<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 54 A 60/2022- 44 - text</title> </head> <body> ÿþ30 54 A 60/2022<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Praze rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy senátu Mgr. Ing. Petra `uránka a soudco Mgr. Vry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve vci<br/>~alobce: RNDr. J. V.<br/>bytem X<br/>zastoupen advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem <br/>sídlem LublaHská 398/18, Vinohrady, Praha 2<br/>proti<br/>~alovanému: Krajský úYad StYedo eského kraje<br/>sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5<br/><br/>za ú asti: Ing. M. M.<br/> bytem X<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 20. 5. 2022, . j. 063264/2022/KUSK,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 20. 5. 2022, . j. 063264/2022/KUSK, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení ástku 13 200 K  k rukám advokáta JUDr. Jaromíra Kyzoura, a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/> Vymezení vci a obsah podání ú astníko <br/>1. }alobce se ~alobou podle ásti tYetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ) domáhá zruaení v záhlaví ozna eného rozhodnutí (dále jen  napadené rozhodnutí ), jím~ ~alovaný k odvolání ~alobce áste n zmnil rozhodnutí Mstského úYadu Králov Dvor (dále jen  stavební úYad ) ze dne 19. 1. 2022, . j. VYSTMH/390/2022 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ). Stavební úYad prvostupHovým rozhodnutím k ~ádosti osoby zú astnné na Yízení a Mgr. P. M. (spole n dále jako  stavebníci nebo ka~dý jeden z nich jako  stavebník ) o dodate né povolení stavby vydal  podle § 129 odst. 3 a § 115 stavebního zákona a § 5 a 6 stavební povolení na stavbu vedenou pod názvem: chlévy umístné severn a západn od stávajícího RD . p. X na pozemcích parc. . st. XA, parc. . XB a parc. . XC v katastrálním území a obci X (dále jen  sporná stavba ) [vaechny nemovitosti uvedené v tomto rozsudku se nacházejí v tém~e katastrálním území  pozn. soudu], kterým spornou stavbu dodate n povolil. }alovaný napadeným rozhodnutím zmnil výrok prvostupHového rozhodnutí tak, ~e se  vydává podle § 129 odst. 3 a § 115 stavebního zákona dodate né povolení k ~ádosti stavebníko [& ] Ing. Bc. M. M. [& ] a P. M. , sou asn z výroku vypustil text  a § 5 a 6 . Ve zbytku výrok prvostupHového rozhodnutí potvrdil.<br/>2. }alobce tvrdí, ~e je napadeným rozhodnutím pYímo zkrácen pYedevaím na vlastnickém právu, neboe dodate n povolená sporná stavba pYesahuje na pozemek parc. . XA, jeho~ je ~alobce spoluvlastníkem (dále jen  pozemek ~alobce ). Zkráceno je té~ jeho právo na pYíznivé ~ivotní prostYedí, jeliko~ sporná stavba je v rozporu s územn plánovací dokumentací a zasahuje do blízkého pozemku ur eného k plnní funkce lesa. Sou asn byl ~alobce zkrácen na procesních právech v probhu Yízení, neboe napadené ani prvostupHové rozhodnutí nejsou dostate n odovodnna a ~alovaný nesplnil svou povinnost pYezkoumat prvostupHové rozhodnutí zposobem, jen~ stanoví zákon . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ). ZároveH bylo poruaeno jeho právo vyjádYit se ke vaem podkladom. Ob rozhodnutí byla rovn~ vydána v rozporu s po~adavky § 23 odst. 2 a § 25 vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území, ve znní ú inném do 31. 12. 2023 (dále jen  vyhláaka . 501/2006 Sb. ). PYi postupu správních orgáno byla navíc poruaena zásada materiální pravdy. }alobce navrhuje zruait spole n s napadeným rozhodnutím té~ prvostupHové rozhodnutí.<br/>3. }alobce namítá, ~e nebylo nutné obracet se na civilní soud ohledn otázky probhu hranice mezi pozemkem ~alobce a pozemkem stavebníko. Nejednalo se o situaci, kdy by stavebníci tvrdili, ~e jim svd í vlastnické právo k pozemku, na který sporná stavba zasahuje. Podle judikatury Nejvyaaího soudu, je-li mezi ú astníky stavebního Yízení sporné, na které parcele stavba stojí, jde o skutkovou otázku, která sama o sob není sporem týkajícím se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv, jestli~e ú astníci nezpochybHují, ~e jsou vlastníky parcel evidovaných v katastru nemovitostí, ale je jen sporné, na í parcele stavba stojí. Xeaení této otázky se nevymyká pravomoci stavebního úYadu a lze ji vyjasnit pomocí znaleckého posudku. Správní orgány si v této vci znalecký posudek neobstaraly a místo toho dosply k závru, ~e si stavební úYad mo~e sám u init úsudek o probhu hranice mezi pozemky. Taková otázka vaak musí být postavena najisto v souladu se zásadou materiální pravdy. Stavební úYad v prvostupHovém rozhodnutí naopak uvedl, ~e nemo~e jednozna n potvrdit ani vyvrátit, zda je sporná stavba provedena i na pozemku ~alobce. Pokud panovala nejistota ohledn probhu vlastnické hranice, ml být proveden dokaz znaleckým posudkem. Na základ nejistého stavu nemohl stavební úYad vdt, zda má vy~adovat doklad o právu provést spornou stavbu na cizím pozemku a nemohl posoudit ani související otázky. PYesto~e ~alobce na nejasnosti upozornil, ~alovaný se s tím nevypoYádal. Svým jednáním správní orgány poruaily té~ povinnost zjistit stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti.<br/>4. Podle ~alobce obsahuje správní spis pYes absenci znaleckého posudku Yadu podklado o vedení hranice mezi pozemky. }alobce v tomto ohledu pYedlo~il technickou zprávu  pYedávací protokol k podkladu  ZamYení objekto na hranici mezi parc. . st. XA, XB se XC, st. XD a porovnání se stavem mapy KN v k. ú. X, obec X vypracovanou dne 22. 7. 2020 geodetem Ing. J. M. (dále jen  zamYení Ing. M. ). Z tohoto zamYení vyplývá, ~e sporná stavba zasahuje na pozemek ~alobce. Stavební úYad ani ~alovaný se vaak s námitkami ~alobce a zamYením Ing. M. nevypoYádali. Svoj závr, ~e sporná stavba do pozemku ~alobce nezasahuje, pak zalo~ili na výkresu  Hranice pozemko  stYední a mezní odchylky pro chlévy , . 3/21, vypracovaném Ing. M. M. (dále jen  výkres Ing. M. . 3/21 ). V napadeném rozhodnutí je zmínn té~ geometrický plán . 72/2018 vypracovaný Ing. P. J., ovYený dne 13. 2. 2018 pod . 76/2008 (dále jen  geometrický plán ). }alovaný v odovodnní napadeného rozhodnutí tvrdí, ~e z geometrického plánu plyne, ~e sporná stavba nezasahuje do pozemku ~alobce. }alobce má vaak za to, ~e z geometrického plánu nic takového neplyne. Geometrický plán toti~ nezachycuje polohu sporné stavby vo i hranicím pozemku ~alobce, neboe nezachycuje vobec spornou stavbu. K výkresu Ing. M. . 3/21 ~alobce uvádí, ~e jeho autor není geodetem, a není proto oprávnný k zemmYickým innostem.<br/>5. }alobce ji~ v odvolání namítal, ~e odovodnní prvostupHového rozhodnutí postrádá úvahy stavebního úYadu o tom, pro  akceptoval zamYení dle výkresu Ing. M. . 3/21, které nebylo zpracováno geodetem a je nejvýhodnjaí pro stavebníka, neboe výkres obsahuje celkem tYi varianty probhu pozemkové hranice. }alovaný se touto námitkou nezabýval. Napadené rozhodnutí je tudí~ nepYezkoumatelné. PYi zjiaeování probhu hranice pozemko a zamYování objekto lze postupovat dvma zposoby. První vychází ze souYadnic (S-JTSK) a hranice se na jejich základ dopo ítává v terénu. PYi tomto postupu se mohou výraznji projevovat odchylky zamYení. Uplatnit se mo~e zejména tam, kde nelze v terénu dovodit, kde hranice mezi pozemky mohla vést. Sporná stavba by na pozemek ~alobce za pou~ití této metody nepYesahovala pravdpodobn jen v pYípad, ~e by byla pYesn na hranici a~ mezní odchylky zamYení. K pYesnjaím výsledkom zamYení hranice tam, kde existují pevné body v terénu, které lze pou~ít za základ zamYení, vede zposob zamYování vycházející z omrek takovýchto objekto (napY. gará~, o jejím~ umístní nepanují pochybnosti). Tento zposob není na nepYesných souYadnicích závislý. Metoda pomocí omYování pevn daných objekto byla pou~ita pYi vypracování zamYení Ing. M. Tuto metodu doporu il dokonce Ing. Z. v e-mailu ze dne 8. 11. 2020 s tím, ~e souYadnice jsou velmi neur ité. Ing. Z. pomocí omYování vypracoval katastrální mapu velkého mYítka daného území. Ani s obsahem e-mailu Ing. Z. se napadené rozhodnutí nevypoYádalo. Podle názoru ~alobce byl doporu ený zposob pou~it v zamYení Ing. M., a pYesnost jeho výsledko by proto mla být vyaaí. Ze zamYení Ing. M. vyplývá, ~e ze sporné stavby zasahuje na pozemek ~alobce. ZamYení Ing. M. i dalaí relevantní podklady v napadených rozhodnutích nejsou zmínny a ~alovaný ani stavební úYad k jejich obsahu nepYihlí~eli. Není také vyjasnno, pro  by existující západní stna sporné stavby a její stYecha mly být situovány pYesn na pYípadné mezní odchylce hranice pozemko ~alobce a stavebníko, neboe jsou i jiné mo~nosti, kudy by mohla hranice vést. Mezní odchylka není nástrojem k libovolnému posunu hranice pozemko, tím spíae, jestli~e pYed stavební inností byla dlouhodob zau~ívaná hranice vyplývající z pevných trvalých objekto v terénu. }alobce v odvolání a pYedchozích podáních upozorHoval, ~e hranici ur oval v terénu po pt desetiletí stojící plaHkový plot. Ani s tím se ~alovaný nijak nevypoYádal. Pokud by mly být mezní odchylky nástrojem libovole k tomu, aby se posouvaly podobným zposobem hranice, mohl by ~alobce rozaíYit svou stavbu gará~e východním smrem a tvrdit, ~e se pohybuje v mezní odchylce. PYístup ~alovaného a stavebního úYadu vede k absurdním dosledkom.<br/>6. Správní orgány se nevypoYádaly ani s tím, jak je mo~né, ~e napYíklad v katastrální map se v severovýchodní ásti pozemku ~alobce s gará~í, jeho~ hranice nejsou sporné, nachází pouze jeden lomový bod, zatímco v pYípad, ~e by hranice skute n kopírovala mezní odchylku, by muselo v katastrální map (její~ výYezy jsou pou~ity napY. v geometrickém plánu Ing. J. i v zamYení Ing. M.) existovat více lomových bodo, proto~e sporná stavba pYed gará~ a seník pYedstupuje smrem do pozemku ~alobce. Ani tento zjevný rozpor s katastrální mapou ~alovaný v napadeném rozhodnutí uspokojiv nevysvtlil.<br/>7. }alobce dále vytýká správním orgánom, ~e pYistupovaly k podkladom selektivn, nekriticky a jednostrann ve prospch stavebníko. Tím, ~e podklad hovoYící ve prospch námitek ~alobce nezmínily a s jeho obsahem se nevypoYádaly, zatí~ily svá rozhodnutí nepYezkoumatelností. ZamYení Ing. M. podle ~alobce pYedstavuje odborn kvalitnjaí podklad v porovnání s výkresem Ing. M. . 3/21 a jeho správnost ohledn toho, ~e sporná stavba zasahuje na pozemek ~alobce, nebyla v napadeném rozhodnutí vyvrácena. Správní orgány mly zvá~it vaechny (bye protichodné) podklady a pYípadn je podle § 3 správního Yádu doplnit tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti.<br/>8. Dále ~alobce namítá, ~e i kdyby se mla pro ú ely probhu hranice pozemko uplatnit mezní odchylka zamYení, výkres Ing. M. . 3/21 zYejm nezakresluje ani pYesný promt krovu sporné stavby odpovídající skute nému stavu, který do pozemku ~alobce jeat více pYesahuje, a dostává se tak za mezní odchylku. Sou ástí pozemku je pYitom i prostor nad zemským povrchem. S pYesahy sporné stavby do svého pozemku ~alobce nesouhlasil. I vzhledem k tomu, ~e rozhodnutí má být vydáno podle skutkového a právního stavu v okam~iku jeho vydání, nebylo mo~né spornou stavbu dodate n povolit. Postup správních orgáno byl nezákonný. S otázkou pYesahu souvisí i pYesah po~árn nebezpe ného prostoru sporné stavby do pozemku ~alobce, s ím~ ~alobce takté~ nesouhlasí. I kdyby se sporná stavba nacházela pouze na pozemcích stavebníka, nebyla by v souladu s § 23 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Dodate né povolení sporné stavby poruauje té~ § 25 odst. 2 vtu první vyhláaky . 501/2006 Sb., z nho~ nebyla povolena výjimka. Podle tohoto ustanovení, je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menaí ne~ 7 m a jejich vzdálenost od spole ných hranic pozemko nesmí být menaí ne~ 2 m. Po~adavek na odstup od spole né hranice pozemko alespoH 2 m sporná stavba nesplHuje. I pYes snahu deklarovat ji jako samostatnou stavbu je pYístavbou rodinného domu. Za pYístavbu se toti~ pova~uje zmna dokon ené stavby, kterou se stavba podorysn rozaiYuje a která je vzájemn provozn propojena s dosavadní stavbou. Sporná stavba znaky podorysného rozaíYení rodinného domu i vzájemn provozní propojenosti splHuje. Navíc za ala vznikat pYi rekonstrukci spolu se zmnami povodní ásti rodinného domu, které byly dodate n povoleny dYíve a také spolu s tím, co stavební úYad dodate n povolil  pYístYeaek a oplocení na pozemku st. p. XA (zastavná plocha a nádvoYí), parc. . XB (zahrada) v katastrálním území X, obec X (dále jen  pYístYeaek ). PYesto~e se jednalo od po átku o jeden celkový zámr, jen~ vznikl ve stejné dob, salámovou taktikou byl zámr rozdlen na tYi Yízení o dodate ném povolení, a to o  zmn povodního rodinného domu, pYístYeaku a sporné stavby. O tom, ~e sporná stavba podorysn rodinný dom rozaiYuje, nemo~e být pochyb. Vzájemné provozní propojení je tYeba zkoumat vzhledem k okolnostem ka~dého pYípadu a nemusí být dáno nutn jen komunika ním propojením. Vzhledem k tomu, ~e sporná stavba vyu~ívá obvodových konstrukcí rodinného domu, nemo~e ani samostatn existovat. Podle fotografií obsa~ených ve správním spise sporná stavba slou~í k odkládání rozných vcí vyu~ívaných pYi bydlení v rodinném dom a k parkování vozidla. Na rodinný dom je pYímo napojena napYíklad elektroinstalací. Na to, ~e se má z hlediska funkce jednat o pYístavbu, lze usuzovat i z výkresu Ing. M., v nm~ je sporná stavba ozna ena jako  Stavební úpravy a pYístavba RD . p. XA na parcele . k. XB. PYesto~e jde o pYístavbu rodinného domu, která se nachází mén ne~ 2 m od pozemku ~alobce, byla sporná stavba povolena bez výjimky z odstupových vzdáleností podle § 25 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. <br/>9. }alobce v Yízení upozorHoval, ~e sporná stavba vy~aduje výjimku z odstupových vzdáleností. Podle stavebního úYadu byla sporná stavba umístna v souladu s § 25 odst. 6 vyhláaky . 