<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Ads 67/2023- 17 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Ads 67/2023 - 19<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn Lenky Krupi kové a soudco Davida Hipara a Tomáae Foltase v právní vci ~alobce: P. B., zastoupený Mgr. Janem Kvapilem, advokátem se sídlem SakaYova 1631, Pardubice, proti ~alovanému: Ministerstvo práce a sociálních vcí, se sídlem Na PoYí ním právu 376/1, Praha 2, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích ze dne 1. 3. 2023, . j. 52 Ad 17/202252,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Odmna ustanoveného zástupce Mgr. Jana Kvapila, advokáta, za zastupování ~alobce v Yízení o kasa ní stí~nosti se ur uje ástkou 1 300 K . Tato ástka mu bude vyplacena z ú tu Nejvyaaího správního soudu do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] PYedmtem sporu je otázka stanovení rozhodného pYíjmu dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 117/1995 Sb., o státní sociální podpoYe. }alobce za rozhodný pYíjem pro pYiznání dávky státní sociální podpory dle § 2 písm. a) zákona o státní sociální podpoYe pova~uje skute n vyplácenou ástku invalidního dochodu po srá~ce ze mzdy a jiných pYíjmo realizované v exeku ním Yízení (dále té~  srá~ky ); ~alovaný naopak výai pYiznaného invalidního dochodu pYed srá~kami.<br/><br/>[2] }alobce dne 6. 4. 2022 po~ádal o pYiznání dávky státní sociální podpory, konkrétn pYíspvku na bydlení dle § 24 a násl. zákona o státní sociální podpoYe. ÚYad práce R  Krajská pobo ka v Pardubicích (dále té~  úYad práce ) jeho ~ádosti rozhodnutím ze dne ze dne 19. 8. 2022 nevyhovl, neboe ~alobce podle nj nesplnil kritérium výae rozhodného pYíjmu. }alovaný v rozhodnutí o odvolání potvrdil závr úYadu práce a rozhodnutím ze dne 29. 9. 2022 odvolání zamítl. Zdoraznil, ~e zákon o státní sociální podpoYe neumo~Huje za rozhodný pYíjem pova~ovat ástku vyplacenou jejímu pYíjemci po srá~kách, ale toliko ástku upravenou o odpo et dan z pYíjmu pYipadající na tuto dávku. <br/><br/>II.<br/><br/>[3] Proti rozhodnutí ~alovaného o odvolání podal ~alobce ~alobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové  pobo ka v Pardubicích (dále té~  krajský soud ) zamítl. NepYisvd il názoru ~alobce, ~e u nároku na pYíspvek na bydlení má rozhodný pYíjem vycházet z ástky invalidního dochodu po srá~kách, který je ~alobci skute n vyplácen. Uvedl, ~e zákonodárce v zákon jasn vymezil, jak se pYíjem rozhodný pro pYiznání dávky stanoví. V pYípad ~alobce je rozhodným pYíjmem dávka dochodového pojiatní, která je mu vyplácena. Ta podle zjiatní správních orgáno a listin pYedlo~ených ~alobcem inila za rozhodné období 15 584 K  msí n. V zákon se pak ji~ dále neuvádí, ~e správní orgány jsou pYi výpo tu rozhodného pYíjmu povinné pYihlí~et k rozným srá~kám z pYíjmu i pYihlí~et povinným platbám ~adatele o dávku. Tuto povinnost zákon správním orgánom nestanovuje, pYi em~ absenci takové povinnosti nelze vnímat jako mezeru v zákon, kterou je tYeba dotváYet i dále vykládat. Správní orgány proto správn vychází z výae dávky dochodového pojiatní ve 100% výai. <br/><br/>III.<br/><br/>[4] Proti rozsudku krajského soudu podal ~alobce (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost z dovodu dle § 103 odst. 1 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ). Namítl v ní, ~e ze zákona o státní sociální podpoYe bez dalaího nevyplývá, ~e by bylo vylou eno jako rozhodný pYíjem zohlednit st~ovateli skute n vyplácenou výai invalidního dochodu namísto výae formáln pYiznané. PYísluanou právní normu je podle nj nutné vykládat s respektem k jejímu ú elu, kterým je pomoc státu s hrazením nkterých ~ivotních náklado osobám, které se ocitli v hmotné nouzi. Krajský soud pYistoupil naopak k výkladu, který vede k tomu, ~e by nárok na pYísluané dávky nebyl pYiznán i osobám, které se skute n nacházejí v hmotné