<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 4 Afs 71/2023- 104 - text</title> </head> <body> ÿþ4 Afs 71/2023-109<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. JiYího Pally a soudco Mgr. Tomáae Kocourka a Mgr. Aleae Rozto ila v právní vci ~alobkyn: Fatra, a.s., I O 27465021, se sídlem tYída Tomáae Bati 1541, Napajedla, zast. JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti ~alovanému: Ministerstvo promyslu a obchodu, se sídlem Na Frantiaku 32, Praha 1, zast. JUDr. Bc. Petrem Kadlecem, advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 8. 10. 2021, . j. MPO 614936/21/61500, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2023, . j. 6 A 119/2021-185,<br/><br/>takto:<br/><br/>Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2023, . j. 6 A 119/2021-185, se zruauje a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] }alovaný rozhodnutím ozna eným v záhlaví tohoto rozsudku zamítl dle § 14m zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zmn nkterých souvisejících zákono (rozpo tová pravidla), ~ádost ~alobkyn ze dne 20. 6. 2020 o poskytnutí dotace na projekt  Tepelné hospodáYství Fatra a. s.  energeticky úsporná opatYení na základ dota ní výzvy  Úspory energie  Výzva V , vyhláaené dle § 14j rozpo tových pravidel v rámci Opera ního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. }alovaný ~ádost zamítl s odovodnním, ~e poskytnutí dotace by pYedstavovalo poruaení povinnosti hospodárného nakládání s veYejnými prostYedky a povinnosti pYijímat opatYení k vylou ení nebo zmírnní finan ních, právních a jiných rizik s mo~ným dopadem na zdroje financování innosti orgánu veYejné správy. }alovaný vycházel z principu prevence a zohlednil hrozící riziko, ~e projekt nebude profinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Toto riziko vyplynulo dle ~alovaného z výsledko auditu Evropské komise . REGC414CZ0133 a tzv. follow-up letter, které se týkaly dotací ji~ poskytnutých spole nostem skupiny Agrofert (do které patYí rovn~ ~alobkyn). Z tchto dokumento vyplývá poruaení pravidel o stYetu zájmo s ohledem na postavení tehdejaího pYedsedy vlády Ing. Andreje Babiae. }alovaný uvedl, ~e si je vdom toho, ~e v pYípad závro auditu se nejedná o rozhodnutí ve smyslu l. 144 a 145 naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 1303/2013 ze dne 17. 12. 2013 o spole ných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudr~nosti, Evropském zemdlském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námoYním a rybáYském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudr~nosti a Evropském námoYním a rybáYském fondu a o zruaení naYízení Rady (ES) . 1083/2006 (dále jen  naYízení . 1303/2013 ). Nicmén musel závry obsa~ené v závru auditu vzít v potaz s ohledem na plnní svých úkolo nejhospodárnjaím mo~ným zposobem dle § 45 odst. 2 rozpo tových pravidel, na pYedb~nou kontrolu budoucích akcí dle § 26 odst. 1 písm. a) zákona . 320/2001 Sb., o finan ní kontrole ve veYejné správ (dále jen  zákon o finan ní kontrole ), a na zachování rovnosti mezi ~adateli o dotaci a povinnost pYedcházet nesrovnalostem dle l. 122 odst. 2 naYízení . 1303/2013. }alovaný tedy ~ádost nezamítl kvoli existenci stYetu zájmo, který vobec neposuzoval, ale pro nesplnní podmínek pro poskytnutí dotace z opera ního programu. <br/>[2] }alobkyn v ~alob vznesla celkem aest okruho ~alobních bodo. Namítala, ~e obava ~alovaného z financování dotace z národních prostYedko není dovodem zamítnutí ~ádosti. Dále namítala nesrozumitelnost a vnitYní rozpornost rozhodnutí, která tkví v tom, ~e ~alovaný nejdYíve konstatoval splnní podmínek pro poskytnutí dotace, aby ji následn nepYiznal s odkazem na audit Evropské komise, který je toliko pYípravným aktem, nikoli rozhodnutím. Navrhla pYeruait soudní Yízení a polo~it pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie za ú elem získání výkladu povahy auditních výstupo. }alobkyn rovn~ namítla vady postupu auditoro Evropské komise (dále jen  Komise ) a vcnou nesprávnost auditních výstupo. Dále ~alobkyn poukázala na rozhodnutí Krajského úYadu StYedo eského kraje ze dne 26. 9. 2019, . j. 117665/2019/KUSK, z nj~ vyplývá, ~e Ing. Babia neovládá spole nosti spadající do koncernu Agrofert. Krom toho rovn~ namítala zásah do jejího legitimního o ekávání. Splnila toti~ formální po~adavky pro udlení dotace, jako~ i dosáhla dostate né bodové skóre v hodnocení ú elnosti, hospodárnosti a efektivnosti projektu. I pYesto byla její ~ádost zamítnuta. <br/>[3] }alovaný ze stejných dovodo zamítl i dalaí ~ádosti o dotaci podané ostatními spole nostmi z holdingu Agrofert, které se stejn jako ~alobkyn bránily proti rozhodnutím ~alovaného ~alobou u Mstského soudu v Praze (dále jen  mstský soud ). Rozné senáty mstského soudu se s ~alobami vypoYádaly roznými zposoby. Devátý senát ~aloby zamítl jako nedovodné (rozsudky v Yízeních sp. zn. 9 A 126/2021, 9 A 127/2021 a 9 A 128/2021). Dalaí senáty zruaily rozhodnutí ~alovaného z dovodu jejich nezákonnosti (napY. rozsudky