní i jiné související procesní vad. Jinak Ye eno, mezi stranami zjevn není sporné, zda a jak bylo o námitkách navrhovatelo rozhodnuto, jádrem sporu je otázka, zda se toto rozhodnutí opírá o proporcionální dovody. Práv tomu se soud vnuje v následujících ástech.<br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  obecn <br/>35. PYesto~e jsou dovody rozhodnutí o námitkách navrhovatelo pYezkoumatelné, tak je tYeba v mezích návrhových bodo zhodnotit, zda tyto dovody skute n podporují nezbytnost odporkyní pYijatého Yeaení a zda s tím spojené omezení vlastnického práva navrhovatelo lze pova~ovat za pYimYené (srov. judikaturu citovanou v odst. 22 výae). Jinak Ye eno: Je tYeba zhodnotit, zda dovody uvádné odporkyní na podporu vymezení plochy veYejné zelen dosta ují k tomu, aby veYejný zájem na konkrétním zposobu vymezení ur itého území v obci pYevá~il nad soukromým zájmem osob (navrhovatelo) vlastnicích v tomto území nemovitost (pYedmtný pozemek). <br/>36. Z uvedeného hlediska vaak dovody pro vymezení plochy veYejné zelen v rozsahu pYedmtného pozemku neobstojí. <br/>37. Soud se naproti tomu v podstatné míYe ztoto~Huje s navrhovateli, ~e odporkyní uvádné dovody pro nezbytnost vymezení plochy veYejné zelen jsou z hlediska proporcionality omezení práv navrhovatelo nedostate né. Soud pYedesílá, ~e pYi vypoYádání jednotlivých návrhových bodo týkajících se dané problematiky (A-G; srov. odst. 6 výae) nepostupoval dle jejich poYadí v návrhu, ale dle jejich významu z hlediska dopado do území i do práv navrhovatelo.<br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  ochrana ZPF<br/>38. Jedním z nosných  co do rozsahu vobec nejobsáhlejaím  dovodo pro zamítnutí námitek navrhovatelo pYedstavoval doraz na skute nost, ~e pozemek navrhovatelo je evidován jako orná poda a je chránn zákonem ochran ZPF, a vzhledem k potYeb ochrany zemdlské pody je tYeba pro nezemdlské ú ely vyu~ívat nezemdlské pozemky. <br/>39. Navrhovatelé sice pYipouatjí, ~e pYedmtný pozemek je zaYazen do III. tYídy ochrany ZPF. ZároveH ale (viz ást III bod D jejich návrhu) poukazují na skute nost, ~e nový územní plán vymezuje velké mno~ství nových ploch pro bydlení (v etn ploch územních rezerv pro bydlení) o výmYe 16,946m2, a to rovn~ na pozemcích, které jsou zaYazeny do ZPF. NapYíklad plocha BI_R_1 je zaYazena do II. a III. tYídy ochrany ZPF, stejn tak plocha BI9, B7 nebo B8 jsou zaYazeny dokonce výlu n do II. tYídy ochrany ZPF. <br/>40. V tom dává soud navrhovatelom za pravdu. <br/>41. Soud pova~uje pYedn za podstatné, ~e pYedmtný pozemek se nachází v lokalit zástavby rodinných domo, na co~ navrhovatelé upozorHovali od samého po átku ji~ v procesu pYijímání nového územního plánu a kladli na to doraz i ve svých námitkách a pYipomínkách. Pro lepaí pYedstavu soud ní~e pYedkládá náhled z katastrální ortofoto mapy, na nm~ je poloha pYedmtného pozemku v rámci zkoumané lokality situované v jihozápadní ásti území odporkyn (pozemek navrhovatelo zvýraznn ztmavením): <br/><br/>[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]<br/>42. Na tomto mapovém náhledu jsou viditelné mj. té~ pozemky . XA, XB, XC, XD a XJ, (situované severn od pozemku navrhovatelo, resp. v prostoru ji~n od ulice N. . a severn od ulice A.) a pozemky parc. . XE, XF, XG a XH (situované východn od pozemku navrhovatelo, resp. v prostoru ji~n od ulice N. . a východn od ulice A.). Jak soud zjistil z doplnného dokazování, vaechny práv zmiHované pozemky jsou v katastru nemovitosti shodn evidované jako druh pozemku orná poda se zposobem ochrany zemdlský podní fond; pouze pozemek parc. . XK je evidován jako druh pozemku zahrada, ale rovn~ se zposobem ochrany zemdlský podní fond. Poznatek, ~e celá lokalita je pYedmtem ochrany ZPF, potvrzuje i grafická ást napadeného územního plánu (srov. náhled v odst. 46 ní~e). Jak lze dále vy íst z pYedmtné katastrální mapy, na ka~dém ze shora uvedených pozemko (pouze s výjimkou pozemku parc. . XF) se nacházejí stavby rodinných domo. V pYípad pozemko parc. . XE a XH se tyto stavby nacházejí pYímo na nich, v pYípad ostatních zmiHovaných pozemko jsou uvnitY jejich parcelních hranic vymezeny jeat samostatné pozemky parc. . XL, XM, XN, XO, XP, XQ, a XR evidované jako zastavná plochy a nádvoYí a tvoYené stavbami rodinných domo s konkrétními popisnými ísly. <br/>43. [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]Jak je dále patrné z grafické ásti napadeného územního plánu, vaechny shora zmiHované pozemky situované na sever i na východ od pYedmtného pozemku byly shodn vymezeny jako plochy pro bydlení, konkrétn jako plochy BI nebo BI20, jak lze názorn vidt zde na výHatku z hlavního a z koordina ního výkresu: <br/><br/><br/>44. Porovnáním výae zmiHovaných náhledo z katastrální mapy a grafické ásti napadeného územního plánu lze vypozorovat tento podstatný poznatek: Lokalita mezi ulicemi N. . a A. je tvoYena zástavbou rodinných domo, které se ale vaechny nacházejí na pozemcích v re~imu ochrany ZPF. PYesto jsou vaechny tyto pozemky v novém územním plánu vymezeny jako plochy pro bydlení, jedinou výjimkou jsou pozemky ve vlastnictví navrhovatelo, a to jednak pYedmtný pozemek (parc. . X) vymezený jako plocha veYejné zelen ZV2, a dále té~ jimi vlastnný pozemek parc. . XS vymezený jako plocha zeleH soukromá a vyhrazená ZS4 (tato plocha zahrnující posledn zmiHovaný pozemek vaak není pYedmtem návrhu). Lapidárn vyjádYeno: V té~e lokalit tvoYené rozhraním dvou ulic podléhají vaechny pozemky ochran ZPF, ale pouze pozemky navrhovatelo jsou  zelené s  pYísnou regulací , zatímco pozemky vaech ostatních vlastníko jsou  ervené s  mírnou regulací . Jakkoli soud nepopírá, ~e ochrana ZPF je zcela legitimním veYejným zájmem  a proto se jeví logické pYipouatt výstavbu primárn na nezemdlských pozemcích  tak tato odporkyní proklamovaná a velmi zdorazHovaná koncepce nedává ve vztahu ke zkoumané lokalit pYília smysl. Zde soud zcela pYisvd uje navrhovatelom, ~e jiné pozemky v obci  a to v etn pozemko v bezprostYedním sousedství pYedmtného pozemku  podléhají rovn~ ochran ZPF, pYesto vaak jejich vlastníci mají mo~nost tyto své pozemky vyu~ívat jako