<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Azs 79/2022- 80 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Azs 79/2022 - 83<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Tomáae Foltase a soudco Davida Hipara a Lenky Krupi kové v právní vci ~alobco: a) T. D., b) M. D., a c) D. D., zastoupení Mgr. Karin Poncza Hadwigerovou, advokátkou se sídlem PYí ná 327/1, HavíYov, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 936/3, Praha 7, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobco proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 21. 2. 2022, . j. 22 Az 5/202232,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se odmítá pro nepYijatelnost.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/>III. Odmna ustanovené advokátky Mgr. Karin Poncza Hadwigerové se ur uje ástkou 15 480 K . Tato ástka jí bude vyplacena z ú tu Nejvyaaího správního soudu do 30 dno od právní moci tohoto usnesení. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I.<br/><br/>[1] Rozhodnutím ze dne 29. 12. 2021, . j. OAM1021/ZAZA10K012021, ~alovaný zamítl ~ádost ~alobco o udlení mezinárodní ochrany jako zjevn nedovodnou dle § 16 odst. 2 zákona . 325/1999 Sb., o azylu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  zákon o azylu ).<br/><br/>II.<br/><br/>[2] }alobci podali proti rozhodnutí ~alovaného ~alobu, kterou Krajský soud v Brn (dále té~  krajský soud ) shora ozna eným rozsudkem zamítl. Plné znní napadeného rozsudku krajského soudu je pYístupné na www.nssoud.cz a soud na nj pro stru nost odkazuje.<br/><br/>III.<br/><br/>[3] Proti rozsudku krajského soudu podali ~alobci (dále té~  st~ovatelé ) kasa ní stí~nost z dovodo podYaditelných pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ). St~ovatelé pYedn poukazovali na nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku z dovodu Yádného nevypoYádání ~alobní argumentace. Podle st~ovatelo dále není zYejmé, zda byly dodr~eny podmínky pro rozhodnutí vci bez jednání dle § 51 s. Y. s. Krajský soud pochybil i tím, ~e nezajistil pYeklad písemností, které byly st~ovatelom zasílány, do jazyka, jemu~ st~ovatelé rozumí. Dále st~ovatelé namítali nesprávn zjiatný skutkový stav vci ~alovaným, který nezohlednil vaechny st~ovateli tvrzené skute nosti. St~ovatelé nesouhlasili ani s právním posouzením vci. Jsou názoru, ~e ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany mlo být vyhovno. Mají za to, ~e Moldavsko nelze pova~ovat za bezpe nou zemi povodu. Navrhli proto, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV.<br/><br/>[4] K obsahu kasa ní stí~nosti se ~alovaný vyjádYil ve svých podáních ze dne 10. 8. 2022 a ze dne 19. 8. 2022. Kasa ní námitky dovodnými neshledal. Setrval na závrech správního rozhodnutí, resp. napadeného rozsudku. Ty pova~uje ze zcela správné a nále~it vyargumentované. Navrhl proto, aby Nejvyaaí správní soud podanou kasa ní stí~nost odmítl pro nepYijatelnost, pYípadn zamítl jako nedovodnou.<br/><br/>V.<br/><br/>[5] Usnesením ze dne 29. 8. 2022, . j. 7 Azs 79/202273, Nejvyaaí správní soud pYeruail Yízení o kasa ní stí~nosti, a to do doby vydání rozhodnutí ve vci vedené rozaíYeným senátem Nejvyaaího správního soudu pod sp. zn. 5 Azs 200/2021, neboe rozhodnutí v ozna ené vci by mohlo mít vliv na výsledek nyní pYezkoumávané vci. RozaíYený senát v ozna ené vci rozhodl usnesením ze dne 27. 