ve vcech 6 A 120/2021 a 17 A 130/2021). Poslední skupinu tvoYily senáty, které za u~ití obdobné argumentace zruaily rozhodnutí ~alovaného z dovodu jejich nepYezkoumatelnosti spo ívající v nedostatku dovodo (napY. rozsudky ve vcech sp. zn. 10 A 129/2021, 14 A 223/2021, 11 A 220/2021, 11 A 175/2021, 14 A 224/2021 a 18 A 105/2021). Nynjaí vc spadá do druhé skupiny rozsudko. Mstský soud shledal tedy ~alobu dovodnou, rozhodnutí ~alovaného zruail pro nezákonnost a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. <br/>[4] Mstský soud naznal, ~e námitka zásahu do legitimního o ekávání ~alobkyn není dovodná. Na poskytnutí dotace toti~ neexistuje právní nárok, a tudí~ nemo~e její poskytnutí legitimn o ekávat. Dovodem pro zamítnutí ~ádosti byl pouze zposob jejího financování, tedy nebezpe í, ~e prostYedky poskytnuté ze státního rozpo tu na  pYedfinancování dotace ~adateli nebudou následn proplaceny z fondo Evropské unie, jak pYedpokládaly dota ní podmínky. Tento hrozící stav by vaak byl následkem konkrétní právní skute nosti, a to stYetu zájmo. }alovaný proto správn uvedl, ~e se musí prvn zabývat jeho existencí, ovaem následn naznal, ~e se jím s odkazem na princip prevence zabývat nebude. Tento postup by byl ospravedlnitelný jedin v pYípad, ~e by bylo postaveno najisto, ~e poskytnutá dotace nebude proplacena z prostYedko Evropské unie. V dob rozhodování ~alovaného vaak závry Komise nebyly v této otázce definitivní. Ani evropské orgány nepova~ují závry obsa~ené v závre né zpráv o auditu za nezmnitelné. }alovaný mohl pYi posouzení ~ádosti brát tuto zprávu v potaz a vycházet z ní. Ml vaak závry v ní obsa~ené, jako~ i proceduru vedoucí k vydání závre né zprávy podrobit bli~aímu zkoumání, a pYedevaím ml sám posoudit, zda existuje stYet zájmo ve smyslu § 4c zákona . 159/2006 Sb., o stYetu zájmo. }alovaný nemo~e bez dalaího pYevzít závry obsa~ené v auditní zpráv, nýbr~ musí vrohodn posoudit jejich dokazní hodnotu ve vztahu k ~alobkyni. To ~alovaný neu inil a nevypoYádal se ani s námitkami ~alobkyn týkajícími se pYípustnosti auditních výstupo jako dokazních prostYedko. Závrem mstský soud uvedl, ~e nepova~oval za nutné pYeruait Yízení z dovodu polo~ení pYedb~né otázky Soudnímu dvoru EU.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost, vyjádYení ~alobkyn a dalaí vyjádYení ú astníko<br/>[5] }alovaný (dále jen  st~ovatel ) podal proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost. Navrhuje rozsudek zruait z dovodo dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ), a vc mu vrátit k dalaímu Yízení.<br/>[6] St~ovatel pYedn namítá poruaení jeho práva na spravedlivý proces a nepYezkoumatelnost rozsudku krajského soudu. Argumentuje jinými rozsudky mstského soudu, v nich~ soud rozhodnutí st~ovatele rovn~ zruail, ovaem z dovodu jejich nepYezkoumatelnosti. V nynjaí vci neodovodnil, pro  se od tchto svých dYívjaích závro odchýlil, tedy pro  posoudil rozhodnutí st~ovatele jako pYezkoumatelné. Kdyby tak u inil, vdl by st~ovatel, jak argumentovat proti závrom u inným mstským soudem v pYedchozích rozsudcích vycházejících z nepYezkoumatelnosti rozhodnutí st~ovatele. Jeho rozsudek tedy nesplHuje po~adavky na pYedvídatelnost soudních rozhodnutí a Yádné odovodnní rozsudku. St~ovatel poukazuje na dYívjaí závry Ústavního soudu, podle nich~ je rozdílná rozhodovací praxe o toto~ných vcech v zásad ne~ádoucím jevem.<br/>[7] Dále st~ovatel namítá nesprávné posouzení rozhodné právní otázky soudem. Uvádí, ~e je závaznými právními pYedpisy povinen k preventivnímu jednání, a proto i tak jednal. Povinnost postupovat preventivn pro st~ovatele vyplývá z jeho postavení jako Yídícího orgánu opera ního programu, jako~ i ze skute nosti, ~e je orgánem veYejné moci hospodaYícím s veYejnými prostYedky. Mstský soud jeho postup neshledal pYípustným, ani~ by svoj názor pYesvd iv zdovodnil. St~ovatel argumentuje obsahem Programového dokumentu Opera ního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který výslovn vylu uje finan ní spoluú ast státního rozpo tu. Toté~ vyplývá i z ásti 7 Výzvy V. programu podpory Úspory energie. St~ovatel dále namítá, ~e podle l. 122 odst. 2 naYízení . 1303/2013 má povinnost pYedcházet nesrovnalostem ve form poruaení unijních nebo vnitrostátních pYedpiso, která by mohla potenciáln poakodit rozpo et Evropské unie. Povinnost postupovat preventivn st~ovateli ukládá zákon o finan ní kontrole (§ 26 a násl.) a provádcí vyhláaka . 416/2004 Sb. Povinnost postupovat hospodárn st~ovateli ukládá § 45 odst. 2 rozpo tových pravidel. St~ovatel tedy je povinen zasáhnout v pYípad hrozby vzniku újmy na veYejném rozpo tu, nikoli vy kávat, a~ vznikne neoprávnný výdaj. Závry auditu a následného follow-up letter Komise znamenaly práv tuto hrozbu.<br/>[8] Reálnost hrozby vyplývá i ze skute nosti, ~e ve vci jiné ~ádosti ~alobkyn o dotaci, které st~ovatel vyhovl, rozhodla Komise ve smyslu l. 83 odst. 1 písm. b) naYízení . 