nouzi, a tedy státem garantovaná pomoc a záchranná sociální síe by fakticky neplnila svoj ú el, a to se vaemi negativními dosledky s tím spojenými. St~ovatel reáln disponuje toliko ástkou po ode tu srá~ek, kterou je nucen krýt vaechny své ~ivotní náklady, v etn náklado na bydlení. Mly by být zohledHovány jeho skute né pomry, nikoliv stav formální. Proto je souladný s lánky 10 odst. 1 a 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod pouze výklad zastávaný st~ovatelem. Z uvedených dovodo st~ovatel navrhl, aby kasa ní soud napadený rozsudek zruail, a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>[5] }alovaný ve svém vyjádYení poukázal na to, ~e rozsudek krajského soudu pova~uje za vcn správný a kasa ní stí~nost za nedovodnou. Navrhl proto, aby ji Nejvyaaí správní soud zamítl. <br/><br/>IV.<br/><br/>[6] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.). <br/><br/>[7] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[8] Dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoYe za pYíjem se pro ú ely stanovení rozhodného pYíjmu pova~ují dávky nemocenského pojiatní a dochodového pojiatní po odpo tu dan z pYíjmu pYipadající na tuto dávku.<br/><br/>[9] V systému sociálního zabezpe ení, resp. sociální politiky státu v oblasti bydlení, existují dv dávky. PYíspvek na bydlení, který je dávkou státní sociální podpory, a doplatek na bydlení, je~ spadá do oblasti pomoci v hmotné nouzi. <br/><br/>[10] PYíspvek na bydlení, který je meritem projednávané vci, je primárn ur en rodinám k dorovnání pYimYených náklado na bydlení a~ do normativních náklado na bydlení (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 11. 2008, . j. 4 Ads 72/200878, i ze dne 6. 10. 2010, . j. 3 Ads 23/201098, . 2267/2011 Sb. NSS). Podle § 1 zákona o státní sociální podpoYe se státní sociální podpora ve stanovených pYípadech poskytuje v závislosti na výai pYíjmu (jde tedy o tzv. testované dávky), co~ je i pYípad pYíspvku na bydlení. Stanovení podmínek pro splnní nároku pro poskytnutí dávky státní sociální podpory a její výae je pln v rukou zákonodárce, nikoliv moci soudní. Je na voli zákonodárce, jakým zposobem stanoví rozsah a vymezí podmínky pro pYiznání dávky státní sociální podpory (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 7. 2008, . j. 4 Ads 62/200772, i ze dne 29. 9. 2010, . j. 3 Ads 61/201048, . 2268/2011 Sb. NSS). Výae pYíjmu ~adatele je zde legitimním kritériem, jím~ je stanoven okruh osob splHujících podmínky nároku na tuto dávku (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 6. 2016, . j. 1 Ads 124/201623). Ústavní soud pak opakovan poukázal na to, ~e ani stanovení zcela  fiktivní výae pYíjmu pro výpo et rozhodného pYíjmu u pYíspvku na bydlení, jako~to dávky státní sociální podpory, není protiústavní (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 9. 2016, . j. 1 Ads 94/201620, a v nm obsáhle odkazovanou judikaturu kasa ního a Ústavního soudu). Na dávky státní sociální podpory je nadto tYeba pohlí~et jako na beneficium státu, který si mo~e (za pYedpokladu dodr~ení ústavn právních limito) stanovit podmínky, za nich~ bude tyto dávky vyplácet (srov. obdobn i rozsudky tohoto soudu ze dne 27. 8. 2015, . j. 2 Ads 168/201532, i ze dne 26. 7. 2018, . j. 7 Ads 268/201728).<br/><br/>[11] Zákonodárce, jak správn uvádí krajský soud, rozhodný pYíjem stanovil v souzené vci zcela jednozna n. Jde o dávku dochodového pojiatní po ode tu dan z pYíjmu pYipadající na tuto dávku. V ~ádném ustanovení zákona o státní sociální podpoYe se nehovoYí o tom, ~e rozhodným pYíjmem je skute n vyplacená výae dochodu (po eventuálních srá~kách). Exekuce, jako~to vynucené hrazení dluho, jsou pro výai rozhodného pYíjmu nerozhodné, nejenom s ohledem na znní zákona, ale i pro následky, které by závr prosazovaný st~ovatelem pYináael. Poskytováním pYíspvku na bydlení osobám s dostate nou výaí dochodu (jako