<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 Afs 246/2022- 61 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 Afs 246/2022-65<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Milana Podhrázkého a soudco Václava `tencla a Jitky ZavYelové v právní vci ~alobkyn: Teleplan Prague, s.r.o., se sídlem Na Dlouhém 82, Xí any - Ja~lovice, zast. JUDr. Martinem Bohuslavem, advokátem se sídlem Italská 2581/67, Praha 2, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 3. 12. 2019, j. 32778/19/5200-11434-703000, o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2022, j. 55 Af 4/2020-137,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ve výai 4 114 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.<br/> <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci a pYedcházející soudní Yízení<br/>[1] Finan ní úYad pro StYedo eský kraj (dále  správce dan ) dodate nými platebními výmry ze dne 20. 2. 2018, j. 694439/18/2122-50521-204308 a j. 694635/18/2122-50521-204308, ~alobkyni<br/> domYil daHovou ztrátu dan z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2013 ni~aí o 28 533 800 K  a stanovil povinnost uhradit penále z domYené dan a<br/> domYil daH z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období roku 2014 vyaaí o 3 925 400 K  a stanovil povinnost uhradit penále z domYené dan.<br/>[2] Podle správce dan ~alobkyn neprokázala, ~e úroky a finan ní náklady související s úvrem k nákupu obchodního podílu spole nosti Teleplan Prague, s.r.o. (I O: 27577031; dále  TP1 ), s ní~ se následn spojila slou ením, vynalo~ila v souladu s § 24 odst. 1 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, a neoprávnn tak sní~ila základ dan, pYi em~ sou asn doalo k naplnní institutu zneu~ití práva. <br/>[3] Proti platebním výmrom podal ~alobce odvolání. }alovaný jej v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl a platební výmry potvrdil. Na rozdíl od správce dan nehodnotil probhlou fúzi ~alobkyn s TP1 jako fiktivní. Dospl nicmén k závru, ~e úroky a finan ní náklady související s úvrem nelze pro zneu~ití práva daHov uznat. Transakce související s pYenesením dluhu se podle nj jeví jako ú elové a bez ekonomického opodstatnní a byly provedeny tak, aby jejich výsledkem ~alobkyn získala nelegitimní daHové zvýhodnní.<br/>[4] Rozhodnutí ~alovaného ~alobkyn napadla ~alobou u Krajského soudu v Praze. Ten ji shora ozna eným rozsudkem vyhovl, napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. Dospl toti~ k závru, ~e nebyla naplnna subjektivní podmínka zneu~ití práva. Hlavním ekonomickým smyslem transakcí bylo umo~nní akvizice skupiny Teleplan investi ní skupinou Gilde. Dovody, pro které ~alobkyn pYistoupila k nákupu podílu TP1 prostYednictvím úvru a teprve následn k fúzi, vyplývaly zejména z podmínek konsorcia bank Coöperative Rabobank U.A a ABN AMRO BANK N.V. (dále také  banka ), které byly sou ástí smlouvy o nadYízeném úvru. Nelze podle krajského soudu tvrdit, ~e jakýkoliv po~adavek banky má ekonomický smysl. DaHové orgány by vaak musely prokázat, ~e podmínky úvrové smlouvy byly nastaveny ur itým zposobem práv za ú elem vytvoYení umlé, ekonomicky neracionální struktury mající za cíl získání neoprávnné daHové výhody, resp. ~e by banky mohly dosáhnout shodného