<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 2 Afs 27/2023- 41 - text</title> </head> <body> ÿþ 2 Afs 27/2023 - 44<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> <br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Evy `onkové a soudco Tomáae Kocourka a Sylvy `iakeové v právní vci ~alobkyn: AHI Oscar s. r. o., se sídlem Pramenná 3, Praha 4, zastoupená Mgr. Michalem Svatonm, advokátem se sídlem Vinohradská 2133/138, Praha 3, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 28. 12. 2020, . j. 47580/20/520011431702498, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, . j. 8 Af 3/202142,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, . j. 8 Af 3/2021-42, se zruauje.<br/><br/>II. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 28. 12. 2020, . j. 47580/20/520011431702498, se zruauje a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení. <br/><br/>III. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Michala Svaton, náhradu náklado Yízení o ~alob a o kasa ní stí~nosti ve výai 20.342 K  do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku. <br/><br/>IV. }alovaný nemá právo na náhradu náklado Yízení o ~alob ani o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Finan ní úYad pro hlavní msto Prahu ~alobkyni rozhodnutím ze dne 23. 5. 2018, . j. 4684006/18/201152521100396 (dále  správce dan a  dodate ný platební výmr ), za zdaHovací období roku 2012 domYil daH z pYíjmo právnických osob ve výai 0 K , dodate n zruail daHovou ztrátu z pYíjmo právnických osob ve výai 2.543.733 K  a stanovil penále. Rozhodnutím ozna eným v záhlaví (dále  napadené rozhodnutí ) ~alovaný zamítl odvolání ~alobkyn proti dodate nému platebnímu výmru. Mstský soud v Praze následn rozsudkem ozna eným v záhlaví (dále  mstský soud a  napadený rozsudek ) zamítl ~alobu míYící proti napadenému rozhodnutí. Jádrem sporu je otázka, zda ~alobkyn oprávnn sní~ila základ dan o ástky, které svým dodavatelom vyplatila jako pauaální re~ijní náklady ve výai odpovídající 75 % hrubých mezd jejich zamstnanco.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[2] }alobkyn (dále  st~ovatelka ) namítla nepYezkoumatelnost závru mstského soudu, ~e neprokázala, ~e jí vynalo~ené ástky v celém rozsahu slou~ily k dosa~ení, zajiatní a udr~ení zdanitelných pYíjmo, neboe z právních pYedpiso nevyplývá povinnost tuto skute nost prokazovat v celém rozsahu uplatnných ástek a bli~aí argumentaci k tomu mstský soud neuvedl. V pYímém rozporu se zásadami dokazování je závr ~alovaného, ~e pouhé tvrzení svdko bez ovYitelných dokazo nemá ~ádnou dokazní sílu. Závr mstského soudu, ~e bylo tYeba prokázat reálnou kalkulaci takto stanovené ástky, je nesprávný, neboe jde proti smyslu dovoleného pauaálního stanovení tchto náklado. Nejvyaaí správní soud by se ml pYípadem zabývat, aby zabránil obdobnému postupu správce dan vo i subjektom uplatHujícím pauaální náklady. Vzhledem k prokázání vynalo~ení re~ijních náklado také není zYejmé, pro  ~alovaný neaplikoval § 23 odst. 7 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, tedy pro  pouze nemoderoval jejich výai namísto jejich celkového neuznání. St~ovatelka navrhla napadený rozsudek zruait.