plochy pro bydlení. <br/>45. Vytýká-li odporkyn navrhovatelom, ~e si pYed vybudováním stavby rodinného domu mli nejprve po~ádat o souhlas s vyntím ze ZPF, pak tato výhrada je sice obecn správná, zároveH vaak nevyznívá pYesvd iv v situaci, kdy v té~e lokalit má vtaina ostatních vlastníko své domy zbudované rovn~ na pozemcích v re~imu ZPF, které vaak byly  na rozdíl od pozemku navrhovatelo  souhrnn zaYazeny do ploch pro bydlení. Pro  odporkyn vo i jiným vlastníkom pozemko v té~e lokalit pYistupovala tak výrazn odlian vaak není z obsahu jejího rozhodnutí o námitkách zYejmé. Tuto disproporci odporkyn nedovedla rozumn vysvtlit ani v Yízení pYed soudem. Bye teoreticky nelze zcela vylou it specifické okolnosti, je~ by mohly odovodHovat vyaaí míru omezení pouze na stran nkterých vlastníko, tak v tomto pYípad ~ádné takové okolnosti nevycházejí najevo. <br/>46. [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]Navrhovatelé rovn~ pYiléhav poukázali na srovnání s plochami BI7, BI8 nebo BI9, které jsou také vymezeny jako plochy pro bydlení, pYesto~e zahrnují velké plochy se zemdlskou podou. Toto lze názorn vidt na výHatku z výkresu  PYedpokládané zábory podního fondu je~ je sou ástí grafické ásti napadeného územního plánu, pYi em~ území podléhající re~imu II. tYídy ochrany ZPF jsou vyzna ena oran~ov, zatímco území podléhající re~imu II. tYídy ochrany ZPF jsou vyzna ena ~lut: <br/>47. Soud samozYejm nepYehlí~í, ~e plochy BI7, BI8 nebo BI9 se nacházejí ji~ výrazn dál od zkoumané lokality mezi ulicemi N. . a A. zahrnující mj. i pozemek navrhovatelo. ZároveH se vaak nacházejí takYka zcela mimo obecní zástavbu, zejména plochy BI7 A BI8 jsou situovány prakticky do volné krajiny. A práv zde nejvíce vyniká nepomr vo i ploae zahrnující pYedmtný pozemek. Soud souhlasí s navrhovateli, ~e nedává pYília smysl, pokud se v pYípad jejich pozemku situovaného do lokality s ji~ existující zástavbou klade zna ný doraz na potYebu ochrany ZPF, zatímco v pYípad území situovaného takYka zcela mimo obecní zástavbu  nadto zahrnujícího kvalitnjaí zemdlskou pody s II. tYídou ochrany  se potYeba ochrany ZPF v zásad neakcentuje a jsou zde vymezeny plochy pro bydlení s mo~ností budoucí výstavby. Ani zde samozYejm nelze kategoricky vylou it specifické okolnosti odovodHující legitimnost takového Yeaení, odporkyn vaak ~ádné takové okolnosti nepYedestYela. Pouze jednostrann akcentovala nutnost vyaaí míry omezení vlastnického práva navrhovatelo za ú elem ochrany zemdlské pody, ani~ by vzala doslednji v potaz, ~e na jiných místech svého území vydává kvalitnjaí zemdlskou podu vstYíc mo~nosti budoucí výstavby.<br/>48. Shora uvedené lze tedy shrnout následovn: A koliv se odporkyní zdorazHovaná ochrana zemdlské pody jeví na první pohled jako logický argument pro omezení budoucí výstavby na pozemku navrhovatelo, tak v kontextu uspoYádání zkoumaného území nemo~e takový dovod obstát. Z tohoto hlediska je podstatný zejména charakter lokality mezi ulicemi N. . a A., ve které jsou krom pozemku navrhovatelo zahrnuty i pozemky jiných vlastníko se zástavbou rodinných domo, které se rovn~  tj. stejn jako pozemek navrhovatelo  nacházejí v území s re~imem ochrany ZPF. V jejich pYípad vaak pYesto doalo k zaYazení do ploch pro bydlení (BI nebo BI20), v dosledku eho~ jsou vlastníci tchto pozemko omezeni na svém vlastnickém právu podstatn menaí mrou ne~ navrhovatelé, neboe na rozdíl od nich budou moci na svých pozemcích realizovat pYípadné stavební zmny v mnohem vtaím rozsahu. Soud pYitom nenalézá ~ádné rozumné vysvtlení, pro  by vo i navrhovatelom mlo být pYistupováno o tolik  pYísnji ne~ vo i jejich bezprostYedním sousedom, jejich~ pozemky zabírají zemdlskou podu v zásad podobnou mrou. Není zYejmé, pro  je za dané situace potYeba ochrany zemdlské pody u~ívána výhradn jen v neprospch navrhovatelo. Soud samozYejm nevylu uje, ~e by obecn mohly existovat njaké specifické okolnosti, v jejich~ dosledku by dávalo smysl, aby jeden z pozemko podléhal vyaaí míYe regulace ne~ ostatní sousední pozemky z té~e lokality. Odporkyn vaak v rozhodnutí o námitkách ~ádné takové specifické okolnosti nezmiHuje a ani soud je není schopen dovodit. Spíae naopak, odporkyn toti~ i navzdory proklamované ochran zemdlské pody nemla problém vymezit plochy pro bydlení v jiných ástech svého území (viz plochy BI7, BI8 nebo BI9), které nejen~e rovn~ podléhají re~imu ochrany ZPF, ale dokonce jde o ochranu vyaaího stupn (II. tYída) ne~ je tomu v pYípad pozemku navrhovatelo (III. tYída). <br/>49. Nelze proto ne~ uzavYít, ~e jakkoli lze ochranu zemdlské pody obecn ozna it za relevantní veYejný zájem, tak v kontextu uspoYádání dot eného území tento veYejný zájem postrádá natolik legitimní dovody, které by pYevá~ily nad soukromým zájmem navrhovatelo na co nejairaí mo~ný zposob vyu~ití jejich pozemku a které by legitimn odovodnily vyaaí míru omezení jejich vlastnického práva oproti jiným osobám v tém~e území. <br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  pYelo~ka silnice I/61 dle ZÚR<br/>1. Dalaím dovodem pro zamítnutí námitek navrhovatelo byla skute nost, ~e v Yeaeném území je sledován zámr dopravního koridoru pro pYelo~ku silnice I/61, jen~ je závazn zakotven v nadYazené územn plánovací dokumentaci ZÚR. Dle odporkyn se jedná o zmnu území, která má vliv na urbanistickou koncepci území. Vymezení zastavitelné plochy pro bydlení by znamenala nevhodný rozvoj ploch pro bydlení v blízkosti plánované významné dopravní stavby, která mo~e pYináaet hygienická omezení. <br/>2. S tím navrhovatelé nesouhlasí (viz ást III bod B jejich návrhu), neboe mají za to, ~e pYelo~ka silnice I/61 vymezená v ZÚR  jako~ i v napadeném územním plánu  se pYedmtného pozemku nijak nedotýká. PYedmtný pozemek není umístn ani v ochranném pásmu navrhované stavby, z grafické ásti územního plánu je naopak zYejmé, ~e napadený územní plán vymezuje nkteré plochy pro bydlení nebo plochy pro rekreaci dokonce blí~e k navrhované silni ní pYelo~ce. Nadto odporkyní uvádná hygienická omezení nejsou nijak konkretizována. <br/>3. Soud se s navrhovateli ztoto~Huje. <br/>4. [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]Uvedené