<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 8 As 160/2022- 71 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 As 160/2022-74<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Milana Podhrázkého a soudco Václava `tencla a Jitky ZavYelové v právní vci ~alobce: V. S., zast. Mgr. Andrejem Lokají kem, advokátem se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, proti ~alovanému: Magistrát msta Plzn, se sídlem `kroupova 246/4, PlzeH, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: HURPEZ spol. s r. o., se sídlem Chvojová 72/1, PlzeH, zast. Mgr. Tomáaem Ajglem, advokátem se sídlem K Starým valom 442/10, PlzeH, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 9. 11. 2021, j. MMP/365681/21, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 6. 2022, j. 57 A 3/2022-89,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/> <br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>IV. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci a pYedcházející soudní Yízení<br/>[1] ÚYad mstského obvodu PlzeH 3, Odbor stavebn správní a investic (dále jen  stavební úYad ) rozhodnutím ze dne 10. 12. 2020, j. UMO3/46343/20 (dále jen  dodate né povolení stavby ), dodate n povolil osob zú astnné na Yízení (dále jen  stavebník ) stavbu  Stavební úpravy a nástavba objektu rodinného domu  zmna stavby na pozemku parc. . XA v k. ú. D. (dále jen  posuzovaná zmna stavby ; celou stavbu, o její~ zmn bylo rozhodnuto, bude Nejvyaaí správní soud dále pro rozliaení ozna ovat jako  dot ená budova ). Ve výroku dodate ného povolení stavby stavební úYad konkretizoval, ~e posuzovaná zmna stavby obsahuje  následující ji~ provedené zmny stavby:<br/>- 1. PP  oproti povodnímu Yeaení bez vyu~ití je v 1. PP umístno schodiat s výtahovou aachtou pro osobní výtah, strojovna výtahu, prostor pro autoploainu, technická místnost pro umístní plyn. kotle, chodba, sklepní kóje a gará~<br/>- 1. NP  oproti povodnímu Yeaení vjezd a projezd domem je zrcadlov pYemístn. Dále je oproti povodnímu Yeaení (projezd, vstupní hala, technická místnost, místnost pro kotel sklepy a gará~) v projezdové ásti domu sazena ploaina pro auto (není pYedmtem tohoto povolení), umístno schodiat s výtahovou aachtou pro osobní výtah, vstupní hala, chodba, ko árkovna, úklidová komora a atelier. Stávající plocha dvorku bude vyu~ita pro parkování 3 OA. <br/>- 2. a 3. NP  oproti povodnímu Yeaení je v tchto podla~ích umístna výtahová aachta, v jednotlivých bytech jsou provedené drobné úpravy vnitYních dispozic. <br/>[2] Proti dodate nému povolení stavby podal ~alobce odvolání, které ~alovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl jako nepYípustné z dovodu, ~e ~alobce nebyl ú astníkem Yízení o dodate ném povolení stavby. <br/>[3] Rozhodnutí ~alovaného ~alobce napadl ~alobou u Krajského soudu v Plzni. Ten ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.<br/>[4] Krajský soud zdoraznil, ~e pYedmtem pYezkumu je pouze otázka, zda odvolání ~alobce bylo skute n nepYípustné, tj. zda ml ~alobce být ú astníkem Yízení o dodate ném povolení stavby. Z § 109 písm. e) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), vyplývá, ~e ú astenství ve stavebním Yízení (v Yízení o dodate ném povolení stavby) je podmínno jednak vlastnictvím sousedního pozemku nebo stavby na nm, jednak tím, ~e jeho vlastnické právo mo~e být provádním stavby pYímo dot eno. }alobce splnil jen první podmínku. Jeho ú astenství nezalo~il ani pYedchozí rozsudek krajského soudu ze dne 22. 10. 