výsledku jiným zposobem. Tímto smrem vaak ~alovaný své úvahy nevedl. Krajský soud nesouhlasil s názorem ~alovaného, ~e ~alobkyn mohla s TP1 fúzovat bez vzniku úvrového zadlu~ení. DaHové orgány pYitom neprokázaly ani propojenost leno skupiny Teleplan ( i Gilde) s externí bankou, která by svd ila o tom, ~e by snad tyto subjekty jednaly ve vzájemné shod. Krajskému soudu se naopak jako logické jevilo tvrzení ~alobkyn, podle kterého mla banka dobré dovody, pro  úvr pYenést ( stla it ) na prosperující eskou provozní entitu. Banka tím hodlala posílit své postavení vYitele. Zbývající ~alobní námitky shledal krajský soud nedovodnými. <br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alobkyn<br/>[5] }alovaný (st~ovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost. V ní nejprve namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku, neboe krajský soud se neztoto~nil se závrem st~ovatele, ~e byla splnna subjektivní podmínka zneu~ití práva, ale v závru rozsudku uvedl, ~e st~ovatel chybn zhodnotil splnní objektivní podmínky. K podstat vci st~ovatel uvádí, ~e judikatura nepodmiHuje splnní subjektivního kritéria zneu~ití práva  propojeností subjekto a pYipouatí zneu~ívající jednání i za situace, ve které ~ádná jiná strana nefiguruje. Závr o zneu~ívajícím jednání lze proto u init i tehdy, byly-li podmínky transakcí nastaveny externí bankou. Od nepropojenosti skupiny Teleplan ( i Gilde) s bankou lze tudí~ odhlédnout. Mezi kroky ~alobkyn a získáním daHové výhody je patrná i pYí inná souvislost. Zainteresované spole nosti jsou spYíznnými osobami, co~ spolu se zjiatním, ~e ~alobkyn záhy po nákupu obchodního podílu v TP1 s touto spole ností fúzovala, nepodporuje závr krajského soudu, ~e je irelevantní, jaké byly reálné dopady pYevzetí. PYeva~ujícím ú elem transakcí bylo získání daHové úspory. ást kupní ceny za obchodní podíl ve spole nosti TP1 byla uhrazena formou kapitalizace pohledávky zapo tením oproti závazku spole nosti Teleplan International N.V. (dále  TINV ) poskytnout pYíplatek do ostatních kapitálových fondo ~alobkyn. Druhá ást pohledávky z prodeje obchodního podílu spole ností Teleplan Holding Asia B.V. (dále  TP Asia ) byla nejprve spole nosti TINV postoupena a následn kapitalizována uvedeným zposobem. Závazek ~alobkyn vo i spole nosti TINV z nákupu obchodního podílu spole nosti TP1 se díky tomu  transformoval na závazek splatit ást úvru povodn poskytnutého spole nostem ze skupiny Gilde na nákup akcií spole nosti TINV. K operacím doalo v tak krátkém období, ~e je ~alobkyn mohla posuzovat ve vzájemných souvislostech. K fúzi slou ením mohlo dojít i bez pYedchozího nákupu obchodního podílu a bez tímto umle navozené nutnosti splácet úvr. St~ovatel má za to, ~e povinnosti najít umlou konstrukci slou~ící k získání daHové výhody dostál. A  byly podmínky transakci nastaveny nezávislou bankou, lze s ohledem na podstatu souvisejících transakcí uzavYít, ~e jednání ~alobkyn nemlo ~ádné racionální opodstatnní. Akvizice nastala na nejvyaaí úrovni majetkové struktury pYed transakcemi realizovanými uvnitY skupiny, které jí nepYinesly ~ádné nové aktivum a vedle daHové úspory se dalaí pYípadné pYínosy jeví jako nijak zásadn odliané od dYívjaího stavu. Bylo v zájmu ~alobkyn, aby