opt nejlépe vynikne pYi náhledu na pYísluanou ást ZÚR: <br/><br/>5. Soudu stejn jako navrhovatelom není zYejmé, jak by se ml plánovaný koridor pYelo~ky silnice I/61 vobec dotknout pYedmtného pozemku, který nadto ani nezasahuje do ochranného pásma dané pYelo~ky. A u~ vobec není zYejmé, ím by ml být pozemek navrhovatelo více dot en ne~ jiné zastavné pozemky jiných vlastníko, které se nacházejí stejn daleko od trasy plánované pYelo~ky, neYkuli jeat blí~e k ní  to se týká zejména pozemko s rodinnými domy situovaných severn od ulice N. . Na tchto jiných pozemcích pYitom odporkyn vymezila plochy pro bydlení, popY. plochy pro rekreaci, tudí~ jí zde tsná blízkost plánované silni ní pYelo~ky evidentn nepYeká~ela. V kontextu toho posobí zvláatn, pro  zrovna u pozemku navrhovatelo mla odporkyn potYebu akcentovat nevhodnost rozvoje ploch pro bydlení v blízkosti plánované významné dopravní stavby a s tím spojená (blí~e nespecifikovaná) hygienická omezení, zatímco u jiných bezprostYedn sousedících pozemko nikoliv a vymezit zde plochy pro bydlení. Existuje-li pYesto njaká specifická okolnost, která by takové zjevn dispropor ní Yeaení vo i jednomu konkrétnímu pozemku legitimn odovodHovala, pak ji soud v odovodnní rozhodnutí o námitkách nenalézá. <br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  nedostate ná ob anská vybavenost a kapacita OV<br/>6. Dalaí dovody pro zamítnutí námitek spo ívaly v tom, ~e  Yeaené územního plánování § 18 odst. 4 stavebního zákona [2006] se zastavitelné plochy vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyu~itelnosti zastavného území, a dále ~e  [v]zhledem k omezenému dopravnímu pYístupu a sou asnému stavu území a nedostate né kapacit isti ky odpadních vod je nevhodné navyaovat po et rodinných domo v této lokalit (poslední zmiHovaný dovod týkající se OV byl zahrnut do vypoYádání pYipomínek, je~ vaak soud dle obsahu vyhodnotil jako vypoYádání námitky). <br/>7. Proti tomu navrhovatelé argumentují, ~e na jiných místech napadeného územního plánu se uvádí, ~e nová zástavba bude pYipojena ke kapacitní OV, a pokud by to nebylo mo~né, pak by ka~dý pYípad byl Yeaen individuáln s vyu~itím domovních nebo skupinových OV, tedy se po ítá i s alternativami (viz ást III bod E návrhu). Dále je v jiných ástech napadeného územního plánu uvedeno, ~e odporkyn trpí nedostate nou ob anskou vybaveností, zejména nedostate nou kapacitou akolství, a proto jeho analýza nedoporu uje vyaaí rozvoj zastavitelných ploch, navzdory tomu vaak odporkyn v jiných ástech svého území  napY. v ploae zmn BI7, BI8, BI9, BI28 a BI 30  vymezuje velké mno~ství ploch pro bydlení v etn územních rezerv pro bydlení, co~ navrhovatelé vnímají ve vztahu ke svému pozemku s jediným rodinným domem jako neproporcionální (viz ást III bod F návrhu).<br/>8. Soud dává navrhovatelom opt zapravdu. <br/>9. Argumentovala-li odporkyn nedostate nou kapacitou OV, pak patrn mla na mysli nedostate nou kapacitu obecní (komunální) OV, jak lze usuzovat z kontextu. I pokud by soud pYipustil, ~e kapacita obecní OV je skute n nedostate ná (co~ ovaem nebylo nijak dolo~eno), tak tato skute nost pYeci nemo~e pYedstavovat pYeká~ku k tomu, aby navrhovatelé zajistili likvidaci odpadních vod produkovaných v souvislosti s u~íváním jejich pozemku prostYednictvím vlastní (domovní) OV, pYípadn aby si ji zajistili jinak, napYíklad prostYednictvím vyvá~ení jímky. Tím spía za situace, kdy sama odporkyn pYesn tuto mo~nost v jiných ástech napadeného územního plánu výslovn pYipustila, neboe v ásti k.6 Zdovodnní koncepce veYejné infrastruktury mj. uvádí:  Nové plochy budou napojeny na stávající kanalizaci, nebo vybudují jímky a pYípravu pYípojky k napojení na kanalizaci, která bude zprovoznna po zkapacitnní OV (viz str. 40 odovodnní textové ásti napadeného územního plánu). Dává-li navíc touto proklamací odporkyn výslovn najevo, ~e zva~uje zkapacitnní obecní OV a následn i zprovoznní kanalizace, pak v kontextu této informace vyznívá jeat mén pYesvd iv její argument o nevhodnosti navyaovat po et rodinných domo kvoli nedostate né kapacit OV. Nato~ za situace, kdy v jiných ástech svého území plochy pro bydlení vymezila. <br/>10. Pokud jde o argument nemo~ností vymezit plochu pro bydlení s ohledem na § 18 odst. 4 stavebního zákona 2006 (podle nho~ se  [z]astavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyu~ití zastavného území ), soud konstatuje, ~e pYedmtná ást odovodnní není pYília srozumitelná. Nicmén i pokud by se soud pokusil toto nejasné odovodnní interpretovat v kontextu jiných ástí odovodnní napadeného územního plánu a vylo~it jej (podobn jako navrhovatelé) tak, ~e odporkyn mla na mysli, ~e její území nemá potenciál pro vymezování dalaích ploch pro bydlení s ohledem na nedostatek ob anské vybavenosti, pak ani takový dovod z hlediska proporcionality neobstojí. Soud opt nemo~e pYehlí~et, ~e na Yad jiných míst svého území odporkyn zjevn nemla problém vymezit plochy pro bydlení, ani~ by pYitom nedostatek ob anské vybavenosti vnímala jako problém  na rozdíl od pozemku navrhovatelo. Patrn nejvýraznjaí je to na území tvoYeném nov vymezenými plochami BI7, BI8 nebo BI9, které se nacházejí mimo obecní zástavbu, prakticky ve volné krajin (srov. odst. 45 a~ 46 výae v etn tam vlo~eného mapového náhledu). Pro  v tomto rozsáhlém území mimo obecní zástavbu nedostatek ob anské vybavenosti kapacitní problém nepYedstavuje, zatímco v pYípad pozemku navrhovatelo situovaného v zastavné lokalit ji~ ano, bohu~el odporkyn nevysvtlila. Ani zde soud samozYejm kategoricky nevylu uje existenci specifických okolností, které by mohly takový dispropor ní pYístup legitimizovat, le  ze strany odporkyn nezaznly, nato~ aby byly alespoH rámcov osvd eny. <br/>11. S ohledem na uvedené soud shrnuje, ~e odporkyní uvádná nedostate ná kapacita OV i její pauaální odkaz na po~adavky § 18 odst. 4 stavebního zákona 2006 nepYedstavují dostate n legitimní dovody k tomu, aby u~ívací právo k pozemku navrhovatelo bylo omezeno vyaaí mrou ne~ práva jiných vlastníko, jejich~ pozemky nacházející se v té~e lokalit byly na rozdíl od pozemku navrhovatelo vymezeny jako plochy pro bydlení. <br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  smlouva s SPÚ <br/>12. Dalaí dovod, o který odporkyn opYela zamítnutí námitek navrhovatelo, je tvrzení o povinnosti udr~ovat ú el vyu~ití pYedmtného pozemku na základ smluvního ujednání s SPÚ (resp. povodn s Pozemkovým fondem R, jen~ zanikl k 31. 