státní dávky), ale majícími dluhy, by fakticky doalo ke státní podpoYe zadlu~ování, a to i v situaci, v ní~ je státem regulovaná maximální výae exeku n vymahatelné ástky, tzv. nezabavitelná ástka (k jejímu smyslu blí~e napY. nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1351/16), a existují dávky pomoci v hmotné nouzi (o nich dále). PYíspvek na bydlení by tak byl poskytován i osobám, které dobrovoln neplnily své povinnosti, a to tím spíae, ím vyaaí by jejich zadlu~ení bylo. Za nelogický soud shledává i mo~ný dosledek pYijetí závru st~ovatele, kdy by výplata pYíspvku na bydlení v situaci, v ní~ je vYitelem sám stát, slou~ila fakticky k úhrad dluhu státu, bye by osoba bez dluho a se stejným pYíjmem, na pYíspvek nedosáhla (nemla by na nj nárok). VYitel by tak poskytoval dlu~níku finan ní prostYedky práv pro existenci dluhu, co~ se pYí í i hodnotové (morální) podstat práva. Znevýhodnní (nastolení nerovnosti) nezadlu~ené ásti obyvatel se stejným pYíjmem je v takovéto situaci nabíledni.<br/><br/>[12] Kone n, zákon . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, upravuje dva typy dávek k zajiatní základních ~ivotních podmínek fyzických osob, a to dávky msí n se opakující (pYíspvek na ~ivobytí a doplatek na bydlení) a dávky jednorázové ozna ované souhrnn jako dávka mimoYádné okam~ité pomoci. PYíspvek na ~ivobytí a doplatek na bydlení jsou základními prostYedky k zajiatní osob nacházejících se v hmotné nouzi (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 4. 2021, . j. 9 Ads 250/202040). Jedná se o dávky obligatorní, tedy takové, na které vzniká nárok splnním podmínek stanovených zákonem. K zajiatní základních ~ivotních potYeb, nesta íli k tomu dávky výae uvedené, lze pYiznat v pYípad mimoYádných okolností jeat dalaí jednorázovou dávku okam~ité mimoYádné pomoci. <br/><br/>[13] Ústavní soud v nálezu pléna ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 40/17, k ústavní rovin uspokojení bytových potYeb shrnul, ~e  [s]ou ástí esenciálního obsahu (jádra) práva na pomoc v hmotné nouzi (jeho smyslem a podstatou) je, jak lze dovodit z l. 30 odst. 2 Listiny, uspokojení základní potYeby bydlení, její~ naplnní je nezbytné pro zajiatní základních ~ivotních podmínek. Takové porozumní uvedenému právu odpovídá i l. 11 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodáYských, sociálních a kulturních právech, podle nho~  Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo ka~dého jednotlivce na pYimYenou ~ivotní úroveH pro nj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostate nou vý~ivu, aatstvo, byt a neustálé zlepaování ~ivotních podmínek. Smluvní státy podniknou odpovídající kroky, aby zajistily uskute nní tohoto práva, uznávajíce pro dosa~ení tohoto cíle zásadní dole~itost mezinárodní spolupráce, zalo~ené na svobodném souhlasu. Obdobný závazek státu vyplývá i z l. 27 odst. 3 Úmluvy o právech dítte, l. 14 odst. 2 písm. h) Úmluvy o odstranní vaech forem diskriminace ~en i z l. 28 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním posti~ením. Podle l. 16 Evropské sociální charty mají smluvní strany  podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného ~ivota mj.  poskytováním bydlení pro rodiny , co~ vaak neznamená  právo na bydlení zakotvené v l. 31 jejího revidovaného znní, které vaak eská republika neratifikovala. Zposob, jakým by ml stát uvedený závazek plnit, zda pYímým zajiatním mo~nosti bydlení i pouze pomoci s úhradou náklado s bydlením spojených prostYednictvím dávek z veYejných rozpo to, není na ústavní úrovni Yeaen. Stát v sou asné dob pYímo, resp. prostYednictvím veYejnoprávních korporací i jiných subjekto osobám v bytové nouzi uspokojení základní bytové potYeby zajiaeuje pouze pomocí dávek, mezi n~ patYí té~ doplatek na bydlení jako dávka bu jediná, nebo jako dávka pYispívající k úhrad podstatné ásti náklado na bydlení. Docházíli k jejímu odepYení z arbitrárních dovodo, jako je tomu podle napadených ustanovení, dotýká se to i plnní uvedených mezinárodních závazko eské republiky ( l. 1 odst. 2 Ústavy). Nejvyaaí správní soud pak v minulosti opakovan uzavYel, ~e  [s]ystém dávek státní sociální podpory ovaem primárn neslou~í k realizaci tohoto sociálního práva, nýbr~ spíae realizací povinnosti státu pomáhat rodinám s dtmi ( l. 32 odst. 5 Listiny), pYi em~ na úrovni zákonného provedení tohoto základního práva v systému státní sociální podpory se za rodinu pova~uje i jednotlivec. (srov. rozsudky ze dne 11. 