<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 As 85/2024- 47 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 As 85/2024 - 54<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn Veroniky JuYi kové, soudce zpravodaje Petra `uránka a soudce Filipa Dienstbiera ve vci ~alobco: a) Mgr. A. K., bytem Teplická 269/42, Praha 9, a b) T. R., bytem Francouzská 2450, Kladno I, proti ~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy, sídlem Mariánské námstí 2, Praha 1, týkající se ~aloby na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného, o kasa ní stí~nosti ~alobce a) proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2024, . j. 9 A 141/202358,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2024, . j. 9 A 141/202358, se zruauje a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci a Yízení pYed mstským soudem<br/><br/>[1] }alobkyn b) dne 10. 11. 2023 jako svolavatelka ~alovanému oznámila, ~e se dne 15. 11. 2023 bude od 17:30 do 20:30 hodin konat na Staromstském námstí shromá~dní s následným provodem po trase Kaprova  námstí Jana Palacha  Mánesov most a~ na Malostranské námstí (dále jen  shromá~dní ). Jako ú el shromá~dní uvedla údaj  Demonstrace: NIKDY VÍCE PRO NIKOHO . }alobce a) se tohoto shromá~dní ú astnil.<br/>[2] Ministerstvo vnitra, odbor bezpe nostní politiky, pYijalo dne 15. 11. 2023 pod . j. MV199721/OBP2023, stanovisko (dále jen  ministerstvo a  stanovisko ministerstva ), v nm~ analyzovalo trestnprávní kvalifikaci schvalování útoko teroristického hnutí Hamás ze dne 7. Yíjna 2023, resp. podpory teroristických hnutí Hamás i Islámský d~ihád. V rámci stanoviska ministerstvo i pYes uznání jisté nejednozna nosti vyhodnotilo jako potenciáln trestnprávn relevantní heslo  From the River to the Sea/Palestine will be free ( esky: Od Yeky a~ k moYi/Palestina bude svobodná) s tím, ~e toto sporné heslo mo~e být dovodem i pro zásah do práva shroma~ovacího, jeliko~ v aktuálním kontextu je primárn pou~íváno jako symbol jednozna n volající po omezení práv obyvatel státu Izrael, i po jeho (jejich) zni ení. V  dlouhodobém mYítku se heslo objevuje zejména u tch nejvýznamnjaích organizací a hnutí, která volaly i stále volají po úplném zni ení státu Izrael a význam hesla je vnímán nejen jako jednozna ný po~adavek na konec ~idovské suverenity v regionu, ale jako úplný konec ~idovské etnické pYítomnosti vobec. PYi em~ tohoto cíle má být dle tchto organizací a hnutí dosa~eno jakoukoli formou, násilí nevyjímaje, jak práv ukazují teroristické útoky hnutí Hamás ze dne 7. Yíjna 2023, ale také dalaích organizací posobících proti státu Izrael (nejenom) v daném regionu. U~ití sporného hesla by s ohledem na jeho dlouhodobé vyu~ívání teroristickými organizacemi a jeho vnímání ob any státu Izrael a jinými osobami ~idovského povodu dle ministerstva naplHovalo dovody k rozpuatní shromá~dní dle § 12 odst. 4 i odst. 5 zákona . 84/1990 Sb., o právu shroma~ovacím, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  shroma~ovací zákon ), i mohlo být dovodem zákazu shromá~dní dle § 10 odst. 1 písm. a) tého~ zákona. <br/>[3] Zástupci ~alovaného se obratem z ministerstva pYesunuli na místo shromá~dní, kde poYadatelom prezentovali stanovisko ministerstva a po~ádali je, aby sporné heslo na shromá~dní nepronáaeli, jinak by mohlo dojít k rozpuatní shromá~dní. Po skon ení shromá~dní, na nm~ bylo od pou~ití sporného hesla organizátory v obav z jeho rozpuatní upuatno, ~alobcom zástupce ~alovaného na zvukov obrazový záznam vysvtlil, ~e slogan  From the River to the Sea by mohl naplHovat skutkovou podstatu njakého trestného inu rozncování nenávisti, pYípadn njakého dalaího  ve svém dosledku a v tom kontextu tak, jak to dneska ve spole nosti rezonuje. Tak~e práv proto jsme vás ~ádali, abyste od toho upustili, aby nedoalo ke zmaYení vaaeho shromá~dní a pYípadnému rozpuatní, proto~e bychom v tom shledávali dovod pro rozpuatní toho shromá~dní... pou~ívání tohohle toho sloganu, tak abyste se toho vyvarovali . Na dotaz, zda jde pouze o slogan (heslo)  From the River to the Sea/Palestine will be free , nebo i o jeho dalaí verze, zástupce ~alovaného odpovdl, ~e nejde o jiné verze, ale vztahuje se to pYípadn i na eskou verzi sporného hesla:  Xeaili jsme tuhle verzi, pokud pYijdete s njakou alternativou, je pak otázka toho kontextu a toho znní. K dotazu ~alobce a), co ze shromá~dní (i s pYihlédnutím k tomu, jak probíhala v minulosti) zavdává ~alovanému pYí inu se domnívat, ~e se jedná o volání po genocid, zástupce ~alovaného odpovdl, ~e  kontextem myslel kontext tch událostí v Izraeli 7. Yíjna a vnímání tchto událostí ve spole nosti a vnímání tch vaaich shromá~dní v eské spole nosti, respektive ze strany veYejností . V návaznosti na upozornní ~alobce a), ~e nkolikrát v probhu minulých shromá~dní upozorHovali, ~e nevolají po genocid, a ~e první shromá~dní se konalo za izraelské obti prvotního útoku, zástupce ~alovaného na dotaz, pro  by shromá~dní rozpouatl, uvedl, ~e  ten názor se vyvíjí. Ten slogan a vývoj ve spole nosti se posouvá . Ke sdlení ú astníko shromá~dní, ~e kontext sloganu dodávají oni, nikoliv spole nost, uvedl, ~e  my taky vám njak nevkládáme do úst, k emu vy smYujete, nebo k emu smYuje to shromá~dní (...). Na dalaí dotazy dodal, ~e  by to v~dy posuzovali tak, jak by se to objevilo. My jsme se sna~ili upozornit, ~e by se to nemlo pronáaet (...) , po pYeruaení ~alobkyní b) dotazem, zda etl tiskovou zprávu Sdru~ení pYátel Palestiny a ASM ke spornému heslu, zástupce ~alovaného uvedl, ~e tiskovou zprávu ne etl, ale z jeho pohledu to nemá význam, neboe posuzují situaci na míst konání daného shromá~dní a projevy toho shromá~dní. Uvedené ~alobce a) popYel, neboe zástupce ~alovaného Yekl, ~e posuzují to, jak je sporné heslo vnímáno ve spole nosti. Druhý zástupce ~alovaného k tomu doplnil, ~e jde o kontext, neboe  to heslo pou~ívá teroristická organizace Hamás (...) , s ím~ ale oba ~alobci nesouhlasili. Dle ~alobce a) je pYi existenci více výklado sporného hesla nutno hledt na kontext toho, kdo sporné heslo pronáaí a s jakým zámrem. Druhý zástupce ~alovaného k tomu uvedl, ~e  to je pro nás relevance trestnprávní roviny, nikoliv pro rozpuatní shromá~dní , s ím~ opt ~alobci nesouhlasili. Zástupce ~alovaného dále uvedl, ~e  u~ posta uje to smYování, tam je (...) pYedstupeH výzvy, tYeba (...) k schvalování... , proti emu~ se ~alobci znovu ohradili.<br/>[4] }alobci se v reakci na tyto události spole nou ~alobou na ochranu pYed nezákonným zásahem podle § 82 a násl. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), u Mstského soudu v Praze domáhali ur ení, ~e ulo~ení zákazu, resp. zabránní provolávání hesla  From the River to the Sea, Palestine will be Free pod pohro~kou rozpuatní shromá~dní adresovanou zástupcem ~alovaného ~alobkyni b) jako svolavatelce shromá~dní pYed jeho zapo etím dne 15. 11. 2023 bylo nezákonné.<br/>[5] Mstský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 2. 2024, . j. 9 A 141/202358 (dále jen  napadený rozsudek ), ~alobu zamítl. Vyhodnotil, ~e mezi ú astníky nebylo sporu o tom, ~e varování pYed rozpuatním shromá~dní v pYípad, ~e by bylo provoláváno sporné heslo, pYedstavovalo pokyn správního orgánu pYímo zkracující ~alobce na jejich právech, jen~ byl zamYen pYímo proti nim. Sporná byla pouze otázka nezákonnosti takového zásahu ~alovaného. Mstský soud dovodil, ~e v tomto pYípad se jednalo o pokyn zástupce ~alovaného pYi stYetu rozných práv, k nmu~ ml pravomoc podle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona v situaci, kdy vyhodnotil, ~e by provolávání sporného hesla mohlo smYovat k výzv popírat a omezovat osobní a politická práva osob pro jejich národnost, povod, politické smýalení a nábo~enské vyznání. S ohledem na nutnost reagovat na novou okolnost v podob porady na ministerstvu, je~ vyústila ve vydání stanoviska ministerstva, které byl ~alovaný jednající v pYenesené posobnosti povinen respektovat, nebyl prostor pro stanovení podmínek pYedem podle § 8 odst. 2 shroma~ovacího zákona, ale ~alovaný musel reagovat a~ faktickým pokynem na míst. Skute nost, ~e jejich dYívjaí shromá~dní nebyla zakázána ani rozpuatna, pYitom podle mstského soudu ~alobcom nezalo~ila legitimní o ekávání, ~e k takovému zásahu do shroma~ovacího práva nedojde v budoucnu, neboe k tomu neposta uje prostá pasivita správního orgánu.<br/>[6] Dále se mstský soud zabýval akceptovatelností sporného hesla. Mstský soud vyael z ad hoc znaleckého posudku podaného prof. JUDr. PhDr. Miroslavem Mareaem, Ph.D., pYi ústním jednání v jiném Yízení vedeném pYed mstským soudem, jeho~ pYedmtem byl zákaz shromá~dní na podporu sporného hesla, je~ se mlo konat dne 5. 12. 2023 pYed budovou ministerstva. S ním se mstský soud seznámil z odovodnní rozsudku ze dne 18. 12. 2023, . j. 14 A 166/202384, podle kterého sporné heslo mo~e mít vedle mírumilovného významu té~ význam násilný, smYující k potla ení základních práv a svobod. Mstský soud té~ zohlednil vývoj judikatury zahrani ních soudo z Nmecka, Nizozemí a Francie, které se provoláváním sporného hesla zabývaly, a na rozdíl od 14. senátu, který ~alob proti zákazu shromá~dní vyhovl, se ztoto~nil se striktnjaí linií zahrani ní judikatury pYedstavované pozdjaími rozhodnutími vyaaích soudo, je~ uznaly, ~e veYejný zájem mo~e v tomto pYípad pYevá~it nad svobodou projevu. Poukázal té~ na to, ~e nyní posuzovaný pokyn ~alovaného je mén striktním zásahem do práv ~alobco ne~ samotný zákaz konání shromá~dní i jeho rozpuatní, pro e~ je nelze hodnotit podle stejných kritérií. Podle mstského soudu v nynjaím pYípad nebylo namíst aplikovat závry rozsudko Evropského soudu pro lidská práva (dále jen  ESLP ) ze dne 8. 7. 2008 ve vci Vajnai proti Maarsku (stí~nost . 33629/06) a ze dne 8. 6. 2010 ve vci Gül a dalaí proti Turecku (stí~nost . 4870/02), jich~ se ~alobci dovolávali. Ke spornému heslu se toti~ aktuáln hlásí teroristické hnutí Hamás, proti nmu~ smYují sankce schválené orgány Evropské unie, a v dosledku toho tento slogan nelze oddlit od reálného a aktuálního nebezpe í pro veakeré obyvatele Izraele, ~e jejich základní práva a svobody budou zásadním zposobem potla eny. S ohledem na globální pYesah u~ití sporného hesla je nelze chápat jen izolovan v kontextu eské republiky, pYi em~ (ani~ by mstský soud chtl zpochybHovat jiné vnímání sporného hesla ze strany ~alobco) nelze pYehlí~et jeho nepYípustné významy, je~ nemají marginální charakter. Mezi Yekou Jordánem a StYedozemním moYem hrozí reálné a aktuální nebezpe í, ~e v pYípad úspchu Hamásu i obdobných uskupení bude nastolen politický re~im potla ující základní práva a svobody obyvatel Izraele. Ani~ by alo o rozhodující fakt, stejn tak podle mstského soudu nelze pYehlí~et, ~e provolávání sporného hesla vedlo k veYejn vyjádYeným obavám ze aíYení antisemitismu a ~e u nkterých osob mo~e vzbuzovat silný pocit ohro~ení, co~ pYi aktuálním vývoji na Blízkém východ není zcela iracionální. Rozsudky ESLP nejsou aplikovatelné i proto, ~e se zabývaly mo~ností trestnprávního postihu projevu.<br/>[7] Kone n mstský soud podotkl, ~e ú elem shromá~dní bylo poukázat na nelidské ~ivotní podmínky Palestinco, pYi em~ tento legitimní ú el bylo mo~né naplnit bez ohledu na to, zda bude hlásáno sporné heslo. Jak prohlásili sami ú astníci shromá~dní, tento ú el také naplnn byl i bez nj. I kdy~ stanovisko ministerstva mohlo trpt vcnými chybami, není dle mstského soudu sporná v nm uvádná existence nikoliv marginálních a pYitom zcela nepYijatelných významo sporného hesla, a proto stanovisko bylo dostate ným podkladem pro ~alovaného, který s ohledem na asovou tíseH mohl vyjít práv z nj a nebyl povinen zjiaeovat osobní motivace jednotlivých ú astníko k aíYení sporného hesla. V krátkých lhotách, které má ~alovaný pro omezení práv shroma~ujících se k dispozici, je provYování osoby svolavatele v praxi neuskute nitelné. Pokud ~alovaný upozornil svolavatelku shromá~dní pYedem na to, ~e provolávání sporného hesla bude vyhodnoceno jako dovod rozpuatní shromá~dní, postupoval aetrn k právom ~alobco zposobem, který pova~oval za ústavn konformní Ústavní soud v nálezu ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. II. ÚS 164/15.<br/>II. Kasa ní stí~nost<br/>[8] Proti napadenému rozsudku podal ~alobce a) (dále jen  st~ovatel ) v asnou kasa ní stí~nost z dovodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s., v ní~ se domáhal jeho zruaení a vrácení vci mstskému soudu k dalaímu Yízení. Mstský soud podle st~ovatele pochybil pYi výkladu a aplikaci § 8 odst. 2 a odst. 5 shroma~ovacího zákona ve spojení s l. 17 odst. 2 a odst. 4 a l. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (vyhláaena pod . 2/1993 Sb.; dále jen  Listina ) a l. 10 a l. 11 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (vyhláaena pod . 209/1992 Sb.; dále jen  Úmluva ), jeliko~ nerespektoval smysl a ú el svobody projevu a shroma~ovacího práva, ím~ vybo il z mantinelo l. 4 odst. 4 Listiny.