<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Afs 163/2023- 40 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Afs 163/2023 - 45<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn Lenky Krupi kové a soudco Davida Hipara a Tomáae Foltase v právní vci ~alobce: L. N., zastoupený JUDr. Ing. Jaroslavem Hostinským, advokátem se sídlem Vinohradská 2134/126, Praha 3, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, . j. 55 Af 12/202165, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] }alobce se zabývá zpracováním strategických pláno, studií proveditelnosti, ~ádostí o dotace a komunikací s dota ními fondy. PYíjemcem jeho slu~eb jsou pYevá~n obce, ~alobce figuruje vtainou jako subdodavatel jiných firem. Finan ní úYad pro StYedo eský kraj (dále té~  správce dan ) u nj dne 17. 5. 2018 zahájil kontrolu dan z pYidané hodnoty (DPH) za zdaHovací období bYezen a~ prosinec 2016, 1. a~ 4. tvrtletí 2017 a 1. tvrtletí 2018. Na jejím základ mu neuznal nárok na odpo et dan z plnní spo ívajících mimo jiné v zaYízení bytu, v nm~ má ~alobce rovn~ kanceláY, v nákupu a provozu dvou vozo Porsche Carrera 911 a vozu Lancia Delta. K odvolání ~alobce správce dan v rámci autoremedury uznal dolo~ený pomrný koeficient vyu~ití bytu k ekonomické innosti, a tím pádem i odpovídající ást nároku na odpo et za 1., 2. a 4. tvrtletí 2017 a 1. tvrtletí 2018, s výjimkou plnní v podob wellness zaYízení, zaYízení lo~nice a grilu (dále té~  polo~ky wellness ). <br/><br/>[2] K odvolání ~alobce ~alovaný uznal krácený nárok na odpo et z plnní souvisejících s provozem vozu Porsche v bYeznu a dubnu 2016 s ohledem na to, ~e pYedlo~ená kniha jízd nebyla zpochybnna a dále uznal nárok na odpo et z jeho poYízení v rámci ro ního vypoYádání odpo tu za prosinec 2016 (v návaznosti na prodej vozidla v bYeznu 2018). Za uvedená období tedy zmnil dodate né platební výmry tak, ~e sní~il výai domYené dan. Ve zbytku ~alovaný odvolání ~alobce zamítl a potvrdil rozhodnutí správce dan. }alovaný vydal celkem tyYi samostatná rozhodnutí. <br/><br/><br/>II.<br/><br/>[3] Proti rozhodnutím ~alovaného podal ~alobce ~alobu, kterou Krajský soud v Praze (dále té~  krajský soud ) shledal z ásti dovodnou, neboe nepYisvd il správcom dan, ~e ~alobce neprokázal pYijetí slu~by spo ívající ve zhodnocení rozpo tu kanalizace Hradeaín. Proto výrokem I v záhlaví ozna eného rozsudku zruail rozhodnutí ~alovaného o dodate ném platebním výmru za zdaHovací období prosinec 2016 a v tomto rozsahu mu vc vrátil k dalaímu Yízení. Výrokem II krajský soud ve zbytku ~alobu zamítl a výrokem III nepYiznal ú astníkom právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/>[4] Co se tý e výroku II, krajský soud nepYisvd il ~alobci, ~e by rozhodnutí ~alovaného týkající se zdaHovacího období 1. tvrtletí 2018 bylo nepYezkoumatelné. Uvedlli ~alovaný, ~e se vyjadYuje k daHové kontrole za 1. a~ 4. tvrtletí 2017, jednalo se zjevn s ohledem na obsah rozhodnutí o písaYskou chybu. Ve vztahu k wellness polo~kám krajský soud konstatoval, ~e ~alobce neprokázal jejich u~ívání výhradn k ekonomické innosti. Správce dan mu pYitom dal prostor pro prokázání odpo tu dan v pomrné výai, tedy stanovit v jakém pomru bylo plnní vyu~ito k ekonomické a neekonomické innosti. }alobce sice k odvolání pYedlo~il plánek bytové jednotky s koeficienty jejího vyu~ití, avaak neozna il, kam patYí zaYízení wellness a terasa. Navíc je podle soudu konstrukce ~alobce o tom, ~e by rozdlení plochy bytu na soukromou a pracovní implikovalo pomr celkového vyu~ívání wellness polo~ek mezi nepodnikatelskou a podnikatelskou innost zcela absurdní. Pomr vyu~ívání wellness polo~ek k ekonomické innosti nijak nesouvisí s plochou místností. Krajský soud dále aproboval neprovedení svdeckých výpovdí s odovodnním ~alovaného, ~e navr~ení svdci (obchodní partneYi) by nemohli prokázat výhradní vyu~ívání zaYízení k ekonomické innosti ~alobce, jestli~e ~alobce byt u~íval i k soukromým ú elom. Dodal, ~e poYízená fotografie z veYejn pYístupného profilu ~alobce na síti Instagram, na ní~ ~alobce na terase griluje, nebyla klí ovým dokazem o vyu~ití grilu pro soukromé ú ely. Dokreslovala vaak pochybnosti správce dan o jeho vyu~ití k ekonomickým ú elom.<br/> <br/>[5] Ve vztahu k plnním souvisejícím s vozy Porsche a Lancia krajský soud uvedl, ~e ~alobce neprokázal, v jakém pomru tyto vozy vyu~íval ke své ekonomické innosti. Správce dan pYitom unesl dokazní bYemeno stran dovodných pochybností o pravdivosti jeho tvrzení, ~e vozy u~íval výhradn k ekonomické innosti (záznamy o soukromých jízdách v knize jízd, zjiatní z webových stránek Advantage Cars a z veYejného profilu ~alobce na síti Instagram). Pochybnosti a zjiatní správce dan se ~alobci nepodaYilo vyvrátit, neboe estná prohláaení starosto i výslech partnerky nejsou samy o sob zposobilé prokázat tvrzení o výhradním pou~ití vozo k ekonomické innosti. Bylo tak primárn na ~alobci, aby stanovil, v jakém pomru plnní vyu~il k ekonomické a neekonomické innosti. Místo toho trval na zjevn nepravdivém tvrzení. Proto nebylo mo~né uznat celý nárok na odpo et. Nebylo mo~né ani pYejít ke stanovení dan podle pomocek, proto~e neunesení dokazního bYemene není bez dalaího dovodem pro takový postup. Stanovení dan tímto zposobem by bylo navíc zna n obtí~né pro absenci evidence soukromých jízd.