1303/2013 o odlo~ení provedení platby z dovodu zjiatných nesrovnalostí. Kdyby eská republika nepYistoupila k jejich náprav, vystavila by se riziku pozastavení plateb ( l. 142 naYízení . 1303/2013), nebo dokonce zruaení celého pYíspvku ( l. 85 a 144 naYízení . 1303/2013). V rámci zmínného projektu nakonec Komise skute n pYistoupila k pozastavení plateb. Závry auditu byly nadto akceptovány i usnesením Senátu eské republiky a usnesením Evropského parlamentu. Za nastalých okolností byl st~ovatel oprávnn, ba dokonce i povinen ~ádost o dotaci zamítnout. St~ovatel poukazuje na to, ~e na dotaci neexistuje právní nárok a obdobn by postupoval i vo i jiným ~adatelom, u nich~ by nastaly srovnatelné okolnosti.<br/>[9] }alobkyn ve svém vyjádYení ozna ila kasa ní stí~nost za nedovodnou a nadbyte nou, neboe mstský soud nevyslovil ~ádný závazný právní názor ohledn hmotnprávního posouzení vci. Navrhuje kasa ní stí~nost zamítnout.<br/>[10] }alobkyn uvádí, ~e posouzení ~ádosti o dotaci je výhradní odpovdností národních dota ních orgáno (st~ovatele). Jakmile je dotace poskytnuta dota ním orgánem, aktivuje se vztah mezi ním a unijními orgány, které mohou pYistoupit k proplacení dotace. lenské státy pYitom nemají povinnost výdaje u unijních orgáno uplatnit. O uplatnní výdajo je vedeno kontradiktorní Yízení, jeho~ výsledek nelze pYedjímat, jako~ nelze pYedjímat ani to, jakou formu korekce unijní orgány zvolí. lenský stát má nadto právo bránit se proti jejich závrom ~alobou podanou k Tribunálu. <br/>[11] Dále ~alobkyn uvádí, ~e rozsudek mstského soudu není nepYezkoumatelný z dovodu nedostatku zdovodnní odchýlení se od jiných závro mstského soudu ve skutkov obdobných vcech. K zamítnutí ~alob doalo pouze ve tYech pYípadech, co~ je menaina. Zbytek rozdílností (nepYezkoumatelnost versus nezákonnost rozhodnutí) je jen odchylka v odovodnní. Mstský soud se navíc se svojí dYívjaí odchylnou judikaturou v nynjaím rozsudku Yádn vypoYádal.<br/>[12] }alobkyn poukazuje na povahu auditní zprávy, která je pouze pYedb~ným aktem a nevyvolává ~ádné závazné právní následky. To potvrzují samotná vyjádYení Komise, jako~ i rozhodnutí Tribunálu ve vci T-703/18. St~ovatel tyto dokumenty ú elov pominul, a vyhnul se tak skutkov a právn náro né úvaze o existenci stYetu zájmo, které se vyhnout nesml, na co~ správn poukázal mstský soud. Závry obsa~ené v auditu navíc nebyly podpoYeny ~ádnými dalaími dokazy. St~ovatel nemo~e s odkazem na princip prevence obcházet povinnost prokázat pro rozhodnutí relevantní dovody.<br/>[13] St~ovateli dle názoru ~alobkyn nic nebrání financovat dota ní projekty z vlastních zdrojo. Odmítnutí poskytnutí dotace na základ teoretické mo~nosti, ~e nebude proplacena z unijních prostYedko, je tedy nesprávné. Nelze tak init ani s odkazem na povinnost pYedcházet nesrovnalostem. Ty toti~ st~ovatel nijak neidentifikoval a neprokázal, ~e by poskytnutím dotace k nesrovnalosti ve form stYetu zájmo dle § 4c zákona o stYetu zájmo skute n doalo. St~ovatel se dle názoru ~alobkyn  schoval za preventivní povinnosti, ani~ by specifikoval, jakému protiprávnímu stavu se sna~il svým preventivním jednáním zabránit. To, ~e by nebyla dotace proplacena z unijních prostYedko, bylo za nastalých okolností pouze spekulativní tvrzení. Za irelevantní ozna uje ~alobkyn vyjádYení Senátu R a Evropského parlamentu, stejn postup Komise ve skutkov podobné vci. St~ovatel má sice dle ~alobkyn povinnost dbát veYejného zájmu, nicmén tak musí init v hranicích zákonnosti, emu~ v nynjaí vci nedostál.<br/>[14] St~ovatel ve své replice podotkl, ~e vymahatelný nárok ~adatele o dotaci vzniká ji~ pravomocným rozhodnutím o jejím poskytnutí. Jeliko~ pYedmtný opera ní program zapovídá spolufinancování ze státního rozpo tu, je pYedlo~ení dotace Komisi k proplacení obligatorním krokem. eská republika nemo~e ignorovat závry audito Komise, neboe v pYípad jejich ignorování mo~e Komise pYistoupit k vynucení opatYení nezbytných k zajiatní ú inného fungování dota ního systému prostého nesrovnalostí. <br/>[15] Nkterá ~alobkyní poukazovaná vyjádYení Komise o pYedb~né povaze závro auditu v dob rozhodování st~ovatele jeat neexistovala, a tudí~ z nich nemohl mstský soud pYi vydání svého rozsudku vycházet. Z pohledu st~ovatele bylo rozhodné, ~e Komise disponuje ú innými a vynutitelnými prostYedky, kterými mo~e být eská republika donucena k respektování závro auditu. St~ovatel je toho názoru, ~e pYedmtem Yízení o ~ádosti o dotaci není polemika nad auditními závry, ale posouzení, zda poskytnutí dotace nebude v rozporu s pYedpisy a s dota ními podmínkami. St~ovatel by v pYípad zpochybnní závro auditu vystupoval jako nástroj prosazování individuálního zájmu ~adatele, a koliv jeho úkolem je hájit veYejný zájem. Dále st~ovatel odkazuje na judikaturu Ústavního a Nejvyaaího správního soudu týkající se u~ití správního uvá~ení, a to i ve vztahu k vyhodnocení ~ádosti o dotaci a stanovení podmínek jejího poskytnutí poskytovatelem. St~ovatel v rámci svého uvá~ení naznal, ~e v pYípad ~ádosti ~alobkyn nejsou splnny podmínky pro poskytnutí dotace, resp. podmínka, ~e bude dotace s dostate nou mírou pravdpodobnosti proplacena z unijních fondo. }alobkyn ostatn st~ovateli nepYedlo~ila ~ádné dokazy, ~e by mohlo k proplacení dotace unijními orgány dojít. PYedmtem posouzení nebyl stYet zájmo Ing. Babiae, ale dovodná obava st~ovatele, ~e dojde k financování dotace ze státního rozpo tu, co~ by bylo v rozporu s dota ním programem a se zákonem. }alobkyní poukazovaná vyjádYení Tribunálu a Komise sice skute n obsahují závr, ~e dotace mo~e být hrazena ze státních prostYedko, nicmén se nejedná o povinnost státu, ale o mo~nost. S ohledem na zákony eské republiky by vaak takový postup nebyl správný, a st~ovatel tak sledoval ochranu veYejného zájmu, kdy~ dotaci neposkytl.