<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 6/2023- 62 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 6/2023 - 70<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v rozaíYeném senátu slo~eném z pYedsedy Filipa Dienstbiera a soudco Lenky Krupi kové, Petra Mikeae, Barbary PoYízkové, Ivo Pospíaila, Aleae Rozto ila a Karla `imky v právní vci ~alobce mstys Suchdol, se sídlem Suchdol 1, zastoupen Mgr. Tomáaem Hrstkou, advokátem se sídlem 17. listopadu 23, Pardubice, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e, se sídlem tYída Kpt. Jaroae 1926/7, Brno, za ú asti: Together to target s. r. o., se sídlem Smetanovo námstí 979/2, Ostrava, zastoupena Mgr. Janem Seidelem, advokátem se sídlem Dlnická 213/12, Praha 7, proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 25. 10. 2021, . j. ÚOHS35818/2021/161/TMi, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 5. 1. 2023, . j. 62 Af 51/2021  91,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. PYedmt veYejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek, ve znní ú inném do 15. 7. 2023, je tYeba vykládat tak, aby svým rozsahem odpovídal pojmu výrobek dle l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veYejných zakázek a o zruaení smrnice 2004/18/ES, nikoliv nutn pojmu vc ve smyslu § 489 ob anského zákoníku. To vylu uje, aby pYedmtem veYejné zakázky na dodávky byly akcie. <br/><br/>II. Vc se vrací k projednání a rozhodnutí desátému senátu. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Dosavadní probh správního a soudního Yízení<br/><br/>[1] PYedmtem sporu je otázka, zda definice veYejné zakázky na dodávky v § 14 odst. 1 zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek, ve znní ú inném do 15. 7. 2023, zahrnovala pod pojmem poYízení vcí rovn~ nabývání akcií. <br/><br/>[2] Dne 18. 9. 2020 rozhodlo pYedstavenstvo VodohospodáYské spole nosti Vrchlice  Male , a. s. (dále té~  VHS ) o zvýaení základního kapitálu formou upsání nových akcií. Sou asn schválilo, ~e ást akcií bude upsána pen~itým a nepen~itým (vodohospodáYská infrastruktura) vkladem ~alobce. Dne 25. 1. 2021 zahájil ~alobce jednací Yízení bez uveYejnní podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veYejných zakázek odesláním výzvy k podání nabídky na poYízení celkem 4 075 kuso nov upsaných akcií VHS, a to práv VHS jako~to jedinému technicky a právn zposobilému dodavateli. Dne 29. 1. 2021 ~alobce uzavYel s VHS smlouvu o úpisu akcií.<br/><br/>[3] K podntu osoby zú astnné ~alovaný rozhodnutím ze dne 5. 8. 2021 ulo~il ~alobci zákaz plnní smlouvy o úpisu akcií podle § 264 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek. }alovaný posoudil smlouvu o úpisu akcií jako smlouvu na veYejnou zakázku a konstatoval, ~e ji ~alobce nesprávn uzavYel pYed uplynutím tzv. bloka ní lhoty, která za ala b~et doru ením námitek osoby zú astnné. Té pYitom hrozila potenciální újma spo ívající v tom, ~e by nemohla uskute nit zámr ~alobce. Podle ~alovaného nebyla pravým dovodem majetkového vstupu ~alobce do VHS obchodní investice, ale zajiatní Yádné správy a provozu vodohospodáYské infrastruktury v mstysu Suchdol. Tohoto cíle vaak mohl ~alobce dosáhnout i jinými zposoby, napY. veYejnou zakázkou na slu~by. Osoba zú astnná mohla alespoH teoreticky veYejnou zakázku získat. Mohla potenciáln pYispívat k zajiatní správy a provozu vodohospodáYské infrastruktury tYeba formou poradenství. O tuto mo~nost vaak uzavYením smlouvy o úpisu akcií ze dne 29. 1. 2021 pYiala, resp. mohla pYijít. <br/><br/>[4] }alobce proti rozhodnutí ~alovaného podal rozklad, který zamítl pYedseda ~alovaného. }alobce vaak následn uspl pYed krajským soudem. Ten vyhovl jeho ~alob a zruail rozhodnutí pYedsedy ~alovaného i rozhodnutí ~alovaného a celou vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. Podle krajského soudu není smlouva o úpisu akcií ze dne 29. 1. 2021 vobec smlouvou na plnní, které by mlo být pova~ováno za veYejnou zakázku na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek. }alobce proto nemusel vobec podle tohoto zákona postupovat. <br/><br/>[5] Proti rozsudku krajského soudu podal ~alovaný (dále  st~ovatel ) kasa ní stí~nost. Podle st~ovatele eský zákonodárce neprovedl prostou transpozici smrnice 2014/24/EU smrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veYejných zakázek a o zruaení smrnice 2004/18/ES<br/>, ale vyu~il mo~nost zpYísnit a rozaíYit re~im veYejných zakázek. Mimo jiné oproti smrnici 2014/24/EU rozaíYil definici pYedmtu veYejné zakázky na dodávky, kdy~ namísto jejího pojmu výrobek pou~il hned tYi pojmy (vc, zvíYe a ovladatelná pYírodní síla). V tomto rozsahu (nad rámec smrnice) není prostor pro eurokonformní výklad, neboe se jedná o ist národní re~im. Dovodová zpráva k zákonu pak odkazuje na ob anskoprávní definici vci, podle ní~ je obchodní podíl vcí movitou a nehmotnou. Dle st~ovatele nelze dovodit vyntí cenných papíro z pojmu vc ani historickým výkladem. PYedchozí právní úprava nabývání cenných papíro za veYejnou zakázku pova~ovala, avaak umo~nila zadavateli neaplikovat zadávací Yízení. Obdobnou výjimku sou asná úprava nezná. St~ovatel nesouhlasí ani s tím, ~e krajský soud pYirovnal nabytí podílu v existující obchodní spole nosti k zalo~ení zcela nové spole nosti, kdy zadavatel nemusí zadávat veYejnou zakázku. Nov zalo~ená spole nost bude sama veYejným zadavatelem, zatímco pYi nákupu akcií v existující spole nosti vynakládá zadavatel prostYedky z veYejného rozpo tu na nákup zbo~í, které by musel za normálních okolností poYídit v zadávacím Yízení. Vymezuje se té~ proti argumentu, ~e ~alobce musel organizovat toliko formální jednací Yízení bez uveYejnní, aby vyhovl rozsudku NSS ze dne 29. 10. 2020, . j. 9 As 139/2020125, . 4102/2021 Sb. NSS, Liberecký kraj. Podle st~ovatele je zvýaení základního kapitálu a získání obchodního podílu za obdobných podmínek jako v nynjaí vci schopno nabídnout více spole ností. Provozování vodovodu a kanalizace toti~ není nijak jedine ný pYedmt podnikání. PYipravovaná novela zákona o zadávání veYejných zakázek, která vyjímá z definice veYejné zakázky na dodávky výslovn poYízení cenných papíro, podle st~ovatele spíae znamená, ~e tato výjimka dosud v zákon obsa~ena nebyla. <br/><br/>[6] }alobce se naopak ztoto~Huje s rozsudkem krajského soudu. Podle nj by pojem vc v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek ml být vykládán ve smyslu pojmu výrobek ve smrnici 2014/24/EU. Na znní § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek nelze pohlí~et optikou racionálního zákonodárce, neboe z dovodové zprávy ani legislativního procesu jasn nevyplývá jeho zámr, nato~ racionalita jím pYijaté normy. Význam dovodové zprávy ostatn sni~uje i rozsudek Liberecký kraj. PYesto uvedený rozsudek sou asn vychází z jejích ástí, které podporují airoký výklad § 14 odst. 1 zákona. Rozsudek Liberecký kraj je tudí~ vnitYn rozporný, stejn jako rozhodnutí st~ovatele. PYedevaím vaak nedává takto airoká definice pYedmtu veYejné zakázky valný smysl. PodYizovat nabývání akcií re~imu veYejných zakázek je toti~ nevhodné a nepraktické, co~ koneckonco pYiznal i devátý senát ve vci Liberecký kraj. Hlásí se k tomu také odborná literatura. }alobce dále zpochybHuje úvahu st~ovatele, ~e o úmyslném rozaíYení definice nad rámec smrnice 2014/24/EU svd í její doplnní o zvíYata a ovladatelnou