2021, j. 77 A 17/2021-249, kterým byla zamítnuta jeho ~aloba na ochranu pYed nezákonným zásahem spo ívajícím v nezahájení Yízení o odstranní stavby (celého domu). Soud zde nevyjádYil, ~e ~alobce je bez dalaího ú astníkem vaech Yízení souvisejících se stavbou. }alobce v ~alob nerozporoval dovody, na nich~ ~alovaný postavil závr o tom, ~e vlastnické právo ~alobce nemohlo být zmnou stavby dot eno. Z popisu zmn stavby pYímé dot ení vlastnického práva ~alobce neplyne a ~alobce konkrétní negativní dopad zmn stavby do svých práv netvrdil. <br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a dalaích vyjádYení<br/>[5] }alobce (st~ovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost. PYístup krajského soudu je podle nj nespravedlivý, nepYimYený a v rozporu s rozhodovací praxí správních soudo. A  se ~aloba týká ú astenství, je otázka zposobu  legalizace erných staveb problému imanentní a nemo~e být ignorována. St~ovatel proto popisuje skutkové okolnosti týkající se výstavby celé budovy a povolovacích Yízení s ní spojených a zdorazHuje, ~e stavebník ignoroval stavební povolení a územní rozhodnutí, neboe povodní stavbu odstranil a na jejím míst vystavl stavbu, která nebyla umístna ani povolena. Tvrdí, ~e dle nové konstrukce krajského soudu je mo~né vzniklou ernou novostavbu zptn zlegalizovat nikoliv v Yízení o jejím dodate ném povolení, ale posta í vést Yízení o zmn díl ích ástí stavby oproti nikdy nerealizované zamýalené pYestavb. Následn argumentuje ve prospch závru, ~e nebylo mo~né vést Yízení o dodate ném povolení pouze k ástem stavby. Rozporuje zároveH závry, ke kterým podle nj krajský soud dospl, a sice ~e dodate ným povolením zmny zaniklé stavby doalo ke zptné legalizaci stavby a ~e legalizace erné stavby nemohla do práv st~ovatele zasáhnout, neboe jsou si erná stavba a povolená pYestavba povodní stavby podobné. Podle st~ovatele krajský soud popírá funkce ú astenství ve správním Yízení. Jestli~e stavební úYad povolí pYestavbu povodní stavby, stavebník povolení nerespektuje a stavbu odstraní, musí být Yízení o dodate ném povolení nové erné stavby opt vedeno se stejným okruhem ú astníko Yízení. Je nerozhodné, zda je vedeno Yízení o dodate ném povolení celé stavby, nebo podivné Yízení o zmn ji~ zaniklé stavby. Je bez významu, jestli se legaliza ní Yízení dotýká práv ú astníka a kolik zdí erný stavebník nelegáln odstranil. V legaliza ním Yízení mají být práva sousedo erné stavby o to více chránna. Navíc by v pochybnostech ml být okruh ú astníko rozaiYován. Nezamýaleným dosledkem postupu krajského soudu je podle st~ovatele zvýhodnní erných stavebníko. <br/>[6] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvádí, ~e argumentace st~ovatele je toto~ná jako v jeho pYedchozí kasa ní stí~nosti vedené pod sp. zn. 5 As 352/2021. }alovaný poukazuje na procesní vývoj ve vci a související rozhodnutí správních soudo s tím, ~e v sou asné dob není relevantní tvrzení st~ovatele, ~e se v pYípad celé stavby bytového domu jedná o tzv. ernou stavbu. Stavba byla povolena na základ 4 veYejnoprávních titulo a stavebník byl v dobré víYe a byl oprávnn povodní stavbu zcela odstranit a vystavt stavbu novou. Skute nost, ~e stavebník pokra oval v nástavb, pYístavb a stavebních úpravách stávající povolené stavby, byly dovodem pro zahájení díl ích Yízení o naYízení odstranní tchto zmn stávající povolené stavby. Vzhledem k tomu, ~e pYedmtem Yízení v této vci byly pouze dispozi ní zmny uvnitY stávajícího povoleného objektu a zrcadlové pYemístní projezdu domem do dvora, nebyla naplnna podmínka pro ú astenství st~ovatele spo ívající v pYímém dot ení jeho práv. PYedmtem Yízení nebyla nástavba, pYístavba, ani stavební úpravy v této nástavb i pYístavb. St~ovatel v probhu odvolacího