12. 2012). Konkrétn uvedla, ~e  [p]ovodní pozemek parcela . X v k.ú. X byl bezúplatn pYeveden Státním pozemkovým úYadem na obec, která musela dodr~et podmínky pYevodu dle legislativy, tj. dodr~et ú el vyu~ití pozemko, dané podmínkami pYevodu po zákonem danou dobu& Na základ tchto podmínek bylo ur eno vyu~ití ve Zmn . 1. UPO. Podmínky jsou stále platné, ka~doro n se dokládá, ~e vyu~ití je v souladu s podmínkami bezúplatného pYevodu a to i pYesto, ~e pozemek má ji~ jiného vlastníka. <br/>13. S tím vaak navrhovatelé nesouhlasí (viz ást III bod C jejich návrhu), neboe mají za to, ~e k poruaení zmiHované smluvní podmínky, na jejím~ základ by odporkyn byla povinna k pen~ní náhrad vo i SPÚ, by ji~ nemohlo dojít s ohledem na uplynutí doby 10 let od uzavYení smlouvy ve smyslu § 8 odst. 5 ve spojení § 22 odst. 17 zákona . 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úYadu a o zmn nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon . 503/2012 ). Navíc mají za to, ~e odporkyní zmiHovaná smlouvy umo~Huje ur it pYevádný pozemek k umístní stavby pro bydlení. <br/>14. I v tomto mají navrhovatelé pravdu.<br/>15. Z obsahu smlouvy Smlouvou o bezúplatném pYevodu pozemko . 1002990409 ze dne 22. 7. 2004 uzavYené mezi odporkyní a nkdejaím Pozemkovým fondem R (jeho~ agendu pYevzal SPÚ s ú inností od 1. 1. 2013; srov. § 4 násl. zákona . 503/2012) soud zjistil, ~e na jejím základ odporkyn nabyla bezplatn od státu nkdejaí pozemky parc. . X a XI, pYi em~ na prvním z nich byl v rámci pozdjaího dlení vymezen stávající pozemek navrhovatelo, jak lze dovodit náhledem do katastru nemovitostí. Odporkyní zdorazHované povinnosti dodr~ovat ú el vyu~ití pozemko má nejblí~e ujednání l. IV. bod 2) pYedmtné smlouvy, je~ zní takto:  V pYípad zmny územn plánovací dokumentace i zmny rozhodnutí o umístní stavby, na základ kterého doalo k bezplatnému pYevodu pozemko do vlastnictví obce, pro kterou by nebyly pozemky nebo jejich ásti vyu~ity k zastavní stavbou veYejn prospanou stavbou nebo stavbou pro bydlení [sic!] nebo k realizaci zelen, je obec povinna zemdlské pozemky pYevést na nabyvatele zpt za stejných podmínek, za jakých je obec povodn pYevedla. PYevod bude proveden do 90 dno ode dne, kdy zmnná územn plánovací dokumentace nabyla ú innosti, obecn závazné vyhláaky obce o zmn závazné ásti územn plánovací dokumentace nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístní stavby. Jestli~e nebude mo~né pozemky pYevést zpt na prodávajícího, proto~e budou ve vlastnictví tYetí osoby, zavazuje se obec k tomu, ~e ve stejné lhot poskytne pYevádjícímu náhradu za tyto pozemky v penzích. Výae náhrady bude rovna cen pozemko ke dni uzavYení smlouvy, na jejím~ základ byly pozemky nabyvateli pYevedeny a to podle cenového pYedpisu platného k tému~ dní. (zdoraznní doplnno soudem). Soud pro úplnost konstatuje, ~e citované smluvní ujednání l. IV. bod 2) je parafrází stávajícího § 8 odst. 1 zákona . 503/2012 (resp. shodn formulovaného § 5 odst. 2 zákona . 95/1999 Sb., o podmínkách pYevodu zemdlských a lesních pozemko z vlastnictví státu na jiné osoby, ú inného do 31. 12. 2012), jen~ zní takYka identicky. <br/>16. Shora citované smluvní ujednání lze zjednoduaen vyjádYit takto: Pokud by odporkyn zmnila svoj územní plán takovým zposobem, ~e by se bezúplatn pYevádné pozemky staly vyu~itelné pro jiné ú ely ne~ pro umístní veYejn prospané stavby, nebo pro umístní stavby pro bydlení (sic!) nebo pro umístní veYejné zelen, pak v takové situaci by odporkyn byla povinna pYevést nabyté pozemky zpt na SPÚ (t. . na Pozemkový fond), a pokud by u~ takový zptný pYevod nebyl mo~ný (neboe by v mezidobí doalo ke zmn vlastníka), byla by odporkyn povinna poskytnout SPÚ namísto zptného pYevodu pozemku náhradu v penzích. Soud opt pYipomíná, ~e takové smluvní ujednání se obsahov v zásad neliaí od obecné zákonné povinnosti plynoucí z § 8 odst. 1 zákona . 503/2012. <br/>17. Soud pYedn souhlasí s navrhovateli, ~e zmna na jimi po~adovaný re~im plochy pro bydlení by zjevn nemohla vést k aktivaci ujednání l. IV. bod 2 pYedmtné smlouvy, resp. § 8 odst. 1 zákona . 503/2012. Dot ené smluvní ujednání (stejn jako dot ené zákonné ustanovení) toti~ výslovn uvádí, ~e zastavní stavbou pro bydlení pYedstavuje jeden ze zposobo vyu~ití, který odporkyni umo~Huje si bezplatn nabyté pozemky ponechat, resp. který neaktivuje sankci v podob jeho vrácení i poskytnutí pen~ité náhrady za nj. Jinak Ye eno: Navrhovateli po~adovaný zposob vyu~ití by nevedl k zalo~ení ~ádné povinnosti odporkyn vo i státu (resp. SPÚ). Ji~ jen z tohoto dovodu se odporkyn nemohla zmiHovaného smluvního ujednání dovolávat coby dovodu pro zamítnutí námitek navrhovatelo, kteYí po~adovali vymezit plochu práv na jeden z ú elo, který byl ve zmiHované smlouv výslovn pYedvídán jako pYípustný. <br/>18. Soud rovn~ pYisvd uje navrhovatelom, ~e pYípadné nároky SPÚ vo i odporkyni plynoucí z l. IV. bod 2 pYedmtné smlouvy (jako~ i z § 8 odst. 1 zákona . 503/2012) ji~ zanikly, resp. byly zjevn zaniklé ji~ v dob procesu poYizování napadeného územního plánu. Navrhovatelé pYiléhav poukázali na § 8 odst. 5 ve spojení s § 22 odst. 17 zákona . 503/2012, podle nho~ povinnost obcí udr~ovat pozemky bezplatn nabyté od státu v re~imu vybraných zposobo vyu~ití (pod sankcí jejich vrácení i poskytnutí pen~ité náhrady) platí pouze 10 let od dne provedení vkladu vlastnického práva k zemdlskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospch obce (s ú inností od 1. 1. 2024 zkráceno na 5 let). Jakkoli ze samotné smlouvy ze dne 22. 7. 2004 nelze dovodit, kdy pYesn byl podán návrh na vklad, lze vcelku vrohodn usuzovat, ~e se tak stalo velmi pravdpodobn ve druhé polovin roku 2004, tudí~ zákonná doba 10 let zYejm uplynula ji~ ve druhé polovin roku 2014. Skute nost, ~e vlastnické právo odporkyn bylo v mezidobí prokazateln zavkladováno, lze nepYímo dovodit i z toho, ~e pozemky bezplatn nabyté od státu odporkyn posléze pYevádla na jiné soukromé subjekty, jak nazna uje kupní smlouva ze dne 25. 