pYírodní sílu. Jako~to b~n obchodované komodity spadají ob tyto kategorie do pojmu výrobek na základ funk ního výkladu evropského práva. Na definici vci v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek je podle ~alobce tYeba hledt optikou veYejného práva spíae ne~ práva soukromého. <br/><br/>II. Postoupení vci rozaíYenému senátu<br/><br/>[7] Desátý senát NSS pYi pYedb~ném projednání vci shledal, ~e je naplnn dovod k postoupení vci k rozhodnutí rozaíYenému senátu, neboe dospl k právnímu názoru odlianému od právního názoru ji~ vyjádYeného v rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu (§ 17 odst. 1 s. Y. s.). Konkrétn desátý senát nesouhlasí se závrem devátého senátu v rozsudku Liberecký kraj, ~e poYízení závodu i akcií spadá pod pYedmt veYejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek. <br/><br/>[8] Podle pYedkládajícího senátu devátý senát v rozsudku Liberecký kraj uznal, ~e § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek nabízí více mo~ností, jak jej vykládat. Devátý senát pYitom vycházel pYedevaím z jazykového výkladu, kdy~ zdoraznil, ~e zákon pou~ívá jiný pojem ne~ smrnice 2014/24/EU a odliauje se i od pYedchozí právní úpravy. Sou asn dodal, ~e z dovodové zprávy ani legislativního procesu neplyne jasný zámr neodchýlit se od unijní úpravy, bye je u korporátních akvizic postup v zadávacím Yízení velice t~ko pYedstavitelný. <br/><br/>[9] Devátý senát tak podle pYedkládajícího senátu pYedevaím na základ jazykového výkladu dovodil maximální mo~né rozaíYení posobnosti re~imu veYejných zakázek v porovnání se smrnicí 2014/24/EU. PodYídil jeho re~imu vaechny vci ve smyslu § 489 ob anského zákoníku, ani~ by takový závr plynul ze zákona o zadávání veYejných zakázek. <br/><br/>[10] PYedkládající senát upozorHuje na judikaturu NSS, podle ní~ mohou mít pojmy, které obsahuje napY. ob anský zákoník, jiný význam ve veYejném právu ne~ v soukromém právu. Úprava zadávání veYejných zakázek pYitom rozhodn není ist soukromoprávní zále~itostí. Jejím podstatným rysem je, ~e do procesu, který k uzavYení smlouvy vede, stát podrobn vrchnostensky zasahuje. Nelze tedy automaticky pYebírat soukromoprávní definici vci.<br/><br/>[11] PotYebu maximáln rozaíYit definici v § 14 odst. 1 zákona nelze podle pYedkládajícího senátu dovozovat ani z toho, ~e zákon o zadávání veYejných zakázek ji~ neobsahuje výslovnou  výjimku z povinnosti zadávat veYejnou zakázku v pYípad vydání i pYevodu cenných papíro. Na zámr zákonodárce rozaíYit posobnost re~imu veYejných zakázek tak zásadním zposobem nelze usoudit ani z legislativního procesu. Z Yady momento v textu dovodové zprávy plyne, ~e zákonodárce si byl vdom rozsahu posobnosti smrnice a tam, kde se od nj odchyloval, to výslovn zmínil. Nedává dobrý smysl, aby se sou asn výslovn nezmínil o tak zásadním rozaíYení re~imu veYejných zakázek, které dovodil rozsudek Liberecký kraj. V podstat jediný moment, který by mohl hovoYit pro airoký výklad § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, je práv odkaz na § 489 ob anského zákoníku v dovodové zpráv. Uvedený odkaz lze vaak vylo~it i jiným zposobem ne~ tak, aby zásadn rozaíYil posobnost re~imu veYejných zakázek. Z poukazu zákonodárce na pojetí poYizovaného pYedmtu v mezinárodním a evropském právu lze toti~ dovodit, ~e zákonodárce v celé pasá~i spíae pouze vysvtluje, ím technicky nahradil pojem výrobek, který je v l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice 2014/24/EU. Jinak by zaYazení poslední vty nemlo smysl. <br/><br/>[12] PYedkládající senát rovn~ poukázal na to, ~e se sám zákonodárce (bye zptn) pYihlásil pYi pYijímání novely . 166/2023 Sb. k tomu, ~e mu pYi pYijímání zákona o zadávání veYejných zakázek alo pYedevaím o provedení smrnice 2014/24/EU, nikoli o zcela zásadní rozaíYení re~imu veYejných zakázek. <br/><br/>[13] Nejdole~itjaí argument je vaak podle pYedkládajícího senátu ten, ~e rozaíYení re~imu veYejných zakázek na vaechny vci ve smyslu § 489 ob anského zákoníku, tedy napY. i akcie i obchodní podíly, jde proti smyslu a ú elu úpravy veYejných zakázek. Touto otázkou se devátý senát Liberecký kraj blí~e nezabýval. K tomu pYedkládající senát citoval bod 4 odovodnní smrnice 2014/24/EU, podle nho~ cílem pravidel Unie pro zadávání veYejných zakázek není pokrýt vaechny formy vynakládání veYejných pen~ních prostYedko, ale pouze ty, jejich~ cílem je poYízení stavebních prací, dodávek nebo slu~eb za úplatu prostYednictvím veYejné zakázky, a bod 90 stanovící, ~e cílem unijní úpravy je vytvoYit systém, ve kterém jsou veYejné zakázky zadávány na základ objektivních kritérií, která zajistí dodr~ení zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, a to s ohledem na zajiatní objektivního srovnání relativní hodnoty nabídek s cílem ur it v podmínkách skute né hospodáYské sout~e, která nabídka je ekonomicky nejvýhodnjaí.<br/><br/>[14] Jeliko~ eský zákon o zadávání veYejných zakázek bezpochyby tento unijní re~im pYejímá, a hlásí se tak k uvedeným principom, pak je ale podle pYedkládajícího senátu v rozporu se smyslem a ú elem zákona o zadávání veYejných zakázek, pokud jeho re~imu zákonodárce podYídí i situace, u kterých je hospodáYská sout~ z povahy vci vylou ena, v etn situace nynjaího ~alobce. Pokud si napY. zájemce o nabytí akcií vybral konkrétní spole nost, její~ akcie chce získat, u inil tak ji~ na základ Yady faktoro, které jsou specifické práv pro tuto jednu konkrétní spole nost (tedy nejde mu o  njaké akcie, bye tYeba stále volené podle ur itých parametro). Potom je ale vylou eno, aby mohl existovat jeat njaký dalaí dodavatel, který by mohl s pYedem vybranou akciovou spole ností vobec sout~it.<br/><br/>[15] Rovn~ samotné  napasování situace ~alobce na nkterou z forem zadávacího Yízení pokládá pYedkládající senát za ponkud problematické. V podstat jediná varianta, která pYichází pro pokrytí podobné transakce v úvahu, je jednací Yízení bez uveYejnní podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veYejných zakázek. Podle tohoto ustanovení mo~e zadavatel také pou~ít jednací Yízení bez uveYejnní, pokud veYejná zakázka mo~e být splnna pouze ur itým dodavatelem, neboe z technických dovodo neexistuje hospodáYská sout~. V pYípad ~alobce vaak striktn vzato o technický dovod neexistence hospodáYské sout~e nejde  je to dáno povahou vci. Vyvstává tedy otázka, zda zákon o zadávání veYejných zakázek vobec transakce, jako je ta ~alobcova, umo~Huje re~imu veYejných zakázek podYídit. Jinak Ye eno, zda výklad zvolený devátým senátem lze vobec njak prakticky provést v re~imu zákona o zadávání veYejných zakázek. V této souvislosti pYedkládající senát zmiHuje problematiku vyjednávání, které korporátním transakcím typicky pYedchází, a provedení due dilligence. <br/><br/>[16] Shrnuje, ~e z § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek nelze dovodit takovou odchylku od evropské úpravy, jakou shledal devátý senát, a proto je tYeba pYi existenci více mo~ných výklado preferovat ten, který nevytváYí absurdní situace v rozporu se smyslem právní úpravy a který ve výsledku odpovídá smrnici 2014/24/EU. <br/><br/>III. Posouzení vci rozaíYeným senátem <br/><br/>III.A Pravomoc rozaíYeného senátu <br/><br/>[17] RozaíYený senát nejprve zvá~il, zda má pravomoc rozhodnout spornou právní otázku podle § 17 odst. 1 s. Y. s. <br/><br/>[18] OvYil, ~e v rozsudku