nabídla vysvtlení, jaký ekonomicky racionální cíl transakce mly mít. }alobkyn se o to sice pokusila, ale její tvrzení nejsou pYesvd ivá. Právní závry krajského soudu jsou proto podle st~ovatele nesprávné. <br/>[6] }alobkyn ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvádí, ~e vysvtlila a prokázala ekonomické opodstatnní transakce. Z úvrové dokumentace i z potvrzení po~adavku banky vyplývá, ~e pYenesení závazko smrem na operativní (cílovou) spole nost je nezbytnou sou ástí smluv s bankou. V pYípad, ~e by podmínka nebyla splnna, mlo by to zásadní negativní dopad na financování. St~ovatel nepYedstavil ani jinou právn mo~nou variantu docílení po~adovaného pYenosu úvro na provozní entitu. V kasa ní stí~nosti navíc pYichází s novým (a tudí~ nepYípustným) a nepodlo~eným tvrzením, ~e banka nenastavila v detailu klí ové podmínky, co~ má prokazovat zneu~ití práva. }alobkyn dále podrobnji pYibli~uje obvyklost obchodních podmínek týkajících se obdobných transakcí ozna ovaných  merger leveraged buyout . Jde o výhodnou strukturu pro poskytovatele akvizi ního financování, neboe závazek mo~e být hrazen pYímo z majetku a výnoso z financovaných aktivit cílové spole nosti a je jimi pYímo zajiatn. V pYípadné insolvenci je ve výhodnjaí pozici pYímého vYitele nové spole nosti, která je nástupcem cílové spole nosti. Teoretickou alternativou je dividendový model, který je pro banku mén výhodný. PYevedení dluhu na ~alobkyni v rámci transakce proto bylo logickým a odovodnným po~adavkem banky. Tyto transakce jsou obvyklé a nejsou zneu~itím práva. Podle ~alobkyn neexistovalo ~ádné propojení mezi bankou a skupinou Teleplan ( i Gilde). Pro ni se jednalo o jediné mo~né a ekonomicky opodstatnné provedení pYísluané transakce. Ml to být správce dan, kdo pYedstaví alternativní zposob, jakým mla ~alobkyn postupovat, aby bylo cílového stavu, který po~adovala banka, dosa~eno. St~ovatel neunesl své dokazní bYemeno a nepYedlo~il ~ádné dokazy zpochybHující vysvtlení a dokazy pYedlo~ené ~alobkyní. Závrem se ~alobkyn vyjadYuje k objektivní podmínce zneu~ití práva a ve vztahu k námitce nepYezkoumatelnosti poznamenává, ~e namítaný rozpor pYedstavuje pouze písaYskou chybu krajského soudu. <br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[7] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[8] PYedn se Nejvyaaí správní soud neztoto~Huje s námitkou nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Tu st~ovatel spatYuje v tom, ~e v rámci odovodnní krajský soud uvedl, ~e neshledal naplnnou subjektivní podmínku zneu~ití práva, kde~to v odstavci 115 rozsudku poukázal na chybné hodnocení naplnní objektivní podmínky. Z obsahu napadeného rozsudku je vaak zcela zYejmé, ~e dovodem pro zruaení napadeného rozhodnutí bylo chybné hodnocení naplnní subjektivní podmínky zneu~ití práva. Tento závr krajský soud podrobn hodnotil v odstavcích 89 a~ 105 rozsudku. Naproti tomu v pYedcházejících odstavcích 78 a~ 88 zdovodnil, pro  má objektivní podmínku za splnnou. Ve shrnující úvaze v odstavci 115 rozsudku tedy doalo toliko ke zjevné písaYské chyb, která s ohledem na kontext odovodnní nezakládá vnitYní rozpornost, a tudí~ ani nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku.<br/>[9] Pokud jde o podstatu posuzované vci, st~ovatel ~alobkyni neuznal úrokové a finan ní náklady související s úvrem k nákupu obchodního podílu spole nosti TP1 (obecn spadající pod daHov ú inné náklady dle § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo) z dovodu, ~e se ~alobkyn dopustila pYevzetím úvru na zakoupení obchodního podílu spole nosti TV1 zneu~ití práva. <br/>[10] Kasa ní soud nepova~uje za nutné v této souvislosti optovn reprodukovat závry judikatury týkající se institutu zneu~ití práva. Shrnutí v bodech 67 a~ 76 rozsudku krajského soudu je pro potYeby Yeaené vci dosta ující a lze na n odkázat. Ve zkratce lze pYipomenout, ~e transakce pYedstavují zneu~ití práva tehdy, pokud postrádají ekonomický smysl a jejich hlavním ú elem je získání daHového zvýhodnní (rozsudek NSS z 31. 5. 2022, j. 4 Afs 376/2021-60). Judikatura Soudního dvora EU rozliauje subjektivní a objektivní prvek zneu~ití práva (rozsudky ze 14. 12. 2000, C-110/99, Emsland-Stärke a z 21. 2. 2006, C-255/02, Halifax). Objektivní podmínka spo ívá v tom, ~e pYes formální splnní zákonných podmínek není naplnn ú el právní úpravy. Podstatou subjektivní podmínky je skute nost, ~e hlavním ú elem transakce je získat daHové zvýhodnní, pro co~ jsou vytváYeny umlé podmínky. <br/>[11] Krajský soud shledal u posuzované transakce naplnní objektivní, avaak nikoliv ji~ subjektivní podmínky zneu~ití práva. Transakce toti~ podle nj sice nenaplHovala ú el právní úpravy, ale zároveH nepostrádala ekonomický smysl. Jádro sporu v Yízení o kasa ní stí~nosti se tak omezilo ji~ jen na posouzení ekonomického smyslu transakce, tj. otázky, zda hlavním ú elem transakce bylo získání daHového zvýhodnní. <br/>[12] Pro posouzení tchto otázek pova~uje Nejvyaaí správní soud za podstatné nejprve zdoraznit východiska spojená s dokazováním zneu~ití práva v daHovém Yízení. Dokazní bYemeno zde tí~í st~ovatele, jeliko~ ten tvrdí, ~e ~alobkyn uvedenými transakcemi zneu~ila právo [§ 92 odst. 5 písm. f) zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád]. Aby byla skute nost prokázána, nevy~aduje se absolutní jistota, ale posta í prokázat dostate nou míru pravdpodobnosti. Ta bude zpravidla naplnna, pokud bude mo~né z provedených dokazo u init daný závr bez vá~ných pochybností (rozsudek NSS z 16. 1. 2020, j. 8 Afs 23/2018-37, odst. 39). Pokud st~ovatel zneu~ití práva proká~e, je na ~alobkyni, aby transakce vysvtlila a závr st~ovatele vyvrátila (rozsudek NSS z 22. 3. 2023, j. 4 Afs 109/2022-32, odst. 29 i rozsudek z 29. 6. 2023, j. 4 Afs 197/2022-117, odst. 43). Jednotlivé dokazy je nutno posuzovat jak jednotliv, tak v jejich vzájemné souvislosti (§ 8 odst. 1 daHového Yádu).<br/>[13] Pro posouzení naplnní subjektivní podmínky zneu~ití práva je klí ové pochopení ekonomického smyslu transakce. Pro tyto ú ely je nutné zabývat se jejím probhem, rolí jednotlivých zú astnných osob a jejich ekonomickou motivací. Nejvyaaí správní soud proto nejprve shrne klí ová skutková zjiatní. <br/>[14] }alobkyn je od 21. 4. 2011 sou ástí skupiny Teleplan. Tuto skupinu ml v úmyslu nabýt nový investor, skupina Gilde. Za tím ú elem byla dne 24. 11. 2010 zalo~ena spole nost AMS Acquisition B.V. (dále  AMS Acqusition ). Její 100% podíl dr~ela spole nost AMS Holding B.V. (dále  AMS Holding ) patYící investi ní skupin Gilde. Dne 17. 