501/2006 Sb., neboe ve vztahu k pYístYeaku bylo vydáno rozhodnutí o výjimce pro pYístYeaek z tohoto ustanovení, ím~ ml být stvrzen charakter území. Výjimku pro pYístYeaek vaak nelze pou~ít k odovodnní umístní jiné stavby. Navíc zmínná výjimka pouze sní~ila odstupovou vzdálenost od spole né hranice s pozemkem ~alobce na 0,2 m. Tato výjimka podle ~alobce jen potvrdila, ~e umiseování podobných staveb ve vzdálenosti mén ne~ 2 m od hranice mezi pozemky nebylo v míst obvyklé. Nikde v dot ené lokalit se podobn rozsáhlé stavby, jako je sporná stavba, pYímo na hranici sousedních pozemko nevyskytují. Nelze odkazovat ani na dYívjaí stavby, neboe ty mly výrazn odlianý podorys ne~ sporná stavba a nevytváYely na hranicích pozemko Yadu metro dlouhou ze z plného zdiva a rozsáhlou souvisle zastavnou plochu. Tyto argumenty ~alobce namítl i v odvolání, ~alovaný vaak na n v napadeném rozhodnutí nereagoval a posoudil spornou stavbu jako v míst obvyklou. Pominul pYitom, ~e pYinejmenaím podorysn a délkou, kterou sporná stavba pYiléhá k hranici pozemko, jde o nco nesrovnatelného. Sporná stavba spole n s pYístYeakem tvoYí souvislý celek, který zabírá plochu cca 60 m2 a vytváYí jednolitou betonovou stnu, co~ v okolí není obvyklé a dochází tím k naruaení architektonického rázu území.<br/>10. }alobce dále namítá, ~e bylo poruaeno jeho právo vyjádYit se k podkladom rozhodnutí. V pYedcházejícím Yízení byly pou~ity jako podklad fotografie, které stavebník zaslal s vyjádYením k odvolání a k nim~ se ~alobce neml mo~nost vyjádYit. }alovaný z nich dovozuje, ~e stavby jsou umístny na hranici pozemko a obvyklost takového umístní staveb v území. }alobce má vaak za to, ~e fotografie nejsou zposobilým podkladem pro ur ení, kde vede hranice mezi pozemky. Nemohl tedy být ani nále~it zjiatn skutkový stav.<br/>11. NepYezkoumatelnost prvostupHového i napadeného rozhodnutí spatYuje ~alobce té~ v tom, ~e neobsahují posouzení souladu staveb s územn plánovací dokumentací, co~ namítal i v odvolání. V prvostupHovém rozhodnutí je k územnímu plánu pouze jediná zmínka, která se týká vypoYádání ~alobcovy námitky o sní~ení hodnoty jeho nemovitosti. Sporná stavba je pYitom v rozporu s územním plánem, co~ mli stavební úYad i ~alovaný posoudit z úYední povinnosti. Sporná stavba se podle Územního plánu msta K. D. nachází v ploae BI. 1 v zastavném území a áste n také v ploae S.lpo v nezastavném území.<br/>12. Sporná stavba ozna ovaná jako  chlévy je ve skute nosti pYístavbou rodinného domu s jiným ú elovým ur ením. Svým uspoYádáním se nejedná o stavbu pro chov hospodáYských zvíYat. O tom svd í skute nost, ~e v dokumentaci není hodnoceno, zda byly v rámci obecných po~adavko na výstavbu dodr~eny napYíklad po~adavky § 50 vyhláaky . 268/2009 Sb., o technických po~adavcích na stavby, ve znní pozdjaích pYedpiso, kterým sporná stavba neodpovídá, a navíc v Yízení nebylo pYedlo~eno ani stanovisko krajské veterinární správy. Fotografie dokládají, ~e sporná stavba neslou~í chovu hospodáYských zvíYat, ale zejména jako sklad vcí. Ve výkresech k dokumentaci  Po~árn bezpe nostního Yeaení je sporná stavba ozna ovaná jako  kolna . Stavební úYad pak v prvostupHovém rozhodnutí uvedl, ~e  ozna uje stavbu jako stavbu  chlévo v uvozovkách, neboe takto je ozna ena v dokumentaci, která se odvolává na stavbu povodní. Stavebník uvádí, ~e stavba bude slou~it ke skladování vybavení a nebude slou~it jako gará~. Obdobn v napadeném rozhodnutí ~alovaný poznamenal, ~e  název zcela neodpovídá zámru stavebníko, kdy tato stavba bude slou~it jako  zdná kolna k uskladnní náYadí a zaYízení pro zahradu. Pokud by skute n alo o chlév, nebylo by ji mo~né s ohledem na územní plán dodate n povolit ani v ploae BI. 1 (bydlení individuálního mstského typu), proto~e ta stavby pro drobné chovatelství nepYipouatí.<br/>13. Vzhledem k tomu, ~e ást sporné stavby se nachází mimo zastavné území a zastavitelné plochy na lesním pozemku v ploae S.lpo, nebylo mo~né ji dodate n povolit. Vydáním prvostupHového a následn i napadeného rozhodnutí je proto poruaen § 18 odst. 5 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ve znní ú inném do 31. 12. 2017 (srov. bod 10 l. II zákona . 225/2017 Sb.; dále jen  stavební zákon ). Podle tohoto ustanovení lze v nezastavném území v souladu s jeho charakterem umiseovat stavby, zaYízení a jiná opatYení pouze pro zemdlství, lesnictví, vodní hospodáYství, t~bu nerosto, pro ochranu pYírody a krajiny, pro veYejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro sni~ování nebezpe í ekologických a pYírodních katastrof a pro odstraHování jejich dosledko. Sporná stavba vaak ~ádné z tchto staveb neodpovídá. Stejn tak neodpovídá pYípustnému vyu~ití plochy S.lpo podle územního plánu. <br/>14. Nesoulad sporné stavby s cíli územního plánování, respektive rozpor s ochranou nezastavného území, jsou významné pro právní sféru ~alobce, neboe jej zkracují na právu na pYíznivé ~ivotní prostYedí tím, ~e sporná stavba vytváYí prostYedí, je~ odporuje rozvíjení pYírodních hodnot území, ochran krajiny jako~to podstatné slo~ky prostYedí ~ivota obyvatel a ochran nezastavného území. }alobce na tento nedostatek upozorHoval té~ v rámci svého odvolání.<br/>15. }alobce rovn~ namítá poruaení § 14 odst. 2 zákona . 289/1995 Sb., o lesích, ve znní ú inném do 31. 12. 2023 (dále jen  lesní zákon ), podle kterého dotýká-li se Yízení zájmo chránných tímto zákonem, rozhodne stavební úYad jen se souhlasem pYísluaného orgánu státní správy leso, který mo~e svoj souhlas vázat na splnní podmínek. Tohoto souhlasu je tYeba i k dot ení pozemko do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístní stavby nebo rozhodnutí o povolení stavby je závazným stanoviskem. Jeliko~ sporná stavba zasahuje pYímo na pozemek ur ený k plnní funkcí lesa, byl k ní potYeba souhlas podle lesního zákona. Ve spise se nachází závazné stanovisko Mstského úYadu Beroun jako orgánu státní správy lesa ze dne 23. 8. 2018, . j. MBE/53969/2018/}P-HrS (dále jen  souhlas s realizací stavby do 50 m od lesa ) vydané podle § 14 odst. 2 lesního zákona, nicmén byl vydán pro stavbu ozna enou jako  rekonstrukce chlévo , která se mla nacházet 50 m od okraje lesa a pouze na pozemcích parc. . st. XA a parc. . XB. Závazné stanovisko se tedy netýká sporné stavby, je~ je umístná pYímo v lese. Navíc dle závazného stanoviska mla být dodr~ena podmínka, ~e  v souvislosti s realizací pYedmtného stavebního zámru nedojde k ~ádnému dot ení pozemko ur ených k plnní funkcí lesa, parcelní íslo XC . Sporná stavba je pYitom povolena tak, ~e se z ásti nachází na tomto pozemku, a byla tedy dodate n povolena bez potYebného souhlasu podle § 14 odst. 2 lesního zákona a je v rozporu s podmínkami závazného stanoviska podle lesního zákona. K této významné vad ml ~alovaný pYihlédnout z úYední povinnosti.<br/>16. Závrem ~alobce namítá, ~e prvostupHové rozhodnutí nahradilo územní rozhodnutí. Mlo proto obsahovat nále~itosti podle § 9 vyhláaky . 503/2006 Sb., o podrobnjaí úprav územního rozhodování, územního opatYení a stavebního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  vyhláaka . 503/2006 Sb. ). Tyto nále~itosti vaak prvostupHové ani napadené rozhodnutí neobsahují. Výrok neuvádí jednozna né umístní sporné stavby, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb. ZároveH z nj není zYejmé, k jakému ú elu se sporná stavba dodate n povoluje. Pokud ozna ení sporné stavby  chlévy má být té~ ozna ením jejího ú elu, je výroková ást prvostupHového rozhodnutí v rozporu s odovodnním. Pokud ú el sporné stavby není ve výroku uveden, v budoucnu pojde jen t~ko zkontrolovat, zda je u~ívána v souladu s povoleným ú elem. }alovaný navíc Yádn nevypoYádal odvolací námitky ~alobce spo ívající v tom, ~e ú el sporné stavby má být zYejmý z výroku rozhodnutí. <br/>17. }alovaný pova~uje ~alobu za nedovodnou a navrhuje její zamítnutí. Nesouhlasí s námitkou, ~e napadená rozhodnutí jsou nezákonná, nejsou Yádn odovodnna a jsou v rozporu s územn plánovací dokumentací. Nebylo ani popYeno právo ~alobce vyjádYit se k podkladom. }alobce uvedl, ~e otázka probhu hranice mezi pozemky ~alobce a stavebníko nebyla pYedmtem sporu, a nebylo tak tYeba obracet se na soudy. }alovaný má pYitom za to, ~e poYízení znaleckého posudku v daném pYípad nebylo nutné. Stavební úYad vycházel z b~né tolerance, kterou pYipouatí katastrální pYedpisy a z toho, ~e stavba oplocení je umístna na hranici pozemko, jestli~e nepYekra uje tuto toleranci. Skute nost, ~e sporná stavba nezasahuje na pozemek ~alobce, byla prokázána geometrickým zamYením. Stavba se zamYuje v rovin, kde se dotýká zem, nezamYuje se tedy pYesah stYechy. Pokud by do pozemku ~alobce zasahovala, muselo by to být v geometrickém plánu zakresleno i vy ísleno ve výkazu výmr. K námitce, ~e správní orgány mly povinnost zjistit stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, ~alovaný uvádí, ~e ve spisu jsou tYi rozné varianty vyzna ení probhu hranice. To potvrzuje b~nou praxi, kdy ani dva geodeti v reálu nevyzna í probh hranice shodn. }alobce pYedkládá svoj pohled na vc, ale svá tvrzení ni ím nedolo~il. PYístYeaek není pYístavbou rodinného domu. Jedná se o samostatnou stavbu, která není provozn propojena s rodinným domem a má vlastní nosné konstrukce. Ke stavb pYístYeaku bylo vydáno rozhodnutí o výjimce. Proto ~alovaný neposuzoval odstup sporné stavby od hranice sousedních nemovitostí. Ke stavb oplocení na hranici pozemko ~alovaný upozornil, ~e stavba oplocení do 2 m výaky nevy~aduje podle stavebního zákona ~ádné povolení. Stavební úYad vycházel z toho, ~e oplocení bylo provedeno sou asn s pYístYeakem bez povolení stavebního úYadu. S vyjádYením k odvolání se b~n ú astníci Yízení neseznamují. V napadeném rozhodnutí byly fotografie zmínny pouze v tom smyslu, ~e na nich jsou vaechny stavby u hranice pozemko dobYe zachyceny, jeliko~ snímek byl poYízen tak, ~e poYizující osoba stála pYesn proti hranici pozemko. Tyto fotografie vaak na vydání napadeného rozhodnutí nemly zásadní vliv. Poslou~ily pouze jako dokaz skute ného stavu vaech doplHkových staveb u obou nemovitostí, neboe seník ~alobce nebyl vlo~en do katastru nemovitostí.<br/>18. }alobce v replice upozorHuje na to, ~e skutkov a právn podobný pYípad byl ji~ rozhodnut rozsudkem zdejaího soudu ze dne 21. 2. 2023, . j. 55 A 58/2022-49, který rozhodnutí ~alovaného zruail. Jednalo se o vcn související pYípad a Yada ~alobních bodo se týkala obdobných vad rozhodnutí stavebního úYadu a ~alovaného a jim pYedcházejícího Yízení.<br/>19. Osoba zú astnná na Yízení jako jeden ze stavebníko konstatovala, ~e stavby pYístYeaku a chlévo byly z dovodu apatného technického stavu zrekonstruovány za ~ivota pYedchozího vlastníka domu . p. XA a pozemku parc. . XB pana Ing. `. s jeho ústním i písemným souhlasem, který je sou ástí dokumentace. Dne 12. 2. 2018 byl Ing. J. vypracován geodetický plán. Z nj vyplývá, ~e stavby chléva a pYístYeaku nezasahují na pozemek ~alobce. Do geometrického zamYení pYitom byly zahrnuty i nepatrné pYesahy stYech obou objekto. V pYípad pYesahu by byl pYesah v plánu vyzna en. Osoba zú astnná na Yízení také uvedla, ~e naopak stavba seníku na pozemku ~alobce nemá dosud geodetický plán a není evidována v katastru nemovitostí. Geodetický plán nebyl dolo~en do konce února 2018, neboe seník a~ do roku 2021 zasahoval v délce 2 m na pozemek parc. . XA (dále jen  lesní pozemek ) ve vlastnictví Lesy eské republiky, s. p. (dále jen  Lesy R ). A~ na dotaz osoby zú astnné na Yízení a ~ádost stavebního úYadu vlastníci objektu pYi pasportizaci v roce 2018 pYislíbili, ~e pYesahující ást odstraní. K odstranní pYesahu doalo a~ v roce 2021. Umístní staveb na pozemcích není v lokalit nijak neobvyklé.<br/>Skutková zjiatní vycházející z obsahu správního spisu<br/>20. Stavebníci po~ádali dne 29. 8. 2017 o dodate né stavební povolení stavby ozna ené jako  povodní chlévy za domem, u severo-západní strany domu . V identifikaci stavebního zámru bylo uvedeno:  zachován povodní ráz objektu. Nebude u~íván k bydlení, bez technického propojení s domem do 40 m2  viz ji~ vedeno v katastru jako zastavná plocha dle pYedchozích objekto. PYílohou byla ~ádost o uzavYení nájemní smlouvy ze dne 27. 12. 2016, kterou stavebník ~ádal Lesy R o pronájem ásti lesního pozemku o rozloze 24 m2, je~ je zastavná oplocením a hospodáYskou budovou. <br/>21. Dále byla k ~ádosti o dodate né povolení stavby pYilo~ena smlouva o právu provedení stavby ze dne 4. 5. 2020 uzavYená mezi stavebníkem a Lesy R, jejím~ prostYednictvím byl udlen souhlas vlastníka lesního pozemku s umístním a zYízením stavby na lesním pozemku (dále jen  souhlas vlastníka s provedením stavby na lesním pozemku ). Její pYílohu tvoYil geometrický plán stavby a na nm udlený souhlas. <br/>22. Sou ástí správního spisu je rovn~ souhlas odboru ~ivotního prostYedí Mstského úYadu Beroun (dále jen  orgán ochrany ~ivotního prostYedí ) ze dne 6. 11. 2017, . j. MBE/68194/2017/}P-BrE, s dlením pozemku ur eného k plnní funkcí lesa tak, ~e z lesního pozemku bude dle geodetického zamYení Ing. J. oddlena ást o výmYe cca 24 m2 (dále jen  souhlas s dlením lesního pozemku ), dále souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany ~ivotního prostYedí ze dne 7. 3. 