Liberecký kraj devátý senát uvedl:  }alovaný tedy vylo~il § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek správn. PYedmtem dodávek podle tohoto ustanovení jsou vci, zvíYata a ovladatelné pYírodní síly. Vzhledem k tomu, ~e univerzální definici vci v právním slova smyslu obsahuje ob anský zákoník, je tYeba vyjít z jeho § 489, podle kterého je vcí vae, co je rozdílné od osoby a slou~í potYeb lidí. Tento výklad lze podpoYit té~ znním dovodové zprávy k § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, které na § 489 ob anského zákoníku odkazuje, a poukazem na komentáYovou literaturu, která tento odkaz na § 489 ob anského zákoníku bere bez jakékoli výhrady za vlastní. (& )  Vzhledem k tomu, ~e jak závod, tak akcie jsou vcmi ve smyslu § 489 ob anského zákoníku (o em~ není v nynjaí vci sporu) a zákon o zadávání veYejných zakázek neobsahuje ustanovení, které by nabytí a pYevod tchto vcí vyjímalo z jeho posobnosti, nelze dospt k jinému závru, ne~ ~e se v nynjaí vci jednalo o veYejné zakázky na dodávky a ~alobce je tedy byl povinen podle § 2 odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek zadat v zadávacím Yízení. Dovodil tedy, ~e pYedmtem veYejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek je ka~dá vc odpovídající definici v § 489 ob anského zákoníku, v etn akcií. <br/><br/>[19] PYedkládající senát naopak s tímto vymezením veYejné zakázky na dodávky nesouhlasí a navrhuje vylo~it dot ené ustanovení zákona tak, aby pojem vc svým rozsahem odpovídal pojmu výrobek v l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice 2014/24/EU, tedy aby do pYedmtu veYejné zakázky na dodávky nezahrnoval akcie. Pro zalo~ení pravomoci rozaíYeného senátu je podstatné to, ~e desátý senát v usnesení o postoupení této vci rozaíYenému senátu dospl k názoru odlianému od názoru vysloveného v rozsudku Liberecký kraj.<br/><br/>[20] PYedlo~ená otázka, respektive její podstata, je významná pro Yeaení posuzované kauzy, pYesto~e zákonem . 166/2023 Sb. doalo k novelizaci § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek. Uvedenou novelou sice bylo doplnno, ~e pro ú ely vty první se za poYízení vci nepova~uje poYízení cenného papíru nebo jiného investi ního nástroje12), obchodního závodu, jeho samostatné organiza ní slo~ky nebo podílu v obchodní korporaci, avaak tato novela je ú inná od 16. 7. 2023.<br/><br/>[21] Zbývá dodat, ~e rozaíYenému senátu nebrání v posouzení pYedlo~ené otázky ani to, ~e sám ~alobce v souvislosti s poYízením akcií VHS zahájil jednací Yízení bez uveYejnní podle zákona o zadávání veYejných zakázek (bye tvrdí, ~e tak u inil pouze s ohledem na závry rozsudku ve vci Liberecký kraj). Pokud toti~ cenné papíry vobec nespadají do pYedmtu veYejné zakázky na dodávky ve smyslu zákona o zadávání veYejných zakázek, neuplatní se pravidlo vyplývající z § 4 odst. 4, resp. odst. 5 zákona o zadávání veYejných zakázek, podle kterého je zadavatel povinen postupovat podle uvedeného zákona v pYípad, ~e zahájí zadávací Yízení, ani~ k tomu byl povinen, a~ do jeho ukon ení. Dovodem je skute nost, ~e se v takovém pYípad nejedná o zadání veYejné zakázky podle § 2 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek. Uvedené ustanovení v podstat vymezuje vcnou posobnost zákona, kdy~ prostYednictvím definování pojmu zadání veYejné zakázky pYeklenuje chybjící definici pojmu veYejné zakázky v zákon. Podle § 2 odst. 1 vty první zákona o zadávání veYejných zakázek platí, ~e zadáním veYejné zakázky se pro ú ely tohoto zákona rozumí uzavYení úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z ní~ vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, slu~by nebo stavební práce. Dovodová zpráva k citovanému ustanovení uvádí:  Zadáním veYejné zakázky není uzavYení takové smlouvy, která nenaplHuje zákonné znaky zadání veYejné zakázky. V takovém pYípad uzavYení smlouvy není tímto zákonem regulováno vobec. Odborná literatura (`ebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., DvoYák, D. a kol. Zákon o zadávání veYejných zakázek. KomentáY. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 15 a~ 16) k tomu dodává, ~e o zadání veYejné zakázky se jedná pouze tehdy, pokud jsou naplnny vaechny základní znaky zadání veYejné zakázky, mezi n~ patYí rovn~ pYedmt smlouvy, tj. dodávky, slu~by a stavební práce ve smyslu zákona. Chybíli tedy základní znak zadání veYejné zakázky (zde pYedmt ve smyslu § 14 odst. 1), není dána vcná posobnost zákona o zadávání veYejných zakázek, a jedná se tak o smlouvu mimo vcnou posobnost zákona, na kterou nemo~e dopadat ani § 4 odst. 4 a 5 zákona. Skute nost, ~e ~alobce zahájil zadávací Yízení podle zákona, tedy nemá za následek povinnost dodr~et ustanovení zákona (v etn tzv. bloka ní lhoty), pakli~e cenné papíry nespadají pod pYedmt veYejné zakázky. Výklad pojmu poYízení vcí je proto nezbytný pro rozhodnutí projednávané vci, neboe nespadajíli cenné papíry do vcné posobnosti zákona, nebyl ~alovaný oprávnn ulo~it zákaz plnní smlouvy o úpisu akcií podle § 264 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, který je práv pYedmtem nynjaího pYezkumu. <br/><br/>[22] Pravomoc rozaíYeného senátu je tedy dána.<br/><br/>III.B Právní názor rozaíYeného senátu<br/><br/>[23] Podle § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, ve znní ú inném do 15. 7. 2023, veYejnou zakázkou na dodávky je veYejná zakázka, jejím~ pYedmtem je poYízení vcí, zvíYat nebo ovladatelných pYírodních sil, pokud nejsou sou ástí veYejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. PoYízením se rozumí zejména koup, nájem nebo pacht.<br/><br/>[24] Zákon o zadávání veYejných zakázek provádí tímto ustanovením transpozici evropských zadávacích smrnic, a to smrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veYejných zakázek a o zruaení smrnice 2004/18/ES, a dále smrnice 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty posobícími v odvtví vodního hospodáYství, energetiky, dopravy a poatovních slu~eb a o zruaení smrnice 2004/17/EU, a smrnice 2014/23/EU o udlování koncesí. Tyto smrnice regulují oblast zadávání veYejných zakázek v Evropské unii. eská republika byla povinna pYevzít nová pravidla do vnitrostátního právního Yádu do 18. 4. 2016. Jedním z hlavních obecných cílo pYijetí zákona o zadávání veYejných zakázek dle bodu 1.5. dovodové zprávy bylo zajiatní souladu tuzemské regulace oblasti zadávání veYejných zakázek s evropskou právní úpravou. <br/><br/>[25] Obecná povinnost transpozice (a implementace) smrnice nicmén bez dalaího nezbavuje lenský stát mo~nosti rozaíYit regulaci harmonizované oblasti právní úpravy smrnice nad její rámec (srov. rozsudky Soudního dvora ze dne 10. 7. 2014, ve vci C198/13, J. H. a dalaí, EU:C:2014:2055, i ze dne 19. 11. 