2. 2024, . j. 5 Azs 200/202162, v návaznosti na co~ zdejaí soud usnesením ze dne 7. 3. 2024, . j. 7 Azs 79/202276, vyslovil, ~e se v Yízení pokra uje. Kasa ní soud dále vyzval ú astníky, aby se k závrom rozhodnutí rozaíYeného senátu vyjádYili. }ádný z ú astníko se vaak ve stanovené lhot nevyjádYil. <br/><br/>VI.<br/><br/>[6] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[7] Jednou z podmínek vcného pYezkumu kasa ní stí~nosti ve vci mezinárodní ochrany je její pYijatelnost. PYesahem vlastních zájmo, který ve vcech azylu jedin vede k meritornímu projednání kasa ní stí~nosti, je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v ní~ je, krom ochrany veYejného subjektivního práva jednotlivce, pro kasa ní soud také nezbytné vyslovit právní názor k ur itému typu pYípado i právních otázek. To znamená, ~e pYesah vlastních zájmo st~ovatele je dán jen v pYípad rozpoznatelného dopadu Yeaené právní otázky nad rámec konkrétního pYípadu. O pYijatelnou kasa ní stí~nost se tak prakticky mo~e jednat v pYípad, ~e se kasa ní stí~nost týká právních otázek, které dosud nebyly vobec i pln Yeaeny v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu nebo byly Yeaeny rozdíln. PYijatelná mo~e být kasa ní stí~nost rovn~ tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského (mstského) soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele. O takové pochybení se mo~e jednat napY. tehdy, nerespektovalli krajský (mstský) soud ustálenou judikaturu, a nelze navíc vylou it, ~e k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, nebo soud v konkrétním pYípad hrub pochybil pYi výkladu hmotného i procesního práva. K tomu srov. napY. rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, . j. 2 Azs 21/200659, . 1143/2007 Sb. NSS, ze dne 22. 5. 2013, . j. 6 Azs 11/201318, ze dne 19. 6. 2014, . j. 7 Azs 13/201452, i napY. ze dne 26. 4. 2006, . j. 1 Azs 13/200639, . 933/2006 Sb. NSS. Uvedené závry jsou aplikovatelné i po novele soudního Yádu správního zákonem . 77/2021 Sb. (viz napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, . j. 9 As 83/202128, ze dne 5. 8. 2021, . j. 10 Azs 196/202130, ze dne 14. 7. 2021, . j. 10 Azs 184/202136, ze dne 15. 7. 2021, . j. 9 Azs 110/202130, ze dne 27. 8. 2021, . j. 9 As 144/202131, ze dne 24. 9. 2021, . j. 10 Azs 225/202134, ze dne 14. 10. 2021, . j. 2 Azs 171/202147 atp.).<br/><br/>[8] Lze tedy shrnout, ~e o pYijatelnou kasa ní stí~nost se mo~e jednat v následujících pYípadech: (1) kasa ní stí~nost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vobec nebo pln v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu Yeaeny; (2) kasa ní stí~nost se týká právních otázek, které jsou v judikatuYe Yeaeny rozdíln; (3) bude tYeba u init judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského (mstského) soudu bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele.<br/><br/>[9] V posuzované vci nevyvstala ~ádná právní otázka, která by dosud nebyla v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu Yeaena, popY. byla Yeaena rozdíln. Rovn~ tak Nejvyaaí správní soud neshledal dovod, pro který by bylo nutno u init judikaturní odklon. Krajský soud se nedopustil ani zásadního pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele. Vc posoudil v souladu s konstantní a pYiléhavou judikaturou, od které kasa ní soud neshledal dovod se odchýlit. <br/><br/>[10] Ve vztahu k namítané nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku krajského soudu lze odkázat napY. na rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, ze dne 22. 