<br/><br/>[6] Krajský soud neshledal dovodnými ani námitky smYující proti postupu správce dan pYi projednání zprávy o daHové kontrole. }alobce byl Yádn pou en o svých právech a povinnostech, protokol obsahuje vaechny zákonné nále~itosti, pYítomné pracovnice vedly daHovou kontrolu od po átku a ~alobce pYedlo~ení slu~ebního prokazu nepo~adoval. Na pYítomnost Yeditele odboru pak nemá právní nárok. V postupu úYedních osob nelze spatYovat ani poruaení naYízení GDPR. }alobce byl rovn~ seznámen s dokazními prostYedky, které správce dan získal po jeho vyjádYení ke kontrolnímu výsledku, a byla s ním Yádn projednána zpráva o daHové kontrole. Pouhý nesouhlas s obsahem zprávy neznamená, ~e tato s ním nebyla projednána.<br/><br/><br/><br/><br/>III.<br/><br/>[7] Proti výrokom II a III rozsudku krajského soudu podal ~alobce (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ). Nejvyaaí správní soud pYedesílá, ~e nerekapituluje opakování odvolacích a ~alobních námitek, ale pouze ty ásti kasa ní stí~nosti, ve kterých st~ovatel vznesl námitky proti posouzení krajského soudu. PYedmtem pYezkumu je toti~ rozsudek krajského soudu, nikoliv rozhodnutí správce dan i ~alovaného. <br/><br/>[8] St~ovatel nesouhlasí, ~e by rozhodnutí ~alovaného ve vci zdaHovacího období 1. tvrtletí 2018 nebylo nepYezkoumatelné. Podle nj je odkaz na jiná zdaHovací období neodstranitelnou chybou zakládající nepYezkoumatelnost i zmate nost. Krajský soud nemo~e za ~alovaného provést innost odpovídající oprav zYejmých nesprávností dle § 104 daHového Yádu. <br/><br/>[9] Proti závru krajského soudu ve vci nároku na odpo et z plnní souvisejících s vozy Porsche a Lancia namítá, ~e neml dovod ani povinnost navrhovat njaký re~im pomrného nároku na odpo et. Od po átku vycházel z toho, ~e vozy byly u~ívány výhradn k podnikatelské innosti. K tomu pYedlo~il knihu jízd, estná prohláaení a navrhl svdecké výpovdi. Dosplli správce dan k závru, ~e shromá~dné dokazy svd í o tom, ~e vozy nebyly pro ekonomickou innost vyu~ity pln, ml vylou it pouze související nárok na odpo et (jako neprokázaný). Nadto nelze pova~ovat sociální sít za relevantní zdroj dokazo. O obsahu akce nesvd í ani její název. Podnikatelská jednání se vedou na Yad míst a akcí rozného druhu. Bylo proto namíst vyslechnout navr~ené svdky. Dovody pro neuznání i zpochybnní nkterých jízd tak nebyly dostate n prokazné. Krajským soudem pYijatý závr o oprávnnosti vylou ení celého nároku na odpo et je neúmrn tvrdý a nespravedlivý. Krom toho se soud nevyjádYil k odkazu na § 1 odst. 2 daHového Yádu, podle nho~ má být daH zjiatna a stanovena správn. To se zjevn nestalo, pokud st~ovatel prokázal, ~e jízdy pro podnikatelskou innost uskute Hoval. Krajský soud v tomto ohledu uvá~il nesprávn i o mo~nosti stanovit daH podle pomocek. Podmínky byly splnny, neboe st~ovatel nesplnil své povinnosti pYi dokazování, pro neuznání jeho dokazo nebylo mo~né daH stanovit dokazováním a daH mohla být stanovena pomockami spolehliv. Jedná se jen o odhad, krajský soud vaak na nj klade nepYimYen vysoké nároky. Jako pomocku bylo mo~né pYevzít pomr soukromých jízd od srovnatelného subjektu. NepYezkoumatelná je i úvaha soudu, pro  neunesení dokazního bYemene jeat neznamená, ~e nebyly splnny podmínky pro stanovení dan podle pomocek. K pomockám se pYezkoumateln nevyjádYil ani ~alovaný. Dále st~ovatel dovozuje, ~e se nebránil sjednání dan a ~e je pro DPH vyu~itelná i judikatura týkající se tzv. esenciálních výdajo. <br/><br/>[10] V souvislosti s nárokem na odpo et z wellness polo~ek st~ovatel krajskému soudu vytýká, ~e se nedostate n vypoYádal s jeho argumenty. A koliv st~ovatel navrhl dva zposoby krácení nároku na odpo et, krajský soud je odmítl akceptovat. K tomu st~ovatel poukazuje na to, ~e rozdlil bytovou jednotku na prostory podnikatelské, soukromé a smíaené. Dodává, ~e zohlednní smíaených prostor pro daHové ú ely podle metro podlahové plochy podnikatelských a soukromých prostor, je v praxi zcela b~n vyu~ívanou metodou pro ur ení pomrné ásti DPH spojené práv s tmito smíaenými prostory. Krajský soud vaak u~itou metodu ozna il za absurdní a zbývající argumenty st~ovatele odmítl s tím, ~e neprokazují výhradní u~ití plnní k ekonomické innosti. Xeail tak otázku, která nebyla pYedmtem ~aloby. Navíc se nevyjádYil