2019, ve spojených vcech C609/17 a C610/17, TSN a AKT, EU:C:2019:981, a v nich citovanou judikaturu). Tato regulace vaak nesmí jít proti smyslu a ú elu transponované unijní legislativy i výslovnému zákazu ve smrnici (o tom dále). eská republika tedy obecn mo~e provést airaí úpravu oblasti zadávání veYejných zakázek nad rámec smrnice 2014/24/EU, pakli~e pYi tom dodr~í uvedené podmínky. <br/><br/>[26] RozaíYený senát se proto nejprve zabýval otázkou, zda eská republika skute n u inila takovou volbu a pYistoupila v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek k airaímu vymezení okruhu vztaho, které podléhají pravidlom o zadávání veYejných zakázek na dodávky. <br/><br/>[27] Smrnice 2014/24/EU obsahuje definici veYejné zakázky na dodávky v l. 2 odst. 1 bod 8. Tmi rozumí veYejné zakázky, jejich~ pYedmtem je koup výrobko, leasing výrobko nebo jejich nájem, s mo~ností následné koup nebo bez ní. VeYejná zakázka na dodávky mo~e jako vedlejaí pYedmt zahrnovat umístní stavby a instala ní práce. Obdobn definuje veYejnou zakázku na dodávky i smrnice 2014/25/EU [ l. 2 body 1) a 4)]. Také smrnice 2014/23/EU v l. 5 bod 2) v rámci definice hospodáYského subjektu hovoYí o subjektech, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo zhotovení stavby, dodání výrobko nebo poskytování slu~eb. <br/><br/>[28] Uvedené smrnice v definicích veYejných zakázek na dodávky tedy pou~ívají pojem výrobek, zatímco eská právní úprava pojem vci, zvíYata nebo ovladatelné pYírodní síly. Podle pYedkládajícího senátu by ml být pojem vc v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek vykládán tak, aby odpovídal práv pojmu výrobek v l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice 2014/24/EU [ i podobn l. 2 bodom 1) a 4) smrnice 2014/25/EU a l. 5 bodu 2) smrnice 2014/23/EU], nikoliv vnitrostátnímu pojetí vci podle § 489 ob anského zákoníku. Jinými slovy, pYedkládající senát dovozuje, ~e § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek pYedstavuje plnou transpozici smrnice, a neupravuje jiný (dalaí) okruh právních vztaho ne~ smrnice. Je proto tYeba jej vykládat eurokonformn a z mo~ných výklado zvolit ten, který nejlépe odpovídá smrnici, jejímu smyslu a cílom. <br/><br/>[29] Definici samotného pojmu výrobek shora citované smrnice neobsahují a blí~e se jí nezabývali ~alobce, krajský soud, st~ovatel ani pYedkládající senát. Bez dalaího proti sob staví pojmy výrobek a vc a dovozují, ~e výrobek je pojmem u~aím. Zodpovzení pYedlo~ené otázky se nicmén bez vyjasnní podstaty tohoto pojmu neobejde. Nelze toti~ odhlédnout od toho, ~e pojmy u~ité v pYedpisech unijního práva mají autonomní, na vnitrostátním právu nezávislý, význam. Pouze pYi vyjasnní obsahu tohoto pojmu se lze zabývat tím, zda eská republika v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek upravila airaí okruh vztaho ne~ smrnice 2014/24/EU (pro smrnice 2014/25/EU a 2014/23/EU tento závr platí obdobn, proto ji~ dále nebudou samostatn zmiHovány).<br/><br/>[30] Ze srovnání s ostatními jazykovými verzemi smrnice neplyne, ~e by v její eské verzi doalo k chyb v pYekladu. I dalaí jazykové mutace smrnice pracují s ekvivalenty slova výrobek, respektive zbo~í, nikoliv vc. V anglické verzi je v uvedeném lánku pou~it products, v nmecké verzi Ware, ve francouzské produits, ve slovenské tovar, ve apanlské productos, v italské prodotti, v chorvatské robe, ve slovinské blaga, v dánské varer atd. <br/><br/>[31] Smrnice v tomto rozsahu v zásad pYebírá definici obsa~enou v pYedchozí právní úprav, tj. ve smrnici 2004/18/ES smrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. bYezna 2004 o koordinaci postupo pYi zadávání veYejných zakázek na stavební práce, dodávky a slu~by<br/>. Ta definovala veYejné zakázky na dodávky v l. 1 odst. 2 písm. c) jako veYejné zakázky jiné ne~ uvedené v písmenu b) [veYejné zakázky na stavební práce, pozn. soudu], jejich~ pYedmtem je koup, koup najaté vci, nájem nebo koup na splátky výrobko, s pYedkupním právem nebo bez nho. VeYejná zakázka, jejím~ pYedmtem je dodávka výrobko a která vedle tchto dodávek zahrnuje rovn~ umíseovací a instala ní práce, se pova~uje za  veYejnou zakázku na dodávky. (zvýraznní doplnno). Unijní úprava veYejných zakázek na dodávky tedy dlouhodob vychází z pojmu výrobek. <br/><br/>[32] Soudní dvor Evropské unie se bli~aím výkladem pojmu výrobek zabýval v nkolika rozsudcích. rozsudky ze dne 11. 6. 2009, ve vci C-300/07, Hans & Christophorus Oymanns, EU:C:2009:358; ze dne 25. 2. 2010, ve vci C-381/08, Car Trim, EU:C:2010:90; ze dne 8. 6. 2017, ve vci C-296/15, Medisanus, EU:C:2017:431<br/> V tchto pYitom vyslovil mo~nost inspirovat se pYi výkladu daného pojmu i nkterými ustanoveními unijního a mezinárodního práva, která mohou poskytnout vodítko pro výklad pojmu  prodej zbo~í , napY. l. 34 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále  SFEU ), který upravuje zákaz mno~stevních omezení dovozu zbo~í, jako~ i veakerých opatYení s rovnocenným ú inkem, dále smrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES o nkterých aspektech prodeje spotYebního zbo~í a záruk na toto zbo~í, Úmluvou o smlouvách o mezinárodní koupi zbo~í ( . 160/1991 Sb.), i Úmluvou o proml ení pYi mezinárodní koupi zbo~í ( . 123/1998 Sb.). <br/><br/>[33] V rozsudku ze dne 8. 6. 2017, ve vci C296/15, Medisanus, EU:C:2017:431, se Soudní dvor konkrétn zabýval pYípustností ustanovení zadávací dokumentace veYejné zakázky, které v souladu se slovinskými právními pYedpisy, jim~ podléhal daný veYejný zadavatel, vy~adovalo, aby lé ivé pYípravky pocházející z plazmy, které jsou pYedmtem veYejné zakázky (lidský albumin 200 mg/ml roztok pro infuze a lidský imunoglobulin pro intravenózní podání, 50 mg/ml nebo 100 mg/ml), byly vyrobeny z plazmy odebrané ve Slovinsku. K námitce slovinské vlády, ~e lidská krev a její slo~ky nejsou zbo~ím ve smyslu l. 34 SFEU, Soudní dvor v bodech 53 a 54 konstatoval, ~e  nic nebrání tomu, aby lé ivé pYípravky pocházející z krve nebo lidské plazmy spadaly pod definici pojmu  zbo~í ve smyslu ustanovení Smlouvy o FEU týkajících se volného pohybu zbo~í, s pYihlédnutím k obzvláat airokému výkladu tohoto pojmu podanému Soudním dvorem v judikatuYe týkající se zejména lé ivých pYípravko, jako~ i krve a krevních slo~ek (& ). Z toho vyplývá, ~e lé ivé pYípravky pocházející z krve nebo lidské plazmy pYedstavují  zbo~í ve smyslu lánku 34 SFEU. Krom toho lé ivé pYípravky dot ené ve vci v povodním Yízení pYedstavují  výrobky ve smyslu l. 1 odst. 2 písm. a) a c) smrnice 2004/18, které jsou ocenitelné v penzích a mohou být jako takové pYedmtem obchodních transakcí, jak zdoraznil generální advokát v bodech 62 a~ 66 stanoviska. V odkazovaných bodech stanoviska generální advokát pova~oval za nesporné, ~e lé ivé pYípravky dot ené ve vci v povodním Yízení jsou výrobky ve smyslu l. 1 odst. 2 písm. a) a c) smrnice 2004/18/ES:  V tomto ohledu zdorazHuji, ~e Soudní dvor stanovil zvláat airokou definici pojmu  zbo~í ve smyslu ustanovení SFEU o volném pohybu zbo~í tak, ~e se tento pojem vztahuje na ka~dý výrobek ocenitelný v penzích, který mo~e být, jako takový, pYedmtem obchodních transakcí(14). Vzhledem k tomu, ~e ve smrnici 2004/18 neexistuje jiná definice, mo~e být podle mého názoru tato definice pYenesena na pojem  výrobek ve smyslu této smrnice. Podle m pYitom není pochyb o tom, ~e lé ivé pYípravky dot ené ve vci v povodním Yízení jsou výrobky ocenitelné v penzích a mohou být, jako takové, pYedmtem obchodních transakcí. Podle citovaného rozsudku Soudního dvora je tedy na pojem výrobek pYenositelná zvláat airoká definice pojmu zbo~í ve smyslu ustanovení SFEU o volném pohybu zbo~í provedená v rozsudku ze dne 10. 12. 