<br/><br/>[3] }alovaný se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~nil s podle nj pYezkoumatelným napadeným rozsudkem. K otázce dovodných pochybností správce dan odkázal na výzvy k prokázání skute ností. K pYenosu dokazního bYemene mlo dojít nejpozdji na základ pochybností sdlených pYi projednání zprávy o daHové kontrole. St~ovatelka mla mo~nost se vyjádYit a pYedlo~it dalaí dokazy, jejich~ zajiatní mla vnovat zvýaenou pozornost s ohledem na pYítomnost rizikového faktoru spo ívajícího v personálním propojení st~ovatelky a jejích dodavatelo. }alovaný neporuail zásadu volného hodnocení dokazo. Jak uvedl mstský soud, st~ovatelka nepYedlo~ila podklady, na jejich~ základ byla stanovena výae re~ijních náklado a re~ijní pYirá~ky. Pauaální náhradu podle ~alovaného nebylo mo~né stanovit jen na základ odhadu bez potYebných doklado. Jak vyplývá z pYezkoumatelného napadeného rozhodnutí, st~ovatelka vobec neprokázala daHovou ú innost náklado uplatnných v rozsahu nkterých fakturovaných inností, proto ani nebylo mo~né zjiaeovat cenu, která by za tyto innosti byla fakturována mezi nespojenými osobami, a aplikovat § 23 odst. 7 zákona o daních z pYíjmo. <br/><br/>[4] }alovaný dále uvedl, ~e k pYedlo~eným kalkulacím nebyly dolo~eny podklady ohledn skute ných náklado na jednotlivé pracovní pozice. Z pYedlo~ených dokazních prostYedko nevyplynulo, jaké innosti dodavatelé pro st~ovatelku vykonávali a kolik zamstnanco a v jakém rozsahu se na nich podílelo. Ani paní M. nepotvrdila, ~e re~ijní náklady byly vynalo~eny v souladu s § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo. Evidence inností zamstnanco podle ní ani dalaích svdko provádna nebyla. Podle ~alovaného re~ijní pYirá~ka vobec nereflektovala kalkulaci skute ných náklado dodavatele, ale byla naopak stanovena pomrn k hrubé mzd. St~ovatelka nevysvtlila, jak stanovila 18 % re~ijních náklado dodavatele AHI Invest GmbH a jak tyto souvisí s výaí re~ijní pYirá~ky, ástka 17.335,18 EUR proto postrádá vypovídací hodnotu. U dodavatele AHI Invest s. r. o. ástka 2.032.316,25 K  nezohledHovala výai podílu úvazko jednotlivých zamstnanco vykonávajících práci pro st~ovatelku. St~ovatelka nevysvtlila, pro  bylo pro ú ely výpo tu re~ijních náklado dodavatele AHI Invest s. r. o. ze spole ných re~ijních náklado ode teno práv 10 %, kdy~ krom výkono dosa~ených z innosti pro st~ovatelku ve výai 4.500.000 K  vykázala k 31. 12. 2012 ostatní provozní výnosy ve výai 4.099.000 K . St~ovatelka také nepYedlo~ila avizované odborné vyjádYení k obvyklé výai re~ijních náklado. St~ovatelka tedy neprokázala materiální podmínky pro uplatnní tvrzených nákladových polo~ek. }alovaný nezasáhl do podnikatelské strategie st~ovatelky, jak tvrdí. Její argumentace ohledn airaích dopado napadeného rozhodnutí není pYípustná, neboe ji neuplatnila v ~alob. }alovaný navrhl kasa ní stí~nost zamítnout.<br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[5] Kasa ní stí~nost je pYípustná, projednatelná a zároveH i dovodná.<br/><br/>[6] St~ovatelka pova~uje napadený rozsudek za nepYezkoumatelný [§ 103 odst. 1 písm. d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále  s. Y. s. )] z dovodu, ~e z nj není zYejmé, pro  mstský soud pova~oval za zásadní neprokázání daHové ú innosti sporných náklado v celém rozsahu. Krom toho namítá, ~e mstský soud vyael z nesprávného názoru, podle nho~ daHová ú innost zpochybnné pauaální re~ijní pYirá~ky (jako~to sou ásti sjednané ceny za slu~bu) závisela na prokázání zposobu její kalkulace, v dosledku eho~ aproboval její neuznání jako výdaje ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo namísto sní~ení základu dan postupem podle § 23 odst. 7 tého~ zákona [§ 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.]