9. 2007, . j. 4 Ads 109/200652, a ze dne 3. 2. 2010, . j. 3 Ads 101/200960). K zachování jádra ústavních sociálních práv je tak primárn ur en doplatek na bydlení (k soudním zásahom do tchto práv blí~e body 47 a násl., nálezu sp. zn. Pl. ÚS 40/17), jako~to dávka pomoci v hmotné nouzi. Výklad krajského soudu dosledn ctící literu zákona není, jak nazna uje st~ovatel, ústavn nekonformní (nesouladný). Naopak, soudy ve vci sociálních práv, obzvláat jdeli o státní sociální podporu, která není oním posledním záchytným sítem v oblasti státní pomoci, musí být zdr~enlivé a ctít airoký prostor zákonodárce k uvá~ení o podmínkách pro nárok na tyto dávky, a to v etn stanovení výae rozhodného pYíjmu. <br/><br/>[14] Nad rámec kasa ní soud pYipomíná, ~e se v souzené vci neaplikuje Listina základních práv Evropské unie (viz rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 26. 2. 2013, Åkerberg Fransson, C617/10, EU:C:2013:105, body 17 a 23, i usnesení tého~ soudu ze dne 10. 10. 2013, Nagy, C488/12 a~ C491/12 a C526/12, EU:C:2013:703, bod 15), ani akty sekundárního práva Evropské unie. Ty toti~ neupravují hmotnprávní podmínky vzniku nároku na uvedenou dávku ani její rozsah. PYi stanovení podmínek pro poskytování pYíspvku na bydlení a rozsahu, v jakém má být poskytován, tedy lenské státy neuplatHují unijní právo (obdobn viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 11. 2014, Dano, C333/13, EU:C:2014:2358, body 8991). <br/> <br/>[15] Nejvyaaí správní soud pro výae uvedené shledal kasa ní stí~nost nedovodnou a uzavYel, ~e rozhodným pYíjmem dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoYe je invalidní dochod po odpo tu dan z pYíjmu pYipadající na tuto dávku nesní~ený o srá~ky ze mzdy a jiných pYíjmo. <br/><br/>[16] Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o § 60 odst. 1 vtu první ve spojení s § 120 s. Y. s., podle kterého, nestanovíli tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. St~ovatel v Yízení úspch neml, proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovaný ml sice ve vci úspch, avaak jedná se o vc sociální pé e, proto mu právo na náhradu náklado nenále~í (§ 60 odst. 2 ve spojení s § 120 s. Y. s. a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 5. 2021, . j. 9 Ads 15/202131, bod 27, i ze dne 31. 8. 2022, . j. 8 Ads 40/202138, bod 25).<br/><br/>[17] St~ovateli byl krajským soudem ustanoven zástupce z Yad advokáto, Mgr. Jan Kvapil. Podle § 35 odst. 10 vty první s. Y. s. zástupci st~ovatele, který mu byl soudem ustanoven k ochran jeho práv, hradí hotové výdaje a odmnu za zastupování stát. Nejvyaaí správní soud proto pYiznal ustanovenému zástupci st~ovatele v Yízení o kasa ní stí~nosti odmnu za jeden úkon právní slu~by (podání kasa ní stí~nosti) podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhláaky . 177/1996 Sb., a to ve výai 1 000 K  [srov. § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 3 cit. vyhláaky] a náhradu hotových výdajo pauaální ástkou za úkon právní slu~by ve výai 300 K  (srov. § 13 odst. 4 té~e vyhláaky). Celková odmna ustanoveného zástupce iní 1 300 K  a bude mu vyplacena z ú tu Nejvyaaího správního soudu ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 24. dubna 2024<br/><br/><br/>Lenka Krupi ková<br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>