1968, Komise v. Itálie (EU:C:1968:51). <br/><br/>[34] Z výae ozna ené judikatury Soudního dvora vyplývá, ~e pojem výrobek má být vykládán airoce a zahrnovat ka~dé dodání ocenitelné v penzích, které mo~e být, jako takové, pYedmtem obchodních transakcí. Citovaná judikatura tedy dává vcelku jednozna nou odpov na otázku, co je obsahem autonomního pojmu unijního práva výrobek. Jeliko~ se proto jedná o pojem ji~ spolehliv vylo~ený, tzv. acte éclairé, nevznikla Nejvyaaímu správnímu soudu podle tYetího pododstavce l. 267 SFEU v tomto Yízení povinnost polo~it pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru (rozsudek Soudního dvora ze dne 6. 10. 1982, ve vci C283/81, CILFIT proti Ministero della Sanità, [EU:C:1982:335], i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, . j. 1 As 13/2007  63, . 1461/2008 Sb. NSS). <br/><br/>[35] V této souvislosti je nutné dodat, ~e nkteré jazykové verze smrnice 2014/24/EU pou~ívají v definici veYejné zakázky na dodávky dokonce shodný termín jako v lánku SFEU, který se týká práv volného pohybu zbo~í. Tedy v dot ených právních pYedpisech nijak jazykov nerozliaují mezi výrobkem a zbo~ím, jako iní jejich eská jazyková mutace (ale i anglická, italská, apanlská atd.). Poukázat lze na nmecká znní tchto právních pYedpiso, které ve smrnici 2014/24/EU i v SFEU pou~ívají pojem Ware (v l. 28 SFEU ve variant der freie Warenverkehr a Warenaustausch). Slovenská znní uvedených právních pYedpiso pou~ívají shodn pojem tovar (v l. 26 SFEU: vo>ný pohyb tovaru); dánská znní pojem varer (vareudveksling v l. 28 SFEU); chorvatská pojem robe (slobodno kretanje robe v l. 26 SFEU) a slovinská pojem blaga (prost pretok blaga v l. 26 SFEU). Poukázat lze dále na to, ~e také právní úprava pYedcházející vydání smrnice 2004/18/ES, tj. smrnice 93/36/EHS smrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. ervna 1993 o koordinaci postupo pYi zadávání veYejných zakázek na dodávky<br/>, pou~ívala v definici veYejné zakázky na dodávky namísto pojmu výrobek pojem zbo~í. <br/><br/>[36] Smrnice 2014/24/EU tedy v pYípad veYejných zakázek na dodávky chápe pojem výrobek velmi airoce, nikoliv jen jako prostý výstup výrobního procesu nebo pouze b~n obchodovanou komoditu. Sou asn je z poukazu na zvláat airokou definici pojmu zbo~í ve smyslu ustanovení SFEU o volném pohybu zbo~í zYejmé, ~e výrobek je tYeba stále vnímat v mantinelech pojmu zbo~í. Nemo~e se proto jednat o plnní, které svým charakterem spadá pod ustanovení SFEU o volném pohybu kapitálu, napYíklad práv finan ní nástroje slou~ící k pohybu kapitálu, jako jsou akcie. V tomto smru lze poukázat na judikaturu Soudního dvora, který z hlediska základních svobod vnitYního trhu posuzuje cenné papíry zpravidla z hlediska re~imu volného pohybu kapitálu ( l. 63 SFEU) nebo svobody usazování ( l. 49 SFEU), nikoliv z hlediska re~imu volného pohybu zbo~í ( l. 34 SFEU). napYíklad rozsudky ze dne 4. 6. 2002, ve vci C-503/99, Komise v. Belgie, EU:C:2002:328; ze dne 15. 7. 2004, ve vci C-242/03, Weidert a Paulus, EU:C:2004:465; ze dne 2. 6. 2005, ve vci C-174/04, Komise v. Itálie, EU:C:2005:350; ze dne 19. 1. 2006, ve vci C-265/04, Bouanich, EU:C:2006:51; ze dne 26. 3. 2009, ve vci C-326/07, Komise v. Itálie, EU:C:2009:193; i usnesení ze dne 8. 6. 2004, ve vci C-268/03, De Baeck, EU:C:2004:342<br/> Tomu, ~e pojem výrobek pou~itý ve smrnici nepYesahuje svým rozsahem oblast volného pohybu zbo~í, pak koresponduje vyntí veYejných zakázek na slu~by týkající se operací provádných prostYednictvím cenných papíro a dalaích finan ních nástrojo z oblasti posobnosti smrnice [bod 26 její preambule a navazující l. 10 písm. e)]. Cílem pravidel pro zadávání veYejných zakázek ostatn ani není pokrýt vaechny formy vynakládání veYejných pen~ních prostYedko, ale pouze ty, jejich~ cílem je poYízení stavebních prací, dodávek nebo slu~eb za úplatu prostYednictvím veYejné zakázky (bod 4 její preambule).<br/><br/>[37] eský zákonodárce nicmén pro vymezení definice veYejných zakázek na dodávky nepYevzal autonomní pojem unijního práva výrobek, jeho~ airoký rozsah vyplývá z posobnosti smrnice v oblasti volného pohybu zbo~í. Unijní pojem nahradil souslovím vci, zvíYata nebo ovladatelné pYírodní síly. Otázkou je, zda se zákonodárce takto zvolenou definicí veYejné zakázky na dodávky vdom, úmysln a jasn vzdálil od obsahu výae popsané unijní definice.<br/><br/>[38] Obecn platí, ~e pYi transpozici smrnice mají lenské státy povinnost provést smrnici do národního práva a dosáhnout ~ádaného výsledku, pYi em~ disponují ur itou volností ve výbru prostYedko a metod, které k transpozici smrnice pou~ijí. Tato pravidla vyplývají z l. 288 SFEU, podle nho~ smrnice je závazná pro ka~dý stát, kterému je ur ena, pokud jde o výsledek, jeho~ má být dosa~eno, pYi em~ volba formy a prostYedko se ponechává vnitrostátním orgánom. Z uvedeného vyplývá, ~e lenské státy mají povinnost pYi transpozici smrnic dbát cílo, které jsou jimi vyty eny, ovaem není vylou eno, aby lenský stát provedl u~aí i airaí transpozici, i se od znní smrnice odchýlil, pokud to sama smrnice umo~Huje. lenský stát tedy mo~e pYijmout opatYení nad rámec vy~adovaný smrnicí, pokud tímto opatYením sleduje vyty ený cíl a pokud smrnice obsahuje ustanovení, kterým takový postup povolí (srovnej napY. Svoboda, P. Úvod do evropského práva. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 92). <br/><br/>[39] Jinými slovy, transpozi ní opatYení musí do sebe vtáhnout obsah smrnice v takové podob, aby byl zachován její smysl a ú el. To bezesporu neznamená nutnost doslovné transpozice. Smrnice vaak nemo~e být transponována polovi at i s pYílianými odchylkami, nemo~e být nepYimYen zú~ena její posobnost ani pYirozen nemo~e vzniknout rozpor s primárním právem i s ústavním poYádkem lenského státu (srov. rozsudky Soudního dvora ze dne 9. 4. 1987, ve vci C363/85, Komise v. Itálie, EU:C:1987:196, ze dne 21. 11. 2002, ve vci C356/00, Testa a Lazzeri v. Consob, EU:C:2002:703, ze dne 14. 1. 2010, ve vci C343/08, Komise v. R, EU:C:2010:14, ze dne 10. 7. 2003, ve spojených vcech C20/00 a C64/00, Booker Aquaculture a Hydro Seafood v. The Scottish Ministers, EU:C:2003:397, i ze dne 26. 2. 2013, ve vci C617/10, Äklagaren v. Fransson, EU:C:2013:105). <br/><br/>[40] Východiskem pro výklad transponovaných norem je tedy pYedpoklad, ~e zákonodárce v prvé Yad plní svou povinnost vyplývající mu z práva Evropské unie provést transpozici pYísluané smrnice. Teprve v druhé Yad mo~e mít zájem na tom, aby úpravu rozaíYil i zú~il nad rámec smrnice v rozsahu, ve kterém to unijní právo dovoluje. V takovém pYípad je vaak nezbytné, aby takovou volbu u inil jasn a srozumiteln, nikoliv  mimochodem . Takový úmysl zákonodárce tedy musí být podle rozaíYeného senátu dobYe rozpoznatelný. Pokud naopak eský zákonodárce v rámci transpozice ur itého ustanovení unijního právního pYedpisu zYeteln nevyjádYil voli odlianou od jeho výslovného znní, pak lze vycházet z toho, ~e zamýalel provést práv to, co taková evropská právní norma pYedpokládá (podobn pYistoupil NSS k výkladu vnitrostátního práva, v nm~ se zákonodárce nejspíae dopustil nedopatYení, ani~ by se zamýalel odchýlit od rámce vymezeného transponovaným unijním právem, v rozsudku ze dne 12. 4. 2023, . j. 4 Afs 102/2022  41, . 4481/2023 Sb. NSS). Samotné posouzení toho, zda jde dané pravidlo chování nad rámec autonomního pojmu unijního práva i smrnice samotné, bude záviset na okolnostech konkrétní vci, pYi em~ za splnní ur itých podmínek i úprava jdoucí nad rámec smrnice mo~e být vykládána Soudním dvorem (srov. Bobek, M., BYíza, P., Hubková, P. Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 67 an.). <br/><br/>[41] St~ovatel dovozuje, ~e eský zákonodárce rozaíYil posobnost zákona v oblasti veYejných zakázek na dodávky nad rámec smrnice ji~ ze skute nosti, ~e namísto unijního pojmu výrobek pou~il sousloví vci, zvíYata nebo ovladatelné pYírodní síly. Tomuto závru vaak nelze pYisvd it. Pomíjí toti~ výae popsané airoké chápání pojmu výrobek v judikatuYe Soudního dvora. Pod ten nepochybn spadají nejen ovladatelné pYírodní síly Soudní dvor rozhodl, ~e elektYina spadá do posobnosti pravidel SFEU týkajících se volného pohybu zbo~í (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 27. 4. 1994, ve vci C393/92, Almelo, EU:C:1994:171, bod 28, a ze dne 11. 9. 2014, ve vci C204/12 a~ C208/12, Essent Belgium, EU:C:2014:2192, bod 122).<br/>, ale i zvíYata V rozsudku ze dne 3. 12. 1998, C-67/97, ve vci Bluhme, EU:C:1998:584, body 19 a~ 20, Soudní dvor v rámci posuzování (ne)pYímého ú inku opatYení na volný pohyb zbo~í zamítl argument, ~e by zákaz dovozu jiných druho v el, který je omezen na ást území, mohl být akceptován z dovodo de minimis.<br/>. Pou~ití na první pohled airaího sousloví vci, zvíYata nebo ovladatelné pYírodní síly namísto unijního pojmu výrobek tedy samo o sob nijak nedokládá voli zákonodárce rozaíYit posobnost zákona v oblasti veYejných zakázek na dodávky na jakkoliv airaí okruh právních vztaho ne~ smrnice 2014/24/EU. eský zákonodárce mohl k tomuto vymezení pYedmtu veYejné zakázky na dodávky pYistoupit stejn dobYe pouze proto, aby pou~il eské názvosloví, které je pro adresáty právní normy srozumitelné, tedy aby zabránil tomu, ~e by byl pYedmt veYejných zakázek na dodávky v dosledku pou~ití autonomního pojmu unijního práva chápán nesprávn ú~eji (i st~ovatel ostatn zjevn chápe unijní pojem ú~eji, pakli~e ve své kasa ní stí~nosti vychází z toho, ~e nezahrnuje zvíYata). Stále se vaak mo~e jednat o prosté nahrazení unijního pojmu, který nemá významov toto~ný ekvivalent v eském právu, ani~ by zákonodárce takovým postupem dával najevo voli odchýlit se od obsahu smrnice ve smyslu rozaíYení dosahu eského zákona nad její rámec. Nelze tak a priori vylou it, ~e pou~ití odlianých termíno v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek a v l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice 2014/24/EU vyplývá toliko z potYeby zmnit pYi implementaci unijních smrnic nkteré pojmy tak, aby nedoalo k výkladovým potí~ím ve vnitrostátním právu, pYi sou asném zachování významu daného pojmu pramenícího ze smrnice. <br/><br/>[42] Ostatn, takto zákonodárce v oblasti práva veYejných zakázek ji~ postupoval, a to v pYípad pYedchozí právní úpravy v zákon . 137/2006 Sb., o veYejných zakázkách. Zde vymezil veYejnou zakázku na dodávky jako veYejnou zakázku, jejím~ pYedmtem je poYízení vci (dále jen  zbo~í ). V dovodové zpráv pak vysvtlil, ~e krom evropského práva pYihlédl k definici pYedmtu ob anskoprávních vztaho, upravených v tehdejaím ob anském zákoníku. Za vci ozna il v dovodové zpráv vci movité, vci nemovité a ovladatelné pYírodní síly, které slou~í potYebám lidí, s dovtkem, ~e z posobnosti zákona ur ité vci výslovn vylou il (vci nemovité a podnik), neboe  nutnost stanovení explicitní výjimky vyplývá z ur itých odliaností definic dodávek v evropském právu a eském právu, jeliko~ nelze bez dalaího pYevzít pYesné znní evropské zadávací smrnice, ani~ by toto znní zposobovalo výkladové problémy . Podle citované dovodové zprávy tedy pYedchozí zákon o veYejných zakázkách pYejímal evropské vymezení pYedmtu veYejné zakázky na dodávky, toto vaak vyjádYil vlastní zákonnou konstrukcí a jinými slovy (za pomoci vnitrostátní terminologie). Nutno dodat, ~e dovodová zpráva sice hovoYí o vylou ení tchto plnní z posobnosti zákona, avaak legislativní konstrukce zákona o veYejných zakázkách v tomto ohledu zcela jasná a konzistentní nebyla. Na jednu stranu ml § 18 zákona . 137/2006 Sb. podle svého ozna ení obsahovat obecné výjimky z posobnosti zákona, avaak jednotlivé odstavce hovoYily o tom, ~e zadavatel (v tam upravených pYípadech) není povinen zadávat podle tohoto zákona veYejné zakázky. Zákonná konstrukce tedy v rozporu s volí zákonodárce, jak byla popsána v dovodové zpráv, spo ívala v tom, ~e dávala zadavateli mo~nost (nikoli povinnost) nepostupovat pYi zadávání takové veYejné zakázky podle zákonem stanovených pravidel. Byl to tedy zadavatel, kdo rozhodl o tom, zda se re~imu zákona podYídí, i nikoliv. <br/><br/>[43] Odklon od unijního pojetí pYedmtu veYejné zakázky na dodávky nelze dovodit ani ze systematiky eského zákona. Je pravda, ~e na rozdíl od pYedchozího zákona o veYejných zakázkách zákonodárce v rámci obecných výjimek z povinnosti postupovat podle zákona nezmínil veYejné zakázky, jejich~ pYedmtem je vydání nebo pYevod cenných papíro i jiných finan ních nástrojo nebo jiné operace provádné zadavatelem za ú elem získání pen~ních prostYedko i kapitálu [srov. § 18 odst. 2 písm. b) zákona o veYejných zakázkách]. Lze vaak pYisvd it pYedkládajícímu senátu, ~e pokud zákonodárce chápe pojem vc pou~itý v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek eurokonformn, pak ani není namíst, aby obdobnou výjimku v nynjaím § 29 zákona (obecné výjimky) výslovn upravoval. PYi eurokonformním pojetí pojmu vc (jako výrobek, respektive zbo~í ve smyslu SFEU) toti~ cenné papíry pod definici veYejné zakázky na dodávky vobec zahrnout nelze. Nevzniká tak v podstat ani prostor dávat zadavateli na výbr, zda bude v pYípad transakce tohoto typu podle zákonem stanovených pravidel postupovat, i nikoliv. Zakotvením obdobné výjimky v § 29 zákona by zákonodárce dával paradoxn de facto najevo, ~e se od unijního pojmu odchyluje, respektive by vytvoYil stejn nejasnou situaci jako pYedchozí zákon . 137/2006 Sb., který na jednu stranu pYejímal evropské vymezení pYedmtu veYejné zakázky na dodávky tím, ~e cenné papíry a finan ní nástroje zahrnul do skupiny, kterou nazval obecné výjimky z posobnosti zákona (co~ odpovídalo úmyslu vyjádYenému i v dovodové zpráv). U inil tak ale ponkud nekonzistentním zposobem, neboe na druhou stranu v dot eném § 18 odst. 2 písm. b) uvedl, ~e zadavatel v tomto pYípad podle zákona postupovat nemusí (viz výae). Na rozdíl od pYedchozího zákona nynjaí zákon o zadávání veYejných zakázek takto nekonzistentn konstruován není. Oblast výjimek jako takovou z vlastní posobnosti zákona nevyjímá (neozna uje ji jako výjimky z posobnosti zákona), ale pouze v § 29 v souladu s rubrikovaným názvem daného ustanovení (obecné výjimky) stanoví, kdy zadavatel není povinen postupovat pYi výbru dodavatele v pYípad veYejných zakázek spadajících do nkterých z tchto výjimek v zadávacím Yízení (a koliv se stále jedná o veYejné zakázky). Postrádá proto smysl, aby do tohoto okruhu výjimek výslovn Yadil taková plnní, na která zákon s ohledem na vymezení jeho pYedmtu vobec nedopadá. <br/><br/>[44] V této souvislosti si naopak nelze nepovaimnout toho, ~e zákonodárce sice pYi definování veYejné zakázky na dodávky výslovn nevyHal z jejího pYedmtu (tedy z pou~itého pojmu vc) cenné papíry a jiné investi ní nástroje, avaak na druhou stranu pYevzal do § 29 odst. 1 písm. l) bodu 1. prakticky doslovn unijní výjimku, která se týká slu~eb v souvislosti s vydáním, nákupem, prodejem nebo jiným pYevodem cenných papíro nebo jiných investi ních nástrojo [smrnice 