12. 2010 spole nosti AMS Acquisition a AMS Holding uzavYely s konsorciem bank Coöperative Rabobank U.A a ABN AMRO BANK N.V. smlouvu o nadYízeném úvru (Senior Facilities Agreement, dále  SFA ), na jejím~ základ získala investi ní skupina Gilde pYístup k erpání úvrového rámce do výae 115 miliono EUR do dne 8. 3. 2011. Spole nost TP1 (pozdji zaniklá v dosledku fúze se ~alobkyní) je v této smlouv zmínna na s. 261, Schedule 12  Material Companies jako spole nost, která je oprávnna erpat daný úvr. Spole nost TP1 vznikla 19. 7. 2006 a jejími spole níky byly spole nosti TINV a TP Asia, opt vlastnná spole ností TINV.<br/>[15] Podle lánku 25.46 písm. a) SFA spole nost AMS Acquisition zajistí bez zbyte ných odklado, avaak nejpozdji do 90 dní od data uskute nní první nabídnuté akvizice implementaci kroko dohodnutých v l. 4.4 strukturálního memoranda nebo implementaci ostatních kroko (& ) v~dy vaak za ú elem pYenesení závazko ve výai 23 475 000 EUR (+/- 5 % z této ástky) do nové spole nosti zalo~ené TINV v eské republice. Podle písm. b) tého~ lánku SFA rozhodne-li se AMS Acquisition implementovat v bod 4.4 strukturálního memoranda, pYípadn ostatní kroky uvedené výae, je nezbytné, aby bez zbyte ného odkladu, nejpozdji vaak do 90 dní od data uskute nní první nabídnuté akvizice, zajistila následující: (i) TINV se slou í s v eské republice nov zalo~enou spole ností nebo tuto spole nost koupí a tato spole nost se bezprostYedn stane pYistoupivaím dlu~níkem, (ii) nová spole nost v R si dále v rámci úvrové linky A poj í ástku 23 475 000 EUR (+/- 5 % této ástky), (iii) vaechny vypoj ené ástky podle odstavce (ii) budou vyplaceny TINV, (iv) TINV neprodlen pou~ije výnosy v jakékoli výai, které obdr~í podle odstavce (iii) k pYed asnému splácení úvru v rámci úvrové linky A, který byl TINV poskytnut. <br/>[16] Dne 8. 3. 2011 nabyla ú innosti akceptace veYejné nabídky dosavadními akcionáYi spole nosti TINV, ím~ se majoritním vlastníkem této spole nosti stala spole nost AMS Acquisition (a tedy skupina Gilde) za celkovou cenu 142 270 340 EUR. Akcie TINV byly nakoupeny pomocí bankovního financování (115 mil. EUR). <br/>[17] }alobkyn vznikla dne 12. 3. 2010 jako ready-made spole nost SDQ Assets s.r.o. Dne 21. 4. 2011 ji jako akvizi ní spole nost v eské republice koupila spole nost TINV (v té dob ji~ ovládaná investi ní skupinou Gilde). Tím se ~alobkyn stala sou ástí skupiny Teleplan, a tedy té~ sesterskou spole ností TP1. }alobkyn v této dob nevykonávala ~ádnou podnikatelskou innost, nemla ~ádný majetek ani finan ní prostYedky a její základní kapitál k 1. 6. 2011 inil 200 000 K . <br/>[18] Dne 26. 5. 2011 po~ádala spole nost TINV jménem ~alobkyn o erpání úvru (SFA) dokumentem  Utilisation Request . Dne 1. 6. 2011 ~alobkyn pYistoupila k úvrové lince A sjednané smlouvou SFA (dokumentem  Accession Deed ) a erpala úvr ve výai 23 475 000 EUR na nákup podílu ve spole nosti TP1. ástka úvru pYedstavovala pYeva~ující ást kupní ceny (celkem 29 220 733,49 EUR). Zbývající ásti kupní ceny byly uhrazeny kapitalizací pohledávek TP Asia a TINV do ostatních kapitálových fondo ~alobkyn. Úhradou kupní ceny se závazek ~alobkyn vo i spole nosti TINV z nákupu obchodního podílu spole nosti TP1 transformoval na úvr. Úroky a dalaí finan ní náklady související s úvrem ~alobkyn uplatnila ve zdaHovacích obdobích let 2013 a 2014 jako daHov ú inný náklad podle § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo.<br/>[19] Spole nost TP1 zanikla dne 1. 8. 2011 fúzí slou ením se ~alobkyní, která se stala nástupnickou spole ností a po fúzi doalo k jejímu pYejmenování na Teleplan Prague s.r.o. Rozhodný den fúze byl stanoven zptn ke dni 1. 1. 2011. <br/>[20] Soud pro pYehlednost pYebírá v ~alob uvedené zjednoduaené schéma shora popsaných transakcí, které se v podstatných rysech shoduje se schématem, z nho~ vycházel také st~ovatel. <br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>[21] St~ovatel v kasa ní stí~nosti namítá, ~e se ~alobkyni nepodaYilo objasnit ekonomický smysl rozhodných transakcí (zahrnující nákup obchodního podílu TP1, zadlu~ení ~alobkyn a její fúzi s TP1). K fúzi ~alobkyn s TP1 podle nj mohlo dojít i bez toho, aby nejprve koupila podíl v TP1 a pro tyto ú ely erpala úvr od banky. St~ovatel zároveH zdorazHuje, ~e akvizice nastala na nejvyaaí úrovni majetkové struktury pYed posuzovanými transakcemi realizovanými uvnitY skupiny. Ty proto ~alobkyni (ani skupin) nepYinesly ~ádné nové aktivum a vedle daHové úspory se dalaí pYípadné pYínosy jeví st~ovateli jako nijak zásadn odliané od dYívjaího stavu. Vedly podle nj pouze k zatí~ení ~alobkyn v eské republice (a v dosledku toho ke sní~ení její daHové povinnosti) a odlivu finan ních prostYedko do zahrani í.<br/>[22] Nejvyaaí správní soud vaak má ve shod s krajským soudem za to, ~e ~alobkyn logicky vysvtlila ekonomickou racionalitu posuzovaných transakcí a její vysvtlení má oporu v ustanoveních SFA. <br/>[23] Nesprávné posouzení vci ze strany st~ovatele, na kterém setrval v kasa ní stí~nosti, pramení z toho, ~e nahlí~el na akvizici skupiny Teleplan skupinou Gilde na stran jedné a na koupi obchodního podílu TP1 ~alobkyní, erpání úvru pro tyto ú ely a následnou fúzi ~alobkyn s TP1 na stran druhé jako na dv na sob nezávislé skute nosti. Tento pohled by vaak mohlo podporovat jedin zcela izolované posouzení jednotlivých kroko z hlediska jejich asové souslednosti. Doalo-li toti~ nejdYíve k akvizici skupiny Teleplan a teprve poté k rozhodným transakcím uvnitY skupiny Teleplan, nabízí se, ~e ony pozdjaí transakce nijak nepodmiHovaly samotnou akvizici. Za této situace by nebylo mo~né hledat ekonomickou racionalitu rozhodných transakcí práv v samotné akvizici, jak tvrdila ~alobkyn. Proti této na první pohled logické úvaze vaak ~alobkyn postavila vysvtlení, ~e ony následné (rozhodné) transakce byly u inny na základ po~adavku úvrující banky, bez nho~ by úvr nemohl být na akvizici poskytnut (resp. mo~ná by byl poskytnut za mén výhodných podmínek). Toto vysvtlení má pYitom nejen~e jasný odraz v ustanoveních SFA, ale ~alobkyn také vrohodn vysvtlila, pro  je takový po~adavek úvrující banky ekonomicky racionální. <br/>[24] Skute nost, ~e pYenesení ásti úvru na ~alobkyni bylo jednou z podmínek úvrující banky, potvrzuje shora citovaný lánek 25.46 SFA. St~ovatel sice v kasa ní stí~nosti poukazuje na to, ~e SFA nestanoví  v detailu klí ové podmínky stran pYenesení úvru na ~alobkyni, nicmén nejen~e na této skute nosti své rozhodnutí