2018, . j. MBE/15408/2018/}P-Blc, k zásahu do významného krajinného prvku  les za ú elem trvalého odntí ásti lesního pozemku o výmYe 24 m2 z plnní funkcí lesa a následné zmn druhu této ásti pozemku (dále jen  souhlasné závazné stanovisko k trvalému odntí PFL ) a souhlas s realizací stavby do 50 m od lesa, a to za podmínek, ~e nedojde k ~ádnému dot ení lesního pozemku, poakození lesního porostu ani ukládání materiálu a budou dodr~eny podmínky stanovené odborným lesním hospodáYem. Tyto podmínky Lesy R uvedly ve vyjádYení k rekonstrukci v ochranném pásmu lesa ze dne 24. 7. 2018, kde stanovily po~adavky, ~e bhem rekonstrukce nedojde k pYímému dot ení i poakození lesního pozemku, ~e po celou dobu prací bude zajiatn pYístup k lesnímu pozemku a budou dodr~eny povinnosti ochrany pozemko ur ených k plnní funkcí lesa, ~e o pYípadném zahájení rekonstrukce bude informován pYísluaný revírník a ~e souhlas ve form rozhodnutí o umístní stavby podle § 14 odst. 2 lesního zákona vydá orgán ochrany ~ivotního prostYedí. <br/>23. Oznámením ze dne 20. 5. 2020, . j. VYST-MH/2607/2020, stavební úYad oznámil zahájení Yízení o dodate ném povolení sporné stavby a sou asn naYídil ústní jednání.<br/>24. Ústní jednání se konalo dne 16. 6. 2020. Z protokolu o jeho probhu vyplývá, ~e se jej ú astnili stavebníci, ~alobce a zástupce za Lesy R. Na míst bylo zjiatno, ~e se sporná stavba nachází severn a západn od rodinného domu stavebníko, pYi em~ severní strana je zároveH oprnou stnou. PYístYeaek je na severní stran zarovnán se stavbami na sousedním pozemku. Sporná stavba odpovídá pYedlo~ené dokumentaci. Do sporné stavby je zavedena elektYina napojená z rodinného domu, je v ní osvtlení a zásuvky. K otázce ~alobce, jaký má sporná stavba ú el, stavebník uvedl, ~e uskladnní kol, náYadí a nábytku, pYi em~ nebude slou~it jako gará~. Zástupce za Lesy R sdlil ~alobci, ~e neoprávnný zábor byl vyYeaen podle jeho po~adavko trvalým odntím. Navíc byla uzavYena Yádná nájemní smlouva a bylo zptn zaplaceno za u~ívání. Doplnil, ~e probíhají pYípravy k prodeji ásti lesního pozemku. }alobce konstatoval, ~e se domnívá, ~e je pYímo dot eno jeho právo, neboe sporná stavba nedodr~uje odstup od hranice pozemku podle vyhláaky . 501/2006 Sb. Výjimka, která byla vydána pro pYístYeaek, se toti~ nevztahuje na spornou stavbu, je~ z ásti le~í i na jeho pozemku. Podle stavebníka sporná stavba nemní pomry v lokalit, jeliko~ byla pouze zrekonstruovaná a tuto stejnou podobu mla ji~ od 50. let minulého století. Na stavbách nebyly provedeny ~ádné odchylky od jejich povodního stavu, a nemohly se tedy dotknout práv vlastníko sousedních nemovitostí. }alobce oponoval, ~e západní stna sporné stavby áste n zasahuje na jeho pozemek. Navíc pYi pohledu z jeho pozemku mní charakter území, neboe jej ukon uje masivní zdí vysokou 3,2 m, tedy zposobem, který se nikde v ulici N. H. nevyskytuje. Tento problém vznikl zmnou materiálu povodní stavby, posunutím západní stny sporné stavby smrem na západ a prodlou~ením stny sporné stavby na jih. NepYimYen tím sni~uje hodnotu sousedních nemovitostí.<br/>25. Stavebníci dne 16. 9. 2020 stavebnímu úYadu k jeho výzv sdlili, ~e jim není známa skute nost, ~e by bylo vedeno soudní Yízení ohledn probhu hranice mezi pozemky. Skute nost, ~e se sporná stavba nachází na jejich pozemku a sousedním lesním pozemku, dokládá geodetické zamYení stavby, které je ji~ nkolik let sou ástí správního spisu. Tam je zanesen pYesah sporné stavby na lesní pozemek, pYi em~ vlastník lesního pozemku vydal souhlas s umístním sporné stavby a v sou asnosti probíhá Yízení spojené s odkupem ásti lesního pozemku, na nm~ se sporná stavba nachází.<br/>26. Dne 8. 10. 2020 pYedlo~il ~alobce zamYení Ing. M. To je vypracováno mimo jiné na podklad souYadnic roho pozemko z digitální mapy katastru nemovitostí, záznamu podrobného mYení zmn (ZPMZ) X od Ing. J. a bodo podrobného polohového bodového pole (PPBP) XC a XD. Byly zamYeny pevné objekty na hranici s pou~itím souYadnicového systému JTSK se stYední chybou ur ení polohy 0,06 m. Jako základ pro vytvoYení bodo mYi ské sít byly pou~ity zamYené body . XA-XB ur ené podle pravidel pro katastr nemovitostí. ZamYení bylo provedeno metodou z volného stanoviska ( . b. XE) pYipojeného na mYickou síe a PPBP XF totální stanicí Trimble M3. Byly zamYeny pevné objekty na hranici (modré linie), rohy budov, zdí, plotu a pro porovnání i pYipojovací body ze ZPMZ XD. Relativní pYesnost zamYení je do 0,015 m v poloze. SouYadnicová pYesnost vyty ených bodo vyhovuje 2. tYíd pYesnosti podle SN 013410. Ve výkresu je okótováním vyzna eno porovnání zamYených bodo s polohou bodo podle katastru nemovitostí. Dále jsou vyzna eny kolmé vzdálenosti zamYených bodo objekto na doty né hranici od skute né v terénu znatelné hranice (fialová linie) a od  souYadnicové hranice podle souYadnic z katastru nemovitostí. Podle Ing. M. je z porovnání vidt, ~e plotová ze zasahuje do pozemku parc. . X. ZamYené body jsou na dot ené hranici v tolerancích podle katastru nemovitostí. Dále pYedlo~il podklad z katastru nemovitostí z roku 1965 a fotografii pYesahu budov seníku a sporné stavby.<br/>27. Z kopie protokolu ze dne 19. 10. 2020, jeho~ originál byl sou ástí správního spisu vedeného ve vci pYístYeaku, vyplývá, ~e u stavebního úYadu podali Ing. J. M. a Ing. M. K. vysvtlení ohledn probhu vlastnické hranice mezi pozemky parc. . XA a parc. . XB, respektive parc. . st. XC. Stavební úYad konstatoval, ~e mu byly pYedlo~eny vzájemn nekorespondující podklady  zamYení Ing. K. ze dne 1. 6. 2018 a zamYení Ing. M. V protokolu je uvedeno, ~e  dle vyjádYení Ing. K. zamYení ze dne 1. 6. 2018 nic nevypovídá o umístní staveb pYístYeaku a oplocení vzhledem k probhu vlastnické hranice. Ing M. pYedlo~il na stavebním úYad krom ásti pYedlo~ené [~alobcem] i mYické ná rtky ke geometrickým plánom získané z katastrálního úYadu Beroun i historický polní ná rt z archívu. Ing. M. se vyjádYil takto:  Jako oprávnný geodet jsem vyaetYil, ~e hranice je v terénu definována stnou gará~e a stnou pYístavby budovy na pozemku [~alobce] (magenta ára v mém zamYení). S touto hranicí jsem porovnával pYí nými kótami namYenou ze pYístYeakem a stavbou v severní ásti pozemku. Porovnával jsem pouze pYí né odchylky a nikoliv polohy. Z geometrického plánu nelze usuzovat na skute ný probh hranice definovaný obrázkem, ale je nutno vzít v potaz velikost kóty mYených v terénu. Vzhledem k tomu, ~e stavba le~í v povolených odchylkách (28 cm dle vyhláaky . 357/2013 Sb. [& ]), zpracování geometrického plánu ur ující, ~e stavba v severní ásti pozemku le~í na pozemku ~adatele, je správné. PYilo~eno bylo zamYení Ing. M. a fotografie seníku a chlévo.<br/>28. Podle kopie úYedního záznamu ze dne 4. 11. 2020 (ze spisu vedeného ve vci pYístYeaku), se stavební úYad obrátil na Ing. Z. Z. se ~ádostí o zaslání pYípadných podklado v Yeaení sporu o hranici s tím, ~e uvedený oprávnný geodet ml na starosti tvorbu Základní mapy velkého mYítka pro danou oblast. K tomu je pYipojená kopie Z. Z. pYeposlaného e-mailu J. P., v nm~ se vyjadYuje k technickému hledisku zamYení s tím, ~e nkteré povodní zemmYické dokumentace mají dostatek podklado pro to, aby bylo mo~né hranici ur it s pYesností do 10 cm, s doporu ením mYit omrky. PYipojeny jsou dále historické ná rty o místním aetYení a neozna ené zamYení, v nm~ je vzdálenost hranice parc. . st. XA od hranice mezi pozemky parc. . XB a parc. . XC vyzna ena na severní stran 2,97 m a na ji~ní stran 3,01 m.<br/>29. Stavební úYad usnesením ze dne 11. 11. 2020, . j. VYST-MH/5851/2020, vyzval stavebníka, aby opravil dokumentaci podle probhu hranice zaznamenané ve spisu stavebního úYadu, a sou asn pYeruail Yízení. Uvedl, ~e ze vzdálenosti hranic je patrný pYesah západní ásti sporné stavby v její ji~ní ásti o 17 cm, a to ji~n od seníku na pozemku ~alobce. V dokumentaci mlo být vyzna eno odstranní tohoto pYesahu nebo mla být doplnna smlouva o provedení sporné stavby uzavYená s vlastníkem sousedního pozemku. V odovodnní uvedl, ~e jeliko~ neobdr~el podnt o Yeaení otázky ur ení hranice pYed soudem, byl si nucen udlat o probhu hranice úsudek sám. Na základ zaslaných podklado a zamYení pYedaných dne 8. 10. 2020 a 19. 10. 2020 shledal, ~e v dokumentaci zakreslená pozemková hranice neodpovídá skute nému probhu, a dokumentace tak není jednozna ná.<br/>30. Proti usnesení ze dne 11. 11. 2020 podali stavebníci odvolání. }alovaný o odvolání stavebníko rozhodl rozhodnutím ze dne 22. 3. 2021, . j. 033351/2021/KUSK, jím~ usnesení ze dne 11. 11. 2020 zruail a vc vrátil stavebnímu úYadu k novému projednání. }alovaný konstatoval, ~e se ve správním spise nachází nkolik podklado zamYujících spornou hranici pozemko a jedno zamYení objekto pYi spole né hranici. Jde o geodetické zamYení Ing. J., vyty ovací protokol Ing. K., zamYení Ing. M. a situa ní plánek s vyzna ením spole né hranice s uvedením vzdáleností od rodinných domo Ing. Z. V situa ním plánku není ~ádná identifikace autora. }alovaný zjistil, ~e výzva stavebního úYadu, aby stavebníci opravili dokumentaci podle probhu hranice, nebyla dostate n ur itá. Stavební úYad nevyrozuml ú astníky o doplnní spisu o podklady Ing. Z. a ve výzv není ur eno, které zamYení má stavební úYad na mysli. Navíc dokumentace neobsahuje úplné zakreslení sousední stavby seníku pYi hranici pozemko a rovn~ neobsahuje podrobnjaí situaci, ze které by bylo jednozna n zYejmé, zda ást sporné stavby (pravdpodobn konstrukce krovu) pYesahuje na sousední pozemek a zda ji bude nutno upravit tak, aby sporná stavba na sousední pozemek ~ádnou ástí nepYesahovala. Na spornou stavbu byl zpracován geometrický plán, jen~ potvrzuje, ~e nezasahuje na pozemek ~alobce. Zasahuje pouze na lesní pozemek, jeho~ vlastník souhlasí s odprodejem dot ené ásti. Geometrický plán vaak vyzna uje pouze podorys sporné stavby v míst styku se zemí, nelze z nj tedy zjistit, zda konstrukce sporné stavby umístné výae na pozemek ~alobce nezasahují. }alovaný uzavYel, ~e je tYeba, aby situaci Yádn zhodnotil projektant sporné stavby a promítl pYípadné nezbytné úpravy do pYedlo~ené projektové dokumentace.<br/>31. Dne 25. 5. 2021 vydal stavební úYad vyrozumní o pokra ování v Yízení. Následn výzvou a usnesením ze dne 21. 6. 2021 vyzval stavebníky k doplnní situace sporné stavby tak,  aby na ní byly vyzna eny vaechny doplHkové stavby na sousedním pozemku umístné pYi sporné hranici pozemku a tsn sousedící s objektem chlévo, obsahovala zvýraznné stavby, které jsou pYedmtem Yízení a byla iteln okótována. Ze situace (a pYípadn doplnných Yezo) bude jednozna n zYejmé, zda ást stavby pYesahuje na sousední pozemek a bude ji nutno upravit, aby stavba na sousední pozemek ~ádnou ástí nepYesahovala, pokud mezi sousedy nedojde k písemné dohod. Situace bude obsahovat i probh hranice s kótami k okolním stavbám, který bude odpovídat podkladu, který je sou ástí spisu a který vypracoval Ing. Z. Z. V odovodnní bylo uvedeno, ~e stavební úYad vy~aduje doplnní projektových doklado tak, aby si mohl udlat vlastní úsudek ke sporné stavb. Jeliko~ podklad zaslaný Ing. Z. obsahuje vzdálenosti definované hranice od historických staveb rodinných domo, pova~uje jej za nejprokaznjaí.<br/>32. Sou ástí správního spisu je písemnost, ve které stavebník uvedl, ~e doplnil tYi výkresy do dvou Yízení o dodate ném povolení stavby, mezi kterými je výkres Ing. M. . 3/2021 ke sporné stavb.<br/>33. Dne 13. 12. 2021 se ~alobce vyjádYil k podkladom rozhodnutí, pYi em~ konstatoval, ~e sporná stavba je umístna té~ na jeho pozemku. Hranice mezi pozemkem ~alobce a pozemkem stavebníko byla nejmén po pt desetiletí vyty ena pevnými body v terénu, mimo jiné rozhradou (plaHkovým plotem). PYesná poloha této hranice byla zdokumentována Ing. Z. Z. pomocí omrek k pYesn definovaným bodom rodinných domo . p. XA a . p. XB. Toto ur ení polohy není závislé na systému souYadnic, a není proto zatí~eno odchylkami zamYení a~ 28 cm. Sou asn zdoraznil, ~e nesouhlasí s tím, aby sporná stavba byla umístna na jeho pozemku.<br/>34. Sou ástí správního spisu je také výkres Ing. M. . 3/21, jen~ zachycuje hranici mezi pozemky, kterou zamYil Ing. Z., dále hranici mezi pozemky se stYední odchylkou zamYení ± 14 cm od pozemku ~alobce a hranici mezi pozemky s mezní odchylkou zamYení ± 28 cm od pozemku ~alobce. Obsahuje té~ rozmry staveb. Dále je sou ástí stavební dokumentace geometrický plán, na nm~ je zakreslena sporná stavba, která pYesahuje pouze na lesní pozemek. <br/>35. PrvostupHovým rozhodnutím stavební úYad dodate n povolil stavbu  chlévy umístné severn a západn od stávajícího RD . p. XA , a to  na pozemku st. p. XB (zastavná plocha a nádvoYí), parc. . XC (zahrada), parc. . XD (lesní pozemek) v katastrálním území X . Uvedl, ~e sporná stavba je v dokumentaci ozna ená jako  chlévy a  rekonstrukce bývalých chlévo , rozmr delaích stran je podle dokumentace 9,2 m x 5,95 m ve tvaru dvou obdélníko pYimykajících se ke stávajícímu rodinnému domu ástí své ji~ní a východní stny a ástí ji~ní stny ke stavb pYístYeaku. K námitce týkající se nutnosti udlení výjimky z odstupové vzdálenosti podle § 25 vyhláaky . 