. <br/><br/>[7] Nejvyaaí správní soud upozorHuje, ~e zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, ve kterých pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat. To vaak není pYípad napadeného rozsudku, v nm~ mstský soud pYisvd il názoru ~alovaného, ~e se st~ovatelce nepodaYilo prokázat daHovou ú innost ásti správcem dan zpochybnných výdajo na slu~by týkající se ú etnictví, administrace a správy nemovitostí, poskytnutých jí spole nostmi AHI Invest GmbH a AHI Invest s. r. o. Podle mstského soudu st~ovatelka nepYedlo~ila ~ádné podklady (napY. ohledn po tu zamstnanco dodavatelo slu~eb a rozsahu jejich innosti pro st~ovatelku), z nich~ by vyplývalo, jak st~ovatelka stanovila re~ijní náklady dodavatele a jak tyto náklady souvisí s re~ijní pYirá~kou (bod 71 napadeného rozsudku). Výae uplatnné re~ijní pYirá~ky podle nj nevyplývala ani z pYedlo~eného vy íslení skute ných re~ijních náklado AHI Invest s. r. o. (bod 72 napadeného rozsudku). Mstský soud souhlasil s ~alovaným, ~e z ástek poskytnutých spole nostem AHI Invest GmbH a AHI Invest s. r. o. ve výai 1.272.950 K  a 4.500.000 K  st~ovatelka neprokázala daHovou uznatelnost (ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo) pauaáln vy íslených výdajo na jejich re~ijní náklady ve výai 445.009 K  a 2.221.777 K  (body 49 a 52 napadeného rozsudku). Mstský soud proto v bod 73 napadeného rozsudku uzavYel, ~e st~ovatelka neprokázala, ~e  vynalo~ené ástky v celém rozsahu slou~ily práv k dosa~ení, zajiatní a udr~ení pYíjmo . <br/><br/>[8] PYezkoumatelnost napadeného rozsudku vaak neznamená jeho vcnou správnost. Jak bude rozvedeno ní~e, s nastínnými úvahami mstského soudu se Nejvyaaí správní soud neztoto~Huje. <br/><br/>[9] Podle § 24 odst. 1 vty první zákona o daních z pYíjmo výdaje (náklady) vynalo~ené na dosa~ení, zajiatní a udr~ení zdanitelných pYíjmo se pro zjiatní základu dan ode tou ve výai prokázané poplatníkem a ve výai stanovené tímto zákonem a zvláatními pYedpisy.<br/><br/>[10] V projednávané vci bylo sporné, zda konkrétní výdaje, které st~ovatelka nesporn vynalo~ila (zaplatila svým dodavatelom), vynalo~ila na dosa~ení, zajiatní i udr~ení pYíjmo ve smyslu generální klausule v § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo.<br/><br/>[11] Podle § 92 odst. 3 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, daHový subjekt prokazuje vaechny skute nosti, které je povinen uvádt v daHovém tvrzení a dalaích podáních. Podle odst. 5 písm. c) tého~ ustanovení správce dan prokazuje skute nosti vyvracející vrohodnost, prokaznost, správnost i úplnost povinných evidencí, ú etních záznamo, jako~ i jiných záznamo, listin a dalaích dokazních prostYedko uplatnných daHovým subjektem. <br/><br/>[12] Pro unesení svého dokazního bYemene podle § 92 odst. 5 písm. c) daHového Yádu musí správce dan identifikovat konkrétní skute nosti zpochybHující vrohodnost, prokaznost, správnost i úplnost tvrzení daHového subjektu vyplývajících z pYedlo~ených ú etních doklado a evidencí; pokud daHový subjekt následn svá tvrzení neupraví, má povinnost je prokázat pYedkládáním dalaích dokazních prostYedko (napY. rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2008, . j. 2 Afs 24/2007119, . 1572/2008 Sb. NSS, ze dne 28. 8. 2018, . j. 8 Afs 265/201659, bod 31, i ze dne 18. 5. 2020, . j. 5 Afs 191/201932, bod 31). <br/><br/>[13] Podle § 23 odst. 7 vty první zákona o daních z pYíjmo, liaíli se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v b~ných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a neníli tento rozdíl uspokojiv dolo~en, upraví se základ dan poplatníka o zjiatný rozdíl.