k tomu, ~e st~ovatel má registrovanou ~ivnost poskytování tlovýchovných a sportovních slu~eb v oblasti instruktora fitcentra a osobního trenéra kulturistiky. <br/><br/>[11] St~ovatel nesouhlasí ani s vypoYádáním svých námitek procesního charakteru. Podle nj krajský soud nezvá~il v souvislosti s po~adavkem na pYítomnost Yeditele odboru pYi projednání zprávy o daHové kontrole zásadu vstYícnosti. Pominul rovn~ to, ~e se pracovnice správce dan dosud nesetkala se zástupcem st~ovatele. Myln pova~oval vyjádYení st~ovatele v protokolu o projednání zprávy o daHové kontrole za pouhý nesouhlas s domYením dan. `lo vaak rovn~ o nesouhlas s tím, ~e st~ovateli byly zpYístupnny dokazy a~ po zaslání výsledku kontrolního zjiatní a zároveH mu bylo sdleno, ~e se tento mnit nebude. Postup, kdy jsou údaje z prokazo toto~nosti uvádny v protokolu, pak není v souladu s naYízením GDPR. Tato pochybení st~ovatel namítal ji~ ve stí~nosti, avaak krajský soud se k této otázce vyjádYil nesrozumiteln. <br/><br/>[12] St~ovatel se rovn~ vyjadYuje ke zruaujícímu dovodu krajského soudu a nesouhlasí s tím, ~e mu nebyla pYiznána náhrada náklado Yízení alespoH v pomrné výai. <br/><br/>[13] Z uvedených dovodo st~ovatel navrhuje, aby kasa ní soud napadený rozsudek ve výroku II a III zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV.<br/><br/>[14] }alovaný se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~nil s posouzením krajského soudu a odkázal na své rozhodnutí a vyjádYení k ~alob. K namítané nepYezkoumatelnosti uvedl, ~e doalo pouze k písaYské chyb, co~ je zYejmé z odovodnní jeho rozhodnutí. K vci samé dodává, ~e koeficient vyu~ití pro ekonomickou innost ve výai 100 % není krátícím koeficientem. PYedkládalli pYitom st~ovatel tvrzení o jízdách a vyu~ití vozidel pouze k ekonomické innosti, ml tuto skute nost prokázat. K tomu nemohly slou~it pYedlo~ené dokazy. Ve vztahu k nároku na odpo et z wellness polo~ek ~alovaný podotkl, ~e st~ovatel pominul podstatu úvahy krajského soudu. Dodal, ~e plocha jednotlivých místností nemo~e mít ~ádnou souvislost s tím, v jakém pomru jsou polo~ky vyu~ívány pro ekonomický i soukromý ú el. Nadto st~ovatel tvrdil, ~e o ekonomický ú el se jedná ze 100 %, co~ neprokázal. K poukazu na provozování tlovýchovné ~ivnosti ~alovaný dodal, ~e tato byla v drtivé vtain sporných období pYeruaena. Sporná plnní s ní navíc nijak nesouvisela. Krajský soud se s touto námitkou podle ~alovaného vypoYádal implicitn, stejn jako s odkazem na § 1 odst. 2 daHového Yádu. Dále ~alovaný upozornil na to, ~e mo~nost stanovení dan podle pomocek st~ovatel navrhl a~ v ~alob. Nejednalo se vaak o pYípad, kdy by byla zpochybnna podstatná ást ú etnictví tak, ~e by nebylo mo~né stanovit daH dokazováním. Mo~nost sjednání dan i vyu~ití esenciálních náklado pak st~ovatel nov vznesl a~ v kasa ní stí~nosti. V posuzované vci se navíc jedná o DPH, kdy podle judikatury nelze uplatnit mo~nost stanovení  esenciálního nároku na odpo et . Dle ~alovaného se správce dan nedopustil ani vytýkaných procesních pochybení. K náhrad náklado Yízení pYipomnl, ~e kasa ní stí~nost proti výroku o nákladech Yízení je nepYípustná. Krom toho byl st~ovatel pYed krajským soudem úspaný jen z jedné osminy návrhu. }alovaný navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. <br/><br/>V.<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[16] Kasa ní stí~nost není dovodná. <br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval namítanou nepYezkoumatelností rozsudku, kterou st~ovatel spojuje s pYezkoumáním nepYezkoumatelného rozhodnutí ~alovaného. Ten toti~ uvedl v odovodnní rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí, jím~ bylo áste n vyhovno odvolání proti platebnímu výmru na DPH za 1. tvrtletí 2018, na stran 12, ~e  pYedmtem tohoto rozhodnutí je pYezkoumání (& ) dodate ného platebního výmru, jím~ byla domYena DPH za zdaHovací období 3. tvrtletí 2017 a rozhodnutí (& ), jimi~ byla domYena DPH za zdaHovací období 1., 2. a 4. tvrtletí 2017 (& ). <br/><br/>[18] I podle názoru kasa ního soudu nelze v této okolnosti spatYovat nepYezkoumatelnost daného rozhodnutí. Krajský soud dospl zcela správn k závru, ~e v citované pasá~i u inil ~alovaný zjevn písaYskou chybu. Z výroku daného rozhodnutí i z jeho obsahu je toti~ evidentní, ~e se vyjadYoval k odvolacím námitkám týkajícím se práv zdaHovacího období 1. tvrtletí 2018, nikoliv 1. a~ 4. tvrtletí 2017. PYedmtem jeho posouzení byl nárok na odpo et z poYízení (druhého) Porsche, který st~ovatel uplatnil práv ve zdaHovacím období 1. tvrtletí 2018, nikoliv 1. a~ 4. tvrtletí 2017. }alovaný zYeteln hodnotil dokazní prostYedky pYedlo~ené st~ovatelem k prokázání práv tohoto nároku na odpo et (zptn vypracovanou knihu jízd, estné prohláaení partnerky, starosto obcí a jednatelky spole nosti WITERO). Dále popsal, ~e st~ovatel poYídil voz 20. 