2014/24/EU se podle l. 10 písm. e) na veYejné zakázky týkající se tchto slu~eb vobec nevztahuje, podle eského zákona nemá zadavatel povinnost zadat takovou veYejnou zakázku v zadávacím Yízení]. Jak ovaem bylo uvedeno výae, tato výjimka zjevn obsahov koresponduje práv s tím, ~e podle unijní úpravy nelze finan ní nástroje slou~ící k pohybu kapitálu podYadit pod pYedmt veYejné zakázky na dodávky. Neposobí tedy zcela konzistentn a logicky, aby zákonodárce podrobil na rozdíl od smrnice 2014/24/EU bez dalaího re~imu zákona o zadávání veYejných zakázek nabytí i pozbytí samotného cenného papíru, avaak související slu~by a priori z jeho re~imu vyHal. <br/><br/>[45] Dále lze pYisvd it pYedkládajícímu senátu, ~e ani na základ historického výkladu nelze spolehliv usuzovat na zámr eského zákonodárce odchýlit se pou~itím pojmu vc od obsahu unijní úpravy. Dovodová zpráva neposkytuje jasnou odpov na otázku, zda pou~ití sousloví vci, zvíYata nebo ovladatelné pYírodní síly pYi tvorb jazykového znní eského zákona bylo pouze snahou zákonodárce o prosté nahrazení unijního pojmu výrobek jeho eským ekvivalentem, tedy o pYenesení obsahu unijní normy do eského právního prostYedí, i se jednalo o jeho vdomou volbu vymezit pYedmt veYejné zakázky na dodávky odlian od smrnice a tento v jistých aspektech rozaíYit na dalaí okruhy právních vztaho smrnicí neregulované.<br/><br/>[46] Na jedné stran dovodová zpráva k § 14 zákona o zadávání veYejných zakázek uvádí:  VeYejnou zakázkou na dodávky je poYízení vcí hmotných a nehmotných, ovladatelných pYírodních sil a zvíYat ve smyslu zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník (dále jen  ob anský zákoník ). PoYízení se zde chápe airoce jako získání výhod z pYísluaného plnní, pYi em~ není nezbytné, aby doalo k pYevodu vlastnického práva. Takovéto poYízení mo~e mít rozné smluvní formy. Zákon pYíkladmo jmenuje koupi, nájem nebo pacht, mo~e vaak jít i o dalaí formy i jejich kombinace, zejména rozné druhy leasingu. Mezinárodní i evropské právo ozna uje poYizovaný pYedmt za výrobek nebo zbo~í. Je pro n charakteristické, ~e se s nimi obchoduje. Obsahuje tedy v rámci definice zakázek na dodávky pYímý odkaz na ob anský zákoník, co~ by nasvd ovalo tomu, ~e by pojem vc uvedený v tomto ustanovení ml mít stejný význam jako v ob anském zákoníku. RozaíYený senát se nedomnívá, ~e by poslední dv vty citované dovodové zprávy popíraly pomrn jasný odkaz na soukromoprávní vymezení vci v eském právu. Jednozna ný úmysl zákonodárce ztoto~nit pojem vc s pojmem výrobek z nich nevyplývá, spíae se jedná o prostý popis názvosloví u~ívaného pYedevaím v l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice 2014/24/EU. Sou asn vaak z této pasá~e dovodové zprávy neplyne ~ádný jasný úmysl zákonodárce odchýlit se od obsahu zmiHovaných mezinárodních a evropských pojmo výrobek nebo zbo~í. PYípadné vymezení se vo i nim, respektive nepYevzetí jejich obsahu, by ovaem bylo namíst práv v dovodové zpráv. <br/><br/>[47] Nepochybné ratio pak má i argumentace pYedkládajícího senátu. Dle ní postrádá smysl, aby zákonodárce, který v konkrétních pYípadech v dovodové zpráv odkazuje na unijní úpravu a vysvtluje, kdy se od ní odchýlil (srov. znní dovodové zprávy napYíklad k § 29 v ásti týkající se nepYevzetí výjimky z povinnosti provést zadávací Yízení pro právní slu~by poskytované správci nebo opatrovníky nebo jiné právní slu~by, jejich~ poskytovatelé jsou v eské republice ur ování soudem nebo jsou ze zákona povYeni ur itými úkony pod dohledem tchto soudo, dále její znní k § 32, § 111, § 141, § 189, § 207 i § 209 zákona o zadávání veYejných zakázek), výslovn nezmínil, ~e se v pYípad vymezení samotného pYedmtu veYejné zakázky na dodávky nikoliv nevýznamn odchyluje od unijního pojetí a vymezuje jej zcela nezávisle na nm. Není rovn~ bez významu, ~e dovodová zpráva zakon uje podrobnou úvahu o rozsahu výjimek z postupu podle nového zákona ( ást 2., písm. E) konstatováním, ~e  pro dosa~ení maximální právní jistoty a s ohledem na výae uvedené navrhujeme pYijetí Varianty 2, tj. pYevzetí celého katalogu výjimek ze smrnic, neboe tato se na základ výae uvedeného jeví jako adekvátní , a dále uvádí, ~e  s cílem zachování právní jistoty a pln v souladu s vládou schváleným vcným zámrem pYedkládané nové právní úpravy zadávacích Yízení byly pYevzaty výjimky bez formula ních odchylek, kterými by mohla být negativn naruaena Yádná transpozice zadávacích smrnic . Xeaíli zákonodárce v dovodové zpráv podrobn dopady doslovného pYevzetí katalogu výjimek ze smrnice 2014/24/EU i jeho zú~ení oproti smrnici a rozhodneli se pro jeho vrné pYevzetí, pak tento postup svd í o respektu k rozsahu pYedmtu veYejných zakázek stanovenému smrnicí. Jak ji~ bylo zdoraznno výae, v oblasti práva Evropské unie je nutné vycházet také z toho, ~e pokud se eský zákonodárce rozhodl transponovat ur ité ustanovení unijního právního pYedpisu a zYeteln nevyjádYil voli odlianou od jeho výslovného znní, pak zamýalel provést práv to, co taková evropská právní norma pYedpokládá. <br/><br/>[48] Podporn lze na absenci zámru zákonodárce odchýlit se od unijního pojetí pYedmtu veYejné zakázky na dodávky usuzovat také na základ obsahu parlamentních rozprav a historického kontextu pYijetí zákona (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 11. 11. 2021, . j. 4 Ao 3/2021  117, bod 24). PYedkládající senát v této souvislosti pYíhodn odkázal na probh projednávání návrhu zákona o zadávání veYejných zakázek, z nho~ vyplývá, ~e zákonodárce usiloval o soulad jeho znní s unijní úpravou. V rámci projednávání návrhu pYitom nebyla problematika vymezení pYedmtu veYejné zakázky na dodávky a její pYípadné odchylky od smrnice 2014/24/EU jakkoliv tematizována. To, ~e zámrem nové právní úpravy nebylo rozaíYení definice dodávky nad rámec smrnice, ostatn potvrdilo ex post i Ministerstvo pro místní rozvoj ve výkladovém stanovisku ze dne 27. 8. 2018. <br/><br/>[49] Nelze rovn~ odhlédnout od toho, ~e pokud by pou~ití pojmu vc v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek mlo skute n vyjadYovat voli zákonodárce, aby rozsah pYedmtu veYejné zakázky na dodávky odpovídal definici vci v § 489 ob anského zákoníku, vedlo by to z pohledu konformity s evropským právem k problematickým závrom. <br/><br/>[50] Jak plyne z výae uvedeného, vymezení pYedmtu veYejné zakázky na dodávky ve smrnici 2014/24/EU není nijak zásadn odliané od její definice v § 14 odst. 1 eského zákona. Pojem výrobek je toti~ podstatn airaí, ne~ by se na první pohled mohlo zdát. Nelze pYitom jednoduae konstatovat, ~e by chápání pojmu vc ve stejném významu, jaký má v ob anském zákoníku, automaticky vedlo k rozaíYení posobnosti zákona o zadávání veYejných zakázek na airaí okruh právních vztaho, ne~ na které dopadá smrnice, jak uvádí pYedkládající senát. Uvedené nepochybn platí v nyní posuzované vci týkající se poYízení akcií, neboe ob anský zákoník cenné papíry pova~uje za vc (§ 489 a~ 544), zatímco v unijním pojetí cenné papíry jako~to finan ní nástroje slou~ící k pohybu kapitálu pod pojem výrobek, i pYes jeho airoký dopad, zahrnout nelze (viz výae). <br/><br/>[51] Na druhou stranu by vaak striktn ob anskoprávní pojetí pojmu vc v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek paradoxn zposobovalo rozpor se smrnicí, a to v pYípad lidské krve a jejích slo~ek. Podle § 493 ob anského zákoníku toti~ platí, ~e lidské tlo ani jeho ásti, tYeba~e byly od tla oddleny, nejsou vcí. PYi uplatnní vnitrostátní definice pojmu vc by tedy dodání lidské krve i jejích slo~ek nebylo pYedmtem veYejné zakázky na dodávky. Soudní dvor vaak v rozsudku ze dne 9. 