1. 2004, . j. 4 Azs 55/200351, ze dne 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/200352, ze dne 1. 6. 2005, . j. 2 Azs 391/200462, ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/200544, ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/200876, ze dne 21. 5. 2015, . j. 7 Afs 69/201545, atp.). Podle názoru Nejvyaaího správního soudu postupoval krajský soud v souladu s uvedenou judikaturou. Jeho závry jsou pYezkoumatelné a srozumitelné. Krajský soud Yádn vypoYádal vaechny st~ejní ~alobní námitky. Z jeho odovodnní jednozna n vyplývá, pro  neshledal dovod ke zruaení ~alobou napadeného rozhodnutí na podklad ~alobních námitek. K námitkám poukazující na dopad do soukromého a rodinného ~ivota soud konstatuje, ~e ty nebyly sou ástí ~aloby a není ani povinností soudu takové dopady zkoumat (srov. napY. rozhodnutí rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 2. 2024, . j. 7 Azs 186/202248, i ze dne 27. 2. 2024, . j. 5 Azs 200/202162). Výae uvedené pYimYen platí i pro argumentaci poukazující na  pronásledování na kumulativním základ ; ani ta nebyla sou ástí ~aloby. Xízení o ~alob je pYitom podobn jako Yízení kasa ní ovládáno zásadou dispozi ní. Soudní Yád správní neumo~Huje, aby ~alobce vznáael nové námitky po uplynutí lhoty pro podání ~aloby (viz napY. rozsudky zdejaího soudu ze dne 29. 12. 2004, . j. 1 Afs 25/200469, ze dne 17. 12. 2007, . j. 2 Afs 57/200792, ze dne 16. 9. 2008, . j. 8 Afs 91/2007407, ze dne 16. 12. 2009, . j. 6 A 72/200175, atp.). Také Ústavní soud potvrdil, ~e s ohledem na efektivnost soudního Yízení zákonodárce koncentroval Yízení pYed krajskými soudy tím, ~e stanovil lhotu k podání správní ~aloby v délce dvou msíco, pYi em~ ~alobce musí v uvedené lhot uplatnit veakeré ~alobní body (viz nálezy ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. IV. ÚS 2701/08, i ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 17/09). Nejvyaaí správní soud dodává, ~e zruaení rozhodnutí pro jeho nepYezkoumatelnost je vyhrazeno toliko tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost nelze dané rozhodnutí meritorn pYezkoumat (viz rozsudky ze dne 17. 1. 2013, . j. 1 Afs 92/201245, i ze dne 29. 6. 2017, . j. 2 As 337/201664). Takovými vadami napadený rozsudek netrpí. Výae uvedené pYitom lze pYimYen vztáhnout i na rozhodnutí ~alovaného. I to je srozumiteln a dostate n odovodnno (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, . j. 3 As 51/200784, ze dne 23. 7. 2009, . j. 9 As 71/2008109, ze dne 28. 3. 2013, . j. 7 As 92/201241, ze dne 16. 7. 2014, . j. 3 As 111/201325). <br/><br/>[11] Není pravdou, ~e by v daném pYípad nebyly splnny podmínky pro rozhodnutí vci bez jednání ve smyslu § 51 s. Y. s. Ze soudního spisu plyne, ~e krajský soud st~ovatelom Yádn zaslal výzvu, aby se ve lhot dvou týdno vyjádYili k tomu, zda trvají na naYízení jednání, pYi em~ je pou il o následcích neudlení nesouhlasu, resp. z toho plynoucích dosledko (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 8. 