501/2006 Sb. stavební úYad uvedl, ~e v samostatném Yízení projednával výjimku v souvislosti se stavbou pYístYeaku. Tato výjimka nabyla právní moci. Není proto nutné vést dalaí Yízení o povolení výjimky pro umístní sporné stavby práv z dovodu charakteru území potvrzeného udlenou výjimkou. K charakteru území stavební úYad té~ uvedl, ~e na pozemku ~alobce se u spole né hranice nachází historická stavba seníku, která není uvedena v pYedlo~ených historických katastrálních podkladech, a stavba gará~e. Tyto stavby na pozemku ~alobce mají obdobný charakter pYi pohledu z pozemku stavebníka. Stavba seníku pYitom stavbu chlévo pYevyauje. Ozna ení sporné stavby v dokumentaci jako  chlévy odkazuje na stavbu povodní, nicmén stavebník uvedl, ~e sporná stavba bude slou~it ke skladování vybavení a nebude slou~it jako gará~. Ostatní námitky se týkaly sporu o probh hranice mezi pozemky. PYesto~e stavební úYad ú astníky odkázal na soud, nebylo mu sdleno, ~e by soudní Yízení o ur ení hranice pozemku probíhalo. Byl proto nucen si u init úsudek sám. Stavebník pYedlo~il výkres Ing. M. . 3/21, podle kterého se sporná stavba nachází v pYesnosti mezní odchylky mYení hranic pozemko. PYesah sporné stavby toti~ nepYevyauje hodnotu dvojnásobku mezního rozdílu délky [ve smyslu vyhláaky . 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláaka), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  vyhláaka . 357/2013 Sb. )], který stanoví dvojnásobek základní stYední chyby, pYi em~ pYesnost polohy je ur ena v uvedené lokalit kódem 3 a iní 14 cm (celkov tedy 2 x 14 cm). Stavební úYad nemo~e jednozna n potvrdit ani vyvrátit, ~e stavba oplocení a pYístYeaku je postavena i na pozemku ~alobce. PYesah sporné stavby o 17 cm pYed stavbou seníku, patrný z fotografií poYízených na ústním jednání a podle zamYení Ing. M., se vztahuje k historické stavb seníku, která není vyzna ená ani v historických katastrálních podkladech a byla stavebním úYadem ovYena a~ dne 8. 2. 2018 potvrzením pasportu stavby. Ml-li ~alobce za to, ~e by ur ité vyu~ití okolního území mohlo sní~it hodnotu jeho nemovitosti, ml svá práva stYe~it v procesu poYizování územn plánovací dokumentace. V územním i stavebním Yízení nebo v Yízení o dodate ném povolení stavby je sice stavební úYad povinen posoudit námitku sní~ení hodnoty sousední nemovitosti, avaak iní tak pouze z hlediska nástrojo stavebního zákona, tedy z hlediska souladu povolované stavby s územn plánovací dokumentací, s obecnými po~adavky na výstavbu a zájmy chránnými dalaími pYedpisy. Sporná stavba, je~ z pozemku ~alobce není vyaaí ne~ 3,2 m, není stavbou neobvyklou nebo stavbou, kterou by neumo~Hoval územní plán. Seník na pozemku ~alobce tuto výaku pYevyauje. Jeliko~ je sporná stavba umístna na východní stran od pozemku ~alobce, nebude docházet k výraznému zastínní jeho zahrady, neboe ji~ní smr zostane otevYen. Stavební úYad ovYil, ~e stavebníci mají vlastnické právo k pozemkom parc. . st. XA a parc. . XB a pYedlo~ili smlouvu o právu k provedení stavby od vlastníka lesního pozemku. Uskute nním a u~íváním sporné stavby nejsou ohro~eny zájmy chránné stavebním zákonem a sporná stavba není v rozporu s § 129 odst. 2 stavebního zákona.<br/>36. }alobce podal proti prvostupHovému rozhodnutí odvolání. V nm mimo jiné uvedl, ~e výrok prvostupHového rozhodnutí pova~uje za zmate ný a nepYezkoumatelný, pokud se týká odkazu na § 5 a 6 bez uvedení právního pYedpisu. Navíc je výrokem vydáváno  stavební povolení , a  se jedná o Yízení o  dodate né povolení stavby . Z výroku není dále zYejmé, k jakému ú elu se sporná stavba povoluje, a její název je zavádjící. A~ v odovodnní je vysvtleno, ~e sporná stavba se s odkazem na povodní stavbu ozna uje jako  chlévy , ale slou~í ke skladování vybavení. Tento zposob u~ívání vaak není zYejmý z výroku rozhodnutí. Odkaz na povodní stavbu nedává smysl, neboe povodní stavba chlévo byla odstranna a sporná stavba je stavbou zcela novou s jiným podorysem, co~ vyplývá z ortofotomap z let 2012 a 2015 a náhledu do katastru nemovitostí. Ve výroku je chybn stanoven okruh ú astníko Yízení. Pokud stavební úYad nemo~e jednozna n potvrdit ani vyvrátit, ~e sporná stavba pYesahuje na pozemek ~alobce, ml po stavebníkovi po~adovat, aby dolo~il právo zalo~ené smlouvou provést stavbu podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona uzavYenou se spoluvlastníky pozemku ~alobce. Jeliko~ toto nepo~adoval, poruail § 2 odst. 3 a 4 správního Yádu, tj. zásadu rovného postavení vaech ú astníko správního Yízení. Odovodnní prvostupHového rozhodnutí postrádá úvahu o tom, pro  stavební úYad akceptoval zamYení dle výkresu Ing. M. . 3/21, které je nejvýhodnjaí pro stavebníka. Stejn tak postrádá úvahu o tom, pro  stavební úYad neakceptoval ~alobcovu námitku ohledn plaHkového plotu, který nejmén po dobu pti desetiletí ur oval hranici mezi pozemky. PYesná poloha hranice byla zdokumentována té~ Ing. Z. Z. pomocí omrek. Východní ze seníku ~alobce pYedstavuje zhruba aest desetiletí severní ást rozhrady mezi pozemky. Ji~ní ást rozhrady mezi pozemky je tvoYena asi pt desetiletí zdí gará~e ~alobce. V katastru nemovitostí je hranice vymezená rovnou arou zhruba v orientaci sever-jih, a nikoliv arou, která se ve smru ze severu k jihu nejdYíve lomí o 17 cm na západ a pak o nkolik desítek metro ji~nji o 20 cm zpt na východ. Sporná stavba tedy pYesahuje na pozemek ~alobce. Sporná stavba navíc nesplHuje po~adavky § 25 odst. 5 vyhláaky . 501/2006 Sb., podle kterého nesmí být vzdálenost stavby gará~e a ostatních staveb souvisejících s bydlením od spole né hranice menaí ne~ 2 m. Na spornou stavbu nelze pou~ít výjimku udlenou pro pYístYeaek. Text prvostupHového rozhodnutí vyvolává dojem, ~e alo o stavební Yízení, a koliv se jednalo o dodate né povolení stavby, která byla stavebníkem provedena bez pYísluaných povolení. PrvostupHové rozhodnutí postrádalo posouzení souladu sporné stavby s územn plánovací dokumentací a s obecnými po~adavky na výstavbu. Není proto zYejmé, jak stavební úYad dospl k závru, ~e sporná stavba není v rozporu s § 129 odst. 3 stavebního zákona. }alobce uzavYel, ~e nadále trvá na námitkách, které vznesl v probhu Yízení.<br/>37. PYílohou odvolání ~alobce byl dokument nadepsaný  Shrnutí dot ených stavebních inností, staveb a správních úkono , ve kterém byl popsán probh stavebních zmn provedených stavebníky. Tyto zmny byly rozdleny do tYí samostatných Yízení vedených u stavebního úYadu: (i)  stavební úpravy rodinného domu . p. X , (ii)  oplocení a pYístYeaek a (iii)  chlévy umístné severn a západn od stávajícího RD . p. X . Stavebník bez zdokumentování povodního stavu strhl rozhradu  plaHkový plot a za al stavt pYístYeaek. Ten le~í západn od atítové stny rodinného domu a je technicky navázaný na tuto stnu. Nejzápadnjaí ást pYístYeaku le~í na pozemku ~alobce. Dalaí ást plaHkového plotu stavebník strhl, aby mohl postavit oprné zdi a na ní umístné nadzemní zdi (tj. oplocení). }alobce opakovan upozorHoval na to, ~e tyto stavby jsou áste n umístny na jeho pozemku, pYesto~e s tím nesouhlasí. Ke stavb  chlévo uvedl, ~e se jedná o stavbu ve tvaru  L , kterou stavebník dlouhodob u~ívá jako gará~. Nejedná se pYitom o povodní stavbu chlévo, neboe stavba o srovnatelné zastavné ploae s podorysem ve tvaru  L na tomto míst nikdy nestála, co~ dokládají historické ortofotomapy. Sporná stavba, pYístYeaek a rodinný dom tvoYí jednu souvisle zastavnou plochu, pYi em~ jen pYístYeaek a sporná stavba mají dohromady rozlohu 67,07 m2. PYilo~eny byly rovn~ snímky pozemko stavebníko z ortofotomapy z let 2012, 2015 a aktuální snímek z katastru nemovitostí.<br/>38. Dne 7. 3. 2022 stavební úYad vyzval ú astníky správního Yízení, aby se vyjádYili k odvolání ~alobce.<br/>39. Poté byly do správního spisu zalo~eny fotografie. Na první z nich je zachycen dom ~alobce a jeho zahrada. Druhá fotografie zachycuje oba rodinné domy a pozemky z pYední strany. Je z ní zYejmé, ~e nov postavený plot je o nco airaí ne~ typický plaHkový plot. PYístYeaek a za ním i sporná stavba jsou umístny mezi rodinným domem a hranicí pozemko. Stejn tak gará~ a seník na pozemku ~alobce jsou umístny na hranici mezi pozemky. Seník svou výakou zna n pYevyauje spornou stavbu i pYístYeaek. Poslední fotografie dokládá, ~e pYibli~n stejn velká ást ~alobcova seníku jako sporné stavby pYesahuje na lesní pozemek.<br/>40. O odvolání ~alobce rozhodl ~alovaný napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno v bodu 1 tohoto rozsudku. V jeho odovodnní shrnul odvolací námitky a vyjádYení stavebníko. Stavebníci uvedli, ~e sporná stavba a pYístYeaek byly rekonstruovány za ~ivota a se souhlasem dYívjaího vlastníka sousedního pozemku. }alobce je spoluvlastník gará~e a stavby, je~ jsou takté~ umístny na spole né hranici pozemko. Ke svému vyjádYení pYipojili fotografie zachycující vaechny stavby pYi hranici pozemko a pohled do zahrady ~alobce jako dokaz toho, jak je znehodnocena jeho nemovitost. }alovaný konstatoval, ~e zmnou výroku napravil chyby ve výroku prvostupHového rozhodnutí. V nm byl uveden odkaz na  § 5 a 6 bez uvedení pYísluaného pYedpisu a chyblo v nm ozna ení Mgr. P. M. jako ú astnice Yízení. Výsledkem Yízení nebylo stavební povolení, nýbr~ dodate né povolení stavby. Rozhodnutí bylo vydáno podle § 129 odst. 3 stavebního zákona. K ~ádosti o dodate né povolení stavby byla pYedlo~ena projektová dokumentace z prosince 2017 zpracovaná Ing. M. M. Stavba chléva byla geodeticky zamYena Ing. J., který vyhotovil geometrický plán. Z nj vyplývá, ~e stavba chléva zasahuje ástí o ploae 8 m2 na sousední lesní pozemek. Tento nov vzniklý pozemek je ozna en parc. . X(stavební). Z geometrického plánu dále vyplývá, ~e sporná stavba nezasahuje na sousední pozemek ~alobce. Orgán ochrany ~ivotního prostYedí vydal souhlas s dlením lesního pozemku, souhlasné závazné stanovisko k trvalému odntí PFL a souhlas s realizací stavby do 50 m od lesa. Stavebník dolo~il té~ smlouvu o právu k provedení sporné stavby se souhlasem vlastníka lesního pozemku Lesy R. Projektovou dokumentaci rovn~ doplnil o výkres Ing. M. . 3/21, ze kterého plyne, ~e pYesah sporné stavby 17 cm pYed stavbu seníku na pozemku ~alobce zjiatný pYi ústním jednání a patrný z poYízené fotodokumentace je v toleranci vyhláaky . 357/2013 Sb., neboe nepYesahuje hodnotu dvojnásobku mezního rozdílu délky, který se stanoví dvojnásobkem základní stYední chyby, kdy pYesnost polohy je ur ena kódem kvality 3 a iní 14 cm (tj. celkem 2 x 14 cm). Podle toho sporná stavba nepYesahuje na pozemek ~alobce. Stavební úYad ml v roce 2018 pYi ovYování existence seníku po~adovat pYedlo~ení geometrického plánu skute ného provedení stavby, z nho~ by bylo mo~né zjistit, zda je seník umístn výhradn na pozemku ~alobce a nepYesahuje na pozemek stavebníko. Toto potvrzení ji~ nelze pYezkoumat, proto nejsou spoluvlastníci pozemku parc. . X ozna eni jako ú astníci Yízení. Xízení o dodate ném povolení stavby je Yízením o ~ádosti, ve kterém se projednává projektová dokumentace pYedlo~ená stavebníkem. V daném pYípad název projektové dokumentace (chlévy) neodpovídá ú elu stavby, která bude slou~it jako zdná kolna k uskladnní náYadí. Název vychází z povodní stavby chléva. Stavební úYad se Yádn zabýval otázkou hranice mezi pozemky a umístním staveb pYi této hranici. }ádný z ú astníko nevyu~il svého práva podat ~alobu ohledn hranice pozemku, a v takovém pYípad je tYeba postupovat podle § 89 odst. 6 stavebního zákona a námitku posoudit na základ obecných po~adavko na výstavbu, závazných stanovisek, popYípad technických norem. PYesto~e stavební úYad odkazoval na mo~nost obrátit se na soud, nebyl informován, ~e by tak ú astníci postupovali. Proto si u inil úsudek sám. Stavební úYad rozhodnutím ze dne 17. 12. 2018 povolil výjimku z § 25 odst. 5 vyhláaky . 501/2006 Sb. a v souladu s § 25 odst. 6 této vyhláaky ji~ není nutné vést Yízení o povolení výjimky na umístní stavby pro charakter území, ve kterém se nachází doplHkové stavby na hranici pozemko. Na pozemku ~alobce se tsn na hranici nachází historická stavba seníku. Stavební úYad shledal soulad sporné stavby s územním plánem a dospl k závru, ~e není vyaaí ne~ 3,2 m a není stavbou v míst neobvyklou, i kterou by územní plán neumo~Hoval. Závrem ~alovaný uvedl, ~e posoudil situaci vaech staveb na pozemku stavebníka i ~alobce, je~ je velmi dobYe itelná z fotografií pYipojených stavebníkem k vyjádYení k odvolání. Ze snímku z komunikace jsou patrné stavby obou rodinných domo a doplHkových staveb  gará~e a seníku ~alobce (vlevo) a sporné stavby a pYístYeaku stavebníka (vpravo). Ob doplHkové stavby jsou umístny na hranici pozemko. Stavební úYad proto postupoval správn, jestli~e posoudil vaechny stavby jako v míst obvyklé.<br/>Posouzení ~aloby soudem<br/>41. Soud ovYil, ~e ~aloba byla podána v as, po vy erpání Yádných opravných prostYedko, osobou k tomu oprávnnou a splHuje vaechny formální po~adavky na ni kladené. Poté pYistoupil k vcnému projednání ~aloby a pYezkoumal napadené rozhodnutí, jako~ i Yízení, které jeho vydání pYedcházelo, a to v rozsahu a mezích uplatnných ~alobních bodo (§ 75 odst. 2 s. Y. s.), pYi em~ vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. Y. s.).<br/>42. }aloba je dovodná.<br/>43. Soud pYedesílá, ~e v úzce související vci ji~ rozhodl o jiné ~alob ~alobce rozsudkem ze dne 21. 2. 2023, . j. 55 A 58/2022-49, kterým zruail rozhodnutí ~alovaného ve vci dodate ného povolení stavby pYístYeaku. ást ~alobních bodo, kterými se zdejaí soud v uvedeném rozsudku zabýval, byla obdobná. Z citovaného rozsudku proto soud vycházel i v nyní projednávané vci.<br/>PYesah sporné stavby na pozemek ~alobce<br/>44. Podstatná ást ~alobní argumentace se týká otázky pYesahu sporné stavby na pozemek ~alobce. Ten se domnívá, ~e spornou stavbu nebylo mo~né dodate n povolit bez jeho souhlasu. PrvostupHové i napadené rozhodnutí má navíc za nepYezkoumatelná, neboe z nich není zYejmé, z jakého dovodu správní orgány pova~ovaly za správné zamYení hranice nejvýhodnjaí pro stavebníka. Podle ~alobce se ani nevypoYádaly se zamYením Ing. M., které ~alobce v pYedcházejícím Yízení pYedlo~il.