<br/>[16] }alobkyn ve své duplice namítá, ~e eská republika má toliko právo po~ádat Komisi o proplacení výdajo pYedfinancovaných ze státního rozpo tu, nikoli povinnost takto postupovat. Je absurdní dovozovat, ~e by se práva poskytnout dotaci v kone ném výsledku ze státního rozpo tu vzdala pouze na základ obsahu pravidel dota ního programu. Mo~nost financovat dotaci pouze z národních prostYedko pYipouatí i Komise ve svém vyjádYení ze dne 6. 5. 2021. Komise navíc není kone ným arbitrem pro posouzení otázky, zda bude dotace proplacena. Tímto arbitrem je Tribunál. Dále se ~alobkyn stejn jako ve svém pYedchozím vyjádYení vnuje pYedb~né povaze auditní zprávy a její nezávaznosti. I kdyby se eská republika auditní zprávou neYídila, mohla by se proti pYípadným opatYením Komise bránit u Tribunálu.<br/>[17] }alobkyn podotýká, ~e neexistuje veYejný zájem na neposkytnutí dotace, nýbr~ toliko veYejný zájem na poskytování dotací v souladu se zákonem. St~ovatel ml vyhodnotit auditní závry z hlediska jejich vcné správnosti a pYípadn i rozhodnout jim navzdory o poskytnutí dotace. Neslou~il by v takovém pYípad individuálním zájmom ~alobkyn, ale pYispl by veYejnému zájmu na poskytování dotací v souladu se zákonem. Diskre ní pravomoc st~ovatele se projevuje zejména pYi stanovení dota ních podmínek. PYi posouzení ~ádosti jí vaak mo~e vyu~ít ji~ v u~aí míYe. }alobkyn nesouhlasí s tím, ~e by st~ovateli nepYedlo~ila ~ádné dokazy, z nich~ by vyplývalo, ~e dotace bude unijními orgány proplacena. Za tento dokaz pova~uje vyjádYení Komise ze dne 6. 5. 2021. <br/>[18] }alobkyn rovn~ tvrdí, ~e povinnosti prevence obsa~ené v zákon o finan ní kontrole a provádcí vyhláace lze dostát i doplnním dokazování ohledn údajného stYetu zájmo. Co se tý e pojmu  nesrovnalost , vykládá ho ~alobkyn podle l. 2 odst. 36 a 37 naYízení . 1303/2013 tak, ~e se jí orgány lenských státo mohou dopustit jedin tehdy, pokud jednají mimo výkon svých pravomocí. St~ovatel se jí tedy pojmov nemohl dopustit. <br/>[19] V kontextu argumento ~alobkyn pYekro il st~ovatel zamítnutím ~ádosti o dotaci meze správního uvá~ení. Základním znakem dotace je její ú elovost, co~ správní orgán omezuje v diskreci, zda dotaci poskytne, i nikoliv. Ú el dotace je vymezen opera ním programem a zposob posouzení, zda ~adatel ú el naplnil, je vymezen ve Výzv. }alobkyn ú el dotace naplnila, pYesto byla její ~ádost zamítnuta, a to na základ dovodu, který neml oporu v dota ních podmínkách, ml spekulativní povahu a ~alobkyn se proti nmu nemohla bránit. St~ovatel tak rozhodl na základ kritérií, které si vymezil dodate n sám. Nadto postupoval vo i ~alobkyni diskrimina n, neboe podobné kritérium zamítnutí ~ádosti u jiných ~adatelo neuplatnil. Otázka, zda bude dotace následn proplacena z unijních fondo, mezi podmínky poskytnutí dotace nepatYila. Jeliko~ byla auditní zpráva navíc pouze pYípravným aktem, aance na proplacení z evropských fondo se nanejvýa sní~ila. }alobkyn uvádí, ~e v pYípad posouzení její ~ádosti doalo nejen k pYekro ení mezí správního uvá~ení, ale i k jeho zneu~ití. St~ovatel neprokázal, ~e by zamítnutím ~ádosti sledoval preventivní zabránní akod na veYejném rozpo tu. <br/>[20] Závrem dupliky ~alobkyn uvádí, ~e kdyby mstský soud rozhodl ve prospch st~ovatele, zbavil by tím ~alobkyni mo~nost bránit se proti závrom obsa~eným v auditní zpráv. Nkteré spole nosti z koncernu Agrofert podaly ~alobu proti auditní zpráv k Tribunálu, který ji shledal nepYípustnou, neboe se dle jeho názoru auditní zpráva bezprostYedn spole ností v koncernu nedotýká. Pokud toto platí, nemohl z auditní zprávy st~ovatel vycházet jako z kone ného rozhodnutí o stYetu zájmo, ani~ by ~alobkyn mla mo~nost bránit se proti tomuto rozhodnutí.<br/>[21] St~ovatel ve své triplice optovn uvádí, ~e na poskytnutí dotace není právní nárok a není úlohou poskytovatele, aby se ji sna~il konkrétnímu ~adateli poskytnout za ka~dou cenu. Zalo~ení nároku na poskytnutí dotace je pYedmtem správního uvá~ení poskytovatele. V projednávané vci existovaly dv pYeká~ky poskytnutí dotace  stYet zájmo Ing. Babiae a potenciální nemo~nost proplacení dotace z unijních prostYedko. I kdyby doalo doplnním dokazování k odstranní jedné z tchto pYeká~ek, konkrétn pYedpokladu stYetu zájmo, stále by existovala pYeká~ka druhá spo ívající v odmítavém stanovisku Komise proplatit prostYedky poskytnuté spole nostem z koncernu Agrofert z unijního rozpo tu. St~ovatel pYitom není povinen jít s Komisí do stYetu, a ohrozit tak poskytnutí prostYedko z evropských fondo i na jiné, bezproblémové projekty.