1. 2019 uzavYená mezi navrhovateli a spole ností mandarinka s. r. o. (pYi em~ posledn zmiHovaná spole nost vlastnila inkriminované pozemky nejpozdji k datu 6. 12. 2018). S ohledem na uvedenou posloupnost zmn ve vlastnických vztazích nemá soud pochyb o tom, ~e v dob obdr~ení námitek navrhovatelo (bYezen 2021) ji~ pro odporkyni v souvislosti s pYedmtným pozemkem zjevn nemohla platit omezení plynoucí z ujednání v l. IV. bod 2 smlouvy ze dne 22. 7. 2004, resp. z § 8 odst. 1 zákona . 503/2012. V dob schvalování napadeného územního plánu tudí~ odporkyn nebyla vo i SPÚ nijak zavázána, pokud jde o re~im vyu~ívání pozemku navrhovatelo. Logicky proto nemohla tímto ji~ neexistujícím závazkem argumentovat ve prospch zamítnutí jejich námitek. <br/>19. Nad rámec nutného odovodnní soud dodává, ~e argumentovala-li odporkyn tím, ~e ka~doro n dokládá SPÚ soulad vyu~ití s podmínkami bezplatného vyu~ití, pak by bylo vhodné, aby si ve vlastním zájmu provYila potYebnost takové administrativní innosti. Jakkoli nelze vylou it, ~e ve vztahu k jiným pozemkom na jejím území mo~e být tato innost nadále potYebná, tak ve vztahu k pozemku navrhovatelo je to ji~ zjevn nkolik let neaktuální. <br/>20. Rovn~ nad rámec nutného odovodnní je tYeba dodat, ~e i kdyby odporkyn byla (hypoteticky) nadále zavázána vo i SPÚ ohledn budoucího vyu~ití bezplatn nabytých pozemko, pak i v takovém pYípad by bylo problematické vyu~ívat danou skute nost jako dovod pro vyaaí míru omezení práv soukromých vlastníko. Byla-li si odporkyn vdoma, ~e poruaení povinnosti udr~ovat bezplatn nabyté pozemky pod vybranými re~imy vyu~ití by pro ni mohlo znamenat sankci v podob pen~ité náhrady SPÚ, pak si mla nále~it rozmyslet, ne~ tyto pozemky za ala pYevádt na soukromé osoby (na developerské spole nosti, od nich~ je posléze nabyli i navrhovatelé). Odporkyn pYitom nijak nedolo~ila (a ostatn ani netvrdila), ~e by v prvotních smlouvách o pYevodu inkriminovaných pozemko na jiné osoby byla obsa~ena ujednání i smluvní dolo~ky, které by upozorHovaly budoucí nabyvatele na právní vadu pYevádné nemovitosti v podob omezení zmny její budoucí vyu~itelnosti. Je proto nepYípadné, aby odporkyn tuto právní vadu pozdji vyu~ívala ve svoj prospch v procesu tvorby územního plánu tím zposobem, ~e ji ozna í za jeden z legitimních dovodo pro vyaaí míru omezení vlastnického práva pYi vymezování ploch na tých~ pozemcích. Ostatn i judikatura dovodila, ~e není ~ádoucí, aby obce vyu~ívaly svá vrchnostenská oprávnní k zahlazování vlastních smluvních závazko (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 10. 2022, . j. 1 Afs 432/2020-74, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2020, . j. 54 Af 36/2018-46). <br/>21. S ohledem na uvedené soud shrnuje, ~e odkaz odporkyn na její údajné závazky vo i SPÚ nemo~e obstát jako relevantní veYejný zájem, jen~ by mohl legitimn odovodnit vyaaí míru omezení vlastnického práva navrhovatelo. <br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  po~adavky vyhláaky . 501/2006<br/>22. Dalaí dovod, o který odporkyn opYela zamítnutí námitek navrhovatelo, ml spo ívat v omezeném dopravním pYístupu, neboe se zde nachází slepá komunikací, její~ aíYka v neju~aím míst iní 4,5 metro, kvoli emu~ se nehodí jako plocha pro bydlení s ohledem na po~adavky plynoucí z vyhláaky . 501/2006, podle ní~ nejmenaí aíYka veYejného prostranství, jeho~ sou ástí je pozemní komunikace k rodinnému domu, iní 8 metro, a pYi jednosmrném provozu 6,5 metro.<br/>23. S tím navrhovatelé nesouhlasí (viz ást III bod G jejich návrhu). PYipouatjí, ~e podle § 22 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 mo~e být nejmenaí aíYka veYejného prostranství pYi jednosmrném provozu 6,5 metro, jedná se ale o aíYku veYejného prostranství jako celku, nikoliv pouze o aíYku pozemní komunikace, která podle § 20 odst. 7 té~e vyhláaky musí být nejmén 2,5 metro. Odporkyn navíc nebyla oprávnna tyto po~adavky zkoumat v rámci procesu poYizování územn-plánovací dokumentace, neboe § 22 vyhláaky . 501/2006 je obsa~en v její ásti tYetí, která se ale dle § 1 odst. 2 té~e vyhláaky na vymezování ploch v územních plánech nepou~ije, tyto po~adavky mly být zkoumány a~ pozdji v pYípadných navazujících Yízeních. <br/>24. V obojím mají navrhovatelé opt pravdu.<br/>25. Soud se jednak ztoto~Huje s výkladem navrhovatelo, ~e odporkyn myln zamHuje po~adavky na aíYku komunikace s po~adavky na aíYku veYejného prostranství. Úprava v § 22 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 toti~ výslovn stanoví:  Nejmenaí aíYka veYejného prostranství, jeho~ sou ástí je pozemní komunikace zpYístupHující pozemek rodinného domu, je 8 m. PYi jednosmrném provozu lze tuto aíYku sní~it a~ na 6,5 m (zdoraznní zde i dále doplnno). Soud ji~ ve své pYedchozí rozhodovací innosti vylo~il, ~e  po~adavek na aíYku 8 metro dle § 22 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 se vztahuje na aíYku veYejného prostranství jako celku, nikoliv tedy na aíYku samotné pozemní komunikace. Po~adavky na aíYku pozemní komunikace jsou stanoveny v § 20 odst. 7 té~e vyhláaky, je~ vy~aduje aíYku pYístupové cesty nejmén 2,5 metru (podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2022, . j. 51 A 33/2022-68, odst. 35; potvrzeného rozsudkem NSS ze dne 20. 9. 2023, . j. 4 As 246/2022-52, odst. 65-67), a ani v nyní posuzované vci nemá dovod se od tohoto výkladu odchýlit. Odporkyn proto nemohla zalo~it zamítnutí námitek navrhovatelo na dovodu, ~e pozemní komunikace nacházející se v dot ené lokalit má aíYku jen 4,5 metro, neboe tato aíYka zjevn vyhovuje po~adavkom na aíYku komunikace dle § 20 odst. 7 vyhláaky . 