<br/>[9] St~ovatel v první Yad nesouhlasí s tím, ~e pokyn ~alovaného byl pokynem podle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona. Ae ji~ alo o pokyn bez zákonného podkladu, anebo o nepYimYený pokyn poruaující § 8 odst. 5 shroma~ovacího zákona, alo o zásah nezákonný.<br/>[10] St~ovatel trvá na tom, ~e sporné heslo lze pou~ít zposobem souladným s právními pYedpisy a ~e spadá do oblasti chránné svobodou projevu, pota~mo svobodou shroma~ování. TYeba~e sporné heslo mo~e být pou~íváno i v kontextech i subjekty, které vyzývají k násilí i nenávisti, není to dovod pro jeho pauaální zákaz. St~ovatel se pln shoduje se závry rozsudku mstského soudu . j. 14 A 166/202384, v kontrastu s nimi~ závry napadeného rozsudku nemohou obstát. Sporné heslo toti~ vzniklo dlouho pYedtím, ne~ vznikl Hamás, jako rýmovaná výzva k osvobození Palestiny a Palestinco a je asto démonizováno v rámci l~ivého mediálního narativu, dle kterého jsou vaichni Palestinci teroristé, kteYí si pYejí vyvra~dní Izraelco. Mstský soud bohu~el zcela nekriticky pYevzal takto motivovaná tvrzení a dokazy ~alovaného, a  by u takto siln polarizovaného tématu mly soudy postupovat nanejvýae opatrn a citliv tak, aby byla zachována politická práva obou stran názorového spektra.<br/>[11] V dané vci podle st~ovatele nemohl mít ani mstský soud, ani ~alovaný jakékoliv pochyby o tom, ~e ze strany ~alobco nehrozí jednání podYaditelné pod § 10 odst. 1 písm. a) shroma~ovacího zákona. Sporné heslo bylo provoláváno na nkolika shromá~dních, která se konala od 15. 10. 2023 a~ do 15. 11. 2023, pYi em~ prvotní shromá~dní se konalo i za izraelské obti útoku ze dne 7. 10. 2023, pYi em~ té~ na dalaích demonstracích se mluv í v~dy od radikálních subjekto a postojo distancovali, nebylo na nich vyzýváno k terorismu a tato shromá~dní se konala i s podporou }ido, kteYí nesouhlasí s poruaováním lidských práv v Gaze. Po vydání rozsudku . j. 14 A 166/202384 je heslo opt pou~íváno, a to bez jakýchkoliv incidento, ím~ jsou vyvráceny obavy zmínné mstským soudem v bodech 174 a~ 176 napadeného rozsudku. Mstský soud pYitom podle st~ovatele nesprávn vyhodnotil poukaz ~alobco na pYedchozí u~ívání sporného hesla jako argument legitimním o ekáváním, a  jím st~ovatel poukazoval na to, ~e si ~alovaný byl vdom poklidného probhu pYedchozích shromá~dní a ~e mu byly známy osoby organizátoro, stejn jako nenásilný kontext provolávání sporného hesla. }e je sporné heslo stálicí nenásilných propalestinských shromá~dní a ~e nemá jednozna n nenávistný charakter, stejn jako absenci propojení eských propalestinských hnutí s projevy radikalismu, potvrdil i znalecký posudek podaný ve vci sp. zn. 14 A 166/2023.<br/>[12] Za chybný st~ovatel pova~uje závr mstského soudu, podle nj~ ~alovaný nebyl povinen provYovat osobu svolavatele. PYedchozí zkuaenosti, zejména v pYípad pravideln organizovaných shromá~dní, jako tomu bylo v pYípad ~alobco, jsou relevantní okolností, ji~ ml ~alovaný zvá~it, obzvláat v kontextu dlouhodobých a korektních vztaho mezi propalestinskou scénou a zástupci ~alovaného. Z tchto vztaho pYitom mstský soud nesprávn dovodil absenci xenofobie na stran ~alovaného, a koliv st~ovatel poukazoval na systémovou (nikoliv individuáln motivovanou) diskriminaci propalestinských názorových proudo, je~ je po období migra ní krize v roce 2015 v eské spole nosti pYítomná.<br/>[13] St~ovatel nesouhlasí ani s odmítnutím mstského soudu pYihlédnout k rozsudku ESLP ve vci Vajnai proti Maarsku, neboe v dané vci se ESLP zabýval práv mo~ností zákazu symbolu, který má pYípustné i nepYípustné významy. Povinnost restriktivního pYístupu k výjime nému omezení svobody projevu zdoraznil i nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 1990/08, pYi em~ toto pravidlo se neomezuje jen na trestnprávní zásahy do svobody projevu. V rozsudku Gül a dalaí proti Turecku ESLP dospl k závru, ~e svoboda projevu pYevá~í dokonce i v pYípad explicitn násilného sloganu s ohledem na to, ~e jeho u~ití ~ádné násilnosti nedoprovázely. St~ovatel se pYitom ztoto~Huje se závry rozsudku mstského soudu . j. 14 A 166/202384, podle nich~ sporné heslo, a  je Hamás zmiHuje ve své chart, nelze pova~ovat za nerozlu n spjaté s tímto teroristickým hnutím a nelze uzavYít, ~e toto heslo Hamás nadobro  unesl . St~ovatel nemá ~ádný vliv na to, co iní i prohlaauje Hamás, a odmítá, aby soud napadeným rozsudkem sporné heslo takovým hnutím pYisuzoval a vytváYel jim monopol na jeho u~ívání. }alobcom by naopak mlo být umo~nno pou~ívat heslo v nenásilných formách, naplHovat je pozitivním významem, a tím oslabovat vliv radikálních teroristických hnutí v diskusi.<br/>[14] Za v demokratické spole nosti nepYijatelný pak st~ovatel pova~uje závr mstského soudu, podle nj~ je pou~ití sporného hesla nutné vnímat z pohledu airaí veYejnosti, a nikoliv z pohledu svolavatele, jeliko~ by vedl k eliminaci menainových závro a umo~nil by vtain, aby pYipisovala opozi ním názorovým proudom postoje, které reáln nezastávají. Hodnocení oponentních názorových proudo zprostYedkovaná médii nemohou být rozhodující, a pokud se o n mstský soud opírá, jde o ukázkový pYípad tzv.  veta provokatéro zmiHovaného ESLP v rozsudku Vajnai proti Maarsku.<br/>[15] Kone n st~ovatel odmítá, ~e by bylo pro vc významné, ~e byl ú el shromá~dní naplnn. Sporné heslo má pro st~ovatele silný symbolický význam a je samo o sob pYedmtem názorových neshod mezi pYíznivci Palestiny a sionisty. Zákaz tohoto hesla ministerstvem je pro st~ovatele dovodem, pro  o nj bojovat pYed soudem.<br/>[16] }alobkyn b) ani ~alovaný se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYili.<br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/>[17] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil zákonné nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatoval, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, osobou oprávnnou, proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná, a st~ovatel má pYísluané vzdlání, tak~e nemusí být zastoupen advokátem. Poté Nejvyaaí správní soud pYezkoumal dovodnost kasa ní stí~nosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s. v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo. Neshledal pYitom vady podle § 109 odst. 4 s. Y. s., k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. Samotnou kasa ní stí~nost Nejvyaaí správní soud shledal dovodnou.