<br/>[22] St~ovatel nesouhlasí s ~alobkyní v tom, ~e k nesrovnalosti nemo~e dojít na úrovni lenského státu. Jedná se toti~ o systémovou nesrovnalost, a tudí~ k ní mo~e dojít i v dosledku chybného Yízení dota ního programu lenským státem. <br/>[23] St~ovatel rovn~ namítá, ~e podmínky poskytnutí dotace nelze zamHovat s ú elem dotace, jak vyplývá z dYívjaí judikatury NSS (rozsudky . j. 1 Afs 291/2017-33 a . j. 10 Afs 196/2018-52). Správní uvá~ení, kterým st~ovatel disponoval, tedy není zú~eno pouze na posouzení splnní ú elu dotace, jak tvrdí ~alobkyn. Jednou z dota ních podmínek byla i mo~nost proplacení dotace z unijních prostYedko. St~ovatel tedy meze správního uvá~ení nepYekro il, ani ho nezneu~il.<br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil zákonné nále~itosti kasa ní stí~nosti. Ta byla podána v as, osobou oprávnnou, proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná, a st~ovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. Y. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvyaaí správní soud pYezkoumal dovodnost kasa ní stí~nosti dle § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo. <br/><br/>[25] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[26] Nejvyaaí správní soud v prvé Yad podotýká, ~e pYi posouzení nynjaí vci vycházel z rozsudko NSS ze dne 17. 4. 2024, . j. 6 Afs 71/2024-87, a ze dne 18. 4. 2024, . j. 7 Afs 95/2023-83 a . j. 7 Afs 96/2023-90, které byly vydány ve skutkov shodných vcech, pYi em~ jediným významným rozdílem je, ~e v nynjaí vci byla v Yízení pYed mstským soudem úspaná ~alobkyn, zatímco v poukazovaných vcech byl procesn úspaný ~alovaný (nynjaí st~ovatel). Argumenta ní pozice procesních stran se v tchto vcech nicmén v podstat shodují. <br/>[27] Podle § 14 odst. 1 rozpo tových pravidel na dotaci nebo návratnou finan ní výpomoc není právní nárok, pokud zvláatní právní pYedpis nestanoví jinak. V pYípad dotace, o kterou ~alobkyn ~ádala v nyní projednávané vci, zvláatní právní pYedpisy její nárokovost nezakládaly. Nárok na erpání dotace by proto v souzené vci ~alobkyni vznikl teprve okam~ikem pravomocného rozhodnutí o poskytnutí dotace, neboe a~ tímto rozhodnutím vzniká pYíjemci dotace subjektivní právo, ~e mu pYi dodr~ení vaech podmínek budou (a~ na výjime né pYípady) pen~ní prostYedky ve stanovených termínech vyplaceny (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 18. 4. 2017, . j. 6 Afs 270/2015-48, . 3579/2017 Sb. NSS, bod 32).<br/>[28] Podle § 14 odst. 2 tého~ zákona dotaci nebo návratnou finan ní výpomoc ze státního rozpo tu mo~e poskytnout ústYední orgán státní správy a dalaí vyjmenovaní poskytovatelé.<br/>[29] Jak dále vyplývá z judikatury Nejvyaaího správního soudu, nemá-li ~adatel o dotaci i návratnou finan ní pomoc na její poskytnutí právní nárok, nemo~e její poskytnutí legitimn o ekávat (ve smyslu ochrany ústavního práva na majetek). Poskytovatel dotace má v takovémto pYípad  airoký prostor pro uvá~ení, komu, za jakých podmínek a zda vobec dotaci poskytne (rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, . j. 9 Ads 83/2014-46, . 3324/2016 Sb. NSS, bod 29). Slovo mo~e u~ité v § 14 odst. 2 rozpo tových pravidel v tomto pYípad tedy skute n zakládá rozsáhlou diskreci poskytovatelo dotací, která je výslovn potvrzena znním odstavce prvého o nenárokovosti dotace. Není tedy pravdou, ~e by se diskrece poskytovatelo dotací mla vztahovat pYedn a pYedevaím na stanovení dota ních podmínek, jak tvrdí ~alobkyn.<br/>[30] Výae uvedené neznamená, ~e je vylou ena soudní ochrana neúspaných ~adatelo, nicmén pYípadný soudní pYezkum je  omezen na posouzení Yádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se vaemi ~adateli za podmínek stanovených obecným zposobem (citovaný rozsudek rozaíYeného senátu . j. 9 Ads 83/2014-46, bod 31). Xádný proces je pak ur en právními pYedpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, pYípadn základními procesními zásadami (tamté~). RozaíYený senát v této souvislosti v bod 33 citovaného rozsudku konstatoval, ~e  soudní pYezkum je tam, kde má poskytovatel správní uvá~ení, komu, za jakých podmínek, pYípadn zda vobec dotaci poskytne, realizován specifickým zposobem. Soudní pYezkum neznamená nahrazení správního uvá~ení uvá~ením soudu. (& ) Sou ástí pYezkoumání je i posouzení, zda je správní uvá~ení logickým vyústním Yádného hodnocení skutkových zjiatní. Pokud byly výae uvedené podmínky splnny, soud nemo~e ze stejných skutkových zjiatní vyvodit jiné závry. Práv uvedené vylu uje, aby soudy pYezkoumávaly ú elnost napadeného rozhodnutí, resp. aby dokonce uvá~ení správního orgánu nahradily uvá~ením vlastním . Vzhledem k tomu, ~e rozhodování o poskytování dotací probíhá v rámci správního uvá~ení, pYísluaí správním soudom pYi pYezkumu negativních rozhodnutí toliko posoudit, zda správní orgán z mezí správního uvá~ení nevybo il, i je nezneu~il (§ 78 odst. 1 s. Y. s.).