<br/><br/>[14] Z napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e ~alovaný odmítl jako daHov ú innou uznat ást st~ovatelkou deklarovaných výdajo na slu~by pYijaté od spole ností AHI Invest GmbH a AHI Invest s. r. o. Z celkové ceny ve výai 1.272.950 K  a 4.500.000 K  vylou il ástky ve výai 445.009 K  a 2.221.777 K , o kterých st~ovatelka tvrdila, ~e mly pokrývat re~ijní náklady dodavatelo, tj. jiné náklady na zamstnance ne~ ty mzdové a odvody (zejm. body 29, 36, 41 a 51 napadeného rozhodnutí). St~ovatelka podle nj neprokázala, ~e tuto ást ceny za slu~by vynalo~ila v souvislosti se získáním zdanitelných pYíjmo, neboe re~ijní pYirá~ka nebyla stanovena v návaznosti na skute nou výai re~ijních náklado dodavatelo vynalo~ených na jednotlivé pracovní pozice, ale odhadem pomrn k hrubé mzd zamstnanco podílejících se na pracích pro st~ovatelku (zejm. body 37, 39, 55 a 56 napadeného rozhodnutí). Není naopak sporu o tom, ~e deklarované výdaje skute n vynalo~ila (v daném zdaHovacím období) a ~e od svých dodavatelo deklarované slu~by skute n pYijala. }alovaný v napadeném rozhodnutí reáln nezpochybnil ani rozsah pYijatých slu~eb (bye opa nému závru mohou nasvd ovat body 36 a 68 napadeného rozhodnutí), neboe ást ceny pYipadající na mzdové náklady dodavatelo pova~oval za daHov ú innou v plné výai, zatímco re~ijní pYirá~ku z daHov ú inných náklado zcela vylou il z dovodu neprokázání její kalkulace v návaznosti na skute né re~ijní náklady dodavatelo (její výae byla naopak stanovena odhadem pomrn k mzdovým nákladom). Pokud by ~alovaný zpochybnil pYijetí slu~eb v deklarovaném rozsahu, pak by mu nezbylo ne~ sou asn neuznat i ást mzdových náklado, co~ vaak neu inil. <br/><br/>[15] Mezi stranami není sporné ani to, ~e st~ovatelka je osobou s dodavateli AHI Invest GmbH a AHI Invest s. r. o. spojenou ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z pYíjmo. Podle ~alovaného vaak toto ustanovení, umo~Hující sní~it daHov ú inné náklady mezi spojenými osobami na výai cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v b~ných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, nebylo mo~né aplikovat z dovodu, ~e st~ovatelka vobec neprokázala daHovou ú innost ásti náklado ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo, která je podmínkou aplikace § 23 odst. 7 tého~ zákona (zejm. bod 68 napadeného rozhodnutí). <br/><br/>[16] Mstský soud výae zrekapitulované závry ~alovaného aproboval. <br/><br/>[17] Jak vaak vyplývá z rozsudku NSS ze dne 30. 10. 2023, . j. 7 Afs 54/202236, bodu 27,  nepostupovalli správce dan podle § 23 odst. 7 ZDP, pYesto~e se v posuzované vci jedná o poskytování slu~eb mezi spojenými osobami, je výae ceny (ve smyslu daHov uznatelného nákladu) Yeaitelná pouze v rámci posouzení pYimYenosti nákladu v dané výai ve vztahu k dosa~ení, zajiatní i udr~ení pYíjmo ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP. PYimYenost je toti~ jedním z aspekto, které je tYeba vzít v potaz pYi posuzování, zda se mohl daHový subjekt rozumn domnívat, ~e ur itý náklad mohl i s ohledem na jeho výai slou~it k dosa~ení, zajiatní i udr~ení jeho pYíjmo. Nejvyaaí správní soud v citovaném rozsudku vyael z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2001, sp. zn. II. ÚS 67/2000, podle nho~  finan ní orgány musí mít právo neuznat výdaje uplatnné daHovým subjektem, které s jeho podnikatelskou inností nesouvisejí nebo jsou nepYimYené. Jinými slovy, zákon o daních z pYíjmo správci dan výslovn umo~Huje sní~it daHov ú inné výdaje uplatnné mezi spojenými osobami (tzv. test obvyklé ceny ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z pYíjmo); sou asn mu implicitn umo~Huje jako daHov ú inné neuznat výdaje, které jsou natolik