<br/>[18] Právo pokojn se shroma~ovat je podle l. 19 odst. 1 Listiny zaru eno. Shroma~ovací právo patYí k základním pilíYom demokratického státu. Jeho uplatHování pYedstavuje jednu z hlavních forem aktivní ú asti na veYejném ~ivot a poskytuje lidem ú inný prostYedek k vyjadYování názoro na politické i jiné spole enské otázky. Jeho prostYednictvím dochází ke kolektivnímu výkonu svobody projevu (nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. II. ÚS 164/15, bod 22, a ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 21/16, body 56 a~ 57). To potvrzuje i samotný § 1 odst. 2 shroma~ovacího zákona, dle kterého výkon shroma~ovacího práva slou~í k vyu~ívání svobody projevu a dalaích ústavních práv a svobod, k výmn informací a názoro a k ú asti na Yeaení veYejných a jiných spole ných zále~itostí vyjádYením postojo a stanovisek. V tomto smru je tedy relevantní i judikatura ESLP, podle ní~ se svoboda projevu jako taková vztahuje nejen na informace nebo myalenky pYízniv pYijímané i pova~ované za neakodné i bezvýznamné, nýbr~ i na ty, které zraHují, aokují nebo znepokojují: tak tomu chtjí pluralita, tolerance a duch otevYenosti, bez nich~ není demokratické spole nosti (viz napY. rozsudek ze dne 7. 12. 1976, Handyside proti Spojenému království, stí~nost . 5493/72).<br/>[19] Moderní demokracie pYedstavuje vládu vtainy pYi respektování práv menain ( l. 6 Ústavy), která musí být pYipravena i ke konfrontaci s menainovými názory, které jsou jí v daném okam~iku tYeba i nepohodlné. Jakékoliv omezení politických práv, tedy té~ práva shroma~ovacího, je proto tYeba posuzovat s krajní obezYetností, neboe nesmí vést  ve svých dosledcích  k jeho postupné erozi a k vytsnní vtain nepohodlné menainy z veYejného diskurzu (viz napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 11. 2007, . j. 8 As 51/200769, i nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. II. ÚS 164/15).<br/>[20] Tyto (zmk ující) závry nelze vztahovat na zcela extrémní a nenávistné projevy (tzv. hate speech). Omezení, i dokonce trestní postih projevo budou nezbytn nutné v demokratické spole nosti tehdy, pokud budou tyto projevy (explicitn, ale i implicitn) obsahovat výzvy k násilí i k popírání, zpochybHování, schvalování nebo ospravedlHování zlo ino proti lidskosti spáchaných v minulosti, jako~ i k podpoYe a propagaci hnutí smYujících k potla ení základních lidských práv a svobod, a to zvláat ve vztahu k nkterým minoritám. V pYípad nenávistných projevo pYitom není mo~né zkoumat pouze jejich prvoplánový obsah, nýbr~ i jejich celkový kontext, tj. pYedevaím místo, as a zposob projevu. To se týká napY. projevo pronáaených v blízkosti problémových lokalit, míst historicky, nábo~ensky i identitárn spjatých s ur itou menainou (proti ní~ následné projevy smYují) nebo jejich~ (i tYeba skrytým) cílem bude  pYipomínka výro í souvisejícího s lidským utrpením nastalým v djinách Evropy 20. století práv v dosledku selhání obranných schopností demokracie. V ka~dém pYípad vaak musí být posuzovaný projev za hranou ochrany nikoli jen hypoteticky; aby mohl být posti~en, musejí souvislosti jeho realizace vybo ovat z nazna ených mantinelo. V pYípad pou~ití symbolo je tYeba vá~it pravou podstatu jejich u~ití. Spolu s tím je nezbytnou sou ástí posouzení hrozby, kterou daný symbol pYedstavuje, zposob, as a místo u~ití. Hodnocení, zda je omezení základních práv nutné, le~í na bedrech soudo, jejich~ povinností je v~dy posuzovat nezbytnost zásahu ze vaech shora uvedených hledisek (nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2011/10, body 29 a 47).<br/>[21] Proklamovaný ú el shromá~dní jist mo~e skrývat cíle a zámry, které se liaí od tch skute ných. Chceli ovaem správní orgán zakázat shromá~dní z toho dovodu, ~e podle jeho názoru svolavatel zastírá oznámeným nezávadným ú elem skute ný závadný ú el shromá~dní, musí takový závr prokázat a nese v tomto smru dokazní bYemeno. V pYípad shroma~ovacího práva ovaem nelze odovodnit zákaz shromá~dní napY. pouze odkazem na osobu svolavatele i osobu oprávnnou za svolavatele jednat. I kdyby se napY. jednalo o osoby pYinále~ející k extremistickým skupinám, i projevující extremistické názory, nelze a priori vylou it, ~e hodlají svého práva vyu~ít v zákonných mezích. Na druhé stran je nutné uvést, ~e pYidajíli se k popsaným charakteristikám daných osob dalaí skute nosti, jako napY. datum a místo konání shromá~dní, mo~e být ji~ dovod pro zákaz shromá~dní dán. Takový závr mo~e být zdoraznn i dalaími okolnostmi, napY. tím, ~e pYedpokládaný den shromá~dní pYipadne na sobotu, která je z hlediska ~idovského nábo~enství svátkem, a kdy se vYící shroma~ují v synagogách (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 11. 2007, . j. 8 As 51/200767, . 1468/2008 Sb. NSS).<br/>[22] ESLP té~ uznává, ~e svoboda projevu i právo shroma~ovací nejsou právy absolutními, neboe jak upYesHuje l. 10 a l. 11 Úmluvy (a v eském kontextu l. 17 odst. 4 a l. 19 odst. 2 Listiny), podléhají výjimkám, je~ ovaem musí být interpretovány striktn, pYi em~ nezbytnost ka~dého omezení musí být pYesvd iv prokázána. Musí být tedy v~dy postaveno najisto, ~e dané omezení odpovídalo  naléhavé spole enské potYeb , bylo pYimYené sledovanému legitimnímu cíli a dovody, na n~ se odvolaly vnitrostátní orgány pro jeho ospravedlnní, byly  relevantní a dostate né (srov. k tomu napY. rozsudky ze dne 26. 4. 1979 ve vci Sunday Times proti Spojenému království, ze dne 23. 9. 1994 ve vci Jersild proti Dánsku, ze dne 21. 1. 1999 ve vci Janowski proti Polsku, ze dne 25. 11. 1999 ve vci Nilsen a Johnsen proti Norsku i ze dne 29. 2. 2000 ve vci Fuentes Bobo proti `panlsku). ZároveH nelze odhlédnout ani od skute nosti, ~e shroma~ovací právo je omezeno také ostatními ústavn zaru enými právy a svobodami, se kterými se mo~e dostávat do vzájemného konfliktu.<br/>[23] Radikální opatYení omezující základní práva, jako je svoboda sdru~ování  ve jménu ochrany demokracie  jsou jen obtí~n slu itelná s duchem Úmluvy, který je zamYen na zaru ení mo~nosti vyslovit politické názory (v etn tch názoro, které jsou pro orgány i vtaí skupiny ob ano obtí~n akceptovatelné a zpochybHují zavedený Yád spole nosti) vaemi mírumilovnými a zákonnými prostYedky, v etn sdru~ení a shromá~dní, leda~e lze takové sdru~ení rozumn pova~ovat za ~ivnou podu pro násilí nebo ztlesnní negace demokratických zásad (analogicky viz rozsudek ESLP ze dne 12. 7. 2005 ve vci Güneri a dalaí proti Turecku, stí~nosti . 