3. 2018, a ~e si do konce zdaHovacího období neuplatnil ~ádná plnní související s jeho provozem (ani s provozem vozu Lancia). }alovaný se nevyjadYoval k jiným plnním (a odvolacím námitkám), ne~ práv k tm, které spadají do Yeaeného zdaHovacího období. To ostatn ani st~ovatel netvrdí. Toliko obecn akcentuje písaYskou chybu, která byla patrn zposobena tím, ~e ~alovaný vycházel z textu jiného rozhodnutí ve vci st~ovatele. }alovaný toti~ vydal tyYi samostatná rozhodnutí o odvolání v návaznosti na to, jak o odvoláních st~ovatele uvá~ili správce dan i on sám. Rozhodnutí ve vci zdaHovacího období 1. tvrtletí 2018 vaak nevyvolává ~ádné rozumné obavy, ~e by se ~alovaný vcn vyjadYoval k jiným obdobím. Krajský soud pak nenahrazoval innost ~alovaného, nýbr~ posuzoval, zda je jeho rozhodnutí i pYes st~ovatelem vytýkanou chybu, která nebyla odstranna postupem podle § 104 daHového Yádu, schopno pYezkumu z hlediska jeho srozumitelnosti. Správn uzavYel, ~e tomu tak je. <br/><br/>[19] Dále se Nejvyaaí správní soud zabýval namítanými vadami daHového Yízení, kterých se ml dopustit správce dan v závru daHové kontroly (neprokázání se úYedních osob slu~ebními prokazy pYi projednání zprávy o kontrole, poruaení naYízení GDPR uvedením ísla ob anského prokazu v protokolu o jednání, obstarání dalaích dokazo a seznámení st~ovatele s nimi a~ po jeho vyjádYení k výsledku kontrolního zjiatní). Tomuto okruhu námitek je spole né, ~e st~ovatel napadá postup správce dan, ani~ by zdovodnil, jak konkrétn se tyto pYípadné díl í nezákonnosti uvnitY daHové kontroly odrazily v kone ném výsledku, který z ní vzeael, tj. v ~alobou napadených rozhodnutích o odvolání. Jak uvedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 26. 2. 2020, . j. 10 Afs 268/201953,  obecn vaak platí, ~e vada Yízení neohrozila zákonnost napadeného rozhodnutí, jestli~e lze dovodit, ~e výrok rozhodnutí by byl stejný, i pokud by k vad nedoalo. Procesní pochybení mo~e mít alespoH teoretický vliv na pYezkoumávané rozhodnutí tehdy, existujeli vztah mezi pochybením a výsledkem Yízení. Není pYitom úkolem správních soudo domýalet namísto st~ovatele, jak se ur itá díl í procesní vada v daHové kontrole projevila na zákonnosti samotného domYení dan ve smyslu nabourání skutkových a právních závro (srov. rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/200878, . 2162/2011 Sb. NSS). Jestli~e st~ovatel neozna il ~ádnou provázanost uvedených procesních vad s ~alobou napadeným rozhodnutím, je tYeba jej upozornit na § 109 odst. 4 s. Y. s. a setrvalou judikaturu Nejvyaaího správního soudu (viz napY. rozsudek ze dne 26. 1. 2015, . j. 8 As 109/201470), z nich~ vyplývá, ~e Yízení o kasa ní stí~nosti je ovládáno zásadou dispozi ní. Obsah a kvalita kasa ní stí~nosti proto do zna né míry pYedur uje nejen rozsah pYezkumné innosti, ale logicky i obsah rozsudku soudu. Je proto odpovdností st~ovatele, aby v kasa ní stí~nosti specifikoval skutkové a právní dovody, pro které napadá rozhodnutí krajského soudu. Jinak Ye eno, pokud st~ovatel formuloval kasa ní námitku toliko obecn, obdr~í na ni od soudu pouze stru nou odpov.<br/><br/>[20] Nejvyaaímu správnímu soudu pYitom není zYejm, jakým zposobem mohlo ovlivnit výsledek daHového Yízení pYípadné pochybení správce dan spo ívající v tom, ~e úYední osoby nepYedlo~ily pYi jednání ve vci projednání zprávy o daHové kontrole konaném v prostorách finan ního úYadu své slu~ební prokazy. Nutno dodat, ~e ob úYední osoby se ú astnily ji~ pYedchozích úkono v daHové kontrole, a to i za pYítomnosti zástupce st~ovatele, viz protokol o výslechu svdka ze dne 16. 1. 2019. AlespoH teoretický vliv na pYezkoumávané rozhodnutí nelze dovodit ani v pYípad skute nosti, ~e úYední osoby zaznamenaly íslo ob anského prokazu st~ovatele do protokolu o projednání zprávy o daHové kontrole (kterého se ú astnily práv pouze úYední osoby, st~ovatel a jeho zástupce). PYípadné poruaení pravidel stanovených naYízením GDPR není pYedmtem tohoto Yízení. <br/><br/>[21] St~ovateli je nicmén tYeba dát za pravdu, ~e správce dan nepostupoval v souladu s daHovým Yádem v procesu seznámení s výsledky kontrolního zjiatní. Pokud toti~ obstaral a provedl dalaí dokazní prostYedky poté, co se st~ovatel vyjádYil k dosavadnímu výsledku kontrolního zjiatní, bylo namíst, aby jej správce dan s tmito novými dokazními prostYedky nejen seznámil, ale dal mu v souladu s § 88 odst. 2 a 3 daHového Yádu rovn~ prostor se k tmto vyjádYit pYed projednáním zprávy o daHové kontrole. Poukazovalli ~alovaný v této souvislosti na koncentraci projednání zprávy o daHové kontrole upravenou v § 88 odst. 3 daHového Yádu, pak tato nemohla nastat, dokud nebyl st~ovatel Yádn seznámen s kompletními výsledky kontrolního zjiatní, tedy v etn hodnocení vaech dokazo zjiatných v probhu daHové kontroly a nebyl mu poskytnut prostor se k nim vyjádYit. Jak upozornil Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 14. 