<br/>[31] Se ~alobkyní lze souhlasit v tom, ~e prostor pro uvá~ení správního orgánu má v~dy své limity, které jsou stanoveny pYedem právními pYedpisy, pYípadn je správní orgán vymezuje prob~n vlastní rozhodovací praxí, kterou je povinen následn dodr~ovat. Kritéria pro rozhodování ani aplika ní praxe nesmjí být excesivní (napY. diskrimina ní) a svévolná. PYi rozhodování je nutné zohledHovat konkrétní okolnosti daného pYípadu a dbát na to, aby pYi skutkov shodných nebo podobných pYípadech nevznikaly nedovodné rozdíly. Rozhodnutí pak musí být Yádn odovodnno (citovaný rozsudek . j. 9 Ads 83/2014-46, bod 32).<br/>[32] V daném pYípad st~ovatel vydané správní rozhodnutí Yádn odovodnil a podrobn v nm vysvtlil, ~e dovodem zamítnutí ~ádosti byla existence rizika pro státní rozpo et spo ívajícího v mo~nosti, ~e vyplacené dota ní prostYedky nebudou následn refundovány Komisí, její~ audit dospl k závru, ~e právní úprava stYetu zájmo brání poskytování dotací z evropských fondo spole nostem skupiny Agrofert. Rozhodnutí st~ovatele tedy není nepYezkoumatelné jen z toho dovodu, ~e sám nezkoumal naplnní podmínek § 4c zákona o stYetu zájmo, neboe na jejich naplnní své rozhodnutí nezalo~il, jak u obdobných rozhodnutí st~ovatele ji~ dovodil Nejvyaaí správní soud v následujících rozsudcích (viz napY. rozsudky ze dne 27. 9. 2023, . j. 10 Afs 9/2023-75, ze dne 19. 10. 2023, . j. 4 Afs 10/2023-72, nebo ze dne 19. 1. 2024, . j. 5 Afs 45/2023-84). Na základ auditu tedy st~ovatel vyhodnotil poskytnutí dotace jako rizikové pro státní rozpo et a z tohoto dovodu dotaci ~alobkyni nepYiznal.<br/>[33] Dle Nejvyaaího správního soudu st~ovatel pYi rozhodování správn zohlednil veYejný zájem na ochran státního rozpo tu, co~ v rámci správního uvá~ení nelze pova~ovat za excesivní a svévolné kritérium. St~ovatel je organiza ní slo~kou státu, která je povinna dbát, aby (& ) plnila ur ené úkoly nejhospodárnjaím zposobem (§ 45 odst. 2 rozpo tových pravidel). St~ovatel byl jako správce kapitoly státního rozpo tu v rámci vnitYního kontrolního systému a tzv. pYedb~né kontroly (§ 26 zákona o finan ní kontrole) povinen provYit správnost operace zejména ve vztahu k dodr~ení kritérií stanovených pro hospodárný, efektivní a ú elný výkon veYejné správy [§ 13 odst. 2 písm. b) bod 2 provádcí vyhláaky . 416/2004 Sb.] a ve vztahu k dodr~ení opatYení k vylou ení nebo zmírnní provozních, finan ních, právních a jiných rizik, která se pYi uskute Hování pYipravované operace mohou vyskytnout [§ 13 odst. 2 písm. c) provádcí vyhláaky], jako~ i provYit, zda pYipravovaná operace byla provYena v souvislosti s rozpo tovými riziky, která se pYi jejím uskute Hování mohou vyskytnout, zejména v souvislosti s dopadem uskute nní operace na zdroje financování innosti orgánu veYejné správy (& ), a zda byla stanovena opatYení k vylou ení nebo zmírnní tchto rizik [§ 13 odst. 4 písm. d) provádcí vyhláaky]. Práv z tchto ustanovení vyplývá st~ovateli povinnost prevence, na jejím~ základ v projednávané vci pYistoupil k zamítnutí ~ádosti o dotaci. St~ovatel na pYísluaná ustanovení právních pYedpiso odkázal na str. 4 svého rozhodnutí.<br/>[34] Kritérium prevence a omezení rizik pro státní rozpo et má tedy oporu v platné právní úprav. St~ovatel rovn~ nále~it posoudil konkrétní okolnosti daného pYípadu, pYi em~ byl povinen zohlednit nejen to, na co konkrétn má být dotace poskytnuta, ale také komu. Nejvyaaí správní soud nepova~uje za dovodnou výtku ~alobkyn, ~e st~ovatel vybo il z mezí správního uvá~ení poruaením principu rovnosti a zákazu diskriminace tím, ~e ~ádost zamítl z dovodu, který nehodnotil u ~ádného jiného ~adatele mimo skupinu Agrofert. Nejvyaaímu správnímu soudu není znám jiný skutkov shodný nebo obdobný pYípad, v nm~ by pro mo~ný stYet zájmo lena vlády hrozilo ze strany Komise neproplacení prostYedko vyplacených na dotaci ze státního rozpo tu, a ani ~alobkyn ~ádný takový pYípad neuvedla. Nelze proto dospt k závru, ~e st~ovatel inil nedovodné rozdíly pYi posuzování pYípadu ~alobkyn a jiných pYípado, neboe není zYejmé, jaké jiné srovnatelné pYípady mla ~alobkyn na mysli. St~ovatel naopak jasn deklaroval, ~e by shodným zposobem postupoval rovn~ u jiných ~ádostí o dotaci, u kterých by byl znám negativní postoj Komise k jejich následnému proplacení.<br/>[35] Nejvyaaí správní soud k tomu uvádí, ~e úvahy st~ovatele o existenci rizika pova~uje za racionální a hodnotí je jako logické vyústní u inných skutkových zjiatní. Skute nost, ~e závry auditu vtlené do závre né zprávy ze dne 29. 11. 2019 a tzv. follow-up dopis ze dne 22. 10. 