42853/98, 43609/98 a 44291/98, bod 76). Jeli pak vyjadYování myalenek doprovázeno konkrétním chováním, úroveH ochrany obecn poskytovaná svobod projevu mo~e být sní~ena s ohledem na zachování dole~itého veYejného zájmu v souvislosti s tímto chováním. V pYípad, ~e chování spojené s vyjadYováním myalenek je zastraaující nebo ohro~ující nebo koliduje se svobodným výkonem jakéhokoli dalaího práva nebo po~íváním výsady z Úmluvy z dovodu rasy dané osoby, nelze tyto úvahy pYehlí~et ani v souvislosti s lánky 10 a 11 (rozsudek ESLP ze dne 23. 9. 1994 ve vci Vona proti Maarsku, stí~nost . 35943/10, bod 66).<br/>[24] Shroma~ovací zákon upravuje podmínky, za nich~ mo~e být shromá~dní správním orgánem zakázáno nebo za jejich~ splnní mo~e dojít k jeho rozpuatní, stejn jako i mo~nost shromá~dní omezit pYedchozím stanovením podmínek i v dob jeho konání udílením pokyno na míst. Pokyny v souladu se zásadou minimalizace zásaho umo~Hují pru~n reagovat na aktuální situaci shromá~dní (aby doalo k zajiatní ú elu shromá~dní, k odstranní rozporo pYi stYetu práv více svolavatelo nebo pYi stYetu rozných práv a k ochran veYejného poYádku, zdraví a majetku), a to tak, aby shromá~dní mohlo Yádn probhnout, ani~ by doalo k jeho rozpuatní. Ú el pokyno vydávaných na míst je proto stejný jako ú el rozhodnutí o stanovení podmínek pro konání shromá~dní podle § 8 odst. 2 shroma~ovacího zákona. Je jím konání shromá~dní pYi sou asné ochran právem chránných zájmo. Nerespektování rozhodnutí úYadu o stanovení podmínek pro konání shromá~dní ú astníky mo~e vést k tomu, ~e jsou ohro~eny zájmy, k jejich~ ochran bylo rozhodnutí vydáno. V takovém pYípad mo~e zástupce úYadu (pYípadn subjekty uvedené v § 12 odst. 6 shroma~ovacího zákona) rozpustit shromá~dní za ú elem jejich ochrany, nepodaYiloli se nápravu zjednat jiným zposobem. Nerespektování pokyno zástupce úYadu rovn~ mo~e vést k ohro~ení zájmo, k jejich~ ochran podle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona je zástupce úYadu oprávnn pokyny udílet. Proto zástupce úYadu mo~e rozpustit shromá~dní podle § 12 odst. 4 shroma~ovacího zákona i v pYípad, neYídíli se ú astníci shromá~dní pokyny zástupce úYadu podle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 6. 2023, . j. 8 As 334/202134, . 4510/2023 Sb. NSS).<br/>[25] Podle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona mo~e zástupce úYadu v míst shromá~dní udílet pokyny slou~ící k zajiatní ú elu shromá~dní, k odstranní rozporo pYi stYetu práv více svolavatelo, v etn pokynu k úprav místa konání shromá~dní, nebo pYi stYetu rozných práv a k ochran veYejného poYádku, zdraví a majetku.<br/>[26] Podle § 8 odst. 5 shroma~ovacího zákona zástupce úYadu pYi výkonu svého oprávnní postupuje tak, aby pYípadný zásah do práva na svobodu shroma~ování nebo jiného práva aetYil jeho podstatu a nepYekro il míru nezbytnou k dosa~ení ú elu sledovaného zákonem.<br/>[27] Pokud jde o právní kvalifikaci výzvy, ji~ zástupce ~alovaného u inil vo i svolavatelce shromá~dní ze dne 15. 11. 2023, st~ovatel v kasa ní stí~nosti ~ádnou vlastní argumentaci nepYináaí nad rámec prostého odmítnutí aplikovatelnosti § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona. V tomto smru tak kasa ní stí~nost postrádá konkrétní dovody a tato námitka není projednatelná.<br/>[28] V obecnosti ovaem Nejvyaaí správní soud souhlasí s mstským soudem zaprvé v tom, ~e i sama o sob nezávazná výzva ke zdr~ení se ur itého jednání, jeli podpoYena pohro~kou uplatnní pravomoci správního orgánu k tí~i vyzývaného, mo~e být ~alovatelným zásahem dle § 82 s. Y. s. To ostatn potvrdila ji~ mstským soudem odkazovaná judikatura Nejvyaaího správního soudu, konkrétn napY. bod 22 rozsudku ze dne 9. 12. 2022, . j. 5 As 230/202266. Zadruhé lze souhlasit i s tím, ~e § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona opravHoval zástupce ~alovaného té~ k udílení takových pokyno, je~ zejména v zájmu ochrany stYetávajících se práv i veYejného poYádku jsou zposobilé omezit svobodu projevu osob ú astnících se na shromá~dní. Svoboda projevu a svoboda shroma~ování toti~ nejsou právy absolutními a neomezenými, naopak se mohou dostávat do kolize s jinými ústavn chránnými právy a svobodami, a mohou tedy nastat pYípady, v nich~ vzájemné vyvá~ení tchto kolidujících práv mo~e opodstatHovat i jisté omezení svobody projevu, je~ ovaem musí být v souladu se zásadou proporcionality vyjádYenou na zákonné úrovni ustanovením § 8 odst. 5 shroma~ovacího zákona. Konkrétní okolnosti mohou vést k tomu, ~e z objektivních (zejména asových) dovodo nelze stanovit podmínky pro konání shromá~dní rozhodnutím podle § 8 odst. 2 shroma~ovacího zákona, co~ ale nevylu uje, aby ochranu stYetávajících se práv i veYejného poYádku ~alovaný nezajistil alespoH udlením pokynu podle § 8 odst. 4 tého~ zákona na míst samém. Potud prvotní východiska mstského soudu obstojí a st~ovatel nepYedkládá argumentaci schopnou je vyvrátit.<br/>[29] St~ovateli je ale tYeba dát za pravdu v tom, ~e mstský soud skute n mohl dezinterpretovat nkteré jeho ~alobní námitky a ~e upYel význam pYedchozím zkuaenostem ~alovaného se shromá~dními, na nich~ se ~alobci podíleli, a upYednostnil vtainový dojem ve spole nosti pYed skute ným, resp. pYedpokládaným a pYedvídatelným smyslem a obsahem projevo ~alobco, je~ mly být na shromá~dní prezentovány. V dosledku toho nesprávn vyhodnotil pYimYenost zásahu ~alovaného do práv ~alobco.<br/>[30] PYedevaím má st~ovatel pravdu v tom, ~e v podané ~alob poukazoval na to, ~e shromá~dní s podobným zamYením, probhem a ú astníky organizuje pravideln ka~dou stYedu, ~e sporné heslo pou~ívají, ale ne jako volání po zni ení Izraele, nýbr~ jako upozornní na to, ~e na území mezi Yekou Jordánem a pobYe~ím StYedozemního moYe nejsou vaichni lidé svobodní a ~e je tam páchán zlo in apartheidu, pYi em~ zdorazHoval, ~e jednozna n odmítají násilí. PYipomínal, ~e demonstrace v~dy probíhaly poklidn a za plné spolupráce s ~alovaným a policií, a tYeba~e na nich bylo sporné heslo provoláváno, nevedlo to k naruaení veYejného poYádku, práv a svobod druhých i jiných zákonem chránných statko. Úmysl svolavatele a ú astníko shromá~dní byl z jejich tiskové zprávy i z pYedealých shromá~dní znám. V probhu druhého jednání pYed mstským soudem pak i samotný ~alovaný konstatoval, ~e se (s poYadateli) znají z pYedchozích shromá~dní, ~e jednání s nimi nemlo njaký úYední charakter a na shromá~dní to probíhalo velice pYátelsky. }alovaný v probhu jednání té~ potvrdil, ~e pYedchozí shromá~dní probhla bez problémo, v~dy se s poYadateli dohodli a dohody byly v~dy dodr~eny.