<br/>45. }alobní bod je dovodný.<br/>46. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úYad zahájí Yízení o odstranní stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení Yízení vlastníka nebo stavebníka pou í o mo~nosti podat ve lhot 30 dno od zahájení Yízení ~ádost o dodate né povolení stavby. Byla-li ~ádost o dodate né povolení podána pYed zahájením Yízení o odstranní stavby, má se za to, ~e byla podána v okam~iku zahájení Yízení o odstranní stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby po~ádá ve stanovené lhot o její dodate né povolení, stavební úYad pYeruaí Yízení o odstranní stavby a vede Yízení o podané ~ádosti. Jde-li o stavbu vy~adující stavební povolení, ~adatel pYedlo~í podklady pYedepsané k ~ádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vy~adující ohláaení, ~adatel pYedlo~í podklady pYedepsané k ohláaení. Jde-li o stavbu vy~adující pouze územní rozhodnutí, ~adatel pYedlo~í podklady pYedepsané k ~ádosti o územní rozhodnutí. V Yízení o dodate ném povolení stavby stavební úYad postupuje pYimYen podle § 90 a § 110 a~ 115; ohledání na míst je povinné.<br/>47. Podle § 86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona k ~ádosti o vydání územního rozhodnutí ~adatel pYipojí souhlas k umístní stavebního zámru podle § 184a.<br/>48. Podle § 184a odst. 1 vty první stavebního zákona, není-li ~adatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávnn ze slu~ebnosti nebo z práva stavby po~adovaný stavební zámr nebo opatYení uskute nit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby.<br/>49. Podle § 23 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. se stavby umiseují tak, aby stavba ani její ást nepYesahovala na sousední pozemek. Umístním stavby nebo zmnou stavby na hranici pozemko nebo v její bezprostYední blízkosti nesmí být znemo~nna zástavba sousedního pozemku.<br/>50. Podle § 68 odst. 3 vty první správního Yádu se v odovodnní uvedou dovody výroku nebo výroko rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán Yídil pYi jejich hodnocení a pYi výkladu právních pYedpiso, a informace o tom, jak se správní orgán vypoYádal s návrhy a námitkami ú astníko a s jejich vyjádYením k podkladom rozhodnutí.<br/>51. Podle § 93 odst. 1 správního Yádu, jestli~e v této hlav není stanoveno jinak, pro Yízení o odvolání se obdobn pou~ijí ustanovení hlav I a~ IV, VI a VII této ásti.<br/>52. Podle § 3 správního Yádu, nevyplývá-li ze zákona nco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s po~adavky uvedenými v § 2.<br/>53. Podle § 114 odst. 3 stavebního zákona námitku, o které nedoalo k dohod mezi ú astníky Yízení, stavební úYad posoudí na základ obecných po~adavko na výstavbu, závazných stanovisek, popYípad rozhodnutí dot ených orgáno nebo technických norem, pokud taková námitka nepYesahuje rozsah jeho posobnosti. Nedoalo-li k dohod o námitce ob anskoprávní povahy, stavební úYad si o ní u iní úsudek a rozhodne ve vci; to neplatí v pYípad námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.<br/>54. Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 12. 2019, . j. 1 As 172/2019-31,  ob anskoprávní námitky je mo~né v souladu se znním stavebního zákona dále rozdlit na dv skupiny. První skupinou ob anskoprávních námitek, jsou takové, které nepYekra ují posobnost stavebního úYadu, a ten je proto povinen o nich rozhodnout. Typicky se jedná o námitky, týkající se pYepokládané hlu nosti, praanosti, zastínní, odstupu stavby apod.  tedy o námitky budoucích imisí. Do druhé skupiny nále~í námitky, které pYekra ují rozsah posobnosti stavebního úYadu. Jedná se typicky o námitky zpochybHující samotnou existenci vlastnického práva i jeho rozsah, námitky vydr~ení i existence vcného bYemene. O tchto námitkách mo~e s kone nou platností rozhodnout pouze soud; stavební úYad zde má toliko povinnost pokusit se o dosa~ení dohody mezi stranami sporu, která by pYedeala soudnímu Yízení. [& ] Nedojde-li k dohod ú astníko Yízení, je povinností stavebního úYadu postupovat podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, tedy vyzvat ú astníka Yízení, který námitku uplatnil, aby podal ~ádost o zahájení Yízení pYed soudem, pYi em~ mu k tomu sou asn usnesením ur í podle § 39 odst. 1 správního Yádu pYimYenou lhotu. Pokud se ú astník Yízení na soud obrátí, musí stavební úYad Yízení a~ do pravomocného rozhodnutí soudu pYeruait. Jestli~e tak neu iní, pravomoc rozhodnout o námitce se vrací stavebnímu úYadu, který musí v Yízení pokra ovat a u init si o uplatnné námitce úsudek sám. <br/>55. Podle rozsudku Nejvyaaího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 2 Cdo 3162/2018, . C 18092,  je-li tak mezi ú astníky stavebního Yízení sporné, na které parcele stavba stojí, jde o skutkovou otázku, která sama o sob není sporem týkajícím se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv; ú astníci nezpochybHují, ~e jsou vlastníky parcel evidovaných v katastru nemovitostí, jen je sporné  zjevn v dosledku toho, ~e jim není jasné, kudy vede hranice mezi parcelami  na í parcele stavba stojí. Xeaení této otázky se nevymyká pravomoci stavebního úYadu a lze ji vyjasnit pomocí znaleckého posudku. <br/>56. Cílem dodate ného povolení stavby je uvedení stavby provedené bez pYísluaného povolení podle stavebního zákona do souladu s právními pYedpisy. Dokazní bYemeno k prokázání naplnní podmínek § 129 odst. 3 stavebního zákona pro mo~nost dodate ného povolení nese ~adatel o dodate né stavební povolení. Ten je povinen prokázat soulad s po~adavky stavebního zákona i obecnými po~adavky na výstavbu. Z judikatury vyplývá, ~e nelze pYipustit výklad zákona, který by stanovil mírnjaí kritéria pro dodate né povolení stavby, ne~ jaká jsou kladena na Yádné povolení (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 2. 2007, . j. 1 As 46/2006-75, . 1202/2007 Sb. NSS). }adatel o dodate né povolení stavby je povinen prokázat také své vlastnické právo nebo právo provést stavbu k pozemkom, na kterých se nachází povolovaná stavba (napY. prostYednictvím souhlasu vlastníka pozemku podle § 184a stavebního zákona). Bylo proto nezbytné, aby správní orgány v Yízení o dodate ném povolení stavby Yádn posoudily probh vlastnické hranice mezi pozemky.<br/>57. Otázka, na jaké parcele se sporná stavba nachází, sama o sob není sporem o vlastnické právo, a proto je k jejímu posouzení pYísluaný stavební úYad (srov. citovaný rozsudek Nejvyaaího soudu sp. zn. 2 Cdo 3162/2018). Správní orgány ovaem nepochybily, pokud na základ námitek ú astníko ohledn pYesahu sporné stavby na pozemek ~alobce (s ohledem na historické stavby i umístní povodního plotu) dosply k závru, ~e mezi ú astníky je spor o probh vlastnické hranice pozemku v terénu, a tedy spor o rozsah vlastnického práva (srov. výae rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 1 As 172/2019-31). I o otázce skute ného probhu sporné vlastnické hranice si vaak musí stavební úYad u init sám úsudek, nebyla-li pYes výzvu podle § 57 odst. 1 správního Yádu podána ~aloba k civilnímu soudu. Soud upozorHuje na to, ~e vyty ení hranice pozemku podle údajo o jeho geometrickém a polohovém ur ení v katastru nemovitostí se nemusí shodovat s vlastnickými hranicemi. Stavební úYad ovaem mo~e pYi posouzení probhu hranice pozemku vycházet z vyvratitelné domnnky, ~e hranice parcel je toto~ná s hranicí vlastnickou, pokud ten, kdo to popírá, neproká~e opak (srov. § 980 odst. 2 ob anského zákoníku). Lze vycházet napYíklad z dokumentace o vyty ení hranice pozemku v terénu podle údajo katastru nemovitostí, je-li k dispozici a není-li relevantn zpochybnna (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 10. 2018, . j. 4 As 240/2018-38). Správní orgány vaak musí v~dy hodnotit vaechny podklady jednotliv a ve vzájemných souvislostech a své závry pYesvd iv odovodnit.<br/>58. Má-li být rozhodnutí pYezkoumatelné, musí z nj být zYejmé, jaký skutkový stav vzal posuzující orgán za rozhodný, jakými úvahami byl veden pYi hodnocení podklado pro vydání rozhodnutí, pYi výkladu právních pYedpiso a jak se vypoYádal s návrhy a námitkami ú astníko (§ 68 odst. 3 správního Yádu). To platí i pro rozhodnutí v odvolacím Yízení (§ 93 odst. 1 správního Yádu). Je tomu tak proto, ~e jen prostYednictvím odovodnní lze dovodit, z jakého skutkového stavu posuzující orgán vyael a jak o nm uvá~il. Nedostatky odovodnní zposobující nepYezkoumatelnost nelze zhojit ve vyjádYení k ~alob (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, . j. 7 As 179/2016-37). Soud toti~ vychází výlu n z odovodnní rozhodnutí, které pYezkoumává (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, . j. 3 As 51/2003-58). Z odovodnní rozhodnutí tedy musí být seznatelné, z jakého dovodu pova~uje správní orgán námitky ú astníka Yízení za liché, mylné anebo vyvrácené (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, . j. 9 As 71/2008-109).<br/>59. O nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo jde tehdy, opomene-li správní orgán na námitku ú astníka zcela (tedy i implicitn) reagovat (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, . j. 2 As 337/2016-64). Sou asn platí, ~e nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006-76, . 1566/2008 Sb. NSS). Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat. Naopak pokud se správní orgán podstatou námitky zabývá a vysvtlí, pro  nepova~uje argumentaci ú astníka za správnou, bye výslovn v odovodnní rozhodnutí nereaguje na vaechny myslitelné aspekty vznesené námitky, o nepYezkoumatelnost rozhodnutí nejde. Správní orgány nemají povinnost vypoYádat se s ka~dou díl í námitkou, pokud proti tvrzení ú astníka Yízení postaví právní názor, v jeho~ konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/2012-45, i ze dne 29. 6. 2017, . j. 2 As 337/2016-64, a nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).<br/>60. Stavební úYad v prvostupHovém rozhodnutí zrekapituloval, ~e stavebník ke své ~ádosti dolo~il geometrický plán. V probhu ohledání na míst ~alobce namítl, ~e sporná stavba pYesahuje na jeho pozemek. Stavební úYad proto vyzval ú astníky k pYedlo~ení dokladu o tom, zda se sporný probh hranice projednává pYed soudem. K tomu stavebník sdlil, ~e soudní Yízení o probhu hranice vedeno není. }alobce k probhu hranice pYedlo~il zamYení Ing. M. Poté stavebník pYedlo~il výkres Ing. M. . 3/21. Stavební úYad následn k otázce probhu hranice mezi pozemky uvedl, ~e si o ní musel u init úsudek sám, neboe ú astníci se neobrátili na soud. Konstatoval, ~e podle výkresu Ing. M. . 3/21 se sporná stavba nachází v pYesnosti mezní odchylky mYení hranice pozemko a do pozemku ~alobce nepYesahuje hodnotu dvojnásobku mezního rozdílu délky podle vyhláaky . 357/2013 Sb., která se stanoví jako dvojnásobek základní stYední chyby, kdy pYesnost polohy je ur ena v uvedené lokalit kódem 3 a iní 14 cm (celkov tedy 2 x 14 cm). Poté dodal, ~e nemo~e jednozna n potvrdit ani vyvrátit, ~e sporná stavba je postavena i na pozemku ~alobce. Dále uvedl, ~e pYesah pYed stavbou seníku, patrný z fotografií poYízených na ústním jednání a ze zamYení Ing. M., se vztahuje k historické stavb seníku, která není zanesena v historických katastrálních podkladech a byla stavebním úYadem ovYena dne 8. 2. 2018 potvrzením pasportu stavby.<br/>61. Následn ~alobce v odvolání proti prvostupHovému rozhodnutí mimo jiné namítl, ~e odovodnní stavebního úYadu postrádá úvahy o tom, pro  se pYiklonil zrovna k zamYení hranice, které je nejvýhodnjaí pro stavebníka a z jakého dovodu jej pova~uje za správné, jestli~e výkres Ing. M. . 3/21 obsahuje celkem tYi varianty zamYení hranice mezi pozemky. Stavební úYad se nezabýval ani jeho námitkou týkající se bývalé rozhrady mezi pozemky  plaHkového plotu. Té~ poznamenal, ~e pYesná poloha hranice byla zdokumentována Ing. Z. Z., a to pomocí omrek k pYesn definovaným bodom rodinných domo, tedy zposobem, jen~ není zatí~en odchylkami zamYení a~ 28 cm. Dále namítl, ~e v katastru nemovitostí je hranice mezi pozemky vyzna ena rovnou arou zhruba v orientaci sever-jih, nikoliv arou, která se ve smru ze severu k jihu nejdYíve lomí 17 cm na západ a pak o nkolik desítek metro ji~nji o 20 cm zpt na východ.<br/>62. }alovaný v odovodnní napadeného rozhodnutí konstatoval, ~e k ~ádosti o dodate né povolení stavby byla pYilo~ena projektová dokumentace zpracovaná Ing. M. Sporná stavba byla geodeticky zamYena Ing. J., který vyhotovil geometrický plán. Z nj mimo jiné vyplývá, ~e stavba nezasahuje na pozemek ~alobce. Stavebník doplnil dokumentaci o výkres Ing. M. . 3/21, ze kterého plyne, ~e pYesah sporné stavby 17 cm pYed sousední stavbu seníku na pozemku ~alobce je v toleranci vyhláaky . 357/2013 Sb., neboe nepYesahuje hodnotu dvojnásobku mezního rozdílu délky, který se stanoví dvojnásobkem základní stYední chyby, pYi em~ pYesnost polohy je ur ena kódem kvality 3 a iní 14 cm (celkem 2 x 14 cm). Podle toho sporná stavba nepYesahuje na pozemek ~alobce. Stavební úYad ml v roce 2018 pYi potvrzování existence stavby seníku po~adovat pYedlo~ení geometrického plánu skute ného provedení tohoto seníku, aby bylo mo~né ovYit, zda naopak seník nepYesahuje na pozemek stavebníko. Potvrzení stavby seníku ji~ nelze pYezkoumat. }alovaný dále uvedl, ~e stavební úYad se Yádn zabýval otázkou sporné hranice mezi pozemky a umístní staveb pYi této hranici jak na stran stavebníka, tak na stran ~alobce. Uvedl, ~e ~ádný z ú astníko nevyu~il svého práva podat ~alobu ohledn hranice pozemku, a v takovém pYípad musí postupovat podle § 89 odst. 6 stavebního zákona a námitku posoudit na základ obecných po~adavko na výstavbu, závazných stanovisek, popYípad technických norem. PYesto~e stavební úYad odkazoval na mo~nost obrátit se na soud, nebyl informován o tom, ~e by tak ú astníci postupovali. Proto si stavební úYad u inil úsudek sám. Nakonec ~alovaný posoudil situaci vaech staveb na pozemku ~alobce a na pozemku stavebníka z fotografie dolo~ené stavebníkem. V pYípad obou jsou vaechny doplHkové stavby umístny na hranici pozemko.