Yízení ani v ~alob nevznesl konkrétní námitku, v em je jeho spoluvlastnické právo k sousední nemovitosti pYímo dot eno posuzovanými zmnami. <br/>[7] Stavebník ve svém vyjádYení zdorazHuje, ~e pYedmtem ~aloby bylo pouze to, zda bylo zamítnutí odvolání st~ovatele pro nepYípustnost z dovodu chybjícího ú astenství v Yízení zákonné. Námitka zániku stavby tedy není zposobilá kasa ního pYezkumu. PYedmtem dodate ného povolení nebyla ani ~ádná  zptná legalizace erné novostavby . O ~ádný judikaturní odklon se ze strany krajského soudu nejedná, pouze je obsah odovodnní rozsudku j. 77 A 17/2021-249, dezinterpretován. Jeho pYedmtem nebyla otázka ú astenství v jakémkoliv Yízení pYed stavebním úYadem. K pYedstavám st~ovatele o spravedlnosti dodate ných povolovacích Yízení stavebník dodává, ~e se necítí privilegován. <br/>[8] St~ovatel v replice zdorazHuje, ~e stavebník nikdy nedisponoval veYejnoprávním povolením, které by jej opravHovalo k výstavb novostavby. Odstranní kompletního zdiva povodní stavby v roce 2019 bylo nezákonné. Pokra ující výstavba v roce 2019 byla nezákonná. Stavební úYad nekonal a toleroval výstavbu erné stavby. Odstranním zdiva doalo k zániku povodní stavby jako vci v právním slova smyslu. Jestli~e zanikla, není mo~né o ni rozhodovat. Na danou stavební innost proto nelze pohlí~et jako na stavební úpravy povodní stavby. Dodate né stavební povolení se týká stavby  Stavební úpravy a nástavba objektu . p. X, D., Ch. 5 , která v roce 2019 zanikla. Rozhodnutí o dodate ném povolení zmny zaniklé stavby je tak i pYíkladem nicotného rozhodnutí. S ohledem na vaechny souvislosti ml být st~ovatel ú astníkem Yízení. Byli to stavební úYad a krajský soud, kteYí konstatovali, ~e práv dodate ným povolením stavby bylo povoleno odstranní celé stavby. Pokud tomu tak bylo, mlo být st~ovateli umo~nno ú astnit se onoho Yízení. V pYípad potvrzení napadeného rozsudku bude podle st~ovatele konstatováno, ~e soused erné stavby není ú astníkem legaliza ního Yízení, a neexistuje pro nj mo~nost brojit správní ~alobou proti rozhodnutí o legalizaci erné stavby. <br/>[9] Stavebník ve svém dalaím podání poukázal na rozsudek NSS ze dne 10. 4. 2024, j. 7 As 89/2023-67 týkající se kasa ní stí~nosti jiného ú astníka Yízení ve vci, v ní~ byla posuzována zákonnost dodate ného povolení stavby vydaného v této vci. Dodává, ~e v nyní projednávané vci by mla být kasa ní stí~nost zamítnuta z tých~ dovodo. <br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[10] Nejvyaaí správní soud pYedn pYisvd uje krajskému soudu v tom, ~e pYedmtem soudního pYezkumu je v projednávané vci pouze otázka, zda st~ovatel (jeho~ odvolání bylo zamítnuto jako nepYípustné podle § 92 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád) ml být ú astníkem Yízení o dodate ném povolení posuzované zmny stavby (tj. konkrétn tch zmn dot ené budovy, které byly vymezeny ve výroku dodate ného povolení stavby  viz v odstavec [2] tohoto rozsudku) i nikoliv. Zcela pYípadný proto byl odkaz krajského soudu na konstantní judikaturu Nejvyaaího správního soudu, podle ní~ se odvolací orgán v rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opo~dnost nebo nepYípustnost podle § 92 odst. 1 správního Yádu vcn nezabývá podaným odvoláním, posuzuje pouze jeho v asnost nebo pYípustnost. V pYípad ~aloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opo~dného nebo nepYípustného je tedy správní soud oprávnn zkoumat v mezích ~alobních bodo pouze to, zda se skute n jednalo o opo~dné nebo nepYípustné odvolání a zda tedy byl ~alobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího pYezkumu. Pokud krajský soud dospje k závru, ~e odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepYípustné nebo opo~dné, ~alobu zamítne, v opa ném pYípad toto odvolací rozhodnutí zruaí a vc vrátí ~alovanému k dalaímu Yízení (viz napY. rozsudky NSS 22. 