nepYimYené, ~e daHový subjekt není schopen prokázat, ~e se mohl rozumn domnívat, ~e by mohly slou~it k dosa~ení, zajiatní i udr~ení jeho pYíjmo (tzv. test tr~ní pYimYenosti ve smyslu § 24 odst. 1 tého~ zákona; srov. bod 30 rozsudku . j. 7 Afs 54/202236). Kvalifikovan zpochybnit daHovou uznatelnost ur itého nákladu z dovodu jeho nepYimYenosti je pYitom pro správce dn zpravidla obtí~njaí ne~ prokázat vybo ení z mantinelo ceny obvyklé mezi spojenými osobami, neboe  zatímco cena obvyklá má objektivní charakter (jedná se o interval cen dosa~ených mezi nespojenými osobami v b~ných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek), cena pYimYená má spíae subjektivní charakter a zohledHuje konkrétní pomry daného daHového subjektu a okolnosti, které danou transakci provázejí. Proto mo~e její výae vybo ovat z intervalu cen obvyklých. (bod 27 rozsudku . j. 7 Afs 54/202236). <br/><br/>[18] Pro posouzení aktuální vci je podstatné, ~e správce dan ani ~alovaný netvrdili, ~e slu~ba ve skute nosti nebyla poskytnuta, ~e neslou~ila k dosa~ení zdanitelných pYíjmo nebo ~e cena nebyla zaplacena. S pomocí § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo ale fakticky moderovali výai, do které lze odmnu zaplacenou st~ovatelkou jejím dodavatelom uznat jako daHov ú inný náklad, a to z dovodu, ~e ást této odmny byla stanovena odhadem, a v této výai se proto nejedná o náklad slou~ící k dosa~ení zdanitelných pYíjmo. Podstatné je pYipomenout, ~e ú astníci obchodních vztaho jsou svobodní v tom, jakým zposobem si výai odmny sjednají. Jak zároveH vyplývá z výae uvedeného, zposob stanovení re~ijní pYirá~ky sám o sob nevypovídá o tom, zda poskytnutá slu~ba objektivn ( i alespoH dle rozumného o ekávání st~ovatelky) mohla slou~it k dosa~ení zdanitelných pYíjmo, neníli výsledná výae ceny za slu~bu zjevn nepYimYená. <br/><br/>[19] Pokud by se v obdobném pYípad nejednalo o spojené osoby a správce dan by (kvalifikovan) zpochybnil daHovou uznatelnost nákladu s ohledem na jeho nepYimYenost, pak by daHový subjekt musel prokázat, ~e vzhledem k individuálním okolnostem vci nebyla sjednaná cena  natolik zjevn vyaaí ne~ cena obvyklá, ~e by st~ovatel s ohledem na své znalosti a schopnosti musel její nepYimYenou výai rozpoznat (rozsudek NSS ze dne 4. 8. 2005, . j. 2 Afs 13/200560, . 718/2005 Sb. NSS). Pokud by se správce dan domníval, ~e uplatnním náklado jako daHov ú inných daHový subjekt zneu~il právo (tedy ~e náklady jsou daHov ú innými pouze po formální, nikoliv vaak materiální stránce), pak by musel prokázat, ~e pYeva~ujícím ú elem takového jednání bylo získání daHové výhody v rozporu se smyslem a ú elem daHového právního pYedpisu (§ 8 odst. 4 daHového Yádu). V tomto pYípad vaak správce dan fakticky zpochybHuje pouze ást uplatnných náklado na poskytnutou slu~bu vynalo~ených mezi spojenými osobami, na které se po ovYení uznatelnosti dle § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo u~ije § 23 odst. 7 tého~ zákona. Pro aplikaci tohoto ustanovení posta í, pokud se správci dan podaYí prokázat nesoulad sjednané ceny s cenou obvyklou, na e~ je na st~ovatelce, aby tento rozdíl uspokojiv dolo~ila. <br/><br/>[20] Jeliko~ názor ~alovaného a mstského soudu o povinnosti st~ovatelky prokázat zposob kalkulace ásti sjednané ceny za slu~bu (konkrétn re~ijní pYirá~ky) nemá oporu v § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo, nemohly ani pochybnosti správce dan s tím spojené aktivovat st~ovatel ino dokazní bYemeno. }alovaný nezpochybnil daHovou ú innost náklado vynalo~ených za pYijaté slu~by jako takovou, nýbr~ pouze jejich výai akceptovatelnou z hlediska sní~ení základu dan st~ovatelky. Fakticky tedy upravil st~ovatel in základ dan, avaak nikoliv cestou porovnání sjednané ceny s cenou obvyklou (a umo~nním st~ovatelce tento rozdíl vysvtlit), nýbr~ cestou zpochybnní kalkulací sjednané ceny, pYesto~e pouze na tomto základ uplatnným nákladom daHovou ú innost upYít nelze. <br/><br/>[21] Tím nicmén Nejvyaaí správní soud neYíká, ~e cena za slu~by pYijaté od spole ností AHI Invest GmbH a AHI Invest s. r. o. mla být automaticky v plné výai st~ovatel iným daHov uznatelným nákladem. Vzhledem k nastínným skutkovým okolnostem bylo nicmén tYeba pYistoupit k aplikaci § 23 odst. 7 zákona o daních z pYíjmo. <br/><br/>[22] Námitkami vad dokazování v probhu daHového Yízení se Nejvyaaí správní soud nezabýval. Míjí se toti~ s nosným dovodem pro zamítnutí ~aloby, kterým je aprobování nesprávné aplikace § 24 odst. 1 zákona o daních z pYíjmo ze strany správce dan. O tom svd í i to, ~e st~ovatelka tuto argumentaci pouze doslovn pYevzala z ~aloby (zejména body 7, 8, 10 a~ 18, áste n 9), a koli podmínkou pYípustnosti kasa ních námitek je, aby smYovaly proti konkrétním nosným dovodom napadeného soudního rozhodnutí (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 10. 9. 2009, . j. 7 Afs 106/200977, . 2103/2010 Sb. NSS, nebo usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, . j. 10 As 181/201963, bod 12). Tomuto po~adavku st~ovatel ina tvrzení uplatnná v té~e podob ji~ v ~alob (pod body 24, 26 a~ 28, 30 a~ 35) nedostála, pro e~ je nelze pova~ovat za dovod kasa ní stí~nosti ve smyslu § 103 s. Y. s., a je tYeba je odmítnout v souladu s § 104 odst. 4 s. Y. s. Jejím tvrzením, ~e stanovené pauaální náklady odpovídají spodní hladin re~ijních náklado v b~ných obchodních vztazích, se Nejvyaaí správní soud nezabýval pro nadbyte nost.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[23] Nejvyaaí správní soud výrokem I. tohoto rozsudku zruail napadený rozsudek pro nesprávné právní posouzení spo ívající v závru o nutnosti prokázat zposob kalkulace re~ijní pYirá~ky (tj. sou ásti ceny za pYijaté slu~by) pro její uznání jako st~ovatel ina daHov ú inného výdaje. Sou asn rozhodl výrokem II. i o zruaení napadeného rozhodnutí, neboe pro takový postup byl dovod ji~ v Yízení pYed mstským soudem [§ 110 odst. 1 vta první pYed stYedníkem ve spojení s jeho odst. 2 písm. a) s. Y. s.]. V dalaím Yízení ~alovaný vyjde pYedevaím z východisek vymezených v bod 17 tohoto rozsudku.<br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o ~alob i o kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 s. Y. s.), a to podle úspchu ve vci (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s.). }alovaný procesn úspaný nebyl, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. }alobkyn naopak zaznamenala úspch ve vci, nále~í jí proto náhrada náklado v celkové výai 20.342 K , tj. 8.000 K  za soudní poplatky za ~alobu a kasa ní stí~nost a 12.342 K  jako odmna zástupce za tYi úkony právní slu~by (pYíprava a pYevzetí zastoupení, sepsání ~aloby a kasa ní stí~nosti) a náhrada hotových výdajo (oboje v etn DPH) [§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 4 vyhláaky Ministerstva spravedlnosti . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), a § 57 odst. 2 s. Y. s.]. ástku je ~alovaný povinen zaplatit ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Michala Svaton, advokáta.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 24. dubna 2024<br/><br/><br/>Eva `onková <br/>pYedsedkyn senátu<br/> <br/></body> </html>