12. 2010, ve vci C421/09, Humanplasma, jasn konstatoval, ~e zákaz dová~et a uvádt na trh krev a krevní slo~ky získané na základ dárcovství za úplatu spadá do posobnosti l. 28 ve spojení s l. 30 Smlouvy o zalo~ení Evropského spole enství, tedy pravidel týkajících se práv volného pohybu zbo~í. Soukromoprávní definici vci tedy nelze pYebírat automaticky. Ob anskoprávní výklad pojmu vc namísto výkladu eurokonformního by toti~ vedl k jist nezamýalenému výsledku v podob nesouladu národního práva s unijní úpravou. <br/><br/>[52] Nad rámec výae uvedeného lze doplnit, ~e o opaku, tedy úmyslu zákonodárce podrobit cenné papíry re~imu zákona o zadávání veYejných zakázek, nesvd í ani novelizace § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek provedená zákonem . 166/2023 Sb. Touto novelou zákonodárce reagoval na rozsudek Liberecký kraj, a to tak, ~e do § 14 odst. 1 byla vlo~ena vta, podle ní~ se za poYízení vci nepova~uje poYízení cenného papíru nebo jiného investi ního nástroje, obchodního závodu, jeho samostatné organiza ní slo~ky nebo podílu v obchodní korporaci. Zákonodárce tedy výslovn vyHal z definice pYedmtu veYejné zakázky mimo jiné práv poYízení cenného papíru. Dle dovodové zprávy k uvedené novelizaci se vaak nejednalo o vcnou zmnu co do posobnosti zákona o zadávání veYejných zakázek:  Dovodem zmny je upYesnní transpozice. Zatímco v zadávacích smrnicích se za veYejné zakázky na dodávky pova~ují zakázky, jejich~ pYedmtem je poYízení výrobku, eské právo pou~ívá pojem vc. Nejvyaaí správní soud pYitom v rozsudku ze dne 29. 10. 2020, . j. 9 As 139/2020  125, deklaroval, ~e ustanovení § 14 odst. 1 ve stávajícím znní cílí na veakeré vci v právním slova smyslu a není namíst uplatnit eurokonformní výklad. Pro zpYísnní oproti evropským smrnicím vaak nejsou vcné dovody, mlo by být dosa~eno stavu, ~e definice veYejné zakázky na dodávky bude vcn odpovídat definici v evropských smrnicích, s tím, ~e pro výklad sporných pYípado by ml být eurokonformní výklad aplikován. Z definice veYejné zakázky na dodávky se tudí~ výslovn vyjímá poYízení cenných papíro nebo jiných investi ních nástrojo (definovaných odkazem na zákon . 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znní pozdjaích pYedpiso), obchodního závodu, samostatné organiza ní slo~ky závodu nebo podílu v obchodní korporaci, aby bylo zYejmé, ~e za veYejnou zakázku se nepova~ují pYípady, kdy zámrem zadavatele není poYízení konkrétních výrobko. Pokud tedy pYedmtem smlouvy bude pouze koup, nájem nebo pacht vcí vyjmutých v poslední vt odstavce 1, nebude se na základ této výjimky z definice jednat o veYejnou zakázku na dodávky. Nebude se vaak jednat o veYejnou zakázku vobec. Nepojde toti~ ani o veYejnou zakázku na slu~by, proto~e pYedmtem takové smlouvy nebude poskytování innosti, jak vy~aduje definice veYejné zakázky na slu~by v odstavci 2, a nepojde ani o veYejnou zakázku na stavební práce ve smyslu odstavce 3. Dovodová zpráva tedy netvrdí, ~e by v rámci provedené novelizace dot eného ustanovení bylo cílem zú~it definici veYejné zakázky na dodávky oproti pYedchozímu stavu (jak byl zamýalen), ale pouze trvající snaha dosáhnout eurokonformního pojetí tohoto institutu legislativní úpravou stávající definice. <br/><br/>[53] Obvykle se v otázce smyslu aplikovatelného zákonného ustanovení nelze bez dalaího dovolávat dovodové zprávy k zákonu pYijatému teprve poté, kdy bylo pYísluané ustanovení zákona aplikováno. V rozhodném období toti~ typicky nemusí argumenty obsa~ené následn v dovodové zpráv, je~ mají ozYejmit skute ný povodní zámr daného ustanovení, být nikomu známy (viz k tomu rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2017, . j. 9 Afs 231/2016  50, bod 44). O takovou situaci se vaak podle rozaíYeného senátu v nynjaím pYípad nejedná. S ohledem na výae uvedené toti~ není patrné, ~e by zákonodárce v povodním textu § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek zYeteln vyjádYil jinou voli ne~ respektovat význam autonomního pojmu unijního práva. Takový jiný zámr zákonodárce nelze z právní úpravy spolehliv dovodit. V tomto konkrétním pYípad tedy neznamená upYesnní významu zákonodárcem pou~itého pojmu za pomoci výkladu nepYípustné nahrazení výslovn projevené vole zákonodárce obsahov odlianou právní normou ze strany soudní moci, nýbr~ naopak nápravu jeho pYedchozí legislativní nedoslednosti, umo~nní realizace jeho skute né vole a postup v souladu s po~adavkem na bezrozpornost právního Yádu. <br/><br/>[54] Navíc, z ist praktického hlediska by jiné Yeaení ne~ vyntí poYízení cenných papíro z pYedmtu veYejné zakázky na dodávky nedávalo smysl. PYedkládající senát velmi pYesvd iv popsal, pro  by bylo rozaíYení re~imu veYejných zakázek na cenné papíry z hlediska smyslu a ú elu úpravy veYejných zakázek pYinejmenaím nevhodné a nepraktické. PYedevaím v typickém pYípad korporátních akvizic se bude reáln jednat o situace, kdy skute n neexistuje více subjekto, které by se mohly o konkrétní zakázku ucházet, a je tedy z podstaty vci vylou ena sout~. To ostatn pYipustil i devátý senát v rozsudku Liberecký kraj. Smysl zadávacího Yízení by se u takových zakázek v podstat omezil na toliko oznamovací, dokumenta ní a eviden ní (§ 126, § 216, § 217 i § 219 zákona o zadávání veYejných zakázek). Standardnjaí provedení sout~e si lze v pYípad cenných papíro pYedstavit asi pouze v pYípad zájmu zadavatele nabýt omezenou ást (zastupitelných) akcií konkrétní spole nosti, které by bylo teoreticky mo~né získat od více subjekto a za situace, ~e se nebude jednat o veYejn obchodovatelné akcie. Nedává vaak smysl, aby za tímto ú elem zákonodárce re~imu zákona o zadávání veYejných zakázek podrobil veakeré nabývání cenných papíro. <br/><br/>III.C Shrnutí <br/><br/>[55] Zákonodárce pYi definování pYedmtu veYejné zakázky na dodávky v § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek nevyjádYil zYeteln úmysl rozaíYit posobnost eského zákona nad rámec smrnice 2014/24/EU, tedy mj. i na oblast nabývání cenných papíro. Sousloví vci, zvíYata nebo ovladatelné pYírodní síly je proto nutné chápat pouze jako odpovídající eský ekvivalent unijního pojmu výrobek pYi sou asném zachování významu daného pojmu pramenícího ze smrnice. <br/><br/>[56] PYedmtem veYejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, ve znní ú inném do 15. 7. 2023, proto není ka~dá vc odpovídající definici v § 489 ob anského zákoníku. PYedmt veYejné zakázky na dodávky podle citovaného ustanovení je tYeba vykládat tak, aby svým rozsahem odpovídal pojmu výrobek dle l. 2 odst. 1 bodu 8 smrnice 2014/24/EU, nikoliv nutn pojmu vc ve smyslu § 489 ob anského zákoníku. To vylu uje, aby pYedmtem veYejné zakázky na dodávky byly akcie. <br/><br/>IV. Závr<br/><br/>[57] S tímto právním názorem rozaíYený senát v souladu s § 71 odst. 1 Jednacího Yádu Nejvyaaího správního soudu vrací vc desátému senátu k projednání a rozhodnutí.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 19. ervna 2024<br/><br/><br/><br/><br/>Filip Dienstbier <br/>pYedseda rozaíYeného senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>