2020 definitivn neur ují pozici Komise a nemají závazné právní ú inky v tom smyslu, ~e by z pozice Komise samy o sob závazn vylu ovaly spole nosti skupiny Agrofert z mo~nosti financování z evropských fondo (viz rozhodnutí Tribunálu, kterého se ve svých vyjádYeních dovolává ~alobkyn), neznamená, ~e se v pYípad poskytnutí dotace ~alobkyni nejednalo o riziko pro státní rozpo et. Jakkoli mly závry auditu pYedb~ný charakter, nelze odhlí~et od toho, ~e vnitrostátní orgány neusply s námitkami uplatnnými proti jeho závre né zpráv, a tedy nic nenasvd ovalo tomu, ~e se pozice Komise bude od závro auditu v budoucnu výraznji odchylovat. Formální nezávaznost a pYedb~nost výstupo dle Nejvyaaího správního soudu nerelativizuje riziko neproplacení dotace Komisí natolik, aby je st~ovatel pYi rozhodování v rámci správního uvá~ení nesml zohlednit. PYesto~e mla eská republika (a její orgány) právo neztoto~nit se se závry auditu, popY. i jim navzdory dotaci ~alobkyni poskytnout, a tedy se vystavit hrozícím právním následkom, nebylo to její povinností. Správní orgány v tomto ohledu disponovaly ve vztahu k ~adatelom airokým prostorem pro správní uvá~ení. Z ni eho pYitom nevyplývá povinnost eské republiky oponovat závrom Komise za ú elem hájení zájmo ~adatele o dotaci.<br/>[36] eská republika a její orgány sou asn nebyly povinny vy kávat závazného rozhodnutí Komise a podstupovat riziko provedení kone né závazné finan ní opravy Komisí (ve smyslu l. 85 naYízení . 1303/2013), která se nemusela dotýkat toliko finan ních prostYedko vyplacených ~alobkyni a dalaím spole nostem skupiny Agrofert, ale z dovodu zvýaené chybovosti se v krajním pYípad mohla týkat celého opera ního programu. Jinými slovy, rozhodnutí st~ovatele preventivn neposkytovat dotace ~alobkyni a dalaím spole nostem skupiny Agrofert nebylo podmínno  materializací pYedb~né pozice Komise v jejím dalaím (závazném) rozhodnutí a ji~ vobec nebylo podmínno iniciací soudního sporu s Komisí, pokud by k provedení finan ní opravy vo i eské republice pYistoupila, v etn pYípadného neúspchu v nm. Nejvyaaí správní soud na tomto míst optovn zdorazHuje, ~e na poskytování dotací není právní nárok a ~e st~ovatel disponoval airokým správním uvá~ením pYi rozhodování, zda dotaci poskytnout, i nikoli. Akcent na opatrnost a prevenci pYi poskytování finan ních prostYedko ze státního rozpo tu nelze pova~ovat za vybo ení z mezí správního uvá~ení, nato~ za jeho zneu~ití. <br/>[37] Dota ní dokumenty pYedpokládaly výhradní spolufinancování projekto z evropských zdrojo a se spolufinancováním z národních prostYedko pravidla nepo ítala. PYedstava ~alobkyn o mo~nosti vynutit si poskytnutí nenárokové dotace (u ní~ hrozilo neprofinancování z evropských zdrojo) prostYednictvím argumentace, ~e by v rozporu s dota ní výzvou a dalaími relevantními dokumenty mla být dotace financována ze státního rozpo tu, nemá oporu v ~ádném právním pYedpise ani v jiném dokumentu, který byl vydán v souvislosti s pYísluaným opera ním programem. <br/>[38] St~ovatel správn upozornil na skute nost, ~e ani splnní ú elu dotace nepYedstavuje nevyvratitelný dovod pro její pYiznání. PYiznat dotaci v rozporu s dota ními podmínkami by bylo diskrimina ní vo i ostatním ~adatelom a nebylo by to v souladu s principem prevence, kterým byl st~ovatel pYi rozhodování vázán, a to tím spíae, je-li touto podmínkou mo~nost proplacení dotace z unijních prostYedko, a tedy ochrana státního rozpo tu. PYiléhavý je v tomto smyslu i odkaz st~ovatele na dYívjaí judikaturu NSS, neboe pojem dota ních podmínek je tYeba chápat aíYeji ne~ pojem ú elu dotace (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 30. 10. 2018, . j. 1 Afs 291/2017-33, . 3854/2019 Sb. NSS).<br/>[39] Uvádí-li ~alobkyn, ~e st~ovatel poruail její právo na spravedlivý proces tím, ~e vycházel ze závro auditu Komise, proti kterým se nemohla bránit a nemohla vyvracet právní posouzení ani zjiatný skutkový stav, Nejvyaaí správní soud znovu opakuje, ~e se v daném pYípad nejednalo o situaci, kdy by doalo k negaci jejího právního nároku na ji~ pYiznanou (poskytnutou) dotaci, napY. v Yízení o nevyplacení dotace dle § 14e rozpo tových pravidel (tzv. krácení dotace), v Yízení o odntí dotace dle § 15 rozpo tových pravidel nebo v Yízení o odvodu za poruaení rozpo tové kázn dle § 44a rozpo tových pravidel. V tchto typech Yízení by správní orgán byl povinen s ohledem na veYejné subjektivní právo pYíjemce dotace (právo na obdr~ení finan ních prostYedko pYi dodr~ení stanovených podmínek) odovodnit rozhodnutí konkrétním a prokázaným poruaením právních pYedpiso. O takový typ Yízení se vaak v nyní souzené vci nejednalo. V nyní projednávaném pYípad nebylo poruaení právních pYedpiso podmínkou ani dovodem pro zamítavé rozhodnutí st~ovatele, neboe jak bylo opakovan Ye eno, na poskytnutí dotace není právní nárok a st~ovatel ml airoký prostor pro správní uvá~ení, zda dotaci poskytne, i nikoli. V daném pYípad st~ovatel opYel závr o neposkytnutí dotace o riziko neproplacení poskytnutých prostYedko státního rozpo tu Komisí, co~ nepYedstavuje vybo ení z mezí správního uvá~ení (viz odovodnní tohoto závru výae). <br/>[40] Otázka stYetu zájmo Ing. Babiae tedy netvoYila jádro argumentace st~ovatele svd ící pro zamítnutí ~ádosti. I kdyby se st~ovatel jal tuto otázku vcn