2015, . j. 2 As 35/201568, a tam uvedenou judikaturu). Krajský soud proto nepochybil, rozhodlli vc, ani~ by k jejímu projednání naYídil jednání ve smyslu § 49 s. Y. s. Oporu v judikatuYe má i dalaí postup krajského soudu, proti nmu~ st~ovatelé brojí. Podle jejich názoru krajský soud pochybil, pokud v dané vci nezajistil, aby písemnosti, které byly st~ovatelom zasílány, byly pYelo~eny do jazyka, jemu~ st~ovatelé rozumí. V tomto ohledu lze odkázat napY. na usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2024, . j. 8 Azs 289/202180, dle nho~ platí, ~e  v soudním Yízení správním soud nezajiaeuje pYeklady soudních písemností doru ovaných ú astníkom Yízení, pokud zvláatní právní pYedpis nestanoví jinak. Zákon o azylu pYitom soudu takovou povinnost nestanoví. Stejn tak nestanoví povinnost soudu automaticky ustanovit pro soudní Yízení tlumo níka (srov. rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, . j. 9 Azs 18/200836, ze dne 28. 2. 2022, . j. 8 Azs 86/202154). Soud dodává, ~e st~ovatelé ne~ádali o ustanovení tlumo níka, pYi em~ ~aloba byla sepsána v eském jazyce. PotYeba ustanovit tlumo níka nevyplývala ani z dalaího obsahu spisu. Co se pak tý e § 22 zákona o azylu, ten dopadá toliko na Yízení pYed ~alovaným, tj. nikoliv na Yízení soudní. Nejvyaaí správní soud není ani názoru, ~e by se ~alovaný dopustil vady Yízení spo ívající v tom, ~e se st~ovateli komunikoval v ruském jazyce. Z rozhodnutí ~alovaného a spisového materiálu plyne, ~e pohovor se st~ovatelkou [se st~ovateli b) a c) pohovor z dovodu jejich nízkého vku proveden nebyl] byl veden v ruském jazyce na její vlastní ~ádost. St~ovatelka a) ostatn netvrdí ani ~ádný jiný (pro vc relevantní dovod), který by uvedla, pokud by Yízení bylo vedeno v jejím mateYském jazyce.<br/><br/>[12] Rovn~ postup pYi zjiaeování skutkového stavu má oporu v právní úprav a judikatuYe (srov. § 3 správního Yádu a rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 11. 2003, . j. 2 Azs 27/200359, ze dne 18. 12. 2003, . j. 5 Azs 24/200342, ze dne 17. 6. 2004, . j. 3 Azs 23/200465, ze dne 25. 10. 2004, . j. 5 Azs 162/200443, ze dne 21. 12. 2005, . j. 6 Azs 235/200457, ze dne 13. 8. 2008, . j. 2 Azs 45/200867, ze dne 27. 1. 2009, . j. 2 Azs 91/200866). }alovaný dokladn zkoumal okolnosti dané vci, pYi em~ zohlednil i st~ovateli akcentované skute nosti. Správn se zamYil na splnní podmínek pro zamítnutí ~ádosti jako zjevn nedovodné dle § 16 odst. 2 zákona o azylu a nikoli na nepodstatné otázky. Nedopustil se ani ~ádné jiné podstatné vady, která by mla vliv na výsledek daného Yízení. Krajský soud proto nepochybil, pokud z jeho závro vyael (srov. rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, . j. 2 Azs 71/200682, ze dne 13. 8. 2010, . j. 4 Azs 11/2010112, ze dne 25. 5. 2017, . j. 5 As 49/2016198, i ze dne 16. 3. 2020, . j. 1 As 245/201938). Pokud krajský soud shledá odovodnní správního orgánu pYiléhavým, je oprávnn jej pYevzít (viz rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005130, ze dne 2. 7. 2007, . j. 4 As 11/200686, a ze dne 29. 5. 2013, . j. 2 Afs 37/201247 atp.).