<br/>[31] Bye st~ovatel pYímo doslovn neuvedl, ~e ~alovaný ml zkuaenosti s pYedchozími shromá~dními a zposobem u~ití sporného hesla na nich, z kontextu zmínek o pYedchozích shromá~dních v ~alob a replice bylo zcela zYejmé, ~e ~alobci vysvtlují, jak vnímali a navenek prezentovali sporné heslo, ~e se distancovali od pou~ití násilí obma stranami konfliktu a ~e z etných pYedchozích shromá~dní musel ~alovaný o tomto kontextu a o poklidném charakteru shromá~dní dobYe vdt. Tuto skute nost pYitom v probhu jednání nepYímo potvrdil i ~alovaný. PYesto ale mstský soud namísto zohlednní tchto vzájemn se shodujících stanovisek ú astníko (popY. pokud by tuto shodu nepova~oval za úplnou, ovYení rozsahu pYedchozích zkuaeností výslovným dotazem na ~alovaného) ustal na obecném principu, podle nj~ pYi udílení pokyno dle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona není prostor pro bli~aí provYování svolavatele shromá~dní i jeho ú astníko. Jakkoliv tomu tak ve vtain pYípado bude, mstský soud nezkoumal (a  jej k tomu ~alobní argumentace vybízela), zda v pYípad shromá~dní konaného dne 15. 11. 2023 ~alovaný ji~ pYísluanými informacemi a zkuaenostmi nedisponoval na základ zkuaeností z probhu pYedchozích shromá~dní. Ta toti~ podle ~alobních tvrzení potvrzovaných i ~alovaným mla probíhat opakovan ka~dý týden. I kdyby tedy neml ~alovaný v mezidobí od oznámení chystaného shromá~dní do okam~iku vydání sporného pokynu dostate ný asový prostor k sestavení profilu osob stojících za organizovaným shromá~dním, nemohl pYehlí~et své dosavadní zkuaenosti s probhem dYívjaích demonstrací.<br/>[32] Okolnost pYedchozích zkuaeností ~alovaného s probhem pYedchozích shromá~dní a myalenkami na nich aíYenými je relevantní skute ností pro posouzení potYebnosti pYípadn omezit svobodu projevu na ochranu práv a svobod druhých. Z výae shrnuté judikatury vyplývá, ~e okolnosti svolávané demonstrace, skute né chování jejích ú astníko a konotace jejich projevo mají zásadní význam pro posouzení pYijatelnosti zásahu veYejné moci do jejich svobody shroma~ování a svobody projevu, a to zejména v pYípad, ~e dovodem zásahu má být pou~ití ur itých symbolo i prohláaení, popY. panujeli obava ze zastYení skute ného ú elu shromá~dní. Pro takový zásah, bye i jen cestou udílení pokyno dle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona musí disponovat ~alovaný konkrétními poznatky, je~ musí vycházet ze vaech skute ností, je~ jsou mu v dob rozhodování známy, a to v etn dosavadních zkuaeností. Jeho rozhodování by nemlo být zalo~eno na automatismu a pYedsudcích, ale na skute né analýze konkrétních dostupných informací.<br/>[33] Lze té~ pYipomenout nález ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 3564/18, v nm~ se Ústavní soud zabýval mo~ností omezení svobody projevu pokynem policisty, v daném pYípad za ú elem ochrany probíhajícího shromá~dní. Vzhledem k tomu, ~e svoboda shroma~ování je zposobem uplatHování svobody projevu, v ústavní rovin jsou limity pro správní orgán omezující svobodu shroma~ování obdobné jako limity pro policistu omezujícího svobodu projevu individuálního ob ana, ae ji~ je tak inno za ú elem ochrany shroma~ovacího práva (tj. svobody projevu) jiného nebo za ú elem ochrany jiných práv a svobod ostatních. Ústavní soud v bod 47 zmínného nálezu upozornil na to, ~e omezení výmny názoro mezi ú astníky shromá~dní a nesouhlasící osobou je mo~né, ale musí  reagovat na její konkrétní jednání, proti nmu~ je tYeba shromá~dní poskytnout ochranu (zde pojde o následnou výzvu v reakci na probhlé jednání dané osoby), nebo musí existovat dovodný pYedpoklad opYený o dostate ná zjiatní, ~e osoba, vo i ní~ tato výzva smYuje, má v úmyslu vystoupit proti shromá~dní násiln, vyhro~ovat ú astníkom násilím i jim jinak znemo~nit výkon jejich svobody se pokojn shroma~ovat (zde pojde o svého druhu preventivní ochranu shromá~dní). Zjiatní musí mít vztah k osob, proti ní~ výzva smYuje. V pYípad preventivní výzvy je vaak tYeba klást rovn~ po~adavky na zjiatní policie o úmyslu vyzvané osoby. Ústavní soud zde pYipomenul nutnost vyva~ovat kolidující práva a konstatoval, ~e pro mén omezující opatYení posta í i jen obecná zjiatní o vyzvané osob a povaze mo~ného rizika, zatímco u výzvy zcela znemo~Hující pYiblí~ení se shromá~dní (a tedy adresování vlastního projevu shromá~dným) je tYeba trvat na konkrétních poznatcích vo i vyzvané osob. Zdrojem informací o úmyslu jednoho lena skupiny pYitom mo~e být i chování jiných leno skupiny, v ní~ se pohybuje, pYípadn jeho reakce na jejich chování.<br/>[34] Pokud by ~alovaný na základ dosavadních zkuaeností vdl, ~e organizátoYi shromá~dní pou~ívají sporné heslo, avaak jen ve významu po~adujícím zachovávání a rovné zajiatní základních lidských práv a svobod vaech obyvatel území mezi Yekou Jordánem a StYedozemním moYem bez rozliaení jejich povodu, pYi em~ vystupují proti násilnému Yeaení konflikto a ani svým faktickým chováním pYi minulých shromá~dních nezavdávali vá~ný dovod se domnívat, ~e jejich úmysly jsou jiné, nebyly by dány dovody pro preventivní zásah do shroma~ovacího práva a svobody projevu ú astníko shromá~dní. Mstský soud tudí~ byl povinen tyto argumenty st~ovatele nále~it vyhodnotit, a pokud tak neu inil (implicitn vyhodnotil argument dosavadními zkuaenostmi ~alovaného za irelevantní), dopustil se nezákonnosti.<br/>[35] Nejvyaaí správní soud zároveH nesdílí závr mstského soudu o nepou~itelnosti obecných závro ESLP vyslovených v rozsudcích ve vcech Vajnai proti Maarsku a Gül proti Turecku. Z pohledu Úmluvy se jedná o zásah do práva chránného l. 10, resp. 11 jak v pYípad trestnprávního postihu svobody projevu, tak i v pYípad zákazu shromá~dní i faktických opatYení odrazujících od pou~ití konkrétních formulací v rámci zákonného shromá~dní. Liaí se jen intenzita zásahu a s tím spojený po~adavek na intenzitu kolize realizovaného práva s jinými chránnými právy i s chránnými veYejnými zájmy, nikoliv vaak obecná pravidla posuzování chránnosti uskute Hovaných projevo a shromá~dní.