6. 2017, . j. 1 Afs 362/201636, institut seznámení daHového subjektu s výsledky kontrolního zjiatní (§ 88 odst. 2) a na nj navazující institut lhoty k vyjádYení se k tmto výsledkom (§ 88 odst. 3) spole n vytváYejí procesní záruku nále~it zjiatného skutkového stavu bhem daHové kontroly (srov. rozsudek ze dne 8. 9. 2016, . j. 10 Afs 103/201645). První z práv jmenovaných ustanovení slou~í k seznámení daHového subjektu s podklady, z nich~ bude vycházeno pYi zpracování zprávy o daHové kontrole. ProstYednictvím nj se výsledky kontrolního zjiatní pYedkládají daHovému subjektu k eventuálnímu vyjádYení (srov. obdobn § 36 odst. 3 správního Yádu). Z logiky vci má být tímto zposobem daHovému subjektu pYedlo~en k vyjádYení kompletní výsledek kontrolního zjiatní v etn vaech shromá~dných dokazo a jejich hodnocení správcem dan. Teprve poté lze pYistoupit k projednání zprávy o daHové kontrole, které je ji~ pouhým formálním zakon ením daHové kontroly. <br/><br/>[22] K práv uvedenému je vaak nutno dodat, ~e smysl právní úpravy závre né fáze daHové kontroly v § 85 a~ § 88 daHového Yádu je tYeba chápat v materiálním významu. To v souladu s rozsudkem kasa ního soudu ze dne 19. 1. 2017, . j. 1 Afs 151/201639, znamená, ~e  zpravidla pozbývá dole~itosti, zda doalo k formálnímu naplnní jednotlivých kroko uvedených v ustanovení zákona, podstatné vaak je, zda bylo popsané právo ~alobce naplnno ve svém skute ném obsahu. I pYi existenci jistých procesních deficito v závre né fázi daHové kontroly je tak podstatné, zda st~ovateli nebyl uzavYen prostor pro uplatnní jeho procesních práv spojených s projednáním zprávy o daHové kontrole. Sou asn platí, ~e odvolací Yízení tvoYí s nalézacím Yízením pYed správcem dan jeden celek (viz rozsudek Nejvyaaí správního soudu ze dne 8. 7. 2010, . j. 1 Afs 39/2010124, i usnesení rozaíYeného senátu tého~ soudu ze dne 12. 10. 2004, . j. 5 Afs 16/200356, . 534/2005 Sb. NSS). St~ovatel ml pYitom pYed vydáním platebních výmro k dispozici podklady (zpráva o daHové kontrole, v etn sdlení . j. 3345736/19/211160563204247), z nich~ byly skutková východiska správce dan i jeho hodnocení vaech provedených dokazo seznatelné. K jednotlivým skute nostem uvedeným ve zpráv se tak mohl v podaném odvolání vyjádYit a navrhnout doplnní dokazování. To ostatn vyu~il a ~alovaný na jím vznesené výtky adekvátn reagoval. Lze tedy shrnout, ~e v dané vci doalo k procesní vad, která vaak byla následným postupem zhojena, ani~ doalo ke zkrácení práv st~ovatele. Pochybení správce dan tak nezposobuje nezákonnost ~alobou napadeného rozhodnutí, a proto soud neshledal dovod k jeho zruaení. Nadto st~ovatel sám ani netvrdí, ~e by mu vznikla postupem správních orgáno njaká konkrétní újma.<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud neshledal ani ~ádné jiné vady ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. Y. s., a proto pYistoupil k posouzení hmotnprávních námitek. <br/><br/>[24] V prvním okruhu námitek st~ovatel nesouhlasí s tím, ~e mu nebyl uznán ~ádný nárok na odpo et v souvislosti s vozy Porsche a Lancia z dovodu, ~e si sám nestanovil pomr, v jakém byly vozy pou~ívány k ekonomické a neekonomické innosti. Podle st~ovatele nebyl povinen pYedlo~it ~ádný  krátící koeficient, neboe vycházel z toho, ~e vozidla byla pou~ívána výhradn k ekonomické innosti. Naopak bylo na správci dan, aby vyHal z nároku na odpo et jízdy, které neuzná a na základ toho stanovil pYísluaný koeficient. <br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud st~ovateli nepYisvd il. Ten toti~ setrvale pomíjí skute nost, ~e jeho východisko o výhradním pou~ití vozidel k ekonomické innosti bylo zalo~eno pouze na jeho vlastním tvrzení, které se správci dan podaYilo úspan vyvrátit. Jednak je z povahy daného pYedmtu (osobní vozidlo) zYejmé, ~e jeho u~ívání se nutn neomezuje pouze na ekonomickou innost, ale lze jej velmi dobYe pou~ít práv i pro jiné, typicky soukromé, ú ely. Taková úvaha je nadto u vozidel sportovního typu a kabrioleto zcela pYirozená a logická. Navíc ji podpoYil sám st~ovatel svými vyjádYeními a doklady poskytnutými v daHové kontrole. Ve vztahu k vozu Lancia st~ovatel vobec nepYedlo~il knihu jízd, ili ~ádné záznamy o uskute nných jízdách s poukazem na to, ~e knihu jízd nevede, proto~e uplatHuje výdaje pro ú ely dan z pYíjmo pauaální ástkou. Ve vztahu k vozu Porsche pak st~ovatel pYedlo~il nejprve pouze torzo knihy jízd za období od 1. 3. 2016 do 4. 5. 2016 (v tomto rozsahu ~alovaný uplatnný nárok na odpo et uznal, neboe obsah knihy jízd správce dan nezpochybnil). O knize jízd za období od srpna 2016 do bYezna 2018 tvrdil, ~e zostala ve voze, který byl prodán. Posléze dohledal její ást za období od 20. 