11. 2018, j. 7 As 345/2017-20, ze dne 13. 5. 2011, j. 5 As 18/2011-81, ze dne 28. 7. 2011, j. 5 As 30/2011-93, nebo ze dne 12. 5. 2021, j. 3 As 294/2019-42). <br/>[11] Ty ~alobní námitky, které nemohly mít vliv na posouzení otázky ú astenství st~ovatele v Yízení o dodate ném povolení posuzované zmny stavby, proto z povahy vci nemohly vést ke zruaení rozhodnutí ~alovaného. To platí pro vaechny námitky, v nich~ st~ovatel poukazoval na nezákonnost postupu stavebníka, nezákonnost rozhodnutí o dodate ném povolení stavby, nezákonnost jiných souvisejících rozhodnutí, respektive jejich nezákonnost ve svém souhrnu. To se týká také st~ovatelovy argumentace, ~e povodní stavba zanikla a v dosledku toho nebylo mo~né rozhodovat o dodate ném povolení její zmny. I pokud by tato argumentace byla pYípadná, nemohlo by to mít vliv na to, zda ml i neml být ú astníkem daného Yízení. Tato argumentace toti~ míYí na zákonnost dodate ného povolení stavby, kterou ovaem ~alovaný ani krajský soud s ohledem na závr o nepYípustnosti odvolání neposuzovali. <br/>[12] V nyní posuzované vci bylo dodate ným povolením stavby navíc rozhodnuto o dodate ném povolení pouze nkterých konkrétních zmn dot ené budovy, které byly definovány v jeho výroku (viz citovaný text v odstavci [2] tohoto rozsudku). Pouze od potenciálního vlivu tchto zmn na vlastnické právo st~ovatele se pYitom odvíjelo jeho mo~né ú astenství v daném Yízení (v podrobnostech viz odstavce [18] a násl. tohoto rozsudku). Pro jeho posouzení byl proto rozhodující práv charakter tchto zmn, nikoliv vaechny související otázky, které by ml stavební úYad pYi rozhodování v dané vci vyYeait, nato~ otázky, které by stavební úYad v dané vci ani Yeait neml. Ani st~ovatelem tvrzené pou~ití  salámové metody na tomto závru nemo~e nic zmnit, neboe v daném pYípad zjevn nedoalo k tomu, ~e by byl st~ovatel vedením nkolika díl ích Yízení zcela zbaven mo~nosti brojit proti tm atributom dot ené budovy, které se skute n pYímo dotýkají jeho vlastnického práva. V nkterých souvisejících Yízeních se pYitom pYímé dot ení vlastnického práva k sousednímu pozemku na první pohled pYímo nabízí (napY. povodní územní a stavební Yízení nebo Yízení o odstranní zmny stavby v podob nástavby 4. NP). PYes specifika dané vci je proto na míst stále trvat na tom, ~e se mo~né ú astenství st~ovatele odvíjelo od charakteru zmn stavby, které byly dodate n povoleny práv v Yízení, v nm~ se ú astenství dovolával. <br/>[13] Nad rámec nutného odovodnní pova~uje Nejvyaaí správní soud za vhodné poukázat na rozsudek ze dne 10. 4. 2024, j. 7 As 89/2023-67, který se týkal obdobných vcných námitek uplatnných jiným ú astníkem Yízení vo i tému~ dodate nému povolení stavby (v daném Yízení byl st~ovatel zastoupen tým~ advokátem jako st~ovatel v nyní projednávané vci). Nejvyaaí správní soud v dané vci konstatoval, ~e ú astníku Yízení nepYísluaelo tyto námitky v daném Yízení vobec uplatHovat. <br/>[14] Lze tedy u init díl í závr, ~e krajský soud nepochybil, pokud se vcn nezabýval námitkami, které se týkaly výae uvedených otázek (tj. otázek zákonnosti dodate ného povolení stavby i souvisejících postupo), neboe se takové námitky míjely s dovody, na kterých bylo postaveno rozhodnutí ~alovaného. Jediným dovodem daného rozhodnutí byl závr o tom, ~e st~ovatel nebyl ú astníkem pYedmtného Yízení. Ze stejných dovodo pak není ani v Yízení o kasa ní stí~nosti