nestavl, ale samo o sob takové tvrzení ve své obecnosti nemo~e být relevantní. I kdyby lánek 25.46 SFA ponechával prostor AMS Acquisition a AMS Holding, jak konkrétn zajistí pYenesení (stla ení) ásti úvrového zatí~ení na provozní entitu (zde se jí stala ~alobkyn), nevede to k závru, ~e k úvrovému zatí~ení nemuselo vobec dojít. Ekonomický smysl transakce toti~ nelze popYít pouhým konstatováním, ~e transakce mohla probhnout jinak, nebo ~e mohla být realizována jiná transakce. St~ovatel by musel v prvé Yad vrohodn zdovodnit, pro  by onen odlianý probh i odlianá transakce vedly k daHov odlianému výsledku (pro ~alobkyni, resp. pro celou skupinu, mén pYíznivému). Pouze v takovém pYípad by bylo pYedstavitelné, ~e hlavním ú elem transakce bylo ve skute nosti získání daHové výhody. <br/>[25] Je nutno souhlasit s krajským soudem v tom, ~e ne ka~dý po~adavek tYetí strany (zde banky) automaticky vylu uje pou~ití institutu zneu~ití práva. Proto také krajský soud správn poukázal na to, ~e ~alobkyn zároveH logicky vysvtlila ekonomickou racionalitu po~adavku banky na to, aby doalo k pYenesení ( stla ení ) ásti úvrového zatí~ení na ~alobkyni. St~ovateli se pYitom toto logické vysvtlení nepodaYilo nijak vyvrátit. }alobkyn poukázala na to, ~e se v pYípad akvizic jedná o obvyklou transakci nazývanou leveraged buyout, pYípadn merger leveraged buyout. Výhodou tohoto modelu pro banku má být to, ~e závazek z úvru mo~e být pYímo hrazen z výnoso i majetku provozní entity (slovy ~alobkyn  pohledávka financující banky [& ] se ocitá na stejné úrovni jako financovaná aktiva ). Výhoda se projevuje jednak v zajiatní prob~ného splácení z výnoso z financovaných aktiv, jednak v lepaím postavení banky v pYípad nemo~nosti splácet. Zejména v pYípad insolvence provozní entity má banka mo~nost pYímého uspokojení z financovaných aktiv a navíc zpravidla bude v silnjaím postavení zajiatného vtainového vYitele. Jeliko~ se vysvtlení ekonomické racionality po~adavku banky jeví jako logické a st~ovatel je nezpochybnil, pova~uje Nejvyaaí správní soud v tuto chvíli za nadbyte né provádt dokazování ( lánky týkajícími se leveraged buyout, které ~alobkyn pYedlo~ila) k otázce, nakolik jsou transakce tohoto typu b~né.<br/>[26] Alternativou k tomuto modelu je model ozna ovaný ~alobkyní jako dividendový. Ten pYedstavuje na první pohled strukturu mo~ná jednoduaaí, ovaem zároveH také na první pohled pro úvrující banku mén výhodnou. Úvrem toti~ v tomto pYípad není zatí~ena samotná provozní entita, nýbr~ mateYská spole nost, která provedla akvizici. Jakkoliv mo~e být dluh kryt dostate nými aktivy (pYinejmenaím pYímo i zprostYedkovan v podob podílu na akvírované, provozní spole nosti), pokud zisk ve skupin generuje primárn provozní spole nost, mo~e být obtí~njaí zajistit, aby byl tento zisk pou~it na splácení úvru. V pYípad insolvence provozní spole nosti pak banka vobec nevystupuje jako její vYitel v insolven ním Yízení. <br/>[27] S ohledem na popsané alternativy se jeví jako ekonomicky racionální, podmíní-li banka vyplacení akvizi ního úvru tím, ~e jeho ást bude pYenesena na provozní entitu. A v takovém pYípad je pak také ekonomicky racionální, pokud investi ní skupina na tuto podmínku pYistoupí, neboe bez ní by nemohla akvizici realizovat vobec, nebo by ji musela realizovat za mén výhodných podmínek. Je toti~ logické, ~e úvrující banka na pro ni mén výhodné podmínky buto nepYistoupí, nebo sice ano, ale bude je kompenzovat nejen pYípadnými jinými zárukami, ale také napYíklad vyaaím úrokem. <br/>[28] Argumentuje-li st~ovatel v kasa ní stí~nosti tím, ~e závr o naplnní subjektivní podmínky není podmínn propojením mezi ú astníky transakce, je nutno s ním souhlasit (rozsudek NSS ze dne 6. 