<br/>63. Soud dává ~alobci za pravdu v tom smru, ~e ~alovaný v napadeném rozhodnutí jeho odvolací námitky pYezkoumatelným zposobem skute n nevypoYádal. Na výkresu Ing. M. . 3/21 jsou vyzna eny tYi hranice mezi pozemky, jedná se o hranici zamYenou Ing. ZbyHkem Zimou, na ní~ se nachází stavba seníku, dále hranici se stYední odchylkou + 14 cm a hranici s mezní odchylkou zamYení + 28 cm ve smru k pozemku ~alobce, pYi em~ vyzna ená sporná stavba se nachází na hranici s mezní odchylkou zamYení. Z napadeného rozhodnutí (ani ve spojení s prvostupHovým rozhodnutím) pYitom nevyplývá, z jakého dovodu správní orgány vyaly ze zamYení, které je výhodnjaí pro stavebníka, tedy pro  je sporná stavba situovaná pYímo na mezní odchylce hranice pozemko (+ 28 cm). }alovaný v návaznosti na odvolací námitku a konstatování stavebního úYadu, ~e  nemo~e jednozna n potvrdit ani vyvrátit, ~e stavba je postavena i na pozemku parc. . X , pouze s obecným odkazem na výkres Ing. M. . 3/21 a vyhláaku . 357/2013 Sb. konstatoval, ~e pYesah sporné stavby pYed stavbu seníku o 17 cm je v toleranci a na pozemek ~alobce nepYesahuje, neboe nepYekra uje  hodnotu dvojnásobku mezního rozdílu délky, který se stanoví dvojnásobkem základní stYední chyby, kdy~ pYesnost polohy je ur ena v uvedené lokalit kódem kvality  3 je 14 cm (celkov tedy 2 x 14 cm) . Úvahu, kterou dospl k tomuto závru (odlianému oproti závru stavebního úYadu) vaak blí~e nerozvedl. NeupYesnil, jak zjistil hodnotu základní stYední chyby, kód kvality v dané lokalit a pro  aplikoval hodnotu mezního rozdílu délky na probh hranice zjiatný Ing. Z. Neuvedl, pro  bylo tYeba zohlednit hodnotu dvojnásobku mezního rozdílu délky tak, jak u inil, vzhledem k jednotlivým zamYením i dalaím podkladom. Tyto informace pYitom neobsahuje ani odovodnní prvostupHového rozhodnutí. }alovaný se té~ ~ádným zposobem nevypoYádal s odvolací námitkou ohledn plaHkového plotu, který podle tvrzení ~alobce nkolik desítek let tvoYil rozhradu mezi pozemky a jeho~ existenci stavebníci nezpochybHují. Správní orgány se pak pYedevaím pYezkoumatelným zposobem nevypoYádaly ani s námitkou, ~e hranice zdokumentovaná Ing. Z. pomocí omrek k pYesn definovaným bodom rodinných domo není závislá na systému souYadnic, a není proto zatí~ena odchylkami zamYení a~ 28 cm. }alobce výslovn upozorHoval na to, ~e hranici mezi pozemky je mo~né ur it pYesnji prostYednictvím omYování pevných bodo v terénu. }alovaný vaak tuto metodu nevzal v potaz. Takté~ nereagoval na odvolací námitku ohledn lomových bodo, a toti~ ~e hranice mezi pozemky je v katastru nemovitostí vyzna ena rovnou árou (respektive obsahuje pouze jeden lomový bod), avaak hranice s mezní odchylkou zamYení obsahuje nkolik lomových bodo. Tvar hranice proto neodpovídá. PYes výslovné odvolací námitky ~alobce nelze tyto odpovdi v napadeném rozhodnutí nalézt. Jedná se pYitom o st~ejní otázky pro posouzení, zda byly naplnny podmínky pro vydání dodate ného povolení sporné stavby, respektive zda bylo nezbytné vy~adovat souhlas spoluvlastníko pozemku ~alobce ve smyslu § 184a stavebního zákona.<br/>64. Bylo pYitom tYeba vysvtlit, jak byly hodnoceny podklady k probhu hranice pozemko (parcel) v terénu a polohy sporné stavby ve vztahu k této hranici té~ s pYihlédnutím ke zposobu, jím~ byla hranice v tchto podkladech vymezena, a uvést, jaká konkrétní zjiatní byla z tchto podklado u inna. Dále bylo tYeba vysvtlit, zda podklady posta ovaly pro závr, ~e sporná stavba ~ádnou svou ástí nezasahuje na pozemek ~alobce (pYípadn objasnit, pro  takový pYesah nelze pova~ovat za neoprávnný zásah), pYi em~ vlastnická hranice pozemku nemusí být toto~ná s hranicí parcel. Rovn~ bylo nezbytné vysvtlit, pro  a na základ jakých konkrétních ustanovení vyhláaky . 357/2013 Sb. bylo na míst zohlednit dvojnásobek mezní odchylky délky, a to zposobem, jak u inil ~alovaný (tedy  ve prospch stavebníko), neboe by se s ohledem na stYední souYadnicovou chybu mohla hranice pozemku (pYi zohlednní pouze pYesnosti souYadnic lomových bodo) nacházet i na opa né stran od hranice zamYené Ing. Z., tj. smrem do pozemku stavebníko. V rámci souYadnicové chyby se chybovost mo~e pohybovat v hodnot vyjadYující polomr kruhu smrem od jeho stYedu (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 11. 2016, . j. 4 As 193/2016-24, a ze dne 26. 3. 2014, . j. 1 As 7/2014-54). }alovaný ani nevysvtlil, z jakého konkrétního ustanovení citované vyhláaky dovodil, ~e tolerovanou odchylkou je dvojnásobek mezního rozdílu délky, a jaké dopady má tato odchylka (potenciální eviden ní nepYesnost) v posuzovaném pYípad na posouzení probhu hranice pozemko v terénu a polohy sporné stavby. Bylo tYeba vysvtlit, na základ jaké úvahy dospl ~alovaný k tak jednozna nému závru, ~e dodate n povolovaná stavba (~ádnou ástí) hranici nepYesahuje, a sou asn vysvtlit, koho v jakém ohledu tí~ilo dokazní bYemeno a z jakého dovodu je (ne)unesl. Výae popsaná hodnocení a úvahy vaak napadené rozhodnutí postrádá.<br/>65. Soud souhlasí se ~alobcem té~ v tom, ~e stavební úYad i ~alovaný opomnli zamYení Ing. M., které ~alobce pYedlo~il s tvrzením, ~e dokládá, ~e sporná stavba pYesahuje na jeho pozemek. Jeliko~ se správní orgány tímto podkladem k probhu hranice vobec nezabývaly, není úkolem soudu, aby jejich innost nahrazoval a jako první tento podklad hodnotil. V tomto ohledu je pYiléhavý odkaz ~alobce na rozsudek zdejaího soudu ze dne 8. 2. 2016, . j. 45 A 15/2014-46, ve kterém se uvádí, ~e  [v] situaci, kdy má správní orgán k dispozici nkolik dokumento, které podporují opa né závry nelze v rozporu s ustanovením § 50 odst. 4 správního Yádu ignorovat dokumenty pYedlo~ené jedním z ú astníko správního Yízení, ale je tYeba zvá~it vaechny bye protichodné podklady a pYípadn podle § 3 správního Yádu doplnit podklady rozhodnutí tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. Správní orgány mly vysvtlit, zda a jak hodnotily zamYení Ing. M. a pro  i ve svtle tohoto podkladu u inily závr, ~e dodate n povolovaná stavba nezasahuje ani z ásti na pozemek ~alobce.<br/>66. Pro úplnost je tYeba doplnit, ~e dovod, pro  stavební úYad vyzval k úprav stavební dokumentace podle podklado od Ing. Z., lze nalézt pouze v usnesení stavebního úYadu o pYeruaení Yízení ze dne 21. 6. 2021, . j. VYST-MH/3978/2021. V nm je zmínno, ~e zamYení Ing. Z. je pro posouzení stavebního úYadu nejprokaznjaí, neboe u definované hranice obsahuje i odkaz vzdáleností k historickým stavbám rodinných domo. Takové zdovodnní ovaem není obsa~eno v prvostupHovém ani napadeném rozhodnutí a samo o sob by rovn~ nebylo dostate né, jestli~e nebyl nijak hodnocen obsah zamYení Ing. M. Správní orgány se nezabývaly ani tím, zda výkresy Ing. M. . 3/21 a kóty k okolním stavbám odpovídají podkladu od Ing. Z. a v nm uvedeným bodom a souYadnicím a okótovaným vzdálenostem, a zda se tedy jedná o stavebním úYadem po~adovanou hranici.<br/>67. Soud dospl s ohledem na shora uvedené k závru, ~e napadené rozhodnutí je nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo.<br/>68. Jeliko~ otázka, zda sporná stavba pYesahuje na pozemek ~alobce, je nezbytná pro posouzení, zda mla být dodate n povolena, mly správní orgány povinnost zjistit probh hranice mezi pozemky, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. }alobce správn poukazuje na to, ~e stavební úYad této povinnosti nedostál, jestli~e konstatoval, ~e nemo~e jednozna n potvrdit ani vyvrátit, zda sporná stavba zasahuje na pozemek ~alobce, ale pYesto stavbu dodate n povolil. Tím poruail § 3 správního Yádu. }alovaný tento nedostatek prvostupHového rozhodnutí nezhojil, neboe svoj závr o tom, ~e sporná stavba na pozemek ~alobce nepYesahuje, zatí~il nepYezkoumatelností. V návaznosti na ~alobní námitku, ~e stavební úYad ml nechat vyhotovit znalecký posudek, pokud neml odborné znalosti k posouzení probhu hranice, soud konstatuje, ~e v takovém pYípad by bylo jist vhodné ustanovit znalce (srov. výae citovaný rozsudek Nejvyaaího soudu sp. zn. 2 Cdo 3162/2018 a § 56 správního Yádu). Stavební úYad nicmén mohl s ohledem na zásadu volného hodnocení dokazo posoudit tuto otázku i bez znaleckého posudku, pokud by ml za to, ~e k jejímu posouzení má dostate né podklady. Musel by vaak u init závr o probhu hranice mezi pozemky na základ dokladného hodnocení vaech podklado a pYezkoumateln jej odovodnit. Soud proto uzavírá, ~e nebyl dostate n zjiatn skutkový stav ohledn probhu hranice mezi pozemky.<br/>69. Vzhledem k absenci dovodo rozhodnutí a nedostate n zjiatnému skutkovému stavu, soud nemo~e pYistoupit k vcnému pYezkumu, zda sporná stavba pYesahuje na pozemek ~alobce, neboe by tím nahrazoval innost správních orgáno. Soud se proto nezabýval hodnocením jednotlivých podklado i metod zjiaeování probhu hranice mezi pozemky. V dalaím Yízení bude na ~alovaném, aby se s výae uvedenými otázkami pYezkoumatelným zposobem vypoYádal.<br/>Vzdálenost stavby od spole né hranice<br/>70. }alobce namítá rozpor sporné stavby s po~adavkem na odstupovou vzdálenost alespoH 2 m od spole né hranice podle § 25 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb. Má za to, ~e sporná stavba je pYístavbou rodinného domu a ~e pro její dodate né povolení byla potYeba výjimka z odstupových vzdáleností. Dále se domnívá, ~e správní orgány dosply k nesprávnému závru, ~e spornou stavbu lze s ohledem na charakter území (potvrzený rozhodnutím o výjimce pro pYístYeaek) umístit na hranici pozemku i bez udlení výjimky. Namítá té~ nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboe ~alovaný nevypoYádal odvolací námitku, ~e rozhodnutím o výjimce pro pYístYeaek nelze vztáhnout na spornou stavbu, navíc jím byl sní~en odstup od spole né hranice pouze na 0,2 m.<br/>71. Tento ~alobní bod není dovodný.<br/>72. Podle § 25 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb., je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menaí ne~ 7 m a jejich vzdálenost od spole ných hranic pozemko nesmí být menaí ne~ 2 m.<br/>73. Podle § 25 odst. 6 vyhláaky . 501/2006 Sb. je s ohledem na charakter zástavby mo~no umístit a~ na hranici pozemku rodinný dom, gará~ a dalaí stavby a zaYízení související s u~íváním rodinného domu. V takovém pYípad nesmí být ve stn na hranici pozemku ~ádné stavební otvory, zejména okna, vtrací otvory; musí být zamezeno stékání deaeových vod nebo spadu snhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její ást nesmí pYesahovat na sousední pozemek.<br/>74. Podle § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona je zmnou dokon ené stavby pYístavba, kterou se stavba podorysn rozaiYuje a která je vzájemn provozn propojena s dosavadní stavbou. <br/>75. Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 72/2006-83,  rozhodujícím pro posouzení provozní propojenosti staveb není ú el jejich vyu~ití, nýbr~ existence i neexistence jejich komunika ního propojení. Jsou-li stavby (jejich ásti) jakýmkoli zposobem prochozí (dveYmi, chodbou, pYístupem z jedné ásti stavby na plochou stYechu druhé apod.), je dle jeho názoru nutno vycházet z toho, ~e provozní (funk ní) propojení mezi nimi dáno je, a to bez ohledu na to, k jakému ú elu ta která z nich slou~í. <br/>76. Obdobn v rozsudku ze dne 22. 2. 2017, . j. 6 As 312/2016-32, Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e  rozdíl mezi pYístavbou stávající stavby a mezi (pouze pYiléhající) stavbou novou spo ívá prakticky jen v tom, ~e pYístavba je s povodní stavbou vzájemn provozn propojena, zpravidla dveYmi [srov. § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona], zatímco nová stavba nikoliv. Hmotov a z hlediska dopadu na práva vlastníko okolních pozemko vaak mo~e mít pYístavba zcela stejné parametry jako nová stavba. <br/>77. Aby bylo mo~né zmnu dokon ené stavby pova~ovat za pYístavbu, musí tak být splnna dv kritéria. Zaprvé musí pYístavba podorysn rozaiYovat povodní stavbu a zadruhé musí být s povodní stavbou vzájemn provozn propojena, respektive komunika n propojena. Komunika ní propojenost mezi povodní stavbou a její pYístavbou je dána, pokud jsou jakýmkoliv zposobem prochozí, ae u~ dveYmi, okny, prochodem, i jiným otvorem.