7. 2016 do 30. 6. 2017. K obdobím od 5. 5. 2016 do 19. 7. 2016 a od 1. 7. 2016 do prodeje vozu v bYeznu 2018 tedy nepYedlo~il ~ádné záznamy. V dohledané ásti knihy jízd pak dle zjiatní správních orgáno figurovaly rovn~ záznamy o jízdách charakteru soukromého (napY. letecké výcviky) i nejasného (napY. schozky s politiky a s partnerkou) a záznamy o nkterém provozu chybly zcela (napY. jízda na dvoudenním orienta ním závodu dlouhém pYes 1 000 km). <br/><br/>[26] Podle ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu je kniha jízd neprokazná, jestli~e je rozporná, neúplná, vedena dodate n, i obsahuje pYília obecné záznamy (viz napY. rozsudky ze dne 25. 4. 2018, . j. 2 Afs 345/201735, nebo ze dne 25. 6. 2021, . j. 8 Afs 313/201935, a na nj navazující rozsudky ve vci toto~ného daHového subjektu Lapertas, a.s., ze dne 26. 1. 2023, . j. 9 Afs 27/202130, ze dne 29. 3. 2023, . j. 7 Afs 127/202131, nebo ze dne 11. 4. 2023, . j. 4 Afs 73/202138). Výae popsaná zjiatní správce dan o nevedení knihy jízd, neúplnosti pYedlo~ených ástí a záznamech jízd nesouvisejících s ekonomickou inností pYitom st~ovatel nijak konkrétn nevyvrátil. Nedoplnil chybjící záznamy ani nespojil ozna ené jízdy s konkrétními obchodními jednáními ( i jinou ekonomickou inností). Omezil se na opakování obecného tvrzení, ~e se v dneaní dob vede Yada podnikatelských jednání na rozných akcích spole enského charakteru, nikoliv pouze v kamenných kanceláYích, k emu~ navrhoval svdecké výpovdi, avaak bez sdlení konkrétní vazby na zpochybnné i nezaznamenané jízdy. Nejvyaaí správní soud nepochybuje o tom, ~e st~ovatel mohl vést obchodní jednání mimo kamenné kanceláYe na nejroznjaích akcích. Aby vaak prokázal tvrzené východisko, ~e vaechny uskute nné jízdy slou~ily k jeho ekonomické innosti, nesta ilo tvrdit, ~e se v~dy o njaké pracovní cesty jednalo. St~ovatel ml konkrétn prokázat kdy, kam a pro  vozidla jezdila, tak aby propojil provozní výdaje pYi konkrétních pracovních cestách i pYi konkrétní pracovní innosti s uplatnným nárokem na odpo et; to se mu nepodaYilo.<br/><br/>[27] Z judikatury kasa ního soudu dále vyplývá, ~e u výdajo spojených s provozem vlastních vozidel ur ených k podnikatelské innosti, pYedstavuje kniha jízd hlavní dokazní prostYedek (napY. rozsudky ze dne 28. 11. 2018, . j. 2 Afs 398/201742, i ze dne 26. 9. 2023, . j. 5 Afs 94/202243). St~ovatel jist mohl svá tvrzení prokázat i jiným zposobem. Muselo by se vaak nadále jednat o dokazy zposobilé prokázat, kdy a kam konkrétn jel, za jakým ú elem. Nejvyaaí správní soud se pYitom pln ztoto~Huje s ~alovaným a krajským soudem, ~e takovým dokazním prostYedkem nemohou být z podstaty vci obecná estná prohláaení nkolika starosto a jednatelky obchodního partnera, ~e k nim jezdil daným vozem, i prohláaení jeho pYítelkyn, ~e st~ovateli poskytuje svoj voz pro soukromé jízdy. V podrobnostech viz zdovodnní krajského soudu, proti nmu~ st~ovatel ~ádné konkrétní výhrady neuplatnil. <br/><br/>[28] Za situace, kdy st~ovatel skute n neprokázal své tvrzení o výhradním pou~ívání vozidel k ekonomické innosti a nepYedlo~il ani Yádn vyplnné knih jízd, respektive je pro ur itá období nepYedlo~il vobec, je absurdní jeho po~adavek, aby správce dan vyjímal z nároku na odpo et jednotlivé jízdy nesouvisející s ekonomickou inností. K tomu nebyla správci dan pYedlo~ena ~ádná prokazná a kompletní evidence uskute nných jízd. Nastalou situaci bylo lze Yeait práv navr~ením rozumného koeficientu, který by co nejlépe odpovídal pomru, v jakém jsou vozidla vyu~ívána k ekonomické a neekonomické innosti st~ovatele. }ádný takový koeficient st~ovatel nenavrhl, a proto neml správce dan co korigovat a nezbylo mu ne~ neuznat celý nárok na odpo et. V opa ném pYípad by toti~ správce dan umo~nil ode íst daH na vstupu ze zbo~í a slu~eb pou~itých pro ú ely innosti, která nespadá do posobnosti systému DPH, co~ by bylo v rozporu s logikou tohoto systému. Tuto DPH by toti~ nakonec nikdo nezaplatil a zbo~í a slu~by, které se v rámci Yetzce plnní nacházejí na výstupu, by byly od dan de facto osvobozeny v rozporu se zásadou univerzálnosti DPH. Jakkoliv Nejvyaaí správní soud chápe, ~e st~ovatel pova~uje výsledný stav za nespravedlivý, proto~e vozidla pYi své ekonomické innosti nepochybn v njaké míYe skute n pou~ívá, je tento stav dosledkem jeho liknavého pYístupu stran vedení evidence a následného nepYedlo~ení pomrného koeficientu. S ohledem na rozlo~ení dokazního bYemene v daHovém Yízení jde vaak tato okolnost výhradn k jeho tí~i (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 9. 