<br/>[36] Nelze tudí~ pYehlí~et, ~e ESLP v tchto rozsudcích formuloval po~adavek, ~e v pYípad vícezna ných symbolo i prohláaení (ve zmínných pYípadech pticípá hvzda i provolávání hesel jako  Jsme odvá~ným hlasem dlníko a rolníko; jsme kulkou lidu nabitou v hlavni zbran! ,  Politická síla vyrostá z hlavn zbran! i  My dlníci, rolníci a mladí jsme sjednoceni v lidovém boji! ) je v~dy nutno hodnotit konkrétní kontext, v nm~ jsou v rámci svobody projevu pou~ívány. I kdy~ mohou v jednom ze svých významo, a to tYeba i ve svém doslovném znní, mít násilný charakter i pYipomínat totalitní re~imy, v nich~ docházelo k masovému poruaování lidských práv, je tYeba hodnotit konkrétní zámr tch, kdo takový symbol i slogan pou~ili. Pokud jejich zámr nesmYoval k podncování násilí (alo jen o  stereotypní levi ácké slogany i symbol u~ívaný dlnickými hnutími a legitimními levicovými stranami) a ani nebylo prokázáno vá~né a bezprostYední riziko, ~e by se ú astníci shromá~dní násilí dopouatli i ~e by v zemi bezprostYedn hrozilo obnovení komunistické diktatury, není mo~né podle ESLP takové slogany a symboly pauaáln zakazovat i postihovat, jeliko~ takový zásah by postihoval i jednání a myalenky chránné l. 10 a 11 Úmluvy. Podle ESLP nelze potla ení aíYení prostého spekulativního nebezpe í pova~ovat za naléhavou spole enskou potYebu, která by odovodHovala reálný zásah do práv chránných Úmluvou. V odst. 57 rozsudku Vajnai proti Maarsku zároveH ESLP sice vyjádYil pochopení pro obti komunistického re~imu a jejich pYíbuzné, u nich~ prezentace pticípé hvzdy mo~e vyvolávat znepokojení, ovaem konstatoval, ~e jakkoliv jsou pochopitelné, tyto obavy z návratu totalitního re~imu nebyly v situaci dané zem racionální, a proto nemohly samy o sob vytváYet limity pro svobodu projevu. Právní re~im, který omezuje lidská práva s cílem vyhovt diktátu veYejného mínní, nemo~e být podle ESLP pova~ován za nezbytný v demokratické spole nosti, jeliko~ taková spole nost si musí zachovávat rozumný úsudek. Svoboda projevu a myalení nemo~e podléhat vetu kYiklouno (provokatéro).<br/>[37] Z nastínného nahlí~ení ESLP na pYípustné meze svobody projevu a shroma~ování pYitom plyne i dovodnost výtek st~ovatele proti tomu, ~e mstský soud v napadeném rozsudku za dostate ný dovod pro pokyn vystYíhat se u~ívání sporného hesla pova~oval veYejné mínní prezentované ve sdlovacích prostYedcích. V situaci, kdy mstský soud ml za prokázané, ~e sporné heslo má vedle nepYijatelných významo i významy legitimní, a ani ~alovaný netvrdil, ~e by ml dovody se domnívat, ~e na shromá~dní bude sporné heslo pou~íváno s cílem podporovat i podncovat k poruaování práv a svobod jiných, chybly dovody pro preventivní zákaz jeho pou~ívání.<br/>[38] Dostate ným racionálním dovodem pro potla ení pou~ití sporného hesla ve významu volajícím po garanci dodr~ování lidských práv vaech obyvatel území mezi Yekou Jordánem a StYedozemním moYem nemo~e být situace v jiných zemích a chování tamjaích ú astníko shromá~dní, stejn jako skute nost, ~e toto~né heslo pou~ívá v jiném významu teroristická organizace, jestli~e se poYadatelé a ú astníci shromá~dní od nj a od ní distancují. Pokud neexistují vá~né dovody se domnívat, ~e nebezpe í násilného jednání a potla ování lidských práv obyvatel hlásících se k ~idovskému nábo~enství i národu, popYípad podporujících Izrael, je bezprostYední práv v eské republice a ~e konané shromá~dní pravdpodobn pou~íváním sporného hesla (tYeba~e v legitimním významu) k realizaci takové hrozby pYispje (ae ji~ napY. s ohledem na zastírané, ale prokazatelné extremistické názory poYadatelo shromá~dní, i na nezvládnutelné riziko pYipojení se nepominutelného mno~ství ú astníko prosazujících neakceptovatelný význam sporného hesla), není pauaální pYístup ze strany ~alovaného pYimYeným Yeaením, je~ by mohlo splHovat po~adavky § 8 odst. 5 shroma~ovacího zákona vykládaného ve svtle standardu základních lidských práv a svobod garantovaného Úmluvou.<br/>[39] Nejdeli prokazateln o takovou výjime nou situaci, musí namísto pauaálního pYístupu (odovodnitelného preventivním pYedcházením realizace bezprostYedn pYítomné hrozby pro veYejnou bezpe nost) vycházet pYísluaný pokyn ~alovaného z individuálního posouzení stanovisek zastávaných svolavatelem a z významu, jen~ spornému heslu dávají práv poYadatelé shromá~dní (bye se nelze spokojit jen s jejich tvrzením, ale je tYeba analyzovat jejich jednání a projevy jako celek). Ani vtainové veYejné mínní (zejména kdy~ zpravidla vychází z povrchních a nepYesných informací i automaticky pYedpokládaných motivo ú astníko shromá~dní) nemo~e ~alovaného opravHovat k zásahu do svobody projevu a shroma~ování  jeho kroky musí vycházet z reálných informací o ú astnících a svolavateli shromá~dní, a nikoliv z názoru veYejnosti, jeliko~ pak by opravdu hrozilo, ~e i pYípadné legitimní menainové názory budou potla ovány jen proto, ~e budou (bez konkrétního racionálního podkladu) vnímány vtainovým lokálním i mezinárodním publikem jako nepohodlné i ohro~ující. OtevYení takové mo~nosti potla ování menainových názoro by bylo ústavn nepYijatelné.<br/>[40] Pokud jde v této souvislosti o sporovanou otázku, zda je ~alovaný povinen provYovat osobu svolavatele shromá~dní, i zde musí dát Nejvyaaí správní soud v podstat za pravdu st~ovateli. Bye shroma~ovací zákon výslovn takovou povinnost ~alovanému nezakotvuje, plyne z povahy vci. }alovaný toti~ mo~e do shroma~ovacího práva a s ním neoddliteln spjaté svobody projevu zasáhnout jen tehdy, máli pro takový zásah konkrétní dovod, jen~ samozYejm nemo~e být jen spekulativní, ale musí být skutkov podlo~en. Jestli~e tedy podle výae parafrázované judikatury ESLP musí omezení pou~ívání ur itého sloganu i symbolu vycházet (a~ na zmínnou výjimku bezprostYedního ohro~ení) z toho, jaký význam mu pYikládají a jak se chovají ú astníci shromá~dní, pak ~alovanému nezbývá, zejména hodláli shromá~dní omezit preventivn, získat dopYedu potYebná zjiatní, je~ jej budou opravHovat k ulo~ení pokynu podle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona. Jeliko~ v tomto pYípad byl pYedmtem sporu pYed mstským soudem pokyn preventivního charakteru, který nebyl prostou reakcí na to, co se ji~ pYed zástupcem ~alovaného v probhu konaného shromá~dní odehrálo, a ani ze znaleckého posudku, který mstský soud pYi svém rozhodování zohlednil, nevyplynulo, ~e by v eské republice bylo pYítomno vtaí mno~ství sympatizanto teroristického hnutí Hamás a panovalo bezprostYední riziko antisemitských útoko i nepokojo, mohl ~alovaný svým pokynem omezit svobodu projevu ú astníko shromá~dní jen na základ konkrétních zjiatní, o n~ by mohl opYít dovodný pYedpoklad, ~e pou~ijí sporné heslo na podporu omezování práv a svobod druhých i s cílem naruaení veYejného poYádku a bezpe nosti. Chtlli takový pokyn ulo~it, musel si tedy potYebné informace o svolavateli a s ním spjatých osobách získat pYedem, a tedy si osobu svolavatele provYit.