2. 2019, j. 6 Afs 44/2018-31). Poukazoval-li vaak krajský soud na to, ~e daHové orgány neprokázaly propojenost externí banky se skupinou Teleplan i Gilde, chtl tím pouze nastínit alternativu, kdy by na vc mohlo být pohlí~eno odlian. Taková propojenost by toti~ byla silným argumentem nasvd ujícím tomu, ~e jednání banky nemuselo být nutn vedeno ekonomickou racionalitou, a ~e naopak vaechny zú astnné subjekty usilovaly primárn o získání daHové výhody. Tato úvaha je pochopiteln v posuzované vci zna n hypotetická, nicmén je vhodnou ukázkou toho, ~e je v~dy nutno hodnotit skute n vaechny okolnosti pYípadu.<br/>[29] Nejvyaaí správní soud ve shod s krajským soudem i ~alobkyní spatYuje ekonomický dovod rozhodných transakcí v umo~nní akvizice skupiny Teleplan skupinou Gilde. BezprostYedním cílem tchto transakcí toti~ bylo naplnní smluvních ujednání v SFA, jimi~ bylo podmínno poskytnutí akvizi ního úvru ze strany banky, která tak u inila opt z dovodo, které se jeví jako ekonomicky racionální. Samotná spYíznnost vaech ostatních ú astníko transakcí (tj. spole ností ve skupin Teleplan a skupin Gilde), na kterou st~ovatel poukazuje, tuto ekonomickou realitu nijak nepopírá.<br/>[30] Lze uzavYít, ~e kasa ní argumentace nebyla dovodná a st~ovateli se nepodaYilo vyvrátit závr krajského soudu, podle nho~ st~ovatel neprokázal naplnní subjektivní podmínky zneu~ití práva.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[31] Kasa ní stí~nost není s ohledem na výae uvedené dovodná, a Nejvyaaí správní soud ji proto dle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[32] O náhrad náklado Yízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. Ve vci byla úspaná ~alobkyn, proto jí pYísluaí právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, které dovodn vynalo~ila, proti st~ovateli, který ve vci úspch neml. Náklady Yízení ~alobkyn tvoYí odmna a náhrada hotových výdajo jejího zástupce. Odmna za jeden úkon právní slu~by [vyjádYení ke kasa ní stí~nosti; § 11 odst. 1 písm. d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif)] iní v dané vci 3 100 K  [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu]. Náhrada hotových výdajo zástupce pYedstavuje pauaální ástku ve výai 300 K  za tento úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupci ~alobkyn tak nále~í odmna a náhrada hotových výdajo ve výai 3 400 K . Jeliko~ zástupce vykonává advokacii jménem spole nosti Deloitte Legal s.r.o., která je plátkyní dan z pYidané hodnoty, zvyauje se tato ástka o 21% sazbu této dan, tj. o 7 114 K . Náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tedy celkem pYedstavovaly 4 114 K . <br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 25. ervna 2024<br/><br/><br/>Milan Podhrázký<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>