prostor pro vcné posuzování tchto námitek, neboe se míjí s rozhodovacími dovody krajského soudu a nemohou z povahy vci vést ke zruaení jeho rozsudku. <br/>[15] Jeliko~ se krajský soud v nyní projednávané vci vcn nezabýval zákonností jednotlivých povolovacích proceso týkajících se dot ené budovy, nemohl ani vytvoYit jakousi novou právní konstrukci, respektive nový pYístup k legalizaci erných staveb, jak tvrdí st~ovatel. Namítá-li tedy, ~e tato konstrukce je v rozporu s rozhodovací praxí správních soudo (st~ovatel odkazuje na rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2021, j. 3 A 238/2018-75, podle nho~ nová stavba vzniklá po odstranní povodní stavby vy~aduje stavební povolení), pak se tato námitka míjí s rozhodovacími dovody krajského soudu. St~ovatel touto argumentací buto nebrojí proti nyní napadenému rozsudku (co~ mo~e být dáno tím, ~e obdobnou argumentaci uplatHuje zástupce st~ovatele v rozných soudních Yízeních), nebo jeho obsah zcela dezinterpretuje. <br/>[16] Mezi ú astníky není sporu o tom, ~e pokud by st~ovatel skute n nebyl ú astníkem Yízení v posuzované vci, bylo by nutno jeho odvolání zamítnout jako nepYípustné (viz § 92 odst. 1 vta první správního Yádu ve spojení s § 81 odst. 1 tého~ zákona). Nejvyaaí správní soud se proto dále soustYedil pouze na otázku, zda krajský soud správn interpretoval a aplikoval zákonná pravidla o ú astenství v Yízení o dodate ném povolení stavby na st~ovatelovu situaci. <br/>[17] Dle § 129 odst. 2 vty pYedposlední stavebního zákona  ú astníky Yízení o dodate ném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v Yízení posuzováno umístní stavby nebo zmna oproti územnímu rozhodnutí, rovn~ osoby uvedené v § 85. V nyní posuzované vci nebylo posuzováno umístní stavby ani zmna oproti územnímu rozhodnutí (st~ovatel to ani netvrdí), tak~e okruh ú astníko Yízení o dodate ném povolení stavby byl ur en § 109 stavebního zákona. V pYípad st~ovatele pak pYipadalo do úvahy pouze ú astenství dle písmene e) tohoto ustanovení, podle nho~ je ú astníkem stavebního Yízení  vlastník sousedního pozemku nebo stavby na nm, mo~e-li být jeho vlastnické právo provádním stavby pYímo dot eno .<br/>[18] K ú astenství dle § 109 písm. e) stavebního zákona Nejvyaaí správní soud opakovan konstatoval, ~e je potYeba naplnní dvou podmínek. První z nich je vlastnictví sousedního pozemku nebo stavby na nm, druhou pak pYímé dot ení tohoto vlastnického práva provádním stavby. Samotné vlastnictví sousedního pozemku (a to i v pYípad bezprostYedn sousedícího, tzv. mezujícího) tedy automaticky nezakládá ú astenství ve stavebním Yízení, respektive Yízení o dodate ném povolení stavby. Mo~nost pYímého dot ení se pYitom v~dy odvíjí od charakteru stavby, která je pYedmtem Yízení (viz napY. rozsudky NSS ze dne 19. 10. 2016, j. 2 As 168/2016-28, nebo ze dne 20. 2. 2014, j. 6 As 119/2013-70). Je-li pYedmtem Yízení pouze zmna stavby (rekonstrukce), je rozhodující pouze charakter této zmny (rozsudky NSS ze dne 28. 2. 2013, j. 9 As 44/2012-114, nebo ze dne 22. 7. 2020, j. 2 As 267/2019-81). <br/>[19] Jeliko~ vlastnické právo st~ovatele k sousednímu pozemku (pozemek parc. . XB v k. ú. D., jeho~ sou ástí je stavba . p. X) nebylo v Yízení sporné, zamYil se krajský soud správn na posouzení otázky, zda st~ovatel relevantn zpochybHuje argumentaci, na ní~ ~alovaný postavil svoj závr o tom, ~e st~ovatel nemohl být posuzovanou zmnou stavby pYímo dot en na svém vlastnickém právu. <br/>[20] }alovaný vycházel pYi svém rozhodování z popisu zmn dot ené budovy uvedeného ve výroku dodate ného povolení stavby (viz odstavec [2] tohoto rozsudku) a z nj dovodil, ~e st~ovatelovo vlastnické právo nemohlo být posuzovanou zmnou dot ené budovy dot eno z dovodu rozsahu zmn (zmny spo ívaly pouze v dispozi ních zmnách uvnitY stavby a v zrcadlovém pYemístní projezdu), oddlení dot ené budovy od pozemku st~ovatele plochou dvora a s ohledem na umístní vjezdu, vstupu a projezdu do dot ené budovy z jiné ulice. Nejvyaaí správní soud se pYitom ztoto~Huje s krajským soudem, ~e st~ovatel v ~alob tyto konkrétní úvahy ~alovaného nijak nezpochybnil.