2022, . j. 6 Afs 214/202137). <br/><br/>[29] Skute nost, ~e se krajský soud výslovn nevyjádYil k poukazu st~ovatele na správné stanovení dan dle § 1 odst. 2 daHového Yádu, pak ne iní jeho rozsudek nepYezkoumatelným. Není povinností správního soudu reagovat na ka~dý díl í argument uplatnný v podání a ten obsáhle vyvrátit; úkolem soudu je uchopit obsah a smysl argumentace a vypoYádat se s ní (podporn srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 201/04, I. ÚS 729/2000, I. ÚS 116/05, IV. ÚS 787/06, III. ÚS 989/08, III. ÚS 961/09, IV. ÚS 919/14). Krajský soud pYitom st~ovateli podrobn vysvtlil, pro  nebylo mo~né uznat ~ádný nárok na odpo et za situace, kdy st~ovatel neprokázal výhradní pou~ití vozidel pro ekonomickou innosti ani pomr, v jakém byla vozidla takto u~ívána. <br/><br/>[30] Nejvyaaí správní soud se neztoto~Huje ani s názorem st~ovatele, ~e v posuzované vci mohla být daH stanovena podle pomocek. Náhradní zposob stanovení dan dle pomocek nastupuje teprve tehdy, nelzeli stanovit za zdaHovací období daH na základ dokazování. Správce dan pYitom není povinen automaticky bez dalaího pYejít na pomocky pYi neunesení dokazního bYemene daHového subjektu ohledn uplatnných výdajo. Intenzita zjiatných nesrovnalostí i chyb, které vznikly v dosledku nesplnní zákonných povinností, a mo~nost i nemo~nost v dosledku tchto pochybení stanovit daH dokazováním, se musí zkoumat v~dy ve vztahu k daHové povinnosti za konkrétní zdaHovací období, nikoli pouze ve vztahu k nkterému z obchodních pYípado v rámci tohoto zdaHovacího období i pouze ve vztahu k ú etním nedostatkom vy ísleným v procentech (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 2. 2024, . j. 8 Afs 296/2020133). V posuzované vci pYitom nepochybn bylo mo~né stanovit daH dokazováním, neboe st~ovatel pYedlo~il bezvadné doklady a nevyvstaly zde pochybnosti o tom, ~e daná plnní v deklarovaném rozsahu pYijal a rovn~ pou~il v ur ité míYe ke své ekonomické innosti. Zbývalo zde pouze ur it onu míru, co~ vaak vy~adovalo sou innost st~ovatele pYi stanovení pomru, v nm~ vozidla vyu~ívá pro ekonomickou a neekonomickou innost. To st~ovatel neu inil a následn se v ~alob paradoxn dovolává zposobu stanovení dan, který on sám tímto svým pYístupem znemo~nil. Stanovení dan za pomoci pomrného koeficientu toti~ není ve své podstat obsahov ni ím jiným ne~ stanovením dan na pomezí dokazování a pomocek, neboe výsledná hodnota neodrá~í realitu zcela pYesn, pouze by se jí mla s ohledem na známá (prokázaná) data pYibli~ovat, tak jako je tomu snahou práv v pYípad pomocek. Danou úvahu vaak za st~ovatele nemohl provést správce dan, dokazní bYemeno tí~ilo st~ovatele a daH bylo stále mo~no (bez vtaích potí~í) stanovit dokazováním. <br/><br/>[31] Co se tý e poukazo st~ovatele na sjednání dan a pou~ití tzv. esenciálních náklado, jedná se o námitky, které neuplatnil v ~alob, pro e~ se jimi Nejvyaaí správní soud nemo~e zabývat s ohledem na jejich nepYípustnost ve smyslu § 104 odst. 4 s. Y. s. Tuto argumentaci nelze chápat jako rozhojnní v ~alob uplatnné (nutno dodat pomrn obecné) námitky stran pomocek. V pYípad tzv. esenciálních výdajo se stále jedná o primární zposob stanovení dan, tj. stanovení dan na základ dokazování (nikoliv pomocek) a dokazní bYemeno stran jejich vynalo~ení nese stále daHový subjekt (srov. usnesení rozaíYeného senátu . j. 8 Afs 296/2020133, bod 45). Sjednání dan je pak zcela samostatný zposob jejího stanovení odlianý od stanovení podle pomocek, který pYichází v úvahu a~ v pYípad, ~e daH nelze stanovit dokazováním ani dostate n spolehliv podle pomocek. <br/><br/>[32] V dalaím okruhu námitek st~ovatel nesouhlasí s tím, ~e mu nebyl uznán ~ádný nárok na odpo et v souvislosti s nákupem polo~ek wellness. Krajskému soudu vytýká, ~e neakceptoval navr~ený pomrný koeficient odvozený od podlahové plochy bytu. <br/><br/>[33] Obdobn jako v pYípad automobilo je i zde tYeba zdoraznit, ~e ji~ ze samotné relaxa ní povahy sporných polo~ek (víYivá vana, sauna, zahradní sestava, lehátko, damaakové povle ení, no ní stolky, závsy, vestavná skYíH, gril a grilovací ná iní a rozné servisní slu~by k tmto zaYízením) a skute nosti, ~e jsou umístny v bytové jednotce, kterou st~ovatel nesporn u~ívá také soukrom, je zYejmé, ~e jejich u~ívání se nutn neomezuje pouze na ekonomickou innost, ale lze je velmi dobYe pou~ít pYedevaím pro soukromé ú ely. Sám st~ovatel ostatn Yadí tato plnní v kasa ní stí~nosti do tzv. smíaených prostor bytu, tedy deklaruje, ~e neslou~í pouze k jeho ekonomické innosti. Nutno podotknout, ~e se ve své argumentaci soustYedí na vybavení terasy a pomíjí vybavení lo~nice. Tu s ~ádnými ekonomickými aktivitami nespojuje, v pYedlo~eném plánku sám Yadí lo~nici do polo~ek neuznatelných pro podnikání. Nejvyaaí správní soud tomuto postupu rozumí tak, ~e ani st~ovatel nezpochybHuje, ~e u ásti plnní nelze uznat nárok na odpo et pro jejich ist soukromou povahu. <br/><br/>[34] Ve vztahu ke zbývajícím polo~kám (grilovací a wellness