501/2006, zatímco odporkyní uvádné rozmry 8 metro a 6,5 metro plynoucí z § 22 odst. 2 té~e vyhláaky se vztahují na jinou kategorii, a to na aíYi veYejného prostranství jako celku. <br/>26. Soud dále pYisvd uje navrhovatelom ohledn omezené aplikovatelnosti § 22 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 v procesu územního plánování. I touto otázkou se zdejaí soud ji~ opakovan zabýval, pYi em~ dovodil, ~e  citované ustanovení spadá a~ do ásti tYetí citované vyhláaky (po~adavky na vymezování pozemko a umiseování staveb na nich), nikoli do fáze územního plánování. Pou~ije se tedy pYi vymezování pozemko a pYi umiseování staveb na pozemcích, bye není vylou eno, aby k nmu pYihlédly rovn~ orgány územního plánování, aby pYedealy obtí~n Yeaitelným problémom v navazujících správních Yízeních (viz rozsudek NSS ze dne 20. 12. 2016, . j. 5 As 94/2015-79). Nadto se toto ustanovení pou~ije pYi vymezování pozemko v dosud nezastavném území, nikoliv tam, kde pozemky ji~ vymezeny historicky jsou i kde jsou ji~ umístny stavby (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 12. 2019, . j. 2 As 224/2018 - 54, odst. 66). (podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, . j. 51 A 135/2020-69, odst. 40, shodn srov. rozsudek tého~ soudu ze dne 25. 8. 2022, . j. 51 A 33/202268, odst. 33). K tému~ závru dospl i Krajský soud v Brn v rozsudku ze dne 2. 3. 2022, . j. 65 A 10/2021-84, odst. 26:  Vyhláaka . 501/2006 Sb. stanoví po~adavky, které jasn lení do dvou skupin. První skupinou jsou po~adavky na vymezování ploch ( ást druhá vyhláaky), druhou skupinou jsou po~adavky na vymezování pozemko a umiseování staveb na nich ( ást tYetí vyhláaky). V rámci územního plánování pYitom dochází výlu n k vymezování ploch, nikoliv pozemko. Struktura vyhláaky v tomto smru pln odpovídá terminologii pou~ité ve stavebním zákon. K vymezování pozemko mo~e docházet v územním Yízení, a to ve specifické situaci, kterou popisuje § 20 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. ve svém návtí, tj. v pYípadech, kdy obec  nemá územní plán, územní plán obce, regula ní plán nebo územn plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny . Práv na tyto situace úprava obsa~ená v § 20 a~ 22 vyhláaky . 501/2006 Sb. dopadá (tento závr podporuje napYíklad i znní § 20 odst. 1 vyhláaky, které by bylo pro územní plánování s ohledem na znní stavebního zákona [2006] i napY. § 3 vyhláaky zcela nadbyte né). Na jiné situace mo~e uvedená úprava dopadat pouze v pYípad, ~e vyhláaka na daná ustanovení pYímo odkazuje, jako je tomu v pYípad mo~nosti zahrnutí pozemko staveb pro rodinnou rekreaci do ploch pro bydlení (viz § 4 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb.) , pYi em~ tyto závry pln obstály i v kasa ním pYezkumu (viz rozsudek NSS ze dne 29. 2. 2024, . j. 10 As 109/2022-67, odst. 25 a~ 28). <br/>27. Od shora uvedeného výkladu není dovod se odchýlit ani v nyní posuzované vci. Lze proto shrnout, ~e odporkyní odkazovaná vyhláaka . 501/2006 rozliauje mezi fází koncep ní, do které spadá proces územního plánování (druhá ást této vyhláaky), a mezi fází realiza ní, do které spadají navazující povolovací Yízení (tYetí ást této vyhláaky). Odporkyní zdorazHované aíYkové parametry jsou upraveny v § 22 této vyhláaky v ásti tYetí. To znamená, ~e pYedmtné aíYkové parametry jsou závazné a~ pro pYípadná navazující povolovací Yízení (napY. Yízení o umístní stavby nebo o zmn vyu~ití územní), nikoliv pro samotné územní plánování. PYi vymezování ploch v novém územním plánu proto odporkyn nebyla povinna k aíYkovým po~adavkom plynoucím ze zmiHovaného ustanovení vobec pYihlí~et. Z tého~ dovodu je nemohla ozna it za relevantní pYeká~ku pro vymezení zastavitelné plochy. <br/>28. Tím není Ye eno, ~e by odporkyn v rámci tvorby nového územního plánu nesmla vobec zohlednit po~adavky plynoucí z § 22 odst. 2 vyhláaky . 501/2006. Obecn je mohla pYi vymezování ploch vzít do úvahy, aby pYedeala pYípadným obtí~n Yeaitelným problémom v navazujících správních Yízeních (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 12. 2016, . j. 5 As 94/2015-79, 10 As 109/2022-67, nebo rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 2. 3. 2022, . j. 65 A 10/202184, odst. 27), zároveH je vaak nemohla pova~ovat za natolik fixní po~adavek, jak nazna uje ve vypoYádání námitek navrhovatelo. Odporkyn pYitom neuvedla ~ádnou dalaí relevantní argumentaci, která by nazna ovala njaké obtí~n Yeaitelné problémy v budoucích správních Yízeních, vyjma ji~ zmiHované (viz odst. 74 výae) mylné zámny aíYky komunikace s aíYkou prostranství. <br/>29. S ohledem na uvedené lze uzavYít, ~e argument odporkyn potYebou dodr~et po~adavky vyhláaky . 501/2006 nemo~e obstát jako relevantní veYejný zájem, jen~ by mohl odovodnit vyaaí míru omezení vlastnického práva navrhovatelo. <br/>30. Nad rámec soud dodává, ~e lpní na budoucím dodr~ení po~adavko § 22 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 nedávalo pYília smysl ani v kontextu období, v nm~ odporkyn napadený územní plán schvalovala. V té dob toti~ odporkyn ji~ mohla o ekávat, ~e veakerá budoucí povolovací Yízení probíhající v dot eném území budou po datu 30. 6. 2024 podléhat výlu n po~adavkom (nového) stavebního zákona 2021, a nikoliv po~adavkom vyhláaky . 501/2006, která od 1. 7. 2024 pozbývá platnosti. I v tomto kontextu proto nebylo ze strany odporkyn pYília prozíravé dovolávat se nutností dostát v budoucnu po~adavkom plynoucím ze zmiHované vyhláaky. <br/>Proporcionalita pYijatých dovodo  kontinuita s povodním územním plánem<br/>31. Odporkyn odovodnila zamítnutí námitek navrhovatelo rovn~ tím, ~e ji~ v povodním územním plánu byl pYedmtný pozemek vymezen jako plocha veYejné zelen. To navrhovatelé nepopírali, zároveH vaak pYipomnli, ~e pYed zmnou . 