<br/>[41] Na posouzení zákonnosti zásahu ~alovaného pYitom nemo~e nic zmnit ani samotná skute nost, ~e ú el shromá~dní byl podle mstského soudu naplnn i bez pou~ití sporného hesla. I kdy~ deklarovaný ú el shromá~dní byl naplnn, nic to nemní na tom, ~e u inná výzva omezila pYedevaím svobodu projevu ú astníko shromá~dní, k emu~ musí mít ~alovaný relevantní dovod. Pokud by ~alovaný nebyl schopen prokázat existenci relevantního dovodu v intencích výae shrnutých závro judikatury, nebylo by mo~né jeho pokyn pova~ovat za pYimYený ve smyslu § 8 odst. 5 shroma~ovacího zákona.<br/>[42] Nejvyaaí správní soud si je vdom toho, ~e zásah v podob pokynu omezujícího ú astníky shromá~dní v pou~ívání jednoho jediného hesla je nepochybn mírnjaím krokem ne~ zákaz shromá~dní i jeho rozpuatní, ale i tak platí, ~e ~alovaný musí mít pro realizaci své pravomoci adekvátní dovod, jen~ v dané situaci nemohl mít jen abstraktní, s chováním (bye tYeba jen dYívjaím) ú astníko shromá~dní bezprostYedn nesouvisející povahu. Dostate ným dovodem nemohlo být ani to, ~e ministerstvo jako~to ústYední orgán státní správy na úseku shroma~ovacího práva vydalo ur itý interní pokyn ke sjednocení správní praxe, jeliko~ ~alovaný je povinen se pYi výkonu úYední pravomoci Yídit právními pYedpisy a interní pokyny (smrnice ministerstva jako ústYedního správního úYadu) musí respektovat, jen pokud nevybo ují z tohoto právního rámce a pokud byly publikovány ve Vstníku vlády pro orgány krajo a orgány obcí [srov. § 31 odst. 3 písm. b) zákona . 131/2000 Sb., o hlavním mst Praze, ve znní pozdjaích pYedpiso].<br/>[43] Nicmén v tomto pYípad je namíst dodat, ~e samotné stanovisko ministerstva se nejeví být nezákonným, jeliko~ imperativn nestanoví, ~e by sporné heslo bylo závadné bez dalaího. Stanovisko ministerstva pouze upozorHuje na to, ~e by tomu tak pravdpodobn mohlo být, pYi em~ ale dodává, ~e situaci je nutno posoudit na míst samém podle kontextu a probhu shromá~dní. Nejvyaaí správní soud nepopírá, ~e v kontextu rozjitYené atmosféry v msících bezprostYedn následujících po brutálním a neospravedlnitelném teroristickém útoku hnutí Hamás bylo namíst, aby orgány veYejné moci byly ve stYehu a nepYecházely bez povaimnutí pYípadné projevy schvalující takový teroristický akt i se k nmu hlásící, co~ nutn znamená i potYebu upnout pozornost na pYípady, v nich~ jsou u~ívány symboly i slogany, které mohou mít s tímto teroristickým hnutím spojitost. Proto~e se ovaem nejedná o události, které by se odehrály pYímo na území eské republiky, a dle vaeho neexistoval ani potenciál, ~e by v tuzemsku vá~n hrozila jejich lokální nápodoba i celospole ensky relevantní rozvoj podpory takových hnutí, nemohly tyto okolnosti vést ke zmn pravidel hry a k pauaálnímu potírání sporného hesla, ani~ by bylo mo~né v té dob dolo~it dovodnou obavu ~alovaného, ~e sporné heslo bude u~íváno napY. ke schvalování teroristických útoko i nábo~enského pronásledování.<br/>[44] }alovaný v takové situaci mohl preventivn svolavatelku varovat pYed pou~íváním sporného hesla zposobem, který by pYímo ( i nepYímo, napY. s ohledem na místo a as konání i jiné faktické signály) vyjadYoval podporu i se pYihlaaoval k myalenkám Hamásu, nebyl vaak oprávnn svolavatelce adresovat bezpodmíne ný po~adavek na upuatní provolávání sporného hesla, který by se vztahoval i na jeho jiné významy a konotace. Z napadeného rozsudku ovaem nevyplývá, ~e by výzva ~alovaného byla takto konkretizována  naopak ~alovaný nepopírá, ~e byla formulována pauaáln. Jen skute nost, ~e ~alovaný ex post pYipustil, ~e k rozpuatní shromá~dní by nejspíae pYistoupil a~ v pYípad, ~e by sporné heslo bylo pou~ito v závadovém kontextu, pYitom nic nemní na tom, ~e samotná výzva takto formulována nebyla a dovodn mohla ve svolavatelce vyvolat obavu, ~e pou~ití sporného hesla povede k zákroku ~alovaného bez dalaího. To pYirozen vedlo k mrazícímu efektu na svobodu vyjadYování a k autocenzuYe shromá~dní.<br/>[45] Pokud tedy ~alovaný není schopen dolo~it, ~e ml pádné dovody se domnívat, ~e ú astníci shromá~dní hodlají sporné heslo pou~ít jako výzvu k popírání základních lidských práv a svobod ~idovského obyvatelstva i jako výraz podpory skutkom hnutí Hamás, nebyl oprávnn svolavatelce adresovat pauaální výzvu dle § 8 odst. 4 shroma~ovacího zákona, aby se pou~ívání sporného hesla na shromá~dní zdr~ela. V takovém pYípad by doalo k nepYimYenému zásahu do práva ú astníko shromá~dní (v etn st~ovatele) na svobodu projevu.<br/>[46] Na okraj vci Nejvyaaí správní soud pouze dodává, ~e oproti situaci posuzované v ji~ pYipomínaném rozsudku . j. 8 As 51/200767 nejsou v tomto pYípad patrné jasné indicie zastYeného úmyslu a zneu~ití shroma~ovacího práva, jeliko~ se nejeví, ~e by shromá~dní bylo oznámeno cílen na ur ité výro í a ~e by mlo být zámrn vedeno uli kami historického ~idovského msta (ohláaená trasa pochodu byla v podstat nejkrataí spojnicí mezi Staromstským námstím a Malostranským námstím pYes námstí Jana Palacha). Uvedená námstí jsou místy, kde se b~n konají nejroznjaí shromá~dní, a nejsou (stejn jako ul. Kaprova) vnímány ve zvláatním vztahu k ~idovské komunit. Mlli snad ~alovaný obavy tohoto charakteru, bylo na nm, aby pYed preventivním zákazem pou~ití sporného hesla disponoval, resp. v Yízení pYed mstským soudem pYedlo~il logickou, uzavYenou a ni ím nenaruaenou soustavu dokazo, které na sebe navazují a vzájemn se doplHují, nejsou vyvráceny jinými dokazy svd ícími o opaku a je z nich mo~no dovodit práv jediný závr o zámru pou~ít sporné heslo ve významu vyzývajícím k popYení práv osob ~idovské národnosti i víry, resp. pYipomínajícím teroristický útok Hamásu (obdobn viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, . j. 8 As 7/2008116, . 1953/2009 Sb. NSS).<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[47] Lze tedy shrnout, ~e kasa ní stí~nost je ve svém jádru dovodná. Napadený rozsudek je zalo~en na nesprávném posouzení právní otázky skute ností relevantních pro posouzení pYimYenosti zásahu ~alovaného do svobody projevy st~ovatele, a proto jej Nejvyaaí správní soud jako nezákonný zruail (§ 110 odst. 1 s. Y. s., ást vty první pYed stYedníkem) a vc vrátil mstskému soudu k dalaímu Yízení. V nm bude mstský soud v souladu s § 110 odst. 4 s. Y. s. vázán výae vysloveným právním názorem Nejvyaaího správního soudu a znovu posoudí, zda ~alovaný ml dostate né dovody pro omezení svobody projevu ~alobco výzvou, aby se zdr~eli pou~ití sporného hesla.<br/>[48] Mstský soud v dalaím Yízení podle § 110 odst. 3 vty první s. Y. s. rozhodne také o náhrad náklado Yízení o této kasa ní stí~nosti.<br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 28. srpna 2024<br/><br/><br/> Mgr. Ing. Veronika JuYi ková<br/> pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>