<br/>78. A koliv soud souhlasí se ~alobcem, ~e první ze dvou podmínek je naplnna, neboe sporná stavba podorysn rozaiYuje rodinný dom, nesplHuje druhou podmínku provozního propojení. Ze správního spisu toti~ nevyplývá, ~e by sporná stavba mla být komunika n propojena s rodinným domem. PYedlo~ené výkresy ani technické zprávy nenazna ují, ~e by sporná stavba byla jakýmkoliv zposobem propojená s rodinným domem (napY. dveYmi, oknem i jinak). Je pravdou, ~e sporná stavba vyu~ívá obvodové konstrukce rodinného domu, neboe na nj  pYiléhá ze dvou stran, nicmén vyu~ití opry samo o sob není dostate ným dovodem k tomu, aby ji bylo mo~né pova~ovat za pYístavbu (srov. citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 6 As 312/201632). Není ani podstatné, zda realizace stavby zapo ala sou asn s rekonstrukcí rodinného domu. Skute nost, ~e sporná stavba je propojena s rodinným domem elektroinstalací, rovn~ není dosta ující pro posouzení provozní propojenosti. Soud si je vdom toho, ~e sporná stavba je ve stavební dokumentaci neaeastn nazvaná jako  Stavební úpravy a pYístavba RD . p. X na parcele . k. X . Ani název sporné stavby, který zvolil autor stavební dokumentace, vaak nic nevypovídá o jejím skute ném charakteru podle stavebního zákona. Rozhodující pro ur ení charakteru sporné stavby je pouze materiální naplnní znako pYístavby, které jsou stanovené stavebním zákonem a vylo~ené judikaturou správních soudo. Rozhodující je tedy existence provozního respektive komunika ního propojení, která v tomto pYípad chybí. Soud proto uzavírá, ~e spornou stavbu nelze pova~ovat za pYístavbu rodinného domu podle § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona.<br/>79. Jeliko~ sporná stavba není pYístavbou rodinného domu, neuplatní se v jejím pYípad odstupové vzdálenosti podle § 25 odst. 2 stavebního zákona.<br/>80. Co se tý e dalaích ~alobních námitek, stavební úYad v prvostupHovém rozhodnutí k otázce odstupových vzdáleností uvedl, ~e povolením výjimky z odstupových vzdáleností pro stavbu pYístYeaku byl potvrzen charakter území, pro e~ není nutné vést Yízení o výjimce i ohledn sporné stavby. K charakteru území dále poznamenal, ~e na pozemku ~alobce se tsn u spole né hranice nachází stavba seníku a stavba gará~e. Ty mají obdobný charakter pYi pohledu z pozemku stavebníko. Seník výakov pYevyauje spornou stavbu. Ta bude slou~it k uskladnní vybavení, nikoliv jako gará~. V odvolání proti prvostupHovému rozhodnutí ~alobce namítl, ~e sporná stavba nesplHuje odstupovou vzdálenost; rozhodnutí o výjimce pro pYístYeaek nelze pou~ít v pYípad sporné stavby, neboe o ka~dé z tchto staveb bylo vedeno samostatné Yízení o dodate ném povolení; sporná stavba nesplHuje ani odstup povolený výjimkou ve vzdálenosti 0,2 m od spole né hranice; odkaz na charakter území potvrzený výjimkou je nepYípustný. }alovaný k tomu v napadeném rozhodnutí konstatoval, ~e stavební úYad vydal rozhodnutí o výjimce pro pYístYeaek, proto s ohledem na § 25 odst. 6 vyhláaky . 501/2006 Sb. není nutné vést Yízení o povolení výjimky z odstupových vzdáleností na umístní stavby, a to práv pro charakter území, ve kterém se nachází doplHkové stavby na hranici pozemko; na pozemku ~alobce se na spole né hranici nachází stavba seníku; sporná stavba není vyaaí ne~ 3,2 m a není stavbou v míst neobvyklou i takovou, kterou by územní plán neumo~Hoval; z fotografií pYilo~ených stavebníky je patrné, ~e doplHkové stavby ~alobce (seník a gará~) i stavebníka (pYístYeaek a stavba) jsou umístny na spole né hranici, proto stavební úYad správn posoudil, ~e je sporná stavba v míst obvyklá.<br/>81. Soud proto neshledává napadené rozhodnutí nepYezkoumatelné, jde-li o námitky ohledn odstupových vzdáleností. }alovaný reagoval na odvolací námitku dostate n, neboe vysvtlil, ~e nevztahuje rozhodnutí o výjimce pro pYístYeaek na spornou stavbu. Nicmén bral toto rozhodnutí jako faktor potvrzující charakter území, ve kterém se sporná stavba nachází. Ta není v rozporu s charakterem území, neboe na pozemku ~alobce se nachází seník a gará~ té~ na spole né hranici mezi pozemky. }alovaný se zabýval také výakou sporné stavby, pYi em~ dospl k závru, ~e se nejedná o stavbu v míst neobvyklou. Z prvostupHového rozhodnutí je navíc zYejmé, ~e ~alobcov seník dokonce spornou stavbu pYevyauje. Na základ uvedených skute ností dospl k závru, ~e v pYípad sporné stavby není nutné povolovat výjimku z odstupových vzdáleností.<br/>82. Ostatní ~alobcovy námitky jsou rovn~ nedovodné. Posouzení, zda sporná stavba není v rozporu s charakterem území, provádí stavební úYad na základ své vlastní úvahy (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 6. 2014, . j. 9 As 95/2012-131), kterou soud nemo~e nahradit úvahou vlastní. Stavební úYad i ~alovaný dospli k závru, ~e sporná stavba umístná na spole né hranici mezi pozemky není stavbou v míst neobvyklou (respektive není v rozporu s charakterem zástavby), neboe sám ~alobce má hned na vedlejaím pozemku umístny dv stavby (seník a gará~) pYímo na spole né hranici. Tato skute nost vyplývá z fotografií a dokumentace zalo~ených ve správním spise. Soud dodává, ~e podle výkresu Ing. M. . 3/21 stna ~alobcova seníku, umístná na hranici, mYí 4,630 m a stna jeho gará~e mYí dokonce 6,577 m. Stna sporné stavby, která zasahuje na spole nou hranici, je dlouhá 7,420 m. Je tudí~ pouze o necelý 1 m delaí ne~ stna ~alobcovy gará~e. }alobcova gará~ a seník pYitom rovn~ vytváYí Yadu metro souvislou ze z pohledu pozemku stavebníko. Správní orgány správn poznamenaly, ~e sporná stavba se svou výakou nijak nevymyká okolní zástavb. A koliv je pravdou, ~e je podorysn rozlehlejaí ne~ stavby na pozemku ~alobce, seník je naopak podstatn vyaaí ne~ sporná stavba. Je proto tYeba odmítnout ~alobcovo tvrzení, ~e se nikde v dot ené lokalit nevyskytují podobn rozsáhlé stavby pYímo na hranici mezi pozemky. Správní orgány neargumentovaly dYívjaími stavbami, je~ se nacházely na pozemku stavebníko, nicmén kdyby tak u inily, jednalo by se o relevantní okolnost (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 3. 2023, . j. 1 As 238/2022-46). Závrem je tYeba zdoraznit, ~e rozhodnutí o výjimce pro pYístYeaek pYedstavuje pouze jeden z nkolika faktoro, které vzaly správní orgány v potaz k posouzení souladu sporné stavby s charakterem zástavby. Skute nost, ~e jím byla pouze sní~ena odstupová vzdálenost pYístYeaku od spole né hranice na 0,2 m a sporná stavba je pYitom umístna pYímo na hranici, není podstatná, neboe seník a gará~ ~alobce se té~ nachází pYímo na spole né hranici mezi pozemky. Soud proto dospl k závru, ~e odovodnní správních orgáno má oporu ve zjiatném skutkovém stavu, není nijak vnitYn logicky rozporné a nevybo uje z mezí pravomoci správních orgáno.<br/>Vymezení dodate n povolované stavby <br/>83. Dalaí ~alobní námitka spo ívá v tom, ~e prvostupHové ani napadené rozhodnutí nemají zákonem po~adované nále~itosti podle § 9 vyhláaky . 503/2006 Sb., pYesto~e prvostupHové rozhodnutí v pYísluaném rozsahu nahrazuje územní rozhodnutí. Výrok neobsahuje pYesné umístní sporné stavby a není z nj zYejmé, k jakému ú elu se dodate n povoluje, respektive její ozna ení jako  chlévy je zavádjící.<br/>84. Tento ~alobní bod je dovodný. <br/>85. Jak ji~ bylo výae uvedeno, pokud stavebník nebo vlastník stavby po~ádá o její dodate né povolení a jde-li o stavbu vy~adující pouze územní rozhodnutí, pYedlo~í ke své ~ádosti podklady pYedepsané k ~ádosti o územní rozhodnutí (srov. § 129 odst. 2 stavebního zákona). Nelze pYitom na dodate né povolení stavby aplikovat mírnjaí kritéria, ne~ jaká jsou kladena na její Yádné povolení. Rozhodnutí, kterým se dodate n povoluje stavba, proto musí mít obsahov stejné nále~itosti jako její Yádné povolení. Pokud rozhodnutí o dodate ném povolení stavby nahrazuje rozhodnutí o umístní stavby, mlo by obsahovat nále~itosti § 9 odst. 1 vyhláaky . 503/2006 Sb.<br/>86. Podle § 9 odst. 1 písm. a) a c) vyhláaky . 503/2006 Sb. rozhodnutí o umístní stavby krom obecných nále~itostí rozhodnutí a nále~itostí stanovených v § 92 stavebního zákona obsahuje mimo jiné druh a ú el umiseované stavby a umístní stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb.<br/>87. PrvostupHové rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o umístní stavby, neboe sporná stavba není stavbou uvedenou v § 79 odst. 2 stavebního zákona, pro e~ je u ní vy~adováno rozhodnutí o umístní stavby nebo územní souhlas. Jeliko~ sporná stavba z ásti zasahuje do lesního pozemku, který není zastavitelnou plochou, územní souhlas v tomto pYípad neposta í (srov. § 96 odst. 1 stavebního zákona).<br/>88. K po~adavku na uvedení pYesného umístní stavby na pozemku judikatura správních soudo dovodila, ~e stavební úYad nemusí ve výroku rozhodnutí o umístní stavby podrobn slovn specifikovat veakeré údaje po~adované vyhláakou . 503/2006 Sb., ale posta í, pokud v nm srozumiteln odká~e na dokumentaci, z ní~ jsou veakeré nezbytné informace zjistitelné (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 8. 2013, . j. 15 A 60/2013-41, a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 3. 2013, . j. 4 As 18/2012-29, a ze dne 26. 7. 2016, . j. 2 As 21/2016-83).<br/>89. PrvostupHové rozhodnutí neobsahuje pYesné umístní sporné stavby na pozemku ani vzdálenost od spole ných hranic a sousedních staveb. ZároveH z nj neplyne, ~e by jeho pYílohou byl situa ní výkres. Správní spis obsahuje výkres Ing. M. . 3/21, jen~ tyto nále~itosti obsahuje, nicmén prvostupHové rozhodnutí ve svém výroku neodkazuje na tento výkres ani na jinou konkrétní stavební dokumentaci. Umístní sporné stavby se pYitom na jednotlivých výkresech zalo~ených ve správním spise odliauje. Ve výkresu Ing. M. . 3/21 je západní stna sporné stavby zakreslena na hranici s mezní odchylkou zamYení, tedy 28 cm do pozemku ~alobce od hranice zamYené Ing. Z., pYi em~ se lomí kolem stavby seníku. Naopak z geometrického plánu Ing. J., který je té~ sou ástí stavební dokumentace, je zYejmé, ~e sporná stavba nijak nezasahuje do pozemku ~alobce, nachází se pYesn na hranici mezi pozemky bez odchylky a stna sporné stavby je zcela rovná bez jakýchkoli lomo. ZamYení Ing. M. pak zobrazuje spornou stavbu pYesahující spole nou hranici jen o 17 cm. PrvostupHové rozhodnutí tudí~ neobsahuje jednozna nou odpov, kde pYesn bylo dodate n povoleno umístní sporné stavby, respektive jak daleko od spole né hranice, respektive sousedních staveb v terénu se mo~e nacházet. PrvostupHové rozhodnutí je tedy v otázce pYesného umístní sporné stavby na pozemku nesrozumitelné.<br/>90. Soud souhlasí i se ~alobní výtkou týkající se absence ú elu sporné stavby. V odovodnní prvostupHového rozhodnutí sice je výslovn uvedeno, ~e sporná stavba bude slou~it ke skladování vybavení a nebude slou~it jako gará~. Ovaem § 9 vyhláaky . 503/2006 Sb. stanoví po~adavky na obsah výroku územního rozhodnutí. Jakkoliv mo~e být obsah odovodnní jasný, pokud výrok dodate ného povolení stavby (nahrazujícího územní rozhodnutí) ú el umiseované stavby neobsahuje, nebo jej dokonce (jako v tomto pYípad) uvádí v rozporu se skute ným ú elem, je takové rozhodnutí bezpochyby nezákonné. Stavební úYad není jakkoliv vázán tím, jak projektant i stavebník stavbu nazývá, ale tím, za jakým ú elem stavebník ~ádá stavbu povolit. Pokud pYedkládaný název není v souladu s po~adovaným druhem a ú elem stavby, je nezbytné, aby ve výroku byl v~dy uveden povolený druh a ú el umiseované stavby, pYi em~ ani soub~né uvedení tomu odporujícího názvu by nebylo vhodné  jednak opisování názvu stavby ve výroku není právními pYedpisy pYedpokládanou nále~itostí výroku územního rozhodnutí a jednak v takové situaci navíc mo~e vést a~ k nesrozumitelnosti výroku rozhodnutí. Skute nost, ~e ve výroku prvostupHového rozhodnutí je uveden odlianý ú el stavby (chlévy), co~ ~alovaný nenapravil, pYitom mo~e v budoucnu zasáhnout do práv ~alobce, jeliko~ výrok je na rozdíl od odovodnní závazný a umo~Hoval by stavebníkovi ve stavb realizovat chov zvíYat, ani~ byla stavba reáln za tímto ú elem v Yízení o dodate ném povolení stavby posuzována.<br/>Absence posouzení souladu s územním plánem<br/>91. }alobce dále namítá nepYezkoumatelnost prvostupHového i napadeného rozhodnutí, kterou spatYuje v absenci zhodnocení souladu sporné stavby s územn plánovací dokumentací. Dodává, ~e na tento nedostatek upozorHoval ji~ v odvolání proti prvostupHovému rozhodnutí, avaak ~alovaný se s touto námitkou nevypoYádal. Sporná stavba je v rozporu s územním plánem, neboe se z ásti nachází na lesním pozemku.<br/>92. }alobní bod je dovodný.<br/>93. Podle § 129 odst. 3 písm. a) stavebního zákona stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodate n povolit, pokud stavebník nebo její vlastník proká~e, ~e není umístna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územn plánovací dokumentací a s územním opatYením o stavební uzávYe nebo s územním opatYením o asanaci území nebo s pYedchozími rozhodnutími o území.<br/>94. Podle § 90 odst. 2 stavebního zákona stavební úYad posuzuje soulad s územn plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování u stavebních zámro, pro které se nevydává závazné stanovisko podle § 96b; stavební úYad ovYí rovn~ ú inky budoucího u~ívání stavby, jde-li o stavby, které lze provést bez stavebního povolení nebo souhlasu s provedením ohláaeného stavebního zámru.<br/>95. Ji~ z výae uvedeného výkladu vyplývá, ~e stavební úYad nemo~e na dodate né povolení stavby aplikovat mírnjaí kritéria, ne~ jaká jsou kladena na Yádné stavební povolení i územní rozhodnutí. Má pYitom povinnost v územním Yízení posoudit soulad zámru s územn plánovací dokumentací (srov. § 90 odst. 2 stavebního zákona). PYímo ve vztahu k dodate nému povolování staveb navíc stavební zákon výslovn stanoví, ~e lze dodate n povolit stavbu jen za pYedpokladu, ~e stavebník nebo vlastník proká~e soulad stavby s územn plánovací dokumentací. Pokud tedy rozhodnutí o dodate ném povolení stavby neobsahuje posouzení souladu dodate n povolované stavby s územn plánovací dokumentací, je zatí~eno vadou nepYezkoumatelnosti.