<br/>[21] Je nutno souhlasit s krajským soudem také v tom, ~e existují zmny stavby, u nich~ mo~e být dot ení vlastnického práva k sousední nemovitosti evidentní. V nyní posuzované vci vaak tomu tak není. V takovém pYípad je pak na osob, která se domáhá svého ú astenství v Yízení, aby pYedestYela, v em pYesn spatYuje alespoH potenciální dot ení svého vlastnického práva. Je ovaem nutné, aby toto dot ení vrohodným zposobem dovozovala nikoliv ze vaech souvisejících okolností, nýbr~ skute n z charakteru té stavby, která je (dodate n) povolována, tj. v pYípad zmny stavby z charakteru tchto zmn. Jestli~e tak st~ovatel v této vci ne inil, nebylo mo~né u nj shledat naplnní této podmínky ú astenství v Yízení. <br/>[22] Ú astenství st~ovatele v Yízení o dodate ném povolení posuzované zmny stavby neplyne, a ani plynou nemo~e, z rozsudku NSS ze dne 3. 6. 2022, j. 5 As 352/2021-69. V nm Nejvyaaí správní soud pouze konstatoval, ~e st~ovatel má jinou mo~nost obrany, ne~ je ~aloba na ochranu pYed nezákonným zásahem spo ívajícím v nezahájení Yízení o odstranní stavby (dot ené budovy). Onu jinou mo~nost obrany pYitom spatYoval v tom, ~e st~ovatel mo~e jednak podat ~alobu proti jednotlivým povolovacím rozhodnutím, které se týkaly dot ené budovy, jednak uplatHovat své námitky ve dvou dosud probíhajících Yízeních o odstranní dalaích zmn stavby. Nejvyaaí správní soud vaak v daném rozsudku neposuzoval, zda st~ovatel byl i ml být ú astníkem vaech tchto souvisejících Yízení. Jeho úvahy jsou tedy zjevn podmínné tím, ~e st~ovatel bude v tom kterém Yízení alespoH potenciáln pYímo dot en ve svých právech, a bude proto jejich ú astníkem. <br/>[23] Nejvyaaí správní soud tedy na základ kasa ních námitek neshledal ~ádné pochybení krajského soudu pYi interpretaci i aplikaci zákonné úpravy ú astenství. Závr krajského soudu, ~e zamítnutí odvolání st~ovatele pro nepYípustnost bylo zákonné, proto v kasa ním pYezkumu obstál. <br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[24] Kasa ní stí~nost není s ohledem na výae uvedené dovodná, a Nejvyaaí správní soud ji proto dle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s. zamítl.<br/>[25] O náhrad náklado Yízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel neml ve vci úspch, a nemá proto právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. }alovanému v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti nevznikly, proto soud rozhodl, ~e se mu náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává. <br/>[26] Výrok ve vztahu k osob zú astnné na Yízení vychází z § 60 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ má osoba zú astnná na Yízení právo na náhradu jen tch náklado, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jí soud ulo~il, a z dovodo hodných zvláatního zYetele jí mo~e soud na návrh pYiznat právo na náhradu dalaích náklado Yízení. Osob zú astnné na Yízení soud neulo~il plnní ~ádné povinnosti, pYi em~ neshledal ani ~ádné dovody hodné zvláatního zYetele.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 25. dubna 2024<br/><br/><br/>Milan Podhrázký<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>