1 pYijaté v roce 2006 byl pYedmtný pozemek vymezen jako plocha zastavitelná, k emu~ pYipojili obsáhlý popis dot ené lokality v etn fotografických náhledo, z eho~ dovozují, ~e pYedmtný pozemek je situován v územní veYejn pYístupném s veYejnou infrastrukturou, a tedy je fakticky plochou veYejného prostranství (viz ást III bod A návrhu). <br/>32. K tomu soud opakuje, ~e napadený územní plán je územním plánem novým, jím~ se do práv subjekto zasahuje zcela nov, proto argument kontinuitou s povodním územním plánem mo~e pYi vymezování nových ploch slou~it nanejvýa jako podporný dovod. V podrobnostech soud odkazuje na jiné ásti tohoto rozsudku, které se dané problematice vnují hloubji (viz odst. 20 a~ 23 výae a tam odkazovanou judikaturu). <br/>Otázka  erné stavby <br/>33. Soud nepYehlí~í argument odporkyn, ~e ~alobci na pYedmtném pozemku vybudovali bez povolení i souhlasu stavbu rodinného domu (co~ ostatn není v posuzované vci sporná skute nost) a ~e se prostYednictvím vlivu na podobu nového územního plánu sna~í docílit legalizace této  erné stavby . Je pravdou, ~e pokud by navrhovatelé dosáhli toho, ~e by pYedmtný pozemek byl vymezen jako plocha pro bydlení, pak by pro n bylo mnohem snazaí dosáhnout vydání dodate ného povolení stavby, jeho~ nezbytným pYedpokladem je mj. i prokázání toho, ~e stavba není umístna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, jak plyne z § 129 odst. 3 písm. a) stavebního zákona 2006 [resp. z § 256 ve spojení s § 193 odst. 1 písm. a)  nového stavebního zákona 2021 s ú inností po 1. 7. 2024]. Naproti tomu v re~imu plochy veYejné zelen by tato podmínka byla prakticky nesplnitelná (viz regulativy této plochy shrnuté v odst. 3 výae). PYesto~e soud do zna né míry sdílí názor odporkyn, ~e výstavba bez pYísluaných povolení na nezastavitelných plochách spojená a~ s následným pokusem o legalizaci ji~ fakticky stojících staveb pYedstavuje obecn velmi ne~ádoucí jev, tak s ní zároveH nemo~e souhlasit v tom, ~e by zruaení pYísluané ásti napadeného územního plánu zakládalo z tohoto hlediska njaký  nebezpe ný precedens . <br/>34. PYedn je tYeba zdoraznit, ~e k legalizaci tzv.  erné stavby nedochází tím, ~e územní plán stavbu ur itého typu v ur ité ploae pYipouatí, resp. ~e ji svými regulativy nezakazuje. Soulad s územním plánem je pouze jeden z nutných pYedpoklado k dodate nému povolení stavby, nikoliv vaak pYedpoklad jediný (opt srov. § 129 odst. 3 stavebního zákona 2006; resp. § 256 ve spojení s § 193 stavebního zákona 2021 po datu 1. 7. 2024). O dodate ném povolení stavby toti~ rozhoduje pYísluaný stavební úYad, který zkoumá i dalaí podmínky. Není pYitom vylou eno, ~e stavební úYad i navzdory souladu s územním plánem nakonec stavbu dodate n nepovolí a naYídí její odstranní. <br/>35. Mnohem podstatnjaí vaak je, ~e zruaením ásti napadeného územního plánu nedojde k  zavedení regulace dle pYání navrhovatelo , jak se patrn obává odporkyn. Dokonce tím ani nedochází k  ob~ivnutí regulace povodního územního plánu, a to práv proto, ~e v tomto pYípad jde o územní plán nový, a nikoliv pouze o jeho zmnu (srov. judikaturu v odst. 20 výae). Dosledkem zruaení ásti napadeného územního bude to, ~e území spadající pod zruaením dot enou ást zostane neupraveno a bude podléhat pouze regulaci obecných právních pYedpiso; ili se na nj bude hledt jako na území v obci, která nemá územní plán (k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2015, . j. 6 As 135/2015-79, odst. 16, nebo ze dne 28. 1. 2015, . j. 6 As 155/2014-73, odst. 37). Úkolem odporkyn proto bude toto  bílé místo zaplnit tím, ~e pro dot enou ást pYijme regulaci novou, pYi em~ konkrétní obsah této regulace mo~e být rozli ný a soudu nepYísluaí toto závazn ur ovat (srov. odst. 23 výae). Naopak ani úspch navrhovatelo v Yízení o návrhu podle § 101b a násl. s. Y. s. jim jeat negarantuje, ~e území zahrnující dot ený pozemek bude vymezeno dle jejich po~adavko. <br/>36. V této souvislosti soud znovu pYipomíná, ~e neexistuje veYejné subjektivní právo vlastníka pozemku nacházejícího se v Yeaeném území, aby územní plán stanovil pro takovýto pozemek zposob dle po~adavko vlastníka (srov. rozsudky NSS ze dne 23. 11. 2023, . j. 7 As 36/2023-61, ze dne 19. 5. 2011, . j. 1 Ao 2/2011-17, odst. 71, nebo ze dne 28. 3. 2008, . j. 2 Ao 1/200851). Proto ani navrhovatelé nemají právní nárok na to, aby jejich pozemek byl v novém územním plánu vymezen jimi po~adovaným zposobem, a to platí i po jejich úspchu v tomto soudním Yízení. To ovaem nemní nic na tom, ~e odporkyn mla být k jejich námitce schopna odovodnit, pro  pYedmtný pozemek podrobuje ur ité regulaci, a zejména z jakých dovodo je tato regulace tak výrazn  pYísnjaí v porovnání s pozemky jiných soukromých vlastníko  a práv v tom odporkyn neobstála. PYesto~e obecn není vylou eno, aby mohla mít legitimní dovod pro podrobení ur itého území vyaaí míYe regulace i na úkor jen nkterých vlastníko, tak v pYípad pozemku navrhovatelo nelze takové legitimní dovody z ni eho dovodit (srov. odst. 38-79 výae). Naopak v kontextu uspoYádání jejího území a pYístupu k ostatním vlastníkom (viz zejm. odst. 4448 a 52-54) je takový pYístup nejen neproporcionální, ale dokonce místy vyznívá a~ diskrimina n. Takový pYístup rozhodn nemo~e být legitimizován jen na základ toho, ~e sami navrhovatelé jednali v minulosti z ásti protiprávn, kdy~ na svém pozemku vybudovali stavbu bez povolení. Proto bude-li chtít odporkyn na pozemku navrhovatelo dosavadní regulaci zachovat, bude muset buto dolo~it legitimní dovod a obhájit si jej, nebo zvá~it jinou formu regulace s menaí mírou omezení vlastnických práv navrhovatelo (srov. té~ odst. 91 ní~e). <br/>Ostatní<br/>37. Soud neshledal za nezbytné zkoumat podrobnji faktickou podobou lokality pYedmtného pozemku do té míry, aby zjistil její pYesný vzhled a~ na úroveH lokalizace tamní vodní nádr~e i dtských hYiae (viz str. 4-6 návrhu). Pro utvoYení si pYedstavy o zkoumané lokalit za ú elem posouzení proporcionality pYijaté regulace v tomto pYípad zcela posta uje náhled z katastrálních map ve spojení s pYísluanými grafickými ástmi napadeného územního plánu. Z tohoto dovodu soud pro nadbyte nost neprovádl dokazy podrobnjaími 3D náhledy pYes webový portál mapy.cz.<br/>38. Soud rovn~ nepova~oval za nutné provádt dokaz svdeckou výpovdí P. B., jen~ ml být dle navrhovatelo autorem nedatovaného dopisu (e-mailu) navrhovatelo adresovaným starostce odporkyn. Soud nemá pochyb o tom, ~e navrhovatelé s odporkyní (resp. jejími zástupci) v minulosti skute n opakovan komunikovali, co~ ostatn ani odporkyn nesporovala. Pro posouzení pYimYenosti pYijaté regulace soud nepova~uje za nezbytné tuto komunikaci zkoumat do bli~aích podrobností. <br/>39. Pokud jde o dokaz e-mailovou komunikací s Ing. arch. F. M. z ervna 2024, pak jej soud sice provedl, nicmén z architektova vyjádYení obsa~eném v tomto e-mailu neplynou pro nyní posuzovanou vc ~ádné podstatné skutkové závry. Obsahov jde spíae o právní stanovisko dané k podpoYe argumentace navrhovatelo. <br/>40. Pokud jde o zposob vypoYádání dalaích námitek navrhovatelo ze dne 4. 