zaYízení) pak ve shod s krajským soudem konstatuje, ~e st~ovatel sice v rámci odvolacího Yízení pYedlo~il plánek bytové jednotky s koeficienty jejího vyu~ití. Ani Nejvyaaímu správnímu soudu vaak není zYejmé, jak podlahová plocha jednotlivých místností souvisí s ur ením pomru, ve kterém jsou dané polo~ky u~ívány pro ekonomickou a neekonomickou innost. V kasa ní stí~nosti st~ovatel tuto úvahu nijak blí~e nerozvádí, pouze obecn odkazuje na to, ~e se jedná o b~n vyu~ívanou metodu ur ení pomru. Tato metoda by mla jist své uplatnní, pakli~e by se jednalo o ur ení podílu, v jakém lze uznat nárok na odpo et z pYedmto i slu~eb, které jsou spole né pro ob ásti bytu (kde se odehrává innost ekonomická i neekonomická), lze si pYedstavit napY. uklízecí slu~by, energie. Takto ovaem o wellness zaYízení uva~ovat nelze. To neslou~í jednotlivým ástem bytu (není pro n spole ným zaYízením). Jeho provoz toti~ nesouvisí se samotnou bytovou jednotkou a její podlahovou plochou, nýbr~ pouze s charakterem konkrétní aktivity, ke které st~ovatel wellness zaYízení pou~ije. Vypovídací schopnost by tedy mlo spíae kritérium zalo~ené na hodinách provozu daného zaYízení. <br/><br/>[35] Nelze tak pYisvd it st~ovateli, ~e by krajský soud Yeail otázku, která nebyla pYedmtem ~aloby. Krajský soud zjevn vycházel z toho, ~e st~ovatel v odvolacím Yízení nenavrhl ~ádný vhodný pomr k uznání alespoH ásti nároku na odpo et z wellness polo~ek, tedy ve výsledku se k tmto argumenta n zachoval tak, jako by setrval na svém tvrzení z daHové kontroly, ~e tyto pou~ívá výhradn k ekonomické innosti. Stran dosledko takového postupu lze proto ve zbytku poukázat na vypoYádání náklado týkajících se vozidel výae. <br/><br/>[36] Skute nost, ~e se krajský soud výslovn nevyjádYil k poukazu st~ovatele na to, ~e je dr~itelem ~ivnostenského oprávnní v oboru tlovýchovné innosti, ne iní jeho rozsudek nepYezkoumatelným. Krajský soud se zabýval podstatou sporu, tedy zda se st~ovateli podaYilo prokázat, ~e wellness polo~ky pou~ívá ke své ekonomické (jakékoliv) innosti, ae u~ výhradn i v navr~eném pomru. Nadto ani sám st~ovatel netvrdil, ~e by wellness polo~ky pou~íval jako trenér fitness, nýbr~ ~e se jedná o zázemí pro zpYíjemnní obchodních jednání. <br/><br/>[37] Závrem st~ovatel namítl, ~e mu krajský soud nepYiznal právo na náhradu náklado Yízení, a koliv ml áste ný úspch ve vci. Nejvyaaí správní soud pYedn s ohledem na odkaz ~alovaného na § 104 odst. 2 s. Y. s. uvádí, ~e podle citovaného ustanovení je kasa ní stí~nost nepYípustná mj. tehdy, smYujeli jen proti výroku o nákladech Yízení. V takovém pYípad soud nemo~e samostatn pYezkoumat výrok o nákladech Yízení. SmYujeli vaak kasa ní stí~nost rovn~ proti výroku o vci samé, je pYezkum výroku o nákladech Yízení pYipuatn. Tak tomu je v nyní projednávané vci. Nejvyaaí správní soud se proto zabýval námitkou st~ovatele proti výroku o náhrad náklado Yízení o ~alob (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 6. 2023, . j. 8 Afs 334/202134).<br/><br/>[38] Tato kasa ní námitka je vaak nedovodná. Podle § 60 odst. 1 s. Y. s. je základem pro rozhodnutí o náhrad náklado Yízení mezi ú astníky princip úspchu ve vci (za pYedpokladu, ~e Yízení skon ilo meritorním rozhodnutím). Podle poslední vty citovaného ustanovení zároveH soud pYizná ú astníkovi, který ml áste ný úspch, pomrnou ást náklado. Dané ustanovení je nicmén nutné vykládat tak, ~e právo na náhradu pomrné ásti náklado Yízení má ú astník pouze v pYípad, kdy míra jeho procesního úspchu pYeva~uje nad mírou jeho procesního neúspchu. Krajský soud pYitom shledal ~alobu dovodnou pouze ve vztahu k ásti jednoho z celkem tyY napadených rozhodnutí ~alovaného, respektive pouze ve vztahu k závrom ~alovaného týkajícím se jednoho z celkem patnácti posuzovaných zdaHovacích období. Za tchto okolností je zjevné, ~e míra procesního úspchu st~ovatele nepYevá~ila nad mírou jeho procesního neúspchu. Krajský soud proto nepochybil, jestli~e st~ovateli nepYiznal právo na náhradu náklado Yízení (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 1. 2024, . j. 6 Afs 46/2021105).<br/><br/>[39] S ohledem na výae uvedené dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 vta druhá s. Y. s.). Ve vci soud rozhodl v souladu s § 109 odst. 2 s. Y. s., podle nho~ rozhoduje Nejvyaaí správní soud o kasa ní stí~nosti zpravidla bez jednání.<br/><br/>[40] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, nemá tedy právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, jemu~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e podle obsahu spisu mu v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti nevznikly.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 22. srpna 2024<br/><br/><br/>Lenka Krupi ková<br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>