posoudit, nijak by tím nezmnil fakt, ~e Komise má k této otázce jasn formulované stanovisko, ze kterého vyplývá zna né riziko neproplacení dotace z unijních prostYedko. Práv proplacení dotace z unijních prostYedko bylo z hlediska poskytnutí dotace st~ejní, neboe dota ní program vobec nepo ítá ani se spolufinancováním dotace ze státního rozpo tu. Naznal-li tedy mstský soud, ~e st~ovatel pYekro il meze správního uvá~ení, kdy~ otázku stYetu zájmo vcn neposuzoval, je jeho názor nesprávný. <br/>[41] I v pYípad, ~e by st~ovatel sám posoudil stYet zájmo a dal za pravdu ~alobkyni, nijak by tato skute nost nesni~ovala míru výae popsaného rizika pro státní rozpo et, kvoli kterému st~ovatel ~alobkyni dotaci neposkytl. S ohledem na nenárokovost dotace nelze prostYednictvím soudního pYezkumu nutit st~ovatele, aby dotaci poskytl v situaci existence hrozícího rizika provedení finan ních oprav Komisí, kdy~ tato hrozba byla podlo~ena a odovodnna závry auditu a finan ní opravy navíc mohly v krajním pYípad postihnout celý opera ní program.<br/>[42] Skute nost, ~e závre ná zpráva o auditu není kone ným rozhodnutím, ale pouze aktem pYedb~ného charakteru, není mezi ú astníky Yízení sporná. Mstský soud vaak vycházel z chybného pYedpokladu, ~e je to práv pYedb~ný závr o stYetu zájmo, na kterém stojí vcné posouzení ~ádosti o dotaci. St~ovatel nicmén nebyl postaven do situace, kdy by pro nj bylo rozYeaení otázky stYetu zájmo rozhodující pYedb~nou otázkou, bez jejího~ vcného posouzení nemohl rozhodnout o ~ádosti o dotaci. Mohl naopak, jak to ostatn i u inil, legitimn vycházet z toho, ~e existuje riziko neproplacení dotace, a s odkazem na princip prevence, kterým je dle výae citovaných pYedpiso vázán, ~ádost zamítnout. PYedb~ná povaha auditní zprávy v tomto smyslu nehraje podstatnou roli, neboe k zamítnutí dotace st~ovatel pYistoupil z dovodu hrozby (nikoliv jistoty) neproplacení dotace z unijních prostYedko. Hrozba se vyzna uje ur itou potencialitou toho, zda njaký následek nastane, i nikoli.<br/>[43] S ohledem na výae uvedené bylo nadbyte né zabývat se také dalaím, toliko podporným argumentem st~ovatele pro zamítnutí ~ádosti o dotaci, spo ívajícím v povinnosti pYedcházet nesrovnalostem ( l. 122 odst. 2 naYízení . 1303/2013), jako~ i námitkami ~alobkyn, ~e nesrovnalost ve smyslu l. 2 odst. 36 tohoto naYízení jí v Yízení nebyla prokázána. V této souvislosti lze toliko poznamenat, ~e ~alobkyn optovn zamHuje prokázání nesrovnalosti a preventivní kroky k pYedcházení nesrovnalostem, které st~ovatel inil tím, ~e z dovodu ochrany státního rozpo tu v rámci správního uvá~ení nenárokovou dotaci neposkytl.<br/>[44] Nejvyaaí správní soud závrem podotýká, ~e nesouhlasí s námitkou st~ovatele, ~e je rozsudek nepYezkoumatelný, neboe v nm mstský soud dostate n neosvtlil dovody, pro  zruail rozhodnutí st~ovatele pro nezákonnost, a koliv jiné senáty tého~ soudu zruaily obdobná rozhodnutí z dovodu nepYezkoumatelnosti pro nedostatek dovodo. Nejvyaaí správní soud k tomu uvádí, ~e mezi nyní pYezkoumávaným rozsudkem a dYíve vyhláaenými zruaovacími rozsudky mstského soudu není významný rozdíl z hlediska závro, k nim~ jednotlivé senáty dosply a pro které napadená rozhodnutí zruaily. Vaechny senáty mstského soudu, které rozhodnutí st~ovatele zruaily, dosply k závru, ~e ~ádosti o dotaci nebylo mo~né zamítnout pouze na základ závre né zprávy auditu Komise, neboe nebyla právn závazná a definitivní. Za této situace by tak st~ovatel mohl ~ádosti zamítnout pouze tehdy, jestli~e by prokázal existenci stYetu zájmo Ing. Babiae. Jednotlivé senáty se liaí pouze v právní kvalifikaci tohoto nedostatku v postupu st~ovatele z hlediska soudního Yádu správního. Nkteré v tom spatYují nepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo spo ívající v tom, ~e se st~ovatel nezabýval existencí stYetu zájmo a ne inil k této otázce ~ádná skutková zjiatní, jiné to pova~ují za nezákonnost rozhodnutí. Jakkoliv právní kvalifikace zjiatného nedostatku mo~e mít ur ité dopady nejen do samotného soudního Yízení, ale té~ navazujícího správního Yízení, nejedná se o pYípad, kdy by vydaná rozhodnutí byla protichodná (zamítavé rozsudky vydal devátý senát mstského soudu a~ po vyhláaení nyní pYezkoumávaného rozsudku). Mstský soud ostatn v napadeném rozsudku vysvtlil, ~e pova~uje rozhodnutí st~ovatele za pYezkoumatelné, neboe je v nm zYeteln popsán dovod, o nj~ se rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti opírá.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[45] Nejvyaaí správní soud proto v souladu s § 110 odst. 1 vtou první s. Y. s. zruail rozsudek mstského soudu a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. V souladu s § 110 odst. 4 s. Y. s. je mstský soud vázán právním názorem uvedeným v tomto rozsudku. O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodne mstský soud (§ 110 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 25. dubna 2024<br/><br/><br/><br/>JUDr. JiYí Palla<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>