2. 2022 vznesených po opakovaném veYejném projednání, pak zde odporkyn nikterak nepochybila, jestli~e pYi jejich vypoYádání pouze uvedla, ~e pYedmtná problematika nebyla pYedmtem úprav Yeaených v rámci opakovaného veYejného projednání. Jak toti~ plyne z § 53 odst. 2 stavebního zákona 2006, pYi opakovaném veYejném projednání se neprojednává znovu celý návrh, ale jen ty ásti, které byly v mezidobí podstatn upraveny. Proto k úspchu tedy mohou vést jen ty námitky, jimi~ ú astníci diskuse o provedených zmnách reagují na tyto zmny (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2015, . j. 8 As 47/2015-44, odst. 31 a~ 35). Odporkyn pYitom správn vyhodnotila, ~e zmny zahrnuté do opakovaného veYejného projednání se ji~ netýkaly území zahrnující pozemek navrhovatelo. <br/><br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>41. S ohledem na výae soud shrnuje, ~e i kdy~ je napadený územní plán pYezkoumatelný a v ásti týkající se rozhodnutí o námitkách obsahuje konkrétní dovody, pro které byl pozemek navrhovatelo vymezen jako veYejná zeleH, a nikoliv jako navrhovateli po~adovaná plocha pro bydlení, tak tyto dovody zároveH neobstojí v testu proporcionality (viz zejm. odst. 38 a~ 79 výae). Proto soud návrhu vyhovl a napadený územní plán v dot ené ásti  tj. v rozsahu pozemku navrhovatelo  zruail, pYi em~ ú inky zruaení stanovil ke dni právní moci tohoto rozsudku (§ 101d odst. 2 vty první s. Y. s.; výrok I). <br/>42. Po právní moci tohoto rozsudku tedy bude odporkyn muset v rozsahu zruaení dot ené ásti rozhodnout o poYízení nového územního plánu (§ 114 odst. 1 nového stavebního zákona 2021). Zohlední pYitom nedostatky, které jí byly vytknuty tímto rozsudkem, pokud jde o proporcionalitu dovodo pYijímané regulace vo i míYe omezení vlastnického práva navrhovatelo. To znamená, ~e bude-li chtít odporkyn v rámci nov poYizované ásti územního plánu docílit toho, aby pozemek navrhovatelo podléhal re~imu plochy veYejné zelen, nezbyde jí ne~ dostate n pYesvd iv vysvtlit, pro  je taková regulace na daném území opravdu nezbytná, jaký pYeva~ující veYejný zájem je takovou regulací sledován, zda jejího cíle nelze dosáhnout i jiným zposobem, resp. zda by jej nebylo mo~no dosáhnout i pYi mén výrazném omezení vlastnického práva navrhovatelo. Bude pYitom nanejvýa ~ádoucí, aby se odporkyn zamyslela nad dosavadním uspoYádáním svého území a v tomto kontextu dosledn zvá~ila, zda to, co klade k tí~i navrhovatelom, není v pYília pYíkrém nepomru vo i tomu, co v jiných ástech svého území slevuje jiným osobám (zejména pokud jde vymezení ploch pro bydlení v zástavb nacházející se na území s ochranou ZPF, v nkterých pYípadech dokonce s vyaaí tYídou ochrany, ne~ je tomu u pozemku navrhovatelo). V této souvislosti stojí za pozornost poznámka navrhovatelo, ~e bylo-li zájmem odporkyn docílit, aby na jejím území bylo vtaí mno~ství ploch zelen a nerozaiYovala se dalaí zástavba, tak v takovém pYípad nemusela nutn pYistupovat k zaYazení pYedmtného pozemku do ploch veYejné zelen zakazující takYka jakoukoliv stavební innost pro soukromé ú ely, ale mohla pYistoupit i k vymezení plochy pro bydlení (popY. i plochy jiného druhu) se sou asným stanovením prostorového uspoYádání ve form koeficientu zastavnosti i zelen speciáln pro pozemek navrhovatelo. Soud pYipouatí, ~e takto nastavené uspoYádání by bylo k vlastnickým právom navrhovatelo jist aetrnjaí, ale zároveH by mohlo naplnit ú el zamezit dalaímu rozaiYování zastavitelných ploch. Nelze proto ne~ doporu it, aby práv tímto smrem odporkyn zkusila nasmrovat své úvahy pYi zaplHování  bílého místa , je~ v jejím novém územním plánu vznikne v rozsahu pozemku navrhovatelo po právní moci tohoto rozsudku. <br/>43. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Odporkyn nemla ve vci úspch, proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. Navrhovatelé naproti tomu byli procesn zcela úspaní, proto jim soud pYiznal náhradu náklado Yízení proti procesn neúspané odporkyni, a to v celkové výai 36 910,40 K  Tato ástka se skládá ze zaplacených soudních poplatko ve výai 10 000 K  (2 x 5 000 K  poplatek za návrh na zruaení opatYení obecné povahy) a náklado na zastoupení advokátem ve výai 26 910,40 K . V souladu s § 12 odst. 4 vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  advokátní tarif ) nále~í advokátovi za spole né zastupování dvou osob [~alobce a) a ~alobkyn b)] odmna za ka~dou takto zastupovanou osobu sní~ená o 20 %. Výae odmny advokáta tak zahrnuje tyYi úkony právní slu~by po 4 960 K  [pYevzetí a pYíprava zastoupení, sepsání návrhu, sepsání návrhu a ú ast pYi jednání nepYesahující dv hodiny podle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu], a dále náhradu hotových výdajo za tyYi úkony právní slu~by po 300 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Jeliko~ je zástupce navrhovatelo plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyauje se ástka náhrady náklado Yízení o tuto daH v sazb 21 %, tedy o 4 166,40 K  (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru). Celkovou ástku ve výai 36 910,40 K  je odporkyn povinna rovným dílem zaplatit ka~dému z navrhovatelo, ka~dému tedy 18 455,20 K . Tuto náhradu náklado Yízení soud ulo~il odporkyni zaplatit navrhovatelom ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. Y. s.) k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso ve spojení s § 64 s. Y. s., výrok II).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud. <br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout. <br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno. <br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Praha 27. ervna 2024<br/>JUDr. Vra `imonková v. r. <br/>pYedsedkyn senátu<br/>Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.<br/></body> </html>