<br/><br/>[13] I právní posouzení vci odpovídá právní úprav a judikatuYe. Z konstantní judikatury Nejvyaaího správního soudu k zamítnutí ~ádosti o mezinárodní ochranu ~adatele pocházejícího z bezpe né zem pro zjevnou nedovodnost (§ 16 odst. 2 zákona o azylu) plyne, ~e pokud ~adatel pYichází z bezpe né zem povodu, nebude se svou ~ádostí o azyl úspaný, jestli~e neproká~e, ~e práv v jeho pYípad nelze zemi povodu pova~ovat za bezpe nou. Vychází se toti~ z pYedpokladu, ~e daná zem neporuauje práva vlastních ob ano a dodr~uje mezinárodní závazky (srov. napY. rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 9. 2020, . j. 6 Azs 209/202029, ze dne 24. 9. 2020, . j. 1 Azs 49/202032, ze dne 30. 9. 2020, . j. 9 Azs 185/202030, ze dne 24. 11. 2020, . j. 4 Azs 229/202032, ze dne 4. 12. 2020, . j. 3 Azs 129/202068, nebo ze dne 21. 3. 2024, . j. 7 Azs 207/202325). V usnesení ze dne 8. 10. 2020, . j. 10 Azs 232/202032, Nejvyaaí správní soud mj. uvedl, ~e  pokud ~adatel o mezinárodní ochranu pochází z bezpe né zem, u které se pYedpokládá, ~e neporuauje práva vlastních ob ano a dodr~uje mezinárodní závazky, le~í hlavní odpovdnost na prokázání opaku práv na ~adateli (& ). Pokud se tedy udlení mezinárodní ochrany domáhá ~adatel ze zem patYící mezi bezpe né zem povodu, je jeho úkolem pYesvd it ~alovaného, ~e ~ádost nelze zamítnout podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, ale ~e jeho mimoYádný pYíbh odovodHuje vcné posouzení ~ádosti podle zákona o azylu. U ~adatele, který nedolo~í, ~e v jeho pYípad zemi povodu za bezpe nou pova~ovat nelze, v souladu s § 16 odst. 3 zákona o azylu (nyní odst. 4) správní orgán nehodnotí, zda ~adatel splHuje podmínky pro udlení mezinárodní ochrany ve smyslu § 12 a~ § 14b zákona o azylu. <br/><br/>[14] Uvedené závry odpovídají i aktuální judikatuYe. V usnesení ze dne 27. 2. 2024, . j. 5 Azs 200/202162, rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu uvedl, ~e pokud  dovodem pro udlení mezinárodní ochrany ve form doplHkové ochrany, v etn dovodu uvedeného v § 14a odst. 1 a 2 písm. d) zákona o azylu, mo~e být pouze záva~ná újma, která by ~adateli hrozila v zemi povodu, a nikoli situace, která nastala v eské republice, pak tento závr je podstatný i pro posouzení otázky rozsahu rozhodných okolností, které ~alovaný musí zkoumat pYi rozhodování podle § 16 odst. 2 a 3 zákona o azylu v pYípad ~adatele z bezpe né zem povodu, a pro nále~itosti odovodnní takového rozhodnutí. }adatel je v takovém pYípad povinen prokázat, ~e v jeho konkrétním pYípad se o bezpe nou zemi povodu nejedná, a to i ve vztahu k jím uvádným dovodom hrozící vá~né újmy ve smyslu § 14a v etn vá~né újmy uvedené v § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Pokud se ~adateli o mezinárodní ochranu domnnku bezpe né zem povodu nepodaYí vyvrátit, pak je nadbyte né, aby ~alovaný meritorn posuzoval jednotlivé ~adatelem uvádné skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl být v zemi povodu vystaven pronásledování z dovodo uvedených v § 12 nebo ~e mu hrozí vá~ná újma podle § 14a. Proto § 16 odst. 3 zákona o azylu logicky stanoví, ~e tmito okolnostmi se v takovém pYípad ~alovaný zabývat nemá a v tomto smru té~ není tYeba rozhodnutí o zamítnutí ~ádosti o mezinárodní ochranu odovodHovat. Opa ný názor, tj. ~e by správní orgán musel posuzovat argumentaci ~adatele o mezinárodní ochranu (obsahov podYaditelnou pod § 12, resp. § 14a zákona o azylu), ani~ by se ~adateli sou asn podaYilo prokázat, ~e v jeho pYípad nelze danou zemi pova~ovat za bezpe nou, by znamenal  popYení pravidla zcela jasn vyjádYeného v § 16 odst. 3 zákona o azylu, ~e v pYípad nevyvrácení domnnky bezpe né zem povodu ~alovaný neposuzuje, zda ~adatel o udlení mezinárodní ochrany neuvádí skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl být vystaven pronásledování z dovodo uvedených v § 12 nebo ~e mu hrozí vá~ná újma podle § 14a (srov. bod 24 usnesení rozaíYeného senátu ze dne 27. 