<br/>96. Stavební úYad v prvostupHovém rozhodnutí poznamenal, ~e posuzoval soulad s územn plánovací dokumentací v souvislosti s námitkou sní~ení tr~ní ceny sousední nemovitosti. Dále konstatoval, ~e sporná stavba nemá z pozemku ~alobce výaku pYesahující 3,2 m, a není proto stavbou neobvyklou nebo stavbou, kterou by neumo~Hoval umístit územní plán. Blí~e se k souladu sporné stavby s územn plánovací dokumentací nevyjadYoval. Následn v napadeném rozhodnutí k odvolací námitce, ~e prvostupHové rozhodnutí postrádá zhodnocení souladu s územním plánem, ~alovaný uvedl, ~e stavební úYad posoudil spornou stavbu s územním plánem a dospl k závru, ~e sporná stavba nemá z pozemku ~alobce vtaí výaku ne~ 3,2 m a není stavbou neobvyklou nebo stavbou, kterou by územní plán neumo~Hoval.<br/>97. Výae uvedené nelze pova~ovat za Yádné posouzení souladu sporné stavby s územn plánovací dokumentací ve smyslu § 129 odst. 3 písm. a), respektive § 90 odst. 2 stavebního zákona ani za nále~ité vypoYádání odvolací námitky ~alobce. Z obou rozhodnutí vyplývá pouze to, ~e sporná stavba není v míst neobvyklá a byla zohlednna její výaka. Není z nich vaak zYejmé, z jakého znní územního plánu správní orgány vycházely, ani úvahy, jimi~ se pYi posouzení souladu sporné stavby s územním plánem Yídily. Neuvádí, v jaké ploae se sporná stavba nachází, jaké územní regulativy v dané ploae platí a zda je stavby stavebníka ae jednotliv, nebo jako~to funk ní celek splHují. Napadené rozhodnutí je proto i v tomto ohledu nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo.<br/>98. Jeliko~ se správní orgány nezabývaly posouzením souladu sporné stavby s územn plánovací dokumentací, nemo~e soud vcn posoudit ~alobcovu námitku, ~e sporná stavba je v rozporu s územním plánem. Bude proto na správních orgánech, aby se v dalaím Yízení zabývaly tím, zda je sporná stavba umístna v souladu s územn plánovací dokumentací. ZamYí se zejména na to, zda stavba pYesahuje na lesní pozemek a zda je tento pozemek v územním plánu stále veden jako smíaená krajinná zóna s indexem lesnictví, ochranná zóna a pYírodní preference (tj. S.lpo) v nezastavném území. <br/>Rozpor s lesním zákonem<br/>99. }alobce dále namítá rozpor s lesním zákonem, který spatYuje v tom, ~e podkladem prvostupHového rozhodnutí není souhlas orgánu státní správy lesa podle § 14 odst. 2 lesního zákona.<br/>100. Tento ~alobní bod je rovn~ dovodný.<br/>101. Podle § 14 odst. 2 lesního zákona, dotýká-li se Yízení podle zvláatních pYedpiso zájmo chránných tímto zákonem, rozhodne stavební úYad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem pYísluaného orgánu státní správy leso, který mo~e svoj souhlas vázat na splnní podmínek. Tohoto souhlasu je tYeba i k dot ení pozemko do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístní stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zaYízení nebo terénních úprav anebo jejich ohláaení je závazným stanoviskem podle správního Yádu a není samostatným rozhodnutím ve správním Yízení.<br/>102. Podle § 13 odst. 1 lesního zákona veakeré pozemky ur ené k plnní funkcí lesa musí být ú eln obhospodaYovány podle tohoto zákona. Jejich vyu~ití k jiným ú elom je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu mo~e rozhodnout orgán státní správy leso na základ ~ádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veYejném zájmu.<br/>103. Podle § 15 odst. 1 lesního zákona odntí pozemko plnní funkcí lesa (dále jen  odntí ) je uvolnní tchto pozemko pro jiné vyu~ití. Omezení vyu~ívání pozemko pro plnní funkcí lesa (dále jen  omezení ) je stav, kdy na dot ených pozemcích nemohou být plnny nkteré funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odntí nebo omezení mo~e být trvalé nebo do asné. Trvalým se rozumí trvalá zmna vyu~ití pozemko, do asným se pozemek uvolHuje pro jiné ú ely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).<br/>104. Podle § 15 odst. 3 lesního zákona lze bez odntí na pozemcích ur ených k plnní funkcí lesa umístit a) signály, stabiliza ní kameny a jiné zna ky pro geodetické ú ely, sto~áry nadzemních vedení, vstupní aachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých pYípadech nejde o plochu vtaí ne~ 30 m2, b) pYe erpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zaYízení a stanice slou~ící monitorování ~ivotního prostYedí a vtrní jámy, pokud v jednotlivých pYípadech nejde o plochu vtaí ne~ 55 m2.<br/>105. PYedn nelze souhlasit s tvrzením ~alobce, ~e souhlas s realizací stavby do 50 m od lesa, zalo~ený ve správním spise, se netýká sporné stavby. }alobce tvrdí, ~e bylo vydáno na stavbu,  která se mla nacházet 50 m od okraje lesa, a to pouze na pozemcích parc. . st. XA (pozemek s RD) a parc. . XB, vae v k. ú. X . Z jeho výroku je vaak zYejmé, ~e dává souhlas k vydání rozhodnutí  o realizaci stavby  Rekonstrukce chlévo na pozemcích parcelní íslo st. XA a XB oba k. ú. X ve vzdálenosti do 50 m od okraje pozemku ur eného k plnní funkcí lesa (zdoraznní dodáno soudem). Dává tedy souhlas k realizaci stavby na pozemcích, které se nachází ve vzdálenosti rovnající se nebo menaí ne~ 50 m od okraje lesa. Souhlas s realizací stavby do 50 m od lesa podle § 14 odst. 2 lesního zákona, který je sou ástí správního spisu, byl vydán pro spornou stavbu. Soud dodává, ~e uvedené stanovisko se nezabývá realizací sporné stavby pYímo na lesním pozemku, neboe v takovém pYípad závazné stanovisko neposta í. Sporná stavba není stavbou podle § 15 odst. 3 lesního zákona. Vedle závazného stanoviska je proto zapotYebí té~ rozhodnutí orgánu státní správy leso o odntí pozemku pro plnní funkcí lesa podle § 15 a násl. lesního zákona. Takové rozhodnutí pYedstavuje zákonnou podmínku pro vyu~ití lesního pozemku k jinému ú elu, co~ lesní zákon jinak obecn zakazuje (srov. § 13 odst. 1 lesního zákona).<br/>106. A koliv je souhlas s realizací stavby do 50 m od lesa podkladem prvostupHového rozhodnutí, nelze opomenout, ~e byl podmínn splnním stanovených podmínek. Jednou z podmínek bylo, ~e v souvislosti s realizací sporné stavby nesmí dojít k ~ádnému dot ení pozemko ur ených k plnní funkcí lesa. Sporná stavba vaak do lesního pozemku, jen~ je stále veden jako pozemek ur ený k plnní funkcí lesa, pYímo zasahuje. Tento nedostatek by bylo mo~né zhojit vydáním rozhodnutí o trvalém odntí pYísluané ásti lesního pozemku, nic takového vaak ze správního spisu nevyplývá. Pro úplnost soud poznamenává, ~e souhlasné závazné stanovisko k trvalému odntí PFL je pouze podkladem takového rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní pozdjaích pYedpiso, ale nemo~e jej nahradit. Ani souhlas s dlením lesního pozemku jeat nic nevypovídá o zmn jeho vyu~ití i druhu.<br/>107. Jeliko~ realizací sporné stavby doalo k nedodr~ení podmínek stanovených souhlasem s realizací stavby do 50 m od lesa, byl poruaen § 14 odst. 2 lesního zákona. Správní orgány se tak dopustily podstatného poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, pYi em~ tato vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé.<br/>108. Pokud jde stran tohoto ~alobního bodu o vcnou legitimaci ~alobce, dospl soud k závru, ~e ~alobce je v dané vci aktivn vcn legitimován. }alobce toti~ v souvislosti s vlastnickým právem k pozemku ~alobce a vlivem sporné stavby na lesní pozemek namítá poruaení svého práva na pYíznivé ~ivotní prostYedí. Za této situace proto nelze uzavYít, ~e by se ~alobcem namítané poruaení veYejného zájmu zcela míjelo s jeho právní sférou (srov. obdobn usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 29. 5. 2019, . j. 2 As 187/2017-264, . 3903/2019 Sb. NSS). }alobci tedy i ohledn tohoto ~alobního bodu pYísluaí vcná legitimace.<br/>Nemo~nost vyjádYit se k podkladom rozhodnutí v odvolacím Yízení<br/>109. Dalaí ~alobní námitka spo ívá v tom, ~e ~alovaný nedal ~alobci mo~nost seznámit se s fotografiemi, které stavebník pYilo~il ke svému vyjádYením k odvolání.<br/>110. }alobní bod je dovodný.<br/>111. Podle § 36 odst. 3 správního Yádu, nestanoví-li zákon jinak, musí být ú astníkom pYed vydáním rozhodnutí ve vci dána mo~nost vyjádYit se k podkladom rozhodnutí; to se netýká ~adatele, pokud se jeho ~ádosti v plném rozsahu vyhovuje, a ú astníka, který se práva vyjádYit se k podkladom rozhodnutí vzdal.<br/>112. Podklady pro vydání rozhodnutí podle § 50 odst. 1 správního Yádu mohou být zejména návrhy ú astníko, dokazy, skute nosti známé správnímu orgánu z úYední innosti, podklady od jiných správních orgáno nebo orgáno veYejné moci, jako~ i skute nosti obecn známé.<br/>113. Soudu je z jeho innosti známo (rozsudek . j. 55 A 58/2022-49, bod 92), ~e stavebníci se k odvolání ~alobce vyjádYili a pYedlo~ili ~alovanému nové fotografie. Z citovaného rozsudku je té~ zYejmé, ~e ze správního spisu nevyplývalo, ~e byl ~alobce s vyjádYením a pYilo~enými fotografiemi seznámen. Tato skute nost navíc není mezi ú astníky sporná. Naopak na str. 2 napadeného rozhodnutí ~alovaný konstatoval, ~e stavebníci vyu~ili mo~nosti vyjádYit se k odvolání ~alobce a shrnul obsah jejich vyjádYení. Zmínil pYitom, ~e  na pYipojených snímcích jsou zachyceny vaechny stavby pYi hranici pozemko a pohled do zahrady . Následn ve vyjádYení k ~alob ~alovaný uvedl, ~e  s vyjádYením k podanému odvolání se b~n ú astníci Yízení neseznamují. V rozhodnutí ~alovaného byly fotografie zmínny pouze v tom smyslu, ~e na nich jsou vaechny stavby u hranice pozemko dobYe zachyceny, proto~e snímek byl poYízen tak, ~e osoba, která ho poYídila, stála pYesn proti hranici pozemko. Na vydání rozhodnutí tato fotografie nemla zásadní vliv, poslou~ila jenom jako dokaz skute ného stavu vaech doplHkových staveb u obou nemovitostí, kdy~ stavba seníko ~alobce dosud není vlo~ena do katastru nemovitostí. A koliv správní spis v projednávané vci obsahuje pouze pYilo~ené fotografie, nebylo ~alobci ~alovaným umo~nno, aby se s nimi seznámil.<br/>114. Soud pak souhlasí se ~alovaným, ~e ne ka~dý dokument zalo~ený ve spise je podkladem rozhodnutí, k nmu~ má ú astník Yízení právo se vyjádYit podle § 36 odst. 3 správního Yádu. Takovým podkladem zpravidla není vyjádYení ú astníka Yízení k odvolání jiného ú astníka, pokud neobsahuje nové skute nosti. Pokud by ~alovaný rozhodl pouze na základ spisového materiálu shromá~dného bhem Yízení na prvním stupni, nemusel by ~alobce vyzvat podle § 36 odst. 3 správního Yádu. Z napadeného rozhodnutí vaak vyplývá, ~e ~alovaný z nov dolo~ených fotografií pYi rozhodování vycházel (srov. bod 40 tohoto rozsudku). Ve vyjádYení k ~alob ~alovaný sám pYipouatí, ~e mu fotografie poslou~ily jako dokaz skute ného stavu vaech doplHkových staveb. Tyto fotografie proto byly podkladem napadeného rozhodnutí.<br/>115. Jeliko~ ~alovaný z fotografií v napadeném rozhodnutí vycházel, ani~ ~alobci umo~nil se k nim vyjádYit, poruail § 36 odst. 3 správního Yádu ve spojení s § 93 odst. 1 správního Yádu, pYi em~ tato procesní vada mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí.<br/>Závr a rozhodnutí o náhrad náklado Yízení<br/>116. Vzhledem k tomu, ~e soud v projednávané vci po pYezkumu napadeného a prvostupHového rozhodnutí shledal existenci vad Yízení uvedených v § 76 odst. 1 písm. a), b) a c) s. Y. s., napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.). Vysloveným závazným právním názorem jsou správní orgány v dalaím Yízení vázány (§ 78 odst. 5 s. Y. s.). Soud v projednávané vci neshledal dovod pro zruaení prvostupHového rozhodnutí, neboe není vylou eno, ~e by mohl v dalaím Yízení vady napravit ~alovaný (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 12. 2018, . j. 6 As 286/2018-34).<br/>117. Soud neprovádl dokazování listinami obsa~enými ve správním spise, neboe jeho obsahem se dokazování neprovádí (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, . j. 9 Afs 8/2008-117, . 2383/2011 Sb. NSS). Jeliko~ se správní orgány dostate n nezabývaly otázkou probhu hranice mezi pozemky, soud tuto otázku nemohl vcn pYezkoumat a neprovedl proto ani ~alobcem navr~ené ohledání místa. Stejn tak neprovedl dokaz Územním plánem Králov Dvor, proto~e správní orgány se otázkou souladu stavby s územn plánovací dokumentací vobec nezabývaly, a soud tak nemohl ani tuto otázku vcn posoudit. Pro nadbyte nost soud neprovádl dokaz rozhodnutím o výjimce pro pYístYeaek ani vyjádYením stavebníka k odvolání, neboe obsah tchto listin nebyl mezi stranami sporný.<br/>118. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s, podle nho~ má právo na náhradu dovodn vynalo~ených náklado Yízení pYed soudem ú astník, který byl ve vci pln úspaný. }alovaný nebyl v Yízení úspaný, právo na náhradu náklado Yízení proto nemá. Úspanému ~alobci soud pYiznal náhradu náklado Yízení v celkové výai 13 200 K . Tato ástka sestává z odmny advokáta za tYi úkony právní slu~by po 3 100 K  [pYevzetí a pYíprava zastoupení, sepis ~aloby a sepis repliky podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  advokátní tarif )], ze tYí pauaálních ástek jako náhrady hotových výdajo po 300 K  podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a ze zaplaceného soudního poplatku za ~alobu ve výai 3 000 K . Náhradu náklado Yízení je ~alovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona . 99/1963 Sb., ob anského soudního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso ve spojení s § 64 s. Y. s. k rukám zástupce ~alobce, a to ve lhot 30 dno od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. Y. s.).<br/>119. O nákladech osoby zú astnné na Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5. s. Y. s. tak, ~e nemá právo na jejich náhradu, neboe jí soud neulo~il ~ádnou povinnost, s jejím~ plnním by jí mohly náklady vzniknout.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha 27. ervna 2024<br/><br/>Mgr. Ing. Petr `uránek, v. r. <br/>pYedseda senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje: A. A.<br/></body> </html>