2. 2024, . j. 5 Azs 200/202162).<br/><br/>[15] Východiskom ozna ené judikatury postup ~alovaného, resp. navazující postup krajského soudu konvenuje. }alovaný dovodil, ~e Moldavsko je zemí, kterou eská republika pova~uje za bezpe nou zemi povodu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu (srov. § 2 bod 16. vyhláaky . 328/2015 Sb., kterou se provádí zákon o azylu a zákon o do asné ochran cizinco, v rozhodném znní). Dodal, ~e st~ovatelé nepYedlo~ili ~ádná tvrzení (podlo~ená konkrétními dokazy), která by vyvracela statut Moldavska jako bezpe né zem povodu. V tomto ohledu krajský soud správn vyael z toho, ~e pokud ~adatel pochází z bezpe né zem povodu, pYedpokládá se, ~e jeho ~ádost o mezinárodní ochranu je nedovodná, proto~e mu v zemi povodu nehrozí pronásledování ani vá~ná újma. Tato domnnka je ovaem vyvratitelná. Ka~dý ~adatel pocházející z bezpe né zem povodu má mo~nost prokázat, ~e v jeho konkrétním pYípad by se domnnka bezpe nosti uplatnit nemla. To se nicmén st~ovatelom nepodaYilo. S uvedeným závrem kasa ní soud souhlasí. I podle jeho názoru st~ovatelé nepYedestYeli, resp. nedolo~ili ~ádné dovody, pro které by bylo mo~né konstatovat, ~e zemi povodu nelze ve vztahu k nim pova~ovat za bezpe nou. Takovým dovodem z povahy vci nemo~e být ani snaha o legalizaci pobytu z dovodu ekonomicky nepYíznivé situace, absence dostate ného zázemí i dalaí podobné dovody (srov. napY. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 2. 2024, . j. 7 Azs 186/202248, a ze dne 27. 2. 2024, . j. 5 Azs 200/202162, a rozhodnutí tého~ soudu ze dne 17. 2. 2021, . j. 7 Azs 347/202023, ze dne 21. 3. 2024, . j. 7 Azs 207/202325, ze dne 21. 3. 2024, . j. 5 Azs 200/202169, ze dne 22. 3. 2024, . j. 4 Azs 91/202349). Stejn tak nelze za tento dovod pova~ovat ani argumentaci stran problémo partnera st~ovatelky a). V této souvislosti krajský soud správn vyzdvihnul, ~e tvrzení ohledn jeho politických aktivit se vztahují k roku 2009, pYi em~ nejmén od roku 2014 neml v zemi povodu ~ádné problémy. Lze dodat, ~e i partner st~ovatelky a) podal v eské republice ~ádost o azyl, které vaak ministerstvo vnitra nevyhovlo, co~ následn potvrdil Krajský soud v Brn rozsudkem ze dne 21. 2. 2022, . j. 22 Az 4/202230. Xízení o kasa ní stí~nosti v ozna ené vci bylo Nejvyaaím správním soudem zastaveno (viz usnesení ze dne 30. 8. 2022, . j. 6 Azs 70/202270). <br/><br/>[16] Ve vztahu k dalaím námitkám [poukaz na dosledky podání ~ádosti o azyl v eské republice; absenci posouzení dopadu napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného ~ivota; absenci vazeb v domovské zemi atp.] soud uvádí, ~e podle konstantní judikatury Nejvyaaího správního soudu brání § 104 odst. 4 s. Y. s. in fine tomu, aby st~ovatel v kasa ní stí~nosti uplatHoval jiné právní dovody, ne~ které uplatnil v Yízení pYed krajským (mstským) soudem, jeho~ rozhodnutí má být pYezkoumáváno, a  tak u init mohl. Takové námitky jsou nepYípustné. Ustanovení § 109 odst. 5 s. Y. s. pak brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno pYezkoumávané rozhodnutí, uplatHovaly skutkové novoty. K takto uplatnným novým skute nostem kasa ní soud pYi svém rozhodování rovn~ nepYihlí~í (srov. rozsudky zdejaího soudu ze dne 22. 9. 2004, . j. 1 Azs 34/200449, ze dne 25. 9. 2008, . j. 8 Afs 48/2006155, ze dne 30. 3. 2012, . j. 4 Azs 1/201189, i usnesení ze dne 29. 5. 2018, . j. 8 Azs 259/201767). Pokud by bylo v Yízení o kasa ní stí~nosti pYipuatno uplatnní skutkových a právních novot, vedlo by to fakticky k popYení kasa ního principu, na nm~ je Yízení o tomto mimoYádném opravném prostYedku vystavno (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 3. 2012, . j. 4 Azs 1/201189). Nejvyaaí správní soud se tudí~ shora ozna enými kasa ními námitkami, resp. námitkami, je~ nebyly obsa~eny v ~alob, zabývat nemohl. Z procesní opatrnosti vaak dodává, ~e ani na základ nich neshledal dovod pro pYipuatní kasa ní stí~nosti k vcnému projednání. PYedmtná tvrzení st~ovatelé uplatHovali toliko v obecné rovin. Nikterak je nedokládali (zprávami o zemi povodu atp.). Jak pYitom vyplývá z výae ozna ené judikatury, je to práv ~adatel o azyl, kdo má vyvrátit domnnku bezpe né zem povodu; je povinností ~adatele prokázat, ~e zem jeho povodu není pro jeho osobu bezpe ná (srov. rozhodnutí ze dne 30. 9. 2020, . j. 9 Azs 185/202030, a ze dne 8. 10. 2020, . j. 10 Azs 232/202032, nebo ze dne 28. 1. 2021. . j. 2 Azs 270/202041). Pokud se ~adateli o mezinárodní ochranu domnnku bezpe né zem povodu nepodaYí vyvrátit, je nadbyte né, aby ~alovaný meritorn posuzoval jednotlivé ~adatelem uvádné skute nosti svd ící o tom, ~e by mohl být v zemi povodu vystaven pronásledování i hrozb vá~né újmy (srov. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 27. 2. 2024, . j. 5 Azs 200/202162, a navazující rozhodnutí zdejaího soudu, napY. ze dne 21. 3. 2024, . j. 5 Azs 200/202169, ze dne 21. 3. 2024, . j. 7 Azs 207/202325, ze dne 22. 3. 2024, . j. 4 Azs 91/202349, atp.). U ~adatele, který nedolo~í, ~e v jeho pYípad zemi povodu za bezpe nou pova~ovat nelze, v souladu s § 16 odst. 3 zákona o azylu ~alovaný nehodnotí, zda ~adatel splHuje podmínky pro udlení mezinárodní ochrany dle § 12 a~ 14b zákona o azylu (srov. napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 1. 2022, . j. 6 Azs 308/202122). Zdejaí soud zároveH dodává, ~e i podle sou asného znní vyhláaky . 328/2015 je Moldavsko pova~ováno ze bezpe nou zemi. Stejn na ni nahlí~í i recentní judikatura, pYi em~ tento postoj soud nezmnil ani s ohledem na válku probíhající na Ukrajin (viz napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 5. 2023, . j. 5 Azs 344/202221). Kasa ní soud sou asn nezpochybHuje ani vývoj daného konfliktu v . situaci v PodnstYí. Ze spisového materiálu ovaem neplyne, ~e by se st~ovatelé mli vrátit práv do uvedené oblasti (jejich poslední bydliat na území PodnstYí nebylo), pYi em~ nic takového ani netvrdí (viz rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 2. 2022, . j. 5 Azs 138/202116). Z hlediska celkového kontextu nelze pYehlédnout ani dovody, pro které st~ovatelé po~ádali o udlení mezinárodní ochrany. Jednalo se primárn o ekonomické dovody, resp. snahu o legalizaci pobytu. I v tomto ohledu tedy zdejaí soud souzní s rozhodnutím ~alovaného a rozsudkem krajského soudu, na které v podrobnostech odkazuje. Pozdji tvrzené dovody lze v kontextu uvedeného hodnotit jako ú elové a nevrohodné (viz napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 1. 2024, . j. 1 Azs 233/202348). Soud dodává, ~e mezinárodní ochrana je výjime ným právním institutem, jeho~ smyslem je poskytnout ~adateli ochranu, nikoliv vaak pYed jakýmikoli negativními jevy v zemi jeho povodu. Poskytnutí azylu je zcela specifickým dovodem pobytu cizinco na území eské republiky. Nelze je zamHovat s jinými legálními formami pobytu cizinco, které jsou upraveny napY. v zákon . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území eské republiky a o zmn nkterých zákono (srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 2. 2021, . j. 6 Azs 168/202050). <br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud neshledal na podklad kasa ní stí~nosti ani ~ádný jiný dovod, který by zakládal pYijatelnost kasa ní stí~nosti. Proto kasa ní stí~nost odmítl jako nepYijatelnou dle § 104a odst. 1 s. Y. s. <br/><br/>[18] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle úspchu ve vci v souladu s § 60 odst. 1, vtou první, s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. (k tomu srov. usnesení rozaíYeného senátu ze dne 25. 3. 2021, . j. 8 As 287/202033, ást III. 4.). St~ovatelé v Yízení úspch nemli, proto nemají právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, který by jinak ml právo na náhradu náklado Yízení, ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly. Z uvedených dovodo soud rozhodl, ~e ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>[19] St~ovatelom byla pro Yízení o kasa ní stí~nosti (usnesením zdejaího soudu ze dne 13. 7. 2022, . j. 7 Azs 79/202241) ustanovena zástupcem Mgr. Karin Poncza Hadwigerová, advokátka. Podle vty první § 35 odst. 10 s. Y. s. platí, ~e zástupci st~ovatele, který byl st~ovateli soudem ustanoven k ochran jeho práv, hradí hotové výdaje a odmnu za zastupování stát. Ustanovené zástupkyni st~ovatelo Nejvyaaí správní soud pYiznal odmnu za dva úkony právní slu~by  pYevzetí právního zastoupení a podání kasa ní stí~nosti [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso] ve výai 6 200 K  [§ 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5. advokátního tarifu], v souladu s § 12 odst. 4 ozna ené vyhláaky sní~ená o 20 % a násobena po tem zastupovaných osob, tedy celkem 14 880 K  a náhrada hotových výdajo ve výai 600 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem tedy odmna ustanovené advokátky iní ástku ve výai 15 480 K  (obdobn srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 3. 4. 2020, . j. 2 Azs 198/201981, ze dne 4. 2. 2021, . j. 6 Azs 168/202050). Tato ástka jí bude vyplacena z ú tu Nejvyaaího správního soudu, a to do 30 dno od právní moci tohoto usnesení. Zdejaí soud sou asn dodává, ~e pYedmtná ástka nebyla navýaená o DPH, neboe zástupkyn st~ovatelo nedolo~ila, ~e by byla plátcem DPH (srov. usnesení zdejaího soudu